Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

103/1988 Sb. znění účinné od 1. 10. 1988 do 31. 12. 2008

103

 

ZÁKON

ze dne 16. června 1988

o změnách v nemocenském zabezpečení

 

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků, zákona č. 116/1967 Sb., o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků, zákona č. 89/1968 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a zákon o sociálním zabezpečení, zákona č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného, zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení, zákona č. 148/1983 Sb., o sjednocení sazeb nemocenského, zákona č. 57/1984 Sb., o některých změnách v nemocenském zabezpečení pracujících, zákona č. 109/1984 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, a zákona č. 51/1987 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

1.

§ 1 až 4 zní:

§ 1

Vznik a zánik zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

 

Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte vzniká družstevníku dnem vzniku členství v družstvu, ne však dříve než dnem skutečného začátku výkonu práce. Toto zabezpečení zaniká dnem, jímž členství v družstvu zaniklo.

 

Trvání zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

 

§ 2

 

(1) Družstevník, který podle dohody o pracovních podmínkách má konat práci v družstvu jen po část kalendářního roku, nebo který byl družstvem uvolněn z výkonu práce, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jen v době, kdy podle uvedené dohody měl práci konat nebo jí konal.

(2) Družstevník, který podle dohody o pracovních podmínkách koná práce jen občas a nepravidelně podle potřeb družstva, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem.

 

§ 3

 

Družstevník je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v době, kdy vykonává v zahraničí práci pro družstvo․

 

§ 4

Vynětí ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

 

Družstevník, který podle dohody o pracovních podmínkách má vykonávat práci takového rozsahu, že odměna nedosahuje ani 120 Kčs měsíčně, je ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky dítěte vyňat.“.

2.

§ 7 se vypouští.

3.

V § 8 odst. 1 a § 16 odst. 1 se vypouští závorka s odkazem na § 7.

4.

§ 11 zní:

§ 11

 

Družstevníku, který podle dohody o pracovních podmínkách bude konat práci v družstvu jen po část kalendářního roku, a nejde o důchodce, kterému se vyplácí starobní nebo invalidní důchod, náleží nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Toto omezení neplatí,jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo jestliže družstevník v době kalendářního roku před vznikem pracovní neschopnosti byl účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte aspoň 180 dnů.“.

5.

V § 12 se ve větě první slova „v družstvu pracovně činný po dobu aspoň“ nahrazují slovy „účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte nejméně pod dobu“.

6.

V § 16 odst. 7 se na konci připojují tato slova: „nebo jde-li o družstevníka , který podle dohody o pracovních podmínkách nepracuje na pracovištích družstva, ale vykonává pro družstvo práci doma.“.

7.

§ 19 se vypouští.

8.

§ 19a odst. 5 se vypouští a dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

9.

§ 22 odst. 2 zní:

(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny a svátky, za něž se poskytuje družstevníku náhrada pracovní odměny, nebo za něž se měsíční pracovní odměna jinak nekrátí.“.

10.

V § 25 odst. 1 se ve větě první vypouštějí slova „k pozdějšímu osvojení“.

11.

§ 27 zní:

§ 27

 

(1) Peněžitá pomoc podle tohoto zákona se poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému družstevníku, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo o dítě, jehož matka zemřela.

(2) Peněžitá pomoc náleží také družstevníku, který pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění.

(3) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u družstevníka uvedeného v odstavcích 1 a 2 posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se družstevník o dítě stará, nejdéle po dobu 31 týdnů, a v případě uvedeném v odstavci 2 po dobu 22 týdnů, ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku.

(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci družstevníku platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.“.

12.

§ 27a se vypouští.

13.

§ 30 a 31 zní:

§ 30

Podmínky nároku

 

(1) Přídavky na děti náležející družstevníku, který je podle tohoto zákona účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jestliže

a)

má nezaopatřené děti,

b)

vykonává práci v družstvu v rozsahu předepsaného pracovního úvazku a

c)

vykonával práci v družstvu v kalendářním měsíci po stanovenou dobu.

(2) Družstevníku povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě, jsou-li splněny ostatní podmínky, přídavky na děti, jestliže byl účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v době nástupu služby nebo v době, kdy byl povolán k výkonu služby, nebo jestliže v době, kdy byl povolán k výkonu služby, měl zachovány nároky z uvedeného zabezpečení.

(3) Přídavky na děti náležejí družstevníku také po zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, pokud se poskytuje z důvodu tohoto zabezpečení ještě nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, podmínkou je, že před zánikem zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte vykonával v družstvu práci v rozsahu předepsaného pracovního úvazku.

 

§ 31

Nezaopatřené děti

 

(1) Za nezaopatřené se považují vlastní i osvojené děti družstevníka nebo jeho manžela, pokud děti žijí v Československé socialistické republice, a to do skončení povinné školní docházky.

(2) Po skončení povinné školní docházky se dítě považuje za nezaopatřené, nejdéle však do dosažení 26 let, jestliže

a)

se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem anebo předepsaným výcvikem,

b)

se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc,

c)

pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek, nebo,

d)

pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav.

(3) Prováděcí předpis stanoví, za jakých podmínek se poskytují přídavky na děti, na vnuky a sourozence družstevníka nebo jeho manžela a na děti, které se zdržují v cizině.“.

14.

Dosavadní § 33 se označuje jako § 35a a dosavadní § 35 se označuje jako § 35b.

15.

§ 33 až 35 zní:

Pracovní úvazek a odpracovaná doba

 

§ 33

 

(1) K přiznání přídavků na děti se vyžaduje, aby družstevník měl pracovní úvazek odpovídající stanovené týdenní pracovní době, která je v souladu s družstevními předpisy obecně zavedena pro provoz, v němž koná práci.

(2) Jde-li o družstevníka se změněnou pracovní schopností nebo o družstevnici, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě a má z tohoto důvodu kratší pracovní úvazek, vyžaduje se pro přiznání přídavků na děti pracovní úvazek odpovídající polovině pracovní doby uvedené v předchozím odstavci. To platí též, jde-li o družstevníka svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě.

(3) Jde-li o družstevníka (družstevnici) svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou (druhem), je poživatelem částečného invalidního důchodu a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, považuje se podmínka pracovního úvazku za splněnou, dosáhne-li odměna za práci v kalendářním měsíci nejméně 400 Kčs. Ustanovení odstavce 4 věty třetí platí obdobně.

(4) U družstevníků, kterým družstvo nestanoví dobu výkonu práce, a u družstevníků, kteří podle dohody o pracovních podmínkách nepracují na pracovištích družstva, ale vykonávají pro družstvo práci doma, se považují podmínky pracovního úvazku a odpracované doby za splněné v kalendářním měsíci, v němž takový družstevník dosáhl odměny za práci nejméně 700 Kčs. Jde-li o družstevníka se změněnou pracovní schopností, o družstevníka uvedeného v odstavci 2 větě druhé nebo o družstevnici, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, vyžaduje se, aby odměna za práci v kalendářním měsíci činila nejméně 400 Kčs. Částky 700 Kčs, popřípadě 400 Kčs, se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v němž družstevník nemohl konat práci z vážných důvodů; za vážný důvod se považuje uznaná dočasná pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz, karanténa, placená mateřská dovolená, lázeňská péče, výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu a služba v ozbrojených silách.

 

§ 34

 

(1) K přiznání přídavků na děti za jednotlivý kalendářní měsíc se vyžaduje, aby družstevník v tomto měsíci odpracoval všechny pracovní dny (směny), které pro něj vyplývají ze stanoveného rozvržení pracovní doby.

(2) Odpracované době se klade na roveň

a)

doba dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, karantény, mateřské dovolené, další mateřské dovolené a doba nepřítomnosti v práci z důvodu péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování nemocného člena rodiny ( § 16),

b)

doba za kterou se poskytuje náhrada odměny za práci, popřípadě odměna za práci, jakož i doba, za kterou při důležitých osobních překážkách v práci náhrada odměny za práci nenáleží jen proto, že družstevník nesplňuje požadovanou podmínku doby výkonu práce,

c)

doba výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, služby v ozbrojených silách včetně potřebného pracovního volna poskytovaného v souvislosti s touto službou,

d)

doba, po kterou družstevník prokazatelně nemohl pracovat pro nepříznivé povětrnostní vlivy, popřípadě pro překážku na straně družstva,

e)

doba pracovního volna poskytovaného podle předpisů o studiu při zaměstnání nebo podle předpisů o externí aspirantuře,

f)

doba náhradního volna za práci přesčas nebo ve svátek,

g)

doba lázeňské péče,

h)

doba pracovního volna omluveného družstvem z jiného důvodu.

 

§ 35

Výše přídavků na děti

 

(1) Přídavky na děti činí měsíčně

na jedno dítě 200 Kčs,

na dvě děti 650 Kčs,

na tři děti 1210 Kčs,

na čtyři děti 1720 Kčs,

a zvyšují se na každé další dítě o 350 Kčs měsíčně.

(2) Jde-li o nezaopatřené dítě starší jednoho roku, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči, poskytuje se k přídavkům na děti příplatek ve výši

a)

500 Kčs měsíčně, nebo

b)

700 Kčs měsíčně, jde-li o dítě, které vyžaduje mimořádnou péči zvlášť náročnou.

Podmínkou je, že dítě není umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem pro takové děti, a jde-li o příplatek podle ustanovení písmene b), ani v zařízení s denní docházkou. Příplatek podle ustanovení písmene a) náleží, nesplňuje-li dítě podmínky pro příplatek podle ustanovení písmene b) jen proto, že je umístěno v zařízení s denní docházkou.

(3) Splní-li se během kalendářního měsíce podmínky pro změnu výše přídavků na děti, náležejí za celý kalendářní měsíc vyšší přídavky na děti.“.

16.

V § 35b odst. 1 se ve větě druhé za slova „z důvodů léčení“ vkládají tato slova: „případně z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy na budoucí povolání,“.

17.

§ 116 odst. 3 se vypouští. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

18.

V § 144 se ve větě první za slova „s ministerstvem zemědělství a výživy“ vkládají tato slova: „se Svazem družstevních rolníků“.

19.

V § 144 se na konci připojuje tato věta: „Jde-li o družstevníka uvedeného v § 2 odst. 2 stanoví také rozsah nároků ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte.“.

Čl. II

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného, zákona č. 73/1982 Sb., o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenském pojištění, zákona č. 57/1984 Sb., o některých změnách v nemocenském zabezpečení pracujících, zákona č. 109/1984 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, a zákona č. 51/1987 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

1.

V § 9 se na konci připojují tato slova: „nebo za něž se měsíční mzda jinak nekrátí.“.

2.

V § 11 odst. 1 se ve větě první vypouštějí slova „k pozdějšímu osvojení“.

3.

V § 12a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které zní:

(2) Peněžitá pomoc náleží také pracovníku, který pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění.

(3) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u pracovníka uvedeného v odstavcích 1 a 2 posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se pracovník o dítě stará, nejdéle po dobu 31 týdnů, a v případě uvedeném v odstavci 2 po dobu 22 týdnů, ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

4.

§ 21 se doplňuje odstavci 3 a 4 které zní:

(3) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro pracovníka svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou a pečuje o jedno nezaopatřené dítě.

(4) Jde-li o pracovníka (pracovnici) svobodného, ovdovělého, rozvedeného, nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou (druhem), je poživatelem částečného invalidního důchodu a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, považuje se podmínka pracovního úvazku za splněnou, dosáhne-li hrubého výdělku v kalendářním měsíci nejméně 400 Kčs. Ustanovení § 23 věty třetí platí obdobně.“.

5.

§ 22 odst. 2 písm. a) zní:

a)

doba dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, karantény, mateřské dovolené, další mateřské dovolené a doba nepřítomnosti v práci z důvodu péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování nemocného člena rodiny.“.

6.

§ 22 odst. 2 písm. h) zní:

h)

doba pracovního volna omluveného organizací z jiného důvodu,“.

7.

V § 22 odst. 2 se vypouští ustanovení písmene i).

8.

V § 23 věta druhá zní: „Jde-li o pracovníka se změněnou pracovní schopností, o pracovníka uvedeného v § 21 odst. 3 nebo o pracovnici, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, vyžaduje se aby hrubý výdělek v kalendářním měsíci činil nejméně 400 Kčs.“.

9.

§ 24 odst. 2 zní:

(2) Jde-li o nezaopatřené dítě starší jednoho roku, které je podle rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči, poskytuje se k přídavkům na děti příplatek ve výši

a)

500 Kčs měsíčně, nebo

b)

700 Kčs měsíčně, jde-li o dítě, které vyžaduje mimořádnou péči zvlášť náročnou.

Podmínkou je, že dítě není umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem pro takové děti, a jde-li o příplatek podle ustanovení písmene b), ani v zařízení s denní docházkou. Příplatek podle ustanovení písmene a) náleží, nesplňuje-li dítě podmínky pro příplatek podle ustanovení písmene b) jen proto, že je umístěno v zařízení s denní docházkou.“.

10.

V § 27 odst. 2 se ve větě první za slova „z důvodů léčení“ vkládají tato slova: „popřípadě z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy pro budoucí povolání,“.

Čl. III

Přechodná ustanovení

(1)

Družstevníku, kterému nebyly přiznány peněžité dávky ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jen proto, že podle předpisů platných před 1. říjnem 1988 nesplnil podmínky účasti na tomto zabezpečení, náležejí ode dne účinnosti tohoto zákona peněžité dávky ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jestliže by podmínky účasti na tomto zabezpečení byly splněny podle předpisů platných po 30. září 1988. Peněžité dávky se pak vyplácejí v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte.

(2)

Příslušný orgán sociálního zabezpečení nejpozději do 30. září 1989 posoudí, které z dětí, jež bylo před 1. říjnem 1988 uznáno za invalidní a vyžadující stálou péči podle dříve platných předpisů, splňuje podmínku pro uznání za dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžadující mimořádnou péči s nárokem na příplatek k přídavkům na děti ve výši 700 Kčs měsíčně.

Čl. IV

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění

a)

zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících,

b)

zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících.

Čl. V

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1988.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.