195/1989 Sb. znění účinné od 1. 2. 1991 do 30. 5. 1991
195
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 19. prosince 1989
o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 26 odst. 3, § 123 odst. 1 písm. g) a § 142 odst. 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. , ve znění zákona č. 188/1988 Sb. (úplné znění č. 52/1989 Sb. ), v dohodě s Ústřední radou odborů a Svazem družstevních rolníků:
ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1-9)
§ 1 Tato vyhláška upravuje:
a) postup socialistických organizací (dále jen "organizace") v souvislosti s prováděním organizačních změn nebo racionalizačních opatření (dále jen "organizační změny"), při nichž dochází u pracovníků k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou organizací z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů (dále jen "uvolnění"), anebo z týchž důvodů u nich dochází ke změně dosavadní pracovní činnosti vyžadující změnu druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě (dále jen "změna pracovní činnosti"), a postup při dalším pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení těchto pracovníků,
b) zrušeno
c) zrušeno
§ 2 Úprava postupu organizací uvedená v části druhé této vyhlášky se vztahuje také na ženy, u nichž dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou organizací nebo dohodou v důsledku uplatnění zákazu některých prací a pracovišť pro ženy, nebo u nichž z těchto důvodů dochází ke změně pracovní činnosti, pokud nejde o dočasné převedení na jinou práci těhotné ženy nebo matky dítěte mladšího než devět měsíců, kdy jí přísluší hmotné zabezpečení podle právních předpisů o nemocenském zabezpečení.
§ 3 Úprava postupu organizací uvedená v části druhé této vyhlášky se nevztahuje na
a) zrušeno
b) pracovníky, u nichž při organizačních změnách dochází bez uvolnění nebo změny pracovní činnosti k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jinou organizaci.
§ 4 Úprava postupu organizací uvedená v části druhé a třetí této vyhlášky se nevztahuje na
a) uvolňování a změny pracovní činnosti u pracovníků, kteří konají v organizaci práce ve vedlejším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
b) příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě.
§ 5 Obdobně podle této vyhlášky se postupuje v organizacích, v nichž se na pracovněprávní nebo jiné obdobné pracovní vztahy vztahuje působnost zákoníku práce podle zvláštních předpisů, pokud tato vyhláška nebo tyto zvláštní předpisy nestanoví jinak.
§ 6 Pracovník, pracovní poměr a zaměstnání Při uplatňování této vyhlášky podle § 5 se pro účely této vyhlášky rozumí
a) pracovníkem též občan v jiném pracovněprávním nebo obdobném pracovním vztahu k organizaci než v pracovním poměru,
b) pracovním poměrem též jiný pracovněprávní nebo obdobný pracovní vztah k organizaci,
c) zaměstnáním pracovní poměr, jiný pracovněprávní nebo obdobný pracovní vztah k organizaci, a pro účely hmotného zabezpečení občanů před nástupem do zaměstnání též služební poměr a činnost osob samostatně výdělečně činných, pokud zakládá účast na sociálním zabezpečení․
ČÁST DRUHÁ ZABEZPEČENÍ PRACOVNÍKŮ PŘI ORGANIZAČNÍCH ZMĚNÁCH (§ 10-17a)
§ 10 Další pracovní uplatnění pracovníků (1) Pracovníkům, které v důsledku organizační změny nemůže dále zaměstnávat podle pracovní smlouvy, organizace zabezpečuje, jestliže to umožňuje charakter organizační změny, jejich další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání především na jiných svých pracovištích; za tím účelem jim navrhne změnu sjednaných pracovních podmínek, popřípadě rekvalifikaci potřebnou pro jejich další pracovní uplatnění v organizaci.
(2) Pracovníkům, kterým organizace nemůže zabezpečit další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání podle odstavce 1 a které uvolňuje (dále jen "uvolňovaní pracovníci" a "uvolňující organizace") napomáhá uvolňující organizace jejich umístění ve vhodném zaměstnání v jiných organizacích. Uvolňující organizace přitom účinně spolupracuje s organizacemi, které uvolňované pracovníky přijímají do zaměstnání, a podle potřeby tuto spolupráci zabezpečuje za účasti nadřízeného orgánu (orgánu hospodářského řízení).
(3) Uvolňující organizace průběžně informuje nadřízený orgán (orgán hospodářského řízení) a okresní národní výbor, v jehož obvodu má své sídlo, o počtech a kvalifikační struktuře uvolňovaných pracovníků, pro které není zabezpečeno další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání, a podle jejich pokynů s nimi spolupracuje při stanovení programu opatření pro umístění těchto uvolňovaných pracovníků, jestliže je potřebné jej zpracovat, a podle zpracovaného programu postupuje.
(4) Při organizačních změnách prováděných na základě programu strukturálních změn národního hospodářství schváleného příslušnou vládou, v jejichž důsledku bude docházet k uvolňování pracovníků, se postupuje, pokud příslušná vláda stanovila zvláštní opatření pro další pracovní uplatnění a umístění uvolňovaných pracovníků ve vhodném zaměstnání, podle těchto zvláštních opatření.
§ 11 Seznamovací povinnost organizace (1) zrušen
(2) Projeví-li uvolňovaný pracovník zájem přejít do nového zaměstnání přede dnem, kdy má jeho pracovní poměr skončit na základě výpovědi nebo již uzavřené dohody o rozvázání pracovního poměru, je uvolňující organizace povinna jeho žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. V dohodě o rozvázání pracovního poměru uvede organizace důvod rozvázání pracovního poměru.
Hmotné zabezpečení pracovníků
§ 12 (1) Při provádění organizačních změn se uvolňovaným pracovníkům a pracovníkům, u nichž dochází ke změně pracovní činnosti, poskytuje hmotné zabezpečení formou mzdového vyrovnání.
(2) Mzdové vyrovnání se zjišťuje z rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem pracovníka zjištěným naposled v uvolňující organizaci (před změnou pracovní činnosti) podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku a hrubým výdělkem dosahovaným pracovníkem v nové organizaci (po změně pracovní činnosti).
(3) Do hrubého dosahovaného výdělku se nezahrnují druhy mezd (příjmů), které se nezahrnují ani do hrubého výdělku pracovníka při zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely; zahrnuje se do něho však náhrada mzdy. Pracovníkům, kterým jsou při jejich odměňování poskytovány některé složky mzdy za delší než měsíční, nejdéle však jednoroční období, se tyto složky mzdy zahrnou do hrubého dosahovaného výdělku v předpokládané měsíční výši. Mzdové vyrovnání se těmto pracovníkům poskytuje zálohově s tím, že po zúčtování příslušných složek mzdy k výplatě se určí jejich poměrná část připadající na jeden měsíc a provede se zúčtování mzdového vyrovnání. Organizace pracovníka předem vyrozumí o zúčtovacím období a postupu zúčtování mzdového vyrovnání.
(4) Pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním průměrného výkonu dosahovaného ostatními pracovníky vykonávajícími stejnou práci se poskytuje mzdové vyrovnání s přihlédnutím k hrubému výdělku dosahovanému těmito pracovníky v témže období.
(5) Při zjišťování mzdového vyrovnání podle odstavců 2 až 4 u pracovníka odměňovaného za práci v jednotném zemědělském družstvu odměnami nepodléhajícími dani ze mzdy se vychází z čistých výdělků.
§ 13 (1) Uvolňovanému pracovníku, který po skončení pracovního poměru nastoupí bez zbytečného průtahu zaměstnání v jiné organizaci, přísluší od nástupu nového zaměstnání mzdové vyrovnání po dobu
a) tří měsíců v plné výši rozdílu mezi výdělky, zjištěného podle § 12,
b) dalších tří měsíců ve výši 80 % tohoto rozdílu,
c) dalších tří měsíců ve výši 50 % tohoto rozdílu, jde-li o organizační změny uvedené v § 10 odst. 4.
(2) Dochází-li u uvolňovaného pracovníka po nástupu v jiné organizaci k takové změně pracovní činnosti, která vyžaduje jeho rekvalifikaci, přísluší mu mzdové vyrovnání po dobu rekvalifikace v plné výši rozdílu mezi výdělky, zjištěného podle § 12, nejdéle však po dobu 12 měsíců. Jestliže rekvalifikace skončí před uplynutím doby, po kterou celkově přísluší mzdové vyrovnání podle odstavce 1, po skončení rekvalifikace se dále poskytuje mzdové vyrovnání po zbývající dobu a ve výši stanovené v odstavci 1.
(3) Mzdové vyrovnání přísluší po celkově stanovenou dobu podle odstavce 1, popřípadě odstavce 2 i v případě, že v nové organizaci, do níž uvolňovaný pracovník nastoupil, dojde v době, po kterou mzdové vyrovnání přísluší, k rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí danou organizací z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, výpovědí danou pracovníkem, okamžitým zrušením pracovního poměru pracovníkem nebo ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době pracovníkem nebo organizací, popř. k jeho skončení uplynutím sjednané doby a tento pracovník nastoupí zaměstnání v další organizaci (organizacích) bez zbytečného průtahu.
(4) Pracovníku, u něhož dochází ke změně pracovní činnosti [ § 1 písm. a)], přísluší ode dne, kdy ke změně pracovní činnosti došlo, mzdové vyrovnání po dobu a ve výši uvedené v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2. Je-li tento pracovník v době, po kterou mu přísluší mzdové vyrovnání, v důsledku téže organizační změny uvolněn, přísluší mu od nástupu zaměstnání v jiné organizaci mzdové vyrovnání po zbývající dobu, po kterou celkově mzdové vyrovnání přísluší, nastoupí-li zaměstnání bez zbytečného průtahu.
§ 14 Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dobu, po kterou je poskytována pracovníku náhrada mzdy, nebo peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující ušlou mzdu (výdělek). Za dobu poskytování těchto dávek nemocenského zabezpečení se mzdové vyrovnání zjišťuje z rozdílu mezi těmito dávkami, které by podle právních předpisů o nemocenském zabezpečení pracovníku příslušely před uvolněním (před změnou pracovní činnosti) a které mu přísluší po uvolnění (po změně pracovní činnosti).
§ 15 Mzdové vyrovnání nepřísluší za měsíc, v němž pracovník neomluveně zameškal směnu (pracovní den); neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.
§ 16 Mzdové vyrovnání poskytuje ze svých mzdových prostředků a v termínech určených pro výplatu mzdy organizace, která pracovníka zaměstnává v době, po kterou mzdové vyrovnání přísluší. Mzdové vyrovnání poskytnuté uvolňovanému pracovníku organizací, v níž nastoupil zaměstnání ( § 13 odst. 1 a 3 ), uhradí této organizaci uvolňující organizace, a to po skončení doby, za níž mzdové vyrovnání přísluší, pokud se organizace nedohodly na jiném termínu úhrady.
§ 17 Pokud podle mzdových předpisů platných v organizaci, ve které uvolňovaný pracovník nastoupil zaměstnání, jsou jeho mzdové nároky nebo jiná plnění v jeho prospěch vázány na nepřetržité trvání pracovního poměru, považuje se tato podmínka při nastoupení zaměstnání bez zbytečného průtahu za splněnou. Záznam o tom se uvede v potvrzení o zaměstnání.
§ 17a Odstupné (1) Pracovníku, který je v souvislosti s organizačními změnami uvolňován na základě dohody o rozvázání pracovního poměru, poskytne uvolňující organizace hmotné zabezpečení formou odstupného, jestliže se na tom s uvolňovaným pracovníkem dohodla; poskytnutí odstupného a jeho výši uvede organizace v dohodě o rozvázání pracovního poměru.
(2) Uvolňovanému pracovníku, jehož pracovní poměr skončí na základě dohody o rozvázání pracovního poměru nejpozději v době do jednoho měsíce poté, co byl po rozhodnutí o organizační změně seznámen s důvody uvolnění (§ 11), přísluší odstupné v základní výši, která činí pětinásobek průměrného měsíčního hrubého výdělku, zjištěného naposled v uvolňující organizaci podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku.
(3) Neskončí-li pracovní poměr na základě dohody o rozvázání pracovního poměru v době do jednoho měsíce podle odstavce 2, za každý i započatý měsíc, v němž dojde ke skončení pracovního poměru po této době, se základní výše odstupného snižuje o jednu pětinu. Odstupné podle věty první se nesnižuje v případě, kdy uvolňující organizace nemohla pracovníka uvolnit v době do jednoho měsíce vzhledem k tomu, že pracovník při zrušení organizace zajišťoval provádění likvidace a z toho důvodu pracovní poměr skončil na základě dohody o rozvázání pracovního poměru v pozdější době, nejpozději však ke dni ukončení likvidace.
(4) Odstupné podle odstavců 1 až 3 nepřísluší, jestliže pracovník uvolněný z ústředního orgánu státní správy, v jehož čele je člen vlády nebo z úřadu příslušné vlády, nastoupí opět do zaměstnání v některém z těchto ústředních orgánů státní správy nebo v některém z úřadů příslušné vlády před uplynutím doby, která odpovídá výši poskytnutého odstupného; v takovém případě je uvolněný pracovník povinen odstupné, nebo jeho část, v jaké odstupné nepříslušelo, vrátit jako neoprávněný majetkový prospěch. Doba opětovného nástupu do zaměstnání podle věty první se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního hrubého výdělku, kterým byla pracovníku stanovena při uvolnění výše odstupného podle odstavců 2 a 3.
(5) Uvolňovanému pracovníku, kterému bylo poskytnuto odstupné podle odstavců 1 až 4, nepřísluší mzdové vyrovnání podle § 12 až § 16; nárok na mzdové vyrovnání však není dotčen, jestliže uvolňovaný pracovník byl povinen podle odstavce 4 vrátit odstupné v plné výši.
(6) Odstupné hradí uvolňující organizace ze svých mzdových prostředků.
ČÁST TŘETÍ zrušena (§ 18-22)
ČÁST ČTVRTÁ zrušena (§ 23-34)
ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 35-38)
§ 35 Při provádění této vyhlášky postupují organizace a nadřízené orgány (orgány hospodářského řízení) v součinnosti s příslušnými odborovými orgány a orgány Svazu družstevních rolníků.
§ 36 (1) Pracovníku, kterému před 1. lednem 1990 vznikl nárok na mzdové vyrovnání podle dosavadních předpisů, se mzdové vyrovnání poskytuje podle dosavadních předpisů.
(2) Občanu, kterému je ke dni 1. ledna 1990 poskytován příspěvek podle dosavadních předpisů a který splňuje podmínky pro poskytování příspěvků podle této vyhlášky, se od 1. ledna 1990 poskytuje příspěvek ve výši a za podmínek stanovených touto vyhláškou tak, aby celková doba jeho poskytování nepřesáhla dobu jednoho roku; jestliže občan podmínky pro poskytování příspěvku podle této vyhlášky nesplňuje, poskytuje se mu příspěvek dále podle dosavadních předpisů.
§ 37 Zrušovací ustanovení Zrušuje se
1. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb. , kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění vyhlášky č. 128/1975 Sb. , vyhlášky č. 4/1979 Sb. a vyhlášky č. 234/1988 Sb. , s výjimkou § 6 odst. 4, § 7 a § 17,
2. čl. III a IV vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 234/1988 Sb. , kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 98/1985 Sb. , o usměrňování mzdových prostředků,
3. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1988 Sb. , kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů.
§ 38 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
