105/1964 Sb. znění účinné od 1. 7. 1964 do 31. 12. 1975
105
VYHLÁŠKA
Státní úřadu sociálního zabezpečení
ze dne 8. června 1964
o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob
samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku
členům jejich rodin
Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle ů 145 zákona č. 103/1964 Sb. , o sociálním zabezpečení družstevních rolníků (dále jen „zákon“):
Č Á S T P R V N Í Důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků (§ 1-20)
§ 1 Osobní rozsah (1) Jednotlivě hospodařící rolníci a spolupracující členové jejich rodin jsou pojištěni na dávky důchodového pojištění podle této vyhlášky, pokud nejsou pracovníky v trvalém pracovním poměru ani nepožívají starobní nebo invalidní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění); pracovní poměr se považuje za trvalý, jestliže trvá nepřetržitě aspoň šest měsíců po sobě jdoucích, a to v takovém rozsahu, že zakládá nárok na přídavky na děti .
(2) Jednotlivě hospodařícím rolníkem je rolník, který je v zemědělském závodě osobně výdělečně činný na vlastní vrub a výdělek je jeho jediným nebo převážným zdrojem příjmů. Pokud není prokázán opak, má se za to, že obhospodařování zemědělské půdy nepřesahující 0,40 ha není výdělečnou činností podle předchozí věty. Jestliže zemědělský závod provozují společně členové rodiny, považuje se za jednotlivě hospodařícího rolníka ten z nich, kdo závod spravuje; ostatní členové rodiny jsou pojištěni jako spolupracující členové rodiny. V pochybnosti se má za to, že závod spravují v tomto pořadí: manžel, ovdovělý manžel (vdova), nejstarší člen rodiny.
(3) Spolupracujícími členy rodiny jsou rodiče, tchán, tchýně, zeť, ovdovělá snacha, družka, sourozenci a děti od skončení povinné školní docházky, jestliže
a) žijí s jednotlivě hospodařícím rolníkem ve společné domácnosti,
b) trvale se účastní jeho výdělečné činnosti a jejich práce je pro závod nezbytná a zabírá v týdnu nejméně polovinu normální týdenní pracovní doby,
c) nejsou sami jinak důchodově zabezpečeni.
(4) Manželka jednotlivě hospodařícího rolníka nebo spolupracujícího člena rodiny není pojištěna pro svou účast na výdělečné činnosti svého manžela.
§ 2 Vznik pojištění (1) Pojištění jednotlivě hospodařících rolníků vzniká
a) dnem, od kterého jsou osobně výdělečně činní na vlastní vrub,
b) jde-li o jednotlivě hospodařícího rolníka, který byl zároveň v trvalém pracovním poměru, prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž jeho pracovní poměr byl rozvázána nebo přestal být trvalý; důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka však nevzniká, jestliže po skončení pracovního poměru vstoupil do jednoho měsíce znovu do trvalého pracovního poměru,
c) dnem, kterým jednotlivě hospodařícímu rolníku zanikl nárok na invalidní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění)․
(2) Pojištění spolupracujících členů rodiny vzniká dnem, k němuž byly splněny všechny podmínky pro jejich pojištění; ustanovení předchozího odstavce písm. b) a c) platí obdobně.
§ 3 Zánik pojištění Pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů rodin zaniká
a) dnem, kterým přestali natrvalo vykonávat činnost zakládající pojištění,
b) dnem, kterým jim byl přiznán starobní nebo invalidní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění),
c) dnem, kterým vzniklo jejich nemocenské pojištění jako pracovníků v trvalém pracovním poměru ( § 1 odst. 1) nebo jejich zabezpečení podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.
§ 4 Přihlášky a odhlášky k pojištění (1) Jednotlivě hospodařící rolníci jsou povinni podat u okresního národního výboru na předepsaném tiskopise za sebe a spolupracující členy svých rodin do osmi dnů od vzniku pojištění přihlášku k pojištění a do osmi dnů po jeho zániku odhlášku.
