Důchodové dani podléhají:

Od důchodové daně jsou, s výjimkou příjmů z cenných papírů, osvobozeny:

Důchodové dani nepodléhají:

Předmětem důchodové daně je veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí s vyjímkami uvedenými v odstavcích 2, 4, až 6.

U bytových družstev a jejich svazů s vyjímkou uvedenou v odstavci 4, u společenských organizací a u organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice jsou předmětem důchodové daně příjmy plynoucí z trvalé hospodářské činnosti.

Trvalou hospodářskou činností se pro účely tohoto zákona rozumějí:

U bytových družstev, která se zabývají převážně činnostmi pro jiné odběratele než pro bytová družstva, která jsou vlastníky družstevního bytového fondu, je předmětem důchodové daně veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí, kromě příjmů z úhrad za užívání družstevních bytů, které jsou ve správě těchto družstev.

U církví a jejich organizací nejsou předmětem důchodové daně příspěvky členů církví, dary, výnosy kostelních sbírek a úplaty za církevní úkony.

U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) jsou předmětem důchodové daně příjmy plynoucí z činností vykonávaných ve stálé provozovně na území Československé socialistické republiky a dále všechny ostatní příjmy, jejichž zdroj je na území Československé socialistické republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak․

Za stálou provozovnu se považuje zařízení k výkonnu činností na území Československé socialistické republiky. Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) 6 měsíců.

U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 jsou předmětem důchodové daně příjmy z cenných papírů.

Podrobnosti k odstavcům 6 a 7 stanoví prováděcí předpis.

Základem důchodové daně u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až h) je zisk z činností tvořících předmět daně, zjištěný v účetnictví a zvýšený o:

Základ důchodové daně podle odstavce 1 se snižuje o:

Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je upravena pro státní podniky obecně závaznými právními předpisy s vyjímkou mzdových a ostatních osobních nákladů, zahrnou se pro výpočet základu důchodové daně u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) až h) do nákladů maximálně v tom rozsahu a do té výše, kterou stanoví tyto předpisy.⁷ Tohoto ustanovení se nepoužije u poplatníků, pro něž rozsah nebo výši výdajů upravily svazy družstev nebo ústřední orgány společenských organizací v dohodě s federálním ministerstvem financí nebo ministerstvy financí, cen a mezd republik.

U poplatníků, u nichž předmětem daně jsou příjmy plynoucí z trvalé hospodářské činnosti ( § 3 odst. 2), se uznávají jako náklady pouze výdaje nutně vynaložené na dosažení a zajištění příjmů, které jsou předmětem daně. Způsob uznávání nákladů v případě, že nejsou samostatně sledovány podle jednotlivých činností, stanoví prováděcí předpis.

U poplatníků, uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až h), kteří nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem důchodové daně úhrn částek uvedených v odstavci 1 převyšující součet vykázané ztráty a částek uvedených v odstavci 2.

U poplatníků v likvidaci a u poplatníků zaniklých bez provedení likvidace, pokud nelze základ důchodové daně stanovit podle předchozích odstavců, je základem důchodové daně likvidační přebytek.

Základem důchodové daně u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) jsou:

Sazba důchodové daně činí ze základu důchodové daně:

Sazba důchodové daně z likvidačního přebytku činí 55 %.

Státním podnikům, jejichž zakladatelem jsou národní výbory, s vyjímkou poplatníků uvedených v § 5 odst. 1 písm. h), výrobním družstvům a bytovým družstvům uvedeným v § 3 odst. 4 jiným družstvům, fyzickým osobám provozujícím soukromé podnikání uvedeným v § 2 odst. 1 písm. g), s výjimkou těch, pro které je stanovena sazba důchodové daně v § 5 odst. 1 písm. h), družstevním podnikům založeným výrobními družstvy, bytovými družstvy a svazy výrobních a bytových družstev se sazba důchodové daně stanovená ze základu přesahujícího 200 000 Kčs snižuje za každé procento podílu redukovaných výkonů služeb vymezených v prováděcím předpise na celkových redukovaných výkonech o 0,3 bodu a poplatníkům, u nichž celková rentabilita vypočtená jako poměr zisku k celkovým nákladům přesahuje 12 %, o 0,2 bodu.

Procento podílu redukovaných výkonů služeb obyvatelstvu na celkových redukovaných výkonech podle odstavce 1 se vypočte s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení).

Výrobním družstvům invalidů a podnikům a hospodářským zařízením svazů invalidů, jakož i fyzickým osobám provozujícím soukromé podnikání uvedeným v § 2 odst. 1 písm. g) se důchodová daň snižuje o částku 4000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností a o částku 8000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením. Pro výpočet celkové výše slevy je rozhodný průměrný přepočtený počet těchto pracovníků ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru).

Podrobnější vymezení této skupiny poplatníků a způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu pracovníků stanoví prováděcí předpis.

Ústředí české advokacie a Ústředí slovenské advokacie se sazba důchodové daně stanovená ze základu přesahujícího 200 000 Kčs snižuje za každé procento podílu výkonů služeb veřejnosti vymezených v prováděcím předpise na celkových výkonech o 0,3 bodu. Procento těchto služeb se vypočte s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení).

Dani z objemu mezd podléhají poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. a), b), d) až g) a podniky a hospodářská zařízení společenských organizací s vyjímkou poplatníků uvedených v odstavci 2.

Poplatníky daně z objemu mezd podle odstavce 1 nejsou bytová družstva a jejich svazy s výjimkou bytových družstev uvedených v § 3 odst. 4, církve, církevní organizace, náboženské společnosti, nadace, zařízení zabezpečující výběrovou rekreaci, umělecké svazy, kulturní fondy a organizace zastupující autory nebo výkonné umělce a fondy národního majetku.

Základem daně z objemu mezd je objem mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny poskytnuté podle předpisů autorského práva a průmyslového práva⁸ zúčtované k výplatě v běžném roce.

Daň z objemu mezd zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění.⁹ Daň z objemu mezd je součástí nákladů poplatníka.

Sazba daně z objemu mezd činí 50 % ze základu daně z objemu mezd s těmito odchylkami:

Sazbu daně z objemu mezd uvedenou v odstavci 1 písm. b) není poplatník povinen uplatňovat.

Poplatníkům podléhajícím dani z objemu mezd ( § 7 odst. 1) s vyjímkou výrobních družstev invalidů a podniků a hospodářských zařízení svazů invalidů jakož i fyzických osob provozujících soukromé podnikání, které zaměstnávají převážně občany se změněnou pracovní schopností se daň z objemu mezd snižuje o:

Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pracovníků se změněnou pracovní schopností ve zdaňovacím období ( zaokrouhlený na celá čísla nahoru ). Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu pracovníků stanoví prováděcí předpis.

Daň z objemu mezd po odečtení slev podle odstavce 1 nemůže činit méně než 10 % základu daně z objemu mezd ( § 8 odst. 1).

Poplatníci, u nichž předmětem důchodové daně jsou příjmy z veškeré činnosti, jsou povinni se přihlásit u orgánu vykonávajícího správu důchodové daně a daně z objemu mezd (dále jen „orgán vykonávající správu daně“) k daňové registraci do 15 dnů od svého vzniku nebo od svého zápisu do podnikového rejstříku ^3a .

Zánik poplatníka uvedeného v odstavci 1 je povinen oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastal, orgánu vykonávajícímu správu daně jeho právní nástupce nebo likvidátor, a není-li jich, pak orgán, který o zrušení rozhodl.

Poplatníci, u nichž předmětem daně jsou příjmy z trvalé hospodářské činnosti, jsou povinni se přihlásit u orgánu vykonávajícího správu daně k daňové registraci do 15 dnů ode dne, kdy nabylo účinnosti povolení k provozování hospodářské činnosti, a je-li k jejímu provozování zapotřebí rozhodnutí orgánu státní správy, do 15 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci. Není-li povolení udělováno, učiní tak do 15 dnů ode dne, kdy byla započata činnost směřující k dosahování zisku. Ukončení trvalé hospodářské činnosti nebo odnětí povolení jsou poplatníci povinni oznámit do 15 dnů ode dne, kdy byla tato činnost ukončena nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí povolení.

Poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. i) jsou povinni se přihlásit k daňové registraci u orgánu vykonávajícího správu daně do 15 dnů ode dne zřízení stálé provozovny na území Československé socialistické republiky a v přihlášce uvést údaje stanovené prováděcím předpisem. Zrušení stálé provozovny jsou povinni oznámit nejméně 30 dnů předem. V oznámení jsou povinni uvést předpokládanou výši daně.

Poplatníci uvedení v odstavcích 1 a 3 jsou povinni oznámit orgánům vykonávajícím správu daně změnu svého sídla, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastala.

Orgán vykonávajíci správu daně může uložit pokutu až do výše 50 000 Kčs poplatníkům, kteří nesplnili povinnosti stanovené v § 11. Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, trvání a následkům protiprávního jednání.

V řízení o uložení pokuty se postupuje podle správního řádu.¹⁰

Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán vykonávající správu daně dověděl o nesplnění povinnosti podle § 11, nejdéle však do tří let ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.

Výnos z pokut plyne do toho rozpočtu, do kterého plyne důchodová daňa daň z objemu mezd.

Poplatník je povinnen podat přiznání k důchodové dani a dani z objemu mezd (dále jen „přiznání“) tomu orgánu vykonávajícímu správu daně, v jehož odvodu měl sídlo 31. prosince zdaňovacího období, a to do 15. února po uplynutí zdaňovacího období a připojit k němu účetní závěrku a další potřebné podklady. Poplatníci uvedení v § 3 odst. 2, u nichž je předmětem důchodové daně trvalá hospodářská činnost ( § 3 odst. 3), podávají přiznání jen v případě, že jim vznikne daňová povinnost. Orgán vykonávající správu daně může v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle do konce února po uplynutí zdaňovacího období.

Poplatník je povinen v přiznání si sám důchodovou daň a daň z objemu mezd vypočítat a uvést též případné vyjímky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich výši.

Poplatníci se sídlem na území Československé socialistické republiky se mohou od důchodové daně odečíst obdobnou daň zaplacenou v cizině, nejvýše však do částky důchodové daně a připadající podle tohoto zákona na příjmy plynoucí z ciziny.

Pokud příjmy plynou ze státu, s nímž Československá socialistická republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Důchodová daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybrána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Zanikne-li poplatník bez provedení likvidace, je jeho právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období.

V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího období a v přiznání uvést též likvidační přebytek. Přiznáni je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a údaji o použití lidvidačního přebytku

Při zrušení stálé provozovny na území Československé socialistické republiky jsou poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. i) povinni podat přiznání nejpozději do konce následujícího měsíce za uplynulou část roku.

Zjistí-li poplatník do uplynutí tří let od lhůty stanovené v odstavci 1, že předložené přiznání je neúplné nebo nesprávné, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání. Stejnou povinnost má poplatník i tehdy, zjistí-li, že důchodová daň nebo daň z objemu mezd mají být vyšší než byly vyměřeny. Dodatečné přiznání se nepodává v případech, kdy neúplnost nebo nesprávnost zjistí finanční orgány republik nebo federální ministerstvo financí.

Nebylo-li přiznání nebo dodatečné přiznání podáno včas, může orgán vykonávající správu daně zvýšit důchodovou daň a daň z objemu mezd až o 10 %. U dodatečného přiznání je základem tohoto zvýšení důchodové daně a daně z objemu mezd výše rozdílu mezi v něm uvedenou výší daně a tou její částí, která byla uvedena v již dříve předloženém přiznání nebo byla již vyměřena.

Důchodovou daň a daň z objemu mezd vyměří orgán vykonávající správu daně po uplynutí zdaňovacího období; v případech uvedených v § 14 odst. 5 až 8 může orgán vykonávající správu daně vyměřit důchodovou daň a daň z objemu mezd i před uplynutím zdaňovacího období.

Skutečnosti rozhodné pro vyměření důchodové daně a daně z objemu mezd se posuzují pro každé zdaňovací období samostatně.

O vyměření důchodové daně a daně z objemu mezd vyrozumí orgán vykonávající správu daně poplatníka platebním výměrem.

Dojde-li u poplatníka ke změně ve výši důchodové daně nebo daně z objemu mezd, sdělí orgán vykonávající správu daně nově upravenou výši důchodové daně a daně z objemu mezd poplatníkovi dodatečným platebním výměrem.

Poplatnící, kteří jsou povinni předkládat výkaz o výsledku hospodaření měsíčně, platí měsíční zálohy na důchodovou daň nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce s vyjímkami uvedených v odstavcích 2 a 4 takto:

Ostatní poplatníci platí měsíční zálohy na důchodovou daň nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce ve výši jedné dvanáctiny plánované (předpokládané) roční daňové povinnosti. Po uplynutí každého čtvrtletí, kromě IV. čtvrtletí, vypočte poplatník, s vyjímkou poplatníků, kteří nesestavují výkazy o výsledku hospodaření, kolik činí důchodová daň ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření od počátku roku a rozdíl, o který je daňová povinnost vyšší nebo nižší než součet splatných záloh na daň od počátku roku, zúčtuje se zálohou splatnou v prvním měsíci následujícího čtvrtletí.

Poplatníci, u nichž důchodová daň za uplynulé zdaňovací období činila méně než 400 000 Kčs, platí nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení I., II. a III. čtvrtletí zálohy na důchodovou daň čtvrtletně, a to ve výši důchodové daně vypočtené ze zisku vykázaného od počátku roku po odečtení již dříve splatných záloh. Pokud tito poplatníci nesestavují výkaz o výsledku hospodaření, platí zálohy za I., II. a III. čtvrtletí ve výši jedné čtvrtiny daňové povinnosti uplynulého zdaňovacího období. Nově vzniklí poplatníci, u nichž plánovaná (předpokládaná) roční daňová povinnosti činí méně než 400 000 Kčs, platí zálohy za I., II. a III. čtvrtletí ve výši jedné čtvrtiny plánované (předpokládané) roční daňové povinnosti.

Poplatníci, u nichž důchodová daň za uplynulé zdaňovací období činila méně než 100 000 Kčs, a nově vzniklí poplatníci, u nichž plánovaná (předpokládaná) roční daňová povinnost činí méně než 100 000 Kčs, neplatí zálohy a ročně daňovou povinnost uhradí ve lhůtě pro podání přiznání.

Při výpočtu záloh na důchodovou daň včetně rentability rozhodné pro výši sazby se nepřihlíží k položkám zvyšujícím a snižujícím zisk [ § 4 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2 písm. a) a b)] ani k výdajům uvedeným v § 4 odst. 3. Sleva podle § 6 odst. 1 se pro zálohy na důchodovou daň vypočte podle plánované skladby činností.

Orgán vykonavající správu daně může stanovit poplatníkům se sídlem v cizině povinnost složit k zajištění důchodové daně přiměřenou zálohu při zahájení činnosti v případech, kdy není zajištěna srážkou u dlužníka.

Vznikne-li poplatníkovi přeplatek záloh na důchodovou daň, s vyjímkou měsíce prosince nebo IV. čtvrtletí, zúčtuje se s nejbližší splatnou zálohou na důchodovou daň nebo na žádost poplatníka může být zúčtován na zálohy na daň z objemu mezd, popřípadě může být vrácen.

Poplatníci jsou povinni platit měsíční zálohy na daň z objemu mezd nejpozději do třetího dne před koncem každého měsíce takto:

Zálohy na daň z objemu mezd v únoru a následujících měsících se může poplatník snížit o jednu dvanáctinu plánované roční slevy podle § 10.

Jestliže důchodová daň a daň z objemu mezd vypočtené v přiznání jsou vyšší než zaplacené zálohy, je poplatník povinen zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání přiznání. Jsou-li zaplacené zálohy vyšší než důchodová daň a daň z objemu mezd vypočtené v přiznání, zúčtuje se přeplatek za uplynulé zdaňovací období na zálohy důchodové daně a daně z objemu mezd v běžném roce nebo se na žádost vrátí poplatníkovi.

Rozdíl vyplývající z dodatečného přiznání je poplatník povinen zaplatit ve lhůtě stanovené pro předložení dodatečného přiznání ( § 14 odst. 8).

Jestliže důchodová daň a daň z objemu mezd stanovené platebním výměrem jsou vyšší než vypočtené v přiznání, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

V odůvodněných případech může orgán vykonávající správu daně na žádost poplatníka stanovit zálohy jinak; poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. i) může stanovit povinnost složit k zajištění důchodové daně zálohu již při zahájení činnosti. U fyzických osob provozujících soukromé podnikání, které se staly poplatníky podle 2 odst. 1 písm. g) a i) v průběhu zdaňovacího období, stanoví placení záloh orgán vykonávající správu daně.

Důchodová daň, jejímž základem jsou příjmy z licenčních a jim podobných poplatků, za technickou pomoc a služby, z autorských a provozovacích práv, z úroků, nájemného a podílů na zisku (dividend) uvedené v § 4 odst. 7 písm. a) až c), kterou jsou povinni platit poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. i), se vybírá srážkou. Srážku ve výši podle § 5 písm. f) a g) je povinen provést dlužník, který má sídlo nebo bydliště na území Československé socialistické republiky a vyplácí, poukazuje nebo připisuje úhrady, které jsou základem důchodové daně (dále jen „dlužník“).

Dlužníkem mohou být podniky zahraničního obchodu nebo akciové společnosti, které vystupují jako smluvní strana namísto tuzemských odběratelů nebo vedle nich v mezinárodním obchodním styku, jakož i ostatní subjekty oprávněné k zahraničně obchodní činnosti a k zahraničně hospodářským službám.

Dlužník je povinen sraženou důchodovou daň odvést příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně nejpozději do 15 dnů ode dne úhrady nebo připsání dlužné částky ve prospěch poplatníka (věřitele). Tyto skutečnosti je povinen oznámit orgánu vykonávajícímu správu daně včetně sdělení částky, kterou poplatníkovi (věřiteli) vyplácí nebo připisuje ve prospěch, a právní důvod svého závazku.

Neprovede-li dlužník srážku důchodové daně nebo sraženou důchodovou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. Zaváže-li se dlužník v odůvodněných případech platit důchodovou daň za poplatníka uvedeného v § 2 odst. 1 písm. i), zaplatí důchodovou daň ze základu podle § 4 odst 7 písm. a) ve výši 42,8 % a ze základu podle § 4 odst. 7 písm. b) a c) ve výši 33,3 %.

Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy uvedené v odstavci 1, se považuje za splněnou zaplacením důchodové daně srážkou.

K zajištění důchodové daně z ostatních důchodové dani podléhajících příjmů [ § 4 odst. 7 písm. d)] u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) jsou dlužníci povinni srážet zálohu ve výši 5 % za podmínek uvedených v odstavcích 1 až 4.

Orgán vykonávající správu daně může, vyžaduje-li to zajištění důchodové daně, zvýšit zálohu podle odstavce 6 až na 10 %, popřípadě může rozhodnout o tom, že záloha bude nižší nebo nebude srážena. K zajištění důchodové daně z příjmů ze stavebních a montážních prací může povolit dlužníkovi zajistit důchodovou daň způsobem dohodnutým ve smlouvě s poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 1 písm.i). Proti rozhodnutí o změně výše zálohy se nelze odvolat. Orgán vykonávající správu daně může považovat důchodovou daň z ostatních příjmů podléhajících důchodové dani za vyrovnanou sraženou zálohu.

Nebyla-li důchodová daň nebo daň z objemu mezd (včetně jejího zvýšení podle § 14 odst. 9), popřípadě zálohy na ně zaplaceny včas a v plné výši, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatků důchodové daně nebo daně z objemu mezd zjištěných ke dnům splatnosti. Penále ve stejné výši je povinen platit i dlužník, který neodvedl včas a v plné výši důchodovou daň vybíranou srážkou, popřípadě zálohou na tuto daň.

Uvede-li poplatník v přiznání (dodateném přiznání) důchodovou daň nebo daň z objemu mezd mižší částkou, než jakou měl uvést, předepíše orgán vykonávající správu daně penále ve výši 10 % tohoto rozdílu. Z rozdílu mezi dodatečným přiznáním podaným na základě výsledků vnitropodnikové kontroly nebo kontroly zakladatele, popřípadě zřizovatele, provedené podle zvláštních předpislů a již podaným přiznáním nebo vyměřenou důchodovou daní a daní z objemu mezd předepíše penále v poloviční výši. Veškeré rozdíly zjištěné v průběhu kontroly prováděné orgány vnější kontroly se považují za rozdíly zjištěné těmito orgány.

Penále podle odstavce 2 se předepíše i z rozdílu mezi nově upravenou výší důchodové daně a daně z objemu mezd, sdělenou poplatníkovi dodatečným platebním výměrem a již vyměřenou výší důchodové daně a daně z objemu mezd.

Předpis penále podle předchozích odstavců se sdělí poplatníkovi, popřípadě dlužníkovi platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Proti platebnímu výměru o předpisu penále může podat poplatník, popřípadě dlužník odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.

Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kčs.

Orgán vykonávající správu daně může penále prominout, snížit, popřípadě upustit i od jeho předpisu za podmínek a v rozsahu stanoveném v obecně závazném právním předpise vydaným federálním ministerstvem financí, ministerstvem financí, cen a mezd České republiky a ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské republiky.

Důchodovou daň, daň z objemu mezd a penále nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání, popřípadě dlužník srazit důchodovou daň nebo zálohu na tuto daň.

Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání důchodové daně, daně z objemu mezd nebo penále, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník, popřípadě dlužník o tomto úkonu zpraven; vyměřit a vymáhat důchodovou daň, daň z objemu mezd a penále lze však nejpozději do deseti let počítaných od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání, popřípadě dlužník srazit důchodovou daň nebo zálohu na tuto daň.

Pro řízení ve věcech důchodové daně a daně z objemu mezd platí zvláštní předpisy,¹¹ pokud tento zákon nestanoví jinak.

Ustanovení zvláštních předpisů o výkonu rozhodnutí v řízení ve věcech daní a poplatků, platné pro státní podniky,¹² platí pro všechny poplatníky. Použije se obdobně pro úhradu dlužných částek z účtů u bank a spořitelen.¹³

Vláda Československé socialistické republiky může k běžnému usměrňování vývoje ekonomiky nařízením zvýšit nebo snížit sazbu důchodové daně a sazbu daně z objemu mezd pro rok 1990 nejvýše o 10 bodů, pro rok 1991 nejvýše o 5 bodů; případnou úpravu sazby pro rok 1991 stanoví nejpozději do 30. září 1990.

Vláda Československé socialistické republiky může nařízením zúžit okruh poplatníků uvedených v § 9 odst. 1.

Federální ministerstvo financí může učinit ve vztahu k cizině opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření a opatření k zjednodušení vybírání důchodové daně.

Federální ministerstvo financí, pokud jde o poplatníky v působnosti orgánů federace, Ústřední radu družstev včetně organizací jí řízených a poplatníky uvedené v 2 odst. 1 písm. h) a i) a ministerstvo financí, cen a mezd České republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky, pokud jde o ostatní poplatníky, mohou:

Orgán vykonávající správu daně může poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. i) stanovit jinak lhůtu oznamovací povinnosti ( § 11 odst. 4), zdaňovací období ( § 13), odchylnou lhůtu pro podání přiznání ( § 14), stanovit důchodovou daň paušálem v případech, kdy by stanovení základu důchodové daně bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi popřípadě dlužníkům stanovit jinak lhůtu pro odvod důchodové daně vybírané srážkou nebo sražené zálohy na tuto daň.

§ 9 odst. 1 zní:

„(1) Základem daně z objemu mezd a odměn je objem mzdových prostředků a odměn za práci zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny poskytované podle předpisů autorského práva a průmyslového práva¹²) zúčtované k výplatě v běžném roce.“.

V poznámce 12) se vypouští tečka a doplňují se slova „a zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.“.

V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Sazbu daně uvedenou v odstavci 2 není poplatník povinen uplatňovat.“.

Za § 10 se vkládá § 10a, který zní:

„§ 10a

Slevy na dani z objemu mezd

(1) Poplatníkům podléhajícím dani z objemu mezd a odměn ( § 8) se daň z objemu snižuje o:

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pracovníků se změněnou pracovní schopností ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru).

(3) Daň z objemu mezd a odměn po odečtení slev podle odstavce 1 nemůže činit méně než 10 % základu daně z objemu mezd a odměn ( § 9 odst. 1 a 2).“.

V § 14 se nahrazuje tečka na konci věty středníkem a doplňují se slova „u bank založených jako společný podnik¹⁰) činí sazba 65 %“.

V § 43 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pokud se v obecně závazných právních předpisech platných pro poplatníky zemědělské daně užívá pojmu příspěvek na sociální zabezpečení, rozumí se jím též daň z objemu mezd a odměn podle tohoto zákona, není-li stanoveno jinak.“.

V § 3 odst. 2 se vypouští věta druhá.

V § 4 se vypouští odstavec 2.

Důchodová daň a daň z objemu mezd se vyměří podle tohoto zákona poprvé na základě výsledků dosažených v roce 1990.

Pro daňové povinnosti vzniklé před 1. lednem 1990 se použije zákona č. 164/1982 Sb., ve znění zákona č. 171/1988 Sb.

Pokud se v obecně závazných právních předpisech platných pro poplatníky důchodové daně užívá pojmu příspěvek na sociální zabezpečení, rozumí se jím též daň z objemu mezd podle tohoto zákona, není-li stanoveno jinak.

zákon č. 164/1982 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 171/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a zákon č. 164/1982 Sb., o důchodové dani,

vyhláška federálního ministerstva financí č. 167/1982 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani.