| 1. | Článek III zní: „Článek III K plnění úkolů hospodářského a sociálního rozvoje zakládá nebo zřizuje socialistický stát státní podniky a jiné státní organizace a svěřuje jim části národního majetku. Družstevní a společenské organizace hospodaří s majetkem vlastním a mimo to také s majetkem národním, který jim stát svěřit do užívání. Jednotná zemědělská družstva hospodaří též s půdou, která je v jejich společenském užívání.“ |
| 2. | Článek IV zní: „Článek IV Úkoly hospodářské výstavby plní především státní podniky a družstva. Hospodářskou činnost vyvíjejí též společenské organizace, pokud je to třeba k plnění jejich úkolů.“ |
| 3. | Článek IX zní: „Článek IX Aktivní a iniciativní účast pracujících a jejich podíl na řízení národního hospodářství, zejména na vytváření plánů, zvyšování hospodárnosti, uzavírání hospodářských smluv a na kontrole plnění plánů i hospodářských smluv, je předpokladem trvalého rozvoje národního hospodářství. Tuto účast pracujících a jejich podíl na řízení zabezpečují společenské organizace, zejména Revoluční odborové hnutí a orgány socialistické samosprávy. Orgány socialistických organizací jsou povinny vytvářet vhodné předpoklady pro rozšiřování účasti pracujících a zvyšování jejich podíli na řízení národního hospodářství.“ |
| 4. | § 8 odst. 2 zní: „(2) Socialistickým společenským vlastnictvím je vlastnictví celospolečenské, družstevní vlastnictví, jakož i vlastnictví společenských a jiných socialistických organizací.“ |
| 5. | Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „ § 9a Majetkem socialistické organizace se rozumí věci a majetková práva včetně práv k výsledkům výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti, k nimž má organizace vlastnické právo nebo právo hospodaření.“ |
| 6. | § 10 zní: „ § 10 (1) Socialistická organizace se může domáhat ochrany vlastnického práva nebo práva hospodaření proti neoprávněným zásahům, zejména může požadovat vydání věci na tom, kdo ji neoprávněně zadržuje. Vlastnické právo a právo hospodaření nezanikají uplynutím času. (2) Výsledky výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti mohou organizace využívat a nakládat jimi jen se souhlasem té organizace, jíž práva k těmto výsledkům patří, pokud zákon nestanoví jinak.“ |
| 7. | Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní: „ § 10a Organizace, která je vlastníkem věci, organizace, která má k věci právo hospodaření nebo organizace, která je uživatelem věci, musí zdržet všeho, čím by nad přiměřenou mírou obtěžovala jiného, anebo čím by vážně ohrožovala výkon jeho práv. Dodatečná organizace se může domáhat toho, aby organizace, která jedná v rozporu s tímto zákazem, se takového jednání zdržela, popřípadě aby byl odstraněn protiprávní stav.“ |
| 8. | § 11 odst. 4 zní: „(4) Stavba je ve vlastnictví té socialistické organizace, která ji pořídila, popřípadě ve vlastnictví, celospolečenském, jde-li o státní organizace.“ |
| 9. | § 12 odst. 1 zní: „(1) Věc může být současně v celospolečenském vlastnictví a vlastnictví družstevních nebo jiných socialistických organizací, nebo několika družstevních nebo jiných socialistických organizací (spoluvlastnictví).“ |
| 10. | § 14 zní: „ § 14 Socialistickými organizacemi jsou státní podniky, státní hospodářské organizace, rozpočtové a jiné státní organizace, družstevní organizace, společenské organizace, jakož i jiné organizace, jejichž činnost přispívá k rozvoji socialistických vztahů. Socialistické organizace jsou právnickými osobami.“ |
| 11. | V § 15 se slova na konce „i když nejsou v jejich správě (vlastnictví).“ nahrazují slovy „i když k nim nemají právo hospodaření nebo vlastnické právo.“ |
| 12. | § 17 odst. 2 zní: „(2) V případech a za podmínek stanovených v zákoně vystupují v hospodářských vztazích svým jménem a nesou majetkovou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající též organizační jednotky nebo orgány socialistických organizací (dále jen „organizační jednotky“); pro jejich způsobilost nabývat práv a zavazovat se, pro ochranu vlastnického práva a práva hospodaření, pro jejich hospodářskou činnost, právní úkoly a závazkové vztahy platí obdobně ustanovení tohoto zákona a jiných právních předpisů, týkající se socialistických organizací.“ |
| 13. | § 18a zní: „ § 18a (1) Socialistické organizace vyvíjejí hospodářskou činnost v rámci předmětu činnosti stanoveného v zakládací listině, stanovách, statutu anebo v jiném aktu, kterým byla určitá hospodářská činnost povolena; v rámci předmětu činnosti je maloobchodní prodej výrobků, které organizace vyrábí, úprava nebo jiné zpracování prodávaných výrobků a poskytování prací nebo výkonů s prodejem souvisejících, doplňkový prodej výrobků souvisejících s poskytovanými pracemi nebo výkony. (2) Socialistické organizace mohou vykonávat i jinou hospodářskou činnost, pokud tím nenaruší plnění závazných výstupů státního plánu a plnění hospodářských závazků.“ |
| 14. | V § 21 odst. 1 v první větě se před slovem „zákona“ vypouští slovo „tohoto.“ |
| 15. | Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní: „ § 25a Vyžaduje-li tento zákon nebo jiný právní předpis k účinnosti smlouvy nebo jiné dohody mezi organizacemi souhlas příslušného orgánu, a tento orgán nesdělil své stanovisko do jednoho měsíce ode dne, kdy žádost o souhlas došla, má se za to, že souhlas byl dán.“ |
| 16. | Za hlavu pátou první části se vkládá hlava šestá, která zní: „Hlava šestá OPATŘENÍ ORGÁNŮ HOSPODÁŘSKÉHO ŘÍZENÍ § 26a (1) Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy, národní výbory, dále Ústřední rada družstev a svazy družstev vůči družstevním podnikům, jakož i ústřední orgány společenských organizací (dále jen „orgány hospodářského řízení“) vystupují v hospodářských vztazích při řízení hospodářské činnosti socialistických organizací v rozsahu své působnosti, v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštními předpisy a nesou majetkovou odpovědnost z těchto vztahů, stanovenou tímto zákonem․ (2) Jménem orgánu hospodářského řízení jedná jeho vedoucí nebo pracovník, který je k tomu oprávněn statutem, stanovami nebo jiným organizačním předpisem. § 26b (1) Opatření, jímž orgán hospodářského řízení nakládá, mění ruší nebo stvrzuje oprávnění a povinnosti organizací, musí být v souladu s právními předpisy, musí mít písemnou formu, obsahovat označení organizací, jimž je určeno, a jeho obsah musí být určitý. Další náležitosti opatření mohou stanovit právní předpisy. (2) Pokud to nevylučuje povaha věci, je orgán hospodářského řízení povinen projednat opatření před jeho vydáním se socialistickou organizací, jíž má být určeno. (3) Opatření je účinné dnem doručení, pokud v něm není stanoven den pozdější. (4) Orgán hospodářského řízení, který opatření vydal, může na návrh organizace nebo z vlastního podnětu opatření změnit nebo zrušit; ustanovení odstavce 2 platí obdobně. § 26c Na návrh organizace, jíž je opatření určeno, vysloví hospodářská arbitráž neplatnost opatření, které je v rozporu s právními předpisy. Je-li na tom naléhavý společenský zájem, může hospodářská arbitráž vyslovit neplatnost takového opatření i z vlastního podnětu. § 26d (1) Orgán hospodářského řízení je povinen nahradit škodu, která organizaci vznikla v důsledku jeho opatření, které je v rozporu s právními předpisy. Pro rozsah a způsob náhrady škody se přiměřeně použijí ustanovení § 146 až 148. (2) Lhůta pro zánik práva na náhradu škody činí jeden rok, a počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy se poškozené organizace dozvěděla o výši škody a o odpovědném orgánu hospodářského řízení. Právo na náhradu škody lze však uplatnit nejdéle do konce pátého roku následujícího po vzniku škody Ustanovení § 132 odst. 1 platí obdobně. § 26e (1) Dojde-li v důsledku opatření orgánu hospodářského řízení, které tento orgán vydal v souladu s právními předpisy, ke zhoršení hospodářských výsledků organizace, jíž je opatření určeno, zejména ke zmenšení majetku nebo k úniku majetkového prospěchu, je organizace oprávněna požadovat vyrovnání vzniklé majetkové újmy na orgánu, který opatření vydal. (2) Organizace je povinna vymezit rozsah svého požadavku písemně, zdůvodnit jej a předložit orgánu hospodářského řízení nejpozději do šesti měsíců od vzniku majetkové újmy, jinak její právo zaniká. Orgán hospodářského řízení je povinen se k požadavku organizace vyjádřit písemně do tří měsíců od jeho doručení. (3) Organizace je oprávněna požadovat u hospodářské arbitráže náhradu majetkové újmy pokud nedošlo k jejím vyrovnání dohodnutým způsobem ve stanovené nebo dohodnuté lhůtě, nebo pokud orgán hospodářského řízení požadavek organizace zcela nebo zčásti odmítl, anebo se nevyjádřil ve lhůtě podle odstavce 2. Majetková újma se hradí v penězích. Pro určení výše její náhrady platí obdobně § 147 a 148. (4) Právo na náhradu majetkové újmy zaniká, nebylo-li uplatněno u hospodářské arbitráže do šesti měsíců od prvého dne měsíce následujícího poté, kdy právo mohlo být podle odstavce 3 uplatněno poprvé. (5) Právo na náhradu majetkové újmy nevznikne, jestliže je majetková újma kryta z jiných zdrojů, jestliže k újmě došlo v důsledku zákazu vývozu nebo dovozu anebo v důsledku tvorby a změn cen.“ |
| 17. | Nadpis pod první hlavou druhé části zní: „STÁTNÍ PODNIKY“. |
| 18. | § 27 zní: „ § 27 Zakládání státních podniků, jejich právní postavení a hospodaření, jakož i jejich organizaci a řízení a další právní poměry upravují zákon o státním podniku,zákony o národních výborech, jiné zvláštní předpisy a tento zákon.“ |
| 19. | Za § 27 se vkládají nové § 27a až 27e, které včetně nadpisu zní: „Likvidace státního podniku § 27a (1) Účelem likvidace je vypořádat majetkové poměry zrušeného státního podniku. (2) Likvidace se provede, neurčí-li zakladatel opatření o veškerém majetku a závazcích zrušeného státního podniku. § 27b (1) Zakladatel navrhne zápis likvidace státního podniku a likvidátora, kterého jmenoval, do podnikového rejstříku. Po dobu likvidace užívá podnik svého názvu s dodatkem „v likvidaci“. (2) Dnem, ke kterému byla likvidace a likvidátor zapsáni do podnikového rejstříku, zaniká funkce ředitele a orgány samosprávy. Likvidátor je oprávněn jednat jménem státního podniku ve věcech spojených s likvidací. (3) Likvidátor je povinen o vstupu státního podniku do likvidace neprodleně vyrozumět všechny organizace, orgány a jiné subjekty, které jsou tím dotčeny. (4) Ke dni zahájení likvidace státní podnik sestaví účetní závěrku a účetní výkazy a předá je likvidátorovi a příslušným orgánům. § 27c (1) Likvidátor sestaví do 30 dnů po svém zápisu do podnikového rejstříku zahajovací rozvahu a předá ji zakladateli spolu s likvidačním plánem, rozpočtem likvidace a s inventarizačním zápisem o mimořádné inventarizaci hospodářských prostředků, provedené ke dni zahájení likvidace. (2) Likvidátor v průběhu likvidace je povinen zejména a) | soustředit peněžní prostředky na jednom účtě u jednoho peněžního ústavu, |
b) | dokončit běžné záležitosti, |
c) | vypořádat obvody do státního rozpočtu, daně a poplatky, |
d) | vypořádat závazky a pohledávky, |
e) | zpeněžit majetek státního podniku nejhospodárnějším a nejrychlejším způsobem nebo s ním jinak naložit v souladu s předpisy o hospodaření s národním majetkem, |
f) | podávat zakladateli čtvrtletní a roční hlášení o průběhu likvidace doložené čtvrtletní a roční účetní závěrkou. |
§ 27d (1) Likvidátor sestaví účetní závěrku ke dni skončení likvidace a předloží ji zakladateli ke schválení spolu s konečnou zprávou o celém průběhu likvidace. (2) Likvidátor po prověření a schválení účetní závěrky zakladatelem a) | odvede konečný výtěžek likvidace podle pokynu zakladatele, |
b) | postará se o bezpečné uložení spisového materiálu a účetních písemností, |
c) | navrhne výmaz státního podniku z podnikového rejstříku. |
§ 27e Nestačí-li výtěžek likvidace k uspokojení všech zbylých pohledávek, likvidátor se souhlasem zakladatele uspokojí především pohledávky pracovníků likvidovaného podniku, dále pohledávky státu na obvodech, daních a poplatcích; ostatní pohledávky uspokojí poměrně.“ |
| 20. | V § 28 se vypouští odstavec 3. |
| 21. | V § 30 se vypouští odstavec 1. |
| 22. | § 32 až 34 se vypouštějí. |
| 23. | § 42 a 43 se vypouštějí. Z nadpisu nad § 42. se vypouštění slova „Zřizování a“. |
| 24. | V § 46 se vypouští odstavec 1. |
| 25. | V § 47 se vypouští odstavec 2. |
| 26. | V § 49 odst. 3 se poslední věta nahrazuje touto větou: „Platí likvidaci státních hospodářských organizací platí ustanovení § 27d a 27e obdobně, ostatní ustanovení o likvidaci státního podniku přiměřeně.“ |
| 27. | § 51 až 55 se vypouštějí. |
| 28. | V § 57 odst. 1 se vypouštějí na konci slova „a to buď přímo těmito organizacemi nebo jejich nadřízenými orgány.“ |
| 29. | Nadpis pod čtvrtou hlavou druhé části zní: „CELOSPOLEČENSKÉ SOCIALISTICKÉ VLASTNICTVÍ A PRÁVO HOSPODAŘENÍ S NÁRODNÍM MAJETKEM.“ |
| 30. | § 63 se vypouští. |
| 31. | § 64 zní: „ § 64 (1) Národním majetkem jsou věci a majetková práva, včetně práv k výsledkům výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti, která jsou v socialistickém celospolečenském vlastnictví. (2) K jednotlivým věcem, pohledávkám a jiným majetkovým právům státu mají státní organizace právo hospodaření. (3) Státní organizace mohou mít k jednotlivým věcem právo společného hospodaření. Ustanovení § 12 odst. 2 a 3 a § 13 platí obdobně.“ |
| 32. | § 65 zní: „§ 65 (1) Právo hospodaření s národním majetkem vykonává zásadně organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží. (2) Vzniknou-li pochybnosti o tom, která organizace má k určitému majetku vykonávat právo hospodaření, rozhodne nejbližší společný řídící orgán organizací, mezi nimiž pochybnosti vznikly; nemají-li společný řídící orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány, popřípadě krajské národní výbory; nedojde-li k dohodě, rozhoduje ministerstvo financí 1) na žádost některého z nich. (3) Národní majetek, u něhož při jeho nabytí státem není z právního úkonu nebo úředního rozhodnutí patrno, která státní organizace má k tomuto majetku právo hospodaření, prozatimně spravuje okresní národní výbor, pokud právní předpis nestanoví, že tak činí jiný státní orgán nebo organizace. Totéž platí o národním majetku, o němž se zjistí, že k němu nemá právo hospodaření žádná organizace. 1) | Viz § 34 písm. e) zákona č. 133/1970 Sb.„ |
|
| 33. | § 66 odst. 1 zní: „(1) Organizace, která vykonává právo hospodaření s národním majetkem, je oprávněna a povinna využívat tohoto majetku ke splnění svých úkolů a nakládat s ním v souladu s těmito úkoly; vykonává-li právo hospodaření k majetku, který pro plnění svých úkolů nepotřebuje nebo je pro ni neupotřebitelný, musí se postarat, aby majetek byl využit jinde, popřípadě aby s ním bylo naloženo co nejúčelněji.“ |
| 34. | V § 66 odst. 2 se slova „spravující národní majetek“ nahrazují slovy „která vykonává právo hospodaření s národním majetkem.“ |
| 35. | V § 66 se vypouští odstavec 3. |
| 36. | V § 67 se slova na začátku „Pro převody správy národního majetku“ nahrazují slovy „Pro převody práva hospodaření s národním majetkem.“ |
| 37. | § 68 zní: „ § 68 Převody práva hospodaření s národním majetkem mimo obvyklé hospodaření se provádějí hospodářskými smlouvami ( § 347). Prováděcí předpis může stanovit pro státní organizace podmínky, za nichž může být převod proveden, a případy, kdy lze převod provést opatřením řídících orgánů. Pokud jde o státní podniky, může tak učinit jen pro případy, kdy jde o převody práva hospodaření k nemovitostem určeným územně plánovací dokumentací, popřípadě územním rozhodnutím pro investiční výstavbu jiných organizací a k pozemkům určeným pro individuální bytovou výstavbu.“ |
| 38. | V § 71 odst. 1 se slova „který má ve správě“ nahrazují slovy „ke kterému má právo hospodaření.“ |
| 39. | V § 72 odst. 1 se v úvodní větě slova „správa pohledávek“ nahrazují slovy „právo hospodaření s pohledávkami“ a v ustanovení pod písmenem c) se slova „má ve správě majetek“ nahrazují slovy „vykonává právo hospodaření s majetkem.“ |
| 40. | V § 73 odst. 1 na začátku se slova „Organizace,která má pohledávku státu ve správě, je povinna jménem státu“ nahrazují slovy „Organizace, která vykonává právo hospodaření s pohledávkou státu, je povinna.“ |
| 41. | § 73a zní: „ § 73a (1) Pro příslušnost k výkonu práva hospodaření s jinými majetkovými právy státu platí ustanovení § 72 obdobně. (2) Organizace jsou povinny hospodařit s jinými majetkovými právy státu, zejména tato práva využívat a zabezpečovat jejich další účelné využívání způsobem stanoveným právními předpisy.“ |
| 42. | § 74 zní: „ § 74 Zjistí-li řídící orgány porušení povinností při hospodaření s národním majetkem, mohou organizaci omezit ve výkonu jejího práva hospodaření.“ |
| 43. | Za § 74 se vkládají nové § 74a a 74b, které zní: „ § 74a (1) Za porušení právních předpisů upravujících ochranu národního majetku a hospodaření s ním může být státním organizacím příslušným finančním orgánem uložena pokuta do výše 500 000 Kčs. (2) Pokutu lze uložit nejdéle do 1 roku ode dne, kdy se orgán uvedený v odstavci 1 dověděl o porušení uvedených předpisů, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení došlo. (3) Pokud nelze uložit, byla-li organizace za porušení uvedených předpisů postižena jiným orgánem. § 74b Ustanovení § 65, 66, 70, § 71 odst. 1 a § 74 se nevztahují na státní podniky.“ |
| 44. | § 75 zní: „ § 75 Prováděcí předpisy stanoví a) | podmínky při převodech vlastnictví k národnímu majetku státními podniky a podmínky pro nabývání majetku do celospolečenského vlastnictví státními podniky, |
b) | postup jiných státních organizací než státních podniků při převodech práva hospodaření s národním majetkem a při převodech vlastnictví k národnímu majetku, jejich schvalování a kdy se převody provádějí úplatně nebo bezplatně a dále podmínky pro nabývání majetku do celospolečenského vlastnictví, |
c) | způsob vymáhání, popřípadě prominutí pohledávek státu a státních organizací, |
d) | postup při ukládání pokut upravených v § 74a.“ |
|
| 45. | § 76 zní: „ § 76 (1) Družstevními organizacemi jsou družstva, družstevní podniky, společné podniky, svazy družstev a Ústřední rada družstev. (2) Zřizování družstevních organizací, jejich právní poměry a hospodaření, jakož i jejich organizaci a řízení a další právní poměry upravuje zákon o zemědělském družstevnictví, zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, jiné zvláštní předpisy a tento zákon. (3) Pro likvidaci družstev, družstevních podniků s výjimkou zemědělských družstev a společných podniků platí ustanovení § 27d a 27d o likvidaci státního podniku obdobně, ostatní ustanovení o likvidaci státního podniku přiměřeně.“ |
| 48. | § 77 až 93 se vypouštějí. |
| 47. | V § 95 odst. 1 se slova na konci „kterým se majetek svěřuje do správy“ nahrazují slovy „které mají k majetku právo hospodaření.“ |
| 48. | § 95 odst. 2 zní: „(2) Právo hospodaření družstevního podniku s majetkem v družstevním vlastnictví upravují zvláštní předpisy.“ |
| 49. | § 96 se vypouští. |
| 50. | V § 98 větě druhé se vypouští část věty za středníkem. |
| 51. | V § 101 druhá věta zní: „Tyto organizační složky a orgány mají k majetku ve vlastnictví společenské organizace, který využívají k plnění svých úkolů, právo hospodaření v rozsahu určeném stanovami nebo opatřením ústředního orgánu společenské organizace.“ |
| 52. | V § 102 odst. 2 část věty za středníkem zní: „k majetku, který využívají k plnění svých úkolů mají právo hospodaření.“ |
| 53. | V § 103 se slova „jimž byl majetek společenské organizace svěřen do správy,“ nahrazují slovy „které vykonávají právo hospodaření,“ |
| 54. | V § 106 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Právo likvidaci podniků společenských organizací platí ustanovení § 27d a 27e o likvidaci státního podniku obdobně, ostatní ustanovení o likvidaci státního podniku přiměřeně.“ |
| 55. | § 107 až 110 zní: „§ 107 (1) Do podnikového rejstříku se zapisují státní podniky, družstevní organizace, podniky a hospodářská zařízení společenských organizací, národní výbory, které provozují hospodářskou činnost v drobných provozovnách; dále se do rejstříku zapisují podniky zahraničního obchodů, akciové společnosti, sdružení a ostatní právnické osoby oprávněné vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby. Do podnikového rejstříku se zapisují též odštěpné závody a vnitřní organizační jednotky státních podniků, které jsou oprávněny v právních vztazích jednat jménem podniku. (2) Právnické osoby oprávněné vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby se zapisují do zvláštního oddílu podnikového rejstříku. (3) Do podnikového rejstříku se nezapisují Státní banka československá, Ústřední rada družstev a svazy družstev, popřípadě i jiné organizace, u nichž to stanoví zákon. (4) Organizace, které se zapisují do podnikového rejstříku, mohou nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku. To neplatí pro organizace zřízené zákonem. (5) Podnikový rejstřík vedou soudy (dále jen „rejstříkový soud“). Působnost soudů ve věcech podnikového rejstříku upravují zvláštní předpisy. (6) Dnem zápisu je den, v němž byl zápis do podnikového rejstříku povolen usnesením rejstříkového soudu, není-li v zakládací nebo zřizovací listině nebo jiném aktu o založení nebo zřízení organizace stanoven den pozdější. § 108 (1) Do podnikového rejstříku se zapisuje způsob založení nebo zřízení organizace (právnické osoby), den jejího vzniku, název, sídlo, identifikační číslo, předmět činnosti a označení statutárních orgánů (s uvedením funkci a jmen) a způsob, jak za organizaci podepisují. (2) Do podnikového rejstříku se kromě skutečností uvedených v odstavci 1 zapisuje též hodnota majetku vlastního nebo svěřeného organizaci (právnické osobě) při jejím založení nebo zřízení (jmění), pokud právní předpis stanovení takové hodnoty ukládá. (3) U družstevních organizací se zapisuje též, jak jejich členové přispívají k úhradě vzniklých ztrát. (4) U právnických osob oprávněných vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby se zapisují též jména prokuristů, 2) popřípadě jiné skutečnosti, které podle právních předpisů mají být zapsány do rejstříku, do něhož se zapisuje právnická osoba účastnící se mezinárodního obchodu. (5) U národních výborů s drobnými provozovnami se v zápise uvede pouze označení národního výboru,jeho sídlo a druh činnosti drobných provozoven. (6) U odštěpných závodů se zapisuje označení závodu, jeho sídlo, název, sídlo a identifikační číslo organizace, jejíž součástí závod je, a jméno vedoucího odštěpného závodu. Má-li odštěpný závod sídlo mimo obvod rejstříkového soudu příslušného pro zápis organizace, zapíše se též u rejstříkového soudu příslušného podle sídla odštěpného závodu. To platí i pro vnitřní jednotky státních podniků, které se zapisují podle § 107 odst. 1 do podnikového rejstříku. (7) Do podnikového rejstříku se zapisuje i změna nebo zánik skutečností uvedených v předchozích odstavcích, sloučení, splynutí, rozdělení, zrušení organizace, zavedení přímé správy a správce státního podniku, vstup organizace do likvidace, likvidátor a jeho způsob zastupování a podpisování. § 109 (1) Návrh na zápis do podnikového rejstříku podává zakladatel nebo organizace, jíž se zápis týká, popřípadě likvidátor. (2) Podává-li návrh na zápis do podnikového rejstříku organizace nebo likvidátor, musí být podepsán statutárním orgánem, popřípadě likvidátorem; jejich podpis musí být úředně ověřen, podepisují-li návrh na zápis do podnikového rejstříku poprvé. Návrh zakladatele na zápis do podnikového rejstříku musí být podepsán oprávněnou osobou. (3) Rejstříkový soud je oprávněn provádět v rejstříku zápisy též bez návrhu, zejména k dosažení shody mezi zápisy v rejstříku a skutečným stavem; organizace jsou povinny na výzvu sdělit rejstříkovému soudu skutečnosti potřebné k provedení těchto zápisů. (4) Návrhy na zápis do podnikového rejstříku je nutno podat u rejstříkového soudu bez odkladu poté, kdy došlo ke vzniku skutečnosti, která je předmětem zápisu. (5) Zjistí-li soud, státní orgán nebo některá organizace, že nebyla splněna povinnost navrhnout zápis do podnikového rejstříku, oznámí to neprodleně příslušnému rejstříkovému soudu. (6) Zjistí-li rejstříkový soud, že organizace nesplnila povinnost uvedenou v odstavci 1, vyzve ji k podání návrhu na provedení zápisu. § 110 (1) Do podnikového rejstříku je každý oprávněn nahlížet a pořizovat si z něho výpisy. (2) Soudy, orgány hospodářské arbitráže, prokuratury, státní notářství, jiné státní orgány a banky mohou si vyžádat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z podnikového rejstříku. (3) Organizace nebo jednotlivci si mohou vyžádat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z podnikového rejstříku, osvědčí-li právní zájem na skutečnostech uvedených v podnikovém rejstříku.“ |
| 56. | § 112 zní: „ § 112 (1) O řízení ve věcech podnikového rejstříku platí ustanovení občanského soudního řádu; jeho ustanovení o pořádkových opatřeních se užije i v případech, kdy nebude uposlechnuto výzvy rejstříkového soudu. (2) V řízení o povolení zápisu je rejstříkový soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy, zda předmět činnosti nebo jeho změny jsou ve shodě s oprávněním schváleným nebo vydaným příslušným orgánem a zda byl udělen též souhlas, je-li nutný podle zvláštních předpisů. (3) Rejstříkový soud oznamuje zápisy organizací, zápisy předmětu jejich činnosti a druhu činnosti drobných provozoven národních výborů, jakož i zápis změn a zániku těchto skutečností příslušnému státnímu orgánu správy daní a odvodů a příslušnému orgánu státní statistiky.“ |
| 57. | Za § 112 se vkládají nové § 112a a 112b,které zní: „ § 112a Vláda Československé socialistické republiky může stanovit nařízením, že se do podnikového rejstříku zapisují i jiné skutečnosti než skutečnosti uvedené v § 108. § 112b Ustanovení této části platí i pro státní hospodářské organizace.“ |
| 58. | § 114a odst. 2 zní: „(2) V případě, kdy je právním předpisem jmenovitě stanovena oběma organizacím povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy, jsou organizace povinny na základě podkladů určených pro vypracování návrhu státního plánu tak učinit a jednání ukončit v rozsahu, ve kterém není rozporné, uzavřením smlouvy o přípravě dodávek; v ostatních případech jsou povinny ukončit jednání protokolem.“ |
| 59. | V § 114a se vypouštějí odstavce 4 a 5 a doplňuje se nový odstavec 4, který zní: „(4) Prováděcí předpis stanoví podrobněji postupy organizací při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů a způsob odstraňování rozporů.“ |
| 60. | V § 115 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo právo vydat dodávkový příkaz.“ |
| 61. | § 115 odst. 2 zní: „(2) Plánovacími akty, pokud splňují náležitosti podle odstavce 1, jsou limity a jmenovité úkoly státního plánu včetně závazně ukládaných státních zakázek, popřípadě další druhy plánovacích rozhodnutí stanovené zákonem.“ |
| 62. | V § 117 se vypouštějí v nadpisu paragrafu slova „z plánovacích aktů a“ a odstavec 1. Odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. V nově označeném odstavci 2 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce .“ |
| 63. | § 118 zní: „ § 118 (1) Orgány hospodářského řízení mohou ve své působnosti uložit organizacím povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu nebo povinnost přistoupit na změnu nebo zrušení závazků z hospodářské smlouvy, jen vyžadují-li to v mimořádných případech zájmy obrany a bezpečnosti státu, plnění závazků z mezinárodních smluv, ochrana života, zdraví a výživy lidu, ochrana životního prostředí, odstraňování následků živelních pohrom a vážných havárií. Za stejných podmínek hospodářské závazky přímo uložit nebo jejich závazky změnit nebo zrušit. Jde-li o závazky organizací, které jsou v působnosti různých orgánů, je k tomu třeba předchozí dohody těchto orgánů. (2) Pro závazky uložené podle odstavce 1 platí ustanovení o závazcích z hospodářských smluv.“ |
| 64. | § 119a odst. 1 zní: „(1) Organizace nesmějí omezovat výrobu nebo vypouštět z výrobního programu výrobky, práce nebo výkony, pokud by tím bylo ohroženo zabezpečení závazných výstupů státního plánu, obrana a bezpečnost státu, výživu a zdraví lidu, životní prostředí a plnění závazků z mezinárodních smluv.l“ |
| 65. | V § 123 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „V takovém případě platí, že k získanému plnění, pokud záleželo ve věcech, přešlo dnem, kdy bylo získáno, vlastnické právo nebo právo hospodaření na organizací, která plnění přijala.“ |
| 66. | v § 124 se slova „nadřízených orgánů“ nahrazují slovy „orgánů hospodářského řízení.“ |
| 67. | V § 125 odst. 2 se v uvozovací větě vypouštějí slova „požádá-li o to druhá organizace do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro předložení návrhu smlouvy na příslušné dodávkové období,“ a vypouští se odstavec 3. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. |
| 68. | V § 125 v nově označeném odstavci 3 písm. c) se konec věty upravuje takto:“.... podle odstavce 2.“ |
| 69. | V § 125 v nově označeném odstavci 5 se slova na začátku „V případech uvedených v odstavci 4 a 5“ nahrazují slovy „Pokud se organizace nedohodly jinak,“ |
| 70. | V § 125 nově označený odstavec 7 zní: „(7) Odběratel je povinen přistoupit na změnu nebo zrušení závazku, pokud v případech stanovených v § 361 odst. 4 na vyžádání dodavatele nesložil před splněním dodávky u banky prostředky na úhradu budoucích pohledávek vzniklých splněním této dodávky. Náhradu škody může dodavatel v těchto případech uplatnit pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 146 až 148.“ |
| 71. | V § 128 odst. 2 se na konci vypouštějí slova „pokud nejde o převzetí na základě rozhodnutí nebo se souhlasem nadřízených orgánů.“ |
| 72. | V § 128 se vypouští odstavec 3. |
| 73. | V § 129b odst. 1 se část věty za středníkem nahrazuje slovy „organizace, která způsobila nemožnost plnění, se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu, která v důsledku toho vznikla.“ |
| 74. | V § 131 odst. 1 písm. a) se část věty před středníkem doplňuje za slovem „odstraněny“ slovy „nebo mělo být poskytnuto nové bezvadné plnění.“ |
| 75. | V § 131 odst. 1 písm. b) část věty za středníkem zní: „toto právo lze uplatnit nejdéle do konce roku následujícího po uplynutí lhůt pro reklamaci vad;“ |
| 76. | V § 131 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Lhůta pro zánik práva na vydání neoprávněného majetkového prospěchu počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy se organizace, na jejíž úkor byl neoprávněný majetkový prospěch získán, dozvěděla, že byl získán a kdo jej získal. Toto právo lze však uplatnit nejdéle do konce desátého roku následujícího pro získání neoprávněného majetkového prospěchu.“ Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. |
| 77. | § 135 včetně nadpisu zní: „ § 135 Doba odpovědnosti (záruční doba) Záruční doba,jakož i rozsah odpovědnosti jsou stanoveny tímto zákonem nebo prováděcími předpisy. Organizace si mohou dohodnout delší záruční dobu; pro tuto prodlouženou část záruční doby mohou sjednat rozsah odpovědnosti nebo další podmínky odchylně. Dodavatel může prodloužit záruční dobu též jednostranným písemným úkolem. Kratší záruční dobu si organizace mohou výjimečně dohodnout, pokud dodaný výrobek bude použít neobvyklým způsobem.“ |
| 78. | Za § 137 se vkládá nový § 137 a, který zní: „ § 137a Není-li možno bez neúměrných obtíží zjistit rozsah vadného plnění, může ho s přihlédnutím ke všem okolnostem případu určit hospodářská arbitráž.“ |
| 79. | V § 138 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Organizace se odpovědnosti za prodlení zprostí, jestliže prokáže, že nemohla splnit svou povinnost následkem neodvratitelné události.“ |
| 80. | § 141 odst. 2 zní: „(2) Organizace si mohou sjednat majetkové sankce vyšší nebo nižší stanoví právní předpis. Nižší majetkové sankce však nemohou být sjednány v případech, kdy to stanoví tento zákon nebo kdy jsou podle tohoto zákona organizace povinny majetkové sankce vyúčtovat a vymáhat.“ |
| 81. | § 142 zní: „ § 142 (1) Organizace jsou povinny vyúčtovat a vymáhat pouze tímto zákonem nebo prováděcími předpisy stanovené majetkové sankce, na které jim vzniklo právo v důsledku vadného plnění závazků k zabezpečení jmenovitých úkolů státního plánu včetně závazně ukládaných státních zakázek, popřípadě odběratelských limitů nebo v důsledku prodlení při plnění těchto závazků. Pokud si organizace dohodly majetkové sankce vyšší, než stanoví právní předpis, týká se tato povinnost jen částky, která je stanovena právním předpisem. (2) Majetkové sankce podle odstavce 1, které v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 5 000 Kčs, nemusí být účtovány, ani vymáhány. Tento zákon stanoví, popřípadě prováděcí předpisy mohou stanovit další případy, kdy majetkové sankce podle odstavce 1 nemusí být účtovány a vymáhány. (3) Organizace, které byly majetkové sankce vyúčtovány, je povinna do 30 dnů po obdržení vyúčtování buď majetkové sankce zaplatit, nebo sdělit oprávněné organizaci své námitky. (4) Jestliže hospodářská arbitráž zjistí, že v důsledku porušení povinnosti vyúčtovat, vymáhat nebo platit majetkové sankce zaniklo právo na penále, může oběma organizacím, popřípadě jen jedné z nich, uložit obvod do příslušného státního rozpočtu až do výše částky, která měla být jako penále zaplacena. Odvod lze uložit nejpozději do tří let od vzniku práva na penále.“ |
| 82. | V § 145 odst. 2 se ve druhé větě slova „nadřízených orgánů“ nahrazují slovy „orgánů hospodářského řízení.“ |
| 84. | § 147 odst. 1 zní: „(1) Nahrazuje se to, oč se majetek poškozené organizace škodnou událostí zmenšil (skutečná škoda) a čeho by byla poškozená organizace dosáhla, kdyby nebyla nastala škodná událost (ušlý zisk). Při porušení závazku se však nenahrazuje škoda, vzniku závazku předvídat jako obvyklý následek takového porušení.“ |
| 85. | V § 158 odst. 2 se vypouští ustanovení pod písmenem c). |
| 86. | V § 159 odst. 1 písm. a) se za slova „o dodávce“ vkládají slova „výrobků, prací nebo výkonů.“ |
| 87. | V § 159 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která zní. „b) | jde o závazně ukládanou státní zakázku, |
c) | jde o státním plánem stanovený odběr ze státních hmotných rezerv.“ |
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno d). |
| 88. | V § 159 odst. 2 se za slova „u dodávek“ vkládá slovo „výrobků.“ |
| 89. | V § 160 se za slova „o dodávce“ vkládají slova „výrobků, prací nebo výkonů.“ |
| 90. | § 161 se vypouští. |
| 91. | V § 163 odst. 1 se vypouští věta za středníkem. |
| 92. | V § 163 se vypouští odstavec 6. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. |
| 93. | V § 164 odst. 2 se vypouští druhá věta. V odkazu v odstavci 3 se číslovka 7 nahrazuje číslovkou 6. |
| 94. | § 166 se vypouští. |
| 95. | § 168 odst. 3 zní: „(3) Splnění dodávky přechází právo hospodaření nebo vlastnické právo k výrobkům na odběratele.“ |
| 96. | Za § 170 se vkládá nový § 170a, který zní: „ § 170a Odběratel, kterému byly výrobky s vyznačenou dobou životnosti dodány po uplynutí části této doby stanovené dohodou organizací nebo prováděcím předpisem, je oprávněn je bez zbytečného odkladu odmítnout a na náklady a nebezpečí dodavatele je vrátit. Ponechá-li si je, má právo na přiměřenou slevu. Není-li sjednána nebo prováděcím předpisem stanovena část doby životnosti, do níž mohou být výrobky nejpozději dodány, je dodavatel povinen je dodat nejpozději do poloviny vyznačené doby životnosti.“ |
| 97. | V § 192 odst. 2 se ve druhé větě vypouštějí slova „podle dohody orgánů hospodářského řízení anebo“ |
| 98. | § 196 odst. 2 písm b) zní: „b) | u výrobků, které odběratel dodává v nezměněném stavu dalšímu odběrateli (spotřebiteli) |
1. | do konce měsíce následujícího po uplynutí doby, po kterou trvá odpovědnost za vady ve prospěch toho, kdo výrobky zpracovává nebo spotřebovává, nejdéle však na dobu 18 měsíců od splnění dodávky; jde-li o výrobky určené k prodeji občanům, trvá odpovědnost za vady do doby, do níž má být věc použita podle vyznačení na výrobku, jeho obalu nebo záručním listu, |
2. | jde-li o výrobky určené k prodeji občanům, pro něž je stanovena záruční doba delší než 6 měsíců, do konce měsíce následujícího po uplynutí doby, po níž trvá odpovědnost za vady ve prospěch spotřebitele (občana), nejdéle však na dobu 24 měsíců od splnění dodávky; to neplatí pro zemědělské a potravinářské výrobky.“ |
|
| 99. | V § 198 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) | u vad výrobků dodaných jako náhradní díly servisní organizaci po dobu, po kterou trvá odpovědnost servisní organizace ze opravu, pro kterou byl náhradní díl použit, nejdéle však na dobu 18 měsíců od splnění dodávky servisní organizaci,“ |
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). |
| 100. | V § 198 odst. 3 druhá věta zní. Je-li výrobek opravován nebo proveden výměna součásti, běží záruční doba znovu jen pro opravované nebo vyměněné součásti.“ |
| 101. | V § 199 se slova „stavební části stavby nebo stavebních prací“ nahrazují slovem „stavby.“ |
| 102. | Za § 200 se vkládá nový § 200a, který zní: „ § 200a Odběratel reklamuje vady u dodavatele. Prováděcí předpis, dodavatel ve smlouvě nebo v záručním listu však mohou určit organizaci, která přijímá a vyřizuje reklamace za dodavatele, a u níž je odběratel povinen reklamovat (servisní organizace).“ |
| 103. | § 201 zní: „ § 201 (1) Nestanoví-li prováděcí předpisy nebo nedohodnou-li organizace odchylnou úpravu, má odběratel, kterému bylo plněno vadně, právo žádat přiměřenou slevu, jde-li o vadné plnění, které si bez opravy ponechá, nebo a) | je-li vada neodstranitelná, požadovat v rozsahu vadného plnění buď nové bezvadné plnění, nebo - není-li to možné - požadovat zrušení smlouvy. Totéž právo má, jestliže pro opětovný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad nelze výrobek řádně užívat, anebo jestliže výrobek ani po opětovných opravách nedosahuje stanovených nebo dohodnutých ukazatelů spolehlivosti, |
b) | je-li vada odstranitelná, požadovat bezplatné odstranění vady nebo náhradu nákladů na odstranění vady. |
(2) Je-li prováděna statistická přejímka, má odběratel právo na výměnu všech zajištěných vadných výrobků nebo na vrácení částky za ně zaplacené, pokud prováděcí předpisy nestanoví nebo organizace nedohodnou odchylnou úpravu. Kromě toho, zjistí-li se při statistické přejímce, že dodávka je nevyhovující, má odběratel právo požadovat přiměřenou slevu, nebo vytřídění vydaných výrobků z dodávky, anebo náhradu nákladů tohoto vytřídění, popřípadě může požadovat buď novou bezvadnou dodávku, nebo není-li to možné, zrušení smlouvy. (3) Vyhoví-li organizace vnitřního obchodu oprávněné reklamaci spotřebitele (občana), je dodavatel povinen uspokojit její práva z odpovědnosti za vady stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jde-li o vady, za které dodavatel odpovídá. (4) Uvede-li odběratel v reklamaci některé z práv podle odstavců 1 a 2, nemůže bez souhlasu dodavatele svou volbu měnit,jestliže však dodavatel v přiměřené době neposkytne nové bezvadné plnění, nebo výrobky neopraví, popřípadě nevytřídí, může odběratel požadovat přiměřenou slevu nebo zrušení smlouvy, popřípadě náhradu nákladů na opravu nebo vytřídění výrobků. (5) Bylo-li plněno menší množství, než udal dodavatel v průvodních dokladech k dodávce, nebo došlo-li k úbytku v důsledku nedostatečného balení, popřípadě ložení, za které dodavatel odpovídá, má odběratel právo na doplnění chybějících množství výrobků nebo může žádat zrušení smlouvy v rozsahu chybějícího množství. (6) Kromě práv podle odstavců 1 až 3 a 5 má odběratel právo na majetkové sankce stanovené právním předpisem nebo smlouvou. (7) Dohodou organizací nemůže být sjednána odpovědnost za vady nižší, než jakou stanoví právní předpis.“ |
| 104. | Za § 201 se vkládají nové § 201a a 201b, které zní: „ § 201a (1) Organizace se mohou dohodnout, že dodavatel vypořádá předem dohodnutým způsobem práva odběratele z odpovědnosti za vady určené v dohodě. Vypořádání lez provést podle dohody buď v penězích odečtením částky vyjadřující předpokládané náklady na uspokojení práv odběratele z ceny dodávky, nebo tím, že dodavatel spolu s dodávkou poskytne odběrateli navíc bezplatně sjednané výrobky nebo jejich součásti v množství odpovídajícím předpodkládanému rozsahu vad (záruční paušál). (2) Prováděcí předpis může stanovit podmínky, které musí být při uzavírání dohody o záručním poušálu dodrženy. Může též určit výrobky (skupiny výrobků), pro které dohodu o záručním paušálu nelze sjednat. § 201b O splnění povinnosti poskytnout nové bezvadné plnění a bezplatně odstranit vady platí přiměřeně ustanovení § 168. O právech z odpovědnosti za vady oprav, prováděných ke splnění závazku z odpovědnosti za vady platí přiměřeně § 201.“ |
| 105. | V § 202 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Částka, kterou odběratel nezaplatil nebo kterou mu dodavatel vrátil, je odběratel povinen zaplatit neprodleně po vypořádání práv z odpovědnosti za vady.“ |
| 106. | Nad § 206 se vkládá nadpis: „Penále za vadné plnění“ |
| 107. | § 206 zní: „ § 206 (1) Za vady jakosti je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši a) | 20 % z ceny vadného výrobku, jestliže jde o neodstranitelnou vadu a odběratel požaduje nové bezvadné plnění nebo zrušení smlouvy, |
b) | 10 % z ceny vadného výrobku, jestliže jde o jiné vady než uvedené v písmenu a) a odběratel požaduje nové bezvadné plnění nebo zrušení smlouvy, |
c) | 10 % z ceny vadného výrobku, jestliže odběratel požaduje bezplatné odstranění vady opravou, nejvýše však desetinásobek ceny opravy, |
d) | 5 % z ceny vadného výrobku, jestliže se odběratel rozhodne, že si výrobek bez opravy ponechá, popřípadě, že jej za náhradu nákladů opraví nebo dá opravit. |
(2) Jestliže pro opětovný výskyt vady po opravě nebo nedodržení stanovených nebo dohodnutých ukazatelů spolehlivosti odběratel požaduje zrušení smlouvy nebo nové bezvadné plnění [ § 201 odst. 1 písm. a)], je dodavatel povinen zaplatiť další penále ve výši 10 % z ceny vadného výrobku. (3) Penále uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) se snižuje na polovinu, jestliže dodavatel do 1 měsíce po obdržení reklamace, popřípadě v jiné dohodnuté lhůtě, poskytne nový bezvadný výrobek, nebo vady výrobku v této době opraví; je-li výrobek opravován, nevčítá se do této doby doba od sdělení dodavatele, že souhlasí s opravou výrobku, do odeslání výrobku odběratelem k opravě. (4) Provádí-li se statistická přejímka a dodávka je podle jejího výsledku nevyhovující, je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši 5 % z ceny části dodávky, jejíž vadnost byla zajištěna nestranným odhadem, provedeným na základě výsledku kontroly výběru podle příslušných technických norem. (5) Právo na penále nevzniká a) | je-li stanoveno provádění statistické přejímky ( § 196) a nebylo zajištěno, že podle jejího výsledku je dodávky nevyhovující. |
b) | při dodávce výrobku lepší jakosti, než byla sjednána, pokud si jej odběratel ponechá, |
c) | jde-li o vady vypořádané na základě dohody o záručním paušálu ( § 201a).“ |
|
| 108. | § 207 se vypouští. |
| 109. | § 208 zní: „ § 208 (1) Dodavatel, který dodal výrobek neoznačený stanoveným způsobem nebo výrobek nekompletní, je povinen zaplatit penále ve výši 5 % z ceny vadného výrobku. (2) Pokud v důsledku vad jakosti výrobku je nesprávné i jeho označení, je dodavatel povinen platit pouze penále podle § 206. (3) Bylo-li plněno menší množství, než udal dodavatel v průvodních dokladech, nebo došlo-li k úbytku v důsledku nedostatečného balení, popřípadě ložení, za které dodavatel odpovídá, je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši 10 % z ceny chybějících výrobků.“ |
| 110. | § 213 odst. 1 a 2 zní: „(1) Dohodne-li se ve smlouvě o přípravě dodávek podnik zahraničního obchodu (odběratel) s dodavatelem, že dodávky pro vývoz budou zajišťovány dodávkovými příkazy, musí být dodávkový příkaz ve shodě se smlouvou o přípravě dodávek, popřípadě s údaji pro včasné materiálové a výrobní zajisštění, bylo-li jejich sdělování dohodnuti. Jde-li o jmenovité úkoly státního plánu, je podnik zahraničního obchodu oprávněn požadovat, aby ve smlouvě o přípravě dodávek byl sjednán tento způsob zajištění dodávek. (2) Stejně jako dodávky výrobků pro vývoz se zajišťují dodávky vzorků a propagačního a náborového materiálu dodávaného jako výrobky.“ |
| 111. | V § 215 odst. 1 se slova „Prováděcí předpisy stanoví nebo organizace dohodnou“ nahrazují slovy „Organizace mohou dohodnout.“ |
| 112. | § 216 zní: „ § 216 (1) Dodatkový příkaz musí být vydán písemně a doručen dodavateli, ve lhůtě s ním dohodnuté; není-li lhůta dohodnuta, musí být doručen ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. Dodávkový příkaz se stane pro dodavatele závazný dnem, kdy mu byl doručen. (2) Nebyla-li dodržena lhůta uvedená v odstavci 1, je dodávkový příkaz neplatný. Ustanovení § 213 odst. 5 platí obdobně. (3) Dodavatel je povinen do 10 dnů potvrdit odběrateli, že dodávkový příkaz obdržel; neučiní-li tak, nemá to vliv na závaznost dodávkového příkazu. (4) Odběratel může dodávkový příkaz svým jednostranným písemným úkolem změnit nebo zrušit. Nemá-li dodavatel pro změnu potřebné výrobní a dodávkové možnosti, platí § 214 odst. 2 obdobně. Odběratel se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou změnou nebo zrušením dodávkového příkazu.“ |
| 113. | V § 218 odst. 1 se vypouštějí věty třetí, čtvrtá a pátá, vypouští se odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců. |
| 114. | V § 220 odst. 3 se odkaz v závorce na § 51 nahrazuje odkazem na § 352a. |
| 115. | § 233 se vypouští. |
| 116. | V § 236 odst. 3 se slova „hrubým porušením technologického postupu“ nahrazují slovy „neodstranitelnými vadami.“ |
| 117. | V § 238 písm. c) se vypouštějí slova „nebo se souhlasem jeho nadřízeného orgánu.“ |
| 118. | V § 258 odst. 1 se za slova „až 200,“ vkládají slova „ § 201 odst. 3,“ |
| 119. | V § 259 odst. 1 se za slovo „dodával“ vkládají slova „zemědělské výrobky zvláštního hospodářského významu a“ a vypouští se slovo „určeným.“ |
| 120. | V § 259 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. |
| 121. | V § 259 odst. 3 se v první větě vypouštějí slova „k jejichž nákupu jsou určeny,“ |
| 122. | § 259 odst. 4 zní: „(4) Prováděcí předpisy stanoví a) | zemědělské výrobky zvláštního hospodářského významu a vybrané zemědělské výrobky, |
b) | které socialistické organizace jsou považovány za nákupní organizace.“ |
|
| 123. | § 260 se vypouští. |
| 124. | § 264 se vypouští. |
| 125. | V § 269 odst. 1 se vypouští ustanovení pod písmenem a). Dosavadní označení textu písmeny b) až e) se nahrazuje písmeny a) až d). |
| 126. | V § 269 odst. 3 v prvé větě se vypouštějí slova „generální opravy strojů, zařízení a.“ |
| 127. | § 271 se vypouští. |
| 128. | § 274 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Dodavatel neodpovídá za závady, jejichž původ spočívá ve výchozích podkladech,které mu pro provedení průzkumných nebo projektových prací odevzdal odběratel; na žádost odběratele je však povinen s ním dohodnout opatření k co nejrychlejšímu odstranění závad za úplatu. To neplatí, jestliže dodavatel výchozí podklady zpracoval sám, nebo jestliže zjistil nebo musel zjistit při řádném provádění prací nedostatky výchozích podkladů a odběratele na ně neupozornil.“ |
| 129. | § 284 zní: „ § 284 (1) Smlouva může zahrnovat současně dodávku souborů strojů a zařízení spolu s rekonstrukcí nebo modernizací souborů strojů a zařízení, dodávku stavební části spolu s rekonstrukcí nebo modernizací stavebních objektů, popřípadě i další dodávky. Pokud provádějí předpisy nestanoví jinak, platí pro každou ze smluvních dodávek ustanovení platné pro příslušný druh smlouvy. (2) Uzavře-li hospodářskou smlouvu na stavbu komplexní bytové výstavby na straně odběratele několik investorů, je taková smlouva smlouvou podílovou ( § 155).“ |
| 130. | V § 285 se zařazuje nový odstavec 1, který zní: „(1) Jestliže práce jsou prováděny zřejmě vadně, je dodavatel již během jejich provádění povinen na písemnou výzvu odběratele odstranit nedostatky, které ohrožují bezpečnost stavby, život nebo zdraví pracujících na stavbě, životní prostředí, nebo v jejichž důsledku hrozí trvalé znehodnocení stavby anebo jde o nedostatky značného rozsahu.“ Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. |
| 131. | § 288 odst. 3 zní: „(3) Odběratel, popřípadě s jeho souhlasem organizace, která má být provozovatelem (uživatelem) předmětu dodávky, jej může před jeho odevzdáním a převzetím provozovat (užívat) jen po dočasného užívání. Předčasné užívání musí být v souladu s předpisy o stavebním řádu.“ |
| 132. | § 290 zní: „ § 290 Dodávka, jejíž vady brání uvedení do provozu (užívání), nemusí být převzata. Odběratel však může převzít dodávku, jestliže má ojedinělé drobné vady a ojedinělé drobné nedodělky, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání uvedení do provozu (užívání).“ |
| 133. | V § 292 odst. 1 se za slova „o slevě z úplaty“ vkládají slova „nebo o jiných právech z odpovědnosti za vady.“ |
| 134. | § 293 odst. 2 zní: „(2) Splněním dodávky přechází právo hospodaření nebo vlastnické právo k předmětu dodávky na odběratele, pokud v prováděcích předpisech není stanoveno něco jiného.“ |
| 135. | § 294 odst. 1 zní: „(1) Převzal-li odběratel vadnou dodávku, má právo na dodatečné bezplatné odstranění vady nebo na přiměřenou slevu; pokud by odstranění vady bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, může požadovat pouze přiměřenou slevu. Organizace se mohou též dohodnout, že odběratel na náklad dodavatele vady sám odstraní nebo dá odstranit. Svou volbu nemůže odběratel bez souhlasu dodavatele měnit. Jestliže však dodavatel je s odstraněním vad v prodlení, může odběratel požadovat přiměřenou slevu nebo bez souhlasu dodavatele na jeho náklad odstranit vady sám nebo je dát na jeho náklad odstranit; v tomto případě je povinen o svém rozhodnutí dodavatele bez zbytečného odkladu vyrozumět.“ |
| 136. | § 294 odst. 3 zní: „(3) Převzal-li odběratel dodávku s drobnými nedodělky, platí ustanovení odstavce 1 obdobně. Odběratel je povinen tato práva uplatnit stejným způsobem jako práva z odpovědnosti za vady.“ |
| 137. | V § 295 se vkládá za odstavec 1 nový odstavec 2, který zní: „(2) Dodavatel, který plnil vadně, je povinen zaplatit odběrateli v případě každé oprávněné reklamace penále ve výši 0,1 % z ceny dodávky. Toto penále však dodavatel neplatí, jestliže reklamovanou vadu uzná a bezplatně ji odstraní do 30 dnů od uplatnění reklamace, nebo sjedná ve stejné lhůtě na základě požadavku odběratele dohodu o přiměřené slevě nebo o tom, že si odběratel vady opraví nebo dá opravit na náklad dodavatele. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou dodavatel nemohl započít s odstraňováním vady nebo v něm plynule pokračovat z důvodů na straně odběratele.“ Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. |
| 138. | V § 295 odst. 3 se vypouštějí slova „ve smlouvě.“ |
| 139. | § 297 zní: „ § 297 V případě, že dodavatel odstraňuje vady anebo nedodělky své dodávky bezplatnou opravou, je povinen provedenou opravu odběrateli předat. Pro postup při odevzdání a převzetí provedených oprav, odpovědnost za vady oprav a pro důsledky jejich opožděného odstraňování práv z odpovědnosti za vady obdobně.“ |
| 140. | V § 301 první věta zní: „Smlouvou o dodávce souboru (souborů) strojů a zařízení se dodavatel zavazuje dodat soubor strojů a zařízení (včetně montáží a popřípadě včetně příslušné části projektové dokumentace), který plní společnou ucelenou funkci určenou projektovou dokumentaci.“ |
| 141. | V § 303 odst. 2 se vypouští druhá věta. |
| 142. | V § 305 odst. 2 se vypouští věta za středníkem. |
| 143. | V § 306 se vypouští poslední věta. |
| 144. | V § 311 se vypouští odstavec 2. dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. |
| 145. | V § 319 v prvé i druhé větě se slova „nadřízených orgánů“ nahrazují slovY „orgánů hospodářského řízení“ |
| 146. | § 332c se vypouští. |
| 147. | § 332d odst. 1 zní: „(1) Smlouvou o vědeckotechnických pracích se řešitel zavazuje vyřešit výzkumný nebo vývojový úkol (dále jen „úkol“), výsledek řešení předat ve sjednaném čase zadavateli a uděluje mu souhlas k užití, popřípadě k nakládání s výsledkem k účelu stanovenému smlouvou, pokud se organizace nedohodnou, že práva k výsledku řešení přecházejí na zadavatele. Zadavatel se zavazuje spolupracovat v dohodnutém rozsahu na dosažení cíle smlouvy, výsledek řešení převzít, zaplatit, užívat, popřípadě nakládat s ním způsobem a k účelu stanovenému smlouvou. Je-li součástí předmětu plnění prototyp nebo jiné věcné plnění, souhlas k jeho užití, popřípadě k nakládání s ním se nevyžaduje.“ |
| 148. | V § 332d odst. 4 se na konci připojuje věta: „Převzetím prototypu nebo jiného věcného plnění přechází na zadavatele právo hospodaření nebo vlastnické právo.“ |
| 149. | V § 332d odst. 6 první věta zní: „Převzal-li zadavatel vadný výsledek řešení, má právo na bezplatné odstranění vady nebo na přiměřenou slevu; pokud by odstranění vady bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, může požadovat pouze přiměřenou slevu.“ |
| 150. | V § 332d odst. 12 se vypouští druhá věta. |
| 151. | § 332e až 332g se nahrazují novými § 332e až 332h, které zní: „ § 332e (1) Ustanovení § 332d s výjimkou odstavce 7 se přiměřeně použije v případech, kdy předmětem závazku je vytvoření programového vybavení počítačového systému nebo projektu automatizovaného systému řízení, nestanoví-li prováděcí předpisy odchylnou úpravu. (2) Obvyklou vlastností programového vybavení počítačového systému a projektu automatizovaného systému řízení se rozumí jejich realizovatelnost a spolehlivost v souladu s dokumentací obsahující popis funkcí předaného řešení. Řešitel neodpovídá za závady, jejichž příčinou jsou nedostatky podkladů předaných zadavatelem, je však povinen závady odstranit na žádost zadavatele za úplatu; to neplatí v případě, že řešitel o nedostatcích podkladů věděl nebo vědět musel a zadavatele na ně neupozornil. § 332f Smlouva o využití výsledků vědeckotech nických prací (1) Smlouvou o využití výsledků vědeckotechnických prací se organizace oprávněná nakládat těmito výsledky zavazuje předat nabyvateli sjednaná výsledky a uděluje mu souhlas k jejich užití k účelu stanovenému smlouvou. Nabyvatel se zavazuje výsledky převzít, zaplatit a užívat je způsobem a k účelu stanoveným smlouvou. (2) Závazek předávající organizace je splněn odevzdáním výsledků nabyvateli včetně provedení stanovených nebo dohodnutých zkoušek. (3) Obvyklou vlastností výsledků uvedených v odstavci 1 se rozumí jejich realizovatelnost a spolehlivost v souladu s dokumentací obsahující popis funkcí předaného řešení. (4) Převzal-li nabyvatel vadné výsledky, má právo na bezplatné odstranění vady nebo na přiměřenou slevu; pokud by odstranění vady bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, může požadovat pouze přiměřenou slevu. Vady může reklamovat nejpozději v době, kdy jejich odstranění má ještě význam z hlediska technického nebo ekonomického; prováděcí předpisy mohou stanovit lhůty, po jejichž uplynutí již reklamovat nelze. (5) Škoda se hradí jen do výše ceny předmětu plnění, pokud organizace nedohodnou vyšší hranici náhrady škody. § 332g Ustanovení § 332f se přiměřeně použije v případech, kdy předmětem plnění je programové vybavení počítačového systému, projekt automatizovaného systému řízení nebo výrobně technické poznatky (know-how). § 332h Prováděcí předpisy podrobněji upraví hospodářské závazky vznikající ze smluv uzavíraných podle této části.“ |
| 152. | Nadpis pod hlavou druhou části deváté zní: „SMLOUVA O PŘÍPRAVĚ PŘEPRAV“ |
| 153. | § 334 zní: „ § 334 (1) Smlouva o přípravě přeprav se uzavírá zejména, je-li třeba zajistit budoucí opakované přepravy členěné podle předpokládané přepravní cesty, způsobu přepravy, objemu i druhou nákladu a s nimi související hospodářskou spolupráci. (2) Uzavřením smlouvy o přípravě přeprav vzniká mezi organizacemi závazek uzavřít přepravní smlouvy na předpokládaný objem a druh nákladu a způsob přepravy v předpokládaném časovém členění. (3) Uzavřením smlouvy o přípravě přeprav vzniká přepravci zejména povinnost objednat si včas přepravu zásilek uvedených ve smlouvě a podat je k přepravě; dopravce je zejména povinen přichystat pro tyto zásilky dopravní prostředky a zásilky převzít k přepravě. Přepravce je povinen v objednávce uvést všechny údaje nutné k provedení a vyúčtování přepravy.“ |
| 154. | § 334a se vypouští. |
| 155. | V § 335 odst. 1 se vypouštějí slova „závazným přepravním plánem nebo.“ |
| 156. | V § 335 odst. 3 se vypouštějí slova „závazného přepravního plánu nebo.“ |
| 157. | Nadpis pod hlavou první části desáté zní: „HOSPODÁŘSKÉ SMLOUVY O PŘEVODU PRÁVA HOSPODAŘENÍ, O DOČASNÉM UŽÍVÁNÍ A PŘEVODU VLASTNICTVÍ.“ |
| 158. | § 347 včetně nadpisu zní: „ § 347 Převod práva hospodaření s národním majetkem (1) Hospodářská smlouva o převodu práva hospodaření s národním majetkem mimo obvyklé hospodaření ( § 68) musí obsahovat: a) | určení převáděného majetku, |
c) | výši úplaty nebo dohodu o bezplatnosti převodu; to však neplatí, pokud je převod podle právního předpisu bezplatný. |
(2) Hospodářská smlouva o převodu práva hospodaření s národním majetkem vzniká dohodou organizací o náležitostech uvedených v odstavci 1. (3) V hospodářské smlouvě se dále uvedou a) | názvy orgánů oprávněných dát souhlas k převodu, pokud je takového souhlasu třeba podle právního předpisu, |
b) | hodnota převáděného majetku podle údajů účetnictví, |
d) | práva a závazky související s převáděným majetkem, pokud se současně převádějí. |
(4) Předávající organizace odpovídá za vady předávaného majetku jen v těch případech a v tom rozsahu, jak to bylo smluveno. (5) Právo hospodaření přechází dnem stanoveným ve smlouvě. (6) Právní předpis může stanovit, ve kterých případech se k účinnosti smlouvy vyžaduje souhlas příslušných orgánů; může též stanovit, kdy jsou organizace povinny smlouvu uzavřít.“. |
| 159. | V § 351 se vypouští odstavec 2. Označení odstavce 1 se vypouští. |
| 160. | V § 351a odst. 1 se vypouštějí slova „pokud příprava smluv nebo plnění závazků není zabezpečeno opatřením nadřízených orgánů“. |
| 161. | V § 351a odst. 2 se vypouští poslední věta. |
| 162. | Za § 352 se vkládají nové § 352a a 352b, které zní: „ 352a Smlouva o převodu výrobního programu (1) Organizace se mohou dohodnout o převodu výrobního programu, zabezpečujícího jmenovité úkoly státního plánu, jen byla-li bezpečně zjištěna účelnost a hospodárnost převodu a bylo-li zajištěno plynulé zásobování národního hospodářství alespoň v dosavadním rozsahu a jakosti a řádné plnění závazků vůči zahraničí; v ostatních případech se organizace mohou dohodnout o převodu bez omezení. (2) Smlouva o převodu výrobního programu musí vymezit druh a rozsah převáděné výroby, rozsah převáděných práv a povinností a potřebné spolupráce a musí určit den, ke kterému se převod provádí. (3) Pro převody práva hospodaření s národním majetkem, popřípadě vlastnictví, prováděné v souvislosti s převody výrobních programů platí ustanovení § 347, 349 až 351. (4) Smlouva vznikne dohodou o celém jejím obsahu. K platnosti smlouvy je třeba písemné formy a pokud jde o převod výrobních programů zvlášť důležitých pro obranu nebo bezpečnost státu, i předchozího souhlasu příslušných orgánů hospodářského řízení. (5) Organizace odpovídá za škodu způsobenou převodem výrobního programu, provedeným v rozporu se zákonem. Této odpovědnosti se nemůže zprostit. § 352b Ustanovení § 352a platí obdobně též pro převody jiných hospodářských činností.“. |
| 163. | V § 356 odst. 1 se vypouští text v závorce „(včetně generální opravy)“. |
| 164. | § 360a včetně nadpisu zní: „ § 360a Smlouva o sdružení (1) Smlouvou o sdružení se zavazují socialistické organizace, že spojí svoji činnost nebo část svých prostředků k dosažení určitého účelu, popřípadě v jiném společném zájmu. (2) Smlouva o sdružení vymezí zejména a) | účel sdružení, dobu, na kterou je smlouva uzavírána, činnost, která je předmětem sdružení, a způsob jejího provádění, popřípadě prostředky, které jsou předmětem sdružení. |
b) | práva a povinnosti zúčastněných organizací, výši podílů, kterými přispívají k úhradě nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti a způsob rozdělení zisku nebo ztráty, |
c) | důsledky porušení smluvních povinností, |
d) | způsob vzájemného vypořádání závazků po zániku smlouvy o sdružení. |
(3) Smlouva o sdružení vznikne dohodou o celém jejím obsahu. K platnosti smlouvy je třeba písemné formy. (4) Smlouva o sdružení zaniká dohodou zúčastněných organizací, dosažením účelu, k němuž byla uzavřena, uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, nebo v jiných případech stanovených ve smlouvě. (5) Pokud smlouva o sdružení nestanoví jinak, může zúčastněná organizace od smlouvy odstoupit nebo převést svá práva a povinnosti na jinou organizaci jen se souhlasem všech sdružených organizací.“. |
| 165. | § 361 odst. 2 a 3 zní: „(2) Organizace provádějí peněžní platby prostřednictvím bank, popřípadě jiných peněžních ústavů podle zvláštních předpisů. (3) Započtení vzájemných pohledávek organizací je možné po předchozí písemné dohodě organizací. Jde-li o pohledávky evidované v bance, je třeba též souhlasu banky. Právní předpis může stanovit, ve kterých případech lze provést započtení bez dohody organizací nebo případy, kdy je započtení vyloučeno.“. |
| 166. | Do § 361 se vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Dodavatel je oprávněn požadovat na odběrateli, aby složil u banky prostředky na úhradu budoucích pohledávek vzniklých splněním dodávky v případech, kdy je odběratel v prodlení s placením předchozích uskutečněných dodávek, je-li u něj uplatněn konsolidační program nebo ustavena přímá správa.“. |
| 167. | § 368 odst. 2 zní: „(2) Banka provádí platby příkazu organizace, z jejíhož účtu má být platba uskutečněna, kromě případů, ve kterých je podle právních předpisů banka oprávněna příkaz vrátit; bez příkazu organizace může být platba uskutečněna jen v případech dohodnutých mezi organizacemi nebo stanovených právními předpisy a dále u peněžitých pohledávek právoplatně přiznaných příslušným orgánem.“. |
| 168. | § 369 odst. 2 a 3 zní: „(2) Nestačí-li prostředky na všechny platby, provádí banka platby podle věcného pořadí stanoveného organizací, z jejíhož účtu má být platba uskutečněna, jinak v pořadí stanoveném právními předpisy. Právní předpisy mohou stanovit pro některé platby přednostní pořadí. (3) Právo organizace disponovat prostředky na účtě může být omezeno jen právním předpisem.“. |
| 169. | § 372 odst. 1 zní: „(1) Provede-li banka platbu chybně, odstraní nesprávnost opravným zaúčtováním; opravným zúčtováním lze odstranit i jiné závady, které banka zjistí při provádění platebního styku nebo výkonu kontrolních oprávnění.“. |
| 170. | V § 372 odst. 2 se vypouští druhá věta. |
| 171. | V § 377 se na konci připojují slova „celkem však nejvýše 15000 Kčs.“. |
| 172. | § 382 odst. 1 zní: „(1) Pro úvěrování platí tyto zásady: a) | úvěrové prostředky mohou být použity pouze pro potřeby organizace, které byl úvěr poskytnut, |
b) | organizace je oprávněna použít úvěrových prostředků jen k účelům, ke kterým byly poskytnuty, |
c) | úvěr je splatný ve stanovené lhůtě, |
d) | organizace je povinna pečovat o to, aby úvěr byl stanoveným způsobem zajištěn, |
e) | z úvěru platí organizace úroky ve výši, ve které byly dohodnuty nebo stanoveny obecně závazným právním předpisem.“. |
|
| 173. | Za § 382 se vkládá nový § 382a, který zní: „ § 382a (1) Banka poskytuje úvěr zpravidla na základě úvěrové smlouvy. (2) Úvěrovou smlouvou se banka zavazuje poskytnout organizaci úvěr na dohodnutý účel a v dohodnutém čase. Organizace se zavazuje použít poskytnutý úvěr na dohodnutý účel, zaplatit stanovený úrok a úvěr ve stanoveném čase splatit. (3) V úvěrové smlouvě se dohodnou podmínky úvěrování, zejména rozsah poskytnutého úvěru, způsob a časový plán jeho čerpání a splácení, způsob a formy předkládání vzájemných informací a podkladů, záruky na úvěr, pravidla úrokování a úvěrové sankce. (4) Úvěrová smlouva vznikne dohodou o celém jejím obsahu. (5) Podrobnější obsah smlouvy, jakož i druhy úvěrových smluv může upravit prováděcí předpis.“. |
| 174. | § 384a zní: „ § 384a (1) Organizace nebo organizační jednotky socialistických organizací vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, s výjimkou rozpočtových organizací, mohou být za závažné nebo opětovné jednání proti zájmům společnosti postihovány podle dalších ustanovení hospodářskými pokutami, které se odvádějí do příslušného státního rozpočtu. (2) Hospodářská pokuta může být uložena organizaci nebo organizační jednotce vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, která a) | nesplní povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy a jednání ukončit uzavřením smlouvy o přípravě dodávek, popřípadě protokolem ( § 114a odst. 2); |
b) | omezí výrobu nebo vypustí z výrobního programu výrobky, práce nebo výkony ( § 119a odst. 1), popřípadě převede výrobní program bez dodržení stanovených podmínek ( § 352a); |
c) | nezajistí v nezbytném rozsahu servisní službu nebo dodávky náhradních dílů; |
d) | vynucuje nepřiměřené podmínky při uzavírání hospodářských smluv nebo jiných dohod; |
e) | vyvíjí hospodářskou činnost neoprávněně; |
f) | zastaví nebo omezí prodej výrobků, zatají nebo hromadí výrobky nebo jiným způsobem vyvolává jejich nedostatek za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu; |
g) | jedná v rozporu se zákazem stanoveným v § 119a odst. 3, zejména s cílem získat monopolní postavení na trhu; |
h) | vědomě nadsadí nebo podhodnotí požadavky v plánovacím nebo rozpočtovém procesu, zatají zdroje a možnosti nebo vynutí výjimečné řešení tím, že důležitější potřeby ponechá nezajištěny a pohotovými zdroji pokryje méně naléhavé potřeby; |
i) | uvede za účelem získání neoprávněného prospěchu nesprávné údaje ve výkazech, hlášeních nebo návrzích sloužících k řízení, plánování, ke kontrole a hodnocení hospodářské činnosti nebo ke stanovení cen; |
j) | znevýhodňuje organizace za to, že uplatňují majetkovou odpovědnost, zejména odpovědnost za vady a majetkové sankce; |
k) | opětovně uskutečňuje dodávky bez včasného uzavření hospodářské smlouvy; |
l) | soustavně dodává vadné výrobky nebo neoprávněně prosazuje při uzavírání smlouvy nižší jakost než stanoví technická norma; |
m) | připraví k odeslání do zahraničí výrobky se závažnými nedostatky; |
n) | opakovaně fakturuje za ceny, které jsou v rozporu s cenovými předpisy nebo tyto ceny platí, fakturuje nebo platí dodávky, které nebyly uskutečněny, anebo opakovaně požaduje nebo platí splátky v rozporu s podmínkami pro jejich poskytování; |
o) | způsobí, že byl dovezen stroj nebo zařízení, jehož potřebné využití nebylo předem zajištěno nebo byl dovezen s nežádoucím časovým předstihem před dobou určenou k jeho využití, anebo jinak způsobí vážnou újmu devizovému hospodářství.“. |
|
| 175. | § 390b se vypouští. |
| 176. | § 391 odst. 1 zní: „(1) Federální ministerstvo financí vydá předpisy: a) | o hospodaření s národním majetkem, |
b) | o úpravě finančního hospodaření organizací zahraničního obchodu včetně sankcí za jejich porušení, |
c) | o fakturování a placení; v případě potřeby může odchylně upravit majetkové sankce stanovené za porušení platební a fakturační kázně.“. |
V odstavci 2 se názvy ministerstev financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky upravují na „ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky“ a „ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky“. V odstavci 4 se názvy ministerstev lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky upravují na „ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České socialistické republiky“ a „ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Slovenské socialistické republiky“. |
| 177. | § 391 odst. 5 zní: „(5) Předseda Státní banky československé vydá prováděcí předpisy o platebním styku a úvěrových vztazích socialistických organizací.“. |
| 178. | V § 392 odst. 1 písm. b) se místo federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, federálního ministerstva všeobecného strojírenství a federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu uvede název „federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky“.V odstavcích 3 a 6 se slova „Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj“ nahrazují slovy „Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj“.V odstavci 5 se uvede místo federálního ministerstva dopravy název „federální ministerstvo dopravy a spojů“. |
| 179. | V § 393 se vypouštějí ustanovení pod písmeny a) až c), v ustanovení pod písmenem d) se vypouštějí slova „a upraví způsob vedení rejstříku obchodních a společenstevních“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena a) a b). |
| 180. | V § 394 odst. 1 písm. a) se za slova „k provedení“ doplňují slova „ § 114a a“. |
| 181. | V § 396 se slova „státního socialistického“ nahrazují slovem „celospolečenského“. |
