Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

50/1965 Sb. znění účinné od 1. 7. 1965 do 30. 6. 1990

50

 

V Y H L Á Š K A

ministra spravedlnosti

ze dne 15. června 1965

o odměnách za poskytování právní pomoci (advokátní tarif)

 

Ministr spravedlnosti stanoví podle § 4 odst. 1 zákona č. 57/1963 Sb., o advokacii:

Úvodní ustanovení

§ 1

Právní pomoc se poskytuje zpravidla za odměnu, a to určovanou podle této vyhlášky a podle sazeb uvedených v sazebníku, který je její součástí.

§ 2

(1)

Ustanovení této vyhlášky se užije v poměru advokátní organizace k zastoupenému.

(2)

Ustanovení této vyhlášky se užije také při určení nákladů, jejichž náhrada se přiznává proti jiným občanům, orgánům nebo organizacím; přitom však neplatí ustanovení § 9 a 11.

Stanovení odměny

§ 3

(1)

Odměna se stanoví podle jedné ze skupin sazeb uvedených v sazebníku. Odměňují se buď jednotlivé úkony právní pomoci uvedené v sazebníku nebo úplné vyřízení věci úhrnnou odměnou.

(2)

V odměně za jednotlivé úkony vyjmenované v sazebníku je zahrnuta i odměna za všechny ostatní práce provedené v souvislosti s úkonem.

(3)

Ve věcech, v nichž je za jejich vyřízení stanovena odměna úhrnnou částkou, náleží za jednotlivé úkony jen část úhrnné odměny podle toho, jakou pracovní námahu a dobu bylo třeba vynaložit na tyto úkony ve srovnání s pracovní námahou a dobou, která by byla vynaložena při obvyklém průběhu na vyřízení celé věci.

(4)

Ve věcech neuvedených v sazebníku náleží odměna podle sazeb uvedených v sazebníku za tytéž nebo obdobné úkony ve věcech podobného druhu․

§ 4

(1)

V trestních věcech je stanovena odměna podle trestní sazby; v ostatních věcech dle druhu věcí, kterých se úkon týká, nebo u věcí penězi ocenitelných podle druhu věci a jejich ceny; ve věcech průmyslových práv se přihlédne při určování odměny k hospodářskému významu věci.

(2)

Cena opětujícího se plnění, pokud jde o splátky v budoucnosti splatné, určí se součtem cen všech opětujících se plnění. Jde-li však o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než 3 roky, stanoví se jen trojnásobkem ceny ročního plnění. Při výkonu rozhodnutí pro opětující se dávky rozhodují pro stanovení odměny jen splátky, které jsou v době návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí již splatné.

(3)

Nelze-li cenu věci vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, předpokládá se cena 3000 Kčs.

(4)

Rozhodující je trestní sazba nebo druh věci, popřípadě druh a cena v době započetí úkonu. K příslušenství se nepřihlíží, ledaže je samo předmětem úkonu.

§ 5

(1)

Trvá-li úkon záležející v účasti při jednání soudu v témže dni déle než dvě hodiny, náleží za každé další, třebas i jen započaté dvě hodiny odměna poloviční. Trvá-li takový úkon souvisle déle než jeden den, náleží poloviční odměna za každé započaté dvě hodiny v druhém a každém dalším dni. Úkon záležející v účasti na odročeném jednání je novým úkonem.

(2)

Za zastoupení při jednání, při němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, náleží polovina odměny; za zastoupení při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci, náleží jen čtvrtina odměny.

§ 6

(1)

Za úkony provedené mimo obvod okresního soudu, v němž je pracoviště advokáta, který byl zastoupením pověřen, náleží odměna zvýšená o čtvrtinu, provede-li úkon advokát z jiné advokátní poradny.

(2)

ZA úkony provedené na území hlavního města Prahy nepřísluší zvýšená odměna, provede-li úkon advokát, jehož pracoviště je na tomto území.

§ 7

(1)

Při spojení dvou nebo více věcí, u nichž je v sazebníku stanovena sazbou podle druhu a ceny věci, náleží za společné úkony odměna podle sazby, která je dána součtem cen jednotlivých věcí.

(2)

Při spojení dvou nebo více věcí, u nichž je v sazebníku stanovena odměna sazbou podle druhu věci, náleží za společný úkon odměna podle sazby pro věci, u které je odměna nejvyšší, zvýšená o polovinu odměn náležejících jinak v ostatních spojených věcech.

(3)

Při spojení věcí, u nichž je v sazebníku stanovena odměna sazbou podle druhu a ceny věci, s věcmi u nichž je v sazebníku stanovena odměna sazbou podle druhu věci, náleží za společné úkony odměna podle sazby pro věc, u které je odměna nejvyšší, zvýšená o polovinu odměn náležejících jinak v ostatních spojených věcech.

(4)

Je-li spojení věcí ke společnému projednání stanoveno zákonem, ustanovení odstavců 1 až 3 se neužije a odměna se stanoví podle druhu věci, pro kterou platí nejvyšší sazba.

§ 8

(1)

Za společné úkony při obhajování dvou nebo více osob v téže věci náleží za každou osobu odměna podle sazby snížená o jednu čtvrtinu.

(2)

Za společné úkony při zastupování dvou nebo více osob v téže věci náleží za každého zastoupeného odměna podle sazby snížená o 10%. Tohoto ustanovení se neužije, je-li předmětem řízení společné a nerozdílné právo nebo společný a nerozdílný závazek.

Stanovení odměny odchylně od sazebníku

§ 9

(1)

Právní pomoc se poskytuje za odměnu sníženou nebo bezplatně, jestliže to odůvodňují osobní a majetkové poměry občana nebo jsou-li pro to jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

(2)

Důvody hodné zvláštního zřetele jsou dány zejména, bude-li poskytnutím slevy odstraněna nebo zmírněna tvrdost vyplývající z použití příslušné sazby (například v pracovních věcech), závisí-li určení výše nároku na uvážení soudu (například ve věcech náhrady škody) nebo lze-li poskytnutím slevy usnadnit vyřízení věci smírem.

(3)

O poskytnutí právní pomoci za sníženou odměnu nebo bezplatně rozhoduje vedoucí advokátní poradny.

§ 10

Pro určení odměny za poskytnutí právní pomoci zvláště složité, mimořádně obtížné nebo časově velmi náročné platí sazby zvýšené až na pětinásobek základních sazeb uvedených v sazebníku.

§ 11

(1)

Advokátní organizace mohou uzavírat s organizacemi dohody o poskytování právní pomoci za odměnu smluvenou měsíční nebo čtvrtletní úhrnnou částkou. Výše odměny se určí v rámci sazeb uvedených v sazebníku podle předpokládaného rozsahu poskytované právní pomoci s přihlédnutím k celospolečenskému zájmu na poskytování právní pomoci organizacím, u nichž se jeví její potřeba zvláště naléhavá.

(2)

S jednotnými zemědělskými družstvy a státními statky mohou advokátní organizace uzavírat dohody o poskytování právní pomoci za odměnu sníženou nebo bezplatně.

Částky účtované vedle odměny

§ 12

V odměně za úkony nejsou zahrnuty a nahrazují se zvláště:

a)

výdaje na soudní a jiné poplatky, poštovné a jiné hotové výdaje;

b)

cestovní výdaje spojené s úkonem vyžadujícím pracovní cestu;

c)

promeškaný čas.

§ 13

Ústředí československé advokacie může stanovit paušální částky náhrad výdajů na poštovné, místní přepravné a hovorné za úkon.

§ 14

Cestovní výdaje spojené s úkonem vyžadujícím pracovní cestu se nahrazují ve výši stanovené obecnými předpisy o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů. 1

§ 15

(1)

Náhrada za promeškaný čas může být požadována jen při úkonech provedených mimo místo, v němž je pracoviště advokátní poradny, a náleží za čas v pracovní době strávený cestou na místo úkonu a zpět a na místě úkonu mimo dobu, která je rozhodná pro stanovení odměny za úkon.

(2)

Náhrada za promeškaný čas činí

a)

při úkonech provedených advokátem a advokátním čekatelem 10 Kčs za každou i jen započatou půlhodinu;

b)

při úkonech provedených jiným pracovníkem advokacie 5 Kčs za každou i jen započatou půlhodinu.

 

 

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 16

Úkony právní pomoci provedené před účinností této vyhlášky se odměňují podle dosavadních předpisů.

§ 17

Zrušuje se nařízení ministra spravedlnosti č. 115/1951 Sb., kterým se stanoví sazby odměn za úkony právní pomoci poskytované advokátními poradnami.

§ 18

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1965.

Ministr:

dr. Neuman v. r.



Poznámky pod čarou:

Vyhláška ministerstva financí č. 100/1964 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů. Náhrady při zahraničních cestách jsou upraveny směrnicemi financí ze 14. března 1960 čj. 204/11 000/60 a dodatky z 10. listopadu 1960 čj. 204/59 990/60, z 27. prosince 1960 čj. 204/74 828/60 a z 7. července 1962 čj. 204/36 200/62.

Poznámky pod čarou:
1

Vyhláška ministerstva financí č. 100/1964 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů. Náhrady při zahraničních cestách jsou upraveny směrnicemi financí ze 14. března 1960 čj. 204/11 000/60 a dodatky z 10. listopadu 1960 čj. 204/59 990/60, z 27. prosince 1960 čj. 204/74 828/60 a z 7. července 1962 čj. 204/36 200/62.