177/1968 Sb. znění účinné od 1. 2. 1969 do 30. 6. 1983
177
ZÁKON
ze dne 20. prosince 1968
o věrnostním přídavku horníků
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1 V uznání a ocenění věrnosti hornické práci poskytuje se pracovníkům v hornictví a hornickým učňům věrnostní přídavek horníků (dále jen "věrnostní přídavek").
§ 2 (1) Věrnostní přídavek se poskytuje v podnicích, závodech a provozech, jejichž předmětem činnosti je těžba a úprava uhlí, radioaktivních surovin, rud a některých dalších vyhrazených nerostů těžených hornickým způsobem, výstavba provozních děl a zařízení pro těžbu těchto nerostných surovin, jakož i v podnicích, jejichž předmětem činnosti je vyhledávání a průzkum ložisek (dále jen "hornické organizace"); výčet dalších vyhrazených nerostů těžených hornickým způsobem schvaluje vláda Československé socialistické republiky.
(2) V hornických organizacích se poskytuje věrnostní přídavek pracovníkům, pokud pracují přímo v hornickém provozu nebo zabezpečují jeho technickou nebo ekonomickou přípravu, řízení a organizaci․ Okruh těchto pracovníků podle pracovních činností, popřípadě povolání se blíže vymezí v kolektivní smlouvě. Ve výjimečných a odůvodněných případech lze okruh těchto pracovníků rozšířit. Rozšíření okruhu na pracovníky provádějící hornickou technologií výstavbu a údržbu podzemních děl nehornických provozů schvaluje vláda Československé socialistické republiky.
(3) Věrnostní přídavek se poskytuje také
a) báňským záchranářům z povolání;
b) pracovníkům strojírenských organizací, pokud trvale provádějí údržbu přímo v hornických provozech;
c) pracovníkům výzkumných ústavů, pokud trvale pracují na výzkumných pracovištích v podzemí (včetně pokusných štol);
d) dlouhodobě uvolněným funkcionářům a pracovníkům orgánů příslušných odborových svazů a báňským inspektorům vykonávajícím vrchní dozor podle horního zákona , pokud k výkonu těchto funkcí přišli přímo z pracovišť, kde by jim věrnostní přídavek příslušel podle jiných ustanovení tohoto zákona.
§ 3 Nárok na věrnostní přídavek vzniká po třech letech trvání nepřetržitého pracovního poměru v téže organizaci (dále jen "čekací doba"). U pracovníků, kteří jsou podle rozhodnutí státní zdravotní správy z důvodů preventivní zábrany vzniku chorob z povolání po uplynutí stanovené doby převádění na jiné pracoviště, se čekací doba zkracuje na polovinu. Hornickým učňům přísluší věrnostní přídavek po uplynutí prvního roku učební doby.
§ 4 (1) Věrnostní přídavek se poskytuje zásadně v těchto ročních částkách:
a) pracovníkům trvale pracujícím v podzemí (včetně báňských záchranářů z povolání), na lomech a skrývkách a na povrchových pracovištích, kde dochází k bezprostřednímu styku s koncentrátem uranové rudy, jakož i pracovníkům, kteří z uvedených pracovišť přešli podle § 2 odst. 3 písm. d), v rozpětí 800,- až 3 800,- Kčs;
b) ostatním pracovníkům v rozpětí 600,- až 2 300,- Kčs;
c) hornickým učňům po úspěšném ukončení každého učebního roku v rozpětí 100,- až 300,- Kčs.
(2) Výše věrnostního přídavku podle obtížnosti a rizikovosti vykonávané práce a podle délky trvání nepřetržitého pracovního poměru se stanoví v kolektivní smlouvě v rámci rozpětí sazeb uvedených v odstavci 1 a v hornických organizacích ve výjimečných a odůvodněných případech i nad toto rozpětí.
§ 5 (1) Věrnostní přídavek se vyplácí ke Dni horníků za období hornického roku (od 1. července do 3O. června).
(2) Pro vznik nároku na věrnostní přídavek je rozhodující splnění čekací doby a dalších podmínek stanovených v kolektivní smlouvě k 1. červenci příslušného roku. Při skončení, popřípadě vzniku pracovního poměru v průběhu hornického roku náleží pracovníkovi za každý ukončený kalendářní měsíc trvání pracovního poměru 1/12 příslušné roční částky.
(3) Věrnostní přídavek se nekrátí za dobu trvání překážek v práci, jestliže má pracovník za tuto dobu podle příslušných předpisů nárok na náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění, popřípadě na stipendium poskytované hornickou organizací. Při překážkách v práci bez nároku na náhradu mzdy a při neomluveně zameškané pracovní době (směně) krátí se věrnostní přídavek za podmínek a způsobem stanoveným v kolektivní smlouvě.
§ 6 (1) Do doby trvání nepřetržitého pracovního poměru v téže organizaci se započítává pracovníkům konajícím v hornické organizaci povolání, pro které byli vyučeni, též doba učebního poměru. Do doby trvání nepřetržitého pracovního poměru se rovněž započítává doba, po kterou pracovník přerušil zaměstnání v hornické organizaci v důsledku
a) politické, národnostní nebo rasové persekuce, účasti v odboji a služby v ozbrojených silách spojeneckých armád v době nesvobody;
b) nezákonných rozhodnutí, byl-li pracovník rehabilitování;
c) výkonu veřejné funkce.
(2) V kolektivní smlouvě mohou být uvedeny i další doby, které se započítávají do doby nepřetržitého pracovního poměru v hornictví, zejména doba, po kterou nebyl pracovník zaměstnán v hornické organizaci v souvislosti s výkonem základní (náhradní) vojenské služby, doba dříve odpracovaná v hornické organizaci, doba úspěšně ukončeného studia na odborných a vysokých školách nebo doba zaměstnání v hornictví v zahraničí.
§ 7 (1) Pracovníku převedenému v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (ohrožení touto nemocí) na pracoviště s nižším rozpětím sazby věrnostního přídavku náleží věrnostní přídavek, který by mu příslušel na jeho původním pracovišti. Stejný nárok má pracovník, který byl převeden po 2O letech práce v hornictví na pracoviště s nižším rozpětím sazby věrnostního přídavku.
(2) Pro pracovníky uvolněné z hornické organizace v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (ohrožení touto nemocí) platí zvláštní předpisy.
§ 8 Věrnostní přídavek se nezapočítává do základu pro výpočet peněžitých dávek nemocenského pojištění a do průměrného výdělku ( § 275 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. )
§ 9 (1) Náklady na věrnostní přídavek podle § 4 odst. 1, popřípadě podle § 2 odst. 2 poslední věty, jsou součástí nákladů nevýrobní povahy a v rozpočtových organizacích součástí nákladů na ostatní výplaty fyzickým osobám. Poskytuje-li se věrnostní přídavek podle kolektivní smlouvy dalším pracovníkům ( § 2 odst. 2 věta třetí) nebo nad rozpětí stanovené v § 4 odst. 1, hradí se náklady z rozdělení hrubého důchodu a v rozpočtových organizacích z prostředků pobídkového fondu. Z těchto zdrojů může poskytnout věrnostní přídavek podle tohoto zákona i jiná organizace, než je uvedena v § 2, stanoví-li to kolektivní smlouva.
(2) Náklady na věrnostní přídavek funkcionářům a pracovníkům odborových orgánů [ § 2 odst. 3 písm. d)] se hradí z prostředků hornické organizace, ze které pracovníci přešli k výkonu této funkce.
§ 10 V zájmu jednotného postupu při podrobnějším vymezení podmínek pro poskytování věrnostního přídavku podle tohoto zákona mohou hornické organizace v dohodě s příslušnými odborovými orgány dohodnout jednotné zásady a zahrnout je do kolektivní smlouvy.
§ 11 (1) Pracovníkům, kteří měli podle dosavadních předpisů nárok na věrnostní přídavek a podle tohoto zákona nesplňují podmínku čekací doby, náleží věrnostní přídavek v nejnižších částkách sazeb podle druhu vykonávané práce do doby, kdy jim vznikne nárok na věrnostní přídavek podle tohoto zákona.
(2) Ke Dni horníků 1969 se vyplatí věrnostní přídavek ve výši poloviny ročních částek stanovených v kolektivní smlouvě.
§ 12 Zrušují se:
1. vládní nařízení č. 21/1952 Sb. , o věrnostním přídavku horníků;
2. vyhláška č. 155/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobné předpisy k provedení vládního nařízení o věrnostním přídavku horníků ve znění vyhlášky č. 16/1965 Sb. ;
3. výnos ministerstva hornictví ze dne 1. dubna 1967 č. 10, o některých úpravách v poskytování věrnostního přídavku horníků (reg. v částce 17/1967 Sb. ).
§ 13 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1969.
Svoboda v. r.
Smrkovský v. r.
Ing. Černík v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
