Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

148/1969 Sb. znění účinné od 1. 1. 1970 do 31. 12. 2009

148

 

ZÁKON

ze dne 18. prosince 1969,

kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/1961 Sb.

 

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Článek I

Obecná část trestního zákona se mění a doplňuje takto:

1.

§ 26 se zrušuje.

 

2.

V § 27 se vkládá písmeno i) v tomto znění: „zákaz pobytu“.

 

3.

V § 28 se vkládají do třetí věty odstavce 1 za slovo „vyhoštění“ slova „a zákaz pobytu“.

 

4.

V § 36 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.

 

5.

Za § 57 se vkládá § 57a, který zní:

§ 57a

Zákaz pobytu

 

(1) Soud může uložit trest zákazu pobytu na jeden rok až pět let, jestliže za úmyslný trestný čin nebo přečin odsuzuje pachatele, který se vyhýbá poctivé práci a nemá trvalý pobyt v místě nebo obvodě, na který se trest má vztahovat, vyžaduje-li to se zřetelem na místo činu ochrana bezpečnosti státu, vnitřního pořádku, ochrana rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku.

(2) Trest zákazu pobytu může být uložen jako samostatný trest, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu nebo přečinu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení jeho účelu není třeba․

(3) Soud může uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu přiměřená omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka.

(4) Je-li trest zákazu pobytu uložen vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, doba výkonu trestu odnětí svobody se do doby zákazu pobytu nezapočítává; opatření podle odstavce 3 učiní soud až po odpykání trestu odnětí svobody nebo při jeho přerušení nebo při podmíněneém propuštění.

(5) Trest zákazu pobytu záleží v tom, že se odsouzený nesmí po dobu výkonu tohoto trestu zdržovat na určitém místě nebo v určitém obvodu; k přechodnému pobytu na takovém místě nebo v takovém obvodu v nutné osobní záležitosti je třeba povolení.

 

6.

V § 61 se v nadpise a v odst. 3, § 63 odst. 2, § 64 odst. 1, 2, 3 a 5 vkládají za slova „zákazu činnosti“ slova „nebo zákazu pobytu“.

 

7.

Za § 67 se vkládá § 67a, který zní:

§ 67a

 

Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestnost

a)

trestných činů uvedených v hlavě desáté, s výjimkou trestného činu podle § 261,

b)

trestného činu teroru (§ 93), obecného ohrožení [§ 179 odst. 2, odst. 3 písm. a)], vraždy (§ 219), ublížení na zdraví [§ 221 odst. 2 písm. b), odst. 3 a odst. 4, § 222], omezování osobní svobody (§ 231 odst. 3), zbavení osobní svobody (§ 232), zavlečení do ciziny (§ 233) a porušování domovní svobody (§ 238 odst. 2), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,

c)

trestného činu podle § 1 zákona ze dne 20. prosince 1950 č. 165 Sb., na ochranu míru.

 

8.

V § 68 odst. 2 věta druhá zní:

Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno trest vykonat proto, že se odsouzený zdržoval neoprávněně v cizině, nebo byl na něm vykonáván jiný trest odnětí svobody.

 

9.

Za § 68 se vkládá § 68a, který zní:

§ 68a

 

Výkon trestu uloženého pro trestné činy uvedené v § 67a se nepromlčuje.

 

10.

U § 72 odst. 2 písm. b) se připojují slova „nebo v souvislosti s požíváním alkoholu“.

 

11.

V § 72 odst. 4 zní:

Ochranné léčení se vykonává zpravidla v léčebném ústavě. Lze-li však vzhledem k povaze choroby a léčebným možnostem očekávat, že účel léčení splní i léčení ambulantní, může soud nařídit tento způsob léčby, popřípadě ústavní léčení změnit dodatečně v léčení ambulantní, nebo naopak.

 

12.

V § 89 se vypouští odstavec 1. Odstavce 2 - 13 se označují jako odstavce 1 - 12.

Článek II

Zvláštní část trestního zákona se mění a doplňuje takto:

 

13.

§ 102 zní:

§ 102

 

Kdo veřejně hanobí republiku, Federální shromáždění Československé socialistické republiky, Českou národní radu, Slovenskou národní radu nebo jejich předsednictva anebo vlády, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.

 

14.

Za § 209 se vkládá § 209a, který zní:

§ 209a

Neoprávněné užívání cizího motorového vozidla

 

(1) Kdo se zmocní cizího motorového vozidla v úmyslu přechodně je užívat nebo kdo neoprávněně takového motorového vozidla, které mu bylo svěřeno, přechodně užívá, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

(2) Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně užívá nebo spoluužívá cizího motorového vozidla, ač ví, že pochází z činu uvedeného v odstavci 1.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,

a)

způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo úmyslně škodu nikoli nepatrnou,

b)

dopustí-li se tohoto činu opětovně nebo byl-li již pro takový čin odsouzen,

c)

získá-li tím neoprávněný majetkový prospěch většího rozsahu.

(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,

a)

způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 úmyslně značnou škodu,

b)

dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 opětovně, ačkoli byl již pro takový čin potrestán,

c)

získá-li tím neoprávněně značný majetkový prospěch nebo

d)

způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 jiný zvlášť závažný následek.

Článek III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970.

Svoboda v. r.

Dr. Hanes v. r.

Ing. Černík v. r.