Občané, kteří vykonávají práce podle dohody o pracovní činnosti uzavřené se socialistickou organizací především v zájmu rozšíření, prohloubení a zkvalitnění služeb zákazníkům (dále jen „pracovníci na dohodu“), jsou s odchylkami dále uvedenými účastni nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení jako pracovníci (pracující v pracovním poměru), jestliže

Vykonává-li pracovník na dohodu sjednané práce vedle svého zaměstnání (činnosti), posuzuje se úraz, který utrpěl při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení jako pracovní úraz a jeho zaměstnání (činnosti).

Pracovníci na dohodu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení z důvodů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) nebo c), jsou účastni jen důchodového zabezpečení pro případ plné (částečné) invalidity následkem pracovního úrazu utrpěného při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, jestliže příjem z těchto prací předpokládaný pro účely daně z příjmů obyvatelstva činí aspoň 120 Kčs měsíčně.

Utrpí-li úraz při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním pracovník na dohodu, který pobírá starobní nebo invalidní důchod, posuzuje se tento úraz pro účely důchodového zabezpečení jako pracovní úraz v zaměstnání (činnosti), z něhož mu byl přiznán důchod.

Nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení podle této vyhlášky vzniká dnem, kterým pracovník na dohodu začal vykonávat sjednané práce.

Jestliže pracovník na dohodu přestal vykonávat sjednané práce, zaniká nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení dnem následujícím po dni, kdy pracovník na dohodu konal práce naposledy; zaniká však vždy, jestliže uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána, nebo není-li splněna některá z podmínek stanovených v § 1 odst. 1.

Z nemocenského pojištění se poskytují tyto dávky:

Podpora při ošetřování člena rodiny se neposkytuje.

Nemocenské náleží od osmého dne pracovní neschopnosti; podpůrčí doba pro poskytování nemocenského se však počítá vždy od prvního dne pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a při karanténě náleží nemocenské již od prvního dne pracovní neschopnosti.

Nemocenské se poskytuje za obecně stanovené pracovní dny a za svátky postavené jim na roveň, jestliže pracovník na dohodu z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz anebo z důvodu karantény v nich nekonal sjednané práce a jestliže v nich tyto práce v jeho prospěch nekonal ani nikdo jiný.

Výše nemocenského za pracovní den se stanoví pevnou částkou podle připojené tabulky.

Pracovníku na dohodu, který má podle dohody o pracovní činnosti vykonávat práce po dobu nepřesahující šest měsíců, se poskytuje nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí při pracovním úrazu, nebo jestliže pracovník na dohodu byl v době jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti pojištěn podle předpisů o nemocenském pojištění alespoň 180 dnů.

Výše peněžité pomoci v mateřství za pracovní den se stanoví pevnou částkou podle připojené tabulky.

Ustanovení § 6 odst. 2 platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.

Podmínka předepsaného pracovního úvazku pro nárok na přídavky na děti (§ 33 zákona o nemocenském pojištění) se považuje za splněnou, jestliže pracovník na dohodu vykonává sjednané práce v takém časovém rozsahu, který odpovídá obvyklé pracovní době pracujících v pracovním poměru, popřípadě aspoň polovině této doby, jde-li o pracovníka se změněnou pracovní schopností nebo o pracovnici, která má aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá.

Podmínka odpracované doby (§ 34 zákona o nemocenském pojištění) se považuje za splněnou, jestliže započitatelný výdělek pracovníka na dohodu (§ 5 činí aspoň 700 Kčs. Jde-li o pracovníka se změněnou pracovní schopností nebo o pracovnici, která má aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, snižuje se tato hranice na částku 400 Kčs měsíčně. Přídavky na děti však nenáleží, je-li zjištěno, že pracovník na dohodu bez vážného důvodu sjednané práce v předpokládaném rozsahu nekonal. Za vážný důvod se považuje pracovní neschopnost, karanténa, placená mateřská dovolená a výkon veřejné funkce nebo povinnosti.

Přídavky na děti činí, pokud se dále nestanoví jinak, měsíčně:

Při více dětech se zvyšuje částka přídavků na děti, která náleží pracovníku na dohodu na 5 dětí, na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.

Je-li pracovník na dohodu nebo některý příslušník jeho rodiny, s nímž žije ve společné domácnosti, zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha) nebo klade-li se takovému uživateli zemědělské půdy naroveň (§ 36 zákona o nemocenském pojištění), náleží mu přídavky na děti jen v těchto měsíčních částkách:

Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na 7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé další dítě o 108 Kčs měsíčně.

Přídavky na děti z pojištění podle této úpravy se poskytují, jen nenáleží-li na ně nárok jinému oprávněnému z jeho nemocenského pojištění nebo ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků, popřípadě nenáleží-li na ně výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

spolupůsobí při určování a ověřování započitatelného výdělku (§ 5) a vede tento výdělek v evidenci,

platí pojistné nemocenského pojištění ve výši 10 % z tohoto započitatelného výdělku.

Za hrubý výdělek pracovníka na dohodu se pro účely důchodového zabezpečení považuje příjem ve výši odvozené z paušální částky daně z příjmů obyvatelstva, kterou je povinen platit z příjmu za sjednané práce.

Stal-li se pracovník na dohodu plně (částečně invalidním následkem pracovního úrazu při výkonu prací nebo v přímé souvislosti s ním, považuje se za průměrný měsíční výdělek nejméně částka 400 Kčs. To platí též, jde-li o pracovníka na dohodu, který je zabezpečen již z důvodu jiného zaměstnání.

Občané, kteří na základě povolení národního výboru poskytují některé služby a opravy, jsou účastni jen důchodového zabezpečení, a to za obdobných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníci na dohodu uvedení v části první.

Za průměrný měsíční výdělek občana poskytujícího služby a opravy na základě povolení národního výboru se považuje nejvýše částka 1200 Kčs; toto omezení neplatí, jde-li o občana se změněnou pracovní schopností.

Povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení vykonává místní národní výbor.

Pracovník na dohodu je povinen poskytovat socialistické organizaci, s níž uzavřel dohodu o pracovní činnosti, veškeré podklady potřebné pro provádění nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, zejména podklady pro určení výše výdělku (§ 5 a 11).

Občan, který poskytuje služby nebo opravy na základě povolení národního výboru, má pro účely důchodového zabezpečení obdobnou povinnost vůči místnímu národnímu výboru (§ 13 odst. 3).