95/1968 Sb. znění účinné od 1. 7. 1990 do 31. 12. 1991
95
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů
ze dne 28. června 1968
o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění
Ústřední rada odborů stanoví v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 9 a 63 odst. 2 a 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb. , a podle § 36 odst. 2 a § 38 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění (dále jen "zákon"):
§ 1 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání (K § 18 odst. 2 písm. a) zákona) (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje
a) studium na středních a vysokých školách 4** s výjimkou studia při zaměstnání (večerního, dálkového, externího apod.), kombinovaného studia a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a sborů,
b) odborná příprava v odborných učilištích,
c) příprava k výkonu povolání zaškolením, 5**
d) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností 6** a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči.
(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle předchozího odstavce písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje také
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
c) doba po skončení posledního ročníku školy do vykonání stanovené závěrečné zkoušky, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
d) jiné studium nebo výuka, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství republiky postaveno na roveň studiu na školách uvedených v odstavci 1 písm․ a).
§ 2 Povinná školní docházka (K § 18 odst. 1 zákona) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.
§ 2a Přechodný pobyt dítěte v zahraničí z důvodu rekreace (K § 20 odst. 2 a § 25 zákona) Rekreací dítěte v zahraničí se rozumí jeho přechodný pobyt mimo území Československé socialistické republiky, který netrvá déle než tři po sobě jdoucí celé kalendářní měsíce; pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky trvající nepřerušeně déle se nepovažuje za rekreaci počínaje čtvrtým celým kalendářním měsícem stráveným v zahraničí.
K pracovnímu úvazku a odpracované době
§ 3 Splnění podmínek pracovního úvazku a odpracované doby se zjišťuje vždy za celý kalendářní měsíc; to platí i tehdy, změnil-li pracovník zaměstnání během kalendářního měsíce.
§ 4 Má-li pracovník dvě nebo více souběžných zaměstnání a ani v jednom z nich nemá předepsaný pracovní úvazek, sčítají se pracovní úvazky ze všech těchto zaměstnání. Je-li tak podmínka pracovního úvazku splněna, poskytují se pracovníku přídavky na děti v zaměstnání, v němž má větší pracovní úvazek, a jsou-li úvazky stejné, v zaměstnání, v němž dosahuje zpravidla vyššího výdělku.
§ 5 (1) Za odpracovaný se považuje den (směna), v němž pracovník konal práci po celou pracovní dobu vyplývající z rozvržení pracovní doby pro něj platného; nepracoval-li po celou tuto dobu, považuje se zbývající část pracovní doby za odpracovanou, jestliže organizace jeho nepřítomnost omluvila.
(2) Jde-li o pracovníka uvedeného v § 4, požaduje se, aby v organizaci, ve které se mu poskytují přídavky na děti, měl odpracovánu dobu vyplývající z jeho pracovního úvazku; k době odpracované v dalších organizacích se přihlíží jen pro zjištění, zda pracovník v kalendářním měsíci celkem odpracoval dobu předepsanou v § 22 zákona.
(3) Neomluveně zameškané pracovní doby kratší než celý pracovní den (směna) se v kalendářním měsíci sčítají, k neomluveným dobám se přihlíží, jestliže jejich úhrn v kalendářním měsíci dosáhne průměrné délky celého pracovního dne (směny).
§ 6 (1) Jestliže pracovník za trvání zaměstnání v jedné organizaci vykonal s jejím souhlasem místo práce v této organizaci po dobu nejvýše jednoho měsíce práci v druhé organizaci, poskytují se přídavky na děti v první organizaci; při zjišťování, zda jsou splněny podmínky, se přihlédne též k výkonu práce v druhé organizaci.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně, jestliže organizace pracovníka s jeho souhlasem uvolnila na žádost jednotného zemědělského družstva pro přechodnou výpomoc v družstvu anebo na žádost ověřenou místním národním výborem pro výkon nutných zemědělských prací v hospodářství pracovníka, jeho manžela nebo rodičů.
(3) Jestliže za trvání zaměstnání v jedné organizaci vykonával s jejím souhlasem místo práce v této organizaci po dobu delší než jeden měsíc práci v druhé organizaci, anebo v ní vykonával práci bez souhlasu první organizace, poskytují se přídavky na děti v druhé organizaci; při zjišťování, zda jsou splněny podmínky, se přihlédne též k výkonu práce v první organizaci.
§ 7 (1) V kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání nebo z něho vystoupil, se mu pro splnění podmínek pracovního úvazku a odpracované doby započítávají z doby, kdy nebyl zaměstnán, tyto doby:
a) doba, za kterou se poskytují peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu,
b) doba lázeňské péče,
c) doba výkonu veřejných funkcí, občanských povinností, jiných úkonů v obecném zájmu a služby v ozbrojených silách, jakož i civilní služby, včetně potřebného pracovního volna poskytovaného v souvislosti s touto službou,
d) doba, po kterou se soustavně připravoval na budoucí povolání ( § 1),
e) doba, po kterou byl účastníkem jiné soustavy zabezpečení za podmínek, za nichž by mu tam jinak vznikl nárok na přídavky na děti, popřípadě pobíral důchod z důchodového zabezpečení,
f) doba, po kterou byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání ( § 32 zákona).
(2) Jako odpracovaná doba se posuzuje také mezidobí od skončení jednoho zaměstnání do vstupu do jiného, jestliže doba, kterou pracovník z důvodu změny zaměstnání neodpracoval, není delší než 15 kalendářních dnů; to platí obdobně pro mezidobí od skončení jiné činnosti, která byla důvodem pro poskytování přídavků na děti, nebo od skončení výplaty důchodu, k němuž se poskytovalo výchovné.
(3) V kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání nebo z něho vystoupil a v němž splnil podmínku pracovního úvazku a odpracované doby (i s přihlédnutím k dobám uvedeným v odstavcích 1 a 2), přídavky na děti náleží, i když pojištění pracovníka netrvalo po celý kalendářní měsíc.
K příplatku k přídavkům na děti
§ 7a (1) Za umístění dítěte v zařízení pro takové děti se nepovažuje doba přerušení pobytu dítěte v tomto zařízení v době školních prázdnin, které trvá po celý kalendářní měsíc.
(2) Léčebný pobyt dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte vyžadujícího mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou v ústavním zařízení léčebně preventivní péče se počínaje sedmým měsícem považuje za umístění dítěte v zařízení pro takové děti.
(K § 26 až 28 a § 36 odst. 2 zákona)
§ 8 Jsou-li podmínky pro poskytování přídavků na děti splněny u několika pracovníků a dítě není v přímém zaopatření žádného z nich, poskytnou se přídavky, pokud se nedohodnou jinak, z pojištění toho z nich, kdo na dítě přispívá vyšší částkou; do této částky se nezahrnují přídavky přiznané na toto dítě. To platí obdobně, je-li více oprávněných z různých soustav zabezpečení.
§ 9 (1) Občanu, který je účastníkem jiné soustavy zabezpečení, v níž se poskytují přídavky na děti, a který vstoupil do zaměstnání, se poskytnou přídavky na děti z nemocenského pojištění založeného tímto zaměstnáním, jen prokáže-li, že přídavky nelze poskytovat z jeho zabezpečení v jiné soustavě.
(2) Při zjišťování, zda jsou splněny podmínky pracovního úvazku a odpracované doby, se nepřihlíží k činnosti, kterou pracovník vykonává souběžně se zaměstnáním jako účastník jiné soustavy zabezpečení.
§ 10 (1) Žijí-li v rodině pracovníka nezaopatřené děti jeho a jeho manžela, z nichž na některé náleží přídavky a na jiné výchovné k důchodu, poskytne se na žádost pracovníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by mu jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti.
(2) Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodu a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vyplaceného výchovného připadající na tento měsíc.
§ 11 (1) Jestliže pracovník pobíral na dítě přídavky z nemocenského pojištění, ačkoli měly být poskytovány z jiné soustavy zabezpečení, zastaví se jejich poskytování počínajíc kalendářním měsícem, v němž to bylo zjištěno. Přídavky na děti za předcházející dobu se nepovažují za přeplatek, pokud nepřesahovaly výši, ve které by za tuto dobu jinak náležely, a pokud ji přesahovaly, pak se za přeplatek považuje jen částka převyšující správnou výši přídavků na děti; podmínkou však je, že na totéž dítě byly přídavky poskytnuty jen jednou a že splnily svůj účel, pro který jsou určeny. 7**
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně,
a) jestliže přídavky byly poskytovány z nemocenského pojištění jiného pracovníka než toho, z jehož nemocenského pojištění měly být přiznány,
b) jestliže na dítě byly poskytovány přídavky na děti, ačkoli náleželo výchovné.
§ 12 K výplatě přídavků na děti (K § 27 odst. 2 zákona) (1) Dítě je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež tehdy, poskytuje-li mu tento ústav (zařízení) stravování, ubytování i ošacení.
(2) Za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 27 odst. 2 zákona se však nepovažuje denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež.
Ustanovení společná a přechodná
§ 13 (1) Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které pracovník převzal do své péče z ústavu nebo zařízení za účelem pozdějšího osvojení. 8**
(2) Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, přiznají se přídavky, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má pracovník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů za předpokladu, že na toto dítě nelze přídavky přiznat z pojištění (zabezpečení) nikoho jiného.
§ 14 Příslušný orgán nemocenského pojištění může v jednotlivých odůvodněných případech
a) přiznat přídavky na dítě, které po skončení povinné školní docházky nemohlo být z vážných důvodů přijato na střední školu nebo zvláštní odborné učiliště, anebo do zaměstnání, je-li plně odkázáno výživou na pracovníka, nejdéle však do konce školního roku, který bezprostředně následuje po skončení povinné školní docházky;
b) zrušeno
c) přiznat přídavky na děti z nemocenského pojištění pracovníka, který má dítě v přímém zaopatření, i když nepatří do okruhu oprávněných, jestliže oprávněný s tímto postupem souhlasí a nebude přídavky sám pobírat a jestliže takový postup je ve prospěch dítěte; souhlasu oprávněného není třeba, jestliže je prokázáno, že neplní pravidelně podmínky stanovené pro poskytování přídavků na děti, zejména podmínku odpracované doby a ohrožuje tak jejich plynulé poskytování.
d) rozhodnout o výplatě přídavků na děti do rukou zletilého dítěte, na které byly přiznány, jestliže takový postup je v jeho prospěch.
§ 15 (1) Neuplatnil-li pracovník nárok na přídavky na děti, ačkoli by mu jinak z jeho pojištění náležely, je oprávněn uplatnit nárok z jeho pojištění v zájmu dítěte druhý z rodičů, jiný občan, který má dítě v přímém zaopatření, poručník, opatrovník nebo orgán pověřený úkoly v péči o děti.
(2) K uplatnění nároku na přídavky na děti se používá předepsaných tiskopisů. Údaje uvedené v tiskopisech je ten, kdo nárok uplatňuje, povinen doložit příslušnými doklady.
§ 16 Pro řízení a rozhodování o přídavcích na děti, jakož i pro úkoly závodů a příslušných orgánů nemocenského pojištění a o povinnostech pracovníků a jiných oprávněných v souvislosti s poskytováním přídavků na děti, platí předpisy upravující řízení, rozhodování a poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění. 2**
§ 17 Na děti důchodců, na které podle dosavadních předpisů náležely do 30. června 1968 přídavky na děti a na které od 1. července 1968 náleží výchovné k důchodu, poskytují se přídavky na děti, pokud jsou jinak splněny stanovené podmínky, jako záloha na výchovné ještě za měsíc červenec, srpen a září 1968, tyto přídavky se zúčtují na výchovné, které k důchodu náleží od 1. července 1968. Úhrada případných přeplatků, které přitom vznikly bez zavinění oprávněných, se nepožaduje.
§ 18 V souvislosti s úpravou peněžité pomoci v mateřství a přídavků na děti provedenou zákonem se zrušují:
1. ustanovení § 11 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 61/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení domáckých dělníků;
2. ustanovení § 19 odst. 1 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 7/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou výpomoc;
3. ustanovení § 8 odst. 2 a § 9 odst. 2 a 3 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených;
4. vyhláška Ústřední rady odborů č. 74/1959 Ú. l., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění zaměstnanců;
5. ustanovení § 44 písm. e) a § 56 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb. , o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění; v § 44 písm. f) této vyhlášky se zároveň vypouští citace § 23.
§ 19 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
