Z důvodu těhotenství, porodu a mateřství se v nemocenském pojištění poskytují tyto dávky (dále jen „dávky v mateřství“):

Dávky podle odstavce 1 jsou peněžitými dávkami nemocenského pojištění.

Dávky v mateřství podle tohoto zákona náleží

Kde se v tomto zákoně mluví o pracovnici, rozumí se tím i členka výrobního družstva podle odstavce 1.

Podpora při narození dítěte náleží také rodinným příslušnicím pracovníků a členů výrobních družstev, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.²

Pracovnici, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, náleží vyrovnávací příspěvek z prostředků nemocenského pojištění.

Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen "vyrovnávací příspěvek") se poskytuje ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem, kterého pracovnice dosahovala po odečtení daně ze mzdy před převedením na jinou práci, a výdělkem, kterého dosahuje po odečtení daně ze mzdy v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. K poklesu výdělku, který pracovnici vznikl tím, že s ní byl sjednán kratší pracovní úvazek, se nepřihlíží. Rovněž se nepřihlíží k té části výdělku před převedení na jinou práci, která po odečtení daně ze mzdy přesahuje 750 Kčs v průměru na týden; tato hranice se přepočte na pracovní hodinu podle délky stanovené týdenní pracovní doby, která platí pro provoz, v němž je pracovnice činna. ³

Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za dobu, za kterou pracovnice měla po převedení na jinou práci nárok na mzdu nebo na náhradu mzdy. V těhotenství se poskytuje nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží pracovnici, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů nemocenského pojištění (§ 3 odst. 1).

Do doby 270 dnů se započítávají také dřívější období, v nichž pracovnice v posledních dvou letech před porodem

Pokud se doby uvedené v předchozích odstavcích navzájem časově kryjí, započtou se jen jednou.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží také ženě, která byla v posledních dvou letech před porodem účastněna aspoň 270 dnů pojištění (péče, zabezpečení) podle předchozích odstavců, jestliže jí trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího nemocenského pojištění ⁴ ještě počátkem šestého týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu, nebo jestliže až do počátku tohoto týdne pobírá nemocenské z dřívějšího nemocenského pojištění․

Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje místo mzdy, popřípadě místo nemocenského. Poskytuje se po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem, pokud se dále nestanoví jinak.

Vyčerpá-li pracovnice z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci nebo v § 10. Vyčerpá-li však pracovnice z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu, a jde-li o pracovnici uvedenou v § 10, jen do uplynutí 31 týdnů ode dne porodu.

Poskytuje-li se pracovnici, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nemocenské až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, náleží jí od počátku tohoto týdne místo nemocenského peněžitá pomoc v mateřství.

V případech uvedených v § 6 odst. 4 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné čisté mzdy pracovnice připadající na pracovní den (dále jen "čistá denní mzda"), nejvýše však z částky 150 Kčs při pětidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně upraví, je-li pracovní doba rozvržena na jiný počet pracovních dnů v týdnu. ¹

Základem pro zjištění čisté denní mzdy je výdělek, kterého pracovnice dosáhla po odečtení daně ze mzdy v zaměstnání zakládajícím její nemocenské pojištění nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním před vznikem nároku na peněžitou pomoc v mateřství za období stanovené prováděcími předpisy.⁵

Výše peněžité pomoci v mateřství za pracovní den činí 90% z čisté denní mzdy pracovnice.

Porodila-li pracovnice zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby určené v § 7, pokud se dále stará aspoň o dvě z novorozených dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky.

Pracovnici, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, nežije-li s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství, pokud se stará o novorozené dítě, i po vyčerpání doby určené v § 7, nejdéle však do dne, kdy uplyne 35 týdnů od počátku poskytování této dávky.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží také pracovnici, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušeného orgánu , nebo dítě, jehož matka zemřela. Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a způsob jejího stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte.

Peněžitá pomoc v mateřství se v případech uvedených v předchozím odstavci poskytuje pracovnici ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě (děti) stará, nejdéle po dobu

Jestliže dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého ústavu nebo jiného lůžkového zařízení léčebně preventivní péče a pracovnice zatím nastoupila do práce, přeruší se tímto nástupem poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozího ustanovení. Ode dne, kdy pracovnice převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze se souhlasem okresního orgánu správy nemocenského pojištění přerušit s týmiž účinky také tehdy, jestliže pracovnice nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro něž je neschopna práce, a muselo-li dítě být z tohoto důvodu převzato do péče kojeneckého ústavu nebo lůžkového zařízení léčebně preventivní péče anebo jiné osoby.

Pracovnici, která se přestala starat o narozené dítě, a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i pracovnici, jejíž dítě je v ústavní péči z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje; tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela.

Jestliže se dítě narodilo mrtvé, poskytuje se pracovnici peněžitá pomoc v mateřství po dobu 14 týdnů.

Jestliže dítě zemřelo v době, kdy pracovnici náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato pomoc ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku.

Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství pracovnici, která dítě porodila, nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

Přídavky na děti náleží

Kde se v tomto zákoně dále mluví o pracovníku, rozumí se tím i člen výrobního družstva podle odstavce 1.

Přídavky na děti náleží pracovníku, jestliže

Pracovníku povolanému ke službě v ozbrojených silách, s výjimkou služby z povolání, náleží na nezaopatřené děti přídavky, jestliže jeho zaměstnání trvalo v době nástupu služby nebo v době, kdy byl povolán k výkonu služby, anebo jestliže v době, kdy byl povolán k výkonu služby, měl zachovány nároky z nemocenského pojištění.

Přídavky na děti náleží pracovníku také po zániku jeho nemocenského pojištění, pokud se poskytuje z důvodu tohoto pojištění ještě nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství; předpokladem je, že měl ve skončeném zaměstnání nebo členství ve výrobním družstvu předepsaný pracovní úvazek.

Za nezaopatřené se považuje vlastní i osvojené dítě pracovníka nebo jeho manžela až do skončení povinné školní docházky.

Po skončení povinné školní docházky se dítě považuje za nezaopatřené, nejdéle však do dosažení 26 let, jestliže

Za nezaopatřené dítě se uznává také vnuk nebo sourozenec pracovníka nebo jeho manžela, jestliže je v přímém zaopatření pracovníka, nelze na něj přiznat přídavky nebo výchovné z jiného důvodu a jinak jsou u něho splněny podmínky požadované u vlastních dětí.

Přídavky se poskytují, pokud nezaopatřené dítě žije v Československé socialistické republice.

Na nezaopatřené dítě, které se zdržuje v zahraničí, se přídavky poskytují jen

K přiznání přídavků na děti se vyžaduje, aby pracovník měl ve svém zaměstnání pracovní úvazek odpovídající stanovené týdenní pracovní době, která je v souladu s pracovněprávními předpisy v organizaci obecně zavedena pro provoz, v němž je činný.

Jde-li o pracovníka se změněnou pracovní schopností nebo o pracovnici, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě a má z tohoto důvodu kratší pracovní úvazek, vyžaduje se pro přiznání přídavků na děti pracovní úvazek odpovídající nejméně polovině pracovní doby uvedené v odstavci 1.

Ustanovení předchozího odstavce platí i pro pracovníka svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou a pečuje o jedno nezaopatřené dítě.

Jde-li o pracovníka (pracovnici) svobodného, ovdovělého, rozvedeného, nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou (druhem), je poživatelem částečného invalidního důchodu a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, považuje se podmínka pracovního úvazku za splněnou, dosáhne-li hrubého výdělku v kalendářním měsíci nejméně 400 Kčs. Ustanovení § 23 věty třetí platí obdobně.

K přiznání přídavků na děti za jednotlivý kalendářní měsíc se vyžaduje, aby pracovník v tomto měsíci odpracoval všechny pracovní dny (směny), které pro něj vyplývají ze stanoveného rozvržení pracovní doby.

Odpracované době se klade na roveň

Přídavky na děti činí měsíčně

a zvyšují se na každé dítě o 240,- Kčs měsíčně.

Jde-li o nezaopatřené dítě starší jednoho roku, které je podle rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči, poskytuje se k přídavkům na děti příplatek ve výši

Podmínkou je, že dítě není umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem pro takové děti, a jde-li o příplatek podle ustanovení písmene b), ani v zařízení s denní docházkou. Příplatek podle ustanovení písmene a) náleží, nesplňuje-li dítě podmínky pro příplatek podle ustanovení písmene b) jen proto, že je umístěno v zařízení s denní docházkou.

Přídavky na děti se poskytují za celé kalendářní měsíce, ve kterých byly splněny předepsané podmínky.

Přídavky se poskytnou za celý kalendářní měsíc také tehdy, měl-li pracovník nezaopatřené dítě jen po část měsíce.

Přídavky na totéž dítě náleží jen jednou a to i tehdy, jestliže podmínky jsou splněny u více pracovníků. Je-li tomu tak, poskytnou se přídavky z nemocenského pojištění pracovníka, který má dítě v přímém zaopatření. Je-li i tato podmínka splněna u několika pracovníků a nedohodnou-li se o tom, komu z nich mají být přídavky poskytovány, náleží přednostně matce.

Ustanovení odstavce 1 platí také při souběhu přídavků na děti podle tohoto zákona a přídavků na děti z jiných soustav zabezpečení.

Přídavky na děti se vyplácejí tomu, z jehož nemocenského pojištění byly přiznány. Má-li však dítě v přímém zaopatření jiný občan, vyplácejí se jemu.

Přídavky na dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež u jiných důvodů než z důvodu léčení, popřípadě z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy pro budoucí povolání, se vyplácejí tomuto ústavu. Částečná úhrada nákladů na zaopatření dítěte v ústavu se povinným osobám stanoví s přihlédnutím k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány přídavky vyplacenými ústavu.

Každý příjemce přídavků na děti je povinen zabezpečit, aby se jich používalo výlučně ve prospěch a v zájmu dětí, pro něž jsou určeny.

Mají-li se přídavky na více dětí téhož oprávněného vyplácet různým příjemcům, rozdělí se celková částka připadající na všechny děti stejnou poměrnou částí na každé dítě; přitom se haléřové částky zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.

Přídavky na děti se vyplácejí pozadu po uplynutí kalendářního měsíce.

Zemře-li pracovník, poskytnou se přídavky na děti, které náležely z jeho nemocenského pojištění a nebyly do dne jeho smrti vyplaceny, tomu, kdo má v přímém zaopatření děti, na něž náležely; tyto přídavky nejsou předmětem dědictví.

Nárok na přídavky na děti ani pohledávky z nich nelze platně postoupit; přídavky na děti nelze také postihnout výkonem rozhodnutí nařízených soudem nebo správním orgánem.

Dávky v mateřství s výjimkou vyrovnávacího příspěvku a přídavky na děti náleží také občanům, kteří jsou po skončení zaměstnání, členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia v evidenci národního výboru jako uchazeči o zaměstnání.

Doba, po kterou občan uvedený v odstavci 1 je v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání, se klade na roveň době, ve které jsou splněny podmínky pracovního úvazku a odpracované doby (§ 21 a 22).

Dávky podle předchozích odstavců poskytuje orgán příslušný k poskytování podpor před nástupem do práce a k usnadnění takového nástupu z prostředků určených pro poskytování těchto podpor.

Podrobnosti upravují ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ustanovení tohoto zákona o dávkách v mateřství platí obdobně pro vojákyně z povolání a příslušnice Sboru národní bezpečnosti zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách.⁹

Pro výchovné poskytované příslušníkům ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti podle předpisů o jejich materiálním zabezpečení¹⁰ na nezaopatřené děti platí obdobně ustanovení tohoto zákona o přídavcích na děti. Toto výchovné se ve vztahu k přídavkům na děti posuzuje stejně jako přídavky na děti poskytované pracovníkům.

Podrobnosti o dávkách uvedených v předchozích odstavcích a potřebné odchylky pro rozhodování o nich a o způsobu jejich stanovení a výplatě upraví ministr národní obrany a ministr vnitra; upraví též poskytování dávek v mateřství pro vojákyně, které nejsou vojákyněmi z povolání, a pro žákyně vojenských škol.

Ustanovení § 12a tohoto zákona platí obdobně pro vojáky z povolání a příslušníky Sboru národní bezpečnosti zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách; ustanovení předchozího odstavce platí i zde.

Kde se v jiných předpisech platných pro pracovníky mluví o vyrovnávacím příspěvku, peněžité pomoci v mateřství, podpoře při narození dítěte nebo o přídavcích na děti, rozumějí se tím stejnojmenné dávky podle tohoto zákona.

Pokud z tohoto zákona nevyplývá něco jiného, platí pro dávky v mateřství a přídavky na děti podle tohoto zákona ustanovení zákona o nemocenském pojištění a předpisů podle něho vydaných.

zvyšovat částku podpory při narození dítěte uvedenou v § 13, zejména jestliže je to odůvodněno vývojem cen potřeb pro novorozené děti,

zvyšovat sazby přídavků na děti, popřípadě příplatek k nim ( § 24) a přiznávat k nim jednorázovou výpomoc.

Ústřední rada odborů vydává prováděcí předpisy, v nichž stanoví bližší podrobnosti o vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, zejména o tom, jak se zjišťuje a vypočítává výdělek podle kterého se vyrovnávací příspěvek stanoví.¹¹

Ústřední rada odborů vydává prováděcí předpisy, v nichž stanoví bližší podrobnosti o přídavcích na děti; v těchto prováděcích předpisech může také stanovit, které další děti se považují za nezaopatřené, co se rozumí soustavnou přípravou na budoucí povolání, v kterých dalších případech se poskytují přídavky na děti zdržující se v zahraničí a které další doby se kladou na roveň odpracované době.

Podle tohoto zákona se ode dne 1. července 1968 posuzuje také nárok na vyrovnávací příspěvek a na peněžitou pomoc v mateřství u pracovnice, které dne 30. června 1968 náležela některá z těchto dávek podle dosavadních předpisů. Do celkové stanovené doby poskytování peněžité pomoci v mateřství se této pracovnici započte i doba, po kterou jí byla poskytována před 1. červencem 1968.

Má-li pracovnice dne 30. června 1968 již vyčerpánu celou mateřskou dovolenou podle dosavadních předpisů, náleží jí od 1. července 1968 peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto zákona, jen jde-li o případ uvedený v § 10 odst. 2 a neuplynula-li do 30. června 1968 již doba, do které lze podle tohoto zákona tuto pomoc poskytnout.

ustanovení § 28 a § 30 až 39 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb.;

zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky.