99/1995 Sb. znění účinné od 1. 3. 2017

změněno	s účinností od	poznámka
vyhláškou č. 12/2017 Sb.	1.3.2017
vyhláškou č. 200/2006 Sb.	16.5.2006
vyhláškou č. 342/2001 Sb.	1.1.2002

VYHLÁŠKA

Českého báňského úřadu

ze dne 15. května 1995

o skladování výbušnin

Český báňský úřad stanoví podle § 22 odst. 6, § 29 odst. 3 a § 30 odst. 2 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 451/2016 Sb.:

Část první

Úvodní ustanovení (§ 1-3)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví

a)	třídy nebezpečí výbušnin, požadavky na konstrukci a zajištění skladů výbušnin na povrchu a pod povrchem, požadavky na konstrukci a zajištění skladů výbušnin u výrobců a u odběratelů, požadavky na bezpečnost provozu a ochranu zdraví při práci ve skladech výbušnin a požadavky na skladování výbušnin a způsoby jejich skladování,
b)	podmínky pro provoz, umístění a provedení zvláštních úschoven výbušnin,
c)	technické požadavky na umístění a provedení skladů výbušnin.

§ 2

Třídy nebezpečí výbušnin

Výrobce nebo zpracovatel výbušnin (dále jen "výrobce") zařadí výbušninu podle chování při výbuchové přeměně do tříd a skupin nebezpečí podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky.

§ 3

Označování skladu výbušnin

Podle druhu skladovaných výbušnin se sklad výbušnin (dále jen „sklad“), před dílčím prostorem pro skladování výbušnin, na vnější straně, označuje třídou a skupinou nebezpečí podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky.

Část druhá

Sklady a úschovny výbušnin na povrchu (§ 4-21)

Díl první

Základní ustanovení (§ 4)

§ 4

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a)	bezpečnostním pásmem prostor určený hranicí, která vymezuje předem zvolený stupeň poškození objektu,
b)	bezpečnostní vzdáleností nejmenší dovolená vzdálenost mezi místem nebo objektem, v němž se vyrábějí, zpracovávají nebo skladují výbušniny, nebo hranicí místa manipulace s výbušninami a ohroženým objektem,
c)	hromadným výbuchem výbuch, který se po místní iniciaci rozšíří téměř okamžitě a prakticky na celé množství výbušniny nacházející se v objektu nebo jeho samostatné části,
d)	kyvnou stěnou těžká stěna uložená čepy v ložiskách tak, aby se účinkem tlakové vlny mohla vychýlit (otočit),
e)	meziskladem sklad určený ke skladování výbušnin pro zajištění plynulého procesu výroby nebo zpracování výbušnin, včetně sestavování vyrobených sérií výbušnin,
f)	společným skladováním výbušnin skladování v jednom dílčím prostoru pro skladování výbušnin,
g)	obložením nejvýše povolené množství výbušniny,
h)	odděleným valem ochranný val, který není přímo spojen s ostatními ochrannými valy zajišťujícími tentýž objekt,
i)	ochrannou stěnou konstrukce z pevných materiálů, která má stejnou funkci jako ochranný val,
j)	ochranným valem ochranný násep, jehož účelem je ochrana okolí proti účinkům výbuchu,
k)	opěrnou zdí konstrukce budovaná na vnitřní nebo vnější straně ochranného valu, zajišťující jeho stabilitu,
l)	požární odolností doba, po kterou jsou stavební konstrukce nebo požární uzávěry schopny odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž by došlo k porušení jejich konstrukce,
m)	požární stěnou, požárním stropem stavební konstrukce bránící šíření požáru,
n)	protipřenosovou přepážkou na povrchu vrstva vhodného tlumicího nehořlavého materiálu zamezující přenosu detonace,
o)	příručním skladem sklad nebo část výrobního objektu určený k plynulému zásobování výroben výbušnin,
p)	souborem skladů sklady tvořící skupinu skladů, jejichž vzájemné vzdálenosti jsou menší než bezpečnostní vzdálenosti určené podle jejich obložení,
r)	společným valem ochranný val oddělující od sebe objekty jednoho stavebního komplexu,
s)	staveništním skladem sklad v blízkosti místa spotřeby výbušnin, kde se mohou krátkodobě, nejdéle však do doby ukončení stavby, skladovat výbušniny,
t)	výfukovou plochou část objektu (stěna nebo střecha), která při výbuchu uvnitř objektu umožní rychlý pokles tlaku,
u)	výfukovou střechou střecha se sníženou hmotností střešního pláště z lehkého, snadno tříštitelného materiálu,
v)	uzavřeným valem ochranný val s tunelovými průchody obklopující objekt ze všech stran,
x)	základním (celozávodním) skladem sklad určený ke skladování výbušnin v expedičních obalech.

Díl druhý

Sklady (§ 5-15)

§ 5

Bezpečnostní vzdálenost

Součástí projektové dokumentace je stanovení bezpečnostní vzdálenosti. Tato vzdálenost se vypočítá podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Zatřídění výbušnin pro účely stanovení bezpečnostních vzdáleností se provádí podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. Jsou-li ve skladu uskladněny výbušniny různých tříd nebezpečí podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, stanoví se bezpečnostní vzdálenost podle výbušniny nejvyšší třídy a skupiny nebezpečí, přičemž se počítá s celkovým obložením skladu.

§ 6

Zásady pro výstavbu skladu

(1)	Sklad se buduje jako jednopodlažní.
(2)	Stavební provedení skladu vychází z druhu skladovaného materiálu, skladovací techniky, skladové manipulace a technologie.
(3)	Alespoň jedna stěna nebo střecha skladu musí být ve výfukovém provedení.
(4)	U skladu musí být vybudován kromě hlavního východu ještě další východ v případě, že délka únikové cesty z kteréhokoliv místa skladu k nejbližšímu východu je větší než 20 m.
(5)	Hlavní východ (vchod) u skladu obklopeného valem se umístí nejblíže k průchodu valem.
(6)	Kolem skladu musí být pás z nehořlavých hmot, např. z betonu nebo dlažby, široký nejméně 1 m, který je odvodněn a na který navazuje požární pruh široký nejméně 5 m. Povrch požárního pruhu se pokryje nehořlavou hmotou, popřípadě se zatravní. U zasypaného skladu se buduje požární pruh široký nejméně 3 m od vstupu do skladu a vyústění větracích šachet.
(7)	Sklad nebo soubor skladů je organizace povinna zajistit oplocením vysokým nejméně 2,2 m. Pokud se použije pletivo, může být velikost oka nejvíce 0,05 m, s nástavbou dvou řad ostnatého drátu. Uvedené ustanovení se nevztahuje u výrobce na sklad nebo soubor skladů, který je umístěn uvnitř oploceného prostoru provozovny.
(8)	Vzdálenost oplocení od skladu nesmí bránit úniku osob a určuje se v projektové dokumentaci s přihlédnutím k místním podmínkám, obložení, stavebnímu provedení skladu a ochranným opatřením.

§ 7

Zajištění skladu

(1)	V projektové dokumentaci skladu se stanoví způsob zajištění skladu proti odcizení nebo zneužití výbušnin, který posoudí znalec nebo podnikatel provádějící zabezpečování objektů.
(2)	Jednotlivé stavební části skladu (okna, stěny, střecha apod.) musí být dostatečně odolné proti násilnému vniknutí do skladu s výjimkou prvků ve výfukovém provedení. Vstup do skladu se zajistí mechanickým zábranným systémem.
(3)	Dveře skladu se budují jako odolné proti vloupání. Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže je vyhověno požadavkům české technické normy, která stanoví požadavky na odolnost dveří proti vloupání³, odpovídajícím nejméně bezpečnostní třídě 4.
(4)	Sklad se vybaví zařízením elektronické zabezpečovací signalizace, které bude signalizovat narušení zajištění skladu (násilné vniknutí do skladu) do míst se stálou přítomností osob. Místo se stálou přítomností osob je pracovištěm nepřetržitě obsazeným, ze kterého je možno ohlásit po dobu 24 hodin denně násilné vniknutí do skladu.
(5)	Pokud je sklad trvale střežen způsobem zamezujícím odcizení nebo zneužití výbušnin, nevztahuje se na něj ustanovení odstavce 4, na mezisklad a příruční sklad též ustanovení odstavce 3.

§ 8

Konstrukční požadavky na jednotlivé části skladu

(1)

Pro konstrukci stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch a střešních konstrukcí se použijí stavební výrobky třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B klasifikované podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb⁴. Stavební výrobky ze dřeva je možné použít pouze s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B klasifikovanou podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb⁴.

(2)

Stavební hmoty a nátěry, které tvoří s výbušninami výbušné nebo zápalné směsi a sloučeniny, se nesmí používat.

(3)

Povrchová úprava vnitřních stěn a stropu skladu se provede tak, aby umožnila účinné vyčištění.

(4)

Střecha skladu může být provedena pouze

a)	jako výfuková, z lehkého, snadno tříštitelného materiálu, který při výbuchu uvnitř objektu neohrozí okolí rozletem těžkých úlomků, nebo
b)	jako odolná proti účinkům výbuchu nebo snižující účinek tlakové vlny, pevně zakotvená do okolních stěn a dimenzovaná tak, aby odolala tlakové vlně a ostatním účinkům výbuchu nebo aby je omezila na nejnižší míru.

(5)

Krytina střechy musí být zhotovena z takové hmoty, aby v případě požáru nemohlo dojít k jeho šíření krytinou.

(6)

Podlaha musí být rovná a navazovat na stěny zaoblením bez spár do výšky nejméně 0,08 m nad podlahu. Povrch podlahy se zhotovuje z nejiskřivého materiálu a tak, aby byl nepropustný, bez trhlin a snadno čistitelný. Podlaha ve skladu, ve kterém jsou skladovány výbušniny s nebezpečím požáru nebo výbuchu v důsledku výboje statické elektřiny, musí být provedena s ochranou proti jejímu hromadění.

(7)

Dveře a zárubně mohou být pouze v provedení s otevíráním ven, bez prahů a těsné po celém svém obvodu. U skladu černých prachů nebo výbušnin s citlivostí jim podobných se dveře, zárubně, zámky a kování provedou tak, aby bylo zabráněno jiskření při tření nebo nárazu.

(8)

Jsou-li dveře budovány jako únikové, musí umožňovat snadný a rychlý průchod. Svým zajištěním nesmí bránit ústupu unikajících osob ani zásahu požárních jednotek.

(9)

Okna se opatří v okenním otvoru kovovými mřížemi nebo sítěmi s velikostí oka nejvýše 0,02 m, natřenými světlou barvou․ Okna, kterými mohou procházet sluneční paprsky, je nutno zasklít matným sklem nebo sklem bez bublin a kazů nebo opatřit nátěrem bílé barvy.

§ 9

Ochranné valy

(1)	Ochranné valy se zřizují jako uzavřené, jednostranně otevřené nebo jednostranně otevřené s odděleným valem.
(2)	Ke stavbě ochranného valu lze použít jen nehořlavých a zhutněných hmot. Pokud je ochranný val z kamenité sypaniny, použije se na jeho vnitřní straně vrstva tříděného materiálu o tloušťce nejméně 1 m s průměrem zrn do 0,016 m. Povrch ochranného valu je nutno zajistit proti erozi.
(3)	Vnitřní svah ochranného valu smí mít sklon nejvýše 40 a šířku v koruně nejméně 0,5 m. Profil ochranného valu se doloží v projektu výpočtem stability včetně sednutí a zatlačení tělesa valu do podloží. Ochranný val nesmí být osázen dřevinami.
(4)	Dolní část vnitřního svahu ochranného valu smí být nahrazena opěrnou zdí, která však nesmí přesahovat polovinu výšky ochranného valu.
(5)	Koruna ochranného valu nesmí být nižší než úroveň střešní římsy skladu; u skladu s jednostranným sklonem střechy toto platí pro střešní římsu nižší strany střechy. Je však nezbytné, aby koruna ochranného valu přesahovala nejméně o 0,5 m horní úroveň skladovaných výbušnin.
(6)	Boční hrana koruny jednostranně otevřeného nebo odděleného valu musí přesahovat pohledový obrys skladu nejméně o 0,5 m.
(7)	Vzdálenost paty ochranného valu od obvodové stěny skladu nesmí být u uzavřeného a jednostranně otevřeného ochranného valu větší než 2 m a u odděleného valu větší než 5 m.
(8)	Plocha mezi patou ochranného valu a skladem se upraví jako požární pruh podle § 6 odst. 6 a musí být odvodněna.
(9)	Průchod v ochranném valu se zřizuje co nejblíže únikové cesty ze skladu přerušením ochranného valu nebo jako tunel. Průchod je nejméně 1,5 m široký, se sklonem nejvýše 8°.
(10)	Průchody se budují obloukovité nebo zalomené tak, aby jakákoliv přímka jimi vedená protínala jejich stěnu chráněnou ochranným valem. Při nesplnění této podmínky se zřizuje ve vzdálenosti 1 až 4 m od vnější paty ochranného valu proti ústí průchodu další ochranný val nebo ochranná stěna, překrývající ústí tunelu ve všech směrech nejméně o 1,5 m nebo o stejné výšce jako přerušený val a s korunou přesahující okraj koruny přerušeného valu nejméně o 0,5 m.
(11)	Tunelový průchod musí být nejméně 2,1 m vysoký, s osvětlením, bez jakýchkoli výstupků. Jeho stěny a strop se zhotoví ze železobetonu nebo stejně odolného materiálu.
(12)	Společný val mezi dvěma sklady nesmí mít žádný průchod. Za průchod se nepovažuje prostup pro energetické rozvody, pokud je zajištěn proti přenosu detonace.

§ 10

Ochranná stěna

(1)	Místo ochranného valu lze použít ochrannou stěnu.
(2)	Ochranná stěna musí být bezpečně zakotvena v zemi a její stabilita a odolnost proti výbuchu doložena výpočtem v projektu.
(3)	Vzdálenost ochranné stěny od stěny skladu nesmí činit méně než 2 m a více než 5 m.
(4)	Pro stanovení výšky a délky ochranné stěny platí ustanovení § 9 odst. 5 a 6.
(5)	Ochrannou stěnu umístěnou před výfukovou plochu je nutno řešit tak, aby při výbuchu nedošlo k nebezpečnému usměrnění tlakové vlny, např. do sousedního prostoru.

§ 11

Jiná rovnocenná ochrana

(1)	Rovnocennou ochranu skladu ve smyslu § 9 a 10 tvoří vzrostlý lesní porost nebo terénní nerovnosti s parametry odpovídajícími ochranným valům.
(2)	Vzrostlý lesní porost podle odstavce 1 musí být širší než 15 m a jeho průhlednost nesmí být v zimních měsících větší než 30 %. Vyhodnocení průhlednosti musí být v projektu doloženo výpočtem nebo fotograficky.

§ 12

Požární zajištění skladu

(1)	Pokud není do skladu zaveden požární vodovod, musí být zajištěn přívod vody nebo zajištěna požární voda ve vodojemu. Množství požární vody ve vodojemu, průměr potrubí přívodu vody nebo druh a množství jiných hasicích prostředků se stanoví v projektu skladu.
(2)	Rozvod vody se vede v ochranném valu ve zvláštním tunelu nebo průchodu. Hydranty nesmí být umístěny proti volným výfukovým stěnám objektu.

§ 13

Vytápění a větrání skladu

(1)	Provedení skladu včetně jeho větrání a vytápění musí zajistit dodržení podmínek pro skladování výbušnin stanovených výrobcem.
(2)	Před zahájením prací a při práci osob ve skladu musí být zajištěno tak účinné větrání, aby nebyly překročeny nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší. ⁵
(3)	Větrací zařízení musí být snadno čistitelné a znemožňovat šíření požáru.
(4)	Teplota a vlhkost se kontroluje tak, aby byly dodrženy podmínky stanovené pro skladování výbušnin.

§ 14

Elektrická zařízení a ochrana před vlivy elektrické energie

(1)

Elektrická zařízení se zřizují v provedení pro prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin. Tato podmínka je splněna, jestliže je vyhověno požadavkům příslušné české technické normy⁶ nebo ekvivalentní technické normy členského státu Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo Turecka, pokud zaručuje alespoň rovnocennou míru ochrany zdraví a bezpečnosti.

(2)

Sklad se chrání před účinky blesku.

§ 15

Dopravní cesty

(1)

Železniční cesty ke skladům nemohou být používány jako průjezdní pro přepravu jiného materiálu.

(2)

Rozřazovací železniční prostory, kde se třídí náklady výbušnin, se zřizují v místech vzdálených nejméně 300 m od skladů všech tříd nebezpečí.

(3)

Železniční cesty a silnice pro přepravu výbušnin v prostoru základního skladu smí být vzdálena od budov

a)	ve kterých se pracuje s ohněm, nejméně 50 m,
b)	nebezpečných výbuchem, provozoven a skladů všech tříd nebezpečí nejméně 10 m.

(4)

Pokud nejsou výbušniny v prostoru skladu dopravovány v expedičním balení, smí se dopravovat pouze po cestách s bezprašnou úpravou.

(5)

Pro příjezd požárních a sanitních vozidel ke skladu se zřizuje řádná a bezpečná cesta.

Díl třetí

Sklady u výrobců (§ 16-18)

§ 16

Základní sklad

(1)	Základní sklad se umisťuje mimo výrobní prostor provozovny.
(2)	U skladu musí být připraveno nářadí požární ochrany, zdroje požární vody a podle potřeby manipulační místnost.

§ 17

Mezisklad

Mezisklad se umisťuje uvnitř prostoru provozovny. .

§ 18

Příruční sklad

(1)

Příruční sklad se zřizuje v prostoru provozovny, a to ve výrobně výbušnin i mimo ni, podle výrobní technologie a organizace provozu výroby.

(2)

Jsou-li v příručním skladu uvnitř budovy skladovány střeliviny v množství větším než 5 kg, musí mít sklad samostatný východ z budovy a tvořit samostatný požární úsek s požární odolností nejméně 180 minut. Alespoň jedna stěna takového skladu se buduje jako výfuková. Plocha výfukové stěny musí být větší než plocha vypočtená podle vzorce

F = 3 M .10,^-3,

kde	F je výfuková plocha (m²) a M je obložení skladu (kg).

(3)

Obložení příručního skladu, je-li zřízen ve výrobně výbušnin, nesmí být větší, než je potřeba výbušnin pro výrobní proces.

(4)

Jsou-li vchody a výfukové stěny příručního skladu obráceny k výrobnímu nebo skladovému objektu, který se nachází ve vzdálenosti menší, než je vzdálenost vypočtená podle přílohy č. 2, která je součástí této vyhlášky, umístí se mezi ohrožující a ohrožený objekt ochranná stěna.

Díl čtvrtý

Sklady a úschovny výbušnin u odběratelů (§ 19-21)

§ 19

Obecná ustanovení

(1)	Na pracovišti, kde se provádějí trhací práce, se sklad umisťuje tak, aby byl chráněn před nežádoucími účinky trhacích prací.
(2)	U skladu musí být připraveno nářadí požární ochrany a podle potřeby zdroje požární vody.
(3)	Sklad se označuje výstražnými tabulkami vyznačujícími upozornění, příkazy a zákazy, které vyplývají z této vyhlášky.

§ 20

Staveništní sklady

(1)	Staveništní sklad se umisťuje mimo dosah činností, které by jej mohly ohrozit, a to zejména z hlediska vzniku požáru a mechanického poškození.
(2)	Staveništní sklad se umisťuje na suchém nebo odvodněném místě. Manipulační prostor a cesty kolem skladu, po kterých se přenášejí výbušniny, je nutno zajistit proti uklouznutí osob.
(3)	Pokud se ve staveništním skladu skladují společně trhaviny a rozbušky, musí být uloženy v oddělených prostorech tak, aby výbuch rozbušek nezpůsobil výbuch trhaviny.

§ 21

Úschovny výbušnin

(1)	Úschovnou výbušnin je úložný prostor (např. bedna, schránka) na povrchu. V úschovně výbušnin lze uložit nejvýše 100 kg trhavin a 500 kusů rozbušek a 100 m bleskovice. Při společném uložení trhavin a rozbušek musí být trhaviny a rozbušky odděleny přepážkou o tloušťce alespoň 30 mm.
(2)	V úschovně výbušnin smí být výbušniny uloženy ⁷ jen po dobu přítomnosti zaměstnanců na pracovišti. Řádné a bezpečné uložení výbušnin včetně jejich zajištění proti odcizení nebo zneužití zabezpečí střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů a v jeho nepřítomnosti předák nebo vedoucí pracoviště.
(3)	Úschovna výbušnin se umísťuje na málo frekventovaném místě, aby nepřekážela dopravě a v takové vzdálenosti od pracoviště, aby nebyla ohrožena účinky trhacích prací.
(4)	Úschovna výbušnin se zhotovuje z dřevěných desek o tloušťce alespoň 30 mm nebo z plechu o tloušťce alespoň 2 mm.
(5)	Úschovna výbušnin se uzamyká nebo chrání jiným vhodným způsobem před vniknutím nepovolané osoby a označuje se výstražnými tabulkami, pro které platí ustanovení § 19 odst. 3.
(6)	Kovové plochy přicházející do styku s výbušninou se pokryjí hmotou s účinky tlumícími náraz.
(7)	Pokud mezi úschovnami výbušnin není vybudována protipřenosová přepážka na povrchu, která zabrání přímému přenosu detonace, musí být vzdálenost mezi úschovnami výbušnin určena výpočtem podle přílohy č. 2, která je součástí této vyhlášky.
(8)	V úschovně výbušnin lze uložit nezbytné pomůcky k použití výbušnin.
(9)	Do úschovny výbušnin nelze ukládat výbušniny ze selhávek, z nálezu a adjustované náložky.
(10)	V okolí úschovny výbušnin platí zákaz kouření, manipulace s otevřeným ohněm a rozpálenými předměty do vzdálenosti, v níž by mohlo dojít jejich působením ke vzniku požáru nebo výbuchu výbušnin.

Část třetí

Sklady a úschovny výbušnin pod povrchem (§ 22-38)

Díl první

Základní ustanovení (§ 22)

§ 22

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a)	kobkou a výklenkem dílčí prostor pro skladování výbušnin zřízený ve vyraženém podzemním díle, ve kterém zábranu proti přenosu detonace mezi výbušninami skladovanými v sousedních dílčích prostorech zajišťuje uměle vytvořená protipřenosová přepážka,
b)	koeficientem a poměr plochy průchozího, popř. průjezdního otvoru v tlumicí cloně k světlému profilu této chodby,
c)	komorou dílčí prostor pro skladování výbušnin vytvořený vyražením podzemního díla, ve kterém zábranu proti přenosu detonace mezi výbušninami skladovanými v sousedních komorách zajišťuje mezikomorový přirozený horninový celík,
d)	malým skladem sklad, v jehož dílčím prostoru pro skladování výbušnin (výklenku) je dovoleno skladovat nejvíce 150 kg trhavin nebo 10 000 ks rozbušek nebo 10 kg ostatních výbušnin, přičemž celková hmotnost skladovaných výbušnin nesmí přesáhnout 1500 kg trhavin a 20 000 ks rozbušek nebo 20 kg ostatních výbušnin,,
e)	počvou spodní plocha skladu,
f)	protipřenosovou přepážkou vrstva vhodného tlumicího nehořlavého materiálu nebo přirozený horninový celík zamezující přenosu detonace,
g)	protitlakovou bezpečnostní uzávěrou hrázový objekt s ocelovými dveřmi určený k zadržení tlakové vzdušné vlny a výbuchových zplodin před jejich proniknutím do dalších podzemních pracovišť,
h)	přístupovou chodbou chodba vedoucí od užívaných podzemních či povrchových prostor k nejbližšímu dílčímu prostoru pro skladování výbušnin,
i)	skladem výbušnin pod povrchem podzemní dílo nebo soubor podzemních děl s přirozeným horninovým nadložím ohraničený vstupními dveřmi, a jde-li o sklad s výdušným dílem, též zajištěním v tomto výdušném díle,
j)	tlumicí clonou místní zúžení profilu chodby určené k redukci tlaku na čele tlakové vzdušné vlny při výbuchu výbušnin,
k)	tlumicím prvkem zalomení přístupové chodby s nárazovou chodbicí nebo tlumicí clona,
l)	velkým skladem sklad, v jehož dílčím prostoru pro skladování výbušnin (komoře, kobce) je dovoleno skladovat nejvíce 2500 kg trhavin nebo 200 000 ks rozbušek nebo 200 kg ostatních výbušnin, přičemž celková hmotnost skladovaných výbušnin je určena počtem dílčích prostorů pro skladování výbušnin,
m)	zvláštní úschovnou výbušnin pod povrchem (dále jen „úschovna výbušnin“) zvláštní schránka (bedna, důlní vůz, kontejner apod.) v blízkosti místa spotřeby, ve které je dovoleno krátkodobě, nejdéle po dobu 24 hodin, ukládat výbušniny určené k použití.

Díl druhý

Sklady (§ 23-37)

§ 23

Umístění skladu

(1)

Sklad se umísťuje

a)	v dostatečně pevných a soudržných horninách,
b)	v oblasti, která není ohrožena průvaly vod, zvodnělých hornin apod.,
c)	v místech, kde za obvyklých okolností nehrozí nahromadění výbušné směsi plynů, par nebo prachů,
d)	v oblasti, kde nehrozí nebezpečí průtrží hornin a plynů, záparů nebo otřesů horninového masivu,
e)	v místech, kde dílčí prostory pro skladování výbušnin mají přípustnou vzdálenost k objektům určenou podle odstavce 3.

(2)

Velký sklad spojený podzemními díly s dalšími podzemními pracovišti, kromě podmínek uvedených v odstavci 1, smí být umístěn jen v místech, kde lze zajistit odvádění větrů do výdušného větrního proudu, který již neodvětrává další pracoviště, na kterém se provádí ražba nebo dobývání, nebo na povrch.

(3)

Součástí projektové dokumentace je stanovení nejmenší přípustné vzdálenosti dílčího prostoru pro skladování výbušnin k objektům. Tato vzdálenost se vypočítá podle přílohy č. 3, která je součástí této vyhlášky.

§ 24

Sestava skladu

(1)

Sklad má

a)	nejméně jeden dílčí prostor pro skladování výbušnin,
b)	přístupovou chodbu,
c)	vstupní dveře,
d)	místo pro příjem a výdej výbušnin.

(2)

Dílčí prostory pro skladování výbušnin jsou od sebe odděleny tak, aby bylo zamezeno přenosu detonace výbušnin mezi dílčími prostory.

§ 25

Vybavení a zabezpečení skladu

(1)	Sklad se zabezpečí proti pádu horniny.
(2)	Prochází-li velkým skladem uhelná sloj, stěny a strop se v těchto místech vyzdí nebo vybetonují.
(3)	Počva musí být z materiálu, který zajišťuje bezpečnou chůzi. Je-li v něm položena kolej, kolejnice se zapustí do počvy a prostor mezi nimi se vyrovná.
(4)	Závěsná dráha musí mít zařízení proti uvolnění a posunu nosného vozíku během manipulace a skladování výbušnin.
(5)	Zařízení pro uložení výbušnin, např. podstavce, skříně, police, palety, se upevňují a zajišťují proti převrácení a jsou konstruována tak, aby zajišťovala dodržení stanovených vzdáleností při uložení výbušnin a bezpečnou manipulaci s nimi. Kovové ukládací plochy se pro uložení rozbušek pokryjí vhodnou tlumicí hmotou, např. gumou, dřevem, plstí. Jsou-li ukládací plochy z manipulačních důvodů skloněny, nesmí být jejich sklon větší než 5°.
(6)	Ochranný nátěr proti korozi nesmí s výbušninami tvořit nebezpečné sloučeniny.
(7)	Teplota a vlhkost ve skladu se kontrolují tak, aby byly dodrženy podmínky stanovené pro skladování výbušnin.

§ 26

Přístupové chodby

(1)

Přístupové chodby mají nejmenší světlý průřez u malého skladu 3 m2, u velkého skladu 7 m2 a u velkého skladu jednokomorového nebo jednokobkového 5 m2.

(2)

Délka přístupových chodeb je

a)	v malém skladu nejméně 5 m,
b)	ve velkém skladu nejméně 60 m.

(3)

Přístupové chodby velkého skladu se zřizují nejméně se třemi zalomeními pod úhlem nejvýše 90 při délce dílčích úseků chodby nejméně 15 m. U každého zalomení ve směru od komory, popř. kobky se zřídí nárazová chodbice ve stejném nebo větším profilu než přístupová chodba a její délka musí být nejméně 4 m.

(4)

Od požadavků odstavce 3 se lze odchýlit, splňují-li přístupové chodby velkých skladů tyto podmínky:

a)	jsou v nich zřízeny nejméně tři tlumicí clony, přičemž každá z nich zahradí profil chodby tak, aby hodnota koeficientu a byla nejvýše 0,28,
b)	délka tlumicí clony měřená v podélné ose chodby není menší než 40 % šířky chodby, nejméně však 1,8 m,
c)	vzdálenost mezi jednotlivými clonami, mezi clonou a protitlakovou bezpečnostní uzávěrou a mezi clonou a komorou, popř. kobkou není menší než 15 m,
d)	tlumicí clony jsou z betonu v celém profilu chodby s výjimkou otvoru pro průchod, popř. průjezd, přičemž beton je zalitý až k rostlé hornině po celém obvodu profilu chodby,
e)	průchodní, popř. průjezdní otvory v sousedních tlumicích clonách jsou v chodbě situovány tak, aby se jejich profily vzájemně nepřekrývaly nebo chodba byla v úseku umístění tlumicích clon ve vhodném poloměru zakřivena.

(5)

Je-li přístupová chodba velkého skladu provedena s hladkou výztuží, např. tvárnice, beton, počet tlumicích prvků se zvýší na čtyři.

(6)

Přístupové chodby velkých skladů nemusí splňovat požadavky odstavce 2 písm. b), odstavců 3, 4 a 5, jestliže nevedou do užívaných prostorů. Pokud vedou na povrch, musí být před jejich ústím zřízen ochranný val.

(7)

Výztuž důlních děl do vzdálenosti nejméně 10 m od jejich průniku s přístupovou chodbou musí být nehořlavá.

§ 27

Protitlaková bezpečnostní uzávěra

(1)	Protitlaková bezpečnostní uzávěra (dále jen "uzávěra") se zřizuje ve velkém skladu v blízkosti vstupních dveří, popř. jiných zajišťovacích zařízení ve vzdálenosti nejméně 15 m od nejbližšího tlumicího prvku, jestliže přístupové chodby vedou do užívaných podzemních prostorů.
(2)	Uzávěra jako celek musí odolat přetlaku nejméně 1 MPa a musí mít dveře pro průchod, popř. průjezd a větrací otvor zajišťující předepsané větrání skladu.
(3)	Dveře jsou trvale uzavřeny kromě doby nezbytné pro průchod nebo průjezd. Otevření dveří je signalizováno na místo stálé služby, např. dispečink.
(4)	Větrací otvor podle odstavce 2 se opatří bezpečnostní klapkou, která se v případě exploze skladovaných výbušnin v komoře nebo v kobce působením tlakové vzdušné vlny samočinně uzavře. Bezpečnostní klapka v uhelných dolech je oboustranná.

§ 28

Zajištění skladu

(1)	V projektové dokumentaci skladu se stanoví způsob zajištění skladu proti odcizení nebo zneužití výbušnin, který u velkého skladu posoudí znalec nebo podnikatel provádějící zabezpečování objektů.
(2)	Sklady se zajistí elektronickou zabezpečovací signalizací. U hlubinných dolů postačí, když se vstupní dveře do skladu opatří zařízením signalizujícím jejich otevření na místo trvalé obsluhy.
(3)	Přístupové chodby do skladu musí být uzavřeny vstupními dveřmi. Jiná díla, která by mohla umožnit přístup do skladu, např. větrací vrt, se vhodným způsobem zajistí proti vstupu nepovolaných osob.
(4)	Komory nebo kobky musí být odděleny od přístupové chodby skladovými dveřmi. Pokud je ve skladu zřízena výdejna, musí být skladové dveře též mezi ní a nejbližším dílčím skladovým prostorem.
(5)	Dveře se budují s výškou nejméně 1,8 m a šířkou nejméně 1 m. Rám dveří se zhotoví z oceli průřezu rovnoramenného L o rozměrech nejméně 40 x 40 x 4 mm. Dveře se usadí do zárubně tak, aby rám dveří do ní zapadal, a zajistí se proti deformaci a vysazení ze závěsu. Vstupní dveře se opatří dvěma různými z vnitřní strany osazenými zámky. Skladové dveře se opatří zámkem osazeným z vnitřní strany dveří. Práh dveří nesmí vyčnívat nad počvu.
(6)	Vstupní a skladové dveře mohou být mřížované nebo plné.
(7)	Mřížoví dveří se zhotoví z ocelových tyčí o průřezu nejméně 1,5 cm2, přičemž styky tyčí se zavaří. Délkový rozměr mřížových ok nesmí být větší než 80 mm. Skříň zámku musí být zajištěna podložkou z plechu o tloušťce nejméně 5 mm přesahující skříň po celém jejím vnějším obvodu o 250 mm.
(8)	Plné dveře mají rám úhlopříčně vyztužený a zvenčí opatřený plechem o tloušťce nejméně 1,5 mm.

§ 29

Výdejna výbušnin

(1)	Pro výdej nebo příjem výbušnin se ve velkém skladu zřizuje výdejna výbušnin. To neplatí pro jednokomorový nebo jednokobkový sklad.
(2)	Jako výdejna výbušnin slouží první komora nebo kobka za skladovými dveřmi. Ve výdejně lze skladovat nejvíce 800 kg trhavin a současně nejvíce 4000 ks rozbušek. Rozbušky se ukládají ve schránce v přední části výdejny.
(3)	Schránka pro uložení rozbušek se umisťuje v pevném boku komory jako zděná, betonová anebo kovová opatřená dřevěným obložením. Schránka se zapustí do boku komory až po přední stěnu (dvířka). Dvířka jsou z plechu o tloušťce nejméně 1,5 mm, zajištěna proti deformaci a vysazení a opatřena zámkem.
(4)	Schránka pro uložení rozbušek se opatřuje přihrádkami tak, aby se rozbušky mohly ukládat volně a byly odděleny podle jednotlivých typů a časových stupňů.
(5)	Vzdálenost mezi schránkou pro uložení rozbušek a trhavinami je nejméně 2 m.
(6)	Pod schránkou pro uložení rozbušek se umisťuje pevný a stabilní manipulační stůl, popř. police.
(7)	Pro výdej nebo příjem výbušnin v malém skladu se v prostoru vstupních dveří zřizuje výdejní pult.
(8)	Manipulační stůl, police a výdejní pult se opatřuje vhodnou hmotou tlumící nárazy a jejich okraje dřevěnými lištami převyšujícími povrch tlumicí hmoty.

§ 30

Komory a kobky

(1)	Mezi komorami i mezi kobkami jsou protipřenosové přepážky.
(2)	Tloušťka protipřenosové přepážky mezi komorami je nejméně 3 m. Pokud jsou protipřenosové přepážky z tvrdé a kompaktní horniny, např. z granodioritu, jejich tloušťka se zvyšuje na dvojnásobek.
(3)	Protipřenosové přepážky mezi kobkami mohou být z betonu nebo z betonu v kombinaci s pískem a jejich tloušťka nesmí být menší než 3 m. Tyto přepážky vyplňují celý profil podzemního díla, ve kterém jsou zřízeny, s výjimkou otvoru pro průchod, popř. průjezd, jehož světlý profil nesmí přesáhnout 15 % profilu podzemního díla.
(4)	Při použití písku jako součásti protipřenosové přepážky se technickými opatřeními, např. trvalou drenáží, zabezpečí, aby jeho vlhkost nepřesáhla 10 %.
(5)	Šířka komory je nejméně 3 m a šířka kobky nejméně 5m. Šířkou se rozumí vzdálenost mezi sousedními protipřenosovými přepážkami.
(6)	Proti ústí každé komory se v prodloužení její osy vyrazí nárazová chodbice, jejíž světlý profil je stejný nebo větší než profil komory a jejíž délka je nejméně 2 m.

§ 31

Skladování výbušnin v komorách nebo kobkách

(1)

V komoře nebo kobce se skladuje nejvýše:

a)	1000 kg želatinovaných trhavin s obsahem kapalných esterů kyseliny dusičné nad 40 % nebo trhavin se stabilizovