95/1968 Sb. znění účinné od 1. 1. 1994 do 31. 12. 1995
95
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů
ze dne 28. června 1968
o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění
Ústřední rada odborů stanoví v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 9 a 63 odst. 2 a 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb. , a podle § 36 odst. 2 a § 38 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění (dále jen "zákon"):
§ 1 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání (K § 18 odst. 2 písm. a) zákona) (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje
a) studium na středních a vysokých školách 3** s výjimkou studia při zaměstnání (večerního, dálkového, externího apod.) a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia zaměstnáno nebo jinak výdělečně činno nebo pobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, a studia po dobu výko nu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a sborů,
b) odborná příprava v odborných učilištích,
c) příprava k výkonu povolání zaškolením, 5**
d) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností 6** a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči.
(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle předchozího odstavce písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje také
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost, ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání ,
c) doba po skončení posledního ročníku školy do vykonání stanovené závěrečné zkoušky, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost, ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání ,
d) jiné studium nebo výuka, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí příslušného orgánu státní správy postaveno na roveň studiu na školách uvedených v odstavci 1 písm․ a).
§ 2 Povinná školní docházka (K § 18 odst. 1 zákona) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.
§ 2a Přechodný pobyt dítěte v zahraničí z důvodu rekreace (K § 20 odst. 2 a § 25 zákona) Rekreací dítěte v zahraničí se rozumí jeho přechodný pobyt mimo území Československé socialistické republiky, který netrvá déle než tři po sobě jdoucí celé kalendářní měsíce; pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky trvající nepřerušeně déle se nepovažuje za rekreaci počínaje čtvrtým celým kalendářním měsícem stráveným v zahraničí.
§ 7 V kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání nebo z něho vystoupil, náleží přídavky na dětí, i když jeho nemocenské pojištění netrvalo po celý kalendářní měsíc. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro nárok na přídavky na děti podle § 17 odst. 3 zákona v kalendářním měsíci, v němž se poskytuje nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství.
K příplatku k přídavkům na děti
§ 7a (1) Za umístění dítěte v zařízení pro takové děti se nepovažuje doba přerušení pobytu dítěte v tomto zařízení v době školních prázdnin, které trvá po celý kalendářní měsíc.
(2) Léčebný pobyt dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte vyžadujícího mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou ve zdravotnickém zařízení ústavní péče se počínaje sedmým měsícem považuje za umístění dítěte v zařízení pro takové děti.
(3) Za umístění dítěte v zařízení s denní docházkou se nepovažuje umístění dítěte ve věku do skončení povinné školní docházky v předškolním zařízení nebo škole, pokud podle rozhodnutí ředitele takového zařízení je s ohledem na zdravotní stav dítěte upravena jeho docházka do takového zařízení tak, že nepřesahuje 10 hodin týdně.
(K § 26 až 28 a § 36 odst. 2 zákona)
§ 8 Jsou-li podmínky pro poskytování přídavků na děti splněny u několika pracovníků a dítě není v přímém zaopatření žádného z nich, poskytnou se přídavky, pokud se nedohodnou jinak, z pojištění toho z nich, kdo na dítě přispívá vyšší částkou; do této částky se nezahrnují přídavky přiznané na toto dítě. To platí obdobně i pro souběh nároků na přídavky na děti z nemocenského pojištění zaměstnanců a nároků na přídavky na děti a výchovné podle části čtvrtézákona.
§ 8a (1) Dojde-li v průběhu kalendářního měsíce ke změně oprávněného, z jehož nemocenského pojištění přídavky na děti náleží, nebo ke změně příjemce přídavků na děti, poskytují se přídavky na děti novému oprávněnému (příjemci) až za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž k takové změně došlo.
(2) Dojde-li v průběhu kalendářního měsíce u oprávněného k zániku nemocenského pojištění a k opětovnému vzniku nemocenského pojištění, náleží mu přídavky na děti za takový měsíc z posledního nemocenského pojištění v takovém měsíci.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro poskytování přídavků na děti nebo výchovného podle části čtvrté zákona.
§ 10 (1) Žijí-li v rodině pracovníka nezaopatřené děti jeho a jeho manžela, z nichž na některé náleží přídavky a na jiné výchovné k důchodům podle předpisů platných před 1.listopadem 1993 , poskytne se na žádost pracovníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by mu jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti.
(2) Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodům a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vyplaceného výchovného připadající na tento měsíc.
§ 11 (1) Jestliže pracovník pobíral na dítě přídavky z nemocenského pojištění, ačkoli mělo být poskytováno výchovné podle části čtvrté zákona , zastaví se jejich poskytování počínajíc kalendářním měsícem, v němž to bylo zjištěno. Přídavky na děti za předcházející dobu se nepovažují za přeplatek, pokud nepřesahovaly výši, ve které by za tuto dobu jinak náležely, a pokud ji přesahovaly, pak se za přeplatek považuje jen částka převyšující správnou výši přídavků na děti; podmínkou však je, že na totéž dítě byly přídavky poskytnuty jen jednou a že splnily svůj účel, pro který jsou určeny.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně,
a) jestliže přídavky byly poskytovány z nemocenského pojištění jiného pracovníka než toho, z jehož nemocenského pojištění měly být přiznány,
b) jestliže na dítě byly poskytovány přídavky na děti, ačkoli náleželo výchovné k důchodům .
§ 12 K výplatě přídavků na děti (K § 27 odst. 2 zákona) (1) Dítě je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež tehdy, poskytuje-li mu tento ústav (zařízení) stravování, ubytování i ošacení.
(2) Za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 27 odst. 2 zákona se však nepovažuje denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež.
Ustanovení společná a přechodná
§ 13 (1) Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které pracovník převzal do své péče z ústavu nebo zařízení za účelem pozdějšího osvojení. 8**
(2) Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, přiznají se přídavky, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má pracovník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů za předpokladu, že na toto dítě nelze přídavky přiznat z pojištění (zabezpečení) nikoho jiného.
§ 14 Příslušný orgán sociálního zabezpečení může v jednotlivých odůvodněných případech
a) zrušeno
b) zrušeno
c) přiznat přídavky na děti z nemocenského pojištění pracovníka, který má dítě v přímém zaopatření, i když nepatří do okruhu oprávněných, jestliže oprávněný s tímto postupem souhlasí a nebude přídavky sám pobírat a jestliže takový postup je ve prospěch dítěte; souhlasu oprávněného není třeba, jestliže je prokázáno, že neplní pravidelně podmínky stanovené pro poskytování přídavků na děti, zejména podmínku odpracované doby a ohrožuje tak jejich plynulé poskytování.
d) rozhodnout o výplatě přídavků na děti do rukou zletilého dítěte, na které byly přiznány, jestliže takový postup je v jeho prospěch.
§ 15 (1) Neuplatnil-li pracovník nárok na přídavky na děti, ačkoli by mu jinak z jeho pojištění náležely, je oprávněn uplatnit nárok z jeho pojištění v zájmu dítěte druhý z rodičů, jiný občan, který má dítě v přímém zaopatření, poručník, opatrovník nebo orgán pověřený úkoly v péči o děti.
(2) Kde se ve vyhlášce mluví o pracovníku, rozumí se tím přiměřeně i osoba samostatně výdělečně činná a její spolupracující osoba a uchazeč o zaměstnání.
§ 17 Na děti důchodců, na které podle dosavadních předpisů náležely do 30. června 1968 přídavky na děti a na které od 1. července 1968 náleží výchovné k důchodu, poskytují se přídavky na děti, pokud jsou jinak splněny stanovené podmínky, jako záloha na výchovné ještě za měsíc červenec, srpen a září 1968, tyto přídavky se zúčtují na výchovné, které k důchodu náleží od 1. července 1968. Úhrada případných přeplatků, které přitom vznikly bez zavinění oprávněných, se nepožaduje.
§ 18 V souvislosti s úpravou peněžité pomoci v mateřství a přídavků na děti provedenou zákonem se zrušují:
1. ustanovení § 11 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 61/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení domáckých dělníků;
2. ustanovení § 19 odst. 1 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 7/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou výpomoc;
3. ustanovení § 8 odst. 2 a § 9 odst. 2 a 3 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených;
4. vyhláška Ústřední rady odborů č. 74/1959 Ú. l., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění zaměstnanců;
5. ustanovení § 44 písm. e) a § 56 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb. , o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění; v § 44 písm. f) této vyhlášky se zároveň vypouští citace § 23.
§ 19 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
