Socialistické organizace (dále jen "organizace") jsou povinny na základě závazných výstupů směrnic vlády Československé socialistické republiky a směrnic vlád republik pro vypracování pětiletých státních plánů, plánů socialistických organizací a oblastních plánů ¹ (dále jen "směrnice") projednávat dodavatelsko-odběratelské vztahy u produkce, která je předmětem připravovaných jmenovitých úkolů včetně závazných státních zakázek a limitů odběru, a to ve fázi přípravy pětiletého státního plánu. Dále jsou povinny projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy při přípravě nezbytných změn státního plánu a jeho závazných výstupů v rámci usměrňování vývoje ekonomiky. ² Návrh na projednání předkládá odběratel.

Kromě případů uvedených v odstavci 1 je dodavatel povinen na základě včas předloženého návrhu odběratele projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy u dodávek surovin, materiálů, kompletačních výrobků, výkonů a prací, nutných ke splnění připravovaných jmenovitých úkolů včetně závazných státních zakázek a limitů odběru, popřípadě k provedení jejich nezbytných změn v rámci usměrňování vývoje ekonomiky․

Účelem povinného projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů je ověřit, zda připravované jmenovité úkoly včetně závazných státních zakázek a limity odběru obsažené ve směrnici, popřípadě uvažované změny jmenovitých úkolů včetně závazných státních zakázek a limitů odběru v rámci usměrňování vývoje ekonomiky, jsou z hlediska požadavků odběratelů a zdrojů dodavatelů reálné, a zda a do jaké míry jejich uložení naruší hospodářské výsledky organizací hospodařících podle zásad úplného chozrasčotu.

Orgány hospodářského řízení jsou povinny v termínu stanoveném vládou Československé socialistické republiky seznámit organizace shodně po dodavatelské a odběratelské linii s připravovanými závaznými výstupy směrnic tak, aby byl vytvořen potřebný podklad pro projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů. Obdobně působí ve vztahu k jednotným zemědělským družstvům a společným podnikům ³ ústřední orgány republik pro zemědělství a výživu a příslušné svazy družstev ve vztahu k ostatním družstvům, jde-li o limity odběru. Ve vztahu k družstvům, která nejsou členy svazů družstev, plní tuto funkci ústřední plánovací orgány republik.

Termín pro ukončení povinného projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů stanoví vláda Československé socialistické republiky. Návrh na projednání těchto vztahů se předkládá nejpozději 40 dnů před termínem stanoveným pro jeho ukončení.

Povinné projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů se ukončuje způsobem stanoveným zákonem. ⁴

Rozpory vzniklé při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle § 2 odst. 1 jsou organizace povinny předložit nejpozději do 15 dnů po termínu stanoveném pro ukončení povinného projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů orgánům uvedeným v § 4 odst. 1.

Rozpory vzniklé při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle § 2 odst. 2 předkládá odběratel, požaduje-li jejich řešení, svému orgánu hospodářského řízení a orgánu hospodářského řízení dodavatele v termínech uvedených v odstavci 1. Je-li odběratelem jednotné zemědělské družstvo nebo společný podnik, předkládá rozpory ústřednímu orgánu pro zemědělství a výživu příslušné republiky a orgánu hospodářského řízení dodavatele. Ostatní družstva je předkládají, v případě limitů odběru, orgánům uvedeným v § 2 odst. 4 a orgánům hospodářského řízení dodavatelů.

Organizace předkládají rozpory ve formě protokolů o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů. Protokol musí být podepsán pracovníkem oprávněným podle vnitřního organizačního předpisu organizace a musí obsahovat zejména předmět dodávky a její vztah k závaznému výstupu státního plánu, čas plnění, rozsah dodávek navrhovaný dodavatelem, rozsah dodávek požadovaný odběratelem, rozsah dodávek, který je předmětem rozporu, celkové kapacitní možnosti dodavatele, celkový rozsah již smluvně zajištěných dodávek se všemi odběrateli a návrh na řešení rozporu.

Rozpory vzniklé mezi organizacemi při povinném projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů řeší orgán hospodářského řízení, který vůči organizacím vykonává funkci zakladatele nebo zřizovatele. Obdobně působí ústřední orgány pro zemědělství a výživu republik ve vztahu k jednotlivým zemědělským družstvům a společným podnikům a orgány uvedené v § 2 odst. 4 ve vztahu k ostatním družstvům, pokud jde o limity odběru. Rozpory mezi organizacemi v působnosti různých orgánů řeší tyto orgány v součinnosti.

Při řešení rozporu orgány uvedené v odstavci 1 prověří správnost údajů uvedených v protokolu a posoudí odůvodněnost stanovisek organizací z hlediska účelu projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů ( § 2 odst. 3). Zjistí-li neopodstatněnost rozporu, informují o tom organizaci bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 40 dnů od předložení rozporu. V odůvodněných případech projednají s příslušnými průřezovými ústředními orgány ⁵ potřebná ekonomická opatření k odstranění rozporu.

Průřezové ústřední orgány jsou povinny zúčastnit se v rozsahu své působnosti řešení rozporů v případech, kdy orgány uvedené v odstavci 1 jejich účast vyžadují.

Dojde-li orgán, popřípadě orgány uvedené v odstavci 1 k závěru, že vyřešení rozporu nezbytně vyžaduje opatření ve státním plánu, předloží v termínech stanovených vládou Československé socialistické republiky a vládami republik odůvodněný návrh:

Státní plánovací komise, popřípadě ústřední plánovací orgány republik projednají návrhy na řešení rozporů s předkladateli a v odůvodněných případech navrhnou jejich řešení ve státním plánu.

Jmenovitým úkolem a limitem odběru u dodávek produkce se rozumí též shodné dovedení závazných výstupů státního plánu po dodavatelské a odběratelské linii příslušným orgánem hospodářského řízení zmocněným k tomu vládou Československé socialistické republiky nebo vládami republik ⁶ na organizace s náležitostmi plánovacího aktu. ⁷ Při konkretizaci nesmějí být vytvářeny rezervy.

Konkretizaci závazných výstupů státního plánu u dodávek produkce na základě zmocnění vlády Československé socialistické republiky nebo vlád republik zabezpečují orgány hospodářského řízení dodavatelů a odběratelů v součinnosti. Přitom platí, nestanoví-li vláda ve zmocnění jinak, tento postup a lhůty

Obdobně jako v odstavcích 1 a 2 konkretizují závazné výstupy ve vztahu k jednotným zemědělským družstvům a společným podnikům ústřední orgány pro zemědělství a výživu republik a svazy družstev ve vztahu k ostatním družstvům, členům svazu, jde-li o limity odběru.

Konkretizaci rezerv dodávek produkce, stanovených jako závazné výstupy státního plánu, jsou orgány hospodářského řízení dodavatelů povinny provést ve lhůtách stanovených v § 5 a o provedené konkretizaci informovat Státní plánovací komisi, popřípadě ústřední plánovací orgány republik.

Státní plánovací komise, popřípadě ústřední plánovací orgány republik musí při konkretizaci rezerv určit odběratele nejpozději do 40 dnů před uplynutím objednací lhůty pro danou produkci. Pokud v těchto lhůtách neurčí odběratele nebo neinformují písemně dodavatele o snížení potřeb, může si dodavatel zvolit odběratele produkce samostatně.

Odběratel, jehož potřeby jsou zajišťovány jmenovitým úkolem nebo limitem odběru u dodávek produkce, je povinen neprodleně písemně informovat svůj orgán hospodářského řízení a určeného dodavatele o snížení potřeb. Nejpozději je však povinen tak učinit:

Jednotná zemědělská družstva a společné podniky informují o snížení potřeb podle odstavce 1 ústřední orgán pro zemědělství a výživu příslušné republiky; ostatní družstva příslušný svaz družstev, jehož jsou členy, jde-li o limit odběru.

Orgán uvedený v odstavci 1 nebo 2 je povinen do 30 dnů od písemného oznámení určit pro uvolněné zdroje jiného odběratele nebo je na základě dohody převést jinému orgánu, který určí v téže lhůtě náhradního odběratele.

Pokud nedojde k opatření podle odstavce 3, jmenovitý úkol nebo limit odběru se snižuje v rozsahu oznámené změny potřeb podle odstavce 1. Obdobně se snižuje jmenovitý úkol nebo limit odběru v případě, že odběratel nepředložil včas návrh smlouvy o dodávce (objednávku). Rozsah snížení je dodavatel povinen neprodleně sdělit svému orgánu hospodářského řízení, v případě, že jde o jednotné zemědělské družstvo, nebo společný podnik, ústřednímu orgánu pro zemědělství a výživu příslušné republiky a jde-li o ostatní družstva, příslušnému svazu družstev, jehož jsou členy, pokud se jedná o limity odběru.

V případech, kdy se na zajištění závazných výstupů státního plánu u dodávek produkce podílí výroba nebo další zdroje organizací v působnosti různých orgánů hospodářského řízení a ve státním plánu jsou určeny pouze orgány hospodářského řízení odběratelů, může vláda Československé socialistické republiky nebo vlády republik zmocnit některý z orgánů hospodářského řízení dodavatelů ke konkretizaci závazných výstupů u dodávek produkce pro všechny dodavatele a odběratele na rok 1990 a k přípravě a konkretizaci těchto výstupů na období 1991 až 1995.

Zmocněný orgán hospodářského řízení zabezpečuje:

Organizace jsou povinny poskytnout zmocněnému orgánu hospodářského řízení nezbytné údaje pro výkon jeho činnosti v rozsahu stanoveném obecně závazným právním předpisem.