Dosavadní diferencované odvody z hrubého důchodu (zisku), složené ze základního odvodu a odvodu z přírůstku hrubého důchodu (zisku), budou nahrazeny jednotným odvodem z hrubého důchodu (včetně dosavadního pojistného nemocenského pojištění), a to

Pokud si to nevynutí potřeby národního hospodářství, nebude vláda sazby odvodů podle odst․ 1 zvyšovat; i v případě nezbytnosti nebude vláda zvyšovat sazby o více než 1 % ročně.

Odvody a ostatní povinnosti budou uplatněny jednotně vůči podnikům tak, aby objektivně působily na progresivní i zaostávající podniky a vedly k optimální záměně výrobních činitelů, která je zakotvena ve vzájemných proporcích sazeb odvodů, úroků apod. Oborová ředitelství a řídící národní výbory mají právo bez nároku na státní rozpočet (resp. rozpočet vyššího stupně národních výborů) podle dlouhodobě stanovených principů provádět nezbytnou redistribuci prostředků pomocí předem stanovených dodatkových odvodů a dotací u jednotlivých podniků (národní výbory a oborová ředitelství vnitřního obchodu podle potřeby též formou přirážek a slev). Z hlediska odvodů se aparát oborového ředitelství s přidruženými činnostmi považuje za podnik.

Podniky, požadující dotace (slevy), jsou povinny navrhnout opatření k postupné likvidaci jejich finanční závislosti na dotacích nebo slevách a zároveň navrhnout lhůty postupné likvidace dotací (slev). Celkový program likvidace dodatkových odvodů (přirážek) a dotací (slev) ve všech případech, kdy nejde o objektivně dané a dlouhodobě působící podmínky, stanoví oborové ředitelství po projednání s podniky, zúčastněnými na redistribuci finančních prostředků.

Redistribuce prostředků mezi jednotlivými VHJ (např. formou dodatkových odvodů a dotací) se nebude zásadně uvnitř resortů provádět. Výjimky z této zásady stanoví vláda na základě zdůvodněného návrhu ministerstva, předloženého v dohodě se Státní plánovací komisí a ministerstvem financí, a to zejména pro ministerstvo hornictví a potravinářského průmyslu, dále v případech, kdy je to odůvodněno povolenými odchylkami v úrovni rentability při generální úpravě velkoobchodních cen nebo jestliže jsou ústřednímu orgánu podřízeny výrobní hospodářské jednotky, mající stejný výrobní program a různou rentabilitu. Rovněž i v těchto případech bude použito předem stanovených dodatkových odvodů a dotací podle režimu uvedeného v odstavcích 1 a 2.

Podniky odvádějí oborovému ředitelství podle předem stanovených jednotných kritérií, platných pro všechny podniky oboru, část svých prostředků na úhradu věcných a osobních nákladů oborového ředitelství a na vytvoření (doplnění) finančních rezerv pro potřeby oboru.

Na odvodech oborově řízených podniků podle článků 1 a 2 se podílejí městské a místní národní výbory; podíl těchto národních výborů se stanoví ve výši:

O tyto podíly městských a místních národních výborů se sníží odvody do ústředního rozpočtu. Rozdělení mezi jednotlivé MNV a MěNV provedou podniky v zásadě podle sídel závodů a provozoven na základě podílu fondu pracujících těchto závodů a provozoven (u podniků vnitřního obchodu na základě podílu maloobchodního obratu).

Konečné rozhodnutí o sazbách a formě podílu národních výborů na odvodech z hrubého důchodu (zisku) oborově řízených podniků učiní vláda na základě zkušeností roku 1967.

Sazby odvodů ze základních prostředků podle vládní vyhlášky č. 90/1965 Sb. o plánovitém řízení (včetně ustanovení o snížených sazbách) zůstávají v platnosti s tím, že odvody ze zůstatkové ceny základních prostředků budou prováděny i ze základních prostředků financovaných po 1. lednu 1967 z vlastních zdrojů organizací a z úvěrů; u samostatných výzkumných a vývojových ústavů (hospodářských organizací) a u samostatných projektových organizací nebude prováděn odvod ze základních prostředků.

Budou zavedeny odvody ze zásob (včetně nedokončené výroby a nákladů příštích období) ve výši 2 %. Z investičních úvěrů budou podniky platit úroky ve výši 6 % a z provozních úvěrů základní sazbu úroků ve výši 4 %.

Změny základních úrokových sazeb (které jsou operativním ekonomickým nástrojem) se provádějí na návrh Státní banky československé rozhodnutím vlády.

Ze zásob v odvětví vnitřního obchodu a výjimečně u některých podniků poskytujících služby (určených v prováděcích předpisech) se neplatí odvody; základní sazba úroků z provozních úvěrů pro odvětví vnitřního obchodu je 2 %.

Odvody ze základních prostředků a ze zásob, úroky z bankovních úvěrů (s výjimkou zvýšení při porušení úvěrové smlouvy), jakož i příděly fondu geologických prací (pokud je tento fond zřízen) se odčítají od základny pro výpočet odvodů z hrubého důchodu a ze zisku.

Dosavadní opatření při nežádoucím vývoji mezd (dodatkový odvod) podle § 9 až 11 vyhlášky Státní mzdové komise č. 91/1965 Sb., o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení bude zrušeno a na jeho místě se zavede stabilizační odvod podle těchto zásad:

V prováděcích předpisech je třeba řešit případy, kdy je prokazatelně nutno zmírnit tvrdost dopadu stabilizačního odvodu, zejména v zájmu rozvoje služeb, vnitřního obchodu, nově vybudovaných kapacit (vč. stavební výroby), při sezónních pohybech pracovníků, u samostatných projektových organizací, v zájmu rozvoje výzkumné a vývojové základny (v případech nově vznikajících kapacit a u oborů, jejichž rozvoj bude preferován), při zaměstnání těžkých invalidů. ⁴ Rozsah i okruh těchto úprav bude však přísně vymezen, aby nedošlo k oslabení účinnosti stabilizačního odvodu.

Stabilizační odvod bude uplatněn u podniků jednotně bez ohledu, zda budou hospodařit podle principů zainteresovanosti na hrubém důchodu či zisku.

K tomuto odvodu (stabilizačnímu) mohou národní výbory zavést přirážku (viz čl. 17, odst. 6).

Nástroje přímé regulace mezd jsou tarifní soustavy (vč. ostatních základních mzdově politických předpisů) a kolektivní smlouvy. Vedení podniku v rámci stanovených předpisů odpovídá za hospodárnost při vynakládání mzdových prostředků a za ekonomicky účinné využívání nástrojů osobní hmotné zainteresovanosti, zejména mzdových forem. Prostor pro operativní využívání hmotných podnětů k práci a odměňování v závislosti na individuálních a kolektivních výsledcích práce je určen prostředky vyčleněnými pro odměňování do fondu pracujících soustavou odvodů (v souladu s principy o rozdělování vytvořeného hrubého důchodu) a s přijatou dlouhodobou koncepcí vývoje mezd v podniku, oboru i v celém národním hospodářství.

Pro vymezení oblasti této přímé regulace mezd platí zásada, že pravomoc výrobních hospodářských jednotek a podniků může být omezována centrálním řízením jen v nezbytném rozsahu, odpovídajícím celospolečenským zájmům regulace mezd. To se týká zejména tarifních mezd, které v nové soustavě nadále plní funkci základního společenského regulátoru úrovně mezd jednotlivců, skupin pracovníků, podniků, oborů, resp. celých odvětví podle kvalifikace, odpovědnosti, namáhavosti a složitosti vykonávané práce.

Regulující úloha kolektivních smluv spočívá v podstatě v tom, že se v nich stanoví zásady, vývoje mezd, podíl fondu pracujících (fondu odměn) na vlastních prostředcích podniků při předpokládané i vyšší tvorbě hrubého důchodu (zisku), opatření při nedostatečné tvorbě hrubého důchodu a z toho vyplývajícího nedostatku prostředků na výplatu mezd a velikost jednotlivých složek průměrné mzdy, zejména podílu na hospodářských výsledcích podniků a vnitropodnikových útvarů. Podniky se po splnění odvodů rozhodují samostatně o použití vytvořených vlastních prostředků na odměňování a ostatní potřeby.

Při uplatnění zásady, že podniky mají plně financovat své investice z úvěru a z vlastních prostředků, tj. z vytvořeného hrubého důchodu a z odpisů, je nutno vycházet z toho, že v rámci celkových prostředků, které podnikům zůstanou po splnění stanovených odvodů, musí objem mezd (fond pracujících) růst relativně pomaleji než prostředky na ostatní potřeby. Na úrovni VHJ bude rozdělování prostředků na jednotlivé fondy v duchu této tendence usměrňováno pomocí konkrétních ustanovení oborové kolektivní smlouvy.

Systém ekonomického řízení, jehož hlavním cílem je v nekratší době podstatně zvýšit účinnost vynakládané společenské práce, vyžaduje soustředit ve výrobních odvětvích pozornost podniků především na to, aby byla vytvořena výrazná závislost mezd na celkových hospodářských výsledcích podniků a vnitropodnikových útvarů (podíly na hospodářských výsledcích). S tím souvisí zejména péče podniků o správnou a ekonomicky účinnou strukturu mzdy jednotlivých pracovníků a skupin pracovníků.

Výdaje na investiční výstavbu, včetně nákladů na její přípravu, budou podniky zásadně uhrazovat z vlastních prostředků, s použitím investičního úvěru; jen výjimečně budou poskytovány dotace ze státního rozpočtu.

Náhrady škod (majetkové újmy), způsobené důlní činností, jsou upraveny příslušnými předpisy.

Investiční výstavba bude financována z investičních úvěrů, odpisů základních prostředků, použitelného hrubého důchodu (popř. zisku), ostatních zdrojů (příjmy z likvidace a prodeje základních prostředků, příděly z fondu kulturních a sociálních potřeb apod.) a z dotací ze státního rozpočtu, poskytovaných podle vládou stanovených pravidel.

K úhradě investiční výstavby nebude v zásadě předem vytvářena vlastní finanční základna podniků nižšími odvody z hrubého důchodu (zisku), neboť rozhodující úlohu musí sehrát investiční úvěr. Bankovní úvěr na investice bude poskytován podle jednotných podmínek, které jsou uvedeny v čl. 8. Výše a doba splatnosti úvěru budou stanoveny s přihlédnutím k zvláštnostem investičního cyklu v jednotlivých odvětvích a oborech národního hospodářství a k tvorbě vlastních finančních zdrojů.

Oborové ředitelství, které je nositelem oborové koncepce investiční politiky, uskutečňuje svou řídící úlohu v této oblasti, a to jak ovlivňováním zaměření investic při výběrovém řízení, tak organizováním ekonomického sdružování podniků na investiční výstavbě formou podílové účasti nebo vzájemnými půjčkami mezi podniky.

Oborové ředitelství může podnikům uložit povinnost odvádět do finanční rezervy oborového ředitelství část odpisů ze závodů, určených k likvidaci.

Režim ekonomického sdružování, vzájemného úvěrování a výjimečné redistribuce odpisů mezi podniky a oborovým ředitelstvím bude určen prováděcími předpisy.

Hlavním zdrojem financování investiční výstavby jsou bankovní úvěry poskytované podle vládou stanovených pravidel. Splacení investičního úvěru je konkrétním výrazem odpovědnosti investora za návratnost investice. Státní banka československá vychází při vymezení objemu investičních úvěrů a jejich rozdělení z celkového objemu a orientačního rozdělení investic ve státním plánu a z výsledků výběrového řízení, provedeného podle maximální efektivnosti. Státní banka není povinna naplnit orientačně uvažované objemy investic a objemy investičních úvěrů pro odvětví, obory a oblasti, pokud nebudou splněna kritéria efektivnosti.

Hlavními kritérii pro poskytnutí úvěru je vztah doby splacení investičního úvěru k době ekonomické životnosti úvěrovaného základního prostředku a efektivnost investice. Doba splatnosti úvěru nesmí být delší než doba ekonomické životnosti základního prostředku. Při poskytování úvěru se dává zpravidla přednost investorům, kteří používají ve větší míře zisku k rychlejšímu umoření úvěru.

Proto se posuzují jednotlivé úvěry především podle vztahu

Přitom doba ekonomické životnosti úvěrovaného základního prostředku se stanoví v souladu s platnou odpisovou sazbou.

Zároveň banka při výběrovém řízení o poskytnutí úvěru přihlíží také k době splatnosti úvěru. Z tohoto hlediska dává přednost při stejném (nebo i mírně menším) podílu zisku v umořovací částce úvěrům s kratší dobou splatnosti. Prováděcí předpisy určí, kdy a za jakých podmínek může banka povolit odklad placení úroků z investičních úvěrů.

Zdrojem financování předběžného a podrobného geologického průzkumu u těžebních organizací ministerstva hornictví a ministerstva stavebnictví je fond geologických prací. Fond geologických prací se zřizuje u organizací ministerstva hornictví jako oborový a u organizací ministerstva stavebnictví jako podnikový.

Odpisy základních prostředků používají podniky ke splacení zůstatkové ceny základních prostředků a nedokončené výstavby k 31. prosinci 1966 formou odvodů odpisů a v druhé řadě k přímé úhradě výstavby a splátek investičních úvěrů. Užití odpisů mimo oblast investic je nepřípustné.

Pro jednotlivé podniky se stanoví roční odvod odpisů do centrálních fondů procentní sazbou ze součtu zůstatkové ceny základních prostředků, které jsou v provozu ke dni 31. prosince 1966, a objemu nedokončené výstavby k tomuto dni, sníženého o částku proinvestovanou v roce 1966 z použitelného hrubého důchodu a úvěru. ⁵ Základna pro výpočet odvodu odpisů ke dni 31. prosince 1966 se určí podle údajů účetní evidence, a to v ocenění a v metodice platné v roce 1966 s tím, že se vyloučí základní prostředky s pořizovací cenou do 3000 Kčs a základní prostředky, pořízené jako investice CO a samostatné investice rozpočtového plánu.

Sazba ročního odvodu odpisů (v %) se stanoví vztahem:

kde 6 je národohospodářsky průměrné procentní sazba ročního odvodu odpisů, kde je podniková sazba odpisů na obnovu v roce 1966 je průměrná podniková odpisová sazba platná v roce 1966, snížená o průměrnou sazbu odpisů připadající v roce 1966 na generální opravy, a 4 je průměrná sazba odpisů na obnovu v roce 1966. Odvod se provádí v každém roce stejnou částkou, dokud se zůstatková cena základních prostředků a nedokončená výstavba ve stavu k 31. prosinci 1966 plně nesplatí. V individuálních případech může Státní banka československá povolit přesun placení odvodu odpisů do dalších let, jestliže by odvod převyšoval tvorbu odpisů.

Základní prostředky se budou odpisovat jen do výše pořizovací ceny z odpisových sazeb budou vyloučeny podíly připadající na dosavadní generální opravy. Generální opravy budou financovány obdobně jako běžné opravy z nákladů, s případným časovým rozlišením, přičemž hranice mezi generálními opravami a investicemi se zpřesní zejména vyloučením komplexních rekonstrukcí, které budou ve smyslu prováděcích směrnic považovány za investice.

Hranice rozhodná pro definici drobných a krátkodobých předmětů se zvýší na 3000 Kčs (s výjimkou některých prostředků, které budou mít vždy charakter investice). Zároveň se upraví způsob jejich odpisování.

Zásadní změny v plánování a financování reprodukce základních prostředků vedou k nutnosti přezkoumat dosavadní odpisovou politiku; o vydání nových pravidel odpisování bude rozhodnuto ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Pokud by nebyly stanoveny nové sazby odpisů, používaly by podniky platných sazeb, snížených o 2/3 podílu odpisů, připadajícího na generální opravy. Nová odpisová politika (včetně otázky závaznosti sazeb odpisů) bude stanovena tak, aby podmínky hospodaření podniků se nezhoršily ⁶ a aby nebyla narušena zásada jednotnosti odvodů a objektivita ekonomických kritérií efektivnosti práce podniků.

Ocenění základních prostředků a nedokončené výstavby bude upraveno o vliv generální úpravy cen, a to globální indexní metodou (stroje a zařízení indexem 123, budovy a stavby 119).

Dotace ze státního rozpočtu se poskytují hospodářským organizacím s uplatněním obecného způsobu financování investiční výstavby výhradně účelově na konkrétní investiční akce.

Dotace se poskytují v rámci prostředků předem plánovitě stanovených ve státním rozpočtu:

U hospodářských organizací řízených národními výbory (kromě městské dopravy a bytového hospodářství) a u podniků odvětví vnitřního obchodu bude uplatněn obecný způsob financování investiční výstavby a stejný způsob odvodu odpisů a jejich použití jako v oborově řízeném průmyslu a ve stavebnictví; u těchto organizací jsou však sazby odvodů z hrubého důchodu stanoveny tak, že se vytvářejí podmínky pro relativně vyšší účast vytvořeného hrubého důchodu na úhradě investic a tím pro relativně nižší podíl úvěru. I v těchto odvětvích bude zachován předstih potřeby investovat před tvorbou vlastních zdrojů.

V hospodářství řízeném národními výbory a v podnicích vnitřního obchodu se předpokládá vyšší podíl dotací ze státních prostředků na úhradě investiční výstavby. Tyto dotace budou zaměřeny přednostně na rozvoj služeb pro obyvatelstvo a pro rozvoj maloobchodní sítě. Budou poskytovány podle předem stanovených pravidel tak, aby nenarušovaly úlohu úvěru a kritéria efektivnosti a nebyly nástrojem subjektivně narušujícím vztahy mezi příjmy a výdaji podniků a vztahy ke státnímu rozpočtu.

Výstavba obchodních zařízení v nových sídlištích bude nadále financována ze státního rozpočtu jako součást komplexní bytové výstavby s tím, že vybudované objekty budou obchodním organizacím v zásadě pronajímány za ekonomické nájemné. Investor komplexní bytové výstavby projedná s obchodními organizacemi, že tyto zároveň zajistí provoz v obchodních zařízeních budovaných v rámci komplexní bytové výstavby, a to ještě před schválením projektové dokumentace. Tato ustanovení se vztahují též na zařízení poskytující služby obyvatelstvu.

Národní výbory mohou ze svých prostředků poskytovat dotace na investiční akce, na jejichž provedení mají zájem.

Jednotné odvody z hrubého důchodu i zásady financování investic a hospodaření s odpisy ponechávají podnikům dostatečnou volnost k ekonomickému rozhodování o použití vytvářených finančních zdrojů. Podniky jsou povinny řídit se při tomto rozhodování též svými dlouhodobými zájmy a zajišťovat plynulý rozvoj, pečovat o potřebnou likviditu svého finančního hospodaření odpovídající tvorbou a doplňováním podnikových fondů, zejména fondu rezervního, a volné vlastní prostředky zapojovat do financování oběžných prostředků.

Minimální stav rezervních fondů se pro rok 1967 stanoví ve výši 2 % ročního objemu fondu pracujících. Minimální příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví vláda ve výši 0,8 % ročního objemu fondu pracujících.

Dodavatelské a odběratelské vztahy mezi organizacemi zahraničního obchodu a tuzemskými organizacemi budou uskutečňovány zásadně na základě zahraničních cen. Soustavou vhodných ekonomických nástrojů bude třeba jednak překlenout rozdíly mezi vnitřními a zahraničními cenami, a to jak při vývozu, tak u dovozu, jednak porovnávat relace zahraničních cen s relacemi nových velkoobchodních cen a působit na zefektivnění struktury výroby i obratu zahraničního obchodu.

Postupně budou uplatňovány nástroje ekonomického řízení dovozu bankou, a to jak vnitřním devizovým úvěrem, tak i prodejem deviz za volné ceny. Ceny dováženého zboží budou v případech prodeje deviz za volné ceny ovlivněny konkursní přirážkou, stanovenou s přihlédnutím k poptávce a nabídce.

Podniky zahraničního obchodu budou zainteresovány na svém hrubém důchodu.

Pro samostatné hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny se stanoví tyto odlišné podmínky hospodaření od rámcových podmínek hospodaření podniků:

Nesamostatná pracoviště výzkumné a vývojové základny se řídí stejnými podmínkami hospodaření jako organizace, jejichž jsou součástí, s výjimkou případů stanovených se souhlasem Státní komise pro techniku (kdy pro ně výjimečně platí režim podle odst. 1).

Dodavatelské a odběratelské vztahy budou na úseku rozvoje vědy a techniky probíhat na základě volných cen; za využívání výsledků technického rozvoje hrazeného jinými organizacemi, popř. i ze státního rozpočtu, budou organizace platit úhradu ve výši dohodnuté ceny.

Úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky, řešené v hospodářských organizacích, budou hrazeny ze státního rozpočtu. Vedle toho budou hospodářským organizacím poskytovány dotace ze státního rozpočtu zejména v případech, že těmito dotacemi se podstatně zvýší tempo technického rozvoje ve více oborech a že příslušná výrobní hospodářská jednotka nemůže sama nést náklady a riziko výzkumně vývojových prací, a dále na úkoly zakládající strukturální změny oborů. Dotace budou poskytovány řešitelské organizaci nebo realizátorovi, popř. oběma, a to návratně nebo nenávratně.

U úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, u kterých bude mimořádný společenský zájem na urychleném řešení, budou vypisovány mimořádné cílové dodatečné odměny za úspěšné vyřešení. Cílové prémie a dodatkové odměny budu poskytovány z centrálních rezerv fondu vědy a techniky formou účelového přídělu do fondu pracujících řešitelské organizace.

Výše nákladů na technický rozvoj pro potřeby podniků bude ponechána na rozhodnutí podniků, které budou tyto náklady financovat z celkových nákladů na výrobu (výkony) s možností jejich časového rozlišení formou výdajů příštích období. V případě nedostatku vlastních zdrojů může Státní banka československá poskytnout úvěr.

U oborových ředitelství se bude zřizovat fond technického rozvoje.

V návaznosti na dlouhodobě stanovené jednotné odvody z hrubého důchodu bude centrálně řízený vývoj cen a cenotvorných nástrojů přihlížet při znovurozdělování mimořádných důchodů k poměru nabídky a poptávky tak, aby byly vytvářeny předpoklady pro odstranění nesouladu nabídky a poptávky přerozdělením práce v národním hospodářství, vytvářením dodatečných zdrojů akumulace apod.

Základem centrální cenové politiky bude dlouhodobý a prováděcí plán cen a regulace cenových hladin, prováděná prostřednictvím kategorizace cen, dohod o úrovni regulovaných cen apod.

Ekonomicky nezdůvodněné rozdíly v sazbách daně z obratu jakož i rozdíly mezi zahraničními a vnitřními cenami budou postupně snižovány a odstraňovány. Přitom daň z obratu bude používána jako nástroj cenové politiky nejen k zajištění vazby mezi maloobchodními a velkoobchodními cenami, ale i k zajišťování vazeb mezi velkoobchodními cenami v případech, kde je třeba diferencovat účinnost změny velkoobchodních cen na dodavatele a odběratele. Od 1. ledna 1967 budou pro všechny výrobky zásadně používány stejné sazby daně z obratu jak ve státním, tak družstevním sektoru; v ekonomicky odůvodněných případech budou předem stanoveny časově omezené slevy, případně výjimky z jednotných sazeb.

