Rozpočtovou soustavu Československé socialistické republiky tvoří státní rozpočet federace, státní rozpočet České socialistické republiky a státní rozpočet Slovenské socialistické republiky (dále jen "státní rozpočty republik"), rozpočty národních výborů, rozpočty federálních účelových fondů a státních účelových fondů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále jen "státní účelové fondy republik").

Při hospodaření s rozpočtovými prostředky se v rozpočtové soustavě Československé socialistické republiky (dále jen "rozpočtová soustava") uplatňuje jednotná finanční a rozpočtová politika zaměřená na aktivní vliv financí při zabezpečování efektivnosti a rovnováhy hospodářského a sociálního rozvoje.

Tvorba a užití finančních prostředků centralizovaných rozpočtovou soustavou se plánuje v rozpočtových výhledech na pětileté období a v rozpočtech (státním rozpočtu federace, státních rozpočtech republik, rozpočtech národních výborů a rozpočtech federálních účelových fondů a státních účelových fondů republik) na období kalendářního roku; kontroluje se každoročně v závěrečných účtech (státním závěrečném účtu federace, státních závěrečných účtech republik, závěrečných účtech národních výborů a závěrečných účtech federálních účelových fondů a státních účelových fondů republik).

Integrující funkci v rámci rozpočtové soustavy plní v souladu s úkoly komplexního státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky (dále jen "státní plán") státní rozpočet federace. Musí být zdůvodněn přehledem údajů o celkovém rozpočtovém a finančním hospodaření v rozpočtové soustavě, a to i v územním průřezu za Českou socialistickou republiku a za Slovenskou socialistickou republiku (dále jen "přehled o souhrnu státních rozpočtů").

V rozpočtové soustavě se uplatňuje jednotné třídění příjmů a výdajů, jakož i jednotný způsob evidence o jejich plnění. Stanoví je prováděcí předpis.

Vztahy mezi příjmy státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik se stanoví

K plánovanému vyrovnání rozpočtových zdrojů republik se používají globální dotace ze státního rozpočtu federace a podíly na výnosu daně z obratu.

Účelové dotace se poskytují republikám na vybrané investiční a neinvestiční potřeby, které zabezpečují komplexní a proporcionální rozvoj jednotné československé ekonomiky, a na obranu a bezpečnost Československé socialistické republiky․

Potřeby, na které se poskytují účelové dotace, podmínky jejich poskytování, sazby a výše účelových dotací jsou na pětileté období určeny rozpočtovým výhledem federace a pro příslušný rok zpřesněny zákonem o státním rozpočtu federace (dále jen "rozpočtový zákon"). Vznikne-li v průběhu roku vyšší potřeba těchto dotací, než je zabezpečena rozpočtovým zákonem ve státním rozpočtu federace, postupuje se při její úhradě podle § 17 odst. 3.

Účelové dotace se poskytují v průběhu roku do státních rozpočtů republik v návaznosti na skutečné čerpání výdajů, na které jsou určeny, a podléhají ročnímu zúčtování se státním rozpočtem federace. Účelové dotace lze použít pouze na účely, na které byly poskytnuty, a to při dodržení stanovených podmínek.

Celkové částky globálních dotací jsou na pětileté období určeny rozpočtovým výhledem federace a pro příslušný rok zpřesněny rozpočtovým zákonem.

Globální dotace se poskytují v průběhu roku do státních rozpočtů republik postupně až do výše schválené rozpočtovým zákonem. Výše globální dotace v jednotlivých měsících rozpočtového roku se stanoví dohodou mezi federálním ministerstvem financí a ministerstvy financí, cen a mezd republik.

Rozpočtový výhled federace a rozpočtové výhledy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále jen "rozpočtové výhledy republik") a přehled o jejich souhrnu za Československou socialistickou republiku (dále jen "přehled o souhrnu rozpočtových výhledů") jsou základními nástroji finanční a rozpočtové politiky na pětileté období; rozpočtový výhled federace a přehled o souhrnu rozpočtových výhledů navazují na základní úkoly a cíle pětiletého státního plánu.

