Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

86/1967 Sb. znění účinné od 24. 8. 1967 do 16. 7. 1970

86

 

VYHLÁŠKA

Státní komise pro finance, ceny a mzdy, Státní plánovací komise,

Státního úřadu sociálního zabezpečení a Ústřední rady odborů

ze dne 9. srpna 1967, kterou se upravuje uvolňování pracovníků a jejich

umísťování a hmotné zabezpečení v souvislosti s likvidací

neefektivních provozů a s jinými racionalizačními opatřeními

 

Státní komise pro finance, ceny a mzdy, Státní plánovací komise, Státní úřad sociálního zabezpečení a Ústřední rada odborů stanoví podle § 26 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., § 13 zákona č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly, § 143 zákona č 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, § 63 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a na základě usnesení vlády podle § 25 odst. 1 zákona č. 113/1965 Sb.:

§ 1

Rozsah platnosti

(1)

Touto vyhláškou se upravuje uvolňování a přemísťování pracovníků v souvislosti s likvidací neefektivních provozů a s jinými racionalizačními opatřeními, jejich hmotné zabezpečení při přechodu do nového zaměstnání a před jeho nástupem a jejich nároky v oblasti nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.

(2)

Vyhláška se vztahuje na pracovníky uvolněné na základě výpovědi dané hospodářskými organizacemi z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm a) až c) nebo dohodou z těchto důvodů podle § 43 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. (dále jen „pracovníci“). Výhody vyplývající z této vyhlášky se tedy neposkytují pracovníkům, s nimiž byl pracovní poměr rozvázán z jiných důvodů (např. pro porušování pracovní kázně).

(3)

Výhody vyplývající z této vyhlášky se pracovníkům zachovávají, jestliže jejich pracovní poměr v novém zaměstnání byl bez jejich viny zrušen ve zkušební době.

§ 2

Postup při uvolňování pracovníků

(1)

Při uvolňování pracovníků postupuje organizace podle - 42 až 50 zákoníku práce․ Organizace je zejména povinna ve spolupráci s národním výborem pracovníkům účinně pomáhat při získávání nového vhodného zaměstnání a postupovat při jejich uvolňování a dalším umístění tak, aby přechod na nové pracoviště byl plynulý a aby jen výjimečně bylo nutno používat opatření k hmotnému zabezpečení pracovníků podle § 4 až 7. Při umísťování pracovníků přihlížejí organizace i národní výbory k jejich odůvodněným zájmům a potřebám. Přitom úzce spolupracují s orgány Revolučního odborového hnutí.

(2)

Organizace uvolňuje především pracovníky, u nichž jsou předpoklady pro snadnější umístění a zapracování na jiných pracovištích, zejména v odvětvích a oblastech s nedostatkem pracovních sil. Přihlíží přitom zejména k možnosti využití kvalifikace pracovníků, popřípadě jejich přeškolení pro novou výrobu nebo jinou profesi. Zvláštní ohled je přitom povinna brát, kromě případů uvedených v § 47 odst. 2 zákoníku práce, na starší pracovníky před vznikem nároku na starobní důchod a na závažné rodinné důvody (např. zaměstnání druhého manžela, školní docházku, popřípadě učební poměr dětí). U těchto pracovníků využije organizace především všech možností účelného jejich umístění v jiných provozech podniku nebo výrobní hospodářské jednotky.

(3)

Organizace je povinna spolu s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí včas seznámit pracovníky, kteří mají být uvolněni, s ekonomickými a politickými důvody tohoto opatření, jakož i s tím, jak bude pro ně zabezpečeno nové zaměstnání.

(4)

Při uvolňování pracovníků dává organizace přednost skončení pracovního poměru dohodou. Organizace je povinna uvést v písemné dohodě důvod rozvázání pracovního poměru. Projeví-li pracovník zájem přejít do nového zaměstnání před uplynutím výpovědní lhůty, je uvolňující organizace povinna umožnit mu dřívější odchod.

(5)

V zájmu plynulého přechodu pracovníků na nová pracoviště uzavírají organizace podle potřeby vzájemné dohody o přejímání uvolněných pracovníků a o jejich vhodném přeškolení ještě před uvolněním z dosavadního zaměstnání.