Předpokladem ekonomicky odůvodněného vývoje cen je vytváření takových ekonomických podmínek, v nichž výrobci budou nuceni dodržovat plánem předpokládaný vývoj cen. Takové podmínky bude nutné postupně zabezpečovat:

Nelze počítat s tím, že v prvních letech zavádění nové soustavy řízení budou vytvořeny dostatečné ekonomické předpoklady, jež zabezpečí ekonomicky odůvodněný vývoj cen. Z těchto důvodů centrální orgány budou používat i přímých opatření k zabezpečení vývoje cen včetně direktivního určení pohybu hladiny cen plánem vývoje cen, neboť při systému jednotných odvodů je nezbytné, aby zejména nerovnoměrný vývoj rentability podle odvětví a oborů se přiměřeně promítal do cen a aby dlouhodobě nedocházelo k odtržení vývoje cenových hladin od společensky nutných nákladů. Direktivní řízení vývoje cen bude však respektovat nutnost souladu mezi nabídkou a poptávkou ve všech oblastech národního hospodářství.

Diferencovanou cenovou politikou je nutno regulovat nejen poměr poptávky a nabídky, ale i nerovnoměrný vývoj důchodů mezi odvětvími a obory národního hospodářství. Současně bude třeba v rámci cenové politiky prohlubovat diferenciaci v úrovni důchodů VHJ podle rentabilnosti výroby v poměru k zahraničním cenám, a tak urychlovat tempo rozvoje rentabilní výroby. Nejde tedy o plné odčerpání růstu rentability úpravami cen, ale jen o vyrovnání nerovnoměrného vývoje, daného objektivně nerovnoměrným vývojem společenské produktivity práce a preferováním efektivní výroby.

V průběhu roku 1967 budou provedeny úpravy cen, které vyplynou jako korekce změn úrovně cen skupin výrobků a dále z poměrů ve výrobě a na trhu. Důsledky těchto úprav cen v zásadě nebudou bilancovány.

Větší odchylky od předpokladů generální úpravy velkoobchodních cen budou během roku 1967 řešeny buď úpravou (korekturou) cen, zejména u finálních výrobků, nebo daní z obratu, popř. dodatkovými odvody.

přímým rozhodováním o rozmístění základních rozvojových kapacit vládou, vyjadřováním se k rozmístění centrálně posuzovaných staveb Státní plánovací komisí a Státní komisí pro techniku (ve spolupráci s orgány SNR) a stanovením konkrétních zásad investiční politiky spolu s určením orientačních ukazatelů pro jednotlivá léta;

stanovením objemů investičních úvěrů navazujících na plánem předpokládané záměry rozvoje. Tento objem úvěrů stanoví vláda orientačně v rámci pětiletého plánu, a to za ČSSR celkem a kromě toho zvlášť za Slovensko; upřesňuje jej v průběhu realizace pětiletého plánu. Takto úvěr bude zajišťovat regulaci vztahů mezi hmotnými a finančními zdroji a napomáhat rozmisťování investic se zřetelem na dodržení stejné ekonomické efektivnosti na celém území státu. Při stanovení těchto úvěrů vychází se z objemu investic předpokládaných v plánech;

ve výběrovém řízení se uplatní pro výběr investic jednotná kritéria výběru; v závěru 1. etapy se zjistí požadavky investorů na úvěr (za ČSSR a z toho Slovensko) a posoudí se dodržení plánem předpokládaných proporcí. Na základě toho se potom stanoví objem úvěru pro ČSSR a z toho pro Slovensko, a to tak, aby bylo dosaženo politicko-ekonomických cílů v dalším urychlení rozvoje hospodářství na Slovensku. Úvěry za Slovensko obhospodařuje Státní banka československá - oblastní ústav pro Slovensko, který se zúčastní vypracování úvěrového plánu a výběrového řízení při dodržení celostátních zásad splatnosti úvěrů a kritérií efektivnosti.

K zajištění rozvoje méně rozvinutých oblastí a k regulaci rozvoje aglomerovaných oblastí se používají ekonomické nástroje uvedené v následujících odstavcích.

Na stavby hospodářských organizací s plným uplatněním nové soustavy řízení a stavby výrobních družstev, zahajované od 1. ledna 1967 v dále uvedených oblastech (okres, část okresu, město), se poskytují v rámci prostředků předem stanovených ve státním rozpočtu (v členění na ČSSR a z toho Slovensko) dotace ze státního rozpočtu, a to ve výši 15 % z rozpočtových nákladů investiční akce. Dotace ze státního rozpočtu se čerpá podle skutečné realizace investic do určených akcí.

K vyrovnání zvýšených provozních nákladů závodů nebo provozů, na jejichž výstavbu bude poskytnuta dotace ze státního rozpočtu podle odst. 2, se po dobu 5 let poskytují slevy z odvodů ze zůstatkové ceny základních prostředků. Sleva se stanoví snížením všeobecně stanovené procentní sazby odvodu o 1/3, tj. např. ze 6 % na 4 %.

Dotace a slevy podle odstavců 2 a 3 se poskytují v těchto oblastech (okresích, částech okresů, městech):

Výběr oblastí (okres, část okresu, město) bude zpřesněn v konečném návrhu 4. pětiletého plánu v průběhu roku 1967. Úprava seznamu zvýhodněných oblastí bude ovšem platit jen pro nově zahajované akce; akce rozestavěné nebo již provedené se posuzují podle stavu v době jejich zahájení.

S přihlédnutím k oborovým a oblastním hlediskům a k situaci v pracovních silách mohou krajské národní výbory ve spolupráci s ONV, příp. MěNV, a se souhlasem Státní plánovací komise stanovit přirážku k stabilizačnímu odvodu podle článku 5 až do výše 2 % z celkového objemu vyplacených mezd pracovníků v okrese nebo místě, pro nějž byla přirážka určena. Přirážka k tomuto odvodu může být stanovena jen pro oblasti nebo místa, kde dochází k větším rozdílům mezi zdroji a potřebami pracovních sil, nebo kde bude třeba počítat s celkovým poklesem počtu pracujících.

Přirážky k stabilizačnímu odvodu nebudou uplatňovány u obchodních organizací a organizací poskytujících placené služby obyvatelstvu, a dále u organizací stavebních. Přirážku mohou KNV diferencovat k zajištění účelného vývoje struktury pracovníků ve vztahu ke zdrojům (muži - ženy).

Vláda stanoví závazná pravidla, upravující pravomoc národních výborů při stanovení přirážek k stabilizačnímu odvodu.

Při výstavbě nových a rozšíření stávajících výrobních závodů jsou investoři povinni v investičním záměru (investičním úkolu) uvést - v dohodě s příslušným národním výborem - i náklady potřebné na vyvolané (doplňkové) investice, zejména v úsecích řízených národními výbory. Při posuzování variant výstavby vezme centrální orgán, jde-li o centrálně posuzovanou stavbu, nebo jiný posuzující orgán v úvahu i výši nákladů na vyvolané (doplňkové) investice v jednotlivých variantách. Vláda může vyhlásit oblasti, v nichž bude platit zásada, že příslušný národní výbor stanoví výši příspěvku, který je investor povinen převést do rozpočtu národního výboru ke krytí potřebných doplňkových investic.

Podniky jsou povinny hradit z vlastních zdrojů poplatky a pokuty za činnost zhoršující životní prostředí. Konkrétní opatření v tomto směru stanoví vyhláškou vláda na návrh Státní komise pro techniku.

Kromě toho oborově řízené podniky přispívají dobrovolnými příspěvky na výstavbu zařízení, která slouží pracovníkům jejich závodů a provozoven (např. jesle, mateřské školky, zdravotnická zařízení). Příslušný národní výbor zpravidla sdruží tyto příspěvky se svými investičními prostředky k zajištění komplexní výstavby těchto zařízení. Podniky mohou též přispívat na provoz těchto zařízení.

Specifické zvláštnosti neprůmyslových odvětví v oblasti tvorby a skladby cen, v různorodé náplni činností, v odlišných organizačních formách a v plnění dalších nehospodářských funkcí vyžadují, aby v neprůmyslových odvětvích přechod na obecný režim hospodaření (uplatňovaný pro průmysl, stavebnictví a obchod) postupoval v souladu s vytvářenými podmínkami. Proto od 1. ledna 1967 bude v těchto organizacích uplatňována buď obecná soustava řízení s řadou odchylek, nebo různé formy experimentů.

Pro režim hospodaření neprůmyslových odvětví od 1. ledna 1967 se stanoví tyto zásady: