240/1988 Sb. znění účinné od 30. 12. 1988 do 30. 6. 1990

240

PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ

vyhlašuje

úplné znění zákona ze dne 4. června 1984 č. 103 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 18. prosince 1965 č. 141 Sb., zákonem ze dne 1. prosince 1967 č. 116 Sb., zákonem ze dne 27. června 1968 č. 89, zákonem ze dne 14. prosince 1972 č. 99 Sb., zákonem ze dne 12. listopadu 1975 č. 121 Sb., zákonným opatřením předsednictva Federálního shromáždění ze dne 27. ledna 1982 č. 8 Sb., zákonem ze dne 14. prosince 1983 č. 148 Sb., zákonem ze dne 20. června 1984 č. 57 Sb., zákonem ze dne 13. listopadu 1984 č. 109 Sb., zákonem ze dne 23. června 1987 č. 51 Sb. a zákonem ze dne 16. června 1988 č. 103 Sb.

ZÁKON

o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte

Ústava Československé socialistické republiky zaručuje všem pracujícím právo na hmotné zabezpečení ve stáří a při neschopnosti k práci.

Toto právo je zajišťováno soustavou sociálního zabezpečení, které se rozvíjí v souladu s možnostmi a potřebami celého národního hospodářství.

Vítězství dělnické třídy v únoru 1948 umožnilo rozšířit sociální zabezpečení i na pracující rolníky. Vznikem a upevňováním jednotných zemědělských družstev byly vytvořeny předpoklady, aby se sociální zabezpečení rolníků neustále zlepšovalo a přibližovalo úrovni sociálního zabezpečení ostatních pracujících. Zákonem č. 32/1962 Sb. byly upraveny nároky členů jednotných zemědělských družstev s vyšší úrovní hospodaření, pokud jde o zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, v podstatě stejně jako pracovníkům v pracovním poměru. Nároky ze zabezpečení matky a dítěte byly upraveny i pro členy ostatních družstev.

XII. sjezd Komunistické strany Československa stanovil jako hlavní úkol celé společnosti další rozvoj zemědělské výroby a vyrovnání její úrovně na úroveň průmyslu. Vyrovnávání zemědělství na úroveň průmyslu se bude uskutečňovat postupně, a to v souladu s tím, jak budou družstva přecházet na vyšší formy hospodaření blížící se produktivitou a organizací práce, jakož i způsobem odměňování průmyslovým závodům. Tím se budou pracovní a životní podmínky družstevních rolníků přibližovat podmínkám v průmyslu a bude možné upravit sociální zabezpečení jednotně pro všechny pracující.

Zákonem č. 56/1964 Sb. bylo sociální zabezpečení družstevních rolníků dále zvýhodněno tím, že byla všem družstevnicím prodloužena mateřská dovolená jako ostatním pracujícím ženám, přídavky na děti byly upraveny za stejných podmínek a ve stejné výši jako u ostatních pracujících a nárok na nemocenské ze státních prostředků byl rozšířen v některých případech na členy všech družstev. V důchodovém zabezpečení družstevních rolníků byl rozšířen počet důchodových pásem.

(Tímto zákonem se upravuje důchodové zabezpečení členů jednotných zemědělských družstev s vyšší úrovní hospodaření v podstatě stejně jako pro pracovníky v pracovním poměru a některé zásady úpravy důchodového zabezpečení pracovníků se provádějí i v důchodovém zabezpečení členů ostatních jednotných zemědělských družstev.) ¹

Dávky a služby sociálního zabezpečení poskytuje stát. Na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení přispívají družstva.

Jednotná zemědělská družstva se podílejí na provádění sociálního zabezpečení.

(Tímto zákonem se dává základ k tomu, aby s postupným přechodem družstev na vyšší úroveň hospodaření dosahovali družstevníci na úseku sociálního zabezpečení stejných nároků jako ostatní pracovníci a aby tím byly i v oblasti sociální postupně odstraňovány rozdíly mezi zemědělstvím a průmyslem.) ¹

K dosažení těchto cílů Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Č Á S T P R V N Í

H L A V A P R V N Í (§ 1-4)

ÚVODNÍ USTANOVENÍ ROZSAH ZABEZPEČENÍ V NEMOCI A ZABEZPEČENÍ MATKY A DÍTĚTE

§ 1

Vznik a zánik zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte vzniká družstevníku dnem vzniku členství v družstvu, ne však dříve než dnem skutečného začátku výkonu práce. Toto zabezpečení zaniká dnem, jímž členství v družstvu zaniklo.

Trvání zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

§ 2

(1)	Družstevník, který podle dohody o pracovních podmínkách má konat práci v družstvu jen po část kalendářního roku, nebo který byl družstvem uvolněn z výkonu práce, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jen v době, kdy podle uvedené dohody měl práci konat nebo ji konal.
(2)	Družstevník, který podle dohody o pracovních podmínkách koná práce jen občas a nepravidelně podle potřeb družstva, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem.

§ 3

Družstevník je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v době, kdy vykonává v zahraničí práci pro družstvo.

§ 4

Vynětí ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

Družstevník, který podle dohody o pracovních podmínkách má vykonávat práci takového rozsahu, že odměna nedosahuje ani 120 Kčs měsíčně, je ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte vyňat.

H L A V A D R U H Á

§ 5 Léčebně preventivní péče

Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům se poskytuje léčebně preventivní péče za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům.

Č Á S T D R U H Á

ZABEZPEČENÍ V NEMOCI A ZABEZPEČENÍ MATKY A DÍTĚTE (§ 6-123)

H L A V A P R V N Í

DÁVKY ZE ZABEZPEČENÍ V NEMOCI A ZE ZABEZPEČENÍ MATKY A DÍTĚTE (§ 6-74j)

§ 6

Dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte jsou:

A.	ze zabezpečení v nemoci:
1.	peněžité dávky:
a)	nemocenské,
b)	podpora při ošetřování člena rodiny,
c)	pohřebné;
2.	věcné dávky: lázeňská péče;
B.	ze zabezpečení matky a dítěte:
a)	vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
b)	peněžitá pomoc v mateřství,
c)	podpora při narození dítěte,
d)	přídavky na děti.

D í l p r v n í

Zabezpečení v nemoci (§ 7-18)

§ 7

(zrušen)

Nemocenské

§ 8

(1)

Nemocenské náleží místo pracovní odměny, jestliže člen družstva byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu své dosavadní činnosti v družstvu․ Za neschopného k výkonu činnosti v družstvu se považuje vždy člen družstva přijatý do ústavní péče v zařízení léčebně preventivní péče.

(2)

Nemocenské se poskytuje od prvního dne dočasné neschopnosti k výkonu činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz (dále jen "pracovní neschopnost") do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity (částečné invalidity). Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen "podpůrčí doba").

(3)

Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou, jestliže

výkon práce v družstvu nebo v předchozím pracovním poměru trval aspoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc nebo

nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem (nemocí z povolání).

Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).

(4)

Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže lze podle vyjádření okresní posudkové komise sociálního zabezpečení očekávat, že člen družstva nabude v krátké době pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.

(5)

Při lázeňské péči náleží nemocenské, pokud se tato péče poskytuje v době pracovní neschopnosti.

(6)

Nemocenské náleží místo pracovní odměny také po dobu karantény nařízené podle předpisů o boji proti přenosným nemocem.

§ 9

(1)

Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva, nejvýše však z částky 150 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny (dále jen "průměrná denní pracovní odměna"). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v období, které stanoví prováděcí předpisy, před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény.

(2)

Nemocenské náleží za pracovní dny a za svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy.

§ 10

(1)

Výše nemocenského za pracovní den činí 90 % průměrné denní pracovní odměny.

(2)

Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského 70 % průměrné denní pracovní odměny. Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání), nebo při karanténě náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši 90 % průměrné denní pracovní odměny; vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.

§ 11

Družstevníku, který podle dohody o pracovních podmínkách bude konat práci v družstvu jen po část kalendářního roku, a nejde o důchodce, kterému se vyplácí starobní nebo invalidní důchod, náleží nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Toto omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo jestliže družstevník v době kalendářního roku před vznikem pracovní neschopnosti byl účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte aspoň 180 dnů.

§ 12

Poživateli starobního, invalidního nebo osobního důchodu, jemuž se při pracovní činnosti v družstvu důchod nadále vyplácí, náleží nemocenské při pracovní neschopnosti jen tehdy, jestliže byl účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte nejméně po dobu tří měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 60 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).

§ 13

Nemocenské nemůže být přiznáno za dobu přede dnem, kdy byla předepsaným způsobem zjištěna pracovní neschopnost. Jestliže však pracovní neschopnost nastala dříve, než byla takto zjištěna, přizná se nemocenské nejdéle za tři pracovní dny nazpět; podmínkou je, že včasné zjištění pracovní neschopnosti bylo znemožněno z vážných důvodů.

§ 14

Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až do výše průměrné denní pracovní odměny, z níž bylo nemocenské stanoveno, nejvýše však do částky 150 Kčs za pracovní den; zvýšení může být přiznáno nejdříve od počátku druhého měsíce trvání této pracovní neschopnosti a může být poskytováno po dobu, po kterou je člen družstva práce neschopen pro aktivní tuberkulózu, nejdéle však do skončení výplaty nemocenského. Při rozhodování o zvýšení nemocenského se hledí k celkovým zdravotním a sociálním poměrům nemocného člena družstva a jeho rodiny.

§ 15

(1)

Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost

a)	v úmyslu vylákat nemocenské nebo
b)	zaviněnou účastí ve rvačce nebo
c)	jako bezprostřední následek své opilosti nebo
d)	při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

(2)

Má-li člen družstva rodinné příslušníky může jim být v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin; nemá-li rodinné příslušníky, může být v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny.

(3)

Poruší-li člen družstva předpisy o hlášení pracovní neschopnosti a o chování a životosprávě nemocných vydané orgány státní zdravotní správy, může být nemocenské dočasně sníženo nebo odňato; má-li však člen družstva rodinné příslušníky, může být nemocenské jen sníženo, a to nejvíce o čtvrtinu.

§ 16

Podpora při ošetřování člena rodiny

(1)

Podpora při ošetřování člena rodiny náleží za podmínek dále stanovených členu družstva, který nemůže pracovat, poněvadž musí

1.	ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let, nebo
2.	pečovat o dítě mladší 10 let z toho důvodu, že a) dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byla uzavřena z nařízení příslušných orgánů, nebo b) dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo c) osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření) anebo porodila, a proto nemůže o dítě pečovat, nebo
3.	ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou.

(2)

Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s členem družstva ve společné domácnosti a že v této domácnosti není nikdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat nebo nemocného ošetřovat; splnění podmínky společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10 let rodičem a není-li v domácnosti, v níž dítě žije, nikdo jiný, kdo by mohl dítě ošetřovat nebo o ně pečovat. Jde-li o ošetřování nemocného dítěte nebo jiného nemocného člena rodiny, je další podmínkou, že nemocného není možné nebo vhodné umístit v nemocnici.

(3)

Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu pěti pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá; poskytování lze prodloužit až o další dva pracovní dny, jestliže nebylo možné během prvních pěti pracovních dnů opatřit potřebnou péči.

(4)

Členu družstva, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, může být poskytování podpory přiznané podle odstavců 1 až 3 dále prodlouženo, avšak doba poskytování nesmí v témž případě ošetřování (péče) přesáhnout 13 pracovních dnů.

(5)

O stanovení podpory a o jejích sazbách platí obdobné předpisy o nemocenském.

(6)

V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému.

(7)

Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží, pokud ošetřování člena rodiny spadá do doby, za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny nebo jde-li o družstevníka, který podle dohody o pracovních podmínkách nepracuje na pracovištích družstva, ale vykonává pro družstvo práci doma.

§ 17

Pohřebné

(1)	Zemřel-li družstevník, náleží jeho pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné v částce 1000 Kčs. Pozůstalými jsou manžel (manželka), druh (družka), děti, rodiče, prarodiče, sourozenci, tchán, tchyně, zeť a snacha.
(2)	Jestliže vypravil pohřeb někdo jiný než pozůstalý, náleží mu pohřebné až do výše prokázaných výloh, nejvýše však v částce 1000 Kčs. Pohřebné však nenáleží, byl-li pohřeb vypraven na základě závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo na základě úřední povinnosti.
(3)	Jestliže družstevník vypravil pohřeb svému rodinnému příslušníku, náleží mu při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do dvou let pohřebné ve výši 200 Kčs, při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do deseti let pohřebné ve výši 500 Kčs a při úmrtí rodinného příslušníka ve věku nad deset let pohřebné ve výši 800 Kčs.

§ 18

Lázeňská péče

(1)	Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům může být poskytnuta lázeňská péče za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům.
(2)	Lázeňská péče se poskytuje družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům na účet sociálního zabezpečení v zařízeních lázeňské péče státní zdravotní správy.

D í l d r u h ý

Zabezpečení matky a dítěte (§ 19-35b)

§ 19

(zrušen)

O d d í l p r v n í

§ 19a

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1)	Družstevnici, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než na dosavadní práci, náleží vyrovnávací příspěvek. ²
(2)	Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu.
(3)	Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje ve výši rozdílu mezi průměrným pracovním příjmem, jehož družstevnice dosáhla v období, stanoveném prováděcími předpisy, před převedením na jinou práci, a pracovním příjmem, kterého dosahuje v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. K poklesu pracovního příjmu, který družstevnici vznikl zkrácením jejího pracovního úvazku se nepřihlíží; rovněž se nepřihlíží k částkám příjmu přesahujícím v průměru 150 Kčs za pracovní den.
(4)	Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za dobu, za kterou družstevnice má po převedení na jinou práci nárok na pracovní odměnu nebo na její náhradu; v těhotenství se poskytuje nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.
(5)	Ministerstvo práce a sociálních věcí ³ v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy a s Ústřední radou odborů vydá podrobnější předpisy o vyrovnávacím příspěvku, zejména o tom, jak se zjišťuje a vypočítává pracovní příjem, podle kterého se stanoví vyrovnávací příspěvek.

O d d í l d r u h ý

Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství (§ 20-27a)

§ 20

(1)

Družstevnicím náleží v době těhotenství a mateřství v souvislosti s porodem a s péčí o narozené dítě mateřská dovolená po dobu 28 týdnů. Po jejím uplynutí se družstevnicím k prohloubení mateřské péče o dítě zaručuje právo na další mateřskou dovolenou až do doby, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. ⁴

(2)

Družstevnice jsou v těhotenství a mateřství po dobu mateřské dovolené a v některých případech i po část další mateřské dovolené zabezpečeny peněžitou pomocí v mateřství z prostředků sociálního zabezpečení družstevních rolníků za podmínek a v rozsahu stanovených v tomto zákoně.

(3)

Peněžitá pomoc v mateřství náleží místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského družstevnici, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků. Do této doby se započítávají také dřívější období, v nichž družstevnice v posledních dvou letech před porodem

a)	byla účastna nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky nebo členy výrobních družstev,
b)	byla účastna důchodového zabezpečení umělců, občanů poskytujících věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru nebo důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících,
c)	byla účastna nemocenské péče v ozbrojených silách,
d)	byla účastna zabezpečení důchodců v nemoci,
e)	pobírala po skončení zabezpečení (pojištění, péče) nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství,
f)	byla po skončení zaměstnání, členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia vedena v evidenci národního výboru jako uchazečka o zaměstnání.

(4)

Pokud se doby uvedené v předchozím odstavci navzájem časově kryjí, započtou se jen jednou.

(5)

Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů důchodového zabezpečení (pojištění, péče) podle předchozích odstavců, jestliže jí trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího zabezpečení v nemoci ( § 37) ještě počátkem šestého týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu, anebo jestliže až do této doby pobírá nemocenské z tohoto zabezpečení v nemoci.

(6)

Těhotným ženám a kojícím matkám přiděluje družstvo lehčí práce přiměřené jejich stavu podle doporučení lékaře.

§ 21

(1)	Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem, pokud se dále nestanoví jinak.
(2)	Vyčerpá-li družstevnice z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci nebo v § 23 a 24. Vyčerpá-li však družstevnice z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu, a jde-li o družstevnici uvedenou v § 23 nebo § 24, jen do uplynutí 31 týdnů ode dne porodu.
(3)	Poskytuje-li se družstevnici, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nemocenské až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, náleží jí od počátku tohoto týdne místo nemocenského peněžitá pomoc v mateřství.
(4)	V případech uvedených v § 20 odst. 5 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

§ 22

(1)	Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice zjištěné způsobem uvedeným u nemocenského ( § 9) za období, stanovené prováděcími předpisy přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 150 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny. Byla-li družstevnice v době těhotenství převedena k jiné práci ze zdravotních důvodů nebo byl-li jí z takových důvodů zkrácen pracovní úvazek, je základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny, je-li to pro ni příznivější, příjem z pracovní činnosti za stanovené období před touto změnou.
(2)	Peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny a svátky, za něž se poskytuje družstevníku náhrada pracovní odměny, nebo za něž se měsíční pracovní odměna jinak nekrátí.
(3)	Výše peněžité pomoci v mateřství činí 90 % průměrné denní pracovní odměny.

§ 23

Porodí-li družstevnice zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 21, pokud se dále stará aspoň o dvě z novorozených dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky.

§ 24

Družstevnici, která je neprovdána, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, nežije-li s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství, pokud se stará o novorozené dítě, i po vyčerpání doby určené v § 21, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky.

§ 25

(1)

Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu nebo dítě, jehož matka zemřela. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje družstevnici ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě stará, nejdéle po dobu

22 týdnů, převzala-li jedno dítě,

31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí, nebo jde-li o družstevnici uvedenou v § 24,

ne však déle, než dítě (nejmladší dítě) dosáhne osmi měsíců věku.

(2)

Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být v případech uvedených v předchozím odstavci splněny ke dni převzetí dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice za období stanovené prováděcími předpisy před převzetím dítěte.

§ 26

(1)	Jestliže dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého ústavu nebo jiného lůžkového zařízení léčebně preventivní péče a družstevnice zatím začala pracovat, přeruší se po dobu pracovní činnosti poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích ustanovení. Ode dne, kdy družstevnice převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze se souhlasem okresního národního výboru přerušit s týmiž účinky také tehdy, nemůže-li nebo nesmí-li družstevnice podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro něž je neschopna práce, a muselo-li dítě být z tohoto důvodu umístěno do péče kojeneckého ústavu nebo jiného lůžkového zařízení léčebně preventivní péče anebo jiné osoby.
(2)	Družstevnici, která se přestala starat o narozené dítě, a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů,jakož i družstevnici, jejíž dítě je v ústavní péči z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje; tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela. Poskytování peněžité pomoci v mateřství družstevnici, která dítě porodila, však nemůže skončit před uplynutím 14 týdnů od nástupu mateřské dovolené ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
(3)	Jestliže se dítě narodilo mrtvé, poskytuje se družstevnici peněžitá pomoc v mateřství po dobu 14 týdnů od nástupu mateřské dovolené; její poskytování však nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
(4)	Jestliže dítě zemřelo v době, kdy družstevnici náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato pomoc ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku; poskytování peněžité pomoci v mateřství družstevnici, která dítě porodila, však nemůže skončit před uplynutím 14 týdnů od nástupu mateřské dovolené ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

§ 27

(1)	Peněžitá pomoc podle tohoto zákona se poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému družstevníku, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo o dítě, jehož matka zemřela.
(2)	Peněžitá pomoc náleží také družstevníku, který pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění.
(3)	Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u družstevníka uvedeného v odstavcích 1 a 2 posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se družstevník o dítě stará, nejdéle po dobu 31 týdnů, a v případě uvedeném v odstavci 2 po dobu 22 týdnů, ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku.
(4)	Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci družstevníku platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.

§ 27a

(zrušen)

O d d í l t ř e t í

Podpora při narození dítěte (§ 28)

§ 28

Porodí-li družstevnice nebo družstevníkova rodinná příslušnice, náleží jí na každé narozené dítě podpora ve výši 1000 Kčs. ⁵ Manželce nebo družce zemřelého družstevníka náleží podpora při narození dítěte z jeho zabezpečení také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od jeho úmrtí.

O d d í l č t v r t ý

Souběh nároků na dávky zabezpečení v nemoci a na dávky zabezpečení

matky a dítěte (§ 29)

§ 29

(1)

Za dobu, po kterou jsou splněny podmínky jak pro nárok na nemocenské, tak pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle tohoto zákona, náleží jen peněžitá pomoc v mateřství.

(2)

Splňuje-li oprávněný podmínky jak pro nárok na dávku zabezpečení v nemoci nebo na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství anebo na peněžitou pomoc v mateřství podle tohoto zákona, tak pro nárok na obdobnou dávku z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky, náleží nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství samostatně jak ze zabezpečení v nemoci nebo ze zabezpečení matky a dítěte podle tohoto zákona, tak z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky; úhrn peněžitých dávek za pracovní den nesmí být přitom vyšší, než kdyby byly vyměřeny z částky 150 Kčs denně. Přesahuje-li úhrn průměrné denní pracovní odměny a čisté denní mzdy částku 150 Kčs denně, odečítá se částka přesahující 150 Kčs od průměrné denní pracovní odměny při výpočtu dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle tohoto zákona. Pohřebné a podpora při narození dítěte náleží jen jednou, a to podle předpisů platných pro pracovníky.

O d d í l p á t ý

Přídavky na děti (§ 30-35b)

§ 30

Podmínky nároku

(1)

Přídavky na děti náležejí družstevníku, který je podle tohoto zákona účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jestliže

a)	má nezaopatřené děti,
b)	vykonává práci v družstvu v rozsahu předepsaného pracovního úvazku a
c)	vykonával práci v družstvu v kalendářním měsíci po stanovenou dobu.

(2)

Družstevníku povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě, jsou-li splněny ostatní podmínky, přídavky na děti, jestliže byl účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v době nástupu služby nebo v době, kdy byl povolán k výkonu služby, nebo jestliže v době, kdy byl povolán k výkonu služby, měl zachovány nároky z uvedeného zabezpečení.

(3)

Přídavky na děti náležtejí družstevníku také po zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, pokud se poskytuje z důvodu tohoto zabezpečení ještě nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství; podmínkou je, že před zánikem zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte vykonával v družstvu práci v rozsahu předepsaného pracovního úvazku.

§ 31

Nezaopatřené děti

(1)

Za nezaopatřené se považují vlastní i osvojené děti družstevníka nebo jeho manžela, pokud děti žijí v Československé socialistické republice, a to do skončení povinné školní docházky.

(2)

Po skončení povinné školní docházky se dítě považuje za nezaopatřené, nejdéle však do dosažení 26 let, jestliže

a)	se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem anebo předepsaným výcvikem,
b)	se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc,
c)	pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek, nebo
d)	pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav.

(3)

Prováděcí předpis stanoví, za jakých podmínek se poskytují přídavky na děti, na vnuky a sourozence družstevníka nebo jeho manžela a na děti, které se zdržují v cizině.

§ 32

Vyloučení nároku

Přídavky na děti se neposkytují na děti družstevníka, na něž náleží výchovné k důchodu nebo kterým se poskytuje invalidní důchod.

Pracovní úvazek a odpracovaná doba

§ 33

(1)	K přiznání přídavků na děti se vyžaduje, aby družstevník měl pracovní úvazek odpovídající stanovené týdenní pracovní době, která je v souladu s družstevními předpisy obecně zavedena pro provoz, v němž koná práci.
(2)	Jde-li o družstevníka se změněnou pracovní schopností nebo o družstevnici, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě a má z tohoto důvodu kratší pracovní úvazek, vyžaduje se pro přiznání přídavků na děti pracovní úvazek odpovídající polovině pracovní doby uvedené v předchozím odstavci. To platí též, jde-li o družstevníka svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě.
(3)	Jde-li o družstevníka (družstevnici) svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou (druhem), je poživatelem částečného invalidního důchodu a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, považuje se podmínka pracovního úvazku za splněnou, dosáhne-li odměna za práci v kalendářním měsíci nejméně 400 Kčs. Ustanovení odstavce 4 věty třetí platí obdobně.
(4)	U družstevníků, kterým družstvo nestanoví dobu výkonu práce, a u družstevníků, kteří podle dohody o pracovních podmínkách nepracují na pracovištích družstva, ale vykonávají pro družstvo práci doma, se považují podmínky pracovního úvazku a odpracované doby za splněné v kalendářním měsíci, v němž takový družstevník dosáhl odměny za práci nejméně 700 Kčs. Jde-li o družstevníka se změněnou pracovní schopností, o družstevníka uvedeného v odstavci 2 větě druhé nebo o družstevnici, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, vyžaduje se, aby odměna za práci v kalendářním měsíci činila nejméně 400 Kčs. Částky 700 Kčs, popřípadě 400 Kčs, se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v němž družstevník nemohl konat práci z vážných důvodů; za vážný důvod se považuje uznaná dočasná pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz, karanténa, placená mateřská dovolená, lázeňská péče, výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu a služba v ozbrojených silách.

§ 34

(1)

K přiznání přídavků na děti za jednotlivý kalendářní měsíc se vyžaduje, aby družstevník v tomto měsíci odpracoval všechny pracovní dny (směny), které pro něj vyplývají ze stanoveného rozvržení pracovní doby.

(2)

Odpracované době se klade na roveň

a)	doba dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, karantény, mateřské dovolené, další mateřské dovolené a doba nepřítomnosti v práci z důvodu péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování nemocného člena rodiny ( § 16),
b)	doba, za kterou se poskytuje náhrada odměny za práci, popřípadě odměna za práci, jakož i doba, za kterou při důležitých osobních překážkách v práci náhrada odměny za práci nenáleží jen proto, že družstevník nesplňuje požadovanou podmínku doby výkonu práce,
c)	doba výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, služby v ozbrojených silách včetně potřebného pracovního volna poskytovaného v souvislosti s touto službou,
d)	doba, po kterou družstevník prokazatelně nemohl pracovat pro nepříznivé povětrnostní vlivy, popřípadě pro překážku na straně družstva,
e)	doba pracovního volna poskytovaného podle předpisů o studiu při zaměstnání nebo podle předpisů o externí aspirantuře,
f)	doba náhradního volna za práci přesčas nebo ve svátek,
g)	doba lázeňské péče,
h)	doba pracovního volna omluveného družstvem z jiného důvodu.

§ 35

Výše přídavků na děti

(1)

Přídavky na dětí činí měsíčně

na jedno dítě	200 Kčs,
na dvě děti	650 Kčs,
na tři děti	1210 Kčs,
na čtyři děti	1720 Kčs,
a zvyšují se na každé další dítě o 350 Kčs měsíčně.

(2)

Jde-li o nezaopatřené dítě starší jednoho roku, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči, poskytuje se k přídavkům na děti příplatek ve výši

500 Kčs měsíčně, nebo

700 Kčs měsíčně, jde-li o dítě, které vyžaduje mimořádnou péči zvlášť náročnou.

Podmínkou je, že dítě není umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem pro takové děti, a jde-li o příplatek podle ustanovení písmene b), ani v zařízení s denní docházkou. Příplatek podle ustanovení písmene a) náleží, nesplňuje-li dítě podmínky pro příplatek podle ustanovení písmene b) jen proto, že je umístěno v zařízení s denní docházkou.

(3)

Splní-li se během kalendářního měsíce podmínky pro změnu výše přídavků na děti, náležejí za celý kalendářní měsíc vyšší přídavky na děti.

§ 35a

Souběh přídavků na děti

(1)

Přídavky na totéž dítě náležejí jen jednou, a to i tehdy, jestliže podmínky jsou splněny u více družstevníků. Je-li tomu tak, poskytnou se přídavky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte družstevníka, který má dítě v přímém zaopatření. Je-li i tato podmínka splněna u několika družstevníků a nedohodnou-li se o tom, komu mají být přídavky poskytovány, náležejí přednostně matce.

(2)

Ustanovení odstavce 1 platí také při souběhu přídavků na děti podle tohoto zákona a přídavků na děti z jiných soustav zabezpečení nebo výchovného náležejícího podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

§ 35b

Výplata přídavků na děti

(1)

Přídavky na děti se vyplácejí vždy za celý měsíc, a to měsíčně pozadu, tomu, z jehož zabezpečení byly přiznány; má-li však dítě v přímém zaopatření někdo jiný, vyplácejí se jemu. Přídavky na dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež z jiných důvodů než z důvodu léčení, případně z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy na budoucí povolání, se vyplácejí tomuto ústavu.

(2)

Mají-li se přídavky na více dětí téhož oprávněného vyplácet různým příjemcům, rozdělí se celková částka připadající na všechny děti stejnou poměrnou částí na každé dítě; přitom se haléřové částky zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.

D í l t ř e t í

Společná ustanovení pro dávky zabezpečení v nemoci a zabezpečení

matky a dítěte (§ 36-37)

§ 36

Rodinní příslušníci

(1)

Za rodinné příslušníky družstevníka se pro nárok na peněžité a věcné dávky zabezpečení v nemoci a na dávky zabezpečení matky a dítěte považují:

a)	manželka (manžel),
b)	děti do skončení povinné školní docházky; poté do dosažení věku 26 let, jestliže se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc anebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci.

(2)

Stejné nároky jako rodinní příslušníci mají, pokud jsou výživou převážně odkázáni na družstevníka:

a)	schovanci, vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky; poté do dosažení věku 26 let, jestliže se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání anebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci,
b)	rodiče, prarodiče, tchán a tchýně,
c)	sestra nebo dcera, která vede ovdovělému nebo rozvedenému družstevníku domácnost, pokud v ní pečuje o jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky,
d)	družka, pokud žije s družstevníkem ve společné domácnosti aspoň tři měsíce.

(3)

Stejné nároky má též bývalá manželka (manžel) družstevníka, pokud družstevník má vůči ní vyživovací povinnost.

(4)

Osoby uvedené v předchozích odstavcích nemají nároky jako rodinní příslušníci, jestliže jsou samy zabezpečeny v nemoci nebo v mateřství podle tohoto zákona anebo jsou pojištěny či zabezpečeny (zaopatřeny) podle jiných předpisů.

§ 37

Ochranná lhůta

(1)	Dávky zabezpečení v nemoci a dávky zabezpečení matky a dítěte náležejí též, jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v době, po kterou se poskytuje nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, anebo v ochranné lhůtě.
(2)	Ochranná lhůta činí 42 dnů od zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, popřípadě od vynětí z něho; jestliže však družstevník byl účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tuto kratší dobu. Ochranná lhůta pro ženy, jejichž zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zaniklo v době těhotenství, činí vždy šest měsíců.
(3)	Vznikne-li v ochranné lhůtě zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle tohoto zákona znovu, připočítá se ochranná lhůta získaná novým zabezpečením k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 42 dnů.
(4)	Ochranná lhůta zaniká ode dne vzniku nároku z nemocenského pojištění, popř. zabezpečení podle jiných předpisů nebo ode dne, od něhož se poskytuje starobní nebo invalidní důchod.

D í l č t v r t ý

Důchodové zabezpečení (§ 38-74j)

§ 38

zrušen

§ 39

zrušen

§ 40

zrušen

§ 41

zrušen

§ 42

zrušen

§ 43

zrušen

§ 44

zrušen

§ 45

zrušen

§ 46

zrušen

§ 47

zrušen

§ 48

zrušen

§ 49

zrušen

§ 50

zrušen

§ 51

zrušen

§ 52

zrušen

§ 53

zrušen

§ 54

zrušen

§ 55

zrušen

§ 56

zrušen

§ 57

zrušen

§ 58

zrušen

§ 59

zrušen

§ 60

zrušen

§ 61

zrušen

§ 62

zrušen

§ 63

zrušen

§ 64

zrušen

§ 65

zrušen

§ 66

zrušen

§ 67

zrušen

§ 68

zrušen

§ 69

zrušen

§ 70

zrušen

§ 71

zrušen

§ 72

zrušen

§ 73

zrušen

§ 74

zrušen

§ 74a

zrušen

§ 74b

zrušen

§ 74c

zrušen

§ 74d

zrušen

§ 74e

zrušen

§ 74f

zrušen

§ 74g

zrušen

§ 74h

zrušen

§ 74i

zrušen

§ 74j

zrušen

H L A V A D R U H Á

DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ DRUŽSTEVNÍCH ROLNÍKŮ KONAJÍCÍCH SLUŽBU

V OZBROJENÝCH SILÁCH (§ 75-77)

§ 75

zrušen

§ 76

zrušen

§ 77

zrušen

H L A V A T Ř E T Í

D í l p r v n í (§ 78-88)

Zabezpečení členů rodin družstevníků konajících službu v ozbrojených silách

§ 78

zrušen

§ 79

zrušen

§ 80

zrušen

§ 81

zrušen

§ 82

zrušen

D í l d r u h ý

Zabezpečení družstevníků v době vojenského cvičení (§ 83-84)

§ 83

zrušen

§ 84

zrušen

D í l t ř e t í

Společná ustanovení pro poskytování zaopatřovacího příspěvku (§ 85-88)

§ 85

zrušen

§ 86

zrušen

§ 87

zrušen

H L A V A Č T V R T Á

ZABEZPEČENÍ V NEMOCI A ZABEZPEČENÍ MATKY A DÍTĚTE UČŇŮ (§ 88)

§ 88

(1)

Rozsah, podmínky a výše nároků ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte učňů, kteří jsou v učebním poměru k družstvu, se řídí předpisy platnými pro ostatní učně.

(2)

Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny učně, podle níž se určuje výše peněžitých dávek zabezpečení v nemoci a peněžité pomoci v mateřství, je peněžitá odměna náležející podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení učňů, ⁶ kteří jsou v učebním poměru k družstvu; vznikla-li pracovní neschopnost v době, kdy skončilo přípravné období učně, je základem výdělek dosažený v období odborného rozvoje.

H L A V A P Á T Á

ZABEZPEČENÍ DŮCHODCŮ V NEMOCI (§ 89)

§ 89

(zrušen)

H L A V A Š E S T Á

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH (§ 90-103)

§ 90

Povinnosti oprávněných osob

(1)	Byl-li příjemce dávky nebo jiný oprávněný vyzván, aby osvědčil okolnosti rozhodné pro výplatu dávky nebo její výši, je povinen výzvě vyhovět; neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, jestliže oprávněný byl ve výzvě upozorněn na tyto následky.
(2)	Příjemce dávky nebo jiný oprávněný je povinen ohlásit do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu.
(3)	Výplata dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem může být zastavena, jestliže občan, jehož zdravotní stav je třeba zjistit, se nepodrobí lékařskému vyšetření přesto, že byl upozorněn na možné zastavení výplaty dávky.

§ 91

Změny dávky a její vrácení

(1)

Zanikne-li nárok na dávku nebo zjistí-li se dodatečně, že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši, anebo změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo její výplatu, dávka se odejme, zvýší, sníží anebo se její výplata zastaví. Odnětí, snížení a zastavení výplaty dávky se provede ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které byla již vyplacena. Zvýšení dávky nesprávně vyměřené se provede ode dne, od něhož zvýšení náleží.

(2)

Příjemce dávky, který vědomě způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen vrátit dávku ode dne, od něhož nenáležela vůbec nebo v poskytované výši; to platí zejména, jestliže dávku vylákal, zamlčel některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil některou povinnost uloženou mu tímto zákonem nebo prováděcími předpisy anebo jestliže vědomě přijímal dávku vyplácenou neprávem nebo v nesprávné výši. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o změně nebo odnětí dávky nebo její části. Rozhodnutí o přeplatku na dávce ze zabezpečení v nemoci nebo ze zabezpečení matky a dítěte schvaluje okresní národní výbor. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky anebo z pracovní odměny oprávněného; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy. ⁷

§ 92

(zrušen)

§ 93

Výplata dávek jiné osobě

Kdyby se výplatou dávky oprávněnému zřejmě nedosáhlo účelu, kterému dávka má sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je povinen vyživovat, určí místní národní výbor jeho bydliště na návrh manžela nebo opatrovníka dětí anebo z vlastního podnětu občana, kterému má být dávka vyplácena místo oprávněnému; příjemce dávky je povinen použít ji toliko ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Místní národní výbor sleduje a dozírá, zda příjemce dávky tuto povinnost plní.

§ 94

(zrušen)

§ 95

Přechod nároku při úmrtí oprávněného

(1)	Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné ode dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod.
(2)	Jde-li o dávky přiznané před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v předchozím odstavci.
(3)	Nároky přecházející na pozůstalé podle předchozích odstavců nejsou součástí dědictví.

§ 96

zrušen

§ 97

zrušen

§ 98

Výplata dávek při pobytu oprávněného v cizině

Nestanoví-li jinak mezistátní úmluva, dávky se do ciziny nevyplácejí a za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale, nenáležejí; ministerstvo práce a sociálních věcí ³ však může v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány povolit výjimky a stanovit podmínky pro výplatu dávek, zdržuje-li se oprávněný ve státě, s nímž není uzavřena úmluva.

§ 99

Postoupení a zabavení dávek

Nároky na dávky mohou být postoupeny jen pro pohledávky na výživné, popřípadě na příspěvek na výživu, a to až do poloviny dávek. Zabavení nároku na dávky se řídí předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.

§ 100

Promlčení

(1)	Nárok na nemocenské, na podporu při ošetřování člena rodiny, na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a na peněžitou pomoc v mateřství za jednotlivé dny se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku ode dne, za který náleží.
(2)	Nárok na podporu při narození dítěte a na pohřebné se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku ode dne porodu nebo úmrtí.
(3)	Nárok na přídavky na děti za jednotlivý kalendářní měsíc se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku od posledního dne měsíce, za který náleží. (Odstavce 4 a 5 zrušeny.)
(6)	Právo požadovat vrácení jednotlivých splátek dávek poskytnutých neprávem ( § 91 odst. 2) se promlčuje v deseti letech od jejich výplaty. Promlčecí lhůta neběží, jsou-li prováděny srážky z dávky na úhradu dávky vyplacené neprávem.

§ 101

zrušen

§ 102

zrušen

§ 103

zrušen

H L A V A S E D M Á

FOND KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB (§ 104)

§ 104

(1)	Družstva používají v souladu s ustanovením svých stanov a pracovních řádů prostředků fondů kulturních a sociálních potřeb též na doplnění zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníků.
(2)	Orgány zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jsou nápomocny družstvům při plnění úkolů souvisících s hospodařením s prostředky fondů kulturních a sociálních potřeb, jichž má být použito k sociálním účelům.

H L A V A O S M Á

SLUŽBY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (§ 105-111)

§ 105

zrušen

§ 106

zrušen

§ 107

zrušen

§ 108

zrušen

§ 109

zrušen

§ 110

zrušen

§ 111

zrušen

H L A V A D E V Á T Á

PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU NÁKLADŮ (§ 112)

§ 112

(zrušen)

H L A V A D E S Á T Á

ORGANIZACE ZABEZPEČENÍ V NEMOCI A ZABEZPEČENÍ MATKY A DÍTĚTE (§ 113-116)

§ 113

Orgány zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků provádějí ministerstvo práce a sociálních věcí, národní výbory a jednotná zemědělská družstva. ⁸

§ 114

(zrušen)

§ 115

Úkoly národních výborů

Národní výbory zabezpečují ve svých obvodech úkoly na úseku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství a se zřetelem na jeho potřeby, kontrolují provádění zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jednotnými zemědělskými družstvy, všemožně napomáhají družstvům v plnění těchto úkolů a odpovídají za to, že prostředky určené na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte budou vynakládány účelně a hospodárně.

§ 116

Úkoly jednotných zemědělských družstev

(1)	Jednotná zemědělská družstva zajišťují plnění úkolů vyplývajících pro ně z tohoto zákona svými sociálními komisemi. Předsedou komise je člen představenstva, jejím tajemníkem ekonom družstva.
(2)	Sociální komise rozhodují zejména o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte; sociální komise může pověřit svého předsedu a tajemníka přiznáváním těchto dávek v případech, ve kterých je na ně zákonný nárok a podmínky pro jejich poskytování nebo výši jsou nepochybné a nesporné.
(3)	Družstva obstarávají v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy administrativní úkoly potřebné pro provádění zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníků.

H L A V A J E D E N Á C T Á

ŘÍZENÍ (§ 117-123)

§ 117

Žádost o dávku (službu)

Nárok na dávku zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte se uplatňuje u družstva.

§ 118

Povinnost družstev vést záznam a podávat hlášení pro účely zabezpečení

v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

(1)	Družstva jsou povinna vést záznamy o okolnostech rozhodných pro nárok na dávku a její výši, zejména o době pracovní činnosti družstevníka, o výši pracovních odměn dosažených družstevníkem, o pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, a hlásit je orgánům zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. Na vyzvání těchto orgánů jsou družstva povinna podat taková hlášení kdykoliv. Orgány zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte mají právo přezkoumat správnost a úplnost hlášení.
(2)	Zavinilo-li družstvo nesprávným hlášením nebo jeho opomenutím, zejména neoznámením vstupu důchodce do družstva nebo sjednáním pracovního poměru s důchodcem, že dávka byla poskytnuta neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, je povinno nahradit neprávem vyplacené částky. O povinnosti nahradit neprávem vyplacené částky rozhoduje orgán zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, který je příslušný rozhodnout o dávce; tento orgán také může od požadování náhrady zcela nebo zčásti upustit.
(3)	Nárok na náhradu se promlčuje do tří let ode dne, kdy orgán zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zjistil, že dávka byla poskytnuta neprávem.

§ 119

Odpovědnost družstva za činnost sociální komise

(1)	Jestliže sociální komise družstva porušila nebo zanedbala své povinnosti a tím došlo k poskytnutí dávky neprávem nebo ve vyšší výměře, než v jaké náležela, je povinno družstvo nahradit neprávem vyplacenou dávku.
(2)	O povinnosti nahradit neprávem vyplacenou dávku rozhoduje národní výbor, který může od požadování náhrady zcela nebo zčásti upustit.
(3)	Ustanovení § 118 odst. 3 platí obdobně.

§ 120

Rozhodnutí

Rozhodnutí o dávce zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte se vydává písemně, jen jestliže se dávka nepřiznává vůbec nebo v žádaném rozsahu a žadatel o dávku požádal o písemné rozhodnutí.

§ 121

Opravné prostředky

(1)

Odvolání proti rozhodnutí o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte se podává u sociální komise družstva ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a nebylo-li vydáno písemné rozhodnutí, do 15 dnů ode dne ústního vyhlášení.

(2)

Nevyhoví-li sociální komise družstva sama odvolání v plném rozsahu do 15 dnů, předloží je bez průtahu k rozhodnutí okresnímu národnímu výboru příslušnému podle sídla družstva; z rozhodnutí okresního národního výboru se nelze dále odvolat.

(Odstavce 3 až 9 zrušeny).

(10)

Opravný prostředek proti rozhodnutí o snížení, odnětí nebo zastavení výplaty dávek nemá odkladný účinek.

§ 122

Náklady řízení

(1)	Náklady řízení o dávkách (službách) hradí stát.
(2)	Stát též uhrazuje cestovné, stravné a nocležné, popřípadě i jiné nutné výlohy a ušlý výdělek občanům, kteří se podrobí vyšetření zdravotního stavu nebo se na vyzvání dostaví k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení.

§ 123

Obecné předpisy o řízení

Pokud tento zákon nebo předpisy podle něho vydané nestanoví odchylky od obecných předpisů o řízení ve věcech správních, platí tyto předpisy.

Č Á S T T Ř E T Í

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 124-148)

§ 124

zrušen

§ 125

zrušen

§ 126

zrušen

§ 127

zrušen

§ 128

zrušen

§ 129

zrušen

§ 130

zrušen

§ 131

zrušen

§ 132

zrušen

§ 133

zrušen

§ 134

zrušen

§ 135

zrušen

§ 136

zrušen

§ 137

zrušen

§ 138

zrušen

§ 139

zrušen

§140

zrušen

§ 141

zrušen

§ 142

zrušen

§ 142a

Vláda ⁹ může v souladu s dlouhodobým programem společenské péče o rodiny s nezaopatřenými dětmi

a)	zvyšovat částku podpory při narození dítěte, uvedenou v § 28, zejména jestliže je to odůvodněno vývojem cen potřeb pro novorozené děti,
b)	zvyšovat sazby přídavků na děti, popřípadě příplatek k nim ( § 34) a přiznávat k nim jednorázovou výpomoc.

§ 143

Odstraňování tvrdostí

Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, může odstraňovat ministr práce a sociálních věcí ¹⁰ a pokud jde o dávky zabezpečení v nemoci, o dávky zabezpečení matky a dítěte, o zaopatřovací příspěvek a dávky zabezpečení důchodců v nemoci, okresní národní výbory.

§ 144

Prováděcí předpisy

Ministerstvo práce a sociálních věcí ³ stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy, se Svazem družstevních rolníků a s Ústřední radou odborů podrobnosti k provedení tohoto zákona; přitom může stanovit ve prospěch družstevních rolníků odchylky od zákona, popřípadě též odchylky potřebné pro použití automatizovaného způsobu výpočtu podkladů pro vyměření důchodu. Při stanovení období podle § 9 odst. 1, § 19a odst. 3, § 22 odst. 1 a § 25 odst. 2 se zpravidla vychází z období 12 kalendářních měsíců. Jde-li o družstevníka uvedeného v § 2 odst. 2, stanoví také rozsah nároků ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte.

§ 145

zrušen

§ 146

zrušen

§ 147

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.	zákon č. 32/1962 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákona č. 56/1964 Sb.;
2.	vládní nařízení č. 56/1956 Sb., o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, ve znění vládních nařízení č. 20/1959 Sb. a č. 80/1959 Sb.;
3.	vládní nařízení č. 148/1961 Sb., o zaopatřovacím příspěvku při vojenském cvičení vykonávaném členy jednotných zemědělských družstev a umělci.

§ 148

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.

Zákon č. 141/1965 Sb., o některých změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1966, zákon č. 116/1967 Sb., o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1968, zákon č. 89/1968 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a zákon o sociálním zabezpečení, nabyl účinnosti dne 1. července 1968, zákon č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1973, zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1976, zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení, nabylo účinnosti dne 1. února 1982, zákon č. 148/1983 Sb., o sjednocení sazeb nemocenského, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1984, zákon č. 57/1984 Sb., o některých změnách v nemocenském zabezpečení pracujících, nabyl účinnosti dne

1.	září 1984, zákon č. 109/1984 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1985, zákon č. 51/1987 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, nabyl účinnosti dne 1. července 1987 a zákon č. 103/1988 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, nabyl účinnosti dne 1. října 1988.

Indra v. r.

Poznámky pod čarou:

Překonáno zákonem č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.

Koná-li těhotná družstevnice práci, která je těhotným ženám zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je družstvo povinno podle § 153 odst. 1 a § 162 zákoníku práce převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejné pracovní odměny jako na dosavadní práci.

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí podle čl. 22 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a § 44 písm. a) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

Srov. však § 157 a 162 zákoníku práce, ve znění zákona č. 52/1987 Sb.

Nařízením vlády ČSSR č. 98/1971 Sb., o zvýšení podpory při narození dítěte, byla tato podpora zvýšena od 1. října 1971 na částku 2000 Kčs na každé narozené dítě.

Vyhláška ministerstva školství ČSR a ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 3/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť.

Vyhláška ministerstva školství SSR a ministerstva práce a sociálních věcí SSR č. 4/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť.

§ 276 a následující občanského soudního řádu (úplné znění č. 78/1983 Sb.).

Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky podle zákona SNR č. 50/1988 Sb., o změnách v organizaci a v působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské socialistické republiky, a ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky podle zákona ČNR č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.

Zákon SNR č. 106/1988 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení, a zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.

Vláda Československé socialistické republiky podle čl. 144 odst. 2 a čl. 22 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.

Viz poznámku č. 8; srov. též § 174 zákona č. 100/1968 Sb., o sociálním zabezpečení.

Poznámky pod čarou:
1	Překonáno zákonem č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.
2	Koná-li těhotná družstevnice práci, která je těhotným ženám zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je družstvo povinno podle § 153 odst. 1 a § 162 zákoníku práce převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejné pracovní odměny jako na dosavadní práci.
3	Federální ministerstvo práce a sociálních věcí podle čl. 22 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a § 44 písm. a) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.
4	Srov. však § 157 a 162 zákoníku práce, ve znění zákona č. 52/1987 Sb.
5	Nařízením vlády ČSSR č. 98/1971 Sb., o zvýšení podpory při narození dítěte, byla tato podpora zvýšena od 1. října 1971 na částku 2000 Kčs na každé narozené dítě.
6	Vyhláška ministerstva školství ČSR a ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 3/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť. Vyhláška ministerstva školství SSR a ministerstva práce a sociálních věcí SSR č. 4/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť.
7	§ 276 a následující občanského soudního řádu (úplné znění č. 78/1983 Sb.).
8	Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky podle zákona SNR č. 50/1988 Sb., o změnách v organizaci a v působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské socialistické republiky, a ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky podle zákona ČNR č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. Zákon SNR č. 106/1988 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení, a zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.
9	Vláda Československé socialistické republiky podle čl. 144 odst. 2 a čl. 22 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.
10	Viz poznámku č. 8; srov. též § 174 zákona č. 100/1968 Sb., o sociálním zabezpečení.