V § 3 odst. 1 písm. c) bodech 1 až 3 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“.

V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 5 se za slovo „společníci“ vkládají slova „a jednatelé“.

§ 5 odst. 1 písm. a) včetně poznámek č. 3) , 4), 5) a 6) zní:

__________

§ 5 odst. 1 písm. c) včetně poznámek č. 13) , 14), 15), 40) a 41) zní:

__________

V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek č. 7), 8), 9) a 10) zní:

„(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění:

__________

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

V § 5 odst. 3 se za větu druhou vkládá tato věta: „U poživatele starobního nebo invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných rozumí též doba pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění.“.

V § 5 odst. 4 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“ a na konci se připojuje tato věta včetně poznámky č. 42): „Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro určení vyměřovacího základu v případě, kdy v kalendářním roce vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby na důchodovém zabezpečení podle § 145b odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení,⁴²) s tím, že se přihlíží jen k té části příjmu uvedeného v předchozí větě, která odpovídá kalendářním měsícům, v nichž taková osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba byla účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.

__________

§ 6 odst. 2 věta druhá a třetí se vypouštějí.

V § 10 větě první se slova „České správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „příslušné okresní správy sociálního zabezpečení¹⁷)“.

V § 14 odst. 2 část věty třetí za středníkem zní: „vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 35 % z částky rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti za tento rok po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku 40 500 Kč, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku.“.

V § 14 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „Příjmy a výdaje podle předchozí věty se posuzují podle § 5 odst. 1 písm. c). Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro stanovení výše měsíčního vyměřovacího základu spolupracující osoby s tím, že tuto výši určuje osoba samostatně výdělečně činná, a to jen s přihlédnutím k podílu spolupracující osoby na společných příjmech [§ 5 odst. 1 písm. d)] dosaženém spoluprací s touto osobou samostatně výdělečně činnou; jestliže však spolupracující osoba byla v předcházejícím kalendářním roce též osobou samostatně výdělečně činnou, nepřihlíží se při určení jejího měsíčního vyměřovacího základu k příjmům ze samostatné výdělečné činnosti, které dosáhla jako osoba samostatně výdělečně činná, ani k výdajům, které vynaložila na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů.“.

V § 14 odst. 6 se vypouštějí slova „s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2“.

V § 14 odst. 7 větě první se za slova „celý kalendářní měsíc“ vkládají slova „,popřípadě po část kalendářního měsíce, po kterou byla osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového zabezpečení, netrvala-li tato účast po celý kalendářní měsíc,“.

V § 15 odst. 1 se ve větě první slova „a odst. 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“ a věta poslední se vypouští.

§ 15 odst. 2 zní:

„(2) Změní-li se dodatečně údaje o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení [§ 5 odst. 1 písm. c) a d)], je osoba samostatně výdělečně činná povinna tyto změny ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení¹⁹) nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla; k tomu se používá tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1 věty první. Tato správa je na základě tohoto ohlášení povinna písemně oznámit osobě samostatně výdělečně činné novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, výši dlužného pojistného na důchodové zabezpečení nebo výši přeplatku na tomto pojistném a způsob stanovení výše dlužného pojistného nebo přeplatku. Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1 věty první, nemůže být dodatečně měněn s výjimkou, kdy tento základ musí být z důvodu změny údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení buď zvýšen na částku nejnižšího vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové zabezpečení, nebo snížen na tuto částku z důvodu, že osoba samostatně výdělečně činná v přehledu podle odstavce 1 věty první určila vyměřovací základ pro pojistné na důchodové zabezpečení ve výši nejnižšího vyměřovacího základu. Dlužné pojistné na důchodové zabezpečení je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do osmi dnů ode dne, kdy jí byla jeho výše oznámena. Pro vrácení přeplatku vzniklého snížením určeného vyměřovacího základu z důvodu uvedeného ve větě třetí platí § 17 s tím, že tiskopis předložený podle věty první se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu platí pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a pojistného na nemocenské pojištění, které jsou splatné po dni, v němž byla tato výše osobě samostatně výdělečně činné oznámena, pokud takové zálohy (pojistné) nebyly před tímto dnem již zaplaceny.“.

§ 15 se doplňuje odstavcem 5, který včetně poznámky č. 43) zní:

„(5) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto povinnosti splnit její spolupracující osoba, dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na dávku sociálního zabezpečení nebo pohřebné z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více přehledů podle odstavce 1 věty první a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) a odst. 3 a 4, vychází se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou osobu samostatně výdělečně činnou,⁴³) a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích základů uvedených těmito osobami.

