V § 48 odst. l se slovo „čtvrtého“ nahrazuje slovem „šestého“.

V § 49 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Za započitatelný výdělek žáka středního nebo zvláštního odborného učiliště se považují příjmy, které mu náležejí podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení těchto žáků ¹a které jsou započitatelné podle ustanovení § 1 až 3 vyhlášky č․ 143/1965 Sb. Hodnota hmotného zabezpečení a případných naturálních požitků těchto žáků se nezahrnuje do započitatelného výdělku.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

Za § 50 se vkládá nový § 50a, který zní:

„§ 50a

Nemocenské žáků středních nebo zvláštních odborných učilišť

(1) Den přechodu z přípravného období do období odborného rozvoje se pro zjištění rozhodného období posuzuje stejně jako vstup do zaměstnání. ²Jestliže v době školních prázdnin (s vyjímkou zimních a jarních prázdnin), na něž navazuje období odborného rozvoje, vykonával žák učiliště odbornou praxi, za kterou je odměňován jako v období odborného rozvoje, považuje se den, kdy začal tuto odbornou praxi vykonávat, za den přechodu z přípravného období do období odborného rozvoje.

(2) Pro zjištění čisté denní mzdy podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se do počtu pracovních dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek zúčtovaný v rozhodném období, zahrnují i pracovní dny, v nichž se žák učiliště zúčastnil teoretického vyučování; nezahrnují se však pracovní dny připadající na období školních prázdnin (s vyjímkou zimních a jarních prázdnin), jestliže v nich žák učiliště nekonal odbornou praxi.

(3) Žáku učiliště náleží nemocenské nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží odměna podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků učilišt; ¹přiznání nemocenského však nebrání poskytování příspěvku na dítě žáka (žákyně) učiliště. ³Nemocenské se poskytuje i za pracovní dny, ve kterých se žák učiliště měl zúčastnit teoretického vyučování, a za pracovní dny připadající na zimní a jarní prázdniny. Neposkytuje se však za pracovní dny připadající na období hlavních školních prázdnin s výjimkou pracovních dnů, kdy měl žák učiliště vykonávat odbornou praxi, za kterou náleží odměna jako v období odborného rozvoje. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvního dne pracovní neschopnosti.

(4) Ustanovení § 50 odst. 3 se na žáky učiliště vztahuje obdobně.“.

Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní:

„§ 51a

Peněžitá pomoc v mateřství žákyň středních nebo zvláštních

odborných učilišť

(1) Ustanovení § 50a odst. 1 a 2, § 51 odst. 1, 2 a 5 platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství žákyň učilišť.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se žákyni učiliště poskytuje za všechny pracovní dny včetně pracovních dnů připadajících na období školních prázdnin.

(3) Jestliže výše peněžité pomoci v mateřství za pracovní den stanovená z čisté denní mzdy (odměny) žákyně učiliště činí při pětidenním pracovním týdnu méně než 42 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu méně než 35 Kčs, poskytuje se žákyni učiliště peněžitá pomoc v mateřství při pětidenním pracovním týdnu v částce 42 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu v částce 35 Kčs za pracovní den.

(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci žáku učiliště platí obdobně předchozí odstavce.“.

V § 55 odst. 1 věta druhá zní: „Jde-li o žáky učiliště, plní tyto povinnosti organizace, která žáku učiliště poskytuje odměny podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení těchto žáků.1).“.

§ 56 zní:

„§ 56

Ustanovení § 46 až 55 se nevztahují

V § 89 věta druhá zní: „Jde-li o pečovatele se změněnou pracovní schopností, o pečovatele svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, nebo o pečovatelku, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, vyžaduje se, aby výdělek v kalendářním měsíci činil aspoň 400 Kčs.“.