Vlastník kulturní památky je povinen pečovat o její zachování a údržbu a provádět na ní potřebné úpravy nebo obnovu (dále jen "udržování památky") podle ustanovení § 8 odst. 1 a 2 zákona vlastním nákladem. Stejnou povinnost jako vlastník památky má každý, kdo ji má u sebe: u památek, které jsou národním majetkem, plní tuto povinnost organizace, která památku spravuje nebo které byla odevzdána do trvalého užívání ( § 103 odst. 2 obč. zák.).

Neplní-li povinná osoba nebo organizace povinnosti uvedené v odstavci 1, může krajský národní výbor rozhodnout, že na náklad této osoby (organizace) provede opatření nezbytná k zachování památky․ Na náklad osoby (organizace), která má památku u sebe, mohou být tato opatření provedena jen tehdy, jestliže tato osoba (organizace) je na základě právního poměru k vlastníkovi povinna hradit náklady spojené s udržováním památky. Výši náhrady za provedené práce stanoví okresní národní výbor výměrem, který vydá ihned po provedení opatření k zachování památky: jde-li o nemovitou památku, která není národním majetkem, bez průtahu též zařídí, aby pohledávka na náhradu vůči vlastníkovi byla zajištěna zástavním právem na nemovité památce.

Nemůže-li povinná osoba (organizace) uhradit náklad na nezbytnou úpravu památky z vlastních prostředků ani z půjčky poskytnuté jí Státní spořitelnou, nebo nemá-li z takovéto úpravy užitek, anebo má -li z ní užitek jen nepatrný v poměru k nákladu, může jí krajský národní výbor poskytnout na její žádost na úhradu nákladu příspěvek, a to až do výše 9/10 nákladu: v mimořádných případech, zejména při nutné konzervaci nebo restaurování maleb, fresek, sgrafit, plastik a bohatě členěné štukové výzdoby, lze uhradit tímto příspěvkem náklad zcela.

Žádost o příspěvek se podává u krajského národního výboru, v jehož obvodu se památka nalézá. Žadatel je povinen předložit rozpočet nákladů na úpravu, a pokud jde o nemovitou památku, uvést též její roční čistý výnos za poslední tři roky a břemena váznoucí na nemovitosti.

O poskytnutí příspěvku a jeho výši rozhoduje krajský národní výbor na základě

Uzná-li krajský národní výbor, že žádost o poskytnutí příspěvku je odůvodněna, určí výši příspěvku a podmínky, za kterých se poskytne: zejména si vymíní, že při převodu vlastnictví památce mezi živými může být požadováno, aby byl vrácen příspěvek, popřípadě jeho část. Může si též vymínit, že památka bude pojištěna a v jaké výši.

Na úpravy památek, které jsou v soukromém vlastnictví, lze poskytovat příspěvek podle oddílu II jen zcela výjimečně, a to jenom jde-li o památky, které neposkytují žádný výnos nebo jenom zcela nepatrný a jejichž prodejní cena by byla se zřetelem k tomu, že jde o věci památkově chráněné s omezenou možností hospodářského využití, nepatrná (např. staré větrné mlýny, hradby, staré nepoužívané sýpky, hamry nebo jiné podobné památky).

ustanovení § 1 odst. 2 se nepoužije u úprav, na něž se vztahují ustanovení zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, a vyhlášky ministerstev financí a spravedlnosti č. 236/1959 Ú. l. vydané k jeho provedení, i když úpravy směřují též k udržování památky: na tyto úpravy se nevztahují ustanovení oddílu II.

Ustanovení oddílu II se nevztahují na památky, které jsou ve vlastnictví státu, církví a náboženských společností.