20/1988 Sb. znění účinné od 1. 6. 1988 do 22. 5. 1996

VYHLÁŠKA

ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky

ze dne 22. ledna 1988,

kterou se provádí zákon o myslivosti

Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky stanoví v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany, ministerstvem financí České socialistické republiky, ministerstvem školství České socialistické republiky, ministerstvem kultury České socialistické republiky, ministerstvem vnitra České socialistické republiky a ministerstvem lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky a po projednání s Českým mysliveckým svazem podle § 44 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, (dále jen "zákon"):

Č Á S T P R V Á

Honitby, obory, bažantnice, klasifikace honiteb a úplata za

postoupení výkonu práva myslivosti (§ 1-7)

§ 1

Socialistická organizace, které přísluší právo myslivosti v honitbě, ohlásí okresnímu národnímu výboru a okresnímu výboru Českého mysliveckého svazu do 30. června každého roku případy, kdy smlouva o postoupení výkonu práva myslivosti zanikne do konce kalendářního roku a s dosavadní státní organizací nebo mysliveckým sdružením, které vykonávají v honitbě právo myslivosti, (dále jen "uživatel honitby") nebude uzavřena smlouva nová; je povinna rovněž ohlásit případy předčasného zániku smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti podle ustanovení § 16 odst. 4 písm. b) až f) zákona.

§ 2

K žádosti o uznání honitby přiloží socialistická organizace tyto doklady:

a)	2 situační náčrtky v měřítku 1:25 000 zachycující honební pozemky a s nimi sousedící nehonební pozemky, komunikační síť a vodní toky;
b)	údaje o výměře honebních pozemků, které má socialistická organizace ve správě, užívání nebo vlastnictví (dále jen "uživatel honebních pozemků"), pořízené podle výpisu z evidence nemovitostí vydaného příslušným orgánem geodezie a kartografie.

§ 3

Za obory podle ustanovení § 7 zákona budou uznány jen honební pozemky, které svými přírodními podmínkami splňují předpoklady pro intenzivní chov určeného druhu zvěře.

§ 4

(1)	V žádosti o uznání bažantnice uvede uživatel honitby místo a bližší označení honebních pozemků, na nichž má být uznaná bažantnice zřízena, její navrhovanou výměru, jakož i důvody pro její zřízení.
(2)	V rozhodnutí o uznání bažantnice stanoví okresní národní výbor obvod uznané bažantnice, její výměru a podmínky, za nichž se bažantnice uznává.
(3)	Uživatel honitby označí obvod uznané bažantnice na vhodných místech tabulkami. V době od 1. dubna do 30. června a v době od 1. srpna do l5. října je vstup do uznané bažantnice s výjimkou určených cest zakázán; zákaz se nevztahuje na osoby v uznané bažantnici zaměstnané, na osoby vykonávající dozor a kontrolu v uznané bažantnici, na členy příslušného mysliveckého sdružení, jakož i na uživatele pozemků ležících v obvodu uznané bažantnice.
(4)	Uživatel honitby, v níž se nachází uznaná bažantnice, je povinen vypouštět nejméně 500 kusů bažantích kuřat ročně. Výměra uznané bažantnice činí zpravidla více než 100 ha, z toho nejméně 25 % pozemků porostlých dřevinami, popř. keři. Uznanou bažantnici nelze zřídit na honebních pozemcích do 1000 metrů od hranic samostatné bažantnice.
(5)	Pro samostatné bažantnice ( § 8 zákona) platí ustanovení odstavců 2, 3 a 4 obdobně.

§ 5

(1)

V rozhodnutí o uznání honitby, obory a samostatné bažantnice uvede okresní národní výbor název socialistické organizace, které náleží v honitbě právo myslivosti, parcelní čísla pozemků, které uznal za honitbu, jejich výměru a druh kultury a jména jejich vlastníků, správců nebo uživatelů; přílohou rozhodnutí je popis hranic honitby odpovídající údajům v evidenci nemovitostí.

(2)

Okresní národní výbor vede evidenci honiteb, obor, samostatných a uznaných bažantnic, dále přehled socialistických organizací, kterým v honitbách přísluší právo myslivosti, a přehled o platnosti smluv o postoupení výkonu práva myslivosti.

§ 6

(1)

Pro účely řádného mysliveckého hospodaření, zejména pro plánování a dosažení optimální produkce užitkové zvěře, zařazují okresní národní výbory honitby podle jednotlivých druhů zvěře do 4 jakostních tříd.

(2)

Zařazení honitby do jakostní třídy je ohodnocení honitby se zřetelem ke kvalitě prostředí, životním podmínkám pro chov zvěře, úživnosti honitby a škodám působeným zvěří a na zvěři a stanovení početního stavu zvěře, který je v souladu se zemědělskou a lesní výrobou a s dlouhodobými plány rozvoje myslivosti; u spárkaté zvěře jsou při zařazení honitby do jakostní třídy početní stavy určené pro okres rozpisem dlouhodobého plánu rozvoje myslivosti nepřekročitelné.

§ 7

(1)	Výše úplaty za postoupení výkonu práva myslivosti v honitbách se stanoví ve smlouvě o postoupení výkonu práva myslivosti, a to nejvýše 0,30 Kčs za každý hektar výměry honitby.
(2)	Roční úplata je splatná do jednoho měsíce od schválení smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti okresním národním výborem ( § 16 odst․ 1 zákona) a v dalších letech vždy do 1. února běžného roku.
(3)	Úplata za postoupení výkonu práva myslivosti za honební pozemky, které byly začleněny do jiné honitby ( § 12 zákona), je splatná do jednoho měsíce po jejich začlenění a v dalších letech vždy do 1. března běžného roku.
(4)	Ujednání o výši úplaty uvedená ve smlouvách o postoupení výkonu práva myslivosti uzavřených před počátkem účinnosti této vyhlášky zůstávají nedotčena.

Č Á S T D R U H Á

Myslivecký hospodář (§ 8)

§ 8

(1)	Mysliveckým hospodářem může být ustanoven československý občan, který má platný lovecký lístek, prokáže, že již nejméně 5 let měl lovecký lístek a zpravidla složil vyšší odborné myslivecké zkoušky ( § 49).
(2)	Mysliveckému hospodáři přísluší zejména připravovat roční plán mysliveckého hospodaření a lovu a dbát o jeho dodržování, plnit další úkoly podle této vyhlášky a dozírat, aby bylo právo myslivosti vykonáváno v souladu s obecně závaznými právními předpisy o myslivosti a v souladu se zásadami řádného mysliveckého hospodaření.
(3)	Jestliže okresní národní výbor neschválí navrženého mysliveckého hospodáře, popř. přestane-li myslivecký hospodář funkci vykonávat, je uživatel honitby povinen navrhnout do 30 dnů okresnímu národnímu výboru ke schválení nového mysliveckého hospodáře.

Č Á S T T Ř E T Í

Ochrana myslivosti (§ 9-10)

§ 9

(1)	Mysliveckou stráží podle § 20 odst. 2 zákona může být ustanoven pouze člen Českého mysliveckého svazu, který má platný lovecký lístek a prokázal okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je honitba, znalost práv a povinností myslivecké stráže vyplývajících ze zákona.
(2)	Myslivecká stráž skládá okresnímu národnímu výboru slib tohoto znění: "Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že budu ochranu myslivosti vykonávat s největší péčí, že veškerou škodu na chráněném majetku, kterou zjistím, budu ihned hlásit a že nepřekročím svá oprávnění".
(3)	Po složení slibu vydá okresní národní výbor myslivecké stráži osvědčení o ustanovení mysliveckou stráží a služební odznak. V osvědčení musí být uvedena honitba, pro kterou byla myslivecká stráž ustanovena. Při výkonu své činnosti musí mít myslivecká stráž s sebou služební odznak a osvědčení, kterým se na požádání prokáže.
(4)	Okresní národní výbor vede seznam mysliveckých stráží, v němž se uvede jméno a příjmení, bydliště myslivecké stráže, datum složení slibu, honitba, pro niž byla myslivecká stráž ustanovena, a uživatel honitby.
(5)	Služební odznak myslivecké stráže je vyroben z bílého kovu a má tvar elipsy. Uprostřed elipsy je státní znak Československé socialistické republiky, jehož výška je 5 cm a šířka 3,7 cm. V horní části obvodového pásu je nápis "Myslivecká stráž". Nosí se na levé straně prsou.
(6)	Uživatel honitby je povinen oznámit okresnímu národnímu výboru, že myslivecká stráž přestala vykonávat v určené honitbě svou funkci.
(7)	Myslivecká stráž, která přestala vykonávat svou funkci, je povinna neprodleně odevzdat okresnímu národnímu výboru osvědčení a služební odznak.
(8)	Okresní národní výbor při ustanovení lesní stráže ¹ pro obvod honiteb užívaných organizací lesního hospodářství současně schválí tyto osoby za mysliveckou stráž.

§ 10

(1)

Uživatelé honebních pozemků jsou při svém hospodaření povinni dbát spolu s uživateli honiteb o to, aby v přírodě zůstaly zachovány veškeré druhy zvěře.

(2)

K zabránění škodám způsobeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni

a)	uživatelé honebních pozemků oznámit alespoň 3 dny předem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době a provádění senoseče, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin i v době denní,
b)	uživatelé a provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře a provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji,
c)	uživatelé a provozovatelé silážních jam a krechtů spolu s uživateli honitby provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře,
d)	uživatelé honiteb provést po oznámení uživatelů honebních pozemků podle písmene a) opatření k záchraně zvěře.

(3)

Uživatelé honebních pozemků a uživatelé honiteb postupují při použití chemických přípravků na ochranu rostlin podle zvláštních předpisů. ²

Č Á S T Č T V R T Á

Plánování mysliveckého hospodaření a lovu (§ 11-13)

§ 11

(1)

Základní plánovací jednotkou je honitba. Uživatel honitby sestavuje roční plány mysliveckého hospodaření a lovu, které schvaluje okresní národní výbor. Ve vyhrazených honitbách schvaluje roční plány mysliveckého hospodaření a lovu ústřední orgán státní správy, do jehož oboru působnosti patří státní organizace pověřená výkonem práva myslivosti ve vyhrazené honitbě. Roční plány, týkající se chovu a lovu vzácných druhů zvěře ve vyhrazených honitbách, schvaluje ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo"). K ročním plánům mysliveckého hospodaření a lovu sestaveným mysliveckými sdruženími se předem vyjadřuje okresní výbor Českého mysliveckého svazu a u honiteb, které zahrnují více než 200 ha lesních pozemků, též příslušné organizace lesního hospodářství.

(2)

Schválením se plány stávají pro uživatele honiteb závaznými.

§ 12

(1)	Ministerstvo ve spolupráci se zúčastněnými ústředními orgány státní správy a s Českým mysliveckým svazem zpracovává pro území České socialistické republiky dlouhodobé plány rozvoje myslivosti.
(2)	Dlouhodobé plány rozvoje myslivosti sestavují rovněž krajské a okresní národní výbory pro své územní obvody, přičemž krajské národní výbory vycházejí z plánů sestavených ministerstvem a okresní národní výbory z plánů sestavených příslušným krajským národním výborem.
(3)	Při sestavování dlouhodobých plánů rozvoje myslivosti spolupracují národní výbory s příslušnými orgány státního hospodářského řízení zemědělství, organizacemi lesního hospodářství a s orgány Českého mysliveckého svazu.
(4)	Ze schválených dlouhodobých plánů rozvoje myslivosti vycházejí uživatelé honiteb při zpracování ročních plánů mysliveckého hospodaření a lovu v honitbě.

§ 13

Státní organizace pověřené výkonem práva myslivosti ve vyhrazených honitbách zpracovávají a ministerstvu ke schválení předkládají dlouhodobé plány rozvoje myslivosti a pětileté plány mysliveckého hospodaření a lovu pro tyto honitby.

Č Á S T P Á T Á

Oblasti pro chov zvěře (§ 14)

§ 14

(1)

V zájmu dalšího rozvoje myslivosti se zřizují oblasti pro chov některých druhů zvěře, jejichž úspěšný chov vyžaduje větší územní celky.

(2)

Oblast pro chov zvěře se zřizuje v souvislém územním celku s vhodnými podmínkami k chovu určitého druhu zvěře, na kterém žije celá nebo podstatná část místní populace daného druhu (poddruhu, geografické rasy) zvěře. Oblasti pro chov prasat divokých nelze zřizovat tam, kde jsou bažantnice.

(3)

Do oblasti pro chov zvěře se zařazují honitby v celé výměře.

(4)

Jedna honitba může být zařazena do dvou či více oblastí pro chov různých druhů zvěře.

(5)

Oblasti pro chov zvěře se zřizují buď pro již existující místní populace zvěře nebo při zazvěřování novým druhem zvěře. Při zazvěřování se definitivní rozloha oblasti pro chov zvěře určuje až po stabilizaci nově založeného chovu.

(6)

Návrhy na stanovení oblasti pro chov zvěře, změny a úpravu již stanovených oblastí pro chov zvěře předkládají krajské národní výbory ministerstvu souborně vždy do 31. 12. každého roku, přičemž vycházejí z návrhů jednotlivých okresních národních výborů.

(7)

Návrh na stanovení oblasti pro chov zvěře musí obsahovat:

a)	stručné zdůvodnění záměru,
b)	předpokládaný chovatelský cíl,
c)	seznam honiteb zařazených do oblasti s uvedením jejich uživatelů,
d)	popis hranic oblastí pro chov zvěře,
e)	výměru honební plochy celkem, z toho zvlášť výměru lesní půdy,
f)	zařazení honiteb v oblasti pro chov zvěře do jakostní třídy,
g)	normované a jarní skutečné stavy druhů zvěře, pro jejichž chov je oblast určena,
h)	zákres na mapě v měřítku 1:200 000,
i)	stanovisko příslušné organizace lesního hospodářství a zemědělské organizace.

(8)

Ministerstvo stanoví oblasti pro chov zvěře po projednání s ministerstvem kultury České socialistické republiky a ministerstvem lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky a Českým mysliveckým svazem, popř. též federálním ministerstvem národní obrany vždy do 31. 3. následujícího roku. Stanovení oblastí pro chov zvěře oznámí ministerstvo ve Věstníku ministerstva.

(9)

Při stanovení oblasti pro chov zvěře se uvede, který krajský národní výbor bude oblast pro chov zvěře řídit.

(10)

Oblasti pro chov divokých prasat, popř. pro chov zvěře srnčí řídí příslušný okresní národní výbor.

(11)

Plány chovu a lovu zvěře a péče o zvěř mimo prasete divokého a zvěř srnčí schvalují pro oblasti pro chov zvěře krajské národní výbory; přitom vycházejí z dlouhodobých plánů rozvoje myslivosti ( § 12).

(12)

Jsou-li v oblasti pro chov zvěře zařazeny honitby, v nichž si ministerstvo vyhradilo výkon práva myslivosti ( § 18 odst. 1 zákona) nebo honitby, v nichž přísluší právo myslivosti státním organizacím v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, posuzuje krajský národní výbor oblast pro chov zvěře jako celek a doporučuje ministerstvu ve smyslu § 38 odst. 3 zákona výši lovu zvěře pro tyto honitby ke schválení.

Č Á S T Š E S T Á

Zvěř (§ 15-19)

§ 15

(1)

Výčet zvěře uvedený v § 19 odst. 1 písm. a) zákona se mění tak, že

a)	se z něj vypouštějí u zvěře srstnaté kozorožec horský (Capra ibex L.) a u zvěře pernaté bažantí (příslušníci rodu Chrysolophus a Gennaeus),
b)	se doplňuje u zvěře pernaté o orebici (rod Alectoris).

(2)

Výčet zvěře uvedený v § 19 odst. 1 písm. b) zákona se mění tak, že

a)	se z něj vypouští u zvěře srstnaté vydra říční (Lutra lutra L.),
b)	se doplňuje u zvěře pernaté o krkavce velkého (Corvus corax L.).

§ 16

(1)

V zájmu zachování genofondu zvěře se zakazuje

a)	vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy a poddruhy zvěře a mezi zvěří a příbuznými druhy domácích zvířat a drůbeže,
b)	vypouštět do honiteb s výskytem určitého druhu zvěře nebo do blízkosti těchto honiteb (v dosahu migrace) zvěř jiného druhu nebo poddruhu a ponechávat volně puštěná domácí zvířata a drůbež, o nichž je známo, že se s uvedenou zvěří běžně kříží,
c)	dovážet bez předchozího souhlasu ministerstva do honiteb v České socialistické republice zvěř pocházející z území mimo Československou socialistickou republiku; tento zákaz se týká živé zvěře a jejich vývojových stadií (např. vajec),
d)	zavádět v rozporu s dlouhodobými plány rozvoje myslivosti další druhy zvěře v honitbě bez předchozího souhlasu ministerstva.

(2)

Chov zvěře v zajetí mimo druhů volně žijících živočichů ^2a socialistickým organizacím, které nevykonávají právo myslivosti, a vypouštění zvěře z těchto chovů do honiteb schvaluje ministerstvo v dohodě s ministerstvem kultury České socialistické republiky.

§ 17

(1)	Hájeny jsou po celý rok tyto druhy zvěře: los evropský, svišť horský, medvěd brtník, vlk, rys ostrovid, kočka divoká, jezevec lesní, veverka obecná, lasice kolčava, lasice hranostaj, orebice, drop velký, tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní, sluka lesní, bekasina otavní, holub doupňák, hrdlička divoká, kvíčala, bernešky, kormorán velký, volavka popelavá, roháč, moták pochop, moták pilich, moták lužní, krkavec velký, orli, orlovec říční, všechny druhy sov, výr velký, jestřáb lesní, káně rousná, káně lesní, krahujec obecný, poštolka obecná, havran polní, kavka obecná, sojka obecná s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 4 a v § 19 odst. 2, 4 a 5.
(2)	Okresní národní výbor může na základě řádně zdůvodněné žádosti uživatele honitby povolit lov sluky lesní v době od 16.3. do 15.4., tetřívka obecného - kohouta v době od 16.4. do 15.5., jezevce lesního v době od 1.8. do 30.11., havrana polního v době od 1.10. do 31.3., kavky obecné v době od 1.7. do 31.3., sojky obecné v době od 1.10. do 31.3. a odchyt výra velkého do odchytových zařízení, která výra neporaní, s tím, že do sedmi dnů od odchytu bude předán zoologické zahradě. Ve vyhrazených honitbách povoluje lov uvedených druhů zvěře ministerstvo v dohodě s ministerstvem kultury České socialistické republiky.
(3)	Hájeny nejsou tyto druhy zvěře: liška obecná, mývalovec kuní, tchoř světlý, tchoř tmavý, vrána obecná (černá a šedá), straka obecná, sele a lončák prasete divokého.
(4)	Výjimku z ustanovení § 17 odst. 1 může povolit ministerstvo v dohodě s ministerstvem kultury České socialistické republiky; výjimku z ustanovení § 17 odst. 3 a § 18 může povolit ministerstvo.

§ 18

(1)

Doba lovu se pro dále uvedené druhy zvěře stanoví takto:

a)	jelen evropský, laň a kolouch jelena evropského od 1. 8. do 31. 12.; přechodně do 31. 12. 199O jelen a laň jelena evropského do 15. 1., jelen I. věkové třídy a kolouch do 31. 1.,
b)	jelen sika, laň a kolouch jelena siky od 1. 8. do 31. 12., přechodně do 31. 12. 1990 jelen a laň jelena siky do 15. 1., jelen I. věkové třídy a kolouch do 31. 1.,
c)	jelenec viržinský, laň a kolouch od 1. 9. do 31. 12.,
d)	daněk skvrnitý, daněla a danče od 1. 9. do 31. 12.,
e)	srnec od 16. 5. do 30. 9., srna a srnče od 1. 9. do 31. 12.,
f)	muflon, muflonka a muflonče od 1. 8. do 31. 12., přechodně do 31. 12. 199O muflon I. věkové třídy a muflonče do 31. 1.,
g)	kamzík horský, kamzice, kamzíče od 1. 10. do 30. 11.,
h)	koza bezoárová, kozel, koza, kůzle od 1. 9. do 31. 12.,
i)	prase divoké, kňour a bachyně od 1. 8. do 15. 1. s výjimkou uvedenou v § 19 odst. 2 a 4,
j)	zajíc polní od 1. 11. do 31. 12., s výjimkou uvedenou v § 23 odst. 1,
k)	králík divoký od 1. 8. do 31. 12. s výjimkou uvedenou v § 23 odst. 1,
l)	bažant obecný, kohout i slepice l. v bažantnicích od 16. 10. do 31. 1., 2. v honitbách, které nesousedí s bažantnicemi a v nichž bylo vypuštěno více než 500 kusů bažantů, od 16. 10. do 31. 12. při splnění podmínky § 19 odst. 1, 3. v ostatních honitbách od 1. 11. do 31. 12. při splnění podmínky § 19 odst. 1,
m)	bažant královský - kohout od 16. 10. do 15. 3., slepice jen v bažantnicích od 16. 10. do 31. 1.,
n)	krocan divoký a krůta od 1. 10. do 31. 12., krocan divoký od 16. 3. do 30. 4.,
o)	koroptev polní od 1. 9. do 30. 9. při splnění podmínky § 19 odst. 1,
p)	kachna divoká, čírka obecná, čírka modrá, lžičák pestrý, kopřivka obecná, polák velký, polák chocholačka a lyska černá od 1. 9. do 15. 12.; na rybnících, na nichž bylo vypuštěno nejméně 100 kusů voliérově odchovaných kachen divokých, od 16. 8. do 15. 12.,
r)	husy od 1. 9. do 15. 12.,
s)	holub hřivnáč od 1. 8. do 15. 10.,
t)	hrdlička zahradní od 1. 8. do konce února,
u)	kuna lesní, kuna skalní od 1. 11. do konce února s výjimkou uvedenou v § 19 odst. 2 a 4,
v)	ondatra pižmová od 1. 11. do 31. 3. (jen odchytem),
w)	racek chechtavý od 1. 7. do 31. 12. s výjimkou uvedenou v § 19 odst. 2 až 4.

(2)

Připadne-li první den stanovené doby lovu na den nejblíže následující po dnech pracovního volna nebo klidu, začíná doba lovu již v tyto dny.

(3)

Ustanovení předchozích odstavců se nevztahuje na obory, pokud jde o druhy zvěře, pro jejichž chov je obora určena.

§ 19

(1)

Lov slepic bažanta obecného může okresní národní výbor schválit ( § 24 odst. 2 zákona) pouze v honitbách, ve kterých jsou zajištěny plánované stavy bažanta z divoké populace; lov koroptve polní může povolit jen v honitbách, ve kterých jsou dosaženy plánované stavy koroptví, je zaveden jejich krotký nebo polodivoký chov a odchovaná kuřata jsou vypouštěna do honitby.

(2)

Po celý rok se smí lovit

v samostatných a uznaných bažantnicích kuna lesní a skalní, jezevec lesní, lasice hranostaj, káně lesní, jestřáb lesní, havran polní, sojka obecná, kavka obecná a racek chechtavý a v samostatných bažantnicích prase divoké, káně rousná a výr velký, kterého lze lovit pouze odchytem do odchytových zařízení, která výra neporaní, s tím, že do sedmi dnů od odchytu bude předán zoologické zahradě,

na letištních plochách a v okolí letišť racek chechtavý.

(3)

Na plůdkových rybnících a výtažnicích a na rybnících s intenzivními chovy kachen se smí lovit racek chechtavý po celý rok.

(4)

V honitbách s tokaništi, hnízdišti a místy vypouštění tetřeva a tetřívka může okresní národní výbor schválit lov kuny lesní, kuny skalní, jezevce lesního, lasice hranostaje, jestřába lesního, káně lesní, káně rousné, racka chechtavého a prasete divokého po celý rok včetně výra velkého, kterého lze lovit pouze odchytem do odchytových zařízení, která výra neporaní, s tím, že do sedmi dnů od odchytu bude předán zoologické zahradě.

(5)

Okresní národní výbor může schválit na žádost uživatele honitby vybrání jednoho mláděte z jednoho nebo několika hnízd jestřába lesního, poštolky obecné a krahujce obecného, pokud v těchto hnízdech je více mláďat než jedno.

Č Á S T S E D M Á

Podmínky a způsob lovu a jeho omezení (§ 20-25)

§ 20

(1)	Uživatelé honiteb jsou povinni každý rok provést podle pokynů krajského národního výboru sčítání zvěře.
(2)	Je zakázáno lovit zvěř podléhající mysliveckému plánování, jejíž chov a lov nebyl v honitbě plánován; do 31. 12. 1990 je možno lovit laně, kolouchy a jeleny špičáky jelena evropského a jelena siky i mimo oblasti jejich chovu bez ohledu na jejich chovnou hodnotu.

§ 21

(1)	Lov drobné zvěře může být prováděn loveckými dravci.
(2)	Loveckými dravci se rozumějí jestřáb lesní, krahujec obecný, poštolka obecná, popř. jiní dravci, pokud jejich použití k sokolnictví povolí ministerstvo v dohodě s ministerstvem kultury České socialistické republiky.
(3)	Individuální lov zvěře loveckými dravci mohou provádět jen držitelé loveckého lístku, kteří jsou členy Klubu sokolníků Českého mysliveckého svazu a kteří od uživatele honitby mají povolenku k tomuto způsobu lovu. Ulovená zvěř se započítává do plnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu. Chovat lovecké dravce mohou jen členové Klubu sokolníků Českého mysliveckého svazu.
(4)	Uživatelé honiteb a chovatelé loveckých dravců jsou povinni oznámit Ústřednímu výboru Českého mysliveckého svazu do 30 dnů každý odchyt loveckých dravců ( § 19 odst. 5) nebo jejich nabytí jiným způsobem, jakož i jejich úhyn, ztrátu, prodej apod. Lovečtí dravci musí být registrováni Českým mysliveckým svazem.

§ 22

(1)

Kromě zakázaných způsobů lovu uvedených v § 30 odst. 1 zákona je dále zakázáno:

a)	lovit zvěř z motorových vozidel, pomocí motorových vozidel a zemědělských strojů,
b)	lovit zvěř při současně probíhající sklizni zemědělských plodin,
c)	lovit zvěř do želez,
d)	střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,
e)	lovit zvěř spárkatou jednotnou střelou pro brokovnice kromě prasete divokého při lovu nadháňkou, naháňkou nebo nátlačkou; lovit prase divoké v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,,
f)	lovit zvěř jinou zbraní než palnou zbraní loveckou (kulovou nebo brokovou),
g)	lovit zvěř pernatou na výrovkách,
h)	lovit sluky vyháněním pomocí psa,
i)	lovit spárkatou zvěř nadháňkou, naháňkou nebo nátlačkou kromě 1. prasete divokého, 2. jelena špičáka, laně a koloucha jelena evropského i jelena siky vyskytujících se mimo oblasti pro chov zvěře jelení ( § 14); v oblastech pro chov zvěře jelení lze tuto zvěř lovit nadháňkou, naháňkou nebo nátlačkou jen s povolením okresního národního výboru,
j)	střílet užitkovou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,
k)	střílet samčí spárkatou zvěř v přezimovacích objektech s výjimkou jelenů špičáků a muflonů do stáří jednoho roku.

§ 23

(1)	Odstřel zajíců, bažantů a krocanů divokých smí být prováděn jen na společných honech; odstřel kachen, lysek černých a husí na společných honech nebo na tahu. Společné hony a lov na tahu uvedených druhů zvěře se provádějí za účasti nejméně 3 střelců, a to pouze brokovnicí s nábojem s hromadnou střelou. V horských lesních honitbách nebo jejich částech s ojedinělým výskytem zajíců, kteří působí škody na lesních kulturách, může okresní národní výbor na žádost uživatele honitby povolit celoroční odstřel zajíců i osamělým způsobem lovu. V oplocených vinicích, ovocných sadech a školkách může být po celý rok loven zajíc a králík divoký; lov na těchto plochách, pokud jsou jako honební pozemky součástí honitby, může být prováděn po projednání s uživatelem pozemků pouze myslivci určenými uživatelem honitby, a to i osamělým způsobem lovu.
(2)	Lov bažanta královského (v výjimkou slepice) a krocana divokého může být prováděn též osamělým způsobem lovu.
(3)	Lov ondatry pižmové se provádí odchytem, a to na základě povolenky k lovu.
(4)	Kachny, lysky černé a husy je možno střílet též na tahu, a to jen v sobotu.

§ 24

(1)	V pracovních dnech se mohou konat jen poplatkové hony pro cizince, hony v honitbách vyhrazených ( § 18 odst. 1 zákona) a hony v honitbách, v nichž státní organizace vykonává právo myslivosti na vlastní účet. Konání jiných honů na drobnou užitkovou zvěř v pracovních dnech může jen výjimečně povolit okresní národní výbor.
(2)	V honitbách o výměře nad 1500 ha honební plochy lze pořádat v jednom kalendářním dni současně dva hony.
(3)	Uživatel honitby je povinen předložit okresnímu národnímu výboru (myslivecké sdružení prostřednictvím okresního výboru Českého mysliveckého svazu) plán honů nejpozději 30 dnů před stanovenou dobou lovu. Plány se považují za schválené, není-li schválení odepřeno písemným sdělením doručeným nejpozději 5 dnů před konáním honu. Změny v termínech konání jednotlivých honů je uživatel honitby povinen hlásit stejným způsobem nejpozději 5 dnů přede dnem, na který byl hon původně plánován. Plán honů se nepředkládá při lovu kachen a hus na tahu a společném lovu divokých prasat a lišek.
(4)	Na honitby, v nichž výkon práva myslivosti byl postoupen ústavům pro výzkum zvěře, se nevztahuje ustanovení odstavců 1 a 3, na vyhrazené honitby ( § 18 odst. 1 zákona) se nevztahuje ustanovení odstavce 3.

§ 25

(1)

Myslivecký hospodář je povinen zajistit řádný průběh honu. Zejména je povinen

a)	přesvědčit se, zda všichni zúčastnění střelci mají platné lovecké lístky,
b)	při zjištění neplatnosti loveckého lístku vyzvat střelce, aby hon opustil, a případ oznámit orgánu Sboru národní bezpečnosti,
c)	upozornit účastníky honu na to, aby bylo dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní, a při porušení těchto pravidel hon přerušit,
d)	vyloučit z účasti na honu střelce i honce, kteří jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které při honu hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla.

(2)

Pro první tři střelce a pro každých dalších započítaných deset střelců musí být při každém společném společném honu k použití nejméně jeden lovecky upotřebitelný pes ( § 31 odst. 2). To platí i při lovech kachen a husí na tahu.

(3)

Každá leč musí být ukončena výloží a každý hon řádně provedeným výřadem ulovené zvěře.

(4)

Nejpozději následující den po skončení honu musí být provedena společná dohledávka za účasti myslivců pověřených uživatelem honitby s použitím lovecky upotřebitelných psů ( § 31 odst. 2). Dohledaná zvěř se započítává do výsledku posledního honu.

(5)

Za předložení trofejí na chovatelské přehlídky trofejí a výstavy odpovídá myslivecký hospodář honitby, případně lovec, byla-li mu trofej ponechána. U zvěře ulovené zahraničními lovci se místo trofejí předkládají fotografie a bodovací tabulka.

Č Á S T O S M Á

Povolenka k lovu, lovecký lístek a povinné pojištění (§ 26-29)

§ 26

Při společných honech může uživatel honitby vydat jednu povolenku pro všechny účastníky honu. V tomto případě slouží jako hromadná povolenka seznam střelců pořízený před zahájením honu. Povolenka k lovu pro sběr vajec zvěře pernaté a shozů paroží podle § 31 odst. 2 zákona může být vydána též členům Družin mládeže Českého mysliveckého svazu.

§ 27

(1)

Lovecké lístky se vydávají:

a)	na jeden kalendářní rok pro žáky středních odborných učilišť lesnických, středních lesnických škol a pro studenty vysokých škol zemědělských a vysoké školy veterinární,
b)	na 3 kalendářní roky pro myslivce a lesníky z povolání,
c)	na jeden nebo tři kalendářní roky pro ostatní československé občany,
d)	na jeden kalendářní rok nebo na jeden měsíc pro cizince.

(2)

Žádost o vydání loveckého lístku pro československé občany se podává na předepsaném tiskopise. Žadatel musí k žádosti připojit tyto doklady:

a)	výpis z rejstříku trestů vydaný nejdéle 3 měsíce před podáním žádosti,
b)	potvrzení, že je členem Českého mysliveckého svazu; u žáků a studentů uvedených v odstavci 1 písm. a) potvrzení školy (fakulty) o pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti z výkonu práva myslivosti,
c)	podobenku,
d)	potvrzení 1. o složení zkoušek z myslivosti, nebo 2. o absolvování škol uvedených v § 35 odst. 2 písm. a), nebo 3. o složení zkoušky z myslivosti na vysoké škole zemědělské, vysoké škole veterinární nebo na bývalých lesnických fakultách vysokých škol technických, popř. na Vysoké škole lesnické a dřevařské ve Zvolenu v rámci řádného studia, nebo 4. o složení vyšších odborných mysliveckých zkoušek, zkoušek pro myslivce z povolání, zkoušek pro odborné lesní hospodáře, ustanovovací zkoušky nebo státní zkoušky lesnické,
e)	potvrzení organizace, k níž je žadatel v pracovním poměru, o tom, že žadatel je lesníkem nebo myslivcem z povolání, žádá-li o vydání tříletého lístku podle odstavce 1 písm. b), nebo potvrzení školy, že je jejím žákem nebo studentem, žádá-li o vydání loveckého lístku podle odstavce 1 písm. a),
f)	lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k používání lovecké zbraně při vydání prvního loveckého lístku a po dosažení věku 65 let; lékařský posudek nesmí být starší než 3 měsíce.

(3)

K žádosti o vydání loveckého lístku pro cizince se připojí doklad o uzavření pojistné smlouvy proti následkům zákonné odpovědnosti z výkonu práva myslivosti na dobu platnosti loveckého lístku.

(4)

Lovecký lístek pro žáky středních odborných učilišť lesnických, středních lesnických škol a pro studenty vysokých škol zemědělských a vysoké školy veterinární, na kterých je vyučována myslivost, se vydává až po ukončení výuky předmětu myslivost, popř. po složení zkoušky z tohoto předmětu a opravňuje je, pokud jsou mladší než 18 let, vykonávat právo myslivosti jen za doprovodu myslivců z povolání nebo učitelů myslivosti na těchto školách.

(5)

Platnost loveckého lístku se prodlužuje, byla-li podána žádost o jeho prodloužení před uplynutím roku, do konečného vyřízení žádosti, nejdéle však do 31. 3. příštího roku. K žádosti o prodloužení musí být předloženy doklady uvedené v odstavci 2 s výjimkou podobenky.

§ 28

Lovecký lístek nelze vydat osobám,

a)	kterým ještě není 18 let, kromě žáků středních odborných učilišť lesnických a středních lesnických škol,
b)	které zbavil soud způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům omezil,
c)	které pro tělesné nebo duševní vady nejsou způsobilé bezpečně ovládat loveckou zbraň,
d)	které nejsou členy Českého mysliveckého svazu nebo které nejsou pojištěny proti následkům zákonné odpovědnosti z výkonu práva myslivosti,
e)	které byly podle údajů vyplývajících z rejstříku trestů pravomocně odsouzeny 1. pro úmyslný trestný čin nebo přečin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo 2. pro trestný čin nebo přečin spáchaný zásahem do práva myslivosti či lovem zvěře v době jejího hájení (pytláctví), nebo 3. pro trestný čin proti životu a zdraví nebo přečin proti socialistickému soužití spáchaný použitím střelné zbraně nebo neopatrným zacházením s ní, nebo 4. pro trestný čin nebo přečin spáchaný nedovoleným vyrobením, opatřením nebo přechováváním střelné zbraně.

§ 29

(1)

Vydání loveckého lístku může být odepřeno osobám,

a)	u kterých se zjistilo, že se v posledních třech letech dopustily přestupků proti předpisům o zbraních, střelivu a výbušninách proti předpisům o myslivosti anebo proti předpisům na ochranu přírody,
b)	které jsou československými občany, nemají však trvalý pobyt na území ČSSR,
c)	které nejsou československými občany,
d)	proti kterým je zahájeno stíhání pro některý trestný čin nebo přečin uvedený v § 28 písm. e).

(2)

Okresní národní výbor rozhodne o odebrání loveckého lístku, zjistí-li dodatečně okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno; okresní národní výbor může rozhodnout o odebrání loveckého lístku, zjistí-li dodatečně okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku mohlo být odepřeno.

(3)

Okresní národní výbor je povinen oznámit místně příslušné okresní správě Sboru národní bezpečnosti zánik platnosti loveckého lístku osoby, která je držitelem zbrojního průkazu vydaného na kulovou zbraň pro lovecké účely.

Č Á S T D E V Á T Á

Používání lovecky upotřebitelných psů, jejich kvalifikace

a jejich počet v honitbách (§ 30-31)

§ 30

Výcvik loveckých i neloveckých psů je možné provádět v honitbách pouze se souhlasem uživatele honitby.

§ 31

(1)

Loveckou upotřebitelnost psa je vedoucí psa povinen prokázat před použitím psa pro výkon práva myslivosti potvrzením o zkoušce lovecké upotřebitelnosti. Zkoušky organizuje Český myslivecký svaz. Zkouškami lovecké upotřebitelnosti jsou: podzimní zkoušky, lesní zkoušky, všestranné zkoušky (memoriály a soutěže pořádané na úrovni všestranných zkoušek), barvářské zkoušky, zkoušky z norování, zkoušky honičů a zkoušky speciální vodní práce.

(2)

Lovecky upotřebitelný je pes kteréhokoliv loveckého plemene, na nějž je vystaven průkaz původu a u něhož byla zkouškou prokázána lovecká upotřebitelnost uvedená v odstavci 1.

(3)

Vlastník (držitel) psa používaného při výkonu práva myslivosti musí na požádání mysliveckého hospodáře, myslivecké stráže a pověřeného zástupce okresního národního výboru prokázat, že jeho pes je lovecky upotřebitelný. Psi speciálních loveckých plemen (barváři, honiči, norníci), u nichž byla zkouškou prokázána jen lovecká upotřebitelnost předepsaná pro příslušné plemeno nebo jen pro speciální vodní práce, se považují za lovecky upotřebitelné jen při lovech, pro které jsou specializováni.

(4)

Uživatel honitby trvale používá v honitbě dostatečný počet lovecky upotřebitelných psů. Počet lovecky upotřebitelných psů je dostatečný, jestliže je k použití

a)	v polní a smíšené honitbě a v samostatných bažantnicích na každých i započatých 500 ha honitby 1 ohař s podzimními zkouškami a na každých i započatých 1000 ha 1 norník; jedna třetina ohařů v těchto honitbách může být nahrazena slídiči s podzimními zkouškami;
b)	v lesní honitbě převážně se zvěří drobnou do výměry 1500 ha 1 ohař lovecky upotřebitelný pro lesní práci a 1 norník a na každých dalších i započatých 500 ha 1 další pes lovecky upotřebitelný pro lesní práci; v honitbách nad 1500 ha minimálně 2 norníci;
c)	v lesní honitbě převážně se zvěří spárkatou do výměry 2000 ha 1 lovecky upotřebitelný pes s lesními nebo všestrannými zkouškami a 1 norník a na každých dalších i započatých 1000 ha 1 pes lovecky upotřebitelný pro lesní práci (barvářské, lesní a všestranné zkoušky) a 1 norník; u honiteb převážně se zvěří jelení navíc na každých 3000 ha 1 barvář.

(5)

V samostatných bažantnicích musí být ze stanoveného počtu lovecky upotřebitelných psů vždy alespoň jeden pes, u něhož byla všestrannou zkouškou prokázána lovecká upotřebitelnost.

(6)

V oborách musí být alespoň 1 lovecky upotřebitelný pes s barvářskou zkouškou, v oborách do výměry 200 ha tento lovecky upotřebitelný pes musí být alespoň k dispozici.

(7)

V honitbách, kde je povolen lov kachen, musí být pro lov kachen používáni psi, kteří mají loveckou upotřebitelnost pro práci ve vodě.

(8)

Uživatelé honiteb musí vést evidenci všech loveckých psů, které mají k trvalému použití.

Č Á S T D E S Á T Á

Škody způsobené zvěří (§ 32-33)

§ 32

Opatřeními k zabránění škod působených zvěří ( § 34 odst. 4 zákona) se rozumí na zemědělských honebních pozemcích zejména jejich řádné a účinné oplocení, umístění zradidel, plašících zařízení (světelných, akustických, elektronických a ultrazvukových) a ochranné nátěry. Na lesních honebních pozemcích se takovými opatřeními rozumí zejména řádné a účinné oplocení a chemická nebo mechanická ochrana proti okusu nebo loupání kůry. Tato zařízení musí být uzpůsobena tak, aby zvěř nebyla zraňována nebo aby nebyl ohrožován její zdravotní stav.

§ 33

(1)	Škodu, kterou způsobí medvěd na včelstvech a domácím zvířectvu, hradí stát.
(2)	Náhrada se přizná, jestliže poškozený prokáže, že ke škodě došlo bez jeho zavinění, a jde-li o škody na domácím zvířectvu, bez zavinění osoby, které bylo zvíře svěřeno do opatrování.

Č Á S T J E D E N Á C T Á

Evidence význačných mysliveckých trofejí (§ 34)

§ 34

(1)	Za význačné myslivecké trofeje jsou považovány trofeje zvěře, kterým by podle ohodnocení platnou mezinárodní bodovací metodou Mezinárodní myslivecké rady příslušela na mezinárodních výstavách nejméně bronzová medaile.
(2)	Význačné trofeje získané na území České socialistické republiky musí být řádně evidovány a nesmějí být svévolně poškozovány nebo ničeny.
(3)	Evidenci podléhají i význačné trofeje získané před účinností této vyhlášky.

Č Á S T D V A N Á C T Á

Zkoušky z myslivosti (§ 35-48)

§ 35

(1)

Československý občan, který se uchází poprvé o lovecký lístek, musí absolvovat přípravné školení a složit zkoušky z myslivosti.

(2)

Přípravné školení a zkoušky z myslivosti nejsou povinné pro osoby, které

a)	absolvovaly střední lesnickou školu, bývalou lesnickou mistrovskou školu, lesnickou odbornou školu, bývalou hájenskou školu nebo lesnické odborné učiliště, nebo
b)	složily na vysoké škole zemědělské, vysokých školách veterinárních nebo bývalých lesnických fakultách vysokých škol technických, popř. Vysoké škole lesnické a dřevařské ve Zvolenu zkoušku z myslivosti v rámci řádného studia.

(3)

Přípravné školení není povinné pro osoby, které absolvovaly střední zemědělskou školu včetně výuky předmětů myslivosti a pro členy Družin mladých myslivců, kterým bylo vydáno okresním výborem Českého mysliveckého svazu potvrzení o úspěšné práci v těchto družinách.

§ 36

(1)	Přípravné školení zahrnuje teoretický kurs a praktickou přípravu.
(2)	Přípravné školení provádí okresní výbor Českého mysliveckého svazu pro uchazeče, kteří mají trvalé bydliště v jeho obvodu, a pro uchazeče, kteří mají bydliště v obvodu jiného okresního výboru Českého mysliveckého svazu, dá-li k tomu tento výbor svůj souhlas.
(3)	Přihláška k přípravnému školení se podává u okresního výboru Českého mysliveckého svazu, v jehož obvodu uchazeč bydlí, a to nejpozději do 30. listopadu.
(4)	Pro přijetí do přípravného kursu platí ustanovené § 41 odst. 2 obdobně.

§ 37

(1)	Zahájení teoretického kursu (dále jen "kurs") oznámí okresní výbor Českého mysliveckého svazu uchazečům písemně.
(2)	V kursu se přednáší po dobu 78 hodin základní zkušební látka ze všech zkušebních předmětů ( § 44).
(3)	Kurs se považuje za absolvovaný, zúčastní-li se posluchač alespoň 66 hodin výuky včetně výuky praktické střelby.

§ 38

(1)	Praktická příprava posluchačů k výkonu práva myslivosti začíná po skončení kursu a trvá 10 měsíců.
(2)	Pro získání myslivecké praxe přidělí okresní výbor Českého mysliveckého svazu posluchače ještě před skončením kursu jednotlivým mysliveckým sdružením zpravidla ze svého obvodu.
(3)	Posluchač prochází praktickou přípravou bez lovecké zbraně. Lovecké zbraně lze používat jen na uznané střelnici za přítomnosti instruktora okresního výboru Českého mysliveckého svazu.
(4)	Průběh praktické přípravy zhodnotí písemně výbor mysliveckého sdružení, jemuž byl posluchač přidělen. Vzor záznamu o přípravném školení vydává Český myslivecký svaz.
(5)	Praktickou přípravu může posluchač absolvovat také v honitbách státních organizací.

§ 39

(1)	Zkoušky z myslivosti organizuje Český myslivecký svaz.
(2)	Ústřední výbor Českého mysliveckého svazu pověřuje okresní výbory Českého mysliveckého svazu prováděním zkoušek z myslivosti a dozírá na řádné plnění úkolů souvisejících s prováděním těchto zkoušek. Okresní výbor Českého mysliveckého svazu včas vyrozumí okresní národní výbor o konání zkoušek z myslivosti.
(3)	Ústřední výbor Českého mysliveckého svazu může pověřit některý okresní výbor Českého mysliveckého svazu provedením zkoušek pro posluchače z několika okresních výborů Českého mysliveckého svazu.
(4)	Ustřední výbor Českého mysliveckého svazu může provádět zkoušky z myslivosti též samostatně. Ústřední výbor Českého mysliveckého svazu včas vyrozumí o konání těchto zkoušek ministerstvo.

§ 40

(1)

Přihláška ke zkouškám z myslivosti se podává v závěru přípravného školení, a to nejpozději do konce ledna; předsednictvo Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu může lhůtu k podání žádosti prodloužit.

(2)

K přihlášce o připuštění ke zkouškám z myslivosti je nutno připojit

a)	stručný životopis,
b)	výpis z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce,
c)	doklad o uhrazení výloh spojených s konáním zkoušek z myslivosti a přípravným školením ( § 48),
d)	záznam o přípravném školení,
e)	lékařský posudek o fyzické a duševní způsobilosti k používání lovecké zbraně.

§ 41

(1)

Okresní výbor Českého mysliveckého svazu pozve ke zkouškám z myslivosti pouze uchazeče, kteří prokázali, že úspěšně absolvovali přípravné školení; výjimku v případech hodných zvláštního zřetele může povolit předsednictvo Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu.

(2)

Ke zkouškám z myslivosti nepřipustí okresní výbor Českého mysliveckého svazu osoby, které

a)	v roce konání zkoušek z myslivosti nedovrší 18 let,
b)	zbavil soud způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům omezil,
c)	byly podle údajů vyplývajících z rejstříku trestů pravomocně odsouzeny 1. pro úmyslný trestní čin nebo přečin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo 2. pro trestný čin nebo přečin spáchaný zásahem do práva myslivosti či lovem zvěře v době jejího hájení (pytláctví), nebo 3. pro trestný čin proti životu a zdraví nebo přečin proti socialistickému soužití spáchaný s použitím střelné zbraně nebo neopatrným zacházením s ní, nebo 4. pro trestný čin nebo přečin spáchaný nedovoleným vyrobením, opatřením nebo přechováváním střelné zbraně,
d)	nadměrně požívají alkoholické nápoje nebo požívají omamné prostředky,
e)	nesplňují předpoklady pro přijetí do Českého mysliveckého svazu.

(3)

Uchazeče, kteří nebyli připuštěni ke zkouškám z myslivosti, vyrozumí o tom písemně okresní výbor Českého mysliveckého svazu s udáním důvodů a s poučením, že mohou proti tomu podat námitky do 15 dnů od doručení tohoto sdělení k předsednictvu Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu, které ve věci rozhodne.

(4)

Okresní výbor Českého mysliveckého svazu vyrozumí uchazeče nejméně 15 dnů předem o času a místě konání zkoušek z myslivosti.

§ 42

(1)	Zkoušky z myslivosti se konají v prvém pololetí kalendářního roku, a to ve dnech pracovního klidu v termínech, které okresní výbor Českého mysliveckého svazu stanoví.
(2)	Uchazečům, kteří se z vážných důvodů nemohli podrobit zkouškám z myslivosti v řádném termínu nebo od těchto zkoušek odstoupili, může stanovit předsednictvo Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu náhradní termín a místo, kde se budou zkoušky z myslivosti konat.

§ 43

(1)	Zkouškami z myslivosti se zjišťují teoretické a praktické znalosti uchazečů.
(2)	Každý uchazeč je vždy zkoušen zkušebním komisařem stanoveným pro jednu ze skupin zkušebních předmětů. Zkušební předměty pro myslivecké zkoušky jsou uvedeny v příloze.
(3)	Zkoušky z myslivosti jsou veřejné.
(4)	Praktická část zkoušky z používání loveckých zbraní a pomůcek a z praktické střelby se provede odděleně, a to před teoretickou částí zkoušky, na střelnici uznané Ústředním výborem Českého mysliveckého svazu.

§ 44

(1)	Okresní výbor Českého mysliveckého svazu ustaví ve svém obvodu jednu nebo více zkušebních komisí, jmenuje a odvolává jejich předsedy, zástupce předsedy a ostatní členy z osob, zapsaných u Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu v listině zkušebních komisařů ( § 45).
(2)	Zkušební komise je devítičlenná; skládá se z předsedy, jeho zástupce a zkušebních komisařů pro jednotlivé skupiny zkušebních předmětů. Předseda komise nesmí být současně zkušebním komisařem.
(3)	Zkoušky z myslivosti řídí předseda zkušební komise. Zástupce předsedy zkušební komise vykonává zpravidla funkci zapisovatele; funkci zkušebního komisaře vykonává jen, jestliže se nedostaví některý zkušební komisař ke zkouškám z myslivosti. Předsedou zkušební komise a jeho zástupcem je zpravidla člen předsednictva okresního výboru Českého mysliveckého svazu.
(4)	U jedné zkušební komise se může podrobit zkoušce nejvýše 20 uchazečů v jednom dnu.
(5)	Všem členům zkušební komise náleží odměna a náhrada cestovních výloh podle zvláštních předpisů. ³ Tyto odměny a náhrady hradí okresní výbor Českého mysliveckého svazu.
(6)	Pro zkoušky z myslivosti, které provádí Ústřední výbor Českého mysliveckého svazu, platí ustanovení odstavců 1 až 5 obdobně.

§ 45

(1)

O zapsání do listiny zkušebních komisařů vedené u Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu rozhoduje ústřední výbor tohoto svazu na návrh okresních výborů Českého mysliveckého svazu.

(2)

Do listiny podle odstavce 1 může být zapsán jen ten, kdo je držitelem loveckého lístku nejméně 5 let a prokáže, že

a)	složil vyšší odborné myslivecké zkoušky nebo dosáhl vzdělání, popřípadě vykonal zkoušku je nahrazující ( § 49) nebo
b)	je absolventem 1. večerní univerzity marxismu-leninismu, jde-li o skupinu zkušebních předmětů I, 2. právnické fakulty, jde-li o skupinu zkušebních předmětů VI.

(3)

Ustanovení odstavce 2 platí obdobně i pro přednášející v kursech.

§ 46

(1)	Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se zhodnotí stupněm "prospěl s vyznamenáním", "prospěl", "neprospěl".
(2)	Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne zkušební komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušky.
(3)	Výsledek zkoušek z myslivosti se zhodnotí stupněm: "prospěl s vyznamenáním", "prospěl", "neprospěl". Uchazeč "prospěl s vyznamenáním", jestliže byl tímto způsobem zhodnocen alespoň ze 4 skupin předmětů. Uchazeč u zkoušky "neprospěl", jestliže tímto způsobem byl zhodnocen třeba jen z jedné skupiny předmětů.
(4)	Uchazeči, kteří u zkoušek z myslivosti neprospěli nejvýše ze 2 skupin předmětů, mohou po uplynutí 3 měsíců vykonat opravnou zkoušku z těchto skupin předmětů; v ostatních případech opakuje uchazeč zkoušky ze všech skupin předmětů v nejbližším termínu.
(5)	O výsledku a průběhu zkoušek z myslivosti se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení uchazečů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíše předseda a ostatní členové zkušební komise.
(6)	Předseda zkušební komise oznámí veřejně uchazečům výsledky zkoušek z myslivosti.

§ 47

(1)	Uchazeči obdrží o vykonaných zkouškách z myslivosti vysvědčení s uvedením výsledku těchto zkoušek.
(2)	Vysvědčení vydává okresní výbor Českého mysliveckého svazu; musí být podepsáno pověřeným zástupcem okresního výboru Českého mysliveckého svazu a předsedou zkušební komise.

§ 48

(1)	Uchazeči jsou povinni hradit výlohy spojené s konáním zkoušek z myslivosti a přípravným školením.
(2)	Okresní výbor Českého mysliveckého svazu může z důvodů hodných zvláštního zřetele vrátit uchazeči výlohy, které uhradil podle odstavce 1, nebo jejich přiměřenou část.

Č Á S T T Ř I N Á C T Á

Vyšší odborné myslivecké zkoušky (§ 49-56)

§ 49

(1)

Pro zastávání funkce mysliveckého hospodáře a funkcí v orgánech státní správy na úseku myslivosti a v orgánech Českého mysliveckého svazu stanovených zvláštními předpisy se vyžaduje absolvování přípravného školení a složení vyšších odborných mysliveckých zkoušek.

(2)

Přípravné školení a vyšší odborné myslivecké zkoušky nejsou povinné pro osoby, které

a)	absolvovaly střední lesnickou školu, bývalou lesnickou odbornou mistrovskou školu, bývalou hájenskou školu nebo
b)	absolvovaly lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, bývalé lesnické fakulty vysokých škol technických, popř. Vysokou školu lesnickou a dřevařskou ve Zvolenu,
c)	složily zkoušky pro myslivce z povolání nebo zkoušky pro odborné lesní hospodáře, ustanovovací zkoušku lesnickou, státní zkoušku lesnickou nebo zkoušky pro myslivecké hospodáře podle dřívějších předpisů.

§ 50

(1)	Přípravné školení pro složení vyšších odborných mysliveckých zkoušek zaměřené zejména na myslivecké hospodaření, lov, plánování a na právní předpisy o myslivosti provádí okresní výbory Českého mysliveckého svazu.
(2)	Pro provádění přípravného školení platí ustanovení § 36 odst. 2 a 3 a ustanovení § 52 odst. 2 písm. a) obdobně.
(3)	Průběh přípravného školení pro složení vyšších odborných mysliveckých zkoušek zhodnotí písemně okresní výbor Českého mysliveckého svazu, který toto školení prováděl.

§ 51

(1)

Vyšší odborné myslivecké zkoušky se konají nejméně jednou ročně u krajského národního výboru příslušného podle místa trvalého bydliště uchazeče. Přihlásí-li se k vyšším odborným mysliveckým zkouškám méně než 10 uchazečů, určí příslušný krajský národní výbor jiný krajský národní výbor, u něhož budou zkoušky vykonány, a to po předchozí dohodě s ním.

(2)

Organizačně zabezpečuje konání vyšších odborných mysliveckých zkoušek Ústřední výbor Českého mysliveckého svazu.

§ 52

(1)

Přihláška k vyšším odborným mysliveckým zkouškám se podává v závěru přípravného školení, a to nejpozději do konce června.

(2)

K přihlášce k vyšším odborným mysliveckým zkouškám je nutno připojit

a)	stručný životopis s přehledem o myslivecké praxi a s prohlášením, že je držitelem loveckého lístku nejméně 5 let, kterým se prokáže při vyšších odborných mysliveckých zkouškách,
b)	záznam o přípravném školení.

§ 53

(1)	Vyšší odborné myslivecké zkoušky jsou písemné a ústní; jsou zameřeny k praktickým úkolům mysliveckého hospodaření v honitbě.
(2)	Písemná zkouška se koná před zkouškou ústní.
(3)	Ústní zkouška trvá nejdéle 2 hodiny.
(4)	Ústní zkouška je veřejná. Uchazeči jsou zkoušeni před celou zkušební komisí. Zkušební předměty pro vyšší odborné myslivecké zkoušky jsou uvedeny v příloze.

§ 54

(1)

Vyšší odborné myslivecké zkoušky se konají před zkušební komisí jmenovanou krajským národním výborem.

(2)

Členem zkušební komise může být s výjimkou zkušebního komisaře pro politickou výchovu jen ten, kdo

a)	je držitelem loveckého lístku nejméně 10 let a
b)	prokáže, že složil vyšší odborné myslivecké zkoušky nebo dosáhl vzdělání, popřípadě vykonal zkoušku je nahrazující ( § 49).

(3)

Zkušební komise je sedmičlenná. Pro složení zkušební komise a způsob jejího jednání platí ustanovení § 44 odst. 2 věta druhá a třetí a § 44 odst. 3 věta první až třetí obdobně.

(4)

Všem členům zkušební komise náleží odměna a náhrada cestovních výloh podle zvláštních předpisů. ³ Tyto odměny a náhrady hradí krajský národní výbor.

§ 55

(1)	Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se zhodnotí souhrnně ze zkoušky písemné i ze zkoušky ústní stupněm "prospěl s vyznamenáním", "prospěl", "neprospěl".
(2)	Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne zkušební komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušky.
(3)	Výsledek vyšších odborných mysliveckých zkoušek se zhodnotí stupněm "prospěl s vyznamenáním", "prospěl", "neprospěl". Uchazeč "prospěl s vyznamenáním", jestliže byl tímto způsobem zhodnocen alespoň ze 3 skupin předmětů. Uchazeč u zkoušky "neprospěl", jestliže byl tímto způsobem zhodnocen třeba jen z jedné skupiny předmětů.
(4)	Uchazeči, který u vyšších odborných mysliveckých zkoušek neprospěl nejvýše ze 2 skupin předmětů, může zkušební komise povolit opakování jen ze skupiny předmětů, z nichž uchazeč neprospěl, a to v příštím zkušebím termínu; v ostatních případech opakuje uchazeč zkoušky ze všech skupin předmětů v nejbližším termínu.
(5)	O výsledku a průběhu vyšších odborných mysliveckých zkoušek se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení znalostí uchazečů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíší předseda a ostatní členové zkušební komise.
(6)	Předseda zkušební komise oznámí uchazečům veřejně výsledek vyšších odborných mysliveckých zkoušek.

§ 56

(1)	Uchazeč obdrží o vykonaných vyšších odborných mysliveckých zkouškách vysvědčení s uvedením výsledku těchto zkoušek.
(2)	Vysvědčení o vyšších odborných mysliveckých zkouškách vydává krajský národní výbor; musí být podepsáno pověřeným zástupcem krajského národního výboru a předsedou zkušební komise.

Č Á S T Č T R N Á C T Á

Ustanovení společná a závěrečná (§ 57-59)

§ 57

Pro lov zvěře na pozemcích v prostoru letišť platí zvláštní předpisy. ⁴

§ 58

Zrušují se:

a)	vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 79/1963 Sb., o úplatě za postoupení výkonu práva myslivosti,
b)	vyhláška ministerstva zemědělství č. 4/1967 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře, ve znění vyhlášky ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 10/1975 Sb.,
c)	vyhláška ministerstva zemědělství a výživy č. 59/1967 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o myslivosti, ve znění vyhlášek ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 5/1971 Sb. a č. 10/1975 Sb.,
d)	směrnice ministerstva zemědělství a výživy ze dne 17. dubna 1968 čj. VII/5-362/68, kterými se vydávají podrobnější předpisy o myslivosti (Věstník MZVž r.1968, částka 8), registrované v částce 33/1968 Sb.
e)	vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 172/1957 Ú. l., o hlášení změn ve stavu některých hospodářských zvířat,
f)	vyhláška ministerstva zemědělství č. 310/1951 Ú. l., o včelích oplozovacích stanicích.

§ 59

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1988.

Ministr:

Ing. Vaněk CSc. v. r.

Poznámky pod čarou:

§ 26 odst. 2 písm. h) zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.

Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 37/1963 Sb., o ochraně včel, ryb a lovné zvěře při hubení škůdců přípravky na ochranu rostlin, ve znění vyhlášek federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 35/1978 Sb. a č. 130/1982 Sb.

Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 118/1981 Sb., o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr.

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 118/1981 Sb., o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr.

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.

Směrnice ministerstva zemědělství a výživy ČSR ze dne 6. 2. 1975 - I/1 o podmínkách lovu zvěře na honebních pozemcích v prostoru letišť, poř. č. 6/1975 Věstníku MZVž ČSR, registrované v částce 22/1975 Sb.

Poznámky pod čarou:
1	§ 26 odst. 2 písm. h) zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
2	Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 37/1963 Sb., o ochraně včel, ryb a lovné zvěře při hubení škůdců přípravky na ochranu rostlin, ve znění vyhlášek federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 35/1978 Sb. a č. 130/1982 Sb.
2a	Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.
3	Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 118/1981 Sb., o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.
4	Směrnice ministerstva zemědělství a výživy ČSR ze dne 6. 2. 1975 - I/1 o podmínkách lovu zvěře na honebních pozemcích v prostoru letišť, poř. č. 6/1975 Věstníku MZVž ČSR, registrované v částce 22/1975 Sb.