Zemědělský půdní fond tvoří všechny pozemky bez ohledu na jejich výměru, které jsou zemědělsky obhospodařovány a pozemky, které byly a mají být nadále zemědělsky obhospodařovány, avšak dočasně obdělávány nejsou. Součástmi zemědělského půdního fondu tedy jsou zejména: orná půda, chmelnice, vinice, louky, pastviny, zahrady a ovocné sady. ¹

Vzniknou-li pochybnosti, zda pozemek je či není podle odstavce 1 součástí zemědělského půdního fondu, rozhodne odbor zemědělství rady okresního národního výboru.

Odbor zemědělství rady okresního národního výboru může prohlásit za součást zemědělského půdního fondu takové pozemky, u nichž je národohospodářsky odůvodněno (odstavec 3), aby byly zemědělsky obhospodařovány, zejména ty pozemky, které byly svémocně (bez příslušného povolení) odňaty zemědělské výrobě, ale jsou pro ni nepostradatelné a podmiňují její řádný provoz, jako např. polní cesty, pomocné pozemky, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, menší vodní nádrže a rybníky potřebné pro zemědělskou výrobu, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochrané terasy proti erozi apod.

V zájmu rozšíření a plného využití zemědělského půdního fondu odbory zemědělství rad okresních národních výborů soustavně zajišťují za spolupráce s výkonnými orgány místních národních výborů, popřípadě jejich prostřednictvím, pozemky, které by mohly být využity pro zemědělskou výrobu a prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu podle odstavce 1. Přitom zejména sledují, zda též pozemky ve správě různých organizací, určené pro jiné než zemědělské účely (např. manipulační prostory, skládky materiálu, hříště apod.), jsou pro tyto účely plně využity a zda nejsou v nadbytečné míře odnímány zemědělské výrobě.

Odbory zemědělství rad okresních národních výborů předem projednají prohlášení pozemku (o němž bylo podle odstavce 2 zjištěno, že by mohl být využit pro zemědělskou výrobu) za součást zemědělského půdního fondu s odborem výstavby a vodního rady okresního národního výboru, popřípadě s orgánem nadřízeným organizací spravující pozemek a ve spolupráci s nimi posoudit, zda prohlášení pozemku za součást zemědělského půdního fondu je národohospodářsky odůvodněno a v souladu s obecným zájmem.

V zájmu hospodářského využití zemědělského půdního fondu je nutno zejména zajišťovat plánované rozšiřování výměry orné půdy a v souladu a přírodními a ekonomickými podmínkami․ Rozšiřování orné půdy musí být součástí celoročních výrobně finančních a dlouhodobých plánů jednotných zemědělských družstev a výrobně finančních plánů státních statků a ostatních zemědělských závodů státního socialistického sektoru. Jde o využití veškerých zdrojů rozšíření výměry orné půdy, zejména ladem ležícící a nedostatečně využívané půdy, půdy zalesněné v posledních letech přirozeným náletem zpravidla méně hodnotných dřevin, jež neslouží ani lesní, ani zemědělské výrobě, málo produktivních luk a pastvin, u nichž vzhledem k jejich povaze a poloze lze očekávat větší ekonomickou efektivnost při polním hospodaření, luk, pastvin, a lesů založených bez hospodářského opodstatnění na orné půdě, jiných nevyužitých ploch jako pastvisek, písků, vytěžených rašelinišť atd., které lze rekultivovat na ornou půdu.

Výkonné orgány místních národních výborů zjišťují v obcích za odborné pomoci odborů zemědělství rad okresních národních výborů všechny zdroje rozšíření výměry orné půdy, zejména pečlivě a odpovědně přezkoumají nepovolené přeměny orné půdy na jiné kultury. S vlastníky (uživateli) pozemků, které mají být využity jako orná půda,projednají pak přeměnu dosavadního způsobu využívání a závaznou dobu rozorání, popř. zúrodnění. Nedojde-li k dohodě, může výkonný orgán místního národního výboru v odůvodněných případech uložit vlastníku (uživateli) pozemku přeměnu na ornou půdu. Přeměnu zpravidla uloží v těch případech, kde byla orná půda svépomocně (bez příslušného povolení) přeměněna na půdu jinak obdělávanou.

Odbory zemědělství rad okresních národních výborů soustavně sledují činnost výkonných orgánů místních národních výborů v rozšiřování výměry orné půdy a poskytují jim odbornou pomoc; přitom pro nejúčelnější využití zemědělského půdního fondu využívají výsledků delimitace zemědělského půdního fondu a lesního fondu, návrhů vyplývajících z provádění pozemkových úprav a seznamů pozemků vhodných k přeměně na ornou půdu, které vyhotovují orgány Ústřední správy geodézie a kartografie jako podklad pro vyhledávání zdrojů k rozšíření výměry orné půdy.

Odbory zemědělství rad okresních národních výborů mohou si vyhradit rozhodnutí o přeměně kultury či dosavadního způsobu využívání pozemků na ornou půdu, zejména jde-li o větší plochy nebo o značný ekonomický dosah navrhované přeměny.

Luční a pastevní plochy určují se k rozorání po řádném průzkumu stanoviště a se zřetelem na zaměření zemědělské výroby, aby navrhovanou přeměnou bylo docíleno co největších ekonomicky opodstatněných hospodářských výsledků. K rozorání pro trvalou přeměnu na ornou půdu se určují zejména louky a pastviny v suchých polohách (podle stavu podzemní vody a srážek), louky a pastviny založené bez hospodářského opodstatnění na bývalé orné půdě a samozatravněná orná půda. Při rozhodování o přeměně luk a pastvin na ornou půdu nutno přihlédnout zejména k poloze stanoviště, svažitosti, hloubce hladiny podzemní vody, poměrům srážkovým, půdním a klimatickým a možnosti uplatnění mechanizace. Rozorávky je nutno provádět plánovitě v rámci celoročních výrobně finančních a dlouhodobých plánů na podkladě plánu zúrodnění a způsobu využití v jednotlivých letech.

Při přeměně luk a pastvin na ornou půdu a lesní půdy na půdu zemědělskou, zejména ornou, vychází se z výsledků delimitace zemědělského půdního fondu a lesního fondu.

Základní podmínkou ochrany a stabilizace zemědělského půdního fondu je řádné vedení jeho přehledu. Za tím účelem výkonné orgány místních národních výborů řádně vedou a udržují v rámci předpisů o soustavném vedení evidence půdy u národních výborů a zakládání jednotné evidence půdy evidenční listy o plochách kultur pro jednotlivé zemědělské závody a uživatele půdy, ve kterých jsou uvedeny kromě celkové výměry zemědělského závodu i jednotlivé kultury a jejich výměry.

K zajištění řádného vedení a udržování přehledu o zemědělském půdním fondu a k zajištění jeho souladu se skutečným stavem jsou vlastníci a uživatelé půdy socialistického i soukromého sektoru povinni podle vyhlášky č. 12/1956 Ú. l. hlásit výkonnému orgánu místního národního výboru každou změnu ve vlastnictví, správě nebo užívání půdy (převod, pronájem, přikázání půdy do užívání, sdružení půdy ke společnému hospodaření v jednotném zemědělském družstvu atd.) a každou změnu ve způsobu obdělání půdy (kultuře) a výměře půdy. Každou ohlášenou nebo zjištěnou změnu je výkonný orgán místního národního výboru povinen hlásit odboru zemědělství rady okresního národního výboru a příslušnému okresnímu měřičskému středisku oblastního ústavu geodézie a kartografie.

Výkonné orgány místních národních výborů udržují přehled o zemědělském půdním fondu v obci v souladu se skutečným stavem a doplňují jej na podkladě hlášených a schválených změn. Sledují veškeré přesuny půdy mezi sektory (například mezi státními statky a jednotnými zemědělskými družstvy), smluvní převody nebo pronájmy půdy, změny kultury a změny ve výměře užívaných pozemků. Změny, které vyžadují schválení výkonného orgánu okresního národního výboru, provedou v evidenčních listech až po udělení jeho souhlasu a při změně kultury až po provedení změny v přírodě. Za tím účelem vyrozumí vždy výkonný orgán okresního národního výboru neprodleně výkonný orgán místního národního výboru a okresní měřičské středisko oblastního ústavu geodézie a kartografie o každém uděleném souhlasu k smluvnímu převodu nebo pronájmu půdy, o schválené změně kultury, o rozhodnutí o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, o prohlášení pozemku za jeho součást a o převodech mezi socialistickými sektory. Pokud se převádí nebo pronajímá půda, u které k tomu není třeba přivolení podle § 2 zákona č. 65/1951 Sb., o převodech nemovitostí a o pronájmech zemědělské a lesní půdy, provede výkonný orgán místního národního výboru změnu v evidenčním listě na podkladě hlášení, které mu je povinna podat příslušná rozpočtová nebo hospodářská organizace.

Na všech úkolech vedení přehledu o zemědělském půdním fondu spolupracují stálé zemědělské komise místních národních výborů, zejména při sledování a prověřování změn.

Odbory zemědělství rad okresních národních výborů vedou jednoduchý přehled těch součástí zemědělského půdního fondu, které sice neslouží přímo zemědělské výrobě, ale jsou pro ni nepostradatelné a podmiňují její řádný provoz ( § 2 odst. 1) a dozírají na jeho ochranu v zájmu zemědělské výroby.

Odbory zemědělství rad okresních národních výborů vedou soustavně sledují činnost výkonných orgánů místních národních výborů a dozírají na správné vedení a doplňování přehledu o zemědělském půdním fondu v obci za odborné a technické pomoci okresního měřičského střediska oblastního ústavu geodézie a kartografie.

Zemědělský půdní fond je nutno účelně obhospodařovat, aby nedocházelo k jeho znehodnocování. Správným způsobem obdělávání je možno soustavně zvyšovat úrodnost půdy. Nesprávným obděláváním půdy nebo nedbáním zásad řádného hospodaření, zejména u svažitých půd, dochází však k znehodnocování, popř. až k devastaci půdy. Při sdružování pozemků ke společnému hospodaření v jednotných zemědělských družstvech a při provádění hospodářskotechnických úprav pozemků musí být prováděna soustavně na zcelených plochách veškerá opatření k ochraně zemědělského půdního fondu, aby nedocházelo při velké rozloze honů ke zvýšené devastaci svahových půd, zejména v horských a podhorských oblastech. Je tedy nutno při zemědělské velkovýrobě podstatně změnit i agrotechniku zemědělsky využívaných svahových půd a dodržovat přísně zásady jejich ochrany a účelného využití.

Vlastník (uživatel) zemědělského pozemku je povinen dbát zásad správného obhospodařování půdy. Nedbá-li jich a hrozí-li tím nebezpečí znehodnocení pozemků, může mu odbor zemědělství rady okresního národního výboru po projednání s výkonným orgánem místního národního výboru, popř. na jeho návrh, uložit zejména:

Při ukládání opatření podle odstavce 2 stanoví odbor zemědělství rady okresního národního výboru lhůtu pro jejich provedení a dbá, aby ukládaná opatření byla hospodářsky únosná a úměrná docíleným výsledkům. Výkonné orgány místních národních výborů prověřují v průběhu roku využití zemědělské půdy, a to i u nezemědělských závodů a podle povahy jednotlivých případů určují způsob jejího využití. Dbají na to, aby veškerá zemědělská půda, a to i u průmyslových podniků, byla řádně využita k zemědělské výrobě až do jejího skutečného použití k jinému účelu, aby byla řádně obdělána a hnojena, aby se nezhoršoval její strukturní stav, nebyl porušován stav podzemní vody a aby se předcházelo jejímu zaplevelování a znehodnocení.

K zabezpečení ochrany zemědělského půdního fondu a možnosti provedení včasných opatření v organizaci zemědělské výroby musí být již v údobí přípravy veškerých druhů územních plánů a zpracování přípravné a projektové dokumentace staveb zajištěn vzájemný soulad těchto plánů a dokumentací a dlouhodobého plánu zemědělské výroby. Územní plány a dokumentace staveb musí být vždy předem projednány podle platných předpisů s odborem zemědělství rady příslušného krajského, popř. okresního národního výboru.

Odbor zemědělství rady krajského, popř. okresního národního výboru je povinen přihlédnout při projednávání územních plánů a dokumentace staveb k rozsahu řešení územního plánu nebo zamýšlené investiční výstavby na zemědělskou výrobu, zejména k úbytku hodnotné úrodné půdy v nejúrodnějších polních tratích, ke vlivu továrních exhalací, k možnosti umístění výstavby na pozemcích méně hodnotných, k objemu snížení zemědělské výroby a k jeho národohospodářskému dosahu ze stanoviska plnění úkolů státního plánu rozvoje zemědělské výroby a výkupu zemědělských výrobků, ke ztíženému obdělávání pozemků a k dosahu na organizaci zemědělské výroby. Přitom přihlédne ve spolupráci s odborem výstavby a vodního hospodářství rady příslušného národního výboru k tomu, zda bylo v jednotlivých případech šetřeno zásad ochrany zemědělského půdního fondu, jako např. zda bylo účelně využito dosavadních míst a stavebních mezer vhodných k zastavění, zda bylo provedeno účelné soustředění staveb a využito vertikální (vícepodlažové) výstavby, zda při zemědělské výstavbě je účelně využíváno dosavadních objektů a navazování nové výstavby na ně, není-li zemědělská výstavba neúčelně umísťována a rozptylována na úrodné půdě v polních tratích atd; dále přihlédne ve spolupráci s ostatními zúčastněnými odbory k tomu, zda nejsou neodůvodněně překračovány šířky ochranných pásů. Podle možnosti navrhne etapové vydávání územního rozhodnutí, aby byla půda zemědělské výrobě odnímána postupně a mohla být co nejdéle zemědělsky využívána. Půjde-li o odnímání půdy ve větších územích (např. přehrady, letiště, povrchové doly apod.), vymezí odbory zemědělství rad okresních národních výborů v dohodě se správou těchto území plochy nezbytně nutné pro požadované účely a ostatní plochy, které budou využity pro zemědělskou výrobu.

Jestliže musí dojít k odnětí zemědělské výrobě, musí se vždy dbát toho, aby byla použita pro výstavbu půda jen v míře co nenutnější, a to především půda horší jakosti, přičemž je nutno dbát zejména ochrany orné půdy. V zásadě nelze umísťovat výstavbu na jakostní zemědělské nebo orné půdě, dokud nejsou využity pro ni vhodné volné prostory v obcích, zastavěných částech nebo volné plochy nezemědělské půdy.

V zájmu zajištění plynulého hospodaření je povinna organizace, která provádí výstavbu, upravit neprodleně na vlastní náklad terén po skončení prací tak, aby uvolněná plocha byla schopna k dalšímu zemědělskému obdělávání. Při výstavbě nových objektů (např. při budování a vyrovnávání dopravní sítě) nebo při rušení objektů dosavadních je povinna organizace, která provádí stavbu nebo objekt ruší, odstranit opuštěné objekty, pokud nemohou být jinak vhodně využity (např. staré silniční těleso pro místní komunikace, pro výsadbu větrolamů a rychle rostoucích dřevin atd.) a odevzdat uvolněnou plochu pro účely zemědělské výroby.Zemního materiálu z odklizovaných objektů (např. silničního tělesa) použije se především pro účely zemědělské výroby (rekultivace pozemku, výroby kompostu atd.).

Investoři jsou povinni oznámit provedení přípravných prací nebo zamýšlené výstavby alespoň půl roku předem odboru zemědělství rady okresního národního výboru a výkonnému orgánu místního národního výboru, aby nebyla narušena zemědělská výroba a plnění státního plánu zemědělské výroby a aby oseté nebo osázené plochy mohly být ještě řádně sklizeny.Přitom je třeba dbát toho, aby na pozemcích, které budou vyňaty pro účely výstavby ze zemědělského půdního fondu, nebyly neúčelně prováděny práce a investice, které by nemohly být již využity pro zemědělskou výrobu provedením zamýšlené výstavby.

K zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a zemědělské výroby, jakož i k provedení rekultivace zemědělské půdy, poškozené nebo devastované investiční výstavbou, těžbou nerostných surovin apod., jsou povinni investoři, provozovatelé a organizace zpracovávající přípravnou a projektovou dokumentaci zahrnout vždy do příslušné dokumentace plán rekultivace (skrývka ornice, její přemístění nebo uložení, úprava terénu apod.).V investičních, provozních a finančních plánech musí být zajištěny finanční a materiálové prostředky na provedení rekultivace.

Provozem průmyslových podniků a těžbou nerostných surovin (zejména uhlí) vznikají rozsáhlé,značné a mnohdy již neodstranitelné škody na zemědělském půdním fondu a tím i na zemědělské výrobě, zejména v oblastech soustředěné průmyslové a těžební činnosti.Provozovatelé jsou proto povinni dodržovat tato základní opatření:

Pokud opatření uvedená pod pís. e) až i) není možno za daných podmínek provést, oznámí provozovatel tuto okolnost odboru zemědělství rady okresního národního výboru, který s ním projedná provedení jiných vhodných opatření, popř. mu jejich provedení uloží po projednání s jeho nadřízenou organizací.

Při budování komunikací, nadzemních a podzemních vedení dochází k zásahům do zemědělského půdního fondu a narušování zařízení a opatření (např. vodohospodářských a melioračních), která byla zřízena v zájmu zvyšování úrodnosti půdy. Taková zařízení a opatření je nutno při provádění uvedených prací důsledně chránit před jejich poškozováním a znehodnocováním nebo, nelze-li jinak, omezit škody na nezbytně nutnou míru. Je třeba dbát toho, aby trasa elektrických a jiných vedení byla navrhována tak, aby pokud možno nerušila normální provoz polních prací a nezmenšovala možnost využití půdy a zvyšování její úrodnosti, a aby byla zajištěna ochrana protierozních opatření podle § 5 a sítě závlahových a odvodňovacích zařízení, zejména aby nebyly porušovány odvodňovací drenáže a podstatněji zmenšováno jejich nadloží. Po skončení prací je provozovatel povinen uvést pozemky do původního stavu tak, aby byla zajištěna funkce všech zařízení na nich dříve vybudovaných. Ochranu zařízení a opatření v zájmu ochrany půdy a zvyšování její úrodnosti je nutno v plném rozsahu zabezpečit při provádění hospodářskotechnických úprav pozemků.

Při budování větších vodohospodářských děl (např. vodních nádrží), kdy jsou postihovány veliké plochy zemědělské půdy, je potřebí učinit rovněž opatření k ochraně ornice a hlouběji uložených zemin schopných kultivace, které lze použít pro zúrodnění zemědělské půdy a výrobu kompostů. V ekonomicky odůvodněných případech a po průzkumu jakosti těchto zemin uloží odbor zemědělství rady okresního národního výboru podle ustanovení § 10 odst. 3 jejich oddělenou skrývku.

Odbory zemědělství krajských a okresních národních výborů dozírají na řádné provádění těchto základních opatření k ochraně zemědělského půdního fondu a činí opatření k odstranění zjištěných závad.

Při provádění průzkumných prací a budování nadzemních a podzemních vedení a při úpravě vodních poměrů dochází k značným a svými následky mnohdy i trvalým škodám na zemědělském půdním fondu, zejména tím, že se nedodržuje zásada odděleného skrývání ornice, která se promíchává s mrtvou spodinou a že práce se podnikají uprostřed vegetačního období, takže dochází k znehodnocování zemědělské půdy.

Provozovatelé těchto prací jsou proto povinni:

Odbory zemědělství rad okresních národních výborů dozírají nad řádným prováděním těchto opatření a rozhodují, zda v jednotlivých případech má či nemá být prováděna skrývka ornice podle povahy prováděných prací a rozsahu vzniklých škod.

Rozvoj investiční výstavby a průmyslové činnosti, stoupající těžba nerostů, budování vodních děl apod. kladou stále značnější nároky na zemědělskou půdu, která je odnímána zemědělské výrobě nebo znehodnocována. Proto je naléhavě potřebí, aby odnímání půdy zemědělské výrobě bylo vždy řádně politicky a ekonomicky uváženo a musí-li nezbytně dojít k odnětí půdy, aby se tak stalo s co nejmenšími škodami na zemědělském půdním fondu.

Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla řádně zabezpečena a jeho používání k nezemědělským účelům bylo prováděno ve vzájemném souladu zemědělské výroby s ostatními odvětvími národního hospodářství,stanoví se tyto zásady pro vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu:

V rozhodnutí o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu uloží odbor zemědělství rady okresního národního výboru potřebná opatření k ochraně zemědělského půdního fondu a jeho využití se zřetelem na jejich hospodárnost a účelnost. Půjde tu zejména o využití půdy pro zemědělskou výrobu až do jejího skutečného použití k jiným účelům (např. do zahájení přípravných prací na stavbě s přihlédnutím k možnosti provedení sklizně úrody), o zabezpečení jejího využití v mezidobí do zahájení výstavby k pěstování krmiv (jarních směsek, meziplodin, strniskových pícnin atd.), nelze-li půdy využívat po celý hospodářský rok, a o včasné oznámení zahájení prací ( § 6 odst. 5). V rozhodnutí současně uloží investorovi povinnost provést před zahájením prací na svůj náklad skrývku kulturních vrstev půdy a přenechat ji k hospodárnému využití nebo, je-li to ekonomicky zdůvodněné, dopravit ji na svůj náklad na místo jejího hospodárného využití. Případné další převozy uložené skrývky na jiné místo nejdou již na účet investora.

Výkonné orgány krajských národních výborů si mohou vyhradit rozhodnutí o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, zejména jde-li o větší rozsah požadavku na zemědělský půdní fond nebo o značný dosah na zemědělskou výrobu ze stanoviska plnění státního plánu zemědělské výroby.