Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
119/1962 Sb. znění účinné od 1. 1. 1963 do 30. 6. 1972

119

 

VYHLÁŠKA

ministerstva dopravy a spojů

ze dne 24. listopadu 1962

o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu

 

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a krajskými národními výbory podle § 16 odst. 1 písm. b) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb., podle § 2 vládního nařízení č. 107/1949 Sb., o některých opatřeních týkajících se nevyužitého materiálu, a podle § 44 odst. 2 a § 192 zákona č. 69/1958 Sb., o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi:

Úvodní ustanovení

§ 1

Plnění úkolů v silniční dopravě závisí podstatně na stavu a využití silničních vozidel pro motorovou dopravu, tj. vlastních motorových vozidel, jejich přívěsů a návěsů (dále jen "vozidel"). Provedením této vyhlášky se vytvoří ekonomické a technické předpoklady pro využití a údržbu vozidel, prodloužení celkové doby jejich upotřebitelnosti, snížení vlastních nákladů provozu, odkrytí vnitřních rezerv, a tím i pro zajištění hospodárnosti a bezpečnosti provozu.

§ 2

(1)

Držitelé vozidel jsou povinni používat technicko-hospodářských i ostatních norem, stanovených touto vyhláškou. Projeví-li se tyto normy v provozu silniční dopravy jako málo účinné, nahradí je neprodleně držitel vozidla po projednání s příslušným orgánem ROH normami účinnějšími a vyhlásí je v rámci své pravomoci. Změny norem jsou držitelé vozidel povinni oznámit příslušnému okresnímu národnímu výboru sídla podniku a své nadřízené organizaci. Normy výkonů vozidel pro jednotlivé práce a stupně pravidelné údržby měnit nelze.

(2)

Vozidla se musí udržovat tak a při jejich provozu se musí používat takového způsobu jízdy, aby se nepřekračovaly normy spotřeby pohonných hmot a mazadel, normy nákladů na údržbu,opravy a normy nákladů na pláště a aby se přitom dosáhly, popř. překročily normy výkonů vozidel do středních a generálních oprav a normy upotřebitelnosti vozidel. Za tím účelem jsou držitelé vozidel povinni všechny zaměstnance, pracující v silniční dopravě s obsahem technicko-hospodářských norem seznámit.

(3)

Držitelé vozidel jsou povinni využívat generálních oprav k modernizování svých vozidel a k jejich vybavování zařízením pro mechanizaci nakládacích a vykládacích prací.

(4)

Držitelé vozidel jsou povinni běžně zaznamenávat a ve stanovených lhůtách kontrolovat výkony vozidel, spotřebu pohonných hmot a mazadel, náklady na údržbu a opravy a náklady na pláště. Zjistí-li držitel vozidla překročení normy spotřeby, nebo normy nákladů, je povinen, aby zajistil hospodárný provoz, učinit potřebná opatření. O provozu vozidel socialistických organizací musí držitel vést předepsané záznamy. Podrobnosti o vedení těchto záznamů a jejich vzory stanoví zvláštní předpisy. Příkaz k jízdě (denní záznam o výkonu vozidla, záznam o provozu osobního automobilu a motocyklu), potvrzený odpovědným zástupcem držitele vozidla, je na požádání kontrolních orgánů řidič povinen předložit k nahlédnutí.

§ 3

Technicko-hospodářské normy pro provoz vozidel

(1)

Ke zhospodárnění provozu vozidel, zajištění kontroly hospodárnosti a pro účely plánování se stanoví technicko-hospodářské normy spotřeby pohonných hmot a mazadel, výkonu vozidel do generální opravy, normy upotřebitelnosti vozidel, normy nákladů na údržbu a opravy, nákladů na pláště a normy výkonů a upotřebitelnosti akumulátorů (příloha 1).

(2)

Hodnoty technicko-hospodářských norem jsou vyjádřeny v základním kilometru (km), tj. kilometru ujetém v příznivých provozních poměrech. Provozní poměry jsou určeny sklonitostí silnice, povrchem vozovky, použitím přívěsů a zvláštní povahou dopravy. Při jízdě v nepříznivých provozních poměrech přepočítá držitel vozidla ujeté kilometry na kilometry základní tak, že použije zvláštních přirážek stanovených pro jednotlivé druhy provozních poměrů. Spotřebu pohonných hmot ovlivňují kromě provozních poměrů také ještě další provozní okolnosti (provozní podmínky). Vliv provozních podmínek na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen zvláštními přirážkami k základní normě spotřeby pohonných hmot, nebo srážkami z ní. Podle tabulek těchto přirážek nebo srážek vypočte se normovaná spotřeba pohonných hmot vozidla (příloha 2).

Údržba

§ 4

(1)

Aby zvýšili hospodárnost, provozní způsobilost a pohotovost vozidel, jsou držitelé vozidel povinni provádět údržbu vozidel v provozu i vozidel odstavených do provozní zálohy podle norem výkonů vozidel pro jednotlivé práce a stupně plánované údržby (příloha 3).

(2)

Výrobce, případně dovozce vozidla je povinen vypracovat vzorné technologické postupy pro provádění jednotlivých stupňů plánované údržby v rozsahu a ve lhůtách, stanovených v příloze 3. Tyto technologické postupy zpracuje výrobce, popř. dovozce vozidla s přihlédnutím ke specifickým vlastnostem typu vozidla a uveřejní je po schválení ministerstvem dopravy a spojů v návodu k obsluze a údržbě vozidla.

(3)

Údržba vozidla v provozu se provádí podle časového plánu údržby, který určuje provedení jednotlivých skupin údržby plánovaná údržba). Plán údržby sestavuje a za jeho řádné plnění odpovídá držitel vozidla. Nemůže-li držitel vozidla zabezpečit údržbu ve vlastních dílnách, je povinen ji zajistit způsobem dodavatelským.

(4)

Je-li ze stavu vozidla patrno, že byla hrubě porušena ustanovení o plánované údržbě a o péči o vozidlo, je opravna povinna podat o této skutečnosti do !é dnů oznámení okresnímu národnímu výboru příslušnému podle stanoviště vozidla, který provede u držitele vozidla zákrok a zajistí provedení nápravných opatření.

§ 5

Závady na vozidlech, k nimž došlo v provozu, anebo závady zjištěné při plánované údržbě, musí držitel vozidla před jeho dalším použitím,nebo odstavením do provozní zálohy odstranit, a to podle povahy závady buď běžnou, střední nebo generální opravou. 1

§ 6

Záběh nových vozidel a vozidel po generální opravě a hospodaření s plášti

(1)

Nová vozidla a vozidla po generální opravě se musí zajíždět podle podmínek stanovených touto vyhláškou tak, aby byla v dalším provozu zajištěna jejich největší hospodárnost a největší upotřebitelnost (příloha 5).

(2)

Trvanlivost plášťů a duší závisí na jejich správném skladování, huštění, ošetřování, používání v provozu a na včasném provádění potřebných oprav. Držitelé vozidel jsou povinni pláště a duše skladovat, používat v provozu, hustit a vyřazovat podle přílohy 6 této vyhlášky. V této vyhlášce se současně stanoví zásady pro třídění plášťů. Část II této přílohy stanoví, za jakých podmínek a v jakém rozsahu jsou dodavatelé povinni poskytnou t záruku za pláště a jakým způsobem se vyřizují oznámení záruční případy. 2

(3)

Plášťů se smí používat v provozu jen tak dlouho, aby bylo možno provést jejich hospodárné protektorování. Držitel vozidla je proto povinen odevzdat každý plášť k protektorování, dokud je vzorek běhounů znatelný i na nejvíce ojeté ploše pláště. Pláště, jejichž kostra je natolik poškozena, nebo jejichž celkový stav je tak špatný, že by jejich protektorování nebylo hospodárné, anebo použití protektorů v protektorů bezpečné, využijí se bez protektorování. U pláště neběžného rozměru může být upuštěno od protektorování, jestliže s jeho dalším použitím v provozu nelze počítat.

(4)

Pláště nové a ojeté, které držitel nemůže ve svém provozu použít, je povinen nabídnout k výkupu. Třídění ojetých plášťů zajišťuje odbytová organizace ministerstva chemického průmyslu přímo v závodech dopravních organizací, pokud čtvrtletně vyřazují více než 20 plášťů.

§ 7

Stavby a přestavby vozidel

(1)

Při stavbách a přestavbách jednotlivých vozidel je nutno postupovat hospodárně. Ke stavbě jednotlivého motorového vozidla je možno udělit souhlas jen tehdy, jde-li

a)

o speciální vozidlo určené k důležitým účelům, zejména hospodářským nebo sportovním (např. vozidlo závodní),

b)

o vozidlo, jehož stavbou se sleduje zkoušení nebo zavádění nové dopravní nebo mechanizační techniky (zejména odstranění namáhavých ručních prací při nakládce a vykládce), nebo zvýšení bezpečnosti a hospodárnosti silničního provozu, jestliže jeho technická způsobilost nebyla již schválena ministerstvem dopravy spojů,

c)

o motorový vozík pro invalidy, jestliže tělesný stav žadatele nedovoluje použít motorového vozíku běžné (sériové) výroby.

(2)

K přestavbám na jiný druh vozidla anebo ke změně podstatných typových částí vozidla je možno udělit souhlas jen tehdy

a)

prokáže-li žadatel, že naléhavě potřebuje jiný druh vozidla a že vyčerpal možnosti výměny,

b)

vznikne-li přestavbou vyšší hospodářská hodnota (např. dosavadní vozidlo vyžaduje přestavbu pro poškozenou karosérii),

c)

jestliže náklady na přestavbu nepřesahují 75% pořizovací hodnoty nového vozidla.

Souhlas se udělí rovněž, vznikne-li přestavbou vozidlo, kde je odstraněna ruční práce při nakládce a vykládce. Souhlas není možno udělit k přestavbě vozidla na autobus a k přestavbě dodávkového nebo víceúčelového automobilu (STW, Combi) socialistické organizace na automobil osobní.

(3)

K přestavbě na jiný druh pohonu je možno udělit souhlas jen tehdy, jde-li o změnu jakéhokoliv pohonu na pohon benzínový.

(4)

Za závažných hospodářských důvodů může okresní národní výbor uložit držiteli vozidla přestavbu vozidla na jiný druh vozidla nebo na jiný druh pohonu a současně rozhodnout o prodeji (převodu) zařízení, které sloužilo dosavadnímu pohonu.

§ 8

Vyřazování vozidel

(1)

K zajištění účelné obnovy a modernizace vozového parku vyřazují držitelé vozidla podle předem sestaveného ročního plánu vyřazování, schváleného okresním národním výborem.

(2)

Souhlas k trvalému vyřazení osobních a nákladních automobilů, autobusů, jejich návěsů a přívěsů a trolejbusů je možno udělit tehdy, jestliže

a)

oprava vozidla se zřetelem k jejím nákladům, stavu a typu vozidla není hospodárná, nebo

b)

vozidlo je trvale nepojízdné, nebo

c)

provoz vozidla vzhledem ke stavu nebo stáří vozidla je nehospodárný․

(3)

Za stejných podmínek je možno držiteli vozidla trvalé vyřazení uložit, zejména zjistí-li okresní dopravní inspektor Veřejné bezpečnosti při technické prohlídce vozidla, že vozidlo není způsobilé k provozu a že by jeho oprava byla nehospodárná.

(4)

Rozhodnutí o trvalém vyřazení vozidla je podkladem pro vyřazení základního prostředku a vozidlo se stává vrakem. O využití vraků platí zvláštní předpisy.

§ 9

Jiná opatření k zajištění hospodárnosti provozu vozidel

(1)

V provozu se smí používat jen takových druhů vozidel, který odpovídá povaze přepravy. Jestliže nákladní nebo speciální automobil, autobus nebo traktor, přívěs nebo návěs se používá k takovým přepravám, že vozidla nebo jejich speciální zařízení nemůže být účelně a plně využito a jestliže držitel vozidla neprokáže, že je k zajištění svých výrobních úkolů nezbytně potřebuje, je povinen převést se souhlasem okresního národního výboru vozidlo na jinou socialistickou organizaci, která ho lépe využije. tento souhlas okresní národní výbor zpravidla udělí, půjde-li o převod vozidel, podléhajících témuž ústřednímu úřadu. Neučiní-li tak držitel vozidla, uloží mu po předchozím upozornění nadřízeného orgánu příslušný okresní národní výbor, aby vozidlo převedl a to i případně na držitele z jiného hospodářského odvětví. Toto rozhodnutí může být vydáno jen tehdy, je-li zajištěno uspokojení přepravních potřeb držitele vozidla. Přesuny vozidel na dobu delší jednoho měsíce jsou držitelé povinni hlásit okresnímu národnímu výboru. Tím nejsou dotčeny povinnosti, uložené držitelům vozidel při změně stanoviště vozidla. 3

(2)

Převod autobusů s obsaditelností vyšší než 40 osob mezi hospodářskými a rozpočtovými organizacemi, jakož i převod ze strany hospodářských a rozpočtových organizací na organizace dobrovolné lze provést jen po předchozím souhlasu okresního národního výboru, příslušného podle stanoviště převáděného vozidla. Tohoto souhlasu není třeba při převodu mezi organizacemi podléhajícími témuž ústřednímu orgánu.

(3)

Ministerstvo dopravy a spojů může po dohodě s krajskými národními výbory a zúčastněnými ústředními úřady zvláštními opatřeními vyhlásit účelné soustřeďování vozidel vybraných typů v oblastech jednotlivých krajských národních výborů.

(4)

Používání náhradních paliv (tekutého plynu, metanu a zemního plynu) se dále nerozšiřuje. Držitelé vozidel mohou náhradní paliva používat jen v rozsahu vydaných oprávnění (povolení) bez možností převodu tohoto oprávnění na jiné držitele, nebo jiná vozidla.

(5)

Ministerstvo dopravy a spojů může v dohodě s příslušnými ústředními úřady a krajskými národními výbory učinit jiná opatření k zajištění hospodárnosti provozu vozidel, zejména může stanovit

a)

množství náhradních dílů automobilových součástí a dílců, jejichž spotřebu je možno se zřetelem k podmínkám provozu a ke konstrukci vozidel pokládat pro stanovené výkony vozidel za hospodárnou a která proto nesmí být překročena,

b)

množství náhradních automobilových součástí a dílců, které mohou držitelé vozidel se zřetelem k spotřebě podle písmene a) mít pro svá vozidla na skladě,

c)

povinné vybavení vozidel, zvyšující hospodárnost jejich provozu, zejména hospodárnou spotřebu pohonných hmot a pneumatik (např. teploměry, termostaty, olejové čističe, vypouštěcí šrouby s magnetem, zařízení pro udržování teploty motoru, vířivé vložky, clony chladičů apod.),

d)

omezení užívat zvláštních zařízení k úspoře pohonných hmot jen na zařízení jím povolená.

§ 10

Normy odpisů vozidel

Aby byl zajištěn jednotný postup při odpisování vozidel, stanoví se v příloze 7 normy odpisů pro jednotlivé druhy a typy vozidel. Tyto normy jsou závazné pro držitele vozidel, jimž je uložena povinnost odpisovat základní fondy.

§ 11

Úkoly národních výborů a ostatních organizací

(1)

Okresní a krajské národní výbory kontrolují dodržování této vyhlášky u všech držitelů silničních vozidel pro motorovou dopravu.

(2)

Vedoucí organizací zajišťují dodržování této vyhlášky v podřízených organizacích a provozech a pečují o přenášení a výměnu zkušeností s prováděním této vyhlášky mezi pracujícími a jednotlivými organizacemi a provozy.

§ 12

Rozsah platnosti vyhlášky

(1)

Na trolejbusy se vztahují ustanovení § 2 odst. 2, § 4 odst. 2 věta prvá a to pokud jde o normy nákladů na pláště, dále § 6 a 10 a přílohy 2 a 6 vyhlášky. Údržba tramvají a trolejbusů se provádí podle zvláštních směrnic vydaných ministerstvem dopravy a spojů.

(2)

Na traktory užívané v zemědělství se vztahují ustanovení § 6, 7 a 8 a příloha 6 vyhlášky. Hospodárnost provozu těchto vozidel upraví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem dopravy a spojů.

(3)

Na držitele soukromých vozidel se nevztahují ustanovení § 2, § 3, § 4 odst. 4, § 5, § 8 odst. 1, § 9, vyjma odstavce 2 a 4, § 10 a přílohy 1, 2 a 7 této vyhlášky.

(4)

Na vozidla ozbrojených sborů se tato vyhláška nevztahuje.

(5)

Vyžadují-li to hospodářské nebo jiné zvláštní důvody, může ministerstvo dopravy a spojů povolovat výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 13

Ustanovení zrušovací

Zrušuje se vyhláška ministerstva dopravy č. 144/1958 Ú.l., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu, s výjimkou přílohy 7, která se zruší dnem 1. ledna 1964, dále příloha 1 (Směrnice o hospodárném uspořádání parku motorových vozidel) a příloha III (Směrnice o vybavení stanic a pracovišť technické obsluhy při provádění plánované údržby motorových vozidel) k nařízení ministerstva dopravy a spojů o stavbách a přestavbách motorových vozidel poř. č. 82/1960 Sbírky instrukcí pro orgány národních výborů.

§ 14

Účinnost vyhlášky

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963, s výjimkou přílohy 7, která nabude účinnosti dnem 1. ledna 1964.

Ministr:

v.z. Bouda v.r.

Příloha 2

Č Á S T I

Provozní poměry a provozní podmínky

 

O d d í l 1

 

Provozní poměry

 

1. Provozní poměry jsou určeny sklonitostí silnice, povrchem vozovky, zvláštní povahou dopravy a použitím přívěsů. Vliv provozních poměrů na opotřebení vozidla a plášťů, na rychlost vozidla a tím na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen zvláštními přirážkami, stanovenými pro jednotlivý druh provozních poměrů.

 

2. Nejede-li vozidlo v provozních poměrech vzatých v úvahu při stanovení technicko-hospodářských norem, tj. provozních poměrech příznivých, přepočítávají se ujeté kilometry na základní kilometry s použitím přirážek na provozní poměry uvedené v odstavci 3.

 

3. Pro potřebu použití technicko-hospodářských norem stanoví se tyto druhy provozních poměrů a přirážek na provozní poměry:

 

 

ozna-

při-

 

čení

rážka

 

 

%

sklonitost silnice

 

 

aa - rovinná silnice nebo cesta, třeba v hornatém kraji,

R

0

jejíž podélný profil vykazuje sklony nejvýše 5%,

 

 

takže téměř není třeba jet na nižší rychlostní stupeň

 

 

než na přímý záběr

 

 

bb - kopcovitá silnice nebo cesta, na jejímž podélném

K

10

profilu se rovina často střídá s kopci o sklonu nad

 

 

5%, takže je třeba jet na nižší rychlostní stupeň než

 

 

na přímý záběr, a to na úsecích delších než 500 m

 

 

cc - horská silnice nebo cesta v horách, která má sklony

H

25

nad 10% a zákruty vyžadující častého řazení a

 

 

dlouhých jízd při zařazeném nižším rychlostním stupni

 

 

dd - strmá silnice nebo cesta v horách, která má

S

70

sklonitost nad 15%

 

 

povrch vozovky

 

 

aa - rovný (asfaltovaný, betonovaný, dlážděný kostkou,

 

 

špalíčkovaný, dehtový, válcovaný nebo s jiným rovným

 

 

povrchem)

 

 

bb - nerovný (ve špatném stavu - výtluky)

II

10

cc - rozježděný (s hlubokými rýhami, nerovný, kamenitý,

III

25

blátivý)

 

 

dd - terén za sucha s hrubou navážkovou úpravou (na

IV

80

stavbách, v pískovištích, lomech, pole, louky, měkké

 

 

polní cesty)

 

 

ee - terén rozmoklý (rozježděný bez úpravy, sypký písek,

V

130

mokrý jíl, mokrá zemina)

 

 

 

Určitému úseku silnice lze přiznat toliko jedinou přirážku ze skupiny a) a jedinou přirážku ze skupiny b). Pro potřebu přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry se však tyto přirážky sčítají v jedinou přirážku na provozní poměry.

 

Podle velikosti této provozní přirážky je možno uspořádat provozní poměry v tuto řadu:

 

 

 

 

 

při-rážka

%

1.

R

I

silnice rovinná, povrch rovný

0

2.

R

II

silnice rovinná, povrch nerovný

10

3.

K

I

silnice kopcovitá, povrch rovný

10

4.

K

II

silnice kopcovitá, povrch nerovný

20

5.

R

III

silnice rovinná, povrch rozježděný

25

6.

H

I

silnice horská, povrch rovný

25

7.

H

II

silnice horská, povrch nerovný

35

8.

K

III

silnice kopcovitá, povrch rozježděný

35

9.

S

I

silnice strmá, povrch rovný

70

10.

H

III

silnice horská, povrch rozježděný

50

11.

S

II

silnice strmá, povrch nerovný

80

12.

R

IV

rovinný terén za sucha

80

13.

K

IV

kopcovitý terén za sucha

90

14.

S

III

silnice strmá, povrch rozježděný

35

15.

H

IV

horský terén za sucha

105

16.

R

V

rovinný terén za mokra

130

17.

R

V

kopcovitý terén za mokra

140

18.

S

IV

strmý terén za sucha

150

19.

H

V

horský terén za mokra

155

20.

S

V

strmý terén za mokra

200

c) rozvážkové nebo sběrné jízdy podle vzdálenosti zastávek nebo

opakující se jízdy na krátkou vzdálenost nepřesahující 1500 m,

nejvýše

15

 

 

d) jízdy výlučně uvnitř závodu nejvýše

20

e) použití přívěsů

aa - u nákladního automobilu a autobusu

 

 

1. jednonápravových do celkové váhy 1000 kg

5

2. ostatních až do celkové váhy přívěsu nepřesahující polovinu

užitečného zatížení tažného vozidla

15

 

3. je-li celková váha přívěsu větší než polovina užitečného

zatížení tažného vozidla

20

 

4. je-li celková váha přívěsu větší než užitečné zatížení tažného

vozidla

25

 

5. druhého a dalšího - posuzuje se stejně jako první přívěs, ale

jen polovinou přirážky (bod 2 až 4). O druhou polovinu

přirážky se zvýší základní normy spotřeby

 

 

 

bb - u osobního automobilu

10

cc - druhý přívěs traktoru

20

f) speciální poměry, nejvýše

10

 

4. Přirážky uvedené pod písmeny a) až f) se sčítají; součtu těchto přirážek se použije k přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry. (Viz část II oddíl 1 odstavec 1.)

 

5. Provádí-li se v určitém silničním úseku větší počet jízd z různých nebo do různých míst tohoto úseku, může být držitelem tohoto vozidla zavedena jednotná průměrná přirážka na provozní poměry celého úseku (traťová přirážka).

 

Traťová přirážka se vypočte takto:

 

Kilometry celého úseku se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí traťová přirážka podle vzorce

 

počet základních km

traťová přirážka = ( -------------------- - 1 ). 100

počet skutečných km

 

Příklad: úsek měří 180 km skutečných. Počet přepočtených základních km jest 207.

 

207

traťová přirážka = (----- - 1).100 = (1,1500 - 1). 100 = 0,1500 . 100 = 15,00

180

 

Traťová přirážka pro uvedený úsek činí 15%.

 

6. Pro určitou územní oblast, v níž se vozidly téhož držitele provádí větší počet jízd, může být zavedena jednotná průměrná přirážka vycházející ze skutečných provozních poměrů silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel v této oblasti (oblastní přirážka). Podklady pro stanovení oblastní přirážky předloží držitel vozidla příslušnému okresnímu národnímu výboru, který určí její výši. Přesahuje-li oblast rámec okresu, určí za stejných podmínek oblastní přirážku příslušný krajský národní výbor. Schválená oblastní přirážka se použije pro všechny jízdy provedené ve stanovené oblasti, pokud nedojde k podstatné změně provozních poměrů.

 

Oblastní přirážka se vypočte takto:

 

Kilometry všech úseků silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel ve stanovené oblasti, se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí oblastní přirážka podle vzorce

 

počet základních kilometrů

oblastní přirážka = ( -------------------------- - 1) . 100

počet skutečných kilometrů

 

O d d í l 2

Provozní podmínky:

 

1. Okolnosti, které kromě provozních poměrů ovlivňují spotřebu pohonných hmot, nikoliv však opotřebení vozidel a plášťů, se nazývají provozními podmínkami.

 

2. Vliv provozních podmínek na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen přirážkami a srážkami v % k základní normě spotřeby pohonných hmot.

 

3. Na provozní podmínky, které ovlivňují spotřebu pohonných hmot v závislosti na počtu ujetých kilometrů, stanoví se tyto přirážky a srážky:

 

 

Přirážky %

a) jízda uvnitř města Prahy, Brna, Bratislavy, Ostravy nejvýše

20

b) jízda uvnitř ostatních měst s kolejovou nebo trolejovou

10

dopravou nejvýše

 

c) rozvážkové nebo sběrné jízdy podle vzdálenosti zastávek nebo

15

opakující se jízdy na krátkou vzdálenost nepřesahující 1500 m,

 

nejvýše

 

d) jízda v koloně (nejméně 3 vozidla za sebou ve vzdálenosti 15 až

10

40 m)

 

e) jízda vozidla do prvních 2500 km (záběh) s novým vozidlem nebo

10

po generální opravě, případně střední opravě, při níž byla

 

provedena celková oprava motoru, nejvýše

 

f) přechodné zhoršení technického stavu vozidla mající

10

bezprostřední vliv na zvýšení spotřeby pohonných látek nejdéle

 

po dobu 3 měsíců, nejvýše

 

g) jízdy pro potřeby výcviku řidičů nejvýše

10

h) je-li celková váha přívěsu větší než dvojnásobná provozní váha

3

tažného vozidla, počítá se za každou tunu nad tuto váhu

 

ch) speciální podmínky, nejvýše

10

i) vozidlo jezdí bez nákladu

-10

j) traktor (tahač) jezdí s přívěsem (návěsem) bez nákladu

-15

k) traktor (tahač) jezdí bez přívěsu (návěsu)

-30

 

Poznámka:

a)

při jízdě vozidla nelze zároveň použít přirážek pod písmeny a) a b), d) a g), c) a g), e) a f),

b)

přirážku uvedenou pod písmenem f) je možno použít zcela vyjímečně a v rozmezí 0 až 10% ji povolí vedoucí hospodářské (dopravní) organizace. opakované použití této přirážky u téhož vozidla pro tutéž technickou závadu v období 12 měsíců není dovoleno,

c)

přirážku podle písmene ch) je možno použít jen za souhlasu vedoucího hospodářské (dopravní) organizace v rozmezí 0 až 10%. Touto přirážkou se řeší ty speciální podmínky, které nelze zahrnout pod ustanovení bodu 3,

d)

srážka podle písmene i) se provádí za ucelený výkon za směnu; je-li z celkových ujetých zkm ujeto 30% prázdných zkm, srážka se nezapočítává; je-li ujeto 31-70% prázdných zkm, započítává se srážka 5%, je-li ujeto přes 70% prázdných zkm, započítává se srážka 10%.

 

4. Na provozní podmínky, které ovlivňují spotřebu pohonných hmot vozidla nezávisle na počtu ujetých kilometrů (např. vozidel se zvláštním zařízením, zapojeným na motor vozidla) se stanoví tyto přirážky pro zvláštní činnosti:

 

a) vozidlo je opatřeno motorovou sklápěčkou za jedno sklopení

1%

b) vozidlo je opatřeno navijákem; za jednu hodinu použití navijáku

10%

c) vozidlo je opatřeno zařízením pro čerpání tekutiny; za

 

přečerpání 100 litrů tekutiny

 

aa - u benzínových motorů

1%

bb - u naftových motorů

0,5%

d) zahřívání motoru v zimních měsících u všech vozidel chodem

8%

motoru vozidla; za jedno zahřátí nejvýše

 

 

Pro činnost zvláštních zařízení, zapojených na motor vozidla, která nelze zahrnout pod písmena a) až d), stanoví přirážku pro zvláštní činnost držitel vozidla.Při stanovení přirážky přihlíží k technickým normám výrobce a k výši činnost přirážky té činnost, která je svou povahou nejblíže; o stanovené výši vyhotoví protokol.

 

Poznámka:

 

Zahřívání motoru se provádí při teplotě -5 stupňů C až -15 stupňů C jedenkrát za tři hodiny. Při teplotě nižší než -15 stupňů C nebo při teplotě -5 stupňů C, ale za silného větru, jedenkrát za dvě hodiny. Zahříváním motoru se rozumí jen nastartování a ponechání v chodu na nízké otáčky při zakrytém chladiči. Urychlené zahřívání vysokým počtem otáček není dovoleno.

 

Spotřeba pohonných hmot pro činnost zvláštních zařízení vozidla, při níž se nepoužije motoru vozidla (např. vytápění vozidla, jeřáb atp.), určuje držitel vozidla s přihlédnutím k technickým normám výrobce zařízení. K této spotřebě se nepřihlíží při stanovení normované spotřeby pohonných hmot pro celkovou činnost vozidla, nýbrž se stanový samostatně.

 

Č Á S T I I

Směrnice pro přepočet ujetých kilometrů na základní

kilometry a pro výpočet spotřeby pohonných hmot (normované spotřeby)

 

O d d í l 1

Přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry

 

1. Ujeté kilometry se přepočítávají

a)

s použitím přirážky na provozní poměry v %,

b)

s použitím traťové přirážky na provozní poměry v %,

c)

s použitím oblastní přirážky na provozní poměry v %.

 

2. Pro přepočet ujetých kilometrů a pro výpočet normované spotřeby pohonných hmot při jízdě vozidla zjišťují se ujeté kilometry pomocí tachometru, tachografu (po přepočítání příslušné úchylky přístrojů) nebo podle silničních map.

 

3. Ujeté kilometry se přepočítávají na základní kilometry podle vzorce

 

přirážka v % na provozní poměry

km = ujeté km (1 + --------------------------------- )

100

 

Příklad:

 

Silnice mezi obcemi A - B měří 60 km. Ze sklonitosti silnice a povrchu silnice vyplývají provozní poměry K I, na něž připadá 10% přirážka.

 

Přepočet:

 

10

60 . ( 1 + ----- ) = 60 . (1 + 0,10 ) = 60 . 1,10 = 66

100

 

60 km ujetých mezi obcemi A a B = 66 základních kilometrů.

 

4. Má-li silnice, po které vozidlo jezdí, několik úseků s rozdílnými provozními poměry, provede se přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry pro každý úsek samostatně.

 

Příklad:

 

silnice mezi obcemi C a D měří 180 km,

z toho je 48 km v provozních poměrech RI,

tj. 0% na provozní poměry

62 km v provozních poměrech KI,

tj. 10% na provozní poměry

70 km v provozních poměrech RIII,

tj. 25% na provozní poměry.

 

Přepočet:

0

48 . (1 + --- ) = 48 . (1 + 0) = 48 . 1,0 = 48

100

 

10

62 . (1 + ----) = 62 . (1 + 0,10) = 62 . 1,10 = 68,2

100

 

25

70 . (1 + ----) = 70 . (1 + 0,25) = 70 . 1,25 = 87,5

100 ------

203,7

zaokrouhleno 204

 

180 ujetých kilometrů = 204 základních kilometrů

 

Při opakujících se jízdách vozidly téhož držitele z místa A do místa B (např. pravidelná autobusová linka, pravidelný svoz nebo rozvoz mléka atp.), použije držitel základní kilometry, vypočtené pro takový úsek podle předešlých odstavců pro všechny další jízdy vozidel.

 

O d d í l 2

Výpočet normované spotřeby pohonných hmot

 

1. Normovaná spotřeba pohonných hmot určuje přiměřenou a hospodárnou spotřebu pro jízdu určitého vozidla.

 

2. Normovaná spotřeba pro jízdu vozidla, při které se nevyskytují některé z provozních podmínek, pro něž jsou stanoveny přirážky a srážky, se vypočte ze základních kilometrů a ze základní normy spotřeby pohonných hmot podle vzorce

 

základní norma

normovaná spotřeba pro jízdu = základní km --------------

100

 

3. Normovaná spotřeba pro jízdu vozidla, při které se vyskytují některé z provozních podmínek, pro něž jsou stanoveny přirážky a srážky, se vypočte podle vzorce

 

základní km normovaná spotřeba na 100 km

normovaná spotřeba pro jízdu = ------------------------------------------

100

 

Ve vzorci uvedená normovaná spotřeba na 100 km se vypočte ze základní normy spotřeby pohonných hmot zvýšené o součet přirážek a srážek na provozní podmínky podle vzorce

 

normovaná spotřeba na 100 km =

součet přirážek a srážek

na provozní podmínky

= základní norma . (1 + -------------------------- )

100

 

4. Normovaná spotřeba pohonných hmot pro zvláštní činnost vozidla, která je nezávislá na počtu ujetých kilometrů, se vypočte ze základní normy spotřeby pohonných hmot zvýšené o přirážky na zvláštní činnost vozidla a z počtu úkonů podle vzorce

 

normovaná spotřeba na zvláštní činnost =

přirážka pro jeden

úkol zvláštní činnosti

= základní norma . ------------------------ . počet úkonů

100

 

5. Normovanou spotřebu pohonných hmot pro celou činnost vozidla tvoří součet normované spotřeby pohonných hmot pro jízdu vozidla a pro zvláštní činnost vozidla.

Příloha 4

Opravy vozidel

 

1. Práce spojené s odstraněním závad vzniklých opotřebením nebo poškozením vozidla pokud nejsou zahrnuty do plánované údržby, tvoří náplň běžných, středních a generálních oprav.

 

2. Jednotlivé druhy oprav se vymezují takto:

a)

Běžná oprava se provádí podle potřeby; odstraňují se její poruchy vyplývající z technických prohlídek nebo vzniklé při provozu vozidla.

b)

Střední oprava se provádí po ujetí nejméně poloviční normy výkonu vozidla do generální opravy. Střední oprava se provede vyjímečně dříve, vyžaduje-li to naléhavě technický stav vozidla, je-li další jeho používání z tohoto důvodu již nehospodárné, zejména vyžaduje-li motor celkovou opravu, přičemž je účelné odstranit závady i na ostatních skupinách vozidla.

 

Výměna motoru za celkově opravený, jestliže nebyly práce u ostatních skupin v rozsahu střední opravy provedeny, se považuje za běžnou opravu.

 

c)

Generální oprava se provádí po ujetí nejméně normy výkonu do generální opravy; vyžaduje-li toho technický stav vozidla, provede se generální oprava vyjímečně dříve

aa)

je-li spolehlivost ústrojí narušena a celkový technický stav vozidla ohrožuje bezpečnost provozu,

bb)

vyžaduje-li většina skupin vozidla celkové opravy,

cc)

je-li delší používání vozidla následkem celkového nedostatečného technického stavu v provozu nehospodárné.

 

3. V rámci běžných a středních oprav vozidel se provádějí celkové opravy jednotlivých skupin (podskupin) a opravy, popřípadě obnovení jednotlivých dílců a součástí.

 

Celková oprava skupiny se provádí nejdříve po ujetí normy výkonu, a to

- u motoru, přední nápravy a řízení do střední opravy vozidla,

- u ostatních skupin do generální opravy vozidla.

 

4. Překročení normy výkonu stanovené střední nebo generální opravy je možné jen tehdy, připouští-li to dobrý technický stav vozidla. V takovém případě se provede příslušný druh opravy později. Osoba odpovědná za provoz vozidla musí na základě technické prohlídky 2. stupně určit počet základních kilometrů, které mají být ujety do střední nebo generální opravy; tento počet činí maximálně součet základních kilometrů za dvě období technických prohlídek 2. stupně. Po ujetí takto určených kilometrů provede se opět prověrka technického stavu vozidla, při níž se určí další počet kilometrů do nové technické prověrky vozidla, popřípadě termín odevzdání vozidla do střední nebo generální opravy.

 

5. Uplatňování požadavků na provádění všech generálních oprav vozidel a celkových oprav motorů a na provádění ostatních oprav dodavatelským způsobem se řídí zvláštními předpisy ministerstva všeobecného strojírenství. Seznam typů vozidel, u nichž se provádějí jednotlivé druhy oprav (perlustrace) stanoví pro příslušné období zvláštním opatřením ministerstvo dopravy a spojů po projednání se Státní plánovací komisí a ministerstvem všeobecného strojírenství.

Příloha 5

Záběh nových vozidel a vozidel po generální opravě

 

Do ujetí prvních 2500 km s novým vozidlem nebo s vozidlem po generální opravě, popř. střední opravě, při níž byla provedena celková oprava motoru (záběh vozidla), musí držitelé vozidel zajistit dodržování těchto směrnic:

a)

během záběhu musí být s vvozidlem šetrně zacházeno, zejména nesmí být použito k jízdě v terénu,

b)

záběh vozidla je třeba svěřit jen zkušeným řidičům, kteří musí být o těchto směrnicích řádně poučeni. Není správné v době záběhu měnit řidiče na vozidle,

c)

během záběhu je řidič povinen:

 

pečlivě sledovat tlak, popř. teplotu oleje a teplotu vody motoru. Při poklesu tlaku oleje na 1 atm. nebo stoupnutí teploty vody nad +95 st.C (pokud chladiče nejsou opatřeny přetlakovou zátkou), zastaví řidič ihned vozidlo a nechá motor běžet na volný chod, popř. je zastaví a počká až vychladne. Dále je povinen přezkoumat funkci olejového čerpadla a chladícího okruhu. Během záběhu kontroluje řidič pravidelně teplotu hlav kol a brzdových bubnů,

 

d)

v době záběhu vozidla se provede výměna olejů v motoru a ostatních skupinách ve zkrácených lhůtách uvedených v části III. přílohy čís. 3. Při výměně brzdové kapaliny, zejména původní náplně u dovezených vozidel ze zahraničí, je třeba celou soustavu propláchnout denaturovaným lihem. Proplachování brzdové soustavy se doporučuje ve všech případech, když v ní byly zjištěny nečistoty,

e)

během záběhu benzínových motorů nutno do benzínu přidat olej, a to u čtyřdobých motorů v poměru cca 1:400, u dvoudobých motorů dle předpisu výrobce motorů,

f)

záběh vozidel s pohonem na zkapalněný nebo stlačený plyn se provádí zásadně s pohonem na benzín. Teprve po záběhu vozidla je možno používat náhradního paliva,

g)

záběh vozidla nemá vozidlo při přímém záběru překročit rychlost stanovenou výrobcem pro příslušný typ vozidla. Při používání ostatních převodových (rychlostních) stupňů, musí být rychlost vozidla přiměřeně snížena,

h)

vozidlo v záběhu zemědělských traktorů se traktorista řídí směrnicemi vydanými ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

Příloha 6

Hospodaření s plášti a dušemi a záruční podmínky plášťů

 

Č Á S T I

Hospodaření s plášti a dušemi

 

O d d í l 1

Všeobecná ustanovení

 

1. Pláště a duše namontované na kolech vozidla dodaného výrobcem nebo získaného od jiného držitele, včetně namontovaných plášťů a duší na náhradních kolech takového vozidla, se považují za součást základního prostředku. Pláště a duše smontované z kol vozidla a převzaté skladem, jakož i pláště a duše zakoupené z provozních prostředků jsou materiálovou zásobou a vedou se v evidenci jako materiálové zásoby.

 

2. Náklady na opravy plášťů a duší a náklady na montáž a demontáž vyměňovaných plášťů a duší se zahrnují do nákladů na běžné opravy vozidel. Výměny plášťů se se rovněž účtují jako náklady na běžné opravy vozidel, a to odděleně jako jejich zvláštní druh nákladů, položka účetní evidence "Výměny pryžových obručí".

 

O d d í l 2

Oceňování plášťů a duší

 

1. Předpokladem správného hospodaření s plášti a přesného výpočtu prémií za snížení nákladů za pláště je hodnota jednotlivého pláště, zachycená ve skladní evidenci. Hodnota pláště se stanoví při prvním i při každém dalším přijetí do skladu, jakož i při dalším protektorování pláště. Hodnota pláště se vyjadřuje procentem pořizovací ceny (nebo plánované pořizovací ceny) se zřetelem na jeho opotřebení. Zjištění výše opotřebení pláště vyžaduje odbornou prohlídku povrchu i vnitřku pláště.

 

2. Podle výše opotřebení pláště zjištěného odbornou prohlídkou se stanoví tyto skupiny plášťů a jejich opotřebení:

 

 

Skupina:

Ocenění pláště:

I

plášť nový,

pořizovací cena

 

nepoužitý

nového pláště

II

plášť s ojetým

75% pořizovací ceny

 

běhounem v rozpětí

nového pláště

 

0-35%

 

III

plášť s ojetým

50% pořizovací ceny

 

běhounem v rozpětí

nového pláště

 

35-65%

 

IV

plášť s ojetým

25% pořizovací ceny

 

běhounem v rozpětí

nového pláště

 

65-80%

 

V

plášť s ojetým

20% pořizovací ceny

 

běhounem v rozpětí

nového pláště

 

80-95% a pláště

 

 

protektorované

 

VI

plášť s ojetým

cena staré pryže

 

běhounem určený k

 

 

protektorování nebo

 

 

k trvalému vyřazení

 

 

 

Provedením opravy pláště se jeho hodnota nemění. Rovněž u pláště s jedním nebo dvěma průrazy se jeho hodnota nemění; při třech a více průrazech se zařadí plášť do nejbližší nižší skupiny uvedené v tomto odstavci.

 

3. Duše se oceňují pro operativní skladní evidenci, pouze jde-li o nové nepoužité duše, a to podle jejich pořizovací (podnikově plánované) ceny.

 

Příklady:

a)

Smontovaný plášť má běhoun ojetý o 40%. Plášť se ocení podle skupiny III, tj. 50% z pořizovací ceny, jelikož se ojetí pohybuje v rozpětí 35 až 65%.

b)

Smontovaný plášť má běhoun ojetý o 70%; měl by být oceněn podle skupiny IV. Plášť má však dva průrazy opravené a jeden dosud neopravený; hodnota se sníží o jednu skupinu, tj. na V a ocenění se provede 20% pořizovací ceny nového pláště.

c)

Smontovaný plášť má ojetý běhoun a je určen k protektorování. Hodnota pláště se rovná ceně staré pryže (skupina VI). Po provedeném protektorování se ocení podle skupiny V, tj. 20% z pořizovací ceny nového pláště.

 

O d d í l 3

Roztřídění plášťů

 

Pro tvorbu norem nákladů a pro účely zaručených norem nových protektorovaných plášťů se roztřiďují pláště takto:

a)

motocyklové,

b)

pro osobní a dodávkové automobily do nosnosti 900 kg,

c)

lehké do rozměrů 7,50x20 mimo pláště uvedené v bodě a) a b),

d)

střední do rozměrů 9,00x20,

e)

těžké do rozměrů 11,00x20,

f)

obří do rozměrů 12,00x20,

g)

traktorové.

 

O d d í l 4

Skladování plášťů a duší

 

1. Pláště se skladují v regálech stojmo v jedné, popřípadě ve více vrstvách nad sebou. Malé a lehké pláště se mohou krátkodobě (nejdéle jeden měsíc) uskladňovat též ležmo na sebe do do tzv. komínů.

 

Bezdušové pláště se mohou uskladňovat pouze stojmo vedle sebe v jedné vrstvě. Doporučuje se pláště skladované stojmo jednou za měsíc pootočit, aby se zmenšila možnost jejich trvalé deformace.

 

2. Duše se uskladňují složené v lepenkových krabicích. Z duše se vytlačí vzduch, na ventil se našroubuje kovová čepička s ochranným pryžovým krytem neb prašníkem a duše se tři až čtyřikrát přeloží. Přechodně se duše také uskladňuje mírně nahuštěná a zavěšená na věšáku s půlkruhovým průřezem ramena.

 

3. Dlouhodobé skladování pneumatik montovaných na ráfcích není dovoleno, neboť pnutí je příčinou trhlin na povrchu pryžové části pláště.

 

4. Sklad musí být tmavý, chladný, mírně vlhký, bezprašný s dobrým větráním avšak bez průvanu, neboť pohybující se vzduch urychluje stárnutí pryže. Teplota ve skladě nemá přesáhnout +25 st.C, vzdálenost uskladněných plášťů a duší od topných těles musí být alespoň 1 m a topné těleso, jakož i potrubí musí být stíněné, neboť i sálavé teplo škodí pryžovým výrobkům. Okna a světlíky nutno opatřit roletami a okenní tabule natřít červenou nebo oranžovou barvou. Podlaha musí být vždy čistá, bez skvrn od olejů, organických rozpustidel a kyselin. Ve skladu nesmějí být uskladněny kyseliny, chemikálie, rozpouštědla, motorová paliva apod. V prostorech skladovaných pneumatik nesmějí být v provozu jiskřící elektrické stroje, neboť vznikající ozón silně narušuje povrch pryže.

 

5. Pláště a duše se zásadně nesmějí uskladňovat na volném prostranství. Jsou-li pláště a duše vyjímečně na krátkou a přechodnou dobu skladovány na volném prostranství - buď volně nebo na vozidlech - musí být čisté a suché. Před povětrnostními vlivy nutno je chránit nepromokavými a neprůsvitnými obaly neb přikrývkami.

 

6. V operativně technické skladní evidenci se pláště skladují na samostatných skladních kartách zvlášť pro každý rozměr v tomto členění:

a)

pláště nové,

b)

pláště opotřebené, schopné okamžitého použití,

c)

pláště vyžadující běžné opravy nebo určené k reklamaci a pláště odeslané do běžné opravy nebo reklamace,

d)

pláště vyžadující protektor nebo odeslané k protektorování,

e)

pláště připravené k vyřazení.

 

7. Vyřazené pláště a dosud neodevzdané pláště jsou evidovány na společném skladním listě.

 

8. Při příjmu plášťů uvedených v odstavci 6 na sklad nebo při jejich výdeji ze skladu zaznamenávají se na skladních kartách, příjemkách i výdejkách kromě příslušných záznamů též výrobní čísla plášťů.

 

9. Duše se vedou v evidenci podle rozměrů a kromě toho podle kusů a pořizovací ceny, jde-li o nové duše, a podle kusů, jde-li o opotřebené duše.

 

O d d í l 5

Huštění a únosnost pneumatik

 

1. Tlak huštění a únosnost pneumatik se stanoví takto:

 

I. Pláště pro motocykly a skútry

 

Rozměr

Počet

Rozměr

Tlak

Únosnost

Maximální

pneumatiky

vložek

ráfku

huštění v

pneumatiky

rychlost

 

 

 

atmosférách

v kg

km/hod

2,5-16

2

1,50Ax16

1,9

125

40

3,00-16

2-4

1,85Bx16

1,9

165

80

3,25-16

2-4

1,85Bx16

1,9

185

80

3,50-16

4

2,15Bx16

1,9

205

80

2,75-16

2-4

1,60x19

1,9

160

80

3,00-19

2-4

1,85x19

1,9

180

80

3,25-19

2-4

1,85Bx19

1,9

200

80

3,50-19

4

2,15Bx19

1,9

215

80

4,00-19

4

2,15Bx19

1,9

260

80

2,50-19

2

1,50Ax19

1,9

145

80

II. Pláště pro osobní automobily

4,00-15

4

2,50Cx15

1,7

210

80

4,50-15

4

3,00Dx15

1,7

245

80

5,00-15

4

3,00Dx15

1,7

315

80

5,50-15

4

3,50Dx15

1,7

350

80

6,00-15

4-6

4,50Ex15

1,7

440

80

6,50-15

6

4,50Ex15

2,-

515

80

7,00-15

6

4,50Ex15

2,2

575

80

4,75-16

4

3,00Dx16

1,7

310

80

5,00-16

4

3,00Dx16

1,7

330

80

5,25-16

4

3,00Dx16

1,7

355

80

5,50-16

4

3,50Dx16

1,7

365

80

5,75-16

4

3,50Dx16

1,7

405

80

6,00-16

6

4,00Ex16

2,-

460

80

6,50-16

6

4,50Ex16

2,-

530

80

7,00-16

6

5,00Fx16

2,2

600

80

7,50-16

6

5,50Fx16

2,2

650

80

III. Pláště lehké

6,00-19

6

3,75P-18

3,5

650

60

6,50-18

8

3,75P-18

3,5

700

60

7,00-18

8

4,33R-18

4,-

850

60

7,50-18

10

5,00S-18

4,-

1000

60

6,00-20

6

3,75P-20

3,5

700

80

HD

 

3,75P-20

3,5

500

80

6,50-20

8

4,33R-20

3,5

835

60

7,00-20

8

5,00S-20

4,-

940

60

HD

 

5,00S-20

4,-

790

80

7,50-20

10

5,00S-20

4,5

1050

60

HD

 

5,00S-20

4,2

930

80

eHD

 

6,00-20

5,25

1350

100

IV. Pláště střední

8,25-20

10

6,00T-20

4,5

1340

60

 

12

6,00T-20

5,-

1400

60

HD

 

6,00T-20

4,5

1140

80

eHD

10

6,5-20

5,25

1525

100

 

12

6,5-20

5,75

1625

100

9,00-20

10

6,00T-20

4,5

1600

60

 

12

6,00T-20

5,-

1740

60

HD

 

6,00Y-20

4,5

1350

80

eHD

10

7,0-20

5,50

1800

100

 

12

7,00-20

6,50

2000

100

V. Pláště těžké

10,50-16

12

7,00-16

5,-

1520

80

9,75-20

12

6,00T-20

5,25

1890

60

10,00-20

12

7,33V-20

5,25

1890

60

HD

 

7,33V-20

5,-

1550

80

eHD

12

7,5-20

5,75

2075

100

10,50-20

14

7,33V-20

5,5

2050

60

11,00-20

14

7,33V-20

5,5

2150

60

 

16

7,33V-20

6,5

2400

60

HD

 

7,33V-20

5,25

1810

80

eHD

14

8,0-20

6,50

2550

80

 

16

8,0-20

6,50

2600

80

VI. Pláště obří

12,00-20

14

7,33v-20

5,5

2500

60

HD

 

7,37V-20

5,5

2040

80

eHD

14

8,5-20

6,-

2725

80

 

16

8,5-20

6,75

3000

70

13-20HD

 

8,37V-20

5,5

2440

80

14,00-20HD

 

10,00V-20

5,75

2920

80

12,00-22

14

7,33V-22

5,5

2670

60

HD

 

7,33VV-22

5,5

2210

80

eHD

 

8,5-22

6,50

3125

70

 

VII. Pláště pro traktory

 

Rozměr

Rozměr

Tlak

Únosnost

pneumatiky

ráfku

huštění v

pneumatiky

 

 

atmosférách

v kg

5,50-16

3,50Dx16

1,75

300

6,00-20

3,75P-20

2,75

550

8,00-20

6,00Sx20

2,50

600

9,00-24

6,00Sx24

2,50

850

11,25-24

8,00Tx24

2,50

1000

12,75-28

8,00Tx28

2,50

1300

13,00-28

8,00Tx28

2,50

1550

9,00-36

6,00Sx36

2,50

700

 

2. Předepsané tlaky huštění pneumatik je nutno dodržovat, i když vozidlo jede nižší rychlostí, než pro kterou jsou tlaky uvedeny nebo i když není zatížením vozidla využita únosnost pneumatiky. Nižší tlaky než předepsané nebudou vyjímečně v provozu pozastavovány, jen nepřesahují-li:

a)

10% u vozidel, u nichž není trvale využito dovolené zatížení alespoň o 1/4, nebo u vozidel určených k přepravě nemocných,

b)

5% u vozidel ostatních.

 

3. Únosnost pneumatik je dána váhou, jakou smí být pneumatika nejvýše zatížena; vozidlo může být proto zatíženo nákladem jen tak, aby část jeho celkové váhy připadající na jednu jeho pneumatiku nebyla vyšší než je udaná únosnost pneumatiky.

 

4. Zatížení pneumatik nesmí být zvětšováno huštěním nad maximální hodnoty uvedené v tabulkách.

 

5. Větší zatížení vozidla, než odpovídá stanovené únosnosti pneumatiky, nebude v provozu pozastavováno jen u autobusů, není-li tím ohroženo jejich bezpečné řízení a je-li snížena jejich rychlost; o tom platí zvláštní směrnice ministerstva dopravy a spojů.

 

 

6. Únosnost pneumatik při jiné rychlosti v hodině, než je uvedena v odstavci 1, udávají Československé státní normy.

 

O d d í l 6

Správné zacházení s pneumatikami v provozu

 

1. V provozu mohou být používány pouze nepoškozené pláště, u nichž je vzorek běhounu znatelný i na nejvíce ojeté ploše pláště; tyto pláště je držitel povinen předat k protektorování podniku provádějícímu výkup a distribuci plášťů a u poškozených plášťů je povinen zajistit před jejich dalším použitím odbornou opravu.

 

2. Pneumatiky musí být huštěny podle předepsaného tlaku huštění v oddíle 5.

 

3. Při montáži pneumatik musí být používány rozměry ráfků, předepsané v oddílu 5 pro příslušný rozměr pláště.

 

4. Ráfky před montáží musí být prohlédnuty, zda nejsou poškozeny, dále musí být zbaveny rzi a natřeny barvou.

 

5. Při montáži pneumatik na ráfek se vnitřní pláště a dosedací plocha ráfku posype klouzkem. Používání pohonných hmot, petroleje nebo jakýchkoliv mazadel je zakázáno.

 

6. Pneumatiky na určité vozidlo mají být zásadně stejného rozměru; u vozidel s dvojitou montáží musí být bezpodmínečně pneumatiky stejného rozměru.

 

7. Rozdíl výšky pneumatik na kolech s dvojitou montáží může činit toliko 10 mm. Mezi jednotlivými pneumatikami musí být dostatečná mezera, aby při jízdě naloženého vozidla se nedotýkaly.

 

8. Pláště jednostranně oježděné musí být včas přemontovány, aby jejich ojíždění bylo stejnoměrné.

 

9. Váha přepravovaného zboží na vozidle musí být rozložena na celou jeho ložnou plochu, aby jednotlivé pneumatiky nebyly přetěžovány.

 

10. Sněhové řetězy mohou být používány pouze při jízdě vozidla na zasněžené vozovce.

 

O d d í l 7

Opravy plášťů a jejich protektorování

 

1. Pláště ojeté, proražené nebo jinak poškozené se opravují a protektorují, aby bylo dosaženo úspor nového materiálu a vyšší hospodárnost provozu. Podnik provádějící opravy a podnik provádějící výkup a distribuci plášťů je povinen zákazníka upozornit na nejhospodárnější způsob oprav a protektorování.

 

2. Do opravy se přijímají pláště čisté vně i uvnitř, jejichž kordová vrstva i vnějšek mají jen taková poškození a opotřebení, která je možno spolehlivě opravit. Oprava se provede jen tehdy, je-li záruka, že opravený plášť splní účel z hlediska hospodárnosti a bezpečnosti.

 

3. Podnik provádějící protektorování nesmí provést protektorování plíšků, jejichž kostra je tak poškozena nebo celkový stav takový (separace mezi kordovými vrstvami, prolámání kostry pod patkou s většími průrazy, pláště s vyhřezlým lankem nebo jinak poškozenou patkou a pláště se zřetelnými stopami stárnutí, kde je nebezpečí, že při vulkanizaci započne regenerační proces), že by provedení protektoru nebylo hospodárné nebo použití protektorovaného pláště pro další provoz bezpečné. Podnik provádějící protektorování může upustit od protektorování pláště, není-li běžného rozměru a nelze-li s jeho dalším využitím v provozu počítat.

 

4. Podle rozsahu protektorování plášťů rozlišují se druhy protektorů prováděné:

a)

úzkým pásem - obnovuje se sjetý střed běžné plochy pláště a okraje zůstávají v původním stavu,

b)

širokým pásem - obnovuje se běžná plocha při zachování bočních hran,

c)

od boku k boku - provádí se obnova tím způsobem, že se oddělí od kostry původní materiál běhounu, který zůstal po objetí běžné plochy až k místu, kde končí vzorek,

d)

od patky k patce - při tomto způsobu se od karkasy oddělí a nahradí materiál běhounu a bočnice až k patkám pláště.

 

5. Podniky provádějící protektorování plášťů jsou povinni tyto roztřídit, zařadit a označit do těchto klasifikačních skupin:

 

I - pláště, jejichž kostra je zcela neporušena a které jsou protektorovány poprvé. Takto označených plášťů může být použito jako plášťů nových pro původní provozní zatížení,

 

II - pláště, jejichž kostra vyžaduje menší opravy (např. drobné defekty v koruně pláště), avšak bez průrazu, které je nutno opravit méně kordovými vložkami. Dále sem patří pláště, jejichž kostra je neporušená, ale jsou protektorovány podruhé.

 

Pláště II. klasifikační skupiny lze použít na původní provozní zatížení, avšak výhradně na zadní nápravy vozidel,

 

III - pláště vyžadující větších oprav, avšak pouze s jedním průrazem a pláště podruhé protektorované, jejichž kostra vyžaduje menší opravy.

 

Pláště II. klasifikační skupiny lze výhradně použít na zadní nápravy vozidel, přičemž nesmí být překročena rychlost 60 km/hod.,

 

IV - pláště ostatní u nichž je předpoklad, že protektorování bude ještě hospodárné. Zpravidla jsou to pláště s větším poškozením a s více průrazy.

 

Těchto plášťů nelze běžně použít; jsou určeny výhradně pro těžké provozní poměry na zadní nápravy vozidel, při nichž nesmí být přesahována rychlost 50 km/hod.

 

Podnik provádějící protektorování musí na protektorovaném plášti mimo klasifikační skupinu oboustraně označit výrobce protektoru, rok a měsíc výroby a pořadové (evidenční číslo). Velikost (výška) čísel musí být minimálně 20 mm.

 

O d d í l 8

Vyřazování plášťů

 

1. Poškozené pláště, které nelze ani opravit ani protektorovat, určí podnik provádějící výkup a distribuci plášťů v dohodě s držitelem pláště k trvalému vyřazení. Vyřazené pláště, kterých lze použít na zpracování vložek vykoupí podnik, provádějící výkup a distribuci plášťů, ostatní vyřazené pláště určené na regenerát znehodnotí. Rozhodnutí o vyřazení provede jmenovaný podnik v místě odběratele, jestliže počet plášťů nákladních a traktorových zadních bude vyšší než 20 kusů, nebude-li mezi dodavatelem a odběratelem dohodnuto jinak.

 

2. Při vyřazování plášťů se zjišťují příčiny vyřazení. Vyřazení plášťů se provádí nejméně ve čtvrtletních lhůtách. Podnik provádějící sběr gumy smí odebrat od držitele pouze pláště, které podnik provádějící výkup a distribuci plášťů znehodnotil.

 

3. O vyřazení pláště vyhotoví jeho držitel protokol, který uschová po dobu nejméně 3 let.

 

Č Á S T I I

Záruční podmínky plášťů

 

O d d í l 1

Záruka na nově vyrobené pláště

 

1. Výrobce plášťů přejímá záruku za jakost použitého materiálu, konstrukci pláště a bezvadnou dílenskou práci u nově vyrobených plášťů jakostní třídy A a B za těchto podmínek:

a)

pláště musí být namontovány na poškozených ráfcích rozměrů stanovených normou ČSN,

b)

do plášťů musí být namontovány duše stejných nebo přípustných rozměrů podle normy ČSN,

c)

pneumatiky musí být huštěny a zatěžovány podle části I oddílu 5 této přílohy.

 

2. Výrobce ručí za předčasně vyřazené pláště, pokud jejich vyřazení nebylo zaviněno závadou v provozu nebo závadou vozidla.

 

3. Výrobce ručí za pláště do uplynutí 36 měsíců ode dne vyrobení pláště. Pro uplatnění nároků ze záruky je každý plášť opatřen datem výroby.

 

4. Při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 a 3 zaručuje výrobce tento minimální kilometrový výkon plášťů vyjádřený v základních kilometrech:

 

a) u motocyklového pláště . . . . . . . . 13 000 zkm

b) u osobního pláště . . . . . . . . . . 26 000 zkm

c) u lehkého pláště . . . . . . . . . . . 33 000 zkm

d) u středního pláště . . . . . . . . . . 38 000 zkm

e) u těžkého pláště . . . . . . . . . . . 44 000 zkm

f) u obřího pláště . . . . . . . . . . . 50 000 zkm

g) u traktorového pláště . . . . . . . . 15 000 zkm

 

5. Výrobce neručí za jakost plášťů

- které byly používány v rozporu se stanovenými záručními podmínkami,

- jejichž boční stěny byly násilně poškozeny (uvolněnými součáskami vozidel, odřením o okraj chodníku apod.) nebo jejichž běžná plocha byla poškozena mechanickými vlivy, zejména najetím na ostrý nebo tupý předmět, následkem nesprávné sbíhavosti kol apod.; tím není dotčeno právo z odpovědnosti za výrobní vadu, která způsobila předčasné vyřazení pláště,

- jejichž kordová část byla zničena přetížením vozidla, podhuštěním nebo jízdou po nenahuštěném plášti,

- poškozených na bočních stěnách i běžné plošce chybně montovanými řetězy,

- poškozených neodbornou montáží, zejména nedostatečným odstupem při dvojmontáži a cizími tělesy, které se dostanou mezi pláště,

- zničení jinými vlivy jako při srážce, požáru vozidla apod.,

- poškozených neodborným provedením změny profilu ovrubováním a nařezáváním, - huštěných jiným plynem než vzduchem,

- kterých je používáno při soutěžích a závodech jakéhokoliv druhu; vyjímku tvoří speciální závodní pláště, pro něž však záruky vpředu uvedené neplatí,

- poškozených nevhodným skladováním nebo montáži neodpovídající směrnicím uvedeným v oddílu 5 této přílohy,

- jejichž některá část byla opravována, vyjma drobné opravy běžné plochy a opravy dohodnuté s výrobcem; nebudou však uznány vady, které vznikly dodatečně v opravovaném místě.

 

O d d í l 2

Způsob vyřizování záručních případů

 

1. Držitel pláště reklamuje všechny pláště, které neujedou záruční kilometrický výkon a nejsou poškozeny nehospodárným ošetřováním v provozu. Vyřizování provádí dodavatel, resp. výrobce v dohodě s reklamujícím držitelem.

 

2. Na uznanou reklamaci poskytuje dodavatel tuto náhradu:

a)

byl-li plášť uznán pro výrobní vadu za nezpůsobilý k jízdě, nahradí jej výrobce držiteli novým pláštěm a to - nebylo-li pláště dosud použito k jízdě - bezplatně, jinak za úhradu té části hodnoty pláště, která odpovídá počtu neujetých záručních kilometrů,

b)

byl-li plášť uznán pro výrobní vadu za vadný a je schopen opravy, je opraven na náklad výrobce a vrácen vyplaceně zpět držiteli; plášť zůstává dále v původní záruce, do které se nevčítá doba od podání reklamace do vrácení pláště z opravy;

 

3. Náhradu za uznané reklamace plášťů poskytne dodavatel nejpozději do šesti neděl po rozhodnutí reklamační komise a plášť odešle vyplaceně na adresu reklamujícího.

 

4. Reklamační nároky uplatňují:

a)

národní podniky Československá státní automobilová doprava, podniky městské dopravy, podnik zahraničního obchodu MOTOKOV, podnik zahraničního obchodu STROJEXPORT, ministerstvo národní obrany a ministerstvo vnitra přímo u ústřední reklamační komise ministerstva chemického průmyslu, ustanovené u Odbytového sdružení gumárenského průmyslu Gottwaldov,

b)

ostatní odběratelé prostřednictvím příslušného dodavatele plášťů u výrobního podniku.

 

5. Vyřizování reklamací se provádí zásadně v reklamačních komisích, jejichž počet a rozsah působnosti určuje ministerstvo chemického průmysly v dohodě s příslušným restorem.

 

6. Veškeré došlé reklamace spotřebitelů uvedených v odstavci 4 písm. a) se vyřizují jednou měsíčně u ústřední reklamační komise ministerstva chemického průmyslu, ustavené u Odbytového sdružení gumárenského průmyslu Gottwaldov. Ostatní došlé reklamace vyřizují se přímo u výrobce, a to vždy během 10 dnů po obdržení plášťů a příslušné dokumentace.

 

7. Reklamující je povinen zaslat reklamované pláště řádně očištěné s řádně vyplněným reklamačním dotazníkem podniku uvedenému v odstavci 4. Pláště nevyhovující těmto podmínkám nebudou k projednání reklamace převzaty a vrátí se na útraty reklamujícího zpět. Tím nejsou dotčena práva odběratele reklamovat, splní-li dodatečně tuto povinnost.

 

8. Reklamační komise je oprávněna přezkoušet údaje v dotazníku uvedené pověřenými zástupci; důvodem k zamítnutí reklamace je i provozní poškození prokazatelně zajištěné, i když bylo zatajeno nesprávným vyplněním dotazníku.

 

9. Reklamující obdrží písemné vyrozumění o výsledku provedené reklamace.

 

10. Reklamace vad včetně vymezení požadavků odběratele musí být podány písemně; ústní nebo telefonické reklamace jsou právně bezvýznamné.

 

11. Při zamítnutí reklamace se plášť na přání reklamujícího na jeho náklad vrátí, jinak se odevzdá bez náhrady do sběru.

 

12. Nesouhlasí-li reklamující s rozhodnutím reklamační komise, mohou odběratelé svá práva uplatnit u arbitráže a jde.li o práva občanů, u soudu.

 

O d d í l 3

Záruka na protektorované pláště

 

1. Podnik provádějící protektorování plášťů přejímá záruky za provedené obnovení běžné plochy I., II. a III. klasifikační skupiny těchto plášťů:

a)

které jsou montovány na nepoškozených ráfcích, rozměrů stanovených normou ČSN,

b)

do nichž jsou montovány duše stejných nebo přípustných rozměrů podle normy ČSN,

c)

které jsou huštěny a zatěžovány podle stanovených předpisů,

d)

u kterých nebylo předčasné opotřebení běžné plochy zaviněno závadou vozidla,

e)

u kterých jsou dodržovány maximální přípustné rychlosti vozidla podle platných předpisů.

 

2. Podnik provádějící protektorování plášťů ručí za protektorované pláště při splnění záručních podmínek uvedených v odstavci 1 osmnáct měsíců ode dne vyrobení protektoru. Pro kontrolu vyrobeného protektoru je každý protektorovaný plášť označen stanovenými údaji.

 

3. Při splnění záručních podmínek uvedených v odstavci 1 zaručuje podnik provádějící protektorování tento minimální kilometrický výkon plášťů, vyjádřený v základních kilometrech:

 

 

Klasifikační skupina

 

I.

II.

III.

a) osobní pneumatiky

16000 zkm

13000 zkm

10000 zkm

b) lehké nákladní pneu

18000 zkm

16000 zkm

13000 zkm

c) střední nákladní pneu

22000 zkm

20000 zkm

15000 zkm

d) těžké nákladní pneu

25000 zkm

20000 zkm

15000 zkm

e) obří nákladní pneu

30000 zkm

25000 zkm

18000 zkm

f) zadní traktorové pneu

10000 zkm

8000 zkm

8000 zkm

 

Poznámka:

 

Na úzké a široké pásy se poskytuje ve všech kategoriích 50% záručních kilometr; podle klasifikační skupiny I.

 

4. Výrobce neručí za jakost protektoru plášťů:

- u nichž byla obnovena běžná plocha ze záruky vyňata pro nesplnění stanovených záručních podmínek,

- jejichž obnovená běžná plocha byla poškozena mechanickými vlivy,

- poškozených průrazem kostry,

- které mají poškozeny patky pláště,

- u kterých došlo k přetržení nebo poškození lanka,

- poškozených nedostatečným odstupem při dvojmontáži, případně cizími tělesy, která vnikla mezi pláště,

- poškozených montovanými řetězy,

- poškozených jinými vlivy, jako při srážce nebo požáru vozidla,

- poškozených následkem přetížení vozidla, podhuštěním, případně jízdou po nenahuštěném plášti.

 

O d d í l 4

Způsob vyřizování záručních případů protektorovaných plášťů

 

1. Protektorované pláště, které neujedou zárukou stanovený počet kilometrů a nejsou poškozeny nehospodárným ošetřováním při provozu, reklamují se u podniku, který protektor dodal.

 

2. Na uznané reklamace poskytne dodavatel tuto náhradu:

a)

Byl-li protektor uznán pro výrobní vadu za nezpůsobilý k jízdě, nahradí jej dodavatel (výrobce) držiteli novým protektorem stejné rozměrové a klasifikační skupiny, a to pouze tehdy, neujel-li protektor více jak 50% záručních kilometrů, jinak za úhradu té části hodnoty protektorů, která odpovídá počtu neujetých záručních kilometrů,

b)

byl-li protektor uznán pro výrobní vadu za vadný a je schopen opravy, je opraven na náklad výrobce a vrácen zpět držiteli; protektor zůstává dále v původní záruce, do které se nevčítá doba od podání reklamace do vrácení pláště z opravy,

c)

náhradu za uznané reklamace poskytne dodavatel (výrobce) nejpozději do 6 týdnů po rozhodnutí reklamační komise a plášť odešle vyplaceně na adresu reklamujícího.

 

3. Reklamující je povinen zaslat reklamované pláště řádně očištěné s řádně vyplněným reklamačním dotazníkem. Pláště neodpovídající těmto podmínkám nebudou přijaty a vrátí se na náklad reklamujícího zpět. Tím nejsou dotčenaa práva odběratele reklamovat, splní-li dodatečně tuto povinnost.

 

4. Výrobce protektoru je oprávněn přezkoumat údaje v dotazníku. Důvodem k zamítnutí reklamace je i provozní poškození prokazatelně zjištěné, i když bylo zatajeno nesprávným vyplněním dotazníku.

 

5. Reklamující obdrží písemné vyrozumění o výsledku provedené reklamace.

 

6. Reklamace vad včetně vymezení požadavku odběratele musí být podány písemně; ústní nebo telefonické reklamace jsou právně bez významu.

 

7. Nesouhlasí-li reklamující s výsledkem reklamačního řízení, má právo podat námitky u vývojové skupiny opravářských služeb místního hospodářství v Gottwaldově-Malenovicích. Tím nejsou dotčena práva odběratele uplatnit svá práva u arbitráže a jde-li o práva občanů, u soudu.



Poznámky pod čarou:

Vyhláška č. 21/1962 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav a plánované údržby silničních vozidel pro motorovou dopravu ve veřejných automobilových opravnách.

Vztahy mezi socialistickými organizacemi při dodávkách plášťů se řídí též vyhláškou č. 171/1958 Ú.l.

§ 86 vyhlášky č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích.

Poznámky pod čarou:
1

Vyhláška č. 21/1962 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav a plánované údržby silničních vozidel pro motorovou dopravu ve veřejných automobilových opravnách.

2

Vztahy mezi socialistickými organizacemi při dodávkách plášťů se řídí též vyhláškou č. 171/1958 Ú.l.

3

§ 86 vyhlášky č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích.