tuzemskem území České republiky,

tuzemcem fyzická osoba s trvalým pobytem¹ v tuzemsku nebo právnická osoba se sídlem² v tuzemsku,

cizozemcem fyzická nebo právnická osoba neuvedená v písmenu b),

devizovými hodnotami peněžní prostředky v cizí měně,zahraniční cenné papíry a dále penězi ocenitelná práva a závazky od nich odvozené (dále jen "finanční deriváty"),

cennými papíry listiny nebo je nahrazující zápisy, s nimiž je spojeno právo účasti na majetku nebo právo na peněžní plnění,

zahraničními cennými papíry cenné papíry, jejichž emitentem je cizozemec,

tuzemskými cennými papíry cenné papíry, jejichž emitentem je tuzemec,

finančním úvěrem poskytnutí peněžních prostředků v české nebo v cizí měně, se kterým je spojena povinnost k jejich vrácení v peněžní formě; za finanční úvěr se považuje i peněžní půjčka, hypoteční úvěr, spotřebitelský úvěr, finanční leasing,

obchodem s devizovými hodnotami poskytování služeb třetím osobám, jejichž předmětem je nákup nebo prodej devizových hodnot provedený na vlastní nebo cizí účet, zprostředkování nebo jiné obstarání takového nákupu nebo prodeje, včetně přijímání a předávání pokynů k jeho provedení nebo zajištění; za obchod s devizovými hodnotami se považuje i jejich směna; splácení finančního úvěru v jiné měně, než v jaké byl poskytnut nebo přijat, není směnou devizových hodnot, pokud smlouva má písemnou formu,

přímou investicí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem:

devizovými orgány Ministerstvo financí a Česká národní banka,

devizovým místem

poskytováním peněžních služeb zprostředkování úhrad do zahraničí a přejímání úhrad ze zahraničí.

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají Ministerstvo financí a Česká národní banka.

Ministerstvo financí vykonává působnost podle tohoto zákona vůči organizačním složkám státu, územním samosprávným celkům, státním fondům a vůči všem osobám v oblasti úvěrů poskytovaných nebo přijímaných Českou republikou.

Česká národní banka vykonává působnost podle tohoto zákona vůči ostatním tuzemcům a vůči cizozemcům.

Pro provádění obchodů s devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb, je-li tato činnost podnikáním,⁶ uděluje Česká národní banka devizovému místu, které není bankou podle zvláštního zákona,¹⁶ devizovou licenci, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Devizová licence se uděluje na žádost. Vydanou devizovou licenci nelze převést na jinou osobu, ani nepřechází na právního nástupce.

Česká národní banka přihlíží při rozhodování o žádosti o udělení devizové licence zejména k technickým, organizačním a finančním předpokladům žadatele a odborné způsobilosti osob vykonávajících řídící funkce a osob provádějících obchody s devizovými hodnotami a poskytujících peněžní služby a k jejich bezúhonnosti a bezúhonnosti osob, které jsou zakladateli nebo společníky žadatele, členy jeho statutárního orgánu a dozorčí rady. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin majetkové povahy. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc. Proti rozhodnutí České národní banky lze podat rozklad k bankovní radě České národní banky.

U směnárenské činnosti^6a nahrazuje devizovou licenci vyjádření České národní banky vydané podle zvláštního zákona.⁵ Právnické osobě, pokud vykonává směnárenskou činnost v souladu s právními předpisy nepřetržitě alespoň dvanáct měsíců před podáním žádosti o devizovou licenci, může Česká národní banka udělit i devizovou licenci k prodeji cizí měny za českou měnu.

V devizové licenci se stanoví rozsah oprávnění, doba, na kterou se uděluje, a podmínky, které je osoba, jíž se devizová licence uděluje, povinna dodržovat.

Nabízet obchodování s devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb nesmí osoba bez odpovídajícího rozsahu stanoveného v povolení působit jako banka³ nebo devizové licence nebo povolení vykonávat činnost podle zvláštního zákona.⁷ Zprostředkování peněžních úhrad do zahraničí nebo přejímání úhrad ze zahraničí může jako podnikání provádět pouze osoba, které byla udělena devizová licence k poskytování peněžních služeb.

Česká národní banka vede seznam devizových míst a jim udělených devizových licencí v souladu se zákonem upravujícím informační systémy veřejné správy. Česká národní banka seznam uveřejní i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznam obsahuje tyto údaje:

Tuzemec se může smluvně zavazovat vůči cizozemci a plnit závazky z těchto vztahů v české nebo v cizí měně, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

Tuzemec může nabývat devizové hodnoty, nabývat majetek v zahraničí a dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

Cizozemec může v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

Tuzemec je povinen oznámit za účelem sestavení platební bilance České republiky, v souladu se závazky vyplývajícími z jejího členství v mezinárodních organizacích, skutečnosti týkající se

a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky nebo na vyžádání devizového orgánu.

Tuzemec je povinen, kromě skutečností uvedených v odstavci 1, oznámit na vyžádání devizového orgánu skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem.

Cizozemec, který podniká v tuzemsku, je povinen plnit oznamovací povinnost podle odstavců 1 a 2, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním⁶ v tuzemsku.

Středisko cenných papírů a právnické osoby oprávněné k vedení části evidence Střediska cenných papírů, pokud za ně tuto oznamovací povinnost neplní Středisko cenných papírů, a dále obchodníci s cennými papíry jsou povinni na vyžádání České národní banky oznámit souhrnné údaje týkající se cenných papírů, které evidují nebo mají v úschově, správě nebo které jsou u nich uloženy, a to v členění podle země sídla nebo bydliště majitele, země sídla nebo bydliště emitenta, druhu cenného papíru, jeho případné splatnosti, odvětvové klasifikace ekonomických činností^7a emitenta cenného papíru a u zahraničních cenných papírů i podle odvětvové klasifikace ekonomických činností majitele cenného papíru.

Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 4 se plní vůči devizovému orgánu přímo nebo, pokud tak stanoví vyhláška České národní banky, prostřednictvím devizového místa.

Devizová místa, jejichž prostřednictvím se oznamovací povinnost plní, jsou povinna předat oznamované skutečnosti devizovému orgánu způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky.

Devizová místa jsou povinna nakládat s informacemi získanými v rámci plnění oznamovací povinnosti tak, aby bylo zamezeno jejich zneužití.

Úhrady do a ze zahraničí mohou být prováděny bezhotovostně pouze prostřednictvím devizových míst s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence, pokud ze zvláštního povolení (§ 32 odst. 1 a 2) devizového orgánu nevyplývá jinak.

Tuzemci a cizozemci jsou povinni předkládat devizovému místu zvláštní povolení (§ 32 odst. 1 a 2), jestliže se podle tohoto zákona vyžaduje, a na vyžádání doklady prokazující účel požadované úhrady.

Tuzemci a cizozemci jsou povinni na výzvu devizového místa označit účel úhrady došlé ze zahraničí v případě, že není účel uveden.

Devizové místo je povinno vyžadovat před provedením příslušné úhrady předložení zvláštního povolení (§ 32 odst. 1 a 2), jestliže se podle tohoto zákona vyžaduje.

Devizové místo je oprávněno vyžadovat před provedením příslušné úhrady předložení dokladů prokazujících účel požadované úhrady.

Devizové místo je oprávněno vyzvat příjemce úhrady ze zahraničí k označení jejího účelu v případě, že tento účel není uveden.

Devizové místo může provést pouze ty operace, které jsou v souladu s devizovým zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a které vztahy upravené tímto zákonem upravují jinak než tento zákon, devizovými licencemi, koncesními listinami ke směnárenské činnosti vydanými podle zvláštního zákona ⁵ a zvláštními povoleními (§ 32 odst. 1 a 2) (dále jen "devizové předpisy").

Devizové místo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému devizovému orgánu zjištěná porušení devizových předpisů nebo podezření z jejich porušení.

Česká národní banka stanoví vyhláškou postup devizových míst při uskutečňování úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům.

Provádět obchody s devizovými hodnotami, provádět platební styk ⁴ ve vztahu k zahraničí nebo poskytovat peněžní služby ve vztahu k zahraničí jako podnikání ⁶ mohou pouze devizová místa v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka ³ nebo v devizové licenci, nestanoví-li tento zákon jinak.

Devizová licence se nevyžaduje k provádění obchodů se zahraničními cennými papíry. Jde-li o podnikání osob, které jsou k výkonu určitých činností oprávněny na základě zvláštního zákona, nevyžaduje se devizová licence také k provádění těch obchodů s devizovými hodnotami, k provádění platebního styku ve vztahu k zahraničí nebo k poskytování peněžních služeb, k nimž jsou takto oprávněny.

Česká národní banka může stanovit vyhláškou náležitosti žádosti o udělení devizové licence, určit, které obchody s devizovými hodnotami provádí pouze právnická osoba, a stanovit minimální výši jejího základního kapitálu, stanovit technické, organizační a finanční předpoklady pro provádění obchodů s devizovými hodnotami, odbornou způsobilost a bezúhonnost osob provádějících obchody s devizovými hodnotami a stanovit podmínky pro provádění obchodů s devizovými hodnotami. Vyhláška České národní banky může také stanovit postup devizových míst pro nakládání s padělanými a pozměněnými peněžními prostředky v české a cizí měně.

Cizozemec, který není občanem České republiky, může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České republice, pokud zvláštní zákon ¹⁰ nestanoví jinak pouze:

Cizozemec - právnická osoba, která má v tuzemsku umístěn podnik nebo organizační složku podniku a je oprávněna v tuzemsku podnikat,^12a může kromě případů uvedených v odstavci 1 nabývat vlastnické právo k nemovitostem v tuzemsku s výjimkou pozemků, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží,^12b a pozemků určených k plnění funkcí lesa.^12c

Devizový orgán v rámci své působnosti kontroluje dodržování devizových předpisů. V této souvislosti je oprávněn vyžadovat potřebnou součinnost kontrolovaných osob, a to zejména předložení požadovaných dokladů a vysvětlení.

Při provádění devizové kontroly na místě se vztahy mezi devizovým orgánem a kontrolovanými osobami řídí základními pravidly kontrolní činnosti stanovenými zvláštním zákonem,¹⁴ pokud tento zákon nestanoví jinak.

Zjistí-li devizový orgán, že osoba porušila devizové předpisy (§ 8 odst. 4), stanoví jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků, popřípadě přikáže ukončit nepovolenou činnost.

Za porušení devizových předpisů se považuje i překročení rozsahu povolení a nedodržení podmínek stanovených v devizové licenci, koncesní listině ke směnárenské činnosti nebo ve zvláštním povolení (§ 32 odst. 1 a 2).

Podle závažnosti a povahy porušení devizových předpisů devizový orgán ve správním řízení:

Zjistí-li devizový orgán porušení devizových předpisů při výkonu směnárenské činnosti, může navrhnout pozastavení nebo zrušení koncesní listiny ke směnárenské činnosti.

Pokutu lze uložit současně i s postupem podle odstavce 1, odstavce 3 písm. a) a odstavce 4. Při menší závažnosti a z důvodů hodných zvláštního zřetele může devizový orgán od uložení pokuty upustit.

Proti rozhodnutí devizového orgánu podle odstavce 3 lze podat rozklad. Rozklad podaný proti rozhodnutí pod e odstavce 3 písm. a) nemá odkladný účinek.

Při zjištění porušení devizových předpisů bankou postupuje Česká národní banka podle zvláštního zákona. ¹⁶

Osobě, která porušila devizové předpisy, devizový orgán uloží pokutu podle § 22 odst. 3 písm. b), a to:

Při souběhu porušení devizových předpisů podle písmen a) až e) může být pokuta uložena za každé porušení devizových předpisů samostatně, a to i jedním rozhodnutím.

Správní řízení pro porušení devizových předpisů podle § 22 odst. 3 lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy bylo porušení devizových předpisů zjištěno, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení devizových předpisů došlo.

Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, způsobu a době trvání porušení devizových předpisů.

Pokuta uložená podle § 22 odst. 3 písm. b) je příjmem státního rozpočtu České republiky a je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty nabylo právní moci.

Pokutu v době její splatnosti vybírá devizový orgán, který pokutu uložil. Vymáhání pokuty zajišťuje finanční úřad.¹⁷

Devizový orgán se při výkonu působnosti podle tohoto zákona řídí správním řádem ¹⁸ s výjimkou uvedenou v ustanovení § 3 odst. 3 a § 22 odst. 6.

Správní řízení se nevztahuje na postup podle § 22 odst. 1 a 4.

V době nouzového stavu v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně ohrožena platební schopnost vůči zahraničí, je zakázáno:

V době nouzového stavu v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně ohrožena vnitřní měnová rovnováha České republiky, je zakázáno:

Nouzový stav v devizovém hospodářství může vyhlásit vláda při nepříznivém vývoji platební bilance, který bezprostředně a vážně ohrožuje platební schopnost vůči zahraničí nebo vnitřní měnovou rovnováhu České republiky. Nouzový stav v devizovém hospodářství nastává dnem, v němž jej vláda vyhlásí oznámením v hromadných sdělovacích prostředcích, a končí dnem stanoveným vládou při jeho vyhlášení, nejdéle však uplynutím tří měsíců ode dne jeho oznámení v hromadných sdělovacích prostředcích.

Vláda při vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství současně uvede, zda jde o nouzový stav v devizovém hospodářství, na který se vztahují zákazy uvedené v odstavci 1 nebo v odstavci 2 anebo v obou těchto odstavcích.

Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky včetně televizního a rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti vlády neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství.

Devizový orgán vydá pro dobu nouzového stavu v devizovém hospodářství zvláštní povolení podle odstavců 1 a 2 pouze z důvodu ohrožení života a zdraví osob, obrany a bezpečnosti státu a chodu jeho diplomatických služeb a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance. Zvláštní povolení se nevyžaduje, je-li účastníkem devizově právního vztahu Česká republika nebo Česká národní banka.

Devizové povolení udělené podle dosavadního devizového zákona¹⁹ se považuje za devizové povolení podle tohoto zákona, jestliže se podle jeho ustanovení i nadále vyžaduje.

Osoby uvedené v § 1 písm. m) bodu 2 nebo 3, které vykonávají činnost na základě devizového povolení podle dosavadního devizového zákona, musí požádat devizový orgán o vydání devizové licence podle tohoto zákona nejpozději do jednoho roku od nabytí jeho účinnosti, jinak devizové povolení nebo oprávnění k výkonu činnosti uplynutím této doby zaniká.

Řízení zahájená ve věci nedovolených jednání podle dosavadních předpisů, která nejsou nedovoleným jednáním podle tohoto zákona, se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují.

Jednání uskutečněná v rozporu s dosavadním devizovým zákonem, která jsou nedovolená i podle tohoto zákona, se postihují podle dosavadních předpisů s výjimkou uvedenou v odstavci 5. Řízení o těchto jednáních zahájená před účinností tohoto zákona se ukončí podle dosavadních předpisů, s výjimkou uvedenou v odstavci 5.

Osoby, které se podle dosavadního devizového zákona dopustily devizového přestupku, nelze po účinnosti tohoto zákona postihnout. Řízení ve věci devizových přestupků podle dosavadního zákona, která nebyla ukončena pravomocným rozhodnutím, se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují.

zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb.,

vyhláška Federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 303/1992 Sb., kterou se provádí devizový zákon, ve znění vyhlášky č. 169/1994 Sb.,

opatření České národní banky č. 282/1993 Sb., kterým se stanoví podmínky pro některé obchody s devizovými hodnotami, prováděné bankami,

opatření Státní banky československé, kterým se stanoví postup devizových tuzemců – právnických osob v případě přijetí platby v devizových prostředcích v hotovosti v oblasti operativní evidence a výkaznictví, vyhlášené v částce 103/1992 Sb.