__________

V § 17 odst. 2 větě druhé se za slova „kalendářního čtvrtletí“ vkládají slova „,v němž tato lhůta uplynula“.

V § 20 odst. 1 větě druhé se číslo „0,3“ nahrazuje číslem „0,1“.

V § 20 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 7, které včetně poznámek č. 44), 45), 46) a 47) znějí:

„(2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, je

(3) Jestliže příslušná okresní správa sociálního zabezpečení⁴⁴) povolila placení dlužného pojistného ve splátkách (§ 20a), penále z takového dluhu činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne následujícího po dni, kdy taková okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek; pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,075 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trvá, a to ode dne následujícího po dni, kdy okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek. Jestliže bylo pojistné zaplacené ve správné výši za kalendářní měsíc použito k úhradě dlužných částek podle § 22a, nepřihlíží se pro účely předchozí věty k takovému postupu. Ode dne vstupu plátce pojistného do likvidace nebo od prohlášení konkurzního řízení či vyrovnacího řízení na jeho majetek podle zvláštního zákona⁴⁵) anebo ode dne právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzního řízení pro nedostatek majetku plátce pojistného, je plátce pojistného opět povinen platit penále podle odstavce 1; skutečnosti uvedené v části věty před středníkem je plátce pojistného povinen ohlásit do osmi dnů ode dne, kdy se tyto skutečnosti dověděl, správě sociálního zabezpečení, která povolila placení dluhu ve splátkách.

(4) Penále se neplatí za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná není účastna důchodového zabezpečení a nevykonává samostatně výdělečnou činnost.

(5) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na zvláštní výdajový účet Ministerstva financí,⁴⁶) nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 ode dne následujícího po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného neobdržela.

(6) Jestliže pojistné bylo organizací zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z důvodu přeplatku na dávce nemocenského pojištění nebo na rodičovském příspěvku, nepovažuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dlužné pojistné podle odstavce 1, a to až do dne předcházejícího dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr,⁴⁷) kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.

(7) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

__________

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 8.

Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu a poznámek č. 48) a 49) zní:

„§ 20a

Povolení splátek pojistného a penále

(1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) a b) povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení⁴⁸) placení pojistného a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách, jestliže dluh na pojistném a penále činí aspoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3).

(2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 2 povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení⁴⁹) placení doplatku na pojistném (§ 14 odst. 10) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách, jestliže dluh na tomto doplatku a penále činí aspoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3).

(3) Rozhodnou částkou dluhu se rozumí u plátců uvedených v odstavci 1 úhrn pojistného, které byl tento plátce povinen zaplatit za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek, a u plátců uvedených v odstavci 2 úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, které byl tento plátce povinen platit, popřípadě které zaplatil ve vyšší částce, než byl povinen platit, za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek. Úhrn pojistného a úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení podle předchozí věty se zjišťuje nejdříve za období po 31. prosinci 1994.

(4) Výši jednotlivých splátek dluhu stanoví příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce, a to tak, aby

(5) Den splatnosti první splátky dluhu stanoví příslušná okresní správa sociálního zabezpečení tak, aby připadl na období třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydala rozhodnutí o povolení splátek, pokud plátce pojistného nepožádal o stanovení tohoto dne na dřívější kalendářní měsíc. Ostatní splátky dluhu jsou splatné měsíčně, a to v termínech stanovených příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení.⁴⁴)

(6) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu.

(7) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 6 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných.

(8) Nastane-li u plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, některá ze situací uvedených v § 20 odst. 3 větě první části věty za středníkem a větě třetí, zruší příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolení podle odstavce 1 nebo 2, a to ke dni, kdy taková situace nastala.

(9) Před splacením dluhu, jehož placení ve splátkách bylo povoleno podle odstavce 1 nebo 2, nelze povolit placení dalšího dluhu na pojistném a penále ve splátkách.

(10) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném.

__________

V § 22a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:

„(2) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavce 1; to platí i naopak.“.

V § 24 se na konci připojuje tato věta: „Tito poplatníci však mohou používat místo těchto tiskopisů produktů výpočetní techniky, pokud jsou co do údajů, formy a formátu shodné s těmito tiskopisy.“.

V § 25 odst. 3 se slova „jsou nezapočitatelnými příjmy též odchodné ³⁹) a“ nahrazují slovy „je nezapočitatelným příjmem též“ a poznámka pod čarou č. 39) se vypouští.

Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně poznámky č. 50) zní:

„§ 27a

(1) Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné podle § 27“), mají nárok na vrácení částky ve výši 55 % zaplaceného pojistného podle § 27 (dále jen „část pojistného“), pokud pojistné podle § 27 zaplatili nejpozději do 31. prosince 1994 a o vrácení části pojistného písemně požádali v období od 1. ledna 1995 do 31. března 1995 správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet platí pojistné v době podání této žádosti, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, která v době podání této žádosti již neplatí pojistné jako organizace nebo malá organizace, správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet takto naposledy platila pojistné. Není-li žádost o vrácení části pojistného podána do 31. března 1995, nárok na vrácení části pojistného zaniká.

(2) Nárok na vrácení části pojistného přechází na bezprostředního právního nástupce plátce pojistného podle § 27, pokud je v době podání žádosti právním nástupcem tohoto plátce nebo se jím stal po podání této žádosti plátcem pojistného podle § 27. Byla-li plátcem pojistného podle § 27 fyzická osoba, přechází nárok na vrácení části pojistného na dědice, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou;⁵⁰) v tomto případě se žádost o vrácení části pojistného podává správě sociálního zabezpečení, na jejíž účet naposledy tato fyzická osoba platila pojistné. Pokud je právních nástupců plátce pojistného podle § 27 více, mají nárok na vrácení části pojistného v poměrné výši v závislosti na rozsahu, v jakém na ně přešla práva a povinnosti tohoto plátce; to platí přiměřeně i pro dědice uvedené v předchozí větě.

(3) V žádosti o vrácení části pojistného musí být uvedeno označení plátce pojistného podle § 27 (obchodní jméno, identifikační číslo organizace, adresa sídla nebo trvalého pobytu a variabilní symbol přidělený správou sociálního zabezpečení pro placení pojistného podle § 27), kdy bylo zaplaceno pojistné podle § 27, které správě sociálního zabezpečení a v jaké výši, kolik činí část pojistného, která má být vrácena, číslo účtu spolu se směrovým kódem peněžního ústavu, na který má být část pojistného bezhotovostně převedena, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, zda má být vrácena poštovní poukázkou, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla žadatele, popřípadě místa jeho trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu. Žádá-li o vrácení organizační složka plátce pojistného podle § 27, uvede v žádosti též obchodní jméno, adresu sídla a identifikační číslo organizace, o jejíž organizační složku se jedná, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla organizace. Žádá-li o vrácení právní nástupce plátce pojistného podle § 27, musí žádost obsahovat též jeho označení s uvedením, že se jedná o právního nástupce, a k žádosti musí být přiloženy doklady prokazující právní nástupnictví a jeho rozsah; to platí obdobně pro dědice byl-li plátce pojistného podle § 27 fyzickou osobou. Žádost o vrácení části pojistného se předkládá dvojmo.

(4) Má-li osoba, která má nárok na vrácení části pojistného, ke dni 1. ledna 1995 splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se část pojistného, která má být vrácena podle odstavců 1 a 2, nejprve na úhradu tohoto závazku, pokud před vrácením části pojistného nebyl tento závazek plně uhrazen.

(5) Část pojistného je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna vrátit do 30. září 1995; nevrátí-li část pojistného do tohoto dne, platí § 17 odst. 2 věta druhá obdobně. Pokud žádost o vrácení části pojistného nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 3, prodlužuje se lhůta uvedená v předchozí větě o dobu ode dne vyrozumění žadatele o nedostatcích žádosti do dne jejich odstranění.

(6) Jsou-li podmínky pro vrácení části pojistného splněny, zašle příslušná správa sociálního zabezpečení jedno vyhotovení žádosti o vrácení části pojistného s uvedením výše části pojistného, kterou vrací, finančnímu úřadu uvedenému v odstavci 3.

(7) Byla-li část pojistného vrácena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo přijata neoprávněnou osobou, je příjemce části pojistného povinen neprávem přijaté částky vrátit.

(8) Pro řízení o vrácení části pojistného platí obdobně ustanovení o řízení ve věcech pojistného s odchylkami uvedenými v předchozích odstavcích s tím, že žádost o vrácení části pojistného se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném (§ 17 odst. 2 věta druhá).

(9) Část pojistného vrácená podle předchozích odstavců nepodléhá dani z příjmu.

__________

V § 29 se vypouštějí slova „malá organizace“ a „pojistné nebo“.

V § 4 odst. 2 se slova „soudního a“ nahrazují slovy „soudního ve věcech důchodového zabezpečení, pro účely“ a za slova „odst. 4“ se vkládají tato slova včetně poznámky č. 46): „a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno o odkladu, přerušení nebo zproštění výkonu civilní služby ze zdravotních důvodů podle zvláštních předpisů⁴⁶)

__________

§ 5 se doplňuje písmenem g), které zní:

§ 6 odst. 4 písm. d) se vypouští.

V § 6 odst. 4 písm. f) se vypouštějí slova „a nemocenské“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“.

V § 6 odst. 4 písm. ch) se slova „evidenční listy důchodového zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné a občany pracovně činné“ nahrazují slovy „evidenci pro účely důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a občanů pracovně činných“.

§ 6 odst. 4 písm. n) zní:

V § 6 odst. 4 se v písmenu o) bodu 1 na konci připojují slova „a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“.

§ 7 včetně nadpisu zní:

„§ 7

Místní příslušnost

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

V § 8 odst. 7 se na konci připojuje tato věta: „V případě, že zdravotní stav občana vzhledem k charakteru nemoci vyžaduje posouzení specializovaným zdravotnickým zařízením, může Česká správa sociálního zabezpečení na žádost občana nebo s jeho souhlasem pověřit posouzením jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu se nachází toto zdravotnické zařízení, a to odchylně od příslušnosti podle odstavců 4 a 5 nebo podle § 94; to platí obdobně, jde-li o občanského zaměstnance zpravodajských služeb, s tím, že žádost může podat též tato služba.“.

§ 9 odst. 2 písm. a) zní:

V § 9 odst. 2 písm. b) bodu 4 se slova „příslušníka ozbrojených sil“ nahrazují slovy „po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a)“.

§ 9 odst. 4 zní:

„(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.“.

V § 11 větě první se na konci připojují slova „a to do 30 dnů od vyžádání“ a věta druhá se vypouští.

§ 11a se vypouští.

V § 12 se v písmenu c) za slova „zdravotním stavem“ vkládají slova „a žadatele o tuto dávku“ a v písmenu d) se za slovo „schopností“ vkládají slova „a občana, který žádá o uznání změněné pracovní schopnosti“.

§ 12 se doplňuje písmenem e), které zní:

§ 14 včetně poznámek č. 45), 48), 49) a 50) zní:

„§ 14

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se jednotlivých občanů, organizací nebo malých organizací, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon⁴⁵) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana, organizace nebo malé organizace. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.

(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(5) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické osoby, která prokáže, že má vůči jiné fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky důchodového zabezpečení a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí a údaj o rodném čísle této jiné osoby.

__________

V § 22 písm. a) se na konci připojují tato slova: „a druh činnosti zakládající jeho účast na nemocenském pojištění“.

V § 22 se v písmenu b) slovo „výdělku“ nahrazuje slovem „příjmu“ a v písmenu e) se na konci připojují slova „popřípadě jejich části“.

V § 35 větě druhé se za slova „za středníkem „, vkládají slova „ § 13 odst. 2 části věty za středníkem“.

V § 36 písm. c) se za slovo „společníků“ vkládají slova „a jednatelů“.

V § 36 písm. e) se vypouští věta druhá.

V § 36 se za písmeno o) vkládají nová písmena p) až s), která znějí:

V § 37 odst. 1 písm. e) se slovo „zabezpečení“ nahrazuje slovem „pojištění“.

§ 37 odst. 6 zní:

„(6) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (spolupracující osobu) a o osobu pracující v cizině, vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby pracující v cizině povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém zabezpečení a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena.“.

V § 39 odst. 1 a § 54 odst. 5 se vypouštějí slova „a sborů“.

§ 39 odst. 3 zní:

„(3) Při úmrtí občana se předkládá evidenční list

§ 39 odst. 7 se vypouští. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.

§ 40 odst. 3 zní:

„(3) Česká správa sociálního zabezpečení zasílá občanovi výpis do tří měsíců po obdržení žádosti podle odstavce 2. Občan výpis předkládá při podání žádosti o důchod.“.

V § 41 se v odstavci 1 vypouští věta druhá a v odstavci 2 se za slova „vdovského důchodu“ vkládají slova „,která nedosáhla věku 65 let nebo není poživatelkou starobního důchodu,“ a na konci se připojuje tato věta: „Jde-li o poživatele vdoveckého důchodu, hlášení se nepodává.“.

§ 42 se vypouští.

V § 45 se za slova „dobu služby“ vkládají slova „a vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ a vypouští se část věty za středníkem.

V § 51 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:

„(2) Občan je povinen sdělit organizaci plnící úkoly při provádění jeho důchodového zabezpečení na její výzvu skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto zabezpečení.“.

V § 53 odst. 2 se za slova „jakož i“ vkládají slova „žadatel o tuto dávku a“ a za slovo „schopností“ se vkládají slova „,popřípadě občan, který žádá o uznání změněné pracovní schopnosti“.

V § 54 odst. 1 větě první se za slova „stanovených v“ vkládají slova „ § 12 písm. e), v“.

V § 54 se v odstavci 2 slova „v § 11 části věty první za středníkem“ nahrazují slovy „v § 11 části věty za středníkem, § 12 písm. e)“ a v odstavci 3 se vypouštějí slova „a v § 47 odst. 1“.

V § 54 se v odstavci 5 slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „dvou let“ a v odstavci 6 se vypouštějí slova „a penále“.

V § 62 odst. 1 se slova „způsobem stanoveným v předpisech Ministerstva zdravotnictví“ nahrazují slovy „na předepsaném tiskopisu příslušným lékařem nebo příslušným orgánem hygienické služby“.

§ 62 odst. 3 a 4 se vypouští.

V § 78 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „s výjimkou rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (§ 8a odst. 4).“.

V § 82. odst. 1 se za slova „správy sociálního zabezpečení“ vkládají slova „,u nichž se žádost o dávku podává,“.

Za § 83 se vkládá nový § 83a, který včetně nadpisu zní:

„§ 83a

Přerušení řízení

Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového zabezpečení podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo v řízení o uznání změněné pracovní schopnosti nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.“.

V § 104a se za slova „o penále,“ vkládají slova včetně poznámky č. 51) „o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,⁵¹)

__________

V § 104c odst. 1 se za slova „rozhodování o“ vkládají slova „placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,“.

V § 104f odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Rozhodnutí o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách je vykonatelné bez ohledu na právní moc dnem, který je v něm stanoven jako den splatnosti první splátky dluhu.“.

Za § 104h se vkládá nový § 104ch, který včetně nadpisu zní:

„§ 104ch

Prominutí penále

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále.

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo okresní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů může být prominuta.

(3) Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.

(4) Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.¹¹)“.

V § 110 odst. 1 větě druhé se za slova „zabezpečení u“ vkládají slova „orgánu sociálního zabezpečení“.

V § 116 odst. 3 se za slovo „pozadu“ vkládá slovo „nejvýše“ a na konci se připojuje tato věta: „Ustanovení odstavce 2 věty druhé platí zde obdobně.“.

Za § 118 se vkládá nový § 119, který včetně nadpisu zní:

„§ 119

Určení místní příslušnosti v některých případech

(1) V případech, kdy je malou organizací fyzická osoba, která nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení řídí místem jejího podnikání.

(2) Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení určit podle tohoto zákona, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení okresní správu sociálního zabezpečení, která bude plnit úkoly stanovené v § 6 odst. 4 písm. b) až v) nebo která bude příslušná podle § 20.“.

Za § 120 se vkládají nové § 120a a 120b, které znějí:

„§ 120a

Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení nebo poštovní přepravě.

§ 120b

Část šestá hlava třetí platí přiměřeně i pro uchazeče o zaměstnání, který byl příslušným lékařem uznán práce neschopným.“.

Za § 122 se vkládá nový § 122a, který zní:

„§ 122a

(1) Fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení ve věcech nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení a pojistného (část šestá), jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tom, co se při takovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu mají tuto povinnost.

(2) Fyzickým osobám uvedeným v odstavci 1, které nejsou účastníky řízení ani zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení a poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, u něhož se toto řízení konalo. Pro řízení o pokutě platí obecné předpisy o správním řízení.“.

Ve všech ustanoveních zákona se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“.

Výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za dobu před 1. lednem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem.

Žádost o povolení placení pojistného a penále ve splátkách (čl. I bod 20), kterou příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela před 1. dubnem 1995, se považuje za obdrženou dne 1. dubna 1995.