Řádné studium na vysokých školách se organizuje jako

V denním studiu se studenti zúčastňují určených forem výuky, které si doplňují samostatným studiem; zpravidla nejsou v trvalém pracovním, členském, služebním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu (dále jen "pracovní poměr").

Ve studiu při zaměstnání se studenti připravují převážně samostatným studiem, které si doplňují určenými formami výuky; jsou zpravidla v pracovním poměru. Formou dálkového nebo večerního studia mohou studovat i studenti, kteří z vážných důvodů, zejména zdravotních, nemohou být v pracovním poměru.

Učební plány vymezují obsah vzdělání v jednotlivých studijních oborech, popřípadě ve studijních zaměřeních v rámci těchto studijních oborů.

Učební plány vycházejí z obsahu a cílů výchovně vzdělávací činnosti, z výsledků vědecké, výzkumné, odborné nebo umělecké činnosti a z potřeb společenské praxe; přitom přihlížejí k přiměřenému studijnímu zatížení studentů a k zásadám duševní hygieny.

Učební plánu obsahují studijní předměty (dále jen "předměty") podle ročníků a semestrů, základní formy výuky ( § 8 odst. 1) a počet hodin výuky v týdnu nebo v semestru. Učební plány dále stanoví, z kterých předmětů a v kterých ročnících a semestrech jsou předepsány zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky.

Učební plány v denním studiu se určují tak, aby počet hodin přednášek, cvičení a seminářů v týdnu nepřesáhl 30 hodin. Do počtu 30 hodin výuky se nezahrnují hodiny vojenské přípravy, tělesné výchovy a branné výchovy, pokud tělesná výchova a branná výchova nejsou součástí studijního oboru.

Učební plány ve studiu při zaměstnání se určují tak, aby se studentům umožnilo samostatně studovat a připravovat se na výuku a zkoušky; rozsah výuky včetně konzultací v dálkovém studiu je nejvýše 96 hodin v semestru a ve večerním studiu nejvýše 60 % rozsahu výuky určené v denním studiu příslušného studijního oboru.

Studium podle individuálního studijního plánu se organizuje v denním studiu nebo ve studiu při zaměstnání.

Ve studiu podle individuálního studijního plánu se studentovi nebo skupině studentů, kteří splňují podmínky pro toto studium, určí při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného učebním plánem příslušného studijního oboru zvláštní organizace a délka studia ( § 34 odst. 1 zákona), nebo se pro prohloubení znalostí a dovedností rozšíří obsah i rozsah studia stanoveného učebním plánem příslušného studijního oboru ( § 34 odst. 2 zákona).

Děkan může určit studentovi nebo skupině studentů na jejich žádost individuální studijní plán, jestliže

Studentům, kteří studují podle individuálního studijního plánu určí děkan dobu, na kterou se studium podle individuálního studijního plánu povoluje. Dále určí studentům formy a rozsah výuky, termíny zkoušek, období prázdnin tak, aby školní rok skončil studentům do 31. srpna a podmínky pro postup do vyššího ročníku a termíny zápisu do vyššího ročníku. Studentům, kteří studují podle individuálního studijního plánu, může děkan délku řádného studia zkrátit až o jeden rok nebo prodloužit až o dva roky.

Jestliže to vyžadují potřeby společenské praxe, může ministerstvo školství po projednání s vysokou školou studentovi nebo skupině studentů s jejich souhlasem určit individuální studijní plán, kterým se pro prohloubení znalostí a dovedností rozšíří obsah i rozsah studia ( § 34 odst. 2 zákona).

Individuální studijní plán se určuje zpravidla na začátku školního roku.

Mezioborové studium se organizuje v denním studiu nebo ve studiu při zaměstnání.

V mezioborovém studiu mohou studenti mimo předměty studijního oboru, na který byli přijati (dále jen "hlavní obor"), studovat i některé předměty dalších studijních oborů v kombinaci stanovené ministerstvem školství zvláštním učebním plánem.

Mezioborové studium se zřizuje se souhlasem ministerstva školství a vyhlašuje je děkan fakulty, na které se studuje hlavní obor; děkan též určí podmínky tohoto studia.

Studenti, kteří chtějí studovat v mezioborovém studiu, požádají děkana fakulty, na které studují hlavní obor, o zařazení do tohoto studia.

Zápis studentů mezioborového studia a jeho kontrolu provádí děkanát fakulty, na které studenti studují hlavní obor. Tato fakulta oznámí fakultě nebo vysoké škole, na které budou studovat v mezioborovém studiu, seznam předmětů, které se budou na ní studovat, a seznam zařazených studentů. Tyto fakulty nebo vysoké školy oznámí fakultě, na které se studuje hlavní obor, výsledky kontroly studia; výsledky kontroly studia ( § 12) zapisují zkoušející těchto fakult nebo vysokých škol studentům do výkazu o studiu.

Zápisem do příslušného ročníku studia získávají studenti právo účastnit se všech forem výuky, získávat zápočty a klasifikované zápočty a konat zkoušky. Zápis se koná v termínech stanovených děkanem a vyznačuje se studentům ve výkazu o studium. Zápis studentů a kontrolu správnosti jimi zapsaných předmětů provádí děkanát.

Studenti si zapisují do výkazu o studiu předměty podle učebního plánu příslušného studijního oboru, ročníku a formy studia.

Studenti, kteří studují podle individuálního studijního plánu, si zapisují předměty tak, jak jsou tímto plánem určeny pro příslušný ročník.

Studenti si mohou zapsat i nepovinné předměty určené učebním plánem příslušného studijního oboru.

Bližší podmínky pro zápis do vyššího ročníku stanoví § 19.

Školní rok se dělí na zimní semestr, letní semestr a období hlavních prázdnin. Začátek výuky a začátek hlavních prázdnin určuje ministerstvo školství.

Časový plán školního roku určí děkan, jestliže se zabezpečuje výuka studijního oboru na více fakultách, určí časový plán děkani těchto fakult jednotně.

V každém semestru denního studia je patnáct výukových týdnů, na které v zimním semestru navazuje šestitýdenní období určené na zkoušky a jeden týden prázdnin a v letním semestru pětitýdenní období určené na zkoušky (dále jen "zkušební období"). Hlavní prázdniny trvají osm týdnů. Po dobu hlavních prázdnin lze konat závěrečné vojenské soustředění, povinné tělovýchovné kursy, odbornou praxi a společensko-politickou praxi, určené učebním plánem, a společensky prospěšnou práci studentů. Volný čas studentů v době hlavních prázdnin nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než čtyři souvislé týdny. Rektor může upravit časové rozdělení a počet výukových týdnů posledního ročníku studia odlišně.

Zbývající dva týdny školního roku určí děkan pro uskutečňování odborné praxe nebo společensko-politické praxe, pro exkurze apod.

Organizaci školního roku pro studium při zaměstnání určí děkan.

Základními formami výuky v denním studiu jsou přednášky, semináře, cvičení, exkurze, odborná praxe a společensko-politická praxe (dále jen "praxe"). V dálkovém studiu se doplňuje samostatné studium konzultacemi nebo jinými vhodnými způsoby výuky. Součástí jednotlivých forem výuky je politickovýchovná práce se studenty.

Ve večerním studiu je výuka soustředěna do několika dnů v týdnu, zpravidla do večerních hodin. Jestliže klesne počet studujících v jednom ročníku ve večerním studiu pod dvacet, děkan tuto formu studia zruší a povolí studentům přestup do dálkového studia nebo do denního studia.

Studentům přednášejí profesoři a docenti příslušného studijního oboru a se souhlasem děkana i odborní asistenti. Přednášky mohou konat i významní odborníci z vědeckých pracovišť a ze společenské praxe. Obsah přednášek odpovídá obsahu vzdělávaní v jednotlivých studijních oborech, který je uveden v jednotlivých učebních plánech a učebních osnovách.

Semináře vedou profesoři, docenti, odborní asistenti a odborníci z vědeckých pracovišť nebo ze společenské praxe. Na seminářích se za aktivní účasti studentů teoreticky a metodologicky rozvíjí a prohlubuje odpřednášená část předmětu a vykládají se nové vědecké poznatky.

Cvičení vedou profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři příslušného studijního oboru a odborníci z vědeckých pracovišť nebo ze společenské praxe. Na cvičeních se mohou podílet i asistenti pod vedením ostatních učitelů. Na cvičeních se za aktivní účasti studentů aplikuje odpřednášená část předmětu na praktických příkladech, cílevědomě se procvičují vědomosti, dovednosti a návyky studentů potřebné pro praktické a teoretické zvládnutí předmětu, upevňují a prohlubují se vědomosti studentů.

Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti ověřovali teoretické vědomosti získané výukou některých předmětů a seznamovali se s metodami práce v organizacích.

Odborná praxe slouží k upevnění vědomostí a dovedností získaných studiem a k získání nových vědomostí a dovedností na základě poznání práce orgánů a organizací, v nichž studenti konají odbornou praxi, a k osvojování si uplatňovaných pracovních návyků a pokrokových metod práce.

Společensko-politická praxe je určena k přípravě studentů pro aktivní veřejnou, politickou, politickovýchovnou a kulturně výchovnou činnost, kterou budou vykonávat po ukončení studia.

Konzultace pomáhají studentům při samostatném studiu. Při konzultacích se studenti usměrňují v obsahu a metodách studia, metodice vědeckovýzkumné, odborné, umělecké a jiné činnosti. Konzultacemi se mohou nahradit i některé formy a části výuky nebo doplnit příprava studentů ke zkouškám.

Účast studentů na jednotlivých formách výuky je povinná v rozsahu stanoveném učebním plánem. Děkan může určit, že účast studentů na přednáškách z některých předmětů a v některých ročnících není povinná.

Student, který se z vážných důvodů nemohl zúčastnit výuky, může splnit studijní povinnosti způsobem, který mu určí vedoucí příslušné katedry.

Student, který zamešká bez vážných důvodů podstatnou část povinné výuky určené učebním plánem, nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku.

Vedoucí katedry vypracuje podle časového plánu školního roku programy výchovně vzdělávací činnosti podle semestrů a ročníků.

Programy výchovně vzdělávací činnosti obsahují pro každý předmět zejména

Pro každý ročník určí děkan vedoucího učitele ročníku z profesorů, docentů nebo odborných asistentů. Děkan může s přihlédnutím k počtu studentů rozdělit ročník na části a pro každou část určí vedoucího učitele ročníku. Děkan může ve výjimečných případech pověřit funkcí vedoucího učitele ročníku i vedoucího učitele studijní skupiny.

Vedoucí učitel ročníku koordinuje rozsah zadávaných úkolů a kontrolních prací studentů v jejich samostatném studium a působí na jejich rovnoměrné a přiměřené rozložení po dobu semestru nebo školního roku.

Jednotlivé ročníky se dělí na studijní skupiny. Rozdělení studentů do studijních skupin určuje děkan. Studijní skupina se společně zúčastňuje cvičení, seminářů, praxe apod.

Pro každou studijní skupinu určí děkan z učitelů vedoucího učitele studijní skupiny, jehož hlavním úkolem je koordinovat výchovné působení ve studijní skupině.

Pro každou studijní skupinu určí děkan na návrh organizace Socialistického svazu mládeže vedoucího skupiny ze studentů příslušné studijní skupiny. Vedoucí skupiny dbá, aby členové studijní skupiny plnily studijní povinnosti a zvyšovali si svoji odbornou, politickou a kulturní úroveň.

Hlavními formami kontroly studia jsou průběžná kontrola studia, zápočet, klasifikovaný zápočet a zkouška.

V předmětu, v němž je učebním plánem předepsán zápočet, je jeho získání podmínkou pro konání zkoušky z příslušného předmětu.

Průběžnou kontrolou studia se sleduje osvojení si vědomostí získaných všemi formami výuky a v samostatném studiu i úroveň vypracování zadaných prací.

Průběžnou kontrolu studia provádějí učitelé zejména kontrolními otázkami, testy, zadáváním studijních úkolů, písemnými pracemi a jejich hodnocením.

Zápočet se uděluje za splnění požadavků určených programem výchovně vzdělávací činnosti pro příslušný předmět a za účast na výuce.

Klasifikovaným zápočtem se hodnotí projektové, grafické a konstrukční práce, praktická cvičení, umělecký výkon nebo umělecké dílo v předmětech, v nichž se nekonají zkoušky. Klasifikovaný zápočet se hodnotí známkami: "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) a "nevyhověl" (4).

Zápočet a klasifikovaný zápočet uděluje učitel, který vyučuje příslušný předmět.

Požadavky na udělení zápočtu a klasifikovaného zápočtu včetně časového rozložení zadávaných úkolů a průběžné kontroly studia oznámí studentům učitel vyučující příslušný předmět na začátku semestru.

Zápočet a klasifikovaný zápočet vyznačí učitel ve výkazu o studiu. Klasifikovaný zápočet vyznačí známkami podle odstavce 2. Známku "nevyhověl" do výkazu o studiu nezapisuje. Udělené i neudělené zápočty a klasifikované zápočty vyznačí učitel ve výkazu o zápočtech a zkouškách vedeném na děkanátě.

Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet nebo který byl hodnocen při klasifikovaném zápočtu známkou "nevyhověl", může učitel povolit splnění podmínek k získání zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu v náhradním termínu, nejpozději však do termínu zkoušky stanovenému pro příslušný předmět nebo do konce zkušebního období s výjimkou stanovenou v § 19 odst. 2.

Studentovi, který nekonal praxi a nebyl mu udělen zápočet, může děkan povolit konání praxe v náhradním termínu ( § 17 odst. 2).

Student, který nezískal zápočet nebo nevyhověl u klasifikovaného zápočtu, a to ani v náhradním termínu, nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku.

Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z příslušného předmětu a jeho schopnost tvořivě uplatňovat teoretické poznatky při hodnocení praktických jevů. Vypracování otázek ke zkouškám zabezpečí vedoucí katedry před zkušebním obdobím.

Zkoušky jsou

Ústní zkouškou se zjišťuje kvalita, rozsah a hloubka získaných vědomostí studenta a jeho schopnost samostatně a tvořivě řešit stanovené úkoly. Při písemné a ústní zkoušce řeší student písemné úkoly; řešení písemných úkolů se doplňuje ústní zkouškou. Při praktické a ústní zkoušce se řeší praktické úkoly; řešení praktických úkolů se doplňuje ústní zkouškou.

Na vysokých školách uměleckého směru je zkouškou ze základního předmětu umělecké zpracování zadaného tématu, námětu nebo předvedení uměleckého výkonu.

Zkoušky a opravné zkoušky ( § 16) konají studenti zpravidla u profesorů a docentů, kteří jim předmět přednášeli; ve výjimečných případech i u jiných učitelů příslušného studijního oboru určených vedoucím katedry (dále jen "zkoušející").

V semestru může student konat zkoušky nejvýše z pěti předmětů. Do tohoto počtu se nezahrnují klasifikované zápočty a zkoušky z vojenské přípravy a branné výchovy, pokud branná výchova není součásti studijního oboru.

Zkoušky se konají ve zkušebním období, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

Vedoucí katedry po projednání s vedoucím učitelem ročníku a zástupcem organizace Socialistického svazu mládeže určí termíny pro konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu tak, aby se umožnilo studentům přihlásit se ke zkoušce nejméně dva týdny před zahájením zkušebního období. Jestliže se student do dvou týdnů před zahájením zkušebního období ke zkoušce nepřihlásí, určí mu termín zkoušky zkoušející.

Zkoušející může povolit studentovi s přihlédnutím k výsledkům průběžné kontroly studia konání zkoušky před ukončením výuky v příslušném semestru.

Student koná zkoušku u jednoho zkoušejícího a v jednom dni s výjimkou praktických a ústních zkoušek [odstavec 2 písm. c)]. Ústní zkouška nemá trvat déle než třicet minut.

Výsledek zkoušky klasifikuje jen zkoušející, a to těmito známkami: "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3), "nevyhověl" (4). Při klasifikaci se přihlíží též k výsledkům průběžné kontroly studia.

Výsledek zkoušky vyznačí zkoušející ve výkazu o studiu a připojí datum a podpis; známka "nevyhověl" se do výkazu o studiu nezapisuje. Výsledky všech zkoušek včetně známky "nevyhověl" vyznačí zkoušející ve výkazu o zápočtech a zkouškách vedeném na děkanátě.

Pokud se student nemůže v určeném termínu dostavit ke zkoušce, je povinen se předem omluvit zkoušejícímu, který mu určí náhradní termín konání zkoušky. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů dodatečně omluvit, nejpozději do pěti dnů od určeného termínu pro konání zkoušky. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející. Pokud se student nedostavil ke zkoušce a svoji neúčast neomluvil nebo pokud odstoupil od zkoušky, hodnotí se známkou "nevyhověl".

Pokud student nevykonal zkoušky za zimní semestr ve zkušebním období tohoto semestru a jeho neúčast byla zkoušejícím omluvena, může je se souhlasem děkana konat do jednoho měsíce po zahájení výuky v letním semestru.

Na žádost studenta může děkan určit konání zkoušky nebo opravné zkoušky ( § 16) před komisí, kterou jmenuje.

Státní závěrečná zkouška nebo státní rigorózní zkouška studentů se koná zpravidla v jednom dni; podle povahy studijního oboru a vzhledem k předmětům, ze kterých se zkouška koná, lze ji konat pokud je to stanoveno v učebním plánu, i ve více dnech. Závěrečná zkouška ze všech částí nemá trvat déle než dvě a půl hodiny. Na státní závěrečné zkoušky a státní rigorózní zkoušky studentů se vztahují zvláštní předpisy. ²

Pokud student u zkoušky nevyhověl, určí mu zkoušející termín konání první opravné zkoušky. Pokud student nevyhověl ani při první opravné zkoušce, zkoušející mu určí termín druhé opravné zkoušky.

Pokud student nevyhověl ani u druhé opravné zkoušky, může děkan povolit na žádost studenta třetí opravnou zkoušku. Ve školním roce může děkan povolit třetí opravnou zkoušku nejvýše ze dvou předmětů. Termíny konání těchto zkoušek určí zkoušející.

Opravné zkoušky z předmětů za zimní semestr lze konat ve zkušebním období zimního semestru, nejpozději do jednoho měsíce po zahájení výuky v letním semestru. Jestliže student nevykonal zkoušky (opravné zkoušky) nejvýše ze dvou předmětů za zimní semestr, může je vykonat ve zkušebním období letního semestru. Opravné zkoušky z předmětů za letní semestr lze konat ve zkušebním období letního semestru.

Student, který nevykonal do konce školního roku zkoušky (opravné zkoušky) nejvýše ze dvou předmětů, může je vykonat se souhlasem děkana nejpozději do jednoho měsíce po zahájení výuky v následujícím školním roce.

Student, který do konce školního roku nevykonal všechny zkoušky stanovené učebním plánem za předchozí ročník a kterému nebylo povoleno vykonání zkoušek (opravných zkoušek) podle odstavců 2 a 4, nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku.

Zkoušky a opravné zkoušky ve studiu při zaměstnání se konají za zimní semestr do 30. září téhož kalendářního roku a za letní semestr do 31. ledna následujícího roku.

Studentovi, který vykonal praxi, uzná učitel pověřený vedoucím katedry praxi a udělí mu zápočet.

Studentovi, který z vážných, zejména zdravotních důvodů, nekonal praxi a nebyl mu udělen zápočet, může děkan na jeho žádost povolit konání praxe v náhradním termínu; nelze-li praxi konat v náhradním termínu, určí mu děkan jiný způsob splnění této povinnosti.

Konání praxe v náhradním termínu se povoluje ve školním roce, v němž se měla praxe konat. Pokud konání praxe v náhradním termínu nebrání plnění jiných studijních povinností, může se její konání povolit i v následujícím školním roce.

Student, který nevykonal praxi a kterému nebyl určen náhradní termín pro konání praxe v následujícím školním roce nebo jiný způsob splnění této povinnosti, nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku.

Do vyššího ročníku se zapisuje student, který splnil všechny studijní povinnosti určené učebním plánem do 31. srpna.

Do vyššího ročníku lze podmíněně zapsat studenta, jemuž děkan povolil konání zkoušek (opravných zkoušek) nejvýše ze dvou předmětů nebo získání nejvýše dvou zápočtů nebo nejvýše dvou klasifikovaných zápočtu na dobu jednoho měsíce po zahájení výuky, nebo kterému povolil konání praxe nebo povinného tělovýchovného kursu v náhradním termínu. Po získání zápočtů, vykonání zkoušek, praxe nebo povinného tělovýchovného kursu se podmíněnost zápisu zruší.

Ve studiu při zaměstnání lze do vyššího ročníku podmíněně zapsat studenta, který může konat zkoušky za letní semestr do 31. ledna následujícího roku.

Student, který byl podmíněně zapsán do vyššího ročníku, plní všechny studijní povinnosti ročníku, do kterého byl zapsán.

Studentovi, který nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku, může děkan na jeho žádost povolit opakování ročníku. Během studia lze studentovi povolit opakování jen dvou ročníků. Druhé opakování téhož ročníku a opakování dvou ročníků v prvních třech letech studia se nepovoluje.

Při opakování ročníku si student zapisuje znovu předměty, ze kterých nevyhověl nebo ze kterých mu nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet nebo z kterého byl u zkoušky nebo klasifikovaného zápočtu hodnocen známkou "dobře". V těchto předmětech je student povinen účastnit se výuky.

Opravnou zkoušku v opakovaném ročníku může povolit na žádost studenta děkan, a to pouze jednou a nejvýše ze dvou předmětů.

Děkan může na žádost studenta z vážných osobních, zejména zdravotních důvodů studenta rozhodnout, že se studentovi studium přerušuje. Děkan současně určí začátek a konec přerušení studia. Studium lze přerušit nejdéle na dobu dvou let; přerušení studia v ročníku, který student opakuje, se do této doby nezapočítává.

Děkan může přerušit studium z vlastního podnětu studentovi, proti kterému bylo zahájeno trestní stíhání ( § 34 odst. 6), do ukončení tohoto stíhání, nejdéle na dobu dvou let.

Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu. Po uplynutí doby přerušení studia se student zpravidla zařazuje do toho ročníku, v němž se mu studium přerušilo. Zařazení do ročníku se může podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím doby přerušení.

Po dobu přerušení studia nemá student práva a povinnosti studenta.

Student, který hodlá zanechat studia, oznámí to písemně děkanovi.

Student, který se v termínu stanoveném pro zápis nezapsal do příslušného ročníku a do pěti dní po uplynutí stanoveného termínu se neomluvil, posuzuje se, jako by studia zanechal.

Studentovi lze povolit přestup

Na příbuzný studijní obor lze povolit přestup studentovi jen po ukončení prvního ročníku studia.

Studentovi lze povolit přestup též z vysokých škol v Československé socialistické republice, které neřídí ministerstvo školství, nebo ze zahraničních vysokých škol.

Přestup na studijní obor na téže fakultě povoluje studentovi děkan. Přestup na jinou fakultu povoluje děkan fakulty, na kterou chce student přestoupit po předchozím vyjádření děkana fakulty, na které student studuje. Děkan může studentovi stanovit vykonání rozdílových zkoušek jestliže nevykonal všechny zkoušky stanovené učebním plánem v příslušném studijním oboru a stanovit mu termíny pro jejich vykonání.

Přestup studenta ze zahraniční vysoké školy na československou vysokou školu a přestup cizince studujícího na československé vysoké škole povoluje děkan fakulty, na kterou chce student přestoupit po předcházejícím souhlasu ministerstva školství. Vysoká škola, na kterou student přestoupil, rozhodne o nostrifikaci zkoušek vykonaných studentem na zahraniční vysoké škole. Na základě nostrifikace zařadí děkan studenta do příslušného ročníku a stanoví mu termín pro vykonání zkoušek určených učebním plánem, které student nekonal.

bezplatně používat laboratoře, kabinety, posluchárny, čítárny, knihovny, výpočetní střediska a jiné učební a učebně pomocná zařízení, tělovýchovná zařízení a odborná zařízení vysoké školy podle plánu využití těchto zařízení,

účastnit se podle svých schopností vědecké, výzkumné a umělecké činnosti vysoké školy,

prostřednictvím Socialistického svazu mládeže se účastnit řízení výchovně vzdělávací činnosti a zdokonalování výuky, politickovýchovné a společensky prospěšné práce, ovlivňovat zlepšování studijní disciplíny, přiznávání stipendií, ubytování studentů v kolejích, stravování studentů v menzách, účastnit se řešení všech otázek souvisejících se životem a prací studentů a vyjadřovat se k úrovni přednášek, cvičení a seminářů.

plnit studijní povinnosti,

osvojovat si marxisticko-leninský světový názor a zvyšovat svoji ideově-politickou a kulturní úroveň,

osvojovat si racionálně pracovní dovednosti, vědecké metody práce a metody umělecké práce,

aktivně se účastnit zkvalitňování výchovně vzdělávacího procesu a pravidelně se připravovat na výuku, zejména pravidelně studovat povinnou a doporučenou literaturu, konat kontrolní a laboratorní práce,

dodržovat pravidla socialistického soužití na vysoké škole i mimo ni,

dodržovat předpisy a ubytování a stravování,

připravovat se na obranu socialistické vlasti,

chránit si své zdraví, zdraví jiných, starat se o tvorbu a ochranu životního, zejména pracovního prostředí.

Jednota výchovně vzdělávací a vědeckovýzkumné činnosti je jednou ze základních podmínek zvyšování úrovně výchovy a vzdělávání studentů; vysoké školy organizují tyto činnosti tak, aby studenti získali základní vědomosti a poznatky pro tvořivou vědeckou a uměleckou činnost a připravovali se pro ni.

Příprava studentů k vědecké a umělecké činnosti je součástí učebních plánu a učebních osnov jednotlivých studijních oborů.

Součástí obsahu předmětů nižších ročníků je též osvojování si základních metod práce ve vědecké a umělecké činnosti a získání základních informací o metodologii vědecké a umělecké činnosti. Ve vyšších ročnících vysoké školy umožňují studentům podílet se zejména na seminářích a cvičeních, a ročníkovými pracemi podílet se na vědecké a umělecké činnosti vysokých škol a fakult.

Vysoké školy vyhledávají a připravují nadané a talentované studenty podle jejich schopností, zaměření a úrovně (talenty pro vědeckou a uměleckou práci, pedagogy, teoretiky, experimentátory, organizátory apod.).

Vedoucí kateder s vedoucími učiteli ročníků a vedoucími učiteli studijních skupin vyhledávají nadané a talentované studenty, a to zpravidla v prvních dvou ročnících studia; přitom spolupracují s organizací Socialistického svazu mládeže.

Vyhledávání nadaných a talentovaných studentů k mezioborovému studiu a k prohloubení znalostí a dovedností ve studijním oboru se uskutečňuje zpravidla v prvních dvou ročnících studia podle potřeb společenské praxe.

Děkan na návrh vedoucího katedry pověřuje výchovou nadaných a talentovaných studentů nejzkušenější učitele a vědecké pracovníky fakulty.

Nadaní a talentovaní studenti se zapojují do vědecké, odborné a umělecké činnosti na vysoké škole. Nadaným a talentovaným studentům se umožňuje konání kandidátských zkoušek podle zvláštních předpisů. ³

Mimořádné studium je studium jednotlivých předmětů na jedné fakultě nebo vysoké škole nebo na více fakultách nebo vysokých školách, určené zejména k doplnění vědomostí studentů řádného studia, absolventů středních škol a vysokých škol.

Studentovi mimořádného studia vydá vysoká škola, na které student studuje, výkaz o mimořádném studiu, do kterého se zapisují vykonané zkoušky a udělené zápočty. Pro výuku, udělování zápočtu a konání zkoušek platí ustanovení této vyhlášky přiměřeně.

Po ukončení mimořádného studia vydá vysoká škola absolventovi potvrzení o vykonaných zkouškách.

Studentům, kteří úspěšně studují, politicky a společensky se angažují a aktivně se zapojují do vědecké, výzkumné, odborné nebo umělecké činnosti na fakultě nebo vysoké škole, může děkan udělit pochvalu; pochvalu lze spojit se zápisem do knihy cti fakulty a s věcnou nebo peněžitou odměnou, která má povahu jednorázového výjimečného stipendia.

Studentům, kteří absolvovali studium s vyznamenáním, politicky a společensky se angažovali a zapojovali do vědecké, výzkumné nebo odborné nebo umělecké činnosti na fakultě nebo vysoké škole, lze udělit

Výši peněžité odměny stanoví zvláštní předpis.

Studentům studujícím při zaměstnání se peněžité odměny podle odstavce 2 neudělují.

Za závažné porušení studijních nebo občanských povinností nebo pravidel socialistického soužití může děkan studentovi na návrh kárné komise uložit: napomenutí, důtku, veřejnou důtku, podmíněné vyloučení ze studia a vyloučení ze studia.

Předsedu kárné komisi a její členy v počtu tří až pěti jmenuje děkan z učitelů fakulty. Kárná komise si před projednáním věci vyžádá stanovisko organizace Socialistického svazu mládeže. Jde-li o projednání porušení povinností studentů v denním studiu, jmenuje děkan členem kárné komise i zástupce Socialistického svazu mládeže.

Kárná komise je povinna zjistit skutečný stav věci a umožnit studentovi se k němu vyjádřit.

Rozhodnutí o výchovném opatření se vydává písemně a doručuje se studentovi. Rozhodnutí, jímž se ukládá veřejná důtka, musí obsahovat též údaje o tom, jak bude zveřejněno. Rozhodnutí, jímž se ukládá podmíněné vyloučení ze studia, musí obsahovat lhůtu, na kterou se studentovi podmíněně vyloučení ze studia ukládá, a způsob osvědčení.

Výchovné opatření lze uložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se děkan dozvěděl o porušení povinností studenta, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy student povinnosti porušil nebo ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, pokud v trestním řízení byl student odsouzen.

Výchovné opatření lze uložit i tehdy, bylo-li trestní řízení zastaveno nebo byl-li vydán osvobozující rozsudek nebo byl-li trestný čin nebo přečin amnestován, nebo jestliže prezident republiky udělil milost.

Studium na vysokých školách a fakultách technického, ekonomického a zemědělského směru ( § 41 odst. 1 zákona), na vysokých školách a fakultách univerzitního směru s výjimkou lékařských a veterinárních studijních oborů ( § 43 zákona) a na vysokých školách a fakultách uměleckého směru ( § 45 odst. 1 zákona) se ukončuje státní závěrečnou zkouškou; v lékařských a veterinárních studijních oborech na vysokých školách a fakultách univerzitního směru ( § 42 odst. 1 zákona) se ukončuje státní rigorózní zkouškou.

Celkový výsledek studia a průměrný prospěch za celé studium se hodnotí při státní závěrečné zkoušce nebo státní rigorózní zkoušce podle konečných výsledků zkoušek, včetně opakované zkoušky povolené děkanem podle odstavce 3, klasifikovaných zápočtů a státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky. Studium s vyznamenáním absolvují ti studenti, kteří během celého studia dosáhli průměrný prospěch alespoň 1,5, nebyli ze žádného předmětu hodnoceni známkou "dobře" a závěrečnou zkoušku vykonali s celkovým prospěchem "výborně".

Děkan může výjimečně povolit na žádost studenta novou zkoušku z předmětů, ze kterých byl student klasifikován známkou "velmi dobře" nebo "dobře", a to nejvýše ze dvou předmětu během studia. Do průměrného prospěchu se započítává pouze výsledek nové zkoušky.

Absolventům, kteří ukončili studium podle § 40 až 46 zákona, vydá vysoká škola diplom s uvedením studijního oboru, v němž získali vysokoškolské vzdělání. Přílohou diplomu je vysvědčení o státní závěrečné zkoušce nebo na vysokých školách a fakultách univerzitního směru v lékařských a veterinárních studijních oborech vysvědčení o státní rigorózní zkoušce. Diplom a vysvědčení se označí datem vykonání státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky. Vzory diplomů a vysvědčení o státních závěrečných zkouškách nebo státních rigorózních zkouškách podle § 48 zákona jsou uvedeny v příloze.

Cizincům, kteří ukončili studium, vydá vysoká škola, na níž studium ukončili, na jejich žádost potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách s výpisem absolvovaných předmětů a diplom a vysvědčení o závěrečných zkouškách v jazyce anglickém nebo francouzském nebo ruském.

Absolventům vysoké školy podle ustanovení odstavce 4 se uvede v textu diplomu též přiznaný titul.

Absolventům vysoké školy, kteří absolvovali studium s vyznamenáním (odstavec 2), vydá vysoká škola diplom s vyznamenáním.

Absolventům vysokých škol univerzitního směru ( § 43 zákona) a absolventům studijních oborů věd o umění na vysokých školách uměleckého směru ( § 46 odst. 1 zákona), kteří absolvovali studium s vyznamenáním (odstavec 2), vysoká škola uvede v diplomu též titul podle § 44 odst. 3 nebo § 46 odst. 3 zákona, jestliže jim ho přiznala.

Absolventům vysokých škol, kteří získali vysokoškolské vzdělání v mezioborovém studiu, uvede vysoká škola tuto skutečnost v diplomu a na vysvědčení o státní závěrečné zkoušce nebo o státní rigorózní zkoušce.

Návrhy na přiznání titulů podle § 44 odst. 2 a § 46 odst. 3 zákona podává rektorovi děkan do pěti dnů od vykonání státní závěrečné zkoušky.

Proti rozhodnutí děkana ve věcech určení studia podle individuálního studijního plánu ( § 4), povolení opakování ročníku ( § 20), přerušení studia ( § 21), povolení přestupu ( § 25), započítání zkoušek ( § 26) a ve věci uložení výchovného opatření ( § 34), může student podat odvolání. Odvolání se podává do osmi dní ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí děkana, který napadené rozhodnutí vydal. Pokud děkan nevyhoví odvolání, předloží je rektorovi spolu s výsledky doplněného řízení a se spisovým materiálem nejpozději do osmi dní ode dne, kdy odvolání došlo; děkan samostatné fakulty nebo rektor vysoké školy, která se nečlení na fakulty, ministerstvu školství.

O odvolání proti rozhodnutí děkana rozhoduje rektor; o odvolání proti rozhodnutí děkana samostatné fakulty nebo rektora vysoké školy, která se nečlení na fakulty, rozhoduje ministerstvo školství; o odvolání je nutno rozhodnout do třiceti dní ode dne, kdy odvolání došlo odvolacímu orgánu.

Studijní povinnosti za školní rok 1979/80 musí studenti splnit do 30. září 1980.

Studentovi, kterému ke dni 30. září 1980 chybí za školní rok 1979/80 nejvýše dvě z předepsaných zkoušek nebo zápočty (klasifikované zápočty), může děkan povolit podmíněný zápis s tím, že mu stanoví termíny zkoušek a udělení zápočtů (klasifikovaných zápočtů) nejpozději do 30. listopadu 1980.