73/1960 Sb. znění účinné od 1. 1. 1962 do 31. 12. 1979
73
VYHLÁŠKA
ministerstva energetiky a vodního hospodářství
ze dne 30. května 1960
o náhradách za odběr povrchové vody
Ministr energetiky a vodního hospodářství stanoví podle § 38 odst. 2 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění zákona č. 12/1959 Sb. a na podkladě usnesení, které učinila vláda podle § 27 odst. 1 tohoto zákona:
§ 1 Za odběr povrchové vody, který je umožněn nebo zlepšen vodohospodářskými díly nebo zařízeními, jsou odběratelé, jejichž roční odběr převyšuje 15 000 m3 nebo jejichž měsíční odběr převyšuje 1250 m3 , povinni platit vodohospodářským organizacím, majícím tato vodohospodářská díla nebo zařízení ve své správě, náhrady podle této vyhlášky.
§ 2 (1) Náhrada činí:
a) Při odběru umožněném nebo zlepšeném vodohospodářskými díly nebo zařízeními, která neslouží převážně k tomuto odběru, Kčs 0,18 za 1 m3 odebrané vody․ Tato náhrada bude fakturována,vybírána a vymáhána za celkové množství vody, které bylo odběrateli stanoveno rozhodnutím vodohospodářského orgánu (normalizovaný odběr). Při odběru menšího množství vody sníží se odběrateli jednak výše náhrad podle množství odebrané vody, jednak i sazba náhrad za 1 m3 , a to:
sníží-li odběratel sníží se sazba
odběr vody při stejném náhrady
objemu výroby za 1 m3 vody
o 10 % o 5 %
do 20 % 10 %
do 30 % 20 %
do 40 % 30 %
do 50 % a výše 50 %.
Odběratel je povinen prokázat vodohospodářské organizaci snížení odběru a zároveň uvést, jakými opatřeními snížení odběru dosáhl.
b) Při odběru umožněném nebo zlepšeném účelovým zařízením, které je ve správě vodohospodářských organizací a které slouží převážně k umožnění nebo zlepšení odběru vody pro určité odběratele, odpovídá náhrada podílu, který připadá z ročních nákladů na správu, provoz a údržbu a odpisy vodohospodářského díla nebo zařízení, na zajištění 1 m3 povoleného (normalizovaného) odběru vody, nejméně však činí Kčs 0,18 za 1 m3 odebrané vody.
(2) Bližší podmínky odběru vody a výši náhrady dohodne vodohospodářská organizace s odběratelem zpravidla na dobu pěti let. Vznikne-li pochybnost, zda náhrada má být stanovena podle odstavce 1 písm. a) nebo b), rozhodne vodohospodářský orgán.
§ 3 Vodohospodářské orgány a organizace jsou oprávněny kdykoliv se přesvědčit, zda skutečný odběr vody odpovídá normalizovanému odběru a sjednaným podmínkám. Zejména mohou nahlížet do výkazů o odběru vody, vedených podle zvláštních předpisů a zjišťovat stav měřicích zařízení. Pokud u odběratele nejsou měřicí zařízení instalována, zjišťuje se odběr vody odvozeně podle spotřeby energie k pohonu odběrných čerpadel. Odebírá-li odběratel vodu z vodního zdroje otevřeným náhonem nebo podzemním kanálem o volné hladině, zjišťuje se odebrané množství vody podle průtočné kapacity tohoto zařízení a podle vodních stavů zaznamenávaných na vodočtech.
§ 4 (1) Náhrady za odběr vody fakturují vodohospodářské organizace čtvrtletně pozadu. Pro fakturování a placení náhrad platí ustanovení o fakturování a placení za zboží a práce.
(2) Náhrady zaplacené podle této vyhlášky tvoří součást vlastních nákladů odběratele.
§ 5 Povinnost platit náhrady za odběr povrchové vody podle této vyhlášky se nevztahuje na odběr povrchové vody pro zásobování veřejných vodovodů, jakož i na odběr vody z těchto vodovodů (vodné), ani na odběr vody pro využití vodní energie (hnací voda), pro účely plavební a pro napouštění a napájení rybníků, veřejných požárních nádrží a veřejných koupališť.
§ 6 Povinnost platit náhrady za odběr povrchové vody podle této vyhlášky se až do 31. prosince 1965 nevztahuje na odběr povrchové vody k závlahám zemědělských pozemků.
§ 7 Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1962.
První náměstek ministra:
inž. Baier v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