Rozpočtový výhled federace a přehled o souhrnu rozpočtových výhledů obsahují zejména

Návrh rozpočtového výhledu federace vypracovává federální ministerstvo financí ve spolupráci se Státní plánovací komisí a Státní bankou československou. Zároveň vypracovává ve spolupráci s ministerstvy financí, cen a mezd republik přehled o souhrnu rozpočtových výhledů, a to i v územním průřezu za Českou socialistickou republiku a za Slovenskou socialistickou republiku. Návrh rozpočtového výhledu federace ve spolupráci se Státní plánovací komisí a přehled o souhrnu rozpočtových výhledů předkládá federální ministerstvo financí vládě Československé socialistické republiky, která si k nim vyžádá stanoviska vlád České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Vláda Československé socialistické republiky předkládá základní ukazatele rozpočtového výhledu federace ke schválení Federálnímu shromáždění; zároveň mu předkládá i přehled o souhrnu rozpočtových výhledů.

Rozpočtové výhledy republik musí být v souladu se schválenými základními ukazateli rozpočtového výhledu federace.

Federální ministerstvo financí řídí práce na sestavení rozpočtového výhledu federace a přehledu o souhrnu rozpočtových výhledů. Usměrňuje práce na sestavení rozpočtových výhledů republik po stránce metodické. Stanoví po projednání s ministerstvy financí, cen a mezd republik rozsah podkladů předkládaných ministerstvy financí, cen a mezd republik, které jsou potřebné pro sestavení přehledu o souhrnu rozpočtových výhledů, a určuje způsob jejich předkládání.

Federální ústřední orgány a orgány vykonávající správu federálních účelových fondů jsou povinny předložit federálnímu ministerstvu financí údaje potřebné pro sestavení návrhu rozpočtového výhledu federace a přehledu o souhrnu rozpočtových výhledů. Rozsah podkladů a způsob jejich předkládání stanoví prováděcí předpis.

Návrh státního rozpočtu federace vypracovává federální ministerstvo financí a předkládá jej vládě Československé socialistické republiky. Zároveň vypracovává ve spolupráci s ministerstvy financí, cen a mezd republik přehled o souhrnu státních rozpočtů a předkládá jej současně s úhrnným finančním plánem sestaveným ve spolupráci se Státní plánovací komisí a Státní bankou československou vládě Československé socialistické republiky. Vláda Československé socialistické republiky předkládá státní rozpočet federace ke schválení Federálnímu shromáždění; zároveň mu předkládá i přehled o souhrnu státních rozpočtů.

Federální ministerstvo financí řídí práce na sestavení státního rozpočtu federace a přehledu o souhrnu státních rozpočtů. Usměrňuje práce na sestavení státních rozpočtů republik po stránce metodické. Stanoví po projednání s ministerstvy financí, cen a mezd republik rozsah podkladů předkládaných ministerstvy financí, cen a mezd republik a určuje způsob jejich předkládání.

Federální ústřední orgány a orgány vykonávající správu federálních účelových fondů jsou povinny předložit federálnímu ministerstvu financí údaje potřebné pro sestavení návrhu státního rozpočtu federace a přehledu o souhrnu státních rozpočtů. Rozsah podkladů a způsob jejich předkládání stanoví prováděcí předpis.

Federální ministerstvo financí zajišťuje zveřejnění údajů o schváleném státním rozpočtu federace a přehledu o souhrnu státních rozpočtů, jakož i o jejich plnění.

příjmy federálních ústředních orgánů, jakož i příjmy rozpočtových organizací a odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti,

daně a odvody od organizací v působnosti federálního ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra, pokud zvláštní předpis² nestanoví jinak,

daně a odvody, mimo odvodů z objemu mezd a odměn, od organizací v působnosti ostatních federálních orgánů, pokud zvláštní předpis² nestanoví jinak,

daně a odvody od subjektů se sídlem v cizině, od podniků se zahraniční majetkovou účastí a od organizací s mezinárodním prvkem, pokud zvláštní předpis² nestanoví jinak,

daň z obratu, mimo podíly státních rozpočtů republik na jejím výnosu stanovené rozpočtovým zákonem na základě rozpočtového výhledu federace,

poplatky placené v souvislosti s výkonem působnosti státních orgánů federace,³ s výjimkou poplatků placených kolkovými známkami,

splátky vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí,

případné plánované použití úvěrových zdrojů,

clo,

další příjmy stanovené zákonem.

výdaje na činnost federálních ústředních orgánů a rozpočtových a příspěvkových organizací v jejich působnosti,

účelové a globální dotace do státních rozpočtů republik,

dotace a návratné finanční výpomoci poskytované organizacím v působnosti federace, s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací,

vládní úvěry a prostředky na hospodářskou pomoc poskytované do zahraničí,

splátky úvěrových zdrojů přijatých státním rozpočtem federace,

další výdaje stanovené zákonem.

Součástí státního rozpočtu federace jsou rozpočty federálních ústředních orgánů. Rozpočty federálních ústředních orgánů obsahují jejich vlastní rozpočtové příjmy a výdaje, příjmy a výdaje rozpočtových organizací a příspěvky, popřípadě odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti. Rozpočty federálních ústředních orgánů obsahují též dotace ze státního rozpočtu federace pro státní organizace s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací (dále jen "státní podniky a jiné státní organizace") v jejich působnosti.

K návrhům svých rozpočtů, ke zprávám o jejich plnění a ke svým závěrečným účtům přikládají federální ústřední orgány přehled o celkových finančních vztazích státních podniků a jiných státních organizací ve své působnosti ke státnímu rozpočtu federace.

Výši příjmů a výdajů státního rozpočtu federace včetně účelů a objemů dotací ze státního rozpočtu federace do státních rozpočtů republik stanoví pro každý rok Federální shromáždění rozpočtovým zákonem.

Bude-li k úhradě plánovaných potřeb státního rozpočtu federace navrhováno použití úvěrových zdrojů, projedná federální ministerstvo financí se Státní bankou československou rozsah možného krytí úvěrem ze zdrojů měnového plánu, okruh potřeb, na které je úvěr požadován, lhůty jeho splatnosti a úvěrové podmínky.

Rozsah a formu přijetí úvěrových zdrojů, jakož i postup jejich splácení schvaluje Federální shromáždění v rozpočtovém zákoně.

Státní rozpočet federace a státní rozpočty republik se vypracovávají souběžně.

Finanční důsledky dodatečných rozhodnutí vlády Československé socialistické republiky nad rámec státního rozpočtu federace se řeší ve státním rozpočtu federace.

Dotace ze státního rozpočtu federace se poskytují

Dotace se poskytují účelově na konkrétní akce nebo na předem stanovené okruhy potřeb za podmínek stanovených na základě zásad dotační politiky prováděcím předpisem.

Vyžaduje-li to rozsah a charakter dotace, zejména v případě státních zakázek, předloží vláda Československé socialistické republiky při projednávání státního rozpočtu federace návrh na její poskytnutí ke jmenovitému schválení Federálnímu shromáždění, kterému se též podává zpráva o tom, jak byla dotace použita.

Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nevyhnutelných a nepředvídaných výdajů, které nelze zajistit v rozpočtech federálních ústředních orgánů, vytvářejí ve státním rozpočtu federace rezervy, které slouží též ke krytí úbytku rozpočtových příjmů.

Rezervy státního rozpočtu federace tvoří rozpočtová rezerva vlády Československé socialistické republiky a účelové rezervy.

Výši rozpočtové rezervy vlády Československé socialistické republiky a účelových rezerv, se kterými hospodaří vláda Československé socialistické republiky, schvaluje Federální shromáždění v rámci státního rozpočtu federace. O hospodaření s rozpočtovou rezervou vlády Československé socialistické republiky a účelovými rezervami podává vláda Československé socialistické republiky zprávu Federálnímu shromáždění v rámci zpráv o plnění státního rozpočtu federace.

