116/1994 Sb. znění účinné od 8. 6. 1994
116
ZÁKON
ze dne 29. dubna 1994,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních
rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I Zákon č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. , zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb. , se mění a doplňuje takto:
1. V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Oprávněnou osobou je též fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 a která v den přechodu věci na stát ․podle § 6 měla na ni nárok podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě, majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, pokud k převodu nebo přechodu vlastnického práva prohlášeným za neplatné podle těchto zvláštních předpisů došlo z důvodu rasové perzekuce a tento nárok nebyl po 25. únoru 1948 uspokojen z důvodů uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) zákona.
(3) Bylo-li v den přechodu věci na stát oprávněných osob uvedených v odstavci 2 více, je oprávněnou osobou k celé věci kterákoliv z nich. “.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
2. V § 3 dosavadním odstavci 2 se slova „před uplynutím lhůty uvedené v § 5 odst. 2, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, “ nahrazují slovy „nebo osoba, která na věc uvedenou v odstavci 2 měla nárok uvedený v odstavci 2, před uplynutím lhůty, v níž mohla nárok na vydání věci uplatnit, nebo, byla-li prohlášena za mrtvou, kde dni předcházejícímu uplynutí této lhůty, “.
3. V § 13 odst. 6 se za slova „odst. 1 “ vkládají slova „nebo 2 “ a slova „odst. 2 “ se nahrazují slovy „odst. 4 “.
4. V § 19 odst. 1 se za slova „odst. 1. “ vkládají slova „nebo 2 “ a slova „odst. 2 “ se nahrazuji slovy „odst. 4 “.
Čl. II 1. Nároky založené tímto zákonem v čl. I mohou oprávněné osoby uplatnit do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona, přičemž lhůta 30 dní uvedená v § 5 odst. 3 počíná běžet ode dne uplatnění návrhu.
2. Věc nelze vydat, byla-li po 1. říjnu 1991 nabyta do vlastnictví jiné osoby než státu nebo byl-li schválen ohledně takové věci privatizační projekt nebo vydáno rozhodnutí o její privatizaci.
3. Lhůta jednoho roku k uplatnění nároků u soudu uvedená v § 5 odst. 4 a 5 zákona pro případy uvedené v bodu 1 počíná běžet ode dne účinnosti tohoto zákona.
4. Lhůta jednoho roku podle § 13 odst. 3 zákona k uplatnění nároku na finanční náhradu osobou oprávněnou podle čl. I tohoto zákona počíná běžet ode dne účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčena lhůta jednoho roku k uplatnění nároku na finanční náhradu osobou oprávněnou podle čl. I tohoto zákona ode dne právní moci rozsudku, kterým byl zamítnut návrh na vydání věci.
Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1994.
Uhde v. r.
Havel v r.
Klaus v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck