Rozhodčí komise mají kromě předsedy a jeho náměstků zpravidla 18 až 36 členů. Přesný počet členů jednotlivých rozhodčích komisí s přihlédnutím k celkovému počtu a složení zaměstnanců, jejichž spory má rozhodčí komise řešit, určí

Předsedu rozhodčí komise, jeho náměstky a polovinu členů rozhodčí komise jmenuje a odvolává odborový orgán, který určuje počet členů rozhodčí komise podle předchozího odstavce․ Při jmenování předsedy a náměstků rozhodčích komisí zřízených u krajských a okresních národních výborů je třeba dbát, aby jedna z těchto funkcí byla obsazena funkcionářem Odborového svazu zaměstnanců státních orgánů, jedna funkce funkcionářem Odborového svazu zaměstnanců školství, vědy, umění a tisku, jedna funkcionářem Odborového svazu zaměstnanců ve zdravotnictví a jedna funkcionářem Odborového svazu zaměstnanců zemědělství a lesního hospodářství.

Druhou polovinu členů rozhodčí komise jmenuje a odvolává úřad (orgán), u něhož je rozhodčí komise zřízena, a to tak, aby byly v rozhodčí komisi zastoupeny všechny kategorie zaměstnanců, jejichž spory má rozhodčí komise řešit. Vedle toho ustanoví některého ze svých pracovníků za tajemníka rozhodčí komise. Tajemník není členem rozhodčí komise. Jeho úkolem je zajišťovat plnění povinností, které vyplývají z provádění rozhodčího řízení pro úřad (orgán), u něhož je rozhodčí komise zřízena ( § 32 vládního nařízení).

Za členy rozhodčích komisí je třeba vybírat zaměstnance politicky vyspělé s přiměřenými zkušenostmi a znalostmi.

Krajská (okresní) odborová rada jmenuje předsedu, jeho náměstky a ostatní členy rozhodčí komise na návrh krajských (okresních) výborů příslušných odborových svazů. Přitom dbá, aby členy rozhodčí komise zřízené u krajského národního výboru nebyli členové předsednictva krajského výboru odborového svazu, které má rozhodovat o odvoláních podaných proti rozhodnuté této rozhodčí komise.

Orgán (úřad), který jmenoval člena rozhodčí komise (předsedu, náměstka), vydá mu osvědčení o jeho členství v rozhodčí komisi a současně o jeho jmenování uvědomí jeho služební úřad s výzvou, aby mu umožnil řádné plnění všech povinností, které pro něho vyplývají z členství v rozhodčí komisi.

Rozhodčím komisím přísluší rozhodovat

Pokud s předmětem sporu uvedeným v předchozím odstavci souvisí platové nároky, je rozhodčí komise k návrhu zaměstnance oprávněna rozhodnout také o nich.

Rozhodčí komise projednává a rozhoduje jednotlivé stížnosti v tříčlenných senátech, jejichž práci řídí předsedové senátu ( § 30 odst. 3 vládního nařízení).

Rozhodčí komise u krajských a okresních národních výborů projednává a rozhoduje o jednotlivých stížnostech

v senátě státních orgánů, jde-li o stížnosti pracovníků státních orgánů a zařízení spravovaných národními výbory s výjimkou zařízení uvedených v bodě 2 až 4,

ve školském senátě, jde-li o stížnosti pracovníků ve školství, vědě, umění a tisku,

ve zdravotnickém senátě, jde-li o stížnosti pracovníků ve zdravotnictví,

v zemědělském senátě, jde-li o stížnosti pracovníků zemědělských, veterinárních a lesních zařízení.

Funkci předsedy senátu vykonává předseda rozhodčí komise nebo jeho náměstek. V rozhodčích komisích zřízených u národních výborů vykonávají její předseda a jeho náměstkové funkci předsedy tohoto senátu, který má projednávat stížnosti zaměstnanců sdružených v odborovém svazu, jehož jsou členy; nemůže-li z vážných důvodů některý z nich tuto funkci vykonávat, může tím na dobu nezbytně nutnou pověřit jiného člena rozhodčí komise patřícího k témuž odborovému svazu.

Předseda senátu určí pro projednávání jednotlivých stížností další členy senátu, a to jednoho člena senátu z členů rozhodčí komise jmenovaných odborovým orgánem z řad členů příslušného odborového svazu a jednoho z členů jmenovaných úřadem /orgánem, u něhož byla rozhodčí komise zřízena.

Při výběru členů senátu je třeba přihlížet k tomu, aby alespoň jeden z členů senátu byl z téhož pracoviště jako stěžovatel nebo aby alespoň vykonával stejné nebo podobné práce. Dále je třeba dbát o to, aby členem senátu nebyla osoba, u níž vzhledem k jejímu poměru k věci nebo ke sporným straním lze pochybovat o její nepředpojatosti.

Jakmile je věc v přípravném jednání dostatečně objasněna, stanoví předseda senátu, kdy bude stížnost projednána senátem, a požádá tajemníka komise, aby na stanovený den pozval k jednání

Současně požádá tajemníka komise, aby zajistil vhodnou místnost pro provádění ústního jednání, a to je-li to účelné a hospodárné, popřípadě i přímo na pracovišti stěžovatele, sepsání zápisu o průběhu ústního jednání a jeho výsledcích.

Ústní jednání o stížnosti je veřejné, pokud předmětem jednání nejsou skutečnosti, které musí zůstat utajeny v obecném zájmu.

Zaměstnanec, který stížnost podal, musí být ústnímu jednání osobně přítomen a proto je třeba doručit mu pozvání k tomuto jednání včas. V jeho nepřítomnosti lze o stížnosti rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím předem souhlas; nedá-li k tomu souhlas, odloží se jednání na přiměřenou dobu. Nedostaví-li se na vyzvání rozhodčí komise zaměstnanec, aniž uvedl včas vážný důvod ani k tomuto odloženému jednání, může rozhodčí komise rozhodnout i v jeho nepřítomnosti.

Zaměstnanec může se dát zastoupit před rozhodčí komisí výjimečně, nemůže-li se k jednání dostavit pro nemoc nebo pro jinou důležitou překážku nebo není-li schopen se srozumitelně vyjadřovat. Zástupcem zaměstnance může být jeho spoluzaměstnanec nebo svéprávný rodinný příslušník a musí se vykázat písemnou plnou mocí.

Jednání rozhodčí komise zahájí předseda senátu nebo jím pověřený člen stručným vylíčením věci. Pak vyzve stěžovatele, aby podrobněji odůvodnil svoji stížnost, po něm vyslechne zástupce závodního výboru stěžovatelova pracoviště a zástupce úřadu (orgánu), proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, porovná údaje těchto osob s předloženými doklady a podle potřeby vyslechne i další osoby, které by mohly přispět k objasnění skutečností rozhodných pro správné posouzení sporu. Se souhlasem předsedy senátu mohou i ostatní členové rozhodčí komise klást otázky a aktivně působit k tomu, aby všechny rozhodné skutečnosti byly co nejlépe objasněny.

Během celého jednání má se rozhodčí komise snažit o to, aby sporné strany uzavřely smír, kterým by byla věc vyřešena spravedlivě v souladu s platnými předpisy. O uzavření smíru se pořídí zápis, ve kterém se uvede přesný jeho obsah s doplňkem, že smír byl schválen rozhodčí komisí. Takto schválený smír má účinky pravomocného rozhodnutí. Zápis o uzavření smíru podepíše předseda senátu a obě sporné strany. Dříve než jim předloží zápis o uzavření smíru k podpisu, je předseda senátu povinen zápis jim přečíst a vysvětlit jim jeho obsah. Opis zápisu o smíru se doručí oběma stranám.

Je-li to k objasnění věci nutné, zejména za účelem opatření dalších dokladů,odborných posudků nebo vyslechnutí dalších osob, může rozhodčí komise odložit jednání na dobu co možná nejkratší.

Nedojde-li ke smíru, rozhodne rozhodčí komise o stížnosti v neveřejné poradě. Přitom požádá-li o to zaměstnanec, rozhodne také o jeho platových nárocích souvisících s předmětem sporu. Považuje-li rozhodčí komise stížnost za bezdůvodnou, zamítne ji a potvrdí rozhodnutí, proti němuž byla podána. Shledá-li, že rozhodnutí, proti němuž byla stížnost podána, odporuje platným předpisům nebo že při něm nebyly dodrženy stanovené náležitosti, zejména součinnost odborových orgánů, napadené rozhodnutí zruší.

Po skončení neveřejné porady vyhlásí předseda senátu rozhodnutí rozhodčí komise se stručným uvedením důvodů a poučí obě strany o možnosti podat proti tomuto rozhodnutí odvolání. Písemné rozhodnutí rozhodčí komise s odůvodněním a poučením o opravném prostředku, podepsané předsedou a jedním členem senátu, musí být doručeno oběma stranám do 8 dnů. Doručení zajistí tajemník komise, a to pokud jde o zaměstnance, aby mu rozhodnutí bylo doručeno do jeho vlastních rukou.

Odvolání musí být podáno do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí rozhodčí komise. O podaném odvolání uvědomí tajemník rozhodčí komise předsedu senátu, proti jehož rozhodnutí bylo odvolání podáno, a zašle odvolání s celým spisovým materiálem orgánu, který má o odvolání rozhodnout ( § 36 odst. 2 vládního nařízení).

O odvolání podaném proti rozhodnutí rozhodčí komise zřízené u ústředního úřadu (orgánu), rozhoduje předsednictvo ústředního výboru příslušného odborového svazu. Jeho předseda projedná nejprve odvolání s vedoucím příslušného středního úřadu (orgánu) a pak je předloží k projednání a rozhodnutí předsednictvu tohoto )středního výboru. K projednání odvolání v předsednictvu přizve zaměstnance, zmocněného zástupce úřadu (orgánu), proti jehož rozhodnutí stížnost směřovala, a zástupce rozhodčí komise, proti jejímuž rozhodnutí bylo podáno odvolání.

O odvolání podaném proti rozhodnutí rozhodčí komise zřízené u krajského národního výboru rozhoduje,

Předseda krajského výboru odborového svazu, který má o odvolání rozhodnout, projedná nejprve odvolání s předsedou krajského národního výboru a pak je předloží k projednání s rozhodnutí předsednictvu tohoto krajského výboru. K projednání odvolání v předsednictvu přizve zaměstnance, zmocněného zástupce krajského národního výboru a zástupce rozhodčí komise, proti jejímuž rozhodnutí bylo podáno odvolání.

V ostatních případech rozhoduje o odvolání rozhodčí komise zřízená u bezprostředně nadřízeného úřadu (orgánu). Tato rozhodčí komise však projednává a rozhoduje o odvolání v pětičlenném senátě, který je sestaven tak, že předseda senátu určí za členy tohoto odvolacího senátu dva z členů rozhodčí komise jmenovaných odborovým orgánem z řad členů příslušného svazu a dva z členů jmenovaných úřadem (orgánem), při kterém je zřízena rozhodčí komise, která má o odvolání rozhodovat. K ústnímu jednání je třeba přizvat též zástupce rozhodčí komise, proti jejímuž rozhodnutí bylo odvolání podáno. Jinak platí o způsobu projednávání a rozhodování o odvolání obdobně totéž, co o projednávání stížnosti.

Také při projednávání odvolání je třeba dbát o to, aby spor bylo podle možnosti ukončen smírem. Nepodaří-li se dosáhnout smíru, rozhodne orgán projednávající odvolání v neveřejné poradě. Rozhodnutí o odvolání vyhlásí pak předseda tohoto orgánu se stručným odůvodněním. Písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí i s odůvodněním musí být doručeno oběma stranám.