V domě s byty v osobním vlastnictví (dále jen "dům"), mohou být i místnosti nesloužící k bydlení, zejména garáže, ateliéry a jiné místnosti, které slouží k osobní potřebě.

Místnosti nesloužící k bydlení, které jsou v domě postaveném občany ( § 12,13), nesmí výměrou přesahovat jednu třetinu podlahové plochy bytů. Toto omezení se nevztahuje na společné části domu uvedené v § 13 odst. 1 písm. c).

Vlastníkem (spoluvlastníkem) těchto místností může být jen vlastník bytu v témže domě.

Vlastník bytu má právo užívat byt, společné části domu a pozemku pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti. Má právo nastěhovat se do bytu; jestliže bytu neužívá, má právo do něho nastěhovat své ženaté (vdané) děti nebo své rodiče.

Vlastník bytu má právo povinnost zúčastňovat se na správě domu a jako spoluvlastník na rozhodování o společných částech domu a pozemku, zejména o způsobu jejich údržby a oprav.

Při hlasování rozhoduje většina hlasů; za každý byt mají vlastníci bytů jeden hlas.Jde-li však o důležité rozhodnutí, mohou se přehlasovaní vlastníci obrátit na soud a navrhnout změnu rozhodnutí.

Spoluvlastníci bytu mají vůči vlastníkům ostatních bytů spolu jeden hlas.

Vlastník bytu může byt nebo jeho část přenechat k obývání jinému občanu.

zrušen

Občan, kterému byl byt přenechán k obývání, se zúčastňuje na správě domu návrhy na způsob udržování, na provádění oprav, popřípadě na zlepšení společných částí domu a pozemku.

Vlastník může místnost nesloužící k bydlení přenechat k užívání jinému․

zrušen

Vlastník bytu je povinen byt na svůj náklad řádně udržovat; při užívání, udržování, změnách, přenechání bytu nebo jeho části jinému a při jiném nakládání s bytem je povinen počínat si tak, aby nerušil a neohrožoval ostatní ve výkonu jejich vlastnických, spoluvlastnických, popřípadě spoluužívacích práv.

Vlastník bytu je povinen odstranit závady a poškození, která na jiných bytech nebo na společných částech domu způsobil sám, nebo ti, kteří v bytě bydli.

Vzájemná práva a povinnosti při výstavbě domu si vymezí stavebníci písemnou smlouvou.

Smlouva, její změny a doplňky podléhají vkladu do katastru nemovitostí.

Smlouva musí obsahovat zejména:

Se smlouvou se příslušnému orgánu republiky¹ předloží výkres, z kterého je zřejmá plocha a poloha jednotlivých bytů, místností nesloužících k bydlení a společných částí domu. Po vkladu do katastru a po udělení stavebního povolení se připojí projektová dokumentace, zejména situační plány jednotlivých podlaží domů s vyznačením jednotlivých bytů a jejich čísel. Dokumentaci jsou povinni předložit stavebníci.

Práva a povinnosti ze smlouvy přecházejí ve stejném rozsahu na právní nástupce.

Byt v domě, který je ve vlastnictví státu, může občan nabýt koupí. Byty, které jsou užívány na základě práva osobního užívání bytu, mohou nabýt jen jejich uživatelé. Pokud nejsou do osobního vlastnictví převedeny všechny byty v domě, je stát vlastníkem zbývajících bytů v domě a má stejná práva a povinnosti jako vlastník bytu v osobním vlastnictví.

Zásady pro výběr domů, v nichž lze prodávat byty do osobního vlastnictví, a pro postup národních výborů při tomto prodeji stanoví vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky.

Při převodu bytů uzavře národní výbor, jestliže přímo spravuje obytný dům, nebo s jeho souhlasem bytová organizace, která má obytný dům ve správě, s nabyvateli kupní smlouvu.

Smlouva musí upravit vzájemná práva a povinnosti převodce a nabyvatele, jakož i vymezení práv a povinností, které na nabyvatele přecházejí ve vztahu k ostatním vlastníkům bytů ( § 13 odst. 1 písm. a) až d) a písm. f)).

Ustanovení § 12 odst. 2, § 13 odst. 2 a 3 a § 15 platí přiměřeně i v těchto případech.

Vlastník má právo převést byt v osobním vlastnictví na jiného. Na převod nebo přechod vlastnictví platí, pokud tento zákon nestanoví jinak, všeobecná ustanovení občanského zákoníku upravující převod nebo přechod nemovitosti v osobním vlastnictví.

Souhlasu spoluvlastníků společných částí domu, popřípadě pozemku není k převodu třeba.

Spoluvlastnictví společných částí domu, popřípadě pozemku a vlastnictví místností nesloužících k bydlení je nerozlučně spojeno s vlastnictvím k bytu. S převodem nebo přechodem vlastnictví k bytu přechází spoluvlastnictví společných částí domu, spoluvlastnictví nebo právo společného osobního užívání pozemku a vlastnictví místností nesloužících k bydlení.

Místnost nesloužící k bydlení možno převést i na jiného vlastníka bytu v domě.

Dům vystavěný občany se po udělení popisného čísla zapíše do evidence nemovitostí s uvedením jednotlivých bytů, jejich vlastníků a spoluvlastnických podílů na společných částech domu, popřípadě na pozemku. Zápisy se provedou na základě smlouvy ( § 12, 13) registrované státním notářstvím a situačních plánů podlaží podle oznámení státního notářství.

Změna vlastník se vyznačí na základě smlouvy o převodu bytu ( § 14, 15) nebo jiné listiny osvědčující přechod vlastnictví. Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně.

Společné části domu jsou v osobním podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytů: Toto ustanovení platí přiměřeně i pro společné vybavení domu a pro příslušenství, i když je umístěno mimo obytný dům. Nejsou-li všechny byty v domě v osobním vlastnictví, je také stát jako vlastník bytu (bytů) v tomto domě spoluvlastníkem společných částí domu.

Velikost spoluvlastnických podílů uvedených v § 13 odst. 1 písm. c) a

Spoluvlastníci jsou povinni přispívat na náklady spojené s udržováním, opravami, popřípadě zlepšováním společných částí domu a pozemku. Pokud dohoda nebo právní přepis nestanoví jinak, nesou náklady podle poměru stanoveného v - 17 odst. 2.

K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci bytů zálohově předem určené částky na fond provozu, oprav a údržby společných částí domu a pozemku. Úhrn příspěvků na fond si určí vlastníci bytů zpravidla vždy na rok dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, pokud přicházejí v úvahu, a to náklady na provoz, údržbu, běžné opravy, pojištění, vedlejší platby (za vodu, odvoz smetí, kominický poplatek apod.), náklady spojené s ústředním topením a dodávkou teplé vody a jiné, a aby se vytvářela rezerva na generální opravy.

Dům lze postavit na pozemku, ke kterému se k tomu účelu zřídí právo společného osobního užívání ( § 198 a 199, § 201 až 220 obč. zák.).

Při zřízení práva společného osobního užívání pozemku se určí jeho výměna v souladu s územním plánem nebo územním rozhodnutím podle urbanistických zásad.

Podíly peněžité úhrady uvedené v § 13 odst. 1 písm. e) se řídí vzájemným poměrem podlahové plochy všech místností bytů a těch místností, nesloužících k bydlení, které nejsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků bytů a stavebně jsou součástí bytového objektu.

Převádějí-li se byty ze státního socialistického vlastnictví do osobního vlastnictví, zřídí se pro vlastníky bytů právo osobního užívání pozemku po převodu všech bytů v domě.

Na dobu do vzniku práva společného osobního užívání pozemku přenechá národní výbor vlastníkům bytů v osobním vlastnictví pozemek ke společnému dočasnému užívání ( § 397 občanského zákoníku) v rozsahu, který odpovídá spoluvlastnickým podílům na společných částech domu ( § 17 odst. 2). Dohoda o přenechání pozemku k dočasnému užívání je součástí smlouvy o převodu bytu ( § 14). Právo dočasného užívání pozemku přechází na právní nástupce vlastníka bytu v osobním vlastnictví.

Dům lze postavit i na stavebním pozemku, který je ve vlastnictví stavebníka (stavebníků).

Nejsou-li spoluvlastníky pozemku všichni stavebníci a nejsou-li spoluvlastníky v poměru, v jakém jsou spoluvlastníky společných částí domu (- 17 odst. 2), provedou stavebníci mezi sebou převod podílů tak, aby spoluvlastnictví pozemku odpovídalo spoluvlastnictví společných částí domu. Převod je součástí smlouvy mezi budoucími vlastníky bytů ( § 12 a 13).

Ustanovení občanského zákoníku, zákona o hospodaření s byty, občanského soudního řádu, notářského řádu a jiných předpisů, týkajících se rodinných domků nebo jejich částí a práv a povinností jejich vlastníků nebo uživatelů, se přiměřeně vztahují i na vlastnictví k bytům nebo jejich částí a na práva a povinnosti vlastníků k bytům, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Zejména se na byty v osobním vlastnictví vztahují přiměřeně ustanovení vynětí z přidělovacího práva místního národního výboru ( § 23 odst. 2 až 5 zákona o hospodaření s byty), pomoc národních výborů přitom, aby se vlastník, jeho ženaté (vdané) dítě nebo jeho rodiče mohli nastěhovat do bytu nebo jeho části, užívá-li byt nebo jeho část jiný občan ( § 23 odst. 1 zákona o hospodaření s byty), včetně zrušení práva užívat byt ve prospěch vlastníka, jeho ženatých (vdaných) dětí nebo jeho rodičů ( § 391 obč. zák., § 40 zákona o hospodaření s byty), zrušení práva užívat místnost nesloužící k bydlení ve prospěch vlastníka ( § 393 obč. zák.), vynětí z možnosti zrušit právo užívání bytu pro nadměrnost ( § 38 odst. 3 písm. a) zákona o hospodaření s byty), místní poplatek z bytů, včetně vynětí z poplatkové povinnosti, užívá-li byt vlastník ( § 78 odst. 2 zákona o hospodaření s byty), a výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí ( § 235 až 338 občanského soudního řádu, § 79 až 81, 84 až 88 notářského řádu).

Federální ministerstvo financí stanoví

Ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky stanoví výši pevného ročního (měsíčního) příspěvku na úhradu nákladů správy a údržby společných částí domu, popřípadě pozemku ( § 18 odst. 3) a služeb spojených s bydlením v případě, kdy správu společných částí domu převezme rozpočtová organizace.

Český cenový úřad a Slovenský cenový úřad upraví oceňování bytů, místností nesloužících k bydlení a společných částí domů s byty v osobním vlastnictví.

Český úřad geodetický a kartografický a Slovenský úřad geodézie a kartografie upraví způsob zápisu osobního vlastnictví k bytu, spoluvlastnictví společných částí domu, spoluvlastnictví pozemku nebo práva společného osobního užívání pozemku do evidence nemovitostí.