Vláda Československé socialistické republiky může stanovit, aby v rozsahu a za podmínek jí stanovených rozhodoval o použití prostředků rozpočtové rezervy vlády Československé socialistické republiky a účelových rezerv v jednotlivých případech ministr financí Československé socialistické republiky, popřípadě ministr financí Československé socialistické republiky v dohodě s příslušným členem vlády Československé socialistické republiky. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy o použití rezerv.⁴

Vláda Československé socialistické republiky odpovídá Federálnímu shromáždění za hospodaření s prostředky státního rozpočtu federace.

Vláda Československé socialistické republiky může v průběhu roku, vyžaduje-li to zabezpečení cílů hospodářské politiky, stanovit vázání rozpočtových prostředků federace. Tyto prostředky lze uvolnit pouze s jejím souhlasem.

Vláda Československé socialistické republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí Československé socialistické republiky může povolit uskutečnění výdaje nezbytného pro hospodaření federace a nezajištěného ve státním rozpočtu federace, pokud jej nelze krýt z rozpočtu federálního ústředního orgánu, zajistí-li jeho úhradu vyššími příjmy nebo úsporami na jiných výdajích ve státním rozpočtu federace nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje, popřípadě z rezerv státního rozpočtu federace. Obdobně lze povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu federace. O těchto opatřeních informuje vláda Československé socialistické republiky Federální shromáždění v rámci zpráv o plnění státního rozpočtu federace.

Nebude-li rozpočtový zákon na příslušný rok schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového roku do vyhlášení rozpočtového zákona na tento rok (dále jen "rozpočtové provizórium") podle návrhu státního rozpočtu federace projednaného ve vládě Československé socialistické republiky.

Nebude-li návrh státního rozpočtu federace projednán vládou Československé socialistické republiky do 1. ledna rozpočtového roku, učiní vláda Československé socialistické republiky s předchozím souhlasem Federálního shromáždění nezbytná opatření k zajištění rozpočtového hospodaření v době rozpočtového provizória.

Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizória se zúčtují na státní rozpočet federace po jeho vyhlášení.

Rozpočtové prostředky mohou být použity pouze do konce rozpočtového roku, a to k účelům, na které byly příslušným státním rozpočtem určeny.

Orgány a organizace jsou povinny dbát, aby rozpočtové prostředky byly vynakládány hospodárně a efektivně.

Prováděcí předpis stanoví podmínky, za nichž ústřední orgány a organizace v jejich působnosti mohou použít svých rozpočtových prostředků k jinému účelu, než ke kterému byly rozpočtem určeny; může též stanovit výjimky od časového použití rozpočtových prostředků nutné k zabezpečení plynulého hospodaření a řádného plnění závazků organizacemi.

hospodárnějším provedením jiných úkolů nebo odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu, které není v rozporu s řádnou činností organizace nebo ústředního orgánu, a získat tak potřebnou částku v rámci schválených rozpočtových prostředků,

rozpočtovým opatřením,

z rezerv příslušného státního rozpočtu.

Rozpočtovými opatřeními se rozumí

Prováděcí předpis stanoví způsob provádění rozpočtových opatření při hospodaření s rozpočtovými prostředky, zejména která opatření může provádět organizace ve vlastní pravomoci, která se souhlasem nadřízeného orgánu a která se souhlasem federálního ministerstva financí nebo příslušného ministerstva financí, cen a mezd republiky.

Federální orgány a organizace v jejich působnosti, orgány republik a organizace v jejich působnosti a federální účelové fondy a státní účelové fondy republik, které neoprávněně použijí nebo zadrží prostředky státních rozpočtů nebo federálních účelových fondů a státních účelových fondů republik, zaplatí za každý den prodlení s odvodem této částky nebo za každý den neoprávněného použití svěřených jim prostředků penále ve výši 1 promile z částky zadržené nebo neoprávněně použité, nejvýše však do výše této částky. Zároveň s úhradou penále vrátí částky zadržené nebo neoprávněně použité v plné výši do státního rozpočtu (fondu).

Penále a vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených částek uloží rozpočtové a příspěvkové organizaci nadřízený orgán, ústřednímu orgánu federální ministerstvo financí nebo příslušné ministerstvo financí, cen a mezd republiky a ostatním organizacím příslušná finanční správa.

Jestliže bylo porušení rozpočtové kázně podle odstavce 1 zjištěno u orgánu nebo organizací jejich vnitřní kontrolou a oznámeno příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 2, snižuje se penále na polovinu.

Penále podle odstavců 1 a 3, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 100 Kčs, se neplatí.

Penále podle odstavců 1 a 3 nelze vymáhat po uplynutí deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně podle odstavce 1.

Federální ministerstvo financí může z důvodu zamezení tvrdosti povolit úlevy z ustanovení odstavců 1 a 3, pokud jde o prostředky státního rozpočtu federace nebo federálních účelových fondů.

Ústřední orgány státní správy zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti⁵ rozpočtové organizace⁶ nebo příspěvkové organizace.⁷ Vznikají-li zřízením a činností těchto organizací nové požadavky na státní rozpočet federace, je ke zřízení třeba souhlasu federálního ministerstva financí a pokud jde o nové požadavky na státní rozpočty republik, příslušného ministerstva financí, cen a mezd republiky.

Ústřední orgán státní správy (zřizovatel) vydá o zřízení organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat

Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení organizace dle příslušnosti podle sídla organizace v Ústředním věstníku České socialistické republiky nebo v Ústředním věstníku Slovenské socialistické republiky, a to s uvedením údajů podle odstavce 2. Oznamovací povinnost neplatí v případě, že by byly ohroženy zájmy obrany a bezpečnosti státu.

Ustanovení odstavců 1 až 3 platí, pokud zvláštní předpisy⁸ nestanoví jinak.

Ústřední orgány státní správy (zřizovatelé) mohou zřizovat nebo zrušovat rozpočtové a příspěvkové organizace a měnit jejich podřízenost i způsob jejich financování s účinností od 1. ledna následujícího roku. Příslušný ministr financí může povolit v odůvodněných případech jiný termín. Delimitace organizací prováděné mezi orgány federace a orgány republik mohou být uskutečněny jen po předchozí dohodě těchto orgánů.

Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky svých rozpočtů příjmů a výdajů, které jim stanoví příslušný ústřední orgán státní správy (zřizovatel) v rámci rozpočtu ústředního orgánu. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené příslušným ústředním orgánem státní správy (zřizovatelem) v rámci rozpočtu ústředního orgánu.

Rozpočtové a příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby dosahovaly stanovených příjmů a plnily určené úkoly. Rozpočtové výdaje mohou organizace používat jen k určeným účelům, do výše stanovené v rozpočtu, a to v mezích limitů a závazných ukazatelů; možnost odchylného postupu je upravena v § 20.

Při svém hospodaření nesmí organizace činit opatření, která nejsou kryta rozpočtem, pokud není předem zajištěna jejich úhrada rozpočtovým opatřením ( § 21 a 22).

Prováděcí předpis stanoví okruh výdajů na zdravotnická, předškolní a další zařízení a činnosti, které hradí rozpočtové a příspěvkové organizace.

Rozpočtové a příspěvkové organizace usilují při svém finančním hospodaření o dosažení společensky žádoucích úspor, popřípadě překračování svých příjmů.

K posílení hmotné zainteresovanosti na splnění stanovených úkolů v potřebné kvalitě a ke zvýšení zájmu o hospodárnost mohou rozpočtové a příspěvkové organizace vytvářet za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným v souladu se zásadami finančního hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací zvláštní fondy; zůstatky těchto fondů koncem roku nepropadají. Zásady finančního hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací stanoví vláda Československé socialistické republiky.

Federální ministerstvo financí provádí v součinnosti s ministerstvy financí, cen a mezd republik kontrolu čerpání a využívání účelových dotací poskytovaných ze státního rozpočtu federace do státních rozpočtů republik.

Federální ministerstvo financí provádí kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu federace u federálních ústředních orgánů a federálních účelových fondů. Kontrolu plateb, které jsou příjmem státního rozpočtu federace, a dotací poskytovaných ze státního rozpočtu federace u organizací v působnosti federálních ústředních orgánů provádějí místně příslušné finanční správy; v případě potřeby může tyto kontroly provést přímo federální ministerstvo financí.

Státní závěrečný účet federace obsahuje výsledky hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu federace za příslušný rozpočtový rok.

Federální ministerstvo financí sestavuje návrh státního závěrečného účtu federace a předkládá jej vládě Československé socialistické republiky. Současně vypracovává ve spolupráci s ministerstvy financí, cen a mezd republik a předkládá vládě Československé socialistické republiky přehled o souhrnu státních závěrečných účtů za Československou socialistickou republiku (dále jen "přehled o souhrnu státních závěrečných účtů"), který obsahuje finanční výsledky celkového hospodaření v rozpočtové soustavě, a to i v územním průřezu za Českou socialistickou republiku a za Slovenskou socialistickou republiku. Vláda Československé socialistické republiky předkládá návrh státního závěrečného účtu federace ke schválení Federálnímu shromáždění; současně mu předkládá přehled o souhrnu státních závěrečných účtů.

Federální ministerstvo financí řídí práce na sestavení státního závěrečného účtu federace a přehledu o souhrnu státních závěrečných účtů. Usměrňuje práce na sestavení státních závěrečných účtů republik po stránce metodické. Stanoví po projednání s ministerstvy financí, cen a mezd republik rozsah podkladů předkládaných ministerstvy financí, cen a mezd republik a určuje způsob jejich předkládání.

Federální ústřední orgány a orgány vykonávající správu federálních účelových fondů jsou povinny předložit federálnímu ministerstvu financí údaje potřebné pro sestavení návrhu státního závěrečného účtu federace a přehledu o souhrnu státních závěrečných účtů. Rozsah podkladů a způsob jejich předkládání stanoví prováděcí předpis.

Státní finanční aktiva federace jsou prostředky vytvořené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let a z dalších finančních operací federace. Státní finanční pasiva federace jsou závazky z minulých let.

Evidenci státních finančních aktiv a pasiv federace vede federální ministerstvo financí.

O stavu, pohybu a složení státních finančních aktiv a pasiv federace podává vláda Československé socialistické republiky zprávu Federálnímu shromáždění při předkládání návrhu státního závěrečného účtu federace.

Pokud zákon o zřízení federálního účelového fondu nestanoví jinak,

Rozpočty federálních účelových fondů jsou přílohou státního rozpočtu federace; závěrečné účty těchto fondů jsou přílohou státního závěrečného účtu federace.

U návrhů obecně závazných právních předpisů, opatření vlády Československé socialistické republiky, České socialistické republiky, Slovenské socialistické republiky a jiných opatření ústředních orgánů, jakož i opatření federálních účelových fondů a státních účelových fondů republik musí navrhovatel uvést a zdůvodnit hospodářské a finanční důsledky pro rozpočtovou soustavu spolu s návrhem na úhradu zvýšených výdajů nebo náhradu úbytku příjmů. Pokud se těmito návrhy zakládají trvalé nebo víceleté rozpočtové nároky, uvádí se v jejich zdůvodnění očekávaný finanční dosah i v příštích letech nebo celková finanční náročnost navrhovaných opatření či programů.

Navrhovatel projedná tyto důsledky předem s příslušným ministerstvem financí.

schvaloval až do výše stanovené vládou Československé socialistické republiky státní záruky, zejména za úvěry poskytované státním podnikům a jiným státním organizacím státními peněžními ústavy, jakož i návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu federace,

činil opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu federace.

Federální ministerstvo financí vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 9 odst. 3, § 30 odst. 4 a § 7 odst. 2.

Federální ministerstvo financí spolu s ministerstvy financí, cen a mezd republik vydají obecně závazný právní předpis k provedení § 20 odst. 3, § 22 odst. 2, § 25 odst. 4 a § 26 odst. 2.

Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy financí, cen a mezd republik vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 1 odst. 5 a § 15 odst. 2.

zákon č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla),

§ 3 zákona č. 114/1985 Sb., o státním rozpočtu československé federace na rok 1986.