114/1966 Sb. znění účinné od 1. 7. 1968 do 31. 12. 1974
změněno s účinností od poznámka vyhláškou č. 96/1968 Sb.
1.7.1968
114
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 27. prosince 1966,
kterou se provádí zákon o zemědělské dani
Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství stanoví podle § 33 odst. 2 zákona o zemědělské dani č. 112/1966 Sb. (dále jen "zákon"):
Č Á S T P R V N Í Daň z pozemků (1) Dani z pozemků podléhá veškerá zemědělská půda, tj. orná půda, louky, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a pastviny. Z nezemědělské půdy podléhají dani toliko pozemky a plochy uvedené v § 2 odst. 2 zákona. Hospodářsky využívanými vodními plochami jsou rybníky s chovem ryb a vodní plochy věnované pěstování rákosí.
(2) O tom, jde-li o pozemek podléhající dani, rozhoduje, jak je pozemek uveden v evidenci nemovitostí. Zemědělská půda, které bylo užito k jiným účelům (např. k zalesnění, k zastavění, k dopravě), bude vyňata ze zdanění až počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byla půda rozhodnutím příslušného ONV odňata natrvalo zemědělské výrobě.
(3) Uživatel, popř. vlastník pozemku uplatní nárok na osvobození od daně v daňovém přiznání nebo oznámení.
(4) Pozemky, které byly zčásti osázeny ušlechtilými druhy vinné révy a zčásti hybridy nebo jen hybridy, nejsou osvobozeny od daně.
(5) Za intenzívní ovocné sady se považují pouze pozemky, na nichž byly vysázeny čtvrtkmeny, zákrsky a vřetena.
(6) Pozemky dočasně odňaté zemědělské výrobě (např. na skládku, k těžbě písku) jsou osvobozeny od daně počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byla půda rozhodnutím příslušného okresního národního výboru dočasně odňata zemědělské výrobě.
(7) Výměra záhumenků společných i individuálních se započte do celkové výměry pozemků obhospodařovaných družstvem a z této celkové výměry se vyměří daň družstvu. Výměra domovní zahrady nepřevyšující 800 m2, pokud byla zahrnuta do výměry záhumenku, se však nezapočítává do celkové výměry pozemků obhospodařovaných družstvem, z níž se vyměřuje daň družstvu.
(8) Je-li pozemek užíván několika uživateli, popř. vlastníky (spoluvlastníky), vyměří se daň kterémukoliv z nich a každý uživatel (spoluvlastník) je povinen rukou společnou a nerozdílnou zaplatit celou daň.
(9) Výměra pozemků uvedených v § 5 odst․ 2 zákona se nezapočítává do celkové výměry všech pozemků, podléhající dani, i když poplatník užívá několik takových pozemků. Převýší-li výměra pozemků uvedené hranice, započítává se do celkové výměry celá výměra pozemků.
(10) Převyšuje-li výměra zahrady spojené s domem 800 m2, podléhá vždy dani z pozemků, a nepovažuje se proto za zahradu domovní podrobenou domovní dani.
(11) Má-li poplatník pozemky v katastrálních územích několika obcí, vyměří se daň pro každé katastrální území obce zvlášť a pro vyměření daně se použije sazba platná pro přírodní stanoviště, do kterého je katastrální území obce zařazeno. U socialistických organizací se celková výše daně stanoví součtem daně vyměřené z pozemků v jednotlivých katastrálních územích obcí. U občanů vyměří daň z pozemků každý místní národní výbor, v jehož obvodě má poplatník pozemky.
(12) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každý rok samostatně. Veškeré změny daňové povinnosti nastalé během roku, ať již se týkají vzniku nebo zániku této povinnosti, nemají s výjimkou změn uvedených v § 22 zákona vliv na vyměření daně na tento rok a projeví se až při vyměření daně na příští rok.
(13) Za pozemky, kterých nelze plně využívat k zemědělské výrobě, se považují poddolované plochy, letištní pozemky, vojenská pásma a zemědělské pozemky v ochranných pásmech vodních zdrojů, trvale zamokřené pozemky přesahující 5 % z celkové výměry apod.
(14) Daňovou úlevu poskytne národní výbor na žádost poplatníka a při snížení nebo promítnutí daně přihlíží zejména k tomu, do jaké míry nelze pozemky plně využívat k zemědělské výrobě, po jakou dobu v roce byly pozemky odňaty zemědělské výrobě ( § 3 písm. c) zákona), v jakém rozsahu byla zaplavením poškozena nebo zničena úroda, jak dlouho v roce se prováděly na pozemcích vodohospodářské úpravy apod.
Č Á S T D R U H Á Daň z důchodů
D Í L P R V N Í K § 9 Poplatník (15) Vedle statků a jednotlivých zemědělských družstev jsou poplatníky daně z důchodů:
a) jednotlivě hospodařící zemědělci,
b) členové jednotných zemědělských družstev co do příjmů z pěstování zvláštních kultur (plodin) a z provozování specializované živočišné výroby ( § 15 odst. 3 zákona),
c) jednotlivě hospodařící pěstitelé zvláštních kultur ( § 15 odst. 3 zákona), pokud toto pěstování nemá charakter živnostenského podnikání,
d) osoby, které provozují rostlinnou nebo živočišnou výrobu, i když ji provozují jako vedlejší činnost, např. vedle svého zaměstnání v pracovním poměru nebo jiném povolání apod.
(16) O určení daňové povinnosti rozhoduje provozování zemědělské výroby a skutečnost, na čí účet plynou příjmy z této výroby. Přitom nerozhoduje, kolik osob provozuje na společný účet zemědělskou výrobu.
(17) Provozuje-li zemědělskou výrobu společně více osob (např. zemědělec s manželkou a dvěma zletilými syny), vyměří se daň tomu, na čí účet plynou příjmy ze společné výroby. Plynou-li příjmy ze společné zemědělské výroby více osobám na společný účet, vyměří se daň kterékoliv z nich. Každá z osob, které provozují zemědělskou výrobu na společný účet, je zavázána rukou společnou a nerozdílnou zaplatit daň.
(18) K rostlinné výrobě vedle pěstování běžných hospodářských plodin (zrniny, okopaniny, olejniny, pícniny) patří pěstování zvláštních kultur (plodin), a to chmele, vinné révy, tabáku, kořeninové papriky, zeleniny, jahod, ovoce, léčivých a aromatických rostlin, semen všeho druhu, květin a řezání rákosu. K živočišné výrobě patří vedle chovu běžných hospodářských zvířat též chov včel, kožešinových zvířat, laboratorních zvířat a ryb.
(19) K zemědělské výrobě patří dále příležitostná činnost a vedlejší výroba, pokud úzce souvisí se základní zemědělskou činností a není provozována po živnostensku.
Příležitostnou činností se rozumí taková činnost, při níž se využívá výrobních prostředků sloužících základní zemědělské činnosti zpravidla v době, kdy jich není při zemědělské výrobě plně využito, např. povoznictví, přibližování dřeva, orání za mzdu, mlácení obilí, řezání dřeva.
Vedlejší výrobou se rozumí činnost, která je buď pokračováním základní zemědělské činnosti, omezuje-li se na zpracování výrobků vlastního hospodářství (výroba másla, tvarohu, moštu, hroznového a matolinového vína apod.), nebo která je příležitostnou výrobou vykonávanou bez cizích pracovních sil, např. domácká výroba dřevěného nářadí, košíkářských výrobků.
(20) Za příležitostnou a vedlejší je možno považovat uvedenou činnost, jen provozuje-li se základní zemědělská výroba jako hlavní činnost a důchod z příležitostné činnosti a vedlejší výroby tvoří jen doplněk důchodu ze základní výroby.
(21) Provozuje-li se příležitostná činnost nebo vedlejší výroba po živnostensku, v samostatných zvlášť k tomu účelu zřízených provozovnách nebo neomezuje-li se na zpracování výrobků vlastního hospodářství, popř. provozuje-li se v takovém rozsahu, který překračuje rámec příležitostné a vedlejší činnosti, podléhají příjmy z takovýchto činností, dani z příjmů obyvatelstva.
(22) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každý rok samostatně. O vyměření daně nerozhoduje, zda zemědělská výroba trvala celý rok nebo jen část roku.
D Í L D R U H Ý Zdanění statků a jednotných zemědělských družstev (23) Podkladem pro stanovení hrubého důchodu a základu daně je roční výkaz statků a jednotných zemědělských družstev.
(24) Hrubý důchod tvoří částky uvedené v těchto účtech jednotné účtové osnovy pro organizace v zemědělství:
1. Tržby z výrobních činností (400)
2. Aktivování investic (408)
3. Předání výrobků, prací a služeb (407)
4. Tržby z nevýrobních činností (410)
5. Ostatní výnosy (420)
6. Dotace k tržbám (429)
Uvedené částky se snižují o
1. nákupní cenu prodaných zásob (430)
2. daň z obratu (441)
3. prodejní cenu základních prostředků (448)
4. ostatní položky zkracující výnosy (449)
5. materiálové náklady (300, 309, 311, 313, 315, 318, 319, 321, 323, 324, 331, 332, 337, 338, 339)
6. placené úroky po odečtení přijatých úroků (363)
7. poplatky kromě příspěvků na sociální zabezpečení družstevních rolníků (362)
8. sražená a odvedená daň ze mzdy z mezd pracovníků (z 256).
Rozdíl uvedených položek se zvýší nebo sníží o
1. změnu stavu zásob nedokončených výrobků (451)
2. změnu stavu zásob výrobků a zvířat (452)
3. změnu zůstatků časového rozlišení výnosů a materiálových nákladů (455).
(25) Jako příděly fondům podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona se od hrubého důchodu zjištěného podle předchozího odstavce odečítají příděly fondům evidovaným na účtě č. 388, tj. fondům
a) obnovy a rozvoje
b) obratovému
c) reservnímu
d) bytové výstavby
e) sociálních a kulturních potřeb.
(26) Základ daně se zvyšuje o částky, které byly použity z reservního fondu k doplnění fondu pracujících (odměn) a o částky, které byly použity z fondu sociálních a kulturních potřeb na
a) úhradu rozdílů mezi výdaji a příjmy rekreačních zařízení ve správě organizací
b) příspěvky na společné stravování pracovníků a družstevníků
c) příspěvky na rekreaci a zájezdy pracovníků a družstevníků.
(27) Základ daně se zaokrouhluje dolů na částku dělitelnou stem.
(28) Sazba daně v procentech činí jednu setinu částky přesahující 1000 Kčs průměrného měsíčního důchodu připadajícího na stálého pracovníka a zjistí se podle vzorce
základ daně
( ------------------------------- - 1000 ) : 100
12 x počet stálých pracovníků
(29) Počet stálých pracovníků u jednotných zemědělských družstev, která nevedou evidenci o odpracovaných hodinách, se zjistí podle vzorce:
počet odpracovaných dnů celkem
------------------------------
260
Počet odpracovaných dnů celkem zahrnuje dny odpracované členy JZD, trvale pracujícími, nečleny JZD, zaměstnanci, pomáhajícími i brigádníky. Za odpracovaný den se počítá den, ve kterém práce trvala déle než 6 hodin.
(30) Počet stálých pracovníků ve statcích a u jednotných zemědělských družstev, která vedou evidenci podle odpracovaných hodin, se zjistí podle vzorce:
počet pracovních hodin odpracovaných
všemi pracovníky včetně brigádníků
------------------------------------
2100
(31) Vypočtený počet stálých pracovníků se zaokrouhluje nahoru na celé pracovníky a zjištěný průměrný důchod se zaokrouhluje dolů na celé koruny.
(32) Celkový objem daně se vypočte vynásobením základu daně ( § 13) sazbou daně vypočtenou podle odst. 28 až 30.
Příklad výpočtu základu daně a daně v JZD:
Kčs
Hrubý důchod, zjištěný podle odst. 24
3 200 000
Částky zvyšující základ daně (odst. 26)
300 000
------------
3 500 000
Odečítá se:
Kčs
Zaplacená daň z pozemků
220 000
Příděl fondu obnovy a rozvoje
240 000
Příděl fondu obratovému
140 000
Příděl fondu reservnímu
60 000
Příděl fondu sociálních a kulturních potřeb
30 000
Příděl fondu bytové výstavby
40 000
Pojistné majetkového pojištění
30 000
Příspěvky na úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků
40 000
800 000
------------
A Základ daně
2 700 000
B Počet stálých pracovníků (počet odpracovaných dnů celkem 40 300 : 260) činí
155
C průměrný měsíční důchod připadající na jednoho stálého pracovníka (jedna dvanáctina z podílu A : B) činí
1 451
D Sazba daně v % (jedna setina z částky převyšující 1000 Kčs průměrného důchodu ad C nebo vypočtená způsobem uvedeným v odst. 28 této vyhlášky) 4,51 %
A x D
E Výsledná daň ---------------------- činí
121 770
100
D Í L T Ř E T Í Zdanění občanů (33) Průměrné normy výnosností na 1 ha zemědělské půdy činí:
Ve třídách sazebníku daně z pozemků
Kčs
1 až 5
3500
6 až 38
3000
39 až 43
2200
44
1500
(34) Změny v zařazení obcí do přírodních stanovišť, k nimž dojde během roku, jsou rozhodné pro vyměření daně na příští rok.