§ 3

Hmotné zabezpečení při přechodu do nového zaměstnání

(1)

Pracovníku, který rozváže pracovní poměr dohodou s uvolňující organizací, poskytne organizace náhradu ve výši průměrného výdělku 1 za dobu odpovídající výpovědní lhůtě. Pracovník uvolňovaný na základě výpovědi, který rozváže pracovní poměr dohodou s organizací ještě před ulynutím výpovědní lhůty, obdrží od uvolňující organizace tuto náhradu za dobu odpovídající nevyužité výpovědní lhůtě.

(2)

Pracovníku, který je zainteresován v uvolňující organizaci na jejích hospodářských výsledcích účastí na podílech, se při splnění ostatních podmínek platných pro přiznávání podílů poskytne poměrná část podílu za dobu, po kterou v příslušném roce v organizaci pracoval, včetně nevyužité výpovědní lhůty.

(3)

V uznání dosavadní práce může uvolňující organizace poskytnout pracovníku se souhlasem závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí odstupné až do výše šestinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Přitom přihlédne zejména k délce trvání pracovního poměru pracovníka, jeho pracovním výsledkům a zásluhám, popřípadě k výdělkovým možnostem v novém zaměstnání.

(4)

Pracovník, který uzavře pracovní smlouvu v náboru prováděném národními výbory, obdrží též náležitosti poskytované při tomto náboru podle zvláštních předpisů. Na tyto pracovníky se nevztahují ustanovení odstavců 5 a 6.

(5)

Pracovníku, který po přechodu do jiné organizace bude vykonávat práci, pro niž se musí zaškolit nebo zapracovat, je přejímající organizace povinna zajistit zaškolení nebo zapracování a poskytnout mu po dobu k tomu potřebnou mzdové vyrovnání poskytované při zaškolování (zapracování) podle předpisů platných v jednotlivých odvětvích a oborech.

(6)

Poskytování náhrad cestovních, stěhovacích a jiných výdajů se řídí obecnými předpisy. 2

Hmotné zabezpečení před nástupem nového zaměstnání

§ 4

(1)

Nemůže-li pracovník přes pomoc uvolňující organizace a národního výboru nastoupit vhodné zaměstnání bezprostředně po skončení dosavadního pracovního poměru, přísluší mu při splnění podmínek stanovených v této vyhlášce příspěvek před nástupem nového zaměstnání.

(2)

Příspěvek se poskytuje pracovníku ve výši 60 % jeho průměrného čistého výdělku dosaženého v organizaci, která jej uvolnila, nejvýše však v částce 1 800,- Kčs měsíčně. Průměrný čistý výdělek se vypočte tak, že od průměrného výdělku zjištěného podle § 3033 vládního nařízení č. 66/1965 Sb. a popřípadě podle vyhlášky č. 84/1966 Sb. se odečte daň ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka ve mzdovém období, kdy jeho pracovní poměr skončil.

(3)

Příspěvek se zvýší o částku odpovídající přídavkům na děti, které by pracovníku podle příslušných předpisů náležely, pokud na ně nepobírá výchovné nebo sirotčí důchod nebo pokud by nárok na přídavky na děti nepříslušel jiné osobě.

(4)

Pokud pracovník má nárok na důchod starobní, invalidní nebo vdovský, poskytne se mu příspěvek před nástupem nového zaměstnání snížený o částku důchodu jemu náležejícího (po srážce zvláštní daně z důchodu), nejdéle však po dobu šesti měsíců.

§ 5

(1)

Podmínkou přiznání příspěvku před nástupem nového zaměstnání je, že uvolněný pracovník se prokazatelně přihlásil u okresního národního výboru, v jehož obvodu má trvalé bydliště, o nové zaměstnání a že o příspěvek požádal.

(2)

Přihlásil-li se pracovník o zaměstnání včas, tj. nejpozději do tří dnů ode dne skončení pracovního poměru, popřípadě po odpadnutí překážky, pro kterou se nemohl v této lhůtě přihlásit, přizná se mu příspěvek ode dne následujícího po skončení pracovního poměru. Příspěvek se přizná, jen je-li doba od skončení dosavadního pracovního poměru pracovníka do nástupu nového zaměstnání delší než jeden týden.

(3)

Jestliže se pracovník z vlastní viny včas nepřihlásil o zaměstnání u příslušného okresního národního výboru, přizná se mu příspěvek ode dne, kdy se přihlásil u okresního národního výboru, do dne nástupu nového zaměstnání, je-li tato doba delší než jeden týden.

§ 6

(1)

Příspěvek se nepřizná, popřípadě odejme pracovníku, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit vhodné zaměstnání přiměřené jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i kvalifikaci nebo účastnit se výpomoci organizované národním výborem pro zemědělské špičkové, sezónní nebo podobné krátkodobé práce. Účastní-li se pracovník na přechodnou dobu takové výpomoci, přísluší mu příspěvek vedle dosaženého výdělku.

(2)

Příspěvek nenáleží pracovníku po dobu, po kterou se mu poskytují peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý výdělek.

(3)

Vznikne-li pracovní neschopnost po uplynutí ochranné lhůty ze zaměstnání, takže pracovníku nenáležejí dávky nemocenského pojištění, přísluší mu příspěvek před nástupem nového zaměstnání po celou dobu pracovní neschopnosti a po jejím ukončení až do opětovného nastoupení zaměstnání. V tomto případě může okresní národní výbor zvýšit pracovníku příspěvek až do výše nemocenského, které by mu jinak náleželo, pokud je to odůvodněno vyššími náklady spojenými s nemocí.

(4)

Pracovníku, který nemá nárok na dávky nemocenského pojištění proto, že již uplynula ochranná lhůta ze zaměstnání, náležejí v době, kdy pobírá příspěvek před nástupem nového zaměstnání, také případné jednorázové dávky obdobné dávkám nemocenského pojištění (podpora při narození dítěte a pohřebné), jsou-li jinak splněny podmínky pro jejich poskytování podle předpisů a nemocenském pojištění pracovníků.

§ 7

O přiznání, popřípadě odnětí příspěvku a jednorázových dávek ( § 6 odst. 4) rozhoduje okresní národní výbor příslušný podle místa trvalého bydliště pracovníka. Příspěvek a jednorázové dávky vyplácí národní výbor měsíčně pozadu. Okresní národní výbor může pracovníku poskytnout na jeho žádost po 14 dnech od vzniku nároku na příspěvek zálohu ve výši poloviny měsíčního příspěvku. 3

§ 8

Nároky v oblasti nemocenského pojištění

(1)

Do započitatelného výdělku, z něhož se stanoví opakující se peněžité dávky nemocenského pojištění, se nezahrnuje náhrada za nevyužitou dobu výpovědní lhůty a odstupné podle - 3 ani příspěvky poskytované v náboru prováděném národními výbory, s výjimkou příspěvku na zapracování. Mzdové vyrovnání podle § 3 odst. 5 se započítává.

(2)

Doba pobírání příspěvku před nástupem nového zaměstnání se započítává do doby zaměstnání rozhodné pro účely nemocenského pojištění. O této době vydá okresní národní výbor pracovníku potvrzení.

(3)

Podmínky pro nárok pracovníka na přídavky na děti se zjišťují podle obecných předpisů. Přídavky na děti za poslední měsíc zaměstnání v uvolňující organizaci se poskytnou v této organizaci, jen jestliže pracovník získal za tento měsíc stanovený počet odpracovaných dnů včetně dnů postavených jim na roveň. Nastoupí-li pracovník do zaměstnání v nové organizaci během kalendářního měsíce, poskytnou se mu v nové organizaci přídavky na děti, jestliže v tomto kalendářním měsíci získal celkem stanovený počet odpracovaných dnů (směn) včetně dnů postavených jim na roveň. Do počtu odpracovaných dnů se započtou i pracovní dny, po které pracovník byl v evidenci okresního národního výboru jako uchazeč o zaměstnání, popřípadě pracovní dny, za které mu byl poskytnut příspěvek před nástupem nového zaměstnání; potvrzení o počtu odpracovaných dnů mu vydá okresní národní výbor.

(4)

Při zániku uvolňující organizace přecházejí její práva a povinnosti v oblasti nemocenského pojištění na přejímající organizaci, popřípadě na orgán provádějící likvidaci. Po skončení likvidace poskytuje případné opakující se peněžité dávky nemocenského pojištění okresní odborová rada (okresní správa nemocenského pojištění) příslušná podle bydliště pracovníka. Zanikající organizace je povinna před skončením své činnosti potvrdit pracovníku všechny potřebné podklady pro uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění.

Nároky v oblasti sociálního zabezpečení

§ 9

(1)

Nároky uvolněných pracovníků v oblasti sociálního zabezpečení se posuzují podle obecných předpisů 4 a podle dále uvedených ustanovení.

(2)

U uvolněných pracovníků se považuje skončení (změna) zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie za zanechání (změnu) tohoto zaměstnání z vážných důvodů ( § 1 odst. 1 písm. b vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, jestliže ke dni uvolnění získali z doby potřebné pro nárok na důchod aspoň 20 let v zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(3)

Státní úřad sociálního zabezpečení může na žádost pracovníka vyměřit jeho důchod z průměrného měsíčního výdělku zjištěného z hrubých výdělků za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před rokem, v němž došlo k uvolnění pracovníka, je-li tento průměr pro něho výhodnější než průměrný měsíční výdělek zjištěný podle obecných předpisů.

(4)

Náhrada poskytnutá pracovníku za zbytek nevyužité výpovědní lhůty, příspěvek na zapracování poskytovaný v náboru prováděném národními výbory a mzdové vyrovnání tvoří součást hrubých výdělků započitatelných pro účely důchodového zabezpečení. Odstupné a příspěvky poskytované pracovníku v náboru prováděném národními výbory nejsou započitatelné pro účely důchodového zabezpečení.

(5)

Doba, za kterou se poskytuje příspěvek před nástupem nového zaměstnání, se započítává do doby zaměstnání.

(6)

Při zjišťování průměrného měsíčního výdělku se k době poskytování příspěvku před nástupem nového zaměstnání ani k poskytnutému příspěvku nehledí. Účastní-li se však pracovník v době poskytování příspěvku výpomoci organizované národním výborem pro zemědělské špičkové, sezónní nebo podobné krátkodobé práce ( § 6 odst. 1), hledí se při zjišťování průměrného měsíčního výdělku k této době a dosaženému výdělku, je-li to pro něho výhodnější.

§ 10

Pracovníkům se změněnou pracovní schopností se poskytuje příspěvek před umístěním ( § 72 zákona č. 101/1964 Sb. a § 94 vyhlášky č. 102/1964 Sb.) ve výši příspěvku před nástupem nového zaměstnání, není-li pro ně výhodnější úprava podle předpisů o sociálním zabezpečení.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 11

U pracovníků provozů zrušených v době od 1. ledna 1966 do dne počátku účinnosti této vyhlášky, jimž dosud nebyl přiznán důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení, lze v jednotlivých případech hodných zřetele postupovat v oblasti sociálního zabezpečení podle § 9 na základě rozhodnutí předsedy Státního úřadu sociálního zabezpečení ( § 142 zákona č. 101/1964 Sb.).

§ 12

(1)

Organizace je povinna uvést pro účely sociálního zabezpečení na evidenčním listu o době zaměstnání a výdělku 5 pracovníka, že pracovník byl uvolněn podle této vyhlášky.

(2)

Organizace je dále povinna vydat pracovníku na jeho žádost potvrzení o jeho průměrném čistém výdělku a o ostatních skutečnostech souvisících s jeho pracovním poměrem v organizaci, rozhodných pro posouzení nároku na příspěvek před nástupem nového zaměstnání.

§ 13

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr-předseda Státní komise pro finance, ceny a mzdy:

Ing. Sucharda v. r.

 

První náměstek předsedy Státního úřadu sociálního zabezpečení

Dr. John v. r.

 

První náměstek předsedy Státní plánovací komise:

Morkus v. r.

 

Tajemník Ústřední rady odborů:

Kozelka v. r.



Poznámky pod čarou:

§ 275 zákoníku práce, § 3033 vládního nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce, a vyhláška č. 84/1966 Sb., kterou se stanoví odchylky pro výpočet průměrného výdělku pro některé skupiny pracovníků.

Vyhláška č. 100/1964 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

§ 72 odst. 1 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vlád. nař. č. 83/1967 Sb.

Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení a prováděcí předpisy k němu.

§ 89 zákona č. 101/1964 Sb. a § 123 a další vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

Poznámky pod čarou:
1

§ 275 zákoníku práce, § 3033 vládního nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce, a vyhláška č. 84/1966 Sb., kterou se stanoví odchylky pro výpočet průměrného výdělku pro některé skupiny pracovníků.

2

Vyhláška č. 100/1964 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

3

§ 72 odst. 1 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vlád. nař. č. 83/1967 Sb.

4

Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení a prováděcí předpisy k němu.

5

§ 89 zákona č. 101/1964 Sb. a § 123 a další vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.