(2) Zavinil-li jednotlivě hospodařící rolník nesplněním nebo nesprávným splněním ohlašovací povinnosti, že dávka byla poskytnuta neprávem nebo ve vyšší výměře, než v jako náležela, platí o povinnosti nahradit neprávem vyplacené částky obdobně ustanovení zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků .
§ 5 Druhy dávek Z důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků se poskytují:
1. důchody a) starobní, b) invalidní, c) vdovský, d) sirotčí;
2. dávky při pracovním úrazu;
3. výchovné k důchodům;
4. zvýšení důchodu pro bezmocnost;
5. zabezpečení důchodců v nemoci.
§ 6 Všeobecná podmínka nároku na dávku (1) Dávka důchodového pojištění náleží, jsou-li splněny podmínky pro nárok na ni a je-li zaplaceno splatné pojistné za celou dobu trvání pojištění. Pojistné dlužné za dobu nejvýše půl roku před splněním ostatních podmínek pro nárok na dávku může však být doplaceno do tří měsíců po jejich splnění.
(2) Za minulou dobu náleží dávka důchodového pojištění nejvýše za dobu dvou měsíců před uplatněním nároku.
§ 7 Starobní důchod (1) Starobní důchod náleží jednotlivě hospodařícímu rolníku, který v době trvání pojištění nebo do dvou roků po jeho zániku dosáhl věku 65 let, je pojištěn aspoň 15 roků, nepožívá invalidní důchod a zanechal výdělečné činnosti se souhlasem místního národního výboru; dosáhl-li jednotlivě hospodařící rolník věku 70 let (jde-li o ženu, věku 65 let), není zanechání výdělečné činnosti podmínkou nároku na důchod.
(2) Starobní důchod náleží spolupracujícímu členu rodiny po dosažení věku 65 let, je-li pojištěn aspoň 15 roků a nepožívá invalidní důchod.
§ 8 Invalidní důchod (1) Invalidní důchod náleží jednotlivě hospodařícímu rolníku, který získal potřebnou dobu pojištění, jestliže se v době trvání pojištění nebo do dvou roků po jeho zániku stal plně invalidním.
(2) Jednotlivě hospodařící rolník je plně invalidní, jestliže se pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav stal neschopným vykonávat jakoukoli soustavnou výdělečnou činnost nebo jestliže by výkon takové činnosti vážně zhoršil jeho zdravotní stav.
§ 9 Výše důchodu (1) Invalidní (starobní) důchod jednotlivě hospodařícího rolníka činí:
(2) Průměrný roční vyměřovací základ se stanoví průměrem vyměřovacích základů za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co je pro jednotlivě hospodařícího rolníka výhodnější.
§ 10 Vyměřovací základ (1) Vyměřovací základ stanovený pro provozovatele zemědělského závodu ke dni 30. června 1964 podle předpisů platných toho dne platí nadále pro dosavadního i každého pozdějšího provozovatele tohoto zemědělského závodu, a to i v případě, že se změní rozsah započtené zemědělské půdy změnou její výměry nebo změnou druhu pěstovaných zemědělských plodin.
(2) Nebyl-li vyměřovací základ stanoven do 30. června 1964, stanoví jej po tomto dni okresní národní výbor se zřetelem na místní podmínky a na rozsah obhospodařované půdy podle předpisů platných před 1. červencem 1964 .
§ 11 Důchody pozůstalých (1) Vdovský a sirotčí důchod náležejí pozůstalým po jednotlivě hospodařícím rolníku za podmínek stanovených v § 64, 65 a 68 zákona.
(2) Vdovský důchod se vyměřuje ze starobního (invalidního) důchodu. Ustanovení § 66 odst. 4 a 5 rolníka, čítajíc v to i zvýšení důchodu podle § 12 odst. 1.
(3) Vdovský důchod činí 60 % starobního (invalidního) důchodu. Ustanovení § 66 odst. 4 a 5 zákona platí obdobně.
(4) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 30 % starobního (invalidního) důchodu jednotlivě hospodařícího rolníka, nejméně však 180 Kčs měsíčně. Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte činí 450 Kčs měsíčně.
§ 12 Dávky při pracovním úrazu (1) Jednotlivě hospodařícímu rolníku, který se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu, může být invalidní důchod zvýšen o 50 Kčs měsíčně.
(2) Jednotlivě hospodařícímu rolníku, který se stal následkem pracovního úrazu částečně invalidním, může být poskytnut částečný invalidní důchod ve výši 50 % invalidního důchodu spolu se zvýšením o 30 Kčs měsíčně.
(3) Jednotlivě hospodařící rolník je částečně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jeho pracovní schopnost podstatně poklesla. Podstatným poklesem pracovní schopnosti se rozumí takový pokles tělesných nebo duševních sil, který způsobuje snížení pracovního výkonu aspoň o třetinu.
(4) Zemřel-li jednotlivě hospodařící rolník následkem pracovního úrazu, může být pozůstalým ( § 17 odst. 1 zákona), kteří vypravili pohřeb, poskytnuto pohřebné ve výši 1 000 Kčs. Vypravil-li pohřeb někdo jiný než pozůstalý, může být pohřebné poskytnuto až do výše prokázaných výloh, nejvýše však částkou 1 000 Kčs.
(5) Pracovním úrazem je úraz utrpěný v souvislosti s provozem vlastního zemědělského závodu. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz utrpěný
a) při vzájemném vypomáhání v zemědělských pracích,
b) při melioračních pracích,
c) při svozu dříví,
d) při činné účasti na opatření pro živelním pohromám a při odstraňování následků živelních pohrom nebo při záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch celku,
e) při výkonu veřejné funkce.
Pracovním úrazům se kladou naroveň nemoci z povolání, jimiž se rozumějí nemoci uvedené v seznamu nemocí z povolání platném pro pracovníky v pracovním poměru, jestliže vznikly za podmínek stanovených v tomto seznamu.
§ 13 Výchovné (1) Výchovné náleží na každé dítě poživatele starobního nebo invalidního důchodu, které by mělo při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka nárok na sirotčí důchod ( § 68 zákona).
(2) Výchovné činí měsíčně na jedno dítě 70 Kčs, na dvě děti 170 Kčs, na tři děti 310 Kčs, na čtyři děti 490 Kčs a zvyšuje se za každé další dítě o 220 Kčs měsíčně.
(3) Jinak platí o výchovném ustanovení § 73 zákona s výjimkou ustanovení odstavce 7 písm. c).
§ 14 Zvýšení důchodu pro bezmocnost Důchody jednotlivě hospodařících rolníků mohou být zvýšeny pro bezmocnost důchodce až o polovinu za podmínek stanovených v § 74 zákona.
§ 15 Zhodnocení dob důchodového zabezpečení získaných podle jiných předpisů
(1) Přestoupí-li do důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků člen jednotného zemědělského družstva, pracovník v pracovním poměru nebo člen výrobního družstva, posuzuje se doba jejich dosavadního důchodového zabezpečení (pojištění) jako doba důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků; doba důchodového pojištění družstevních rolníků před
1. dubnem 1962 se však takto posuzuje, jen bylo-li za celou dobu trvání tohoto pojištění zaplaceno pojistné. Průměrný roční vyměřovací základ z období posledních 10 (5) roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, se stanoví z úhrnu
a) ročních pracovních odměn a ročních vyměřovacích základů, jde-li o člena jednotného zemědělského družstva,
b) ročních hrubých výdělků a ročních vyměřovacích základů, jde-li o pracovníka nebo o člena výrobního družstva;
do období 10 (5) roků se nezahrnují náhradní doby.
(2) Získal-li jednotlivě hospodařící rolník, který byl bezprostředně před započetním samostatné výdělečné činnosti pracovníkem v pracovním poměru anebo členem výrobního družstva, ke dni přestupu dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod nebo starobní důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky a nezanikl-li nárok na zhodnocení doby již před přestupem přerušením zaměstnání , posuzuje se jeho nárok na invalidní nebo starobní důchod po dobu dvou roků od výstupu ze zaměstnání (z výrobního družstva) podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky.
§ 16 Pojistné (1) Pojistné za pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka činí 10,8 % jeho vyměřovacího základu a za pojištění spolupracujících členů rodiny 11,4 % jejich vyměřovacího základu.
(2) Jednotlivě hospodařící rolník platí pojistné za sebe a spolupracujícího člena rodiny okresnímu národnímu výboru bez zvláštního vyměření.
(3) Pojistné za uplynulý měsíc je splatné do 15. dne následujícího měsíce. Nebylo-li splatné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, je plátce pojistného povinen platit od 16. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se platí, penále ve výši 0,01 % dlužné částky za každý den prodlení. Okresní národní výbor může povolit, aby pojistné bylo odváděno v jiných než měsíčních lhůtách.
(4) Manželka (manžel) bydlící s plátcem pojistného ve společné domácnosti ručí za pojistné, které se stalo splatným v době trvání společné domácnosti. Spoluprovozovatelé zemědělského závodu ručí za pojistné navzájem.
§ 17 Důchodové pojištění spolupracujících členů rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka (1) Předchozí ustanovení o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků platí obdobně též pro spolupracující členy jejich rodin, pokud se nestanoví jinak v odstavcích 2 a 3 a v § 18 až 20.
(2) Jde-li o spolupracujícího člena rodiny ve věku
do 18 let . . . . . . . . . ..... činí - vyměřovací základ 1200 Kčs ročně,
- pojistné 11,40 Kčs měsíčně,
nad 18 let do 21 let . . . . činí - vyměřovací základ 1800 Kčs ročně,
- pojistné 17,10 Kčs měsíčně,
nad 21 let . . . . . . . . .... činí - vyměřovací základ 5040 Kčs ročně,
- pojistné 47,90 Kčs měsíčně.
(3) Jestliže by vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny byl podle předchozího odstavce vyšší než vyměřovací základ jednotlivě hospodařícího rolníka, v jehož závodě spolupracující člen rodiny pracuje, stanoví se vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny částkou rovnající se vyměřovacího základu jednotlivě hospodařícího rolníka.
Dávky rodinných příslušníků jednotlivě hospodařících rolníků a rodinných příslušníků spolupracujících členů jejich rodin při pracovním úrazu
§ 18 Invalidní (částečný invalidní) důchod (1) Rodinným příslušníkům jednotlivě hospodařících rolníků a rodinným příslušníkům spolupracujících členů jejich rodin (dále jen „rodinní příslušníci“), kteří se stali plně invalidními nebo částečně invalidními následkem pracovního úrazu ( § 12), může být poskytnut v případech hodných zřetele invalidní (částečný invalidní) důchod.
(2) Za rodinné příslušníky se považují osoby uvedené v § 36 odst. 1 a 2 zákona, jestliže nejsou samy důchodově pojištěny podle této vyhlášky nebo důchodově zabezpečeny podle jiných předpisů.
(3) Invalidita (částečná invalidita) rodinného příslušníka se posuzuje obdobně jako invalidita (částečná invalidita) jednotlivě hospodařícího rolníka ( § 8 odst. 2 a § 12 odst. 3).
§ 19 Výše invalidního (částečného invalidního) důchodu (1) Invalidní důchod manželky (manžela) jednotlivě hospodařícího rolníka a manželky (manžela) spolupracujícího člena rodiny činí:
při průměrném ročním vyměřovacím základu jednotlivě hospodařícího rolníka
do 2 100 Kčs . ....................... 210 Kčs měsíčně,
od 2 101 Kčs do 3 300 Kčs . . 225 Kčs měsíčně,
od 3 301 Kčs do 4 500 Kčs . . 234 Kčs měsíčně,
nad 4 500 Kčs . . . . . . . . ........ 243 Kčs měsíčně
a může být zvýšen o 50 Kčs měsíčně.
(2) Invalidní důchod ostatních rodinných příslušníků činí 210 Kčs měsíčně a může být zvýšen o 50 Kčs měsíčně.
(3) Částečný invalidní důchod manželky (manžela) jednotlivě hospodařícího rolníka a manželky (manžela) spolupracujícího člena rodiny činí:
při průměrném ročním vyměřovacím základu jednotlivě hospodařícího rolníka
do 2 100 Kčs . . 105 Kčs měsíčně,
od 2 101 Kčs do 3 300 Kčs . . 113 Kčs měsíčně,
od 3 301 Kčs do 4 500 Kčs . . 117 Kčs měsíčně,
nad 4 500 Kčs . . . . . . . . . .......122 Kčs měsíčně
a může být zvýšen o 30 Kčs měsíčně.
(4) Částečný invalidní důchod ostatních rodinných příslušníků činí 105 Kčs měsíčně a může být zvýšen o 30 Kčs měsíčně.
(5) Rodinným příslušníkům povinným školní docházkou může být poskytnut až do skončení povinné školní docházky invalidní (částečný invalidní) důchod jen ve výši poloviny důchodu podle odstavců 2 a 4.
(6) Výchovné k důchodům rodinných příslušníků nenáleží.
§ 20 Pohřebné Zemřel-li rodinný příslušník jednotlivě hospodařícího rolníka nebo spolupracujícího člena rodiny následkem pracovního úrazu ( § 12), může být osobám, které vypravily pohřeb, poskytnuto v případech hodných zřetele pohřebné ve výši 500 Kčs až 800 Kčs.
Č Á S T D R U H Á Důchodové pojištění osob samostatně hospodařících, které nejsou jednotlivě hospodařícími rolníky, a spolupracujících členů jejich rodin (§ 21)
§ 21 (1) Ustanovení části první o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků platí s výjimkou ustanovení § 10, 12, § 16 odst. 1 a § 18 až 20 též pro důchodové pojištění jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin.
(2) Vyměřovací základ osob samostatně hospodařících, které nejsou jednotlivě hospodařícími rolníky, činí:
a) je-li výdělečná činnost vykonávána bez spolupracovníků . . . . . . . . . . . . . ............800 Kčs měsíčně,
b) je-li výdělečná činnost vykonávána s jedním nebo několika spolupracovníky . . . 1 100 Kčs měsíčně.
(3) Vyměřovací základ osob samostatně hospodařících, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost bez spolupracovníků a prokáží, že jejich roční základ daně z příjmu obyvatelstva nepřevyšuje 16 000 Kčs, činí 800 Kčs měsíčně; nepřevyšuje-li však roční základ daně z příjmu obyvatelstva 6 000 Kčs nebo tuto částku nepřevýšil před stanovením daně paušální částkou, činí vyměřovací základ 400 Kčs měsíčně. Vyměřovací základ se stanoví podle ročního základu daně z příjmů obyvatelstva připadajícího na předchozí kalendářní rok. Poplatníkům, jimž je daň z příjmů obyvatelstva stanovena paušální částkou, stanoví se vyměřovací základ ve výši rozdílu mezi dosaženým příjmem a výdaji vynaloženými na dosažení tohoto příjmu za předchozí rok. Okresní národní výbor může v případech sociálně odůvodněných vyměřovací základ snížit, jde-li o výdělečnou činnost vykonávanou bez spolupracovníků a nepřekročíl-li roční základ daně z příjmů obyvatelstva částku 3 600 Kčs. Vyměřovací základ může být snížen, nepřesahuje-li roční základ daně 2 400 Kčs, na 160 Kčs měsíčně, a přesahuje-li roční základ daně 2 400 Kčs, avšak nedosahuje-li částky 3 600 Kčs, na 240 Kčs měsíčně.
(4) Za spolupracovníky osob samostatně hospodařících se pro účely vyměřovacího základu považují spolupracující členové rodiny ( § 1 odst. 3). Manželky osob samostatně hospodařících, spoluprovozovatelů nebo spolupracujících členů rodiny se nepovažují za spolupracovníky osob samostatně hospodařících.
(5) Za vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny osoby samostatně hospodařící se považuje částka,a která by náležela jako mzda pracovní síle )pracovníku), kterou spolupracující člen rodiny nahrazuje. Vyměřovací základ nesmí však činit více než vyměřovací základ osoby samostatně hospodařící.
(6) Pojistné osoby samostatně hospodařící činí 10 % jejího vyměřovacího základu a pojistné spolupracujícího člena rodiny 11 % jeho vyměřovacího základu.
Č Á S T T Ř E T Í Zabezpečení členů rodin jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících konajících službu v ozbrojených silách (§ 22)
§ 22 (1) O zabezpečení členů rodin jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících konajících službu v ozbrojených silách platí s odchylkami uvedenými v odstavcích 2 a 3 obdobně ustanovení § 78 až 81 a § 85 až 87 zákona a ustanovení § 60, 61, 63 a § 66 až 68 vyhlášky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.
(2) Zaopatřovací příspěvek činí
a) pro zaopatřené dítě 170 Kčs měsíčně;
b) pro manželku, družku vojáka, jeho zletilou příbuznou a manžela vojákyně 40é Kčs měsíčně;
c) pro manželku vojáka, která s ním nežije ve společné domácnosti, rozvedenou manželku a matku dítěte vojáka, která není za něj provdána, přiznal-li jim soud vůči němu výživné, popřípadě příspěvek na výživu, částku rovnající se výživnému, popřípadě příspěvku na výživu, nejvýše však částku 400 Kčs měsíčně;
d) pro ostatní osoby, jimž se poskytuje zaopatřovací příspěvek, 150 Kčs měsíčně; zaopatřovací příspěvek se krátí o částku, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a čistého příjmu přesahuje částku 250 Kčs měsíčně. Jde-li o manželskou dvojici, krátí se úhrn jejich zaopatřovacích příspěvků o částku, o kterou spolu s čistým příjmem manželské dvojice převyšuje částku 500 Kčs měsíčně.
(3) Úhrn zaopatřovacích příspěvků přiznaných členům rodiny téhož vojáka nesmí přesahovat částku 720 Kčs měsíčně; kdyby úhrn zaopatřovacích příspěvků vypočtených podle předchozích odstavců přesahoval tuto částku, poskytne se manželce vojáka zaopatřovací příspěvek v plné výši a ostatním členům rodiny se sníží o stejnou částku.
(4) Koná-li spolupracující člen rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka nebo jiné osoby samostatně hospodařící službu v ozbrojených silách, platí o zabezpečení členů jeho rodiny obdobně ustanovení předchozích odstavců.
(5) Zaopatřovací příspěvek podle této vyhlášky nenáleží, jestliže jsou splněny podmínky nároku na tento příspěvek podle jiných předpisů.
Č Á S T Č T V R T Á (§ 23)
§ 23 Zabezpečení důchodců v nemoci (1) Ustanovení zákona platná pro zabezpečení v nemoci důchodců, jimž náležejí důchody podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků, platí též pro důchodce, jimž byl přiznán důchod podle předpisů o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, a pro jejich rodinné příslušníky.
(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na důchodce a jejich rodinné příslušníky, jestliže jsou ze své pracovní činnosti zabezpečení v nemoci a mateřství podle jiných předpisů.
Č Á S T P Á T Á Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 24-27)
§ 24 Přechodná ustanovení § 124, 136 až 138, § 139 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f) a odst. 3 a 4, § 140 a 141 zákona platí obdobně.
§ 25 Pokud není stanoveno v této vyhlášce jinak, platí pro důchodové pojištění upravené touto vyhláškou obdobně ustanovení zákona
1. o náhradních dobách,
2. o přerušení pracovní činnosti,
3. o době pracovní činnosti potřebné pro nárok na invalidní důchod,
4. o souběhu vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti,
5. o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků konajících službu v ozbrojených silách,
6. o povinnostech oprávněných osob,
7. o změně dávky a jejím vrácení,
8. o omezení výplaty dávek,
9. o výplatě dávek jiné osobě,
10. o souběhu nároků na důchody,
11. o přechodu nároku při úmrtí oprávněného,
12. o výplatě dávek,
13. o postoupení a zabavení dávek,
14. o promlčení,
15. o zvláštní dani z důchodu,
16. o službách sociálního zabezpečení,
17. o organizaci a řízení,
18. o odstraňování tvrdostí, a předpisy vydané k provedení těchto ustanovení.
§ 26 Vyhláška č. 67/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, se zrušuje.
§ 27 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