(35) Průměrné normy výnosnosti platí pro pozemky, na niž se provozuje základní zemědělská výroba, s výjimkou pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur (plodin) uvedených v § 15 odst. 3 zákona.
(36) Do celkové výměry rozhodné pro vyměření daně se započítávají všechny pozemky, které jsou způsobilé k zemědělskému obdělávání bez ohledu na to, zda je pozemek skutečně obděláván.
(37) Pastviny, pokud podle předpisů o ochraně zemědělského fondu nebyla uložena jejich přeměna na ornou půdu, se započítávají do celkové výměry rozhodné pro výpočet důchodu podrobeného dani dvěma desetinami skutečné výměry. Z nezemědělské půdy se započítávají do celkové výměry rozhodné pro výpočet důchodu podrobeného dani rybníky s chovem ryb a vodní plochy věnované pěstování rákosí třemi desetinami. Ostatní nezemědělská půda se nezapočítává do výměry pozemků rozhodných pro výpočet dani podrobeného důchodu.
(38) Důchod podrobený dani se stanoví podle celkové výměry pozemků k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje. Ke změnám, jež nastanou během roku ve výměře obhospodařovaných pozemků se při vyměření daně na tento rok nepřihlíží.
(39) Pro zjištění, které ze stanovených průměrných norem výnosnosti se použije v daném případě pro výpočet důchodu podrobeného dani, je rozhodující přírodní stanoviště, v němž leží pozemky (jejich největší část) sloužící zemědělské výrobě.
(40) Důchod z příležitostné činnosti a vedlejší výroby se zdaní tak, že se přiměřeně zvýší vypočtená daň podle § 18 odst. 3 zákona.
(41) Důchodem podrobeným dani z pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby ( § 15 odst. 3 zákona) jsou skutečné dosažené příjmy z jakéhokoliv prodeje (peněžní příjmy) a hodnota výrobků spotřebovaných poplatníkem a příslušníky jeho domácnosti anebo určených k jejich vlastní spotřebě (naturální příjmy) po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení, a to v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.
(42) Výdaje vynaložené na dosažení příjmů, pokud je poplatník neprokáže, odečítají se u příjmů z pěstování vinné révy paušální částkou ve výši 40 %, z pěstování ostatních zvláštních kultur paušální částkou 30 % a ze specializované živočišné výroby uvedené v § 15 odst. 3 zákona ve výši 50 % skutečně dosažených příjmů (peněžních i naturálních).
(43) Pro ocenění naturálních příjmů jsou rozhodné nákupní ceny platné v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Jsou-li stanoveny základní nebo limitní ceny, platí nejnižší základní nebo dolní limitní cena.
(44) Úhrn důchodu vypočteného podle průměrných norem výnosnosti a důchodu ze zvláštních kultur nebo ze specializované živočišné výroby tvoří daňový základ, který se zaokrouhluje dolů na částku dělitelnou stem.
(45) Činí-li základ daně podle odstavce 44 méně než 400 Kčs, daň se nevyměří.
(46) Provozuje-li poplatník základní zemědělskou výrobu na výměře menší než 1000 m2 nebo pěstuje-li zvláštní kultury (plodiny) na výměře menší než 500 m2 nebo chová-li nejvýše 15 včelstev, předpokládá se, že základ daně činí méně než 400 Kčs.
(47) Pro zvýšení nebo snížení daně podle § 18 odst. 1 a 2 zákona jsou rozhodné poměry podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje. K změnám, které nastanou během roku, se nepřihlíží.
(48) Snížení daně se poskytne poplatníkům, kteří mají nezletilé děti (vlastní i osvojené, vnuky), žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti. Náleží-li poplatníku nebo jiné osobě přídavky na tyto děti nebo výchovné, přihlíží se při snížení daně pouze k jednomu dítěti. Pro snížení daně není rozhodující, mají-li vlastní příjmy či nikoliv.
(49) Přechodný pobyt dětí mimo společnou domácnost, např. z důvodů léčení, učení, studií, není na závadu tomu, aby i v tomto případě bylo dítě zahrnuto do počtu dětí rozhodného pro snížení daně.
(50) Pro snížení daně lze přihlédnout k témuž dítěti pouze jednou, tj. buď pouze u jednoho poplatníka, nebo podléhá-li poplatník několika daním, pouze u jedné daně. Podléhá-li poplatník několika daním a mezi nimi též dani ze mzdy, poskytne se snížení na děti vždy jen u daně ze mzdy.
(51) Provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet více osob, jimž se daň vyměří společně, považují se i pro zvýšení a snížení daně podle § 18 odst. 1 a 2 zákona za jeden celek. Provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet několik poplatníků, kteří pečují o výživu nezletilých dětí, je pro snížení daně rozhodující počet všech těchto nezletilých dětí.
(52) Příjmy, které jsou důvodem k zvýšení daně až o 50 %, se rozumějí příjmy:
a) z provozování příležitostné činnosti a vedlejší výroby, pokud souvisí se základní zemědělskou výrobu ( § 11 odst. b) zákona a odstavce 19 a 20 této vyhlášky),
b) z prodeje zemědělských výrobků přímo spotřebitelům (např. vína, ovoce, zeleniny, živočišných výrobků).
(53) Při zvýšení daně se přihlíží k příjmům dosaženým v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.
(54) Národní výbor sníží daň až o jednu polovinu
a) poplatníku přestárlému, který k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje, dokončil 65. rok svého věku,
b) poplatníku se změněnou pracovní schopností, za něhož se pro účely zemědělské daně považuje poplatník, který pobírá invalidní nebo částečný invalidní důchod nebo jehož zdravotní stav odpovídá podmínkám pro přiznání takového důchodu. Skutečnost odůvodňující změněnou pracovní schopnost prokáže poplatník předložením výměru o přiznání invalidního nebo částečně invalidního důchodu a potvrzením poštovního úřadu o tom, že je mu tento důchod vyplácen; nepobírá-li takový důchod, prokáže uvedenou skutečnost potvrzením vydaným posudkovým lékařem sociálního zabezpečení okresního národního výboru. Daňovou úlevu z důvodu přestárlosti a změněné pracovní schopnosti národní výbor přizná i v případech, provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet jako hlavní zaměstnání více osob a jsou-li výše uvedené podmínky splněny aspoň u jedné z nich,
c) vyžadují-li to místní poměry, zejména provozuje-li poplatník zemědělskou výrobu ve zvlášť nepříznivých přírodních i výrobních podmínkách, které nemohou být vyjádřeny v průměrných normách výnosnosti, nemohl-li bez vlastního zavinění obdělat veškeré pozemky nebo je-li zemědělec odkázán svou výživou, popř. výživou své rodiny výhradně nebo převážně na příjmy ze zemědělské výroby a v důsledku místních poměrů nemůže získat doplňkový příjem z vedlejší činnosti.
(55) Zvýšení i snížení daně podle § 18 se počítá vždy z daně podle § 17 odst. 1 zákona.
(56) Poplatníkům, jejichž důchod ze zemědělské výroby, spolu s příjmy z jiných pramenů, např. z pracovního poměru, z výdělečné činnosti, z důchodu apod., nepřesáhne 3000 Kčs za rok, se daň nevyměří.
(57) Provozuje-li zemědělskou výrobu více osob na společný účet, platí ustanovení § 19 zákona jen tehdy, jestliže úhrn příjmů všech osob nepřekročí stanovenou hranici.
Č Á S T T Ř E T Í Společná ustanovení (58) Povolí-li družstvo nově vstoupivšímu členovi, aby do konce roku ještě realizoval příjmy ze zemědělské výroby na svůj vlastní účet a nikoliv na účet družstva, je povinen zaplatit daň na celý rok.
(59) Odpis splátek podle § 22 odst. 1 zákona provede národní výbor bez žádosti na základě oznámení ( § 21 zákona).
(60) Vyměřená daň z pozemků i daň z důchodů se zaokrouhluje na celé koruny dolů.
(61) Počátek a dobu vyložení hromadného předpisného seznamu vyhlásí národní výbor vyhláškou na obecní tabuli nebo jiným způsobem v místě obvyklým a poznamená na seznamu.
(62) V případech, kdy dojde u poplatníka během roku ke změně ve výši jeho daňové povinnosti ( § 22 zákona), sdělí národní výbor nově upravenou výši daňové povinnosti poplatníkovi zvláštním platebním výměrem.
(63) V přiznání k dani z pozemků uvede poplatník (občan) jen pozemky, které má v obvodu místního národního výboru, jemuž přiznání podává. V přiznání k dani z důchodu uvede poplatník výměru a příjmy ze všech pozemků, které obhospodařuje, bez ohledu v obvodu kterého národního výboru pozemky leží.
(64) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
