eroznímu ohrožení území na dotčeném pozemku i na okolních pozemcích,

zhoršování čistoty a jakosti vody ve vodních tocích a vodních nádržích,

ohrožení povrchových nebo podzemních zdrojů pitné vody, přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod stolních,¹

porušování práv a povinností na úseku ochrany přírody a krajiny,²

poškozování okolních pozemků nebo příznivých fyzikálních, biologických a chemických vlastností půdy,

ohrožení potravinového řetězce.

Z hlediska zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů se vychází z

Podklady podle odstavce 1 jsou údaje tabulkových a grafických částí územně technických podkladů k ochraně zemědělského půdního fondu, údaje o pozemcích podle katastru nemovitostí, ³ znázornění bonitovaných půdně ekologických jednotek, do kterých jsou zemědělské pozemky zařazeny, a jejich účelová vyhodnocení do stupňů přednosti v ochraně a tříd ochrany, schválené návrhy pozemkových úprav, ⁴ údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a jejich grafické znázornění a údaje o hydrogeologických regionech.

Údaje z podkladů uvedených v odstavci 2 vyhodnocují zpracovatelé územně plánovací dokumentace v etapě průzkumů a rozborů a znázorňují v samostatném doplňujícím výkresu nebo v souhrnném problémovém výkresu․ ⁵ Grafickým podkladem doplňujícího výkresu jsou mapy měřítek použitých pro hlavní výkresy, které umožňují znázornění vyhodnocovaných údajů. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se řídí podle stupně a kategorie zpracovávané územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení a znázornění těchto údajů je podkladem pro zpracování návrhů prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby.

Pořizovatel prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby projedná ⁶ jejich návrh s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, který bude příslušný k udělení souhlasu s návrhem připravované územně plánovací dokumentace ⁷ na základě textové, tabulkové a grafické části vyhodnocení údajů z podkladů podle odstavce 3. Ve svém vyjádření orgán ochrany zemědělského půdního fondu označí části území (pozemky), na kterých lze uvažovat s dalším urbanistickým rozvojem, z hlediska co možná nejmenších důsledků na zemědělský půdní fond. Zároveň vymezí, jak je třeba usměrnit budoucí řešení příslušné územně plánovací dokumentace, aby byly co nejméně dotčeny zemědělské pozemky s nejpříznivějšími fyzikálními, biologickými a chemickými vlastnostmi půdy, hydrologické poměry, síť zemědělských účelových komunikací, opatření navržená pozemkovými úpravami, významné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability, uspořádání zemědělského půdního fondu v území a nevýrobní funkce zemědělské půdy jako složky životního prostředí.

Jde-li o zpracování urbanistické studie nebo územního generelu, provádí zpracovatel vyhodnocení a znázornění údajů z podkladů obdobně podle odstavce 3. ⁸

Zpracovatelé územně plánovací dokumentace již při zpracování konceptů řešení postupují ⁹ v souladu s požadavky, které byly uplatněny příslušnými orgány ochrany zemědělského půdního fondu při projednávání návrhů prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby ( § 3 odst. 4). Vyhodnocují přitom předpokládané důsledky navrhovaného řešení výhledového rozvoje sídel a území na zemědělský půdní fond podle jednotlivých alternativ. Využívají k tomu výsledků vyhodnocení údajů z podkladů a jejich znázornění ( § 3 odst. 3).

Podrobnosti o obsahu vyhodnocení podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.

Jde-li o zpracování urbanistické studie nebo územního generelu, platí pro vyhodnocování důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a posuzování těchto územně plánovacích podkladů ustanovení předchozích odstavců obdobně s ohledem na zvláštní předpisy. ¹⁰

Při zpracování návrhu na stanovení dobývacího prostoru, kterým má být dotčen zemědělský půdní fond, právnická nebo fyzická osoba oprávněná k dobývání (těžbě) nerostů (dále jen "osoba oprávněná k těžbě nerostů"), v jejímž zájmu byl vydán předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru podle zvláštních předpisů, ¹¹ vyhodnocuje¹² předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond. K tomu využívá podklady pro zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu uvedené v § 3 odst. 1 a 2 a dále přihlíží k povaze ložiska nerostů a způsobu jeho budoucího dobývání.

Podrobnosti o obsahu vyhodnocení podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky.

Vyhodnocení podle odstavce 1, předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru podle zvláštních předpisů ¹¹ a grafické znázornění hranic bloků zásob nerostů podle výsledků geologického průzkumu je podkladem k podání žádosti o udělení souhlasu k návrhu na stanovení dobývacího prostoru. ¹³

Při zpracování dokumentace staveb potřebné k vydání územního rozhodnutí, ¹⁴ jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, investor vyhodnocuje důsledky navrhovaného umístění připravovaných staveb na tento fond. Toto vyhodnocení tvoří přílohu k žádosti o udělení souhlasu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 zákona.

Podrobnosti o obsahu vyhodnocení podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky.

Pokud má být připravovaná stavba umístěna mimo současně zastavěné území obce, investor navrhne technicky řešitelné územní alternativy jejího umístění s cílem nalézt řešení, které bude z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější; vyhodnotí přitom důsledky jednotlivých územních alternativ na zemědělský půdní fond.

Územní alternativy podle odstavce 3 se nenavrhují, je-li umístění stavby v souladu s

Jde-li o stavby zemědělské prvovýroby, jejichž umístění je vymezeno vlastnickými vztahy k pozemku, nebo o výstavbu zemědělských účelových komunikací či uskutečňování investic do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, ¹⁵ u nichž je jednoznačnost umístění dána jejich technickým charakterem a účelem, se územní alternativy rovněž nenavrhují.

Investor, který zajišťuje výstavbu nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest, při zpracování návrhů tras těchto staveb ¹⁶ vyhodnotí předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.

Má-li být výstavbou podle odstavce 1 dotčen zemědělský půdní fond mimo současně zastavěné území obce, zpracovávají se návrhy tras těchto staveb v technicky řešitelných územních alternativách s cílem nalézt řešení, které bude z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější.

Podle odstavců 1 a 2 se nepostupuje v případech, že připravovaná výstavba

Při zpracování plánu otvírky, přípravy a dobývání, kterým má být dotčen zemědělský půdní fond, osoba oprávněná k těžbě nerostů vyhodnocuje důsledky navrhovaného dobývání (těžby) nerostů ¹⁹ na tento fond.²⁰ Toto vyhodnocení tvoří přílohu k žádosti o udělení souhlasu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 zákona.

Podrobnosti o obsahu vyhodnocení podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze č. 6, která je součástí této vyhlášky.

Podle odstavců 1 a 2 postupují obdobně i právnické nebo fyzické osoby, kterým bylo dáno místně příslušným báňským úřadem oprávnění k těžbě nerostů, jde-li o dobývání nerostů na plochách (lokalitách), u kterých se návrh na stanovení dobývacího prostoru nezpracovává a dobývání se uskuteční na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštních předpisů. ²¹

Ten, v jehož zájmu má být vydán souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 odst. 5 písm. f) zákona pro nezemědělské účely, zpracovává předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy nalézajících se na dotčených pozemcích a návrh způsobů hospodárného využití těchto zemin. Zpracované dokumenty předkládá spolu se žádostí o udělení tohoto souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu k přezkoumání a k dalšímu využití při stanovení podmínek nezbytných k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu.

Před uskutečněním nezemědělské činnosti povolené rozhodnutím vydaným podle zvláštních předpisů ²² ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, zabezpečí provedení skrývky kulturních vrstev půdy, ²³ jejich přemístění a rozprostření nebo uložení podle podmínek stanovených orgánem ochrany zemědělského půdního fondu ve vydaném souhlasu. Pokud budou skrývané kulturní vrstvy půdy ukládány na složištích (deponiích) do doby jejich použití pro účely rekultivace nebo přípravu ploch k ozelenění, zároveň zajistí jejich ochranu před znehodnocením a ztrátami, a řádné ošetřování, popřípadě se postará o účelné využívání povrchu těchto složišť pro zemědělskou výrobu. O činnostech souvisejících se skrývkou, přemístěním, rozprostřením či jiným využitím, uložením, ochranou a ošetřováním skrývaných kulturních vrstev půdy vede protokol (pracovní deník), v němž se uvádějí všechny skutečnosti rozhodné pro posouzení správnosti, úplnosti a účelnosti využívání těchto zemin.

Jde-li o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, k němuž není třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, ²⁴ pak se skrývka kulturních vrstev půdy na odnímaných plochách a jejich umístění ²³ stanoví v územním a stavebním řízení. ²⁵

Podle odstavců 1 až 3 se nepostupuje, udělí-li orgán ochrany zemědělského půdního fondu výjimku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, při odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Podrobnosti o obsahu plánu rekultivace a způsobu zpracování jsou uvedeny v příloze č. 7, která je součástí této vyhlášky.

Ten, kdo má za povinnost provést rekultivaci podle schváleného plánu na základě podmínek stanovených v souhlasu orgánů ochrany zemědělského půdního fondu k odnětí půdy vydaného podle § 9 zákona, zabezpečí bezprostředně po skončení účelu nezemědělského využití odňaté půdy, ²⁶ že

V zájmu účelnosti provádění rekultivace a budoucího hospodaření na rekultivovaných pozemcích mohou být v odůvodněných případech zahrnuty do řešení plánu rekultivace i sousední pozemky náležející do zemědělského půdního fondu, které nebudou dotčeny zamýšlenou nezemědělskou činností.

Současně zastavěným územím obce ( § 4, § 9 odst. 2 písm. a) bod 4 zákona) se rozumí katastrální území obce, které je ke dni zjišťování trvale zastavěno nebo na základě stavebního povolení nebo jiného rozhodnutí a opatření jemu na roveň postaveného k trvalému zastavění určeno. Dále do něj patří plochy, které s plochami zastavěnými či k zastavění určenými jednoznačně funkčně souvisejí a jsou užívány pro bydlení, výrobu, služby, rekreaci, dopravu a další nezemědělské účely. Pozemky nalézající se uvnitř hranic zastavěného území obce k 1. září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí jsou současně zastavěným územím obce vždy, i když u nich nejsou splněna výše uvedená kriteria, s výjimkou pozemků zemědělské půdy trvale určené pro zajišťování specializované zemědělské výroby (zahradnictví, zelinářství).

Pozemky zemědělské půdy, které pro svoji značnou výměru nebo vhodný tvar nebyly zahrnuty do zastavěného území obce k 1. září 1966, nejsou součástí současně zastavěného území obce, i když netvoří s okolním zemědělským půdním fondem souvislý celek, s výjimkou těch pozemků, které jsou ke dni zjišťování již trvale zastavěny nebo na základě stavebního povolení či jiného rozhodnutí a opatření jemu na roveň postaveného k trvalému zastavění určeny. Znázornění průběhu hranice současně zastavěného území obce ke dni zjišťování se v katastrálních mapách neprovádí.

Ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro účely, jejichž uskutečnění není podmíněno vydáním rozhodnutí podle zvláštních předpisů (např. za účelem převodu pozemků do ostatních ploch, pokud je nelze zemědělsky obdělávat), dokládá tímto souhlasem ohlášení změny druhu pozemku (kultury) a způsobu jeho užívání podle zvláštních předpisů ²⁷ místně příslušnému katastrálnímu úřadu.

Pokud je souhlas podle § 9 odst. 1 zákona udělován jiným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu než pověřeným obecním úřadem, tento orgán zasílá stejnopis vydaného souhlasu tomu pověřenému obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu se nachází půda tímto souhlasem dotčená, nebo její největší část. Zároveň mu postupuje veškerou dokumentaci, která je připojena k žádosti o vydání tohoto souhlasu.

Při odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu pro těžební účely na pozemcích nalézajících se ve schválených dobývacích prostorech nebo na chráněných ložiskových územích se při zpracování výpočtu odvodů nepoužije ekologická váha vlivu chráněných ložiskových území. ²⁸

V souhlasu podle § 9 odst. 1 zákona orgán ochrany zemědělského půdního fondu pouze vymezí kriteria pro stanovení výše odvodů.

Základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu může být snížena podle části C sazebníku odvodů v případech, že

Nelze-li na půdě, která má být odňata ze zemědělského půdního fondu, určit hlavní půdní jednotku, protože zařazení pozemku do bonitovaných půdně ekologických jednotek nebylo provedeno (např. v současně zastavěném území obce), použije se pro výpočet odvodů za odnětí této půdy ta hlavní půdní jednotka, která je vymezena na jiném pozemku zemědělské půdy nalézajícím se v nejbližší vzdálenosti od pozemku, který má být dotčen navrhovaným odnětím ze zemědělského půdního fondu.

Vzniknou-li pochybnosti o použitelnosti způsobu určení hlavní půdní jednotky podle odstavce 3 (např. u rozsáhlých sídelních útvarů nebo ve schválených dobývacích prostorech), může orgán ochrany zemědělského půdního fondu požadovat, aby hlavní půdní jednotky na pozemku dotčeném navrhovaným odnětím, popřípadě i příslušný klimatický region byly dodatečně stanoveny pověřenou odbornou organizací Ministerstva zemědělství. ²⁹