102/1987 Sb. znění účinné od 1. 1. 1988 do 31. 1. 1991

102

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 15. prosince 1987

o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví

trvale nezpůsobilých k dosavadní práci

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 148a zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 98/1987 Sb., a § 275 odst. 3 písm. c) zákoníku práce v dohodě s federálním ministerstvem financí, ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky, ministerstvem zdravotnictví Slovenské socialistické republiky a Ústřední radou odborů:

§ 1

Rozsah platnosti

(1)

Tato vyhláška se vztahuje na pracovníky, kteří

vykonávají zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví a stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, ¹

vykonávají ostatní zaměstnání v hornictví pod území v hlubinných dolech ² a odpracovali v takovém zaměstnání nejméně 20 roků nebo v zaměstnání uvedeném v písmenu a) nejméně 15 roků anebo v uranových dolech nejméně deset roků,

jestliže se stali vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce pro

onemocnění nemocí z povolání ³ nebo ohrožení touto nemocí nebo

dosažení nejvyšší přípustné expozice ⁴ nebo

pracovní úraz ³ nebo

jiné onemocnění vznikající nebo podstatně se zhoršující vlivem pracovního prostředí, jejichž seznam je uveden v příloze k této vyhlášce.

(2)

Tato vyhláška se vztahuje též na pracovníky, kteří vykonávají ostatní zaměstnání v hornictví vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce pro

a)	onemocnění nemocí z povolání nebo
b)	pracovní úraz.

(3)

Tato vyhláška se dále vztahuje na pracovníky, kteří vykonávají zaměstnání se stálým pracovištěm v uhelných lomech a na skrývkách, ⁵ jestliže se stali vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce pro

a)	onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí nebo
b)	pracovní úraz nebo
c)	jiné onemocnění vznikající nebo podstatně se zhoršující vlivem pracovního prostředí, jejichž seznam je uveden v příloze k této vyhlášce.

§ 2

Pracovní uplatnění

(1)

Pracovníka uvedeného v § 1 odst. 1 a 2 organizace

a)	převede na jinou vhodnou práci v podzemí hlubinného dolu nebo
b)	převede na jinou vhodnou práci na povrchu dolu nebo
c)	uvolní do jiné organizace.

(2)

Pracovníka uvedeného v § 1 odst. 3 organizace

a)	převede na jinou vhodnou práci v uhelných lomech a na skrývkách nebo
b)	převede na jinou vhodnou práci mimo uhelný lom nebo skrývku nebo
c)	uvolní do jiné organizace.

(3)

Při převádění těchto pracovníků na jinou práci nebo při jejich uvolňování do jiné organizace postupuje organizace podle zákoníku práce․

(4)

Organizace je povinna vést evidenci ok převedení pracovníka na jinou práci a v potvrzení o zaměstnání ⁶ uvést důvod uvolnění pracovníka.

(5)

Pokud nároky pracovníka či jiná plnění v jeho prospěch jsou podle zvláštních předpisů ⁷ nebo kolektivních smluv vázány na celkovou dobu zaměstnání (praxe) nebo na nepřetržité trvání pracovního poměru, posuzují se tyto skutečnosti, jako kdyby ke změně nebo skončení předchozího pracovního poměru podle odstavců 1 a 2 nedošlo.

§ 3

(1)

Organizace jsou povinny ve spolupráci s příslušnými orgány státní zdravotní správy a v dohodě s příslušnými odborovými orgány vypracovat seznamy prací a pracovišť vhodných pro převáděné a uvolňované pracovníky. Přitom zabezpečí, aby seznamy prací a pracovišť byly pravidelně, nejméně jednou za dva roky, doplňovány a upravovány v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky a aby na práce a pracoviště uvedené v seznamech byli zařazování přednostně pracovníci převádění a uvolňovaní podle této vyhlášky.

(2)

Organizace začlení do plánů personálního a sociálního rozvoje konkrétní opatření k řešení pracovních a životních podmínek převáděných a uvolňovaných pracovníků a věnují jim individuální péče v zájmu urychlení jejich pracovní a společenské adaptace na novém pracovišti.

§ 4

(1)

Organizace jsou povinny zajistit, aby převáděným nebo uvolňovaným pracovníkům byla umožněna změna nebo rozšíření odborné kvalifikace, pokud nezajistí, aby tuto možnost zabezpečila nová organizace. Proto zejména

a)	ve středních odborných učilištích zabezpečují v součinnosti s příslušným národním výborem ⁸ zřizování studia při zaměstnání v učebních a studijních oborech vhodných pro převádění a uvolňované pracovníky pro potřeb uplatnění těchto pracovníků a potřeb organizací, které zabezpečí jejich nové pracovní zařazení;
b)	ve vlastních výchovně vzdělávacích zařízeních ⁹ zabezpečují kursy v rozsahu teoretické výuky nad 180 hodin pro vybraná dělnická povolání zařazená do III. kvalifikačního stupně, ukončované kvalifikační zkouškou předepsanou právním předpisem, popřípadě státní normou (dále jen "kvalifikační zkouška"). Takto získaná odborná kvalifikace pracovníka je kladena na roveň splnění požadavku odborné kvalifikace pro dané dělnické povolání;
c)	vyžadují zřizování pomaturitního nebo specializačního studia ¹⁰ na středních školách umožňujícího změnu, rozšíření, případně specializaci odborného vzdělání převáděných a uvolňovaných technickohospodářských pracovníků.

(2)

Přijetí do studia nebo kursu ani vykonání kvalifikační zkoušky není vázáno na splnění podmínky předchozí praxe v oboru, pro který má být dosažena změna nebo rozšíření odborné kvalifikace pracovníka.

(3)

Pracovníci jsou po dobu zaškolování nebo přeškolování odměňováni podle zvláštních předpisů. ¹¹

§ 5

Změna a rozšíření odborné kvalifikace se posuzuje v každé další organizaci, které uvolněného pracovníka zaměstnává, jako změna a rozšíření kvalifikace pracovníka v zájmu organizace, pokud koná práci tomu odpovídající.

§ 6

Orgány nadřízené organizacím jsou povinny zajistit, aby jimi řízené organizace využívaly při řešení nového pracovního uplatnění převáděných nebo uvolňovaných pracovníků především všech možností jejich účelného umístění na jiných svých pracovištích.

Hmotné zabezpečení

§ 7

Odstupné

(1)

Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1 a 2 organizace poskytne odstupné ve výši

trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, ¹² jestliže vykonávali po dobu nejméně 15 let zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracoviště pod zemí v hlubinných dolech (v uranových dolech nejméně deseti let) nebo nejméně po dobu 20 let ostatní zaměstnání v hornictví pod zemí v hlubinných dolech anebo jestliže utrpěli pracovní úraz, za který organizace plně odpovídá:

dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, jestliže vykonávali po dobu nejméně deseti let zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (v uranových dolech nejméně sedmi let);

průměrného měsíčního výdělku, jestliže vykonávali po dobu kratší než deset let zaměstnání I. pracovní kategorii v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (v uranových dolech méně než sedm let),

jsou-li převedeni nebo uvolněni podle § 2 odst. 1 písm. b) a c), a v poloviční výši uvedených částek, jsou-li převedeni podle § 2 odst. 1 písm. a).

(2)

Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 3 organizace poskytne odstupné ve výši

dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, jestliže vykonávali po dobu nejméně 15 let zaměstnání se stálým pracovištěm v uhelných lomech a na skrývkách anebo jestliže utrpěli pracovní úraz, za který organizace plně odpovídá;

jedenapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku, jestliže vykonávali po dobu nejméně deseti let zaměstnání se stálým pracovištěm v uhelných lomech a na skrývkách;

průměrného měsíčního výdělku, jestliže vykonávali po dobu kratší než deset let zaměstnání se stálým pracovištěm v uhelných lomech a na skrývkách;

jsou-li převedeni nebo uvolnění podle § 2 odst. 2 písm. b) a c), a v poloviční výši uvedených částek, jsou-li převedeni podle § 2 odst. 2 písm. a).

(3)

Pracovníkům, jimž byl přiznán invalidní důchod pro neschopnost vykonávat jakékoliv soustavné zaměstnání nebo z důvodů schopnosti vykonávat zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek, organizace poskytne odstupné ve výši

a)	šestinásobku průměrného měsíčního výdělku, jde-li o pracovníky uvedené v § 1 odst. 1 a 2;
b)	čtyřnásobku průměrného měsíčního výdělku, jde-li o pracovníky uvedené v § 1 odst. 3.

(4)

Pracovníkům, jimiž byl přiznán invalidní důchod, při němž mohou vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen zcela nepřiměřené jejich dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, organizace poskytne odstupné ve výši

a)	čtyřnásobku průměrného měsíčního výdělku, jde-li o pracovníky uvedené v § 1 odst. 1 a 2;
b)	dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, jde-li o pracovníky uvedené v § 1 odst. 3.

(5)

Při splnění podmínek stanovených v kolektivní smlouvě se zřetelem na nové pracovní zařazení pracovníků, jejich zdravotní stav, věk, pracovní výsledky a na potřeby nadřízeného orgánu lez poskytnout odstupné podle odstavců 1 a 2 až do dvojnásobku částek v nich uvedených.

§ 8

Další odstupné

(1)

Organizace může poskytnout další odstupné pracovníkům uvedeným v § 1, kteří byli převedeni na jinou práci na povrchu dolu podle § 2 odst. 1 písm.

b)	nebo uvolněni do jiné organizace podle § 2 odst. 1 písm. c) nebo uvolněni do jiné organizace podle § 2 odst. 2 písm. c) a dosáhli podstatné změny nebo podstatného rozšíření odborné kvalifikace za dále stanovených podmínek.

(2)

Další odstupné lze kolektivní smlouvou stanovit až do výše

a)	průměrného měsíčního výdělku, má-li pracovník vykonat kvalifikační zkoušku v příbuzném povolání [ § 4 odst. 1 písm. b)];
b)	dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, má-li pracovník dosáhnout odborné kvalifikace, která vyžaduje absolvování teoretické přípravy v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a vykonání kvalifikační zkoušky; ¹³
c)	trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, má-li pracovník vykonat závěrečnou zkoušku na středním odborném učilišti v dohodnutém učebním oboru;
d)	čtyřnásobku průměrného měsíčního výdělku, má-li pracovník dosáhnout úplného středního vzdělání ve studijním oboru na středním odborném učilišti nebo na jiné střední škole.

(3)

Podmínkou poskytnutí dalšího odstupného podle předchozího odstavce je splnění písemné dohody mezi organizací a pracovníkem o tom, že pracovník nejpozději do dvou let od převedení nebo uvolnění zahájí studium, které mu po jeho dokončení umožní dosáhnout podstatné změny nebo podstatného rozšíření odborné kvalifikace. V dohodě se dále uvede zejména

a)	název nového povolání,
b)	druh kvalifikace,
c)	způsob a doba jejího získání,
d)	výše dalšího odstupného. Po splnění dohody organizace na základě písemné žádosti pracovníka vyplatí další odstupné v dohodnut výši v nejbližším termínu pro výplatu mezd.

(4)

Za splnění dohody podle předchozího odstavce se považuje i vykonání zkoušky v nejbližším náhradním zkouškovém termínu nebo v termínu odloženém nejdéle o jeden rok, pokud k jeho odložení došlo bez zavinění pracovníka.

(5)

Pracovníkům, kteří dosáhli podstatné změny nebo podstatného rozšíření odborné kvalifikace pro výkon povolání ještě před uvolněním nebo kteří se vracejí k výkonu povolání (příbuzné povolání), pro které se připravili před nástupem do hornictví, lze poskytnout další odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Podmínkou poskytnutí tohoto dalšího odstupného je, že se pracovník v písemné dohodě s uvolňující organizací zaváže setrvat v nové organizaci v pracovním poměru po dobu nejméně tří let a vykonávat práci odpovídající nově získané kvalifikaci nebo kvalifikaci získané před nástupem do hornictví nebo vrátit uvolňující organizaci za podmínek uvedených v její kolektivní smlouvě toto odstupné ve výši odpovídající nesplnění převzatého závazku. O výplatu dalšího odstupného požádá pracovník písemně uvolňující organizaci nejdříve po půlročním výkonu práce v nové organizaci a předloží potvrzení nové organizace ok řádném výkonu práce v příslušném povolání. Organizace vyplatí další odstupné v nejbližším termínu pro výplatu mezd.

§ 9

(1)	Odstupné i další odstupné se poskytuje ve výši příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku zjištěného podle pracovněprávních předpisů před prvním převedením nebo uvolněním pracovníka po odečtení daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka v tomto mzdovém období. Odstupné i další odstupné se hradí z finančních nákladů organizace.
(2)	Celková výše odstupného včetně dalšího odstupného podle této vyhlášky a dosavadních předpisů nesmí ani po několikerém převedení pracovníka až do jeho uvolnění z důvodů uvedených v této vyhlášce činit více než desetinásobek průměrného měsíčního výdělku stanoveného podle předchozího odstavce.

§ 10

Mzdové vyrovnání

(1)	Pracovníkům uvedeným v § 1, kteří byli převedeni na jinou práci nebo k uvolnění do jiné organizace ( § 2 odst. 1 a 2) přísluší, pokud není dále stanoveno jinak, mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem před převedením nebo uvolněním a hrubým výdělkem dosahovaným na nové práci nebo na novém pracovišti (dále jen nové pracoviště"), a to od nástupu na novém pracovišti po dobu tří měsíců. Dochází-li u pracovníků k podstatné změně jeho pracovní činnost vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace ( § 8 odst. 2), jichž nemohl bez své viny dosáhnout v uvedené době, přísluší mu mzdové vyrovnání ještě po další dobu nezbytnou k dosažení či rozšíření kvalifikace, nejdéle po dobu šesti měsíců od nástupu na novém pracovišti, popřípadě při nutnosti přípravy na kvalifikační zkoušku nejdéle celem po dobu 12 měsíců.
(2)	Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny, za něž pracovník pobírá po přechodu na nové pracoviště náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu; mzdové vyrovnání za dobu poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu přísluší ve výši rozdílu mezi těmito dávkami, které by pracovník pobíral na dřívějším pracoviště a dávkami přiznanými na novém pracovišti.
(3)	Mzdové vyrovnání se neposkytuje pracovníku, kterému přísluší mzda podle § 115 odst. 5 zákoníku práce, a pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním průměrného výkonu dosahovaného pracovníky vykonávajícími stejnou práci.
(4)	Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi převedenému na jinou práci dosavadní organizace; uvolněnému pracovníkovi organizace, u níž nastoupil do pracovního poměru, a to z ostatních osobních nákladů v termínech určených pro výplatu mzdy. Poskytnutou částku mzdového vyrovnání uhradí nové organizaci uvolňující organizace z ostatních osobních nákladů po skončení doby, za níž mzdové vyrovnání přísluší.
(5)	Pracovníku v případě uvolnění do jiné organizace přísluší mzdové vyrovnání jen, nastoupí-li do pracovního poměru nejpozději do jednoho měsíce od skončení předchozího pracovního poměru nebo od skončení nároku na příspěvek před nástupem nového zaměstnání; ¹⁴ doba pracovní neschopnosti delší než šest pracovních dnů se do této doby nezapočítává.
(6)	Pracovníkům převedeným na jinou práci nebo uvolněným do jiné organizace v důsledku dosažení nejvyšší přípustné expozice přísluší místo mzdového vyrovnání nejdéle po dobu jednoho roku od nástupu na novém pracovišti doplatek do průměrného výdělku dosahovaného před převedením nebo uvolněním.

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 11

Splňuje-li pracovník uvedený v § 1 současně podmínky pro hmotné zabezpečení podle zvláštních předpisů, ¹⁵ poskytne se mu hmotné zabezpečení podle předpisu, který je pro něho výhodnější.

§ 12

Při cestách do místa školení a zpět se zaškolovaným a přeškolovaným pracovníkům poskytuje náhrada jízdních výdajů jako při pracovní cestě. ¹⁶

§ 13

Průměrný výdělek

Pro účely náhrady škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se zvláštní příspěvek horníkům ¹⁷ zahrnuje jak do průměrného výdělku před vznikem škody, tak i do výdělku po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání. Jestliže právní předpisy stanoví pro pracovníka výhodnější výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, ¹⁸ nezahrnuje se zvláštní příspěvek horníkům do průměrného výdělku před vznikem škody.

§ 14

(1)	Hmotné zabezpečení podle této vyhlášky náleží pracovníkům, u nichž k převedení nebo uvolnění dojde po počátku její účinnosti.
(2)	Nároky, které vznikly pracovníkům přede dnem účinnosti této vyhlášky, se posuzují podle dosavadních předpisů.
(3)	Odstupné podle § 7 náleží také pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1 písm. b) a odst. 2, u nichž k převedení nebo uvolnění došlo po 31. prosinci 1982, pokud jim podle dosavadních předpisů nebylo poskytnuto; vyplácí se na základě písemné žádosti pracovníka. Ustanovení § 9 platí i zde.

§ 15

Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášek č. 21/1982 Sb. a č. 145/1982 Sb.

§ 16

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.

Ministr:

M. Boďa v. r.

Příloha k vyhlášce č. 102/1987 Sb.

Seznam onemocnění

vznikajících nebo podstatně se zhoršujících vlivem pracovního prostředí

na pracovištích v hornictví a rámcové návody pro jejich hodnocení

1. Chronická obstruktivní plicní choroba

Za podstatné zhoršení se považuje objektivně prokazatelné zhoršení spirometrických funkcí na 75 % náležité hodnoty a pod tuto hranici. Při hodnocení se přihlíží též ke zhoršujícímu vlivu nadměrného kuřáctví.

2. Přetlaková choroba (primární asendiální hypertenze)

Objektivně prokazatelná změně stadia hypertenze, vznik komplikací.

3. Rozsáhlé žilní městky (varixy) dolních končetin

Rozšíření varixů na celou dolní končetinu, vznik atrofických změn, chronický kožní vřed u varikózního komplexu.

4. Bolestivé páteřní syndromy (bolestivé vertebrogenní syndromy)

Opakovaný výskyt po dobu nejméně jednoho roku se zkracováním intervalu mezi atakami, průkaz objektivních známek.

5. Reumatické zánětlivé choroby kloubů a svalů (progresivní polyartritida, spondylartritida ankylopoetica)

Přechod do vyššího stádia postižení, průkaz aktivity onemocnění, práce ve vlhkém a studeném pracovním prostředí.

6. Deformační artrózy na velkých kloubech

Výrazné anatomické (rentgenové) změny a funkční zhoršování, soustavně léčené po dobu nejméně jednoho roku, práce ve vlhkém a studeném pracovním prostředí.

7. Plísňové onemocnění, psoriáza a chronická ekzémy kůže

Šíření chorobného procesu na další oblasti kůže, opakovaný výskyt i při soustavném léčení po dobu nejméně jednoho roku, která znemožňuje nebo výrazně omezuje zdravotní způsobilost k práci na pracovištích hlubinného hornictví.

8. Zhoršení funkce zraku nebo sluchu

Stavy po onemocněních se zhoršující se tendencí, pokles zrakových funkcí nebo oblastí sluchu pod hodnoty stanovené bezpečnostníni předpisy.

9. Vředová choroba žaludku a dvanáctníku

Zvýšený počet recidiv, zřetelné zkrácení klidových intervalů v posledních dvou letech, zhoršující se stav výživy (pokles tělesné hmotnosti), nutnost trvalého dietního stravování.

10. Onemocnění srdce s ergonometricky prokázaným snížení srdeční funkce

Všechna onemocnění srdce (vada, záněty, ischemická choroba srdeční, kardiopatie), která mají za následek dušnost v klidu či námahovou dušnost nebo jsou spojena s projevy bolesti (angina pectoric všech typů).

11. Ischemická choroba končetin prokázaná objektivně arteriograficky nebo jinou metodou

Klaudiační potíže se zhoršující se tendencí, práce ve vlhkém a studeném prostředí.

12. Chronická nebo recidivující onemocnění močového ústrojí

Všechna chronická onemocnění ledvin, chronická nebo recidivující onemocnění močového měchýře, zejména záněty a novotvary s poruchami močení, zhoršující se při práci ve vlhkém a studeném prostředí.

13. Chronické záněty středouší (i jednostranné) s opakovanými recidivami

Opakované exacerbace v posledních dvou letech s hnisavým výtokem, práce na pracovištích s významným rizikem hluku (stanoví orgány hygienické služby)

14. Akutní reakce psychotického charakteru s klinickými projevy, které vznikly do tří měsíců od havarijní příhody na pracovišti

Anxiózní reakce, pro něž pracovník opakovaně žádá o rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů; diagnózu lze stanovit až do vyšetření na psychiatrickém oddělení nebo v psychiatrické léčebně.

15. Zánět zevního zvukovodu

Opakovaný těžší zánět zevního zvukovodu se zřejmou příčinnou souvislostí se zvýšenou prašností na pracovišti

Pro doly s rizikem ionizujícího záření (uranové doly a ostatní doly s tímto rizikem):

16. Rakovina hrtanu

Pro diagnózu je nutno histologický průkaz.

17. Rakovina kůže

Při opakovaném výskytu v posledních dvou letech je nutný histologický průkaz.

18. Trvalé poruchy krvetvorby

Anemie trvající déle než jeden rok s poklesem červených krvinek pod 3,5 miliónu v mm krychlových obtížně léčitelné; pokles bílých krvinek pod 3500 a jejich trvalý vzestup nad 10 000 v mm krychlových.

Poznámky:

a)	Lékařská poradní komise (LPK) ¹ při vydávání posudku se řídí rámcovými návody uvedenými u jednotlivých položek

b)	Posuzování nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání se řídí zvláštními předpisy. ²

____________

¹)	§ 26 odst. 3 směrnic č. 49/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví, ve znění směrnic č. 17/1970 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČSR o posuzování zdravotní způsobilosti k práci.

27 směrnic ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky ze dne 20. 5. 1970 čj. Z-7709/1970-B/1 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci uveřejněných pod č. 17/1970 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR (registrováno v částce 24/1970 Sb), ve znění směrnic ze dne 15. 12. 1971 čj. Z-3401/1972-B/2 uveřejněných pod č. 8/1972

Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR (registrováno v částce 13/1972 Sb).

²)	Instrukce č. 25/1973 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČSR, Hlášení a evidence nemocí z povolání, profesionálních otrav a jiných poškození na zdraví z práce.

Směrnice ministerstva zdravotnictví SSR ze dne 17. 5. 1974 čj. Z-10949/1973-B/1 o hlášení a evidenci nemocí z povolání a profesionálních otrav a jiných poškození na zdraví z práce uveřejněné pod č. 4/1974 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR (registrování v částce 18/1974 Sb).

Poznámky pod čarou:

§ 12 odst. 1 písm. a) č. 1 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 73/1982 Sb.

Čl. II a část I přílohy k nařízení vlády ČSSR č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví.

§ 12 odst. 1 písm. a) č. 2 zákona č. 121/1975 Sb., ve znění zákona č. 73/1982 Sb.

§ 190 zákoníku práce.

§ 4 odst. 1 zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům.

§ 190 zákoníku práce.

Část II přílohy k nařízení vlády ČSSR č. 74/1982 Sb.

§ 60 odst. 1 zákoníku práce.

Například vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích.

§ 12 zákona ČNR č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství (úplné znění č. 48/1984 Sb.).

§ 12 zákona SNR č. 79/1978 Sb., o státní správě ve školství (úplné znění č. 50/1984 Sb.).

§ 26 vyhlášky ministerstva školství ČSR č. 124/1984 Sb., o středních školách.

§ 26 vyhlášky ministerstva školství SSR č. 152/1984 Sb., o středních školách.

Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 131/1983 Sb., o výchově a vzdělávání pracovníků a v socialistických organizacích.

Vyhláška ministerstva školství SSR č. 6/1984 Sb., o výchově a vzdělávání pracovníků v socialistických organizacích.

§ 32 vyhlášky č. 124/1984 Sb.

§ 32 vyhlášky č. 152/1984 Sb.

Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. 6. 1971 čj. II/3-190/71-7208/Šm o odměňování pracovníků po dobu zaškolení (registrován v částce 13/1971 Sb).

Vyhláška ministerstva školství č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání.

§ 275 zákoníku práce.

§ 30 až 34 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 112/1975 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku.

Například oprávnění k obsluze a údržbě parních a horkovodních kotlů ( ČSN 07 0710 ).

§ 4 až 7 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření.

Například vyhláška č. 74/1970 Sb., ve znění vyhlášky č. 4/1979 Sb. a vyhlášky č. 128/1975 Sb.

§ 5 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.

Zákon č. 98/1987 Sb.

Například § 52 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb.