Důchodové dani družstev jiných organizací (dále jen "daň") podléhají podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona družstva výrobní, spotřební, bytová a všechna ostatní družstva, družstevní svazy všech stupňů, Ústřední rada družstev a jejich samostatné podniky, jejichž právní poměry upravuje zákon č. 53/1954 Sb. o lidových družstvech a družstevních organizacích ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb.

Podle § 1 odst. 1 písm. b) zákona podléhají dani podniky dobrovolných a jiných organizací, které vedou o své činnosti účetní evidenci nebo jiné účetní záznamy, jako uzavřený celek.

Podle § 1 odst. 1 písm. c) zákona podléhají dani akciové společnosti a ostatní sdružení osob s výjimkou těch, jejichž akcie nebo podíly jsou zcela v socialistickém vlastnictví. Ostatními sdruženími osob jsou jednak soukromá sdružení osob podle § 489 a násl. občanského zákoníka, jednak likvidující veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným apod. Daňová povinnost poplatníka není dotčena, je-li na jeho majetkovou podstatu zavedena národní správa.

jednotná zemědělská družstva,

stavební bytová družstva zřízená podle zákona č. 27/1959 Sb.,

podniky a zařízení, které odvádějí zisk do státního rozpočtu,

zvláštní rozpočtové organizace spravované ústředně (divadla, Československý film a jiné),

kulturní fondy zřízené podle § 73 zákona č. 115/1953 Sb. o právu autorském,

zařízení spravovaná národními výbory (Osvětové besedy apod.).

U družstev a družstevních organizací, u akciových společností a ostatních sdružení osob podléhají dani zisky z veškeré jejich činnosti a ze všech příjmových zdrojů (pozemků, budov, podniků, majetkových práv, z přebytků ze správní činnosti apod.).

U podniků dobrovolných a jiných organizací podléhají dani jen zisky z trvalé hospodářské činnosti směřující k dosažení zisku.

U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku nerozhoduje, kde je jejich dani podrobený příjmový zdroj. Zisky z příjmových zdrojů ležících v cizině se však zdaňují v tuzemsku jen tehdy, nejsou-li prokazatelně zdaněny obdobnou daní v cizině.

Poplatníci, mající sídlo v cizině, podléhají dani z příjmových zdrojů, které jsou na území Československé socialistické republiky. Má-li např. cizozemská akciová společnost v tuzemsku pozemky, budovy, podnik nebo pobírá-li v tuzemsku příjmy z pronájmu anebo z jiných majetkových práv, podléhají zisky z těchto příjmových zdrojů dani.

Dani podléhají přebytky daňových subjektů dosažené při ukončení likvidace.

Dani podléhají přírůstky základního (rezervního) fondu z nezdaněných prostředků.

Zdaňovacím obdobím je zpravidla kalendářní rok. Za rok, v němž došlo k zániku daňové povinnosti, může být daň vyměřena ještě před uplynutím tohoto roku.

Daňová povinnost dsružstev a družstevních organizací, akciových společností a ostatních sdružení osob počíná dnem, kterým vznikly a končí dnem, kterým úplně zanikly (sloučením, ukončením likvidace). U podniků dobrovolných a jiných organizací daňová povinnost počíná dnem, kterým zahájily hospodářskou činnost a končí dnem, kterým úplně a trvale přestaly tuto činnost provozovat.

Vznik a zánik daňové povinnosti je poplatník povinen oznámit do 15 dnů místně příslušnému okresnímu národnímu výboru.

Základem daně je zpravidla zisk dosažený za zdaňovací období nezkrácený o převod rozvahových ztrát z minulých let.

U družstev s družstevních organizací je základem daně rozvahový zisk, k němuž se připočtou přírůstky základního (rezervního) fondu z nezdaněných prostředků a daň účtovaná na vrub zisku. Od rozvahového zisku se odečtou případné zisky podle § 8 této vyhlášky a přijaté subvence.

U podniků dobrovolných a jiných organizací je základem daně zisk, k němuž se připočítá daň účtovaná na vrub zisku nebo do nákladů. Od zisku se odečtou přijaté subvence.

U akciových společností a ostatních sdružení osob je základem daně zisk. K zisku se připočtou daň a odpisy základních prostředků účtované do nákladů nebo na vrub zisku.

U poplatníků, kteří nevedou o své činnosti účetní evidenci, je základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji za zdaňovací období, k němuž se připočte daň účtovaná do nákladů nebo na vrub zisku. Od rozdílu mezi příjmy a výdaji se odečtou přijaté subvence.

Vykazuje-li poplatník za zdaňovací období ztrátu, upraví se ztráta takto:

U družstev a družstevních organizací se od ztráty odečtou přírůstky základního (rezervního) fondu z nezdaněných prostředků a daň účtovaná na vrub zisku. K vykázané ztrátě se připočtou přijaté subvence. U podniků dobrovolných a jiných organizací se od ztráty odečte daň účtovaná do nákladů nebo na vrub zisku a připočtou přijaté subvence. U akciových společností a ostatních sdružení osob se od vykázané ztráty odečte daň účtovaná do nákladů nebo na vrub zisku a odpisy základních prostředků.

Při zániku poplatníka je základem daně likvidační přebytek. Likvidační přebytek je částka, která zbude z příjmů za realizovaný majetek po odpočtu zaplacených závazků, základního jmění a všech fondů a zdaněných rezerv. Odvádí-li se likvidační přebytek do státního rozpočtu podle zvláštních ustanovení, důchodová daň se nevyměří.

Je-li u poplatníků podle § 1 odst. 1 písm. c) zákona základ daně zjištěný podle § 5 nižší než 30% nákladu na hrubé mzdy, je základem daně 30% nákladu na hrubé mzdy.

Nákladem na hrubé mzdy se rozumí úhrn všech částek, které byly poplatníkem vynaloženy ve zdaňovacím období na mzdy, platy a jakékoliv odměny za práci vykonávanou zaměstnanci pro poplatníka, a to včetně poplatníkova příspěvku na nemocenské pojištění za zaměstnance. Přitom nerozhoduje, zda částky mezd, platů a odměn byly podrobeny dani ze mzdy či nikoliv. Náhrada služebních výdajů zaměstnanců nepatří do nákladů na hrubé mzdy.

Daň u výrobních družstev se vypočte podle výše daňové rentability. Daňovou rentabilitou se rozumí procentní poměr základu daně zjištěného podle § 5 sníženého o zdanitelné přírůstky základního fondu k úplným vlastním nákladům.

Úplnými vlastními náklady se rozumějí náklady realizovaných výrobků, zboží, prováděných prací a služeb, popřípadě náklady na jinou realizaci.

Daň činí:

Likvidační přebytky se zdaňují sazbami uvedenými v § 7, odst. 3 písm. b) až h), u výrobních družstev sazbou 50%.

Základ daně (pro výpočet rentability i daně) se zaokrouhlí na 100 Kčs, a to do 50 Kčs včetně směrem dolů, nad 50 Kčs směrem nahoru.

Vypočtená daň a zvýšení podle § 6 odst. 2 zákona se zaokrouhlí na celé koruny, s to do 50 hal. včetně směrem dolů, nad 50 hal. směrem nahoru. Stejným způsobem se zaokrouhlí i penále pro opožděné placení daně.

Úplné vlastní náklady (pro výpočet rentability i daně) se zaokrouhlí na 100 Kčs směrem dolů.

Přiznání k dani je poplatník povinen podat u místně příslušného okresního národního výboru do 31. března po uplynutí zdaňovacího období.

Místní příslušnost se řídí místem, v němž má poplatník sídlo na konci kalendářního roku nebo při zániku daňové povinnosti.

Poplatník je povinen podat přiznání i za rok, ve kterém vykázal rozvahovou ztrátu.

Při vstupu do likvidace, při sloučení apod. je poplatník povinen podat přiznání k dani za uplynulou část roku spolu s oznámením o zániku daňové povinnosti do 3 měsíců ode dne vstupu do likvidace, po sloučení apod. Po ukončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat ve stejné lhůtě samostatné přiznání k dani z likvidačního přebytku. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o naložení s likvidačním přebytkem.

Přiznání podá poplatník na tiskopisu vydaném ministerstvem financí a připojí k němu přílohy na něm uvedené.

Zálohové odvody si poplatník súčtuje na svou daňovou povinnost vyplývající z přiznání. Je-li tato povinnost vyšší, nežli provedené zálohové odvody, doplatí poplatník příslušný rozdíl do 31. března po uplynutí zdaňovacího období. Při vstupu do likvidace, při sloučení apod. doplatí tento rozdíl do 3 měsíců ode dne vstupu do likvidace, při sloučení apod. Je-li daňová povinnost vyplývající z přiznání nižší nežli provedené zálohové odvody, súčtuje se rozdíl ve prospěch příští povinnosti, nebo se na žádost poplatníka vrátí.

Rozdíl mezi vyměřenou daní a nižší částkou odvodů za zdaňovací období poplatník doplatí do 15 dnů po doručení platebního výměru, v opačném případě se rozdíl poplatníkovi zaúčtuje ve prospěch příští povinnosti nebo se mu žádost vrátí, nemá-li nedoplatků na jiných daních.

Výrobní a spotřební družstva, svazy družstev a Ústřední rada družstev a jejich samostatné podniky odvádějí zálohy na daň ze zisku za běžný rok měsíčně, a to vždy do 20. dne po uplynutí měsíce, za který se daň platí. Záloha na daň za prosinec je splatná do 5. února následujícího roku.

Měsíční zálohové odvody se vypočítávají z rozvahového zisku běžného roku vykázaného v měsíčním účetním výkazu. Daň se odvádí:

Od daně vypočtené podle předchozích odstavců se odečtou zálohové platby zaplacené za uplynulou část roku. Případný přeplatek se súčtuje ve prospěch příští povinnosti, nepožádá-li poplatník o jeho vrácení do 20. dne po uplynutí měsíce, za který se daň platí. Okresní národní výbor si ověří výši přeplatku a vrátí jej do 8 dnů po podání žádosti.

Ve lhůtě pro odvod daně za poslední měsíc kalendářního čtvrtletí sdělí poplatník písemným oznámením místně příslušnému okresnímu národnímu výboru objem výkonů, nákladů, základ daně, daňovou povinnost zjištěnou podle § 14 odst. 2 a výši zaplacené daně od počátku roku do konce jednotlivých měsíců sledovaného čtvrtletí. Současně oznámí i plán uvedených ukazatelů od počátku roku do konce vykazovaného čtvrtletí. vzory oznámení vydají Ústřední svazy výrobních a spotřebních družstev v dohodě s ministerstvem financí a po schválení Státním úřadem statistickým.

Okresní národní výbor přezkouší správnost vypočtené a odvedené daně a případně vyzve poplatníka k doplacení vzniklého rozdílu na daň a příslušného penále ( § 9 odst. 3 zákona).

Ostatní poplatníci jsou povinni odvádět čtrtletní zálohy na daň za běžný kalendářní rok ve výši 1/4 poslední roční daňové povinnosti. Zálohy na daň jsou splatné vždy koncem kalendářního čtvrtletí, za které se daň odvádí ( § 9 odst. 2 zákona).

Poslední oční daňovou povinností se rozumí před doručením platebního výměru částka daně, kterou si poplatník sám vypočetl podle svého přiznání, po doručení platebního výměru pak částka stanovená platebním výměrem.

Poplatník je povinen doplatit do 15 dnů po obdržení platebního výměru případné rozdíly mezi zálohovými odvody zaplacenými za zdaňovací období a vyměřenou daní.

Novým poplatníkům stanoví okresní národní výbor výši čtvrtletních záloh na daň s přihlédnutím k očekávanému (plánovanému) zisku poplatníka.

Činí-li poslední roční daňová povinnost méně než 1000 Kčs, zaplatí místo čtvrtletních záloh celou roční povinnost jako zálohu na daň, a to do 31. října roku, za který se záloha platí.

Zrušuje se vyhláška ministerstva financí č. 268/1956 Ú. l. ve znění vyhlášky č. 232/1957 Ú. l. a všechny další předpisy, které byly vydány k provedení zákona o důchodové dani družstev a jiných organizací.

Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1961. Použije se jí poprvé pro vyměření daně za rok 1960.