Hlavní formou dalšího vzdělávání vysokoškolsky připravených odborníků je postgraduální studium, které jako systém, obsahově navazující na ukončené vysokoškolské studium, zajišťují vysoké školy ve spolupráci s Československou akademií věd a s jinými vědeckými, popřípadě odbornými institucemi.

Postgraduální studium poskytuje absolventům vysokých škol tématicky ucelenou teoretickou přípravu v užších specializacích nebo je seznamuje s novými vědeckými poznatky v příslušných oborech a jde-li o absolventy vysokých škol uměleckého směru, dále zdokonaluje v příslušném uměleckém oboru. Postgraduální studium s výjimkou jeho externí formy, trvá nejméně 200 vyučovacích hodin. ¹

Postgraduálního studia se zúčastňují pracovníci zpravidla v oboru, který absolvovali na vysoké škole nebo v oboru příbuzném, popřípadě i v jiném, pokud si v něm potřebují získat nové vědomosti nebo prohloubit znalosti k výkonu svého zaměstnání.

Vysoké školy organizují jednotlivé běhy postgraduálního studia buď

Postgraduální studium se uskutečňuje formou denního, večerního, dálkového a externího studia, nebo účelným spojením těchto forem.

Obory, v nichž jsou jednotlivé běhy postgraduálního studia organizovány, stanoví, jde-li o studium uvedené v odstavci 1 pod písm. a) rektoři vysokých škol na návrh organizací; jde-li o studium uvedené v odstavci 1 pod písm. b) ministerstvo školství, zpravidla na návrh rektorů příslušných vysokých škol.

Vysoké školy zveřejňují a půlročním předstihem dvakrát ročně v úředních publikacích příslušných orgánů, popřípadě i v jiném tisku termíny zahájení jednotlivých běhů postgraduálního studia, fakulty a obory, ve kterých bude studium organizováno a předpokládané počty přijímaných účastníků.

Učební plány vypracovávají a organizaci studia stanoví fakulty ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány; schvaluje je děkan fakulty. Učební plány postgraduálního studia učitelů a školských pracovníků schvaluje ministerstvo školství .

Na postgraduální studium se vztahují obdobně ustanovení - 10, 13, 14, 17, 18, 19, 22, 23, 27 a 28 vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 25/1966 Sb., kterou se vydávají studijní předpisy pro vysoké školy.

Postgraduální studium se zakončuje závěrečnou zkouškou před zkušební komisí. Závěrečná zkouška se skládá z písemné práce a ze zkoušky ústní, popřípadě též praktické. Předsedu zkušební komise a její členy jmenuje děkan fakulty.

Vysoká škola vydává účastníkům postgraduálního studia, kteří úspěšně ukončili studium, vysvědčení s uvedením oboru a rozsahu studia.

Vysoké školy pověřují výukou v postgraduálním studiu své nejkvalifikovanější učitele, dále vynikající pracovníky Československé akademie věd, výzkumných ústavů a praxe, popřípadě i odborníky ze zahraničí.

Do postgraduálního studia uvedeného v § 2 odst. 1 písm. a) jsou přijímáni uchazeči zpravidla na návrh příslušných organizací. Tyto organizace navrhují ke studiu své pracovníky, pro jejichž současné, popřípadě budoucí pracovní zařazení je absolvování postgraduálního studia stanoveno jako doplňkový kvalifikační požadavek.

Do postgraduálního studia uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) jsou přijímáni kromě uchazečů, navržených organizacemi i uchazeči, kteří se ke studiu hlásí z vlastního zájmu.

O přijetí uchazeče k postgraduálnímu studiu rozhoduje děkan fakulty. Proti rozhodnutí děkana fakulty je možno se odvolat do 15 dnů k rektorovi vysoké školy. Rozhodnutí rektora vysoké školy je konečné.

Materiálně se postgraduální studium zabezpečuje:

Při zajišťování postgraduálního studia uvedeného v odstavci 1 pod písm. a) nerozpočtují vysoké školy výdaje spojené s postgraduálním studiem, ani příjmy a něho plynoucí. Získané prostředky jsou mimorozpočtovými zdroji. O výdaje a příjmy se rozpočet vysoké školy překročí, přičemž výdaje musí být v plné výši kryty příjmy dosaženými z této činnosti. Dosažených příjmů použije vysoká škola:

Na prostředky získané provádění postgraduálního studia se nevztahuje vyhláška ministerstva financí a Ústřední rady odborů č. 2/1967 Sb., o pobídkových fondech a financování některých výdajů v rozpočtových a příspěvkových organizacích. ³

Odměňování interních a externích učitelů vyučujících v postgraduálním studiu ⁴ a pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení studujících v postgraduálním studiu ⁵ jsou upraveny zvláštními předpisy.

Za postgraduální studium ve smyslu této vyhlášky se považuje též doplňkové pedagogické studium učitelů odborných předmětů, speciální studium učitelů pro funkci výchovných poradců a speciální studium ředitelů škol a vedoucích školských pracovníků, pokud se ho účastní absolventi vysokých škol.

Další vzdělávání lékařů a farmaceutů je upraveno zvláštními předpisy. ⁶ Lékařské fakulty a fakulta farmaceutická mohou zabezpečovat postgraduální studium lékařů a farmaceutů v oborech, které stanoví ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství.

Absolventům vysokých škol, kteří ukončili na vysokých školách postgraduální studium nebo kursy označené jako postgraduální před účinností této vyhlášky, lze toto studium, pokud odpovídá požadavkům stanoveným v § 1 odst. 1 a 2 uznat za postgraduální ve smyslu této vyhlášky, potvrdí-li děkan příslušné fakulty jeho rovnocennost. Pro odvolání proti rozhodnutí děkana fakulty platí obdobně ustanovení § 3 odst. 3.

Tato vyhláška se nevztahuje na postgraduální studium cizích státních příslušníků v ČSSR, vysílaných ke studiu na základě mezistátních kulturních dohod a speciálních požadavků světových organizací.

Působnost pověřence Slovenské národní rady pro školství a kulturu při řízení a organizaci postgraduálního studia se řídí ustanoveními § 5-8 zákona Slovenské národní rady č. 50/1966 Sb., o působnosti Slovenské národní rady při řízení a organizaci vysokých škol na Slovensku.

Zrušují se

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1967.