Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

45/1987 Sb. znění účinné od 1. 6. 1992 do 31. 12. 2006
změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 262/2006 Sb.

1.1.2007

zrušena

zákonem č. 235/1992 Sb.

1.6.1992

45

 

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 20. května 1987

o zásadách pro zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů

pracovníkům do 21 let věku v podzemí hlubinných dolů

 

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 83 odst. 4 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb., v dohodě s Ústřední radou odborů:

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška upravuje zásady postupu při zavádění zkrácené pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů na 36 hodin týdně (dále jen „zkrácená pracovní doba“) pracovníkům do skončení kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 21 let věku, kteří vykonávají zaměstnání 1. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech.1

Povolování zkrácení pracovní doby

§ 2

Federální ústřední orgány a ústřední orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále jen „ústřední orgány“) podávají návrhy na zkrácení týdenní pracovní doby2 ministerstvu práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo ministerstvu práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky příslušnému podle sídla organizace (dále jen „příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí“). Návrh musí obsahovat

a)

označení organizací, pracovních činností podle příslušného mzdového předpisu (kvalifikačního katalogu) a orientační počet pracovníků, kterým má být pracovní doba zkrácena,

b)

stanovisko příslušného orgánu hygienické služby,

c)

soubor opatření ochrany pracovníků v následujícím období s určením technických,3 organizačních a jiných opatření včetně postupných termínů pro snižování škodlivých vlivů pracovního prostředí, pro které se navrhuje pracovní dobu zkrátit, při zabezpečení plnění výrobních úkolů,

d)

stanovisko příslušného odborového orgánu.

§ 3

(1)

Příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí v mezích své územní působnosti po prověření náležitostí návrhu ústředního orgánu (§ 2) povoluje v dohodě s příslušným ministerstvem zdravotnictví a příslušným odborovým orgánem zkrácenou pracovní dobu za podmínek stanovených touto vyhláškou na určitou dobu, nejdéle však na pět let.

(2)

Povolení podle předchozího odstavce musí obsahovat zejména

a)

označení organizací, pracovních činností podle příslušného mzdového předpisu (kvalifikačního katalogu) a orientační počet pracovníků, pro které se zkrácená pracovní doba povoluje,

b)

délku zkrácené pracovní doby 36 hodin, její rozvržení na nejvýše pět dní v týdnu a nejvýše přípustnou délku pracovní doby v jednotlivých dnech osm hodin (§ 9 odst․ 1),

c)

určení data, od kterého se v jednotlivých organizacích zavádí zkrácená pracovní doba,

d)

určení doby trvání zkrácené pracovní doby,

e)

podmínku postupné realizace souboru opatření ochrany pracovníků v následujícím období [§ 2 písm. c)] při dodržení nejvyšší hospodárnosti a maximálního využití vlastních zdrojů organizací.

(3)

Stejnopis povolení zkrácené pracovní doby zašle příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí federálnímu ministerstvu práce a sociálních věcí.

(4)

Ústřední orgány4 (§ 2) sledují dodržování podmínek, za kterých byla zkrácená pracovní doba povolena.

§ 4

(1)

Od data určeného v povolení je organizace povinna zkrácenou pracovní dobu zavést; od tohoto data vzniká pracovníků na zkrácenou pracovní dobu nárok, který zanikne nejpozději uplynutím měsíce, ve kterém pracovník dovrší 21 let věku.

(2)

Organizace je povinna se zavedení zkrácené pracovní doby pracovníky seznámit a uvést podmínky povolení zkrácené pracovní doby v pracovním řádu;5 pokud organizace nevydala pracovní řád, je povinna s povolením zkrácené pracovní doby pracovníky seznámit jiným prokazatelným způsobem. Taktéž platí i o uplynutí doby, na kterou byla zkrácená pracovní doba povolena [§ 3 odst. 2 písm. d)].

Mzda za odpadlou pracovní dobu

§ 5

(1)

K úhradě mzdy za odpadlou pracovní dobu pracovníků odměňovaných hodinovými mzdovými tarify zvýší organizace tyto tarify podle stupnice mzdových tarifů, která je v příloze této vyhlášky.

(2)

Není-li zvýšení mzdových tarifů podle předchozího odstavce vhodné, poskytne organizace pracovníkům ke mzdě dosažené ve zkrácené pracovní době mzdové vyrovnání. Procentní výše mzdového vyrovnání činí při zkrácení pracovní doby ze 40 hodin na 36 hodin týdne 11,1 % základu pro výpočet mzdového vyrovnání.

(3)

Do základu pro výpočet mzdového vyrovnání se nezahrnují

a)

náhrada mzdy při překážkách v práci s výjimkou náhrady mzdy při prostojích,6

b)

náhrada mzdy za dovolenou na zotavenou a svátky,7

c)

příplatky ke mzdě, prémie a odměny, jejichž výše se nevypočítává ze mzdového tarifu (základní mzdy) pracovníka.

§ 6

Výše příplatků, které jsou stanoveny mzdovými předpisy podle skutečně opracované doby, se nemění.

§ 7

Měsíční mzda pracovníka, který pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, se z důvodu jejího zkrácení podle této vyhlášky nemění.

§ 8

U pracovníků s kratší pracovní dobou (§ 86 zákoníku práce) se postupuje obdobně podle bodu 25 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 63 1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, s výjimkou jeho poslední věty.

Společná a závěrečná ustanovení

§ 9

(1)

Pracovní doba rozvržená vedoucím organizace8 nesmí přesáhnout v jednotlivých dnech osm hodin a může být v jednotlivých týdnech rozvržena na nejvýše na pět dní.

(2)

Při rozvržení pracovní doby podle předchozího odstavce nesmí být nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrácen pod hranice uvedené v § 90 odst. 1 a § 92 odst. 1 zákoníku práce

§ 10

(1)

Organizace nesmí pracovníkovi, který má zkrácenou pracovní dobu podle této vyhlášky

a)

nařizovat práce přesčas,9

b)

zařazovat ho do směn stanovených těžebním režimem na sobotu,10

c)

povolovat výkon prací uvedených v § 1 ve vedlejším pracovním poměru (§ 7071 zákoníku práce).

(2)

Pracovník, kterému byla zkrácena pracovní doba podle této vyhlášky, nesmí vykonávat práce uvedené v předchozím odstavci, ani práce uvedené v § 1 v souběžných pracovních poměrech přesahujících v úhrnu 36 hodin týdně.

§ 11

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.

Ministr:

M. Boďa v. r.

Příloha k vyhlášce č. 45/1987 Sb.

Stupnice mzdových tarifů při 36 hodinové týdenní pracovní době

 

Stupnice mzdových tarifů

Mzdový tarif v Kčs/hod.

Třída

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1

6,30

7,10

8,00

9,00

10,10

11,30

12,70

14,30

16,10

2

6,60

7,40

8,40

9,50

10,60

11,90

13,40

15,10

17,00

3

7,10

8,00

9,00

10,10

11,30

12,70

14,30

16,10

18,10

4

7,40

8,40

9,50

10,60

11,90

13,40

15,10

17,00

19,20

5

8,00

9,00

10,10

11,30

12,70

14,30

16,10

18,10

20,40

6

8,40

9,50

10,60

11,90

13,40

15,10

17,00

19,20

21,60

7

9,00

10,10

11,30

12,70

14,30

16,10

18,10

20,40

22,90

8

9,50

10,60

11,90

13,40

15,10

17,00

19,20

21,60

24,30

9

10,10

11,30

12,70

14,30

16,10

18,10

20,40

22,90

25,80

10

10,60

11,90

13,40

15,10

17,00

19,20

21,60

24,30

27,40

11

11,30

12,70

14,30

16,10

18,10

20,40

22,90

25,80

29,00

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
Čl. V zákona č.235/1992 Sb.1.6.1992
Čl. IV zákona č.235/1992 Sb.1.6.1992


Poznámky pod čarou:

§ 12 odst. 1 písm. a) č. 1 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálních zabezpečení, ve znění zákona č. 73/1982 Sb.

Nařízení vlády ČSSR č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví.

Bod IV/3 usnesení vlády ČSSR č. 241/1986 o rozboru zdravotní situace horníků exponovaných pracovišť v podzemí hlubinných dolů a o komplexním řešení jejich pracovních a hygienických podmínek a preventivní zdravotní péče v dalších letech 8. a 9. pětiletky včetně zdrojů finančního krytí.

§ 83 odst. 3 zákoníku práce.

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimu s pětidenním pracovním týdnem.

§ 133 odst. 1 zákoníku práce a § 35 písm. b) a c) nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

§ 26 odst. 2 zákoníku práce.

Zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona č. 65/1965 Sb. a zákona č. 56/1975 Sb.

§ 107, 109118 zákoníku práce.

§ 84 odst. 2, § 8587 zákoníku práce.

Směrnice federálního ministerstva paliv a energetiky č. 18/1982 o práci ve směnách stanovených těžebním režimem na sobotu (reg. částka 26/1982 Sb.).

Poznámky pod čarou:
1

§ 12 odst. 1 písm. a) č. 1 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálních zabezpečení, ve znění zákona č. 73/1982 Sb.

Nařízení vlády ČSSR č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví.

Bod IV/3 usnesení vlády ČSSR č. 241/1986 o rozboru zdravotní situace horníků exponovaných pracovišť v podzemí hlubinných dolů a o komplexním řešení jejich pracovních a hygienických podmínek a preventivní zdravotní péče v dalších letech 8. a 9. pětiletky včetně zdrojů finančního krytí.

2

§ 83 odst. 3 zákoníku práce.

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimu s pětidenním pracovním týdnem.

3

§ 133 odst. 1 zákoníku práce a § 35 písm. b) a c) nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

4

§ 26 odst. 2 zákoníku práce.

5
6
7

Zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona č. 65/1965 Sb. a zákona č. 56/1975 Sb.

§ 107, 109118 zákoníku práce.

8

§ 84 odst. 2, § 8587 zákoníku práce.

9
10

Směrnice federálního ministerstva paliv a energetiky č. 18/1982 o práci ve směnách stanovených těžebním režimem na sobotu (reg. částka 26/1982 Sb.).