| 1. | § 4 písm. ch) a i) zní: „ch) | doba, po kterou matka nebo žena, která převzala dítě do trvalé péče, pečovala o dítě ve věku do tří let nebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stálé péče a nebyl umístěn v ústavu sociální péče, |
i) | doba, po kterou družstevník byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání.“ |
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j). Z odkazu nad § 4 se vypouští citace § 22. |
| 2. | V § 10 odst. 1 se vypouštějí slova „a peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů ( § 22 odst. 3 zákona)“. V odstavci 2 téhož paragrafu se na konci vypouštějí slova „a pro peněžitou pomoc v mateřství, pokud se stanoví podle délky doby pracovní činnosti v družstvu ( § 22 odst. 3 zákona)“. |
| 3. | § 19 zní: „§ 19 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se z hlediska poskytování přídavků na děti považuje a) | příprava v učebním poměru, 1) |
b) | příprava v pracovním poměru, 2) |
c) | příprava pro povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče, 3) |
d) | studium na školách zřízených podle školských předpisů, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání, 4) s výjimkou studia při zaměstnání (externího, dálkového, večerního apod․) a studia po dobu výkonu vojenské základní služby. |
(2) Jako doba studia se posuzuje také a) | doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, |
b) | doba školních prázdnin, navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost, |
c) | doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomní práce, nejdéle však doba jednoho roku, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost, |
d) | studium na jiných školách nebo v kursech, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva (pověřenctva) školství postaveno na roveň studiu na školách uvedených v odstavci 1 písm. d).“ |
|
| 4. | § 20 zní: „§ 20 Vlastní příjem dítěte (1) Do vlastního příjmu dítěte se zahrnuje mzda (odměna, náhrada mzdy) a jiné opakující se příjmy náležející přímo dítěti. Do vlastního příjmu dítěte se počítá úhrn takových příjmů, které dítě mělo v kalendářním měsíci; přitom pro poskytnutí přídavků za běžný kalendářní měsíc je rozhodný vlastní příjem dítěte v bezprostředně předcházejícím kalendářním měsíci, pokud tento měsíc spadá do doby soustavné přípravy na budoucí povolání. (2) Do vlastního příjmu dítěte se nezahrnují: a) | stipendia poskytovaná podle příslušných stipendijních předpisů; do vlastního příjmu se však zahrnují stipendia, která mají povahu náhrady výdělku, |
b) | hodnota bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání a hodnota naturálií, které se poskytují studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách, |
c) | výživné (alimenty) poskytované na dítě, |
d) | sirotčí důchod včetně případného zvýšení pro bezmocnost, |
e) | výdělek za práci konanou v době od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu na téže nebo jiné škole, výdělek za práci v době školních prázdnin v případech uvedených v § 19 odst. 2 písm. b), jakož i výdělek, který učeň nebo mladistvý připravující se na budoucí povolání v pracovním poměru získal za práci konanou v době dovolené na zotavenou, |
f) | výdělek studenta (žáka) za práce organizované nebo zadané školou nebo v dohodě se školskými orgány, |
g) | příležitostný výdělek za výpomoci nebo za obdobné dočasné práce, jakož i výdělek za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. 5) |
(3) Je-li dítě v učebním poměru k družstvu, které odměňuje práci podle pracovních jednotek, stanoví se jeho vlastní příjem za odpracované pracovní jednotky tak, že se peněžní hodnota pracovní jednotky v plánované výši, včetně hodnoty naturálií připadajících na tuto jednotku, vynásobí počtem pracovních jednotek, jež učeň odpracoval v kalendářním měsíci; má-li učeň ještě jiné příjmy uvedené v odstavci 1, přihlíží se k úhrnu všech příjmů. (4) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, zda a v jakém rozsahu se zahrnují do vlastního příjmu dítěte společenské podpory na děti, které budou zavedeny nebo nově upraveny po 30. červnu 1968.“ |
| 5. | § 21 se zrušuje. |
| 6. | V § 22 se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní: „(2) Do pracovní doby rozhodné pro zápočet pracovního dne podle předchozího odstavce se započítává pro účely přídavků na děti doba odpracovaná v souběžném zaměstnání.“ |
| 7. | Dosavadní ustanovení § 23 se označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní: „(2) V měsíci, v němž vstoupil do družstva družstevník, který nebyl zaměstnán ani příslušníkem ozbrojených sil ani členem družstva, se jako pracovní dny započítávají dny uvedené v § 30 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona, dny, po které se družstevník soustavně připravoval na budoucí povolání ( § 19), dny, po které pobíral důchod z důchodového zabezpečení, jakož i dny, po které byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání.“ |
| 8. | § 24 až 31 včetně nadpisů se zrušují. |
| 9. | § 32 zní: „§ 32 Pobyt dítěte v ústavu Denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o mládež se nepovažuje za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 35 zákona, je-li dítě také v pravidelné péči rodiče nebo jiného oprávněného.“ |
| 10. | § 33 zní: „§ 33 Přídavky na vnuky a sourozence Družstevníku náležejí přídavky na děti na jeho vnuka a sourozence, jsou-li splněny podmínky stanovené pro nárok na přídavky na děti, má-li družstevník vnuka (sourozence) v přímém zaopatření a nelze-li přídavky na děti (výchovné) přiznat ze zabezpečení (nemocenského pojištění nebo materiálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil) žádného z rodičů dítěte.“ |
| 11. | Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní: „§ 33a Souběh přídavků a výchovného v jedné rodině (1) Náleží-li téže rodině na některé děti družstevníka nebo jeho manžela výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytuje se na žádost družstevníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by družstevníku jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem pro takový postup je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti. (2) Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodu a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vypláceného výchovného připadající na tento měsíc.“ |
| 12. | § 34 zní: „§ 34 Přídavky na děti v jiných případech Okresní národní výbor může v jednotlivých odůvodněných případech a) | přiznat přídavky na dítě, které po skončení povinné školní docházky nemohlo být z vážných důvodů přijato do učebního poměru nebo do zaměstnání (trvalé pracovní činnosti v družstvu), je-li plně odkázáno výživou na družstevníka, nejdéle však do konce školního roku, který bezprostředně následuje po skončení povinné školní docházky, |
b) | přiznat přídavky na děti, jestliže družstevník nemohl splnit podmínku odpracování stanoveného počtu pracovních dnů z jiných vážných důvodů nebo v jiných případech, než které jsou uvedeny v zákoně, nebo družstevnice nemohla tuto podmínku splnit, protože čerpala další (neplacenou) mateřskou dovolenou, |
c) | přiznat přídavky na děti ze zabezpečení družstevníka, který má dítě v přímém zaopatření, i když nepatří do okruhu oprávněných, jestliže oprávněný s tímto postupem souhlasí a nebude přídavky sám pobírat a jestliže takový postup je ve prospěch dítěte; souhlasu oprávněného není třeba, je-li prokázáno, že neplní pravidelně podmínky pro poskytování přídavků na děti, zejména podmínku odpracování stanoveného počtu pracovních dnů a ohrožuje tak plynulé poskytování přídavků.“ |
|
| 13. | § 36 zní: „§ 36 Souběh nároků Jsou-li podmínky pro poskytování přídavků na děti splněny u několika družstevníků a dítě není v přímém zaopatření žádného z nich, poskytnou se přídavky, pokud se nedohodnou jinak za zabezpečení toho z nich, kdo na dítě přispívá vyšší částkou; do této částky se nezahrnují přídavky přiznané na toto dítě. To platí obdobně, je-li více oprávněných z různých soustav zabezpečení (pojištění).“ |
| 14. | Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní: „§ 36a Přídavky na děti v trvalé péči nahrazující péči rodičů Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má družstevník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů; předpokladem je, že na toto dítě nelze přiznat přídavky ze zabezpečení (pojištění) někoho jiného.“ |
| 15. | § 58 zní: „§ 58 Sirotčí důchod a výchovné K § 68 odst. 4 a § 73 odst. 5 zákona Za vlastní příjem dítěte se nepovažují příjmy uvedené v § 20 odst. 2.“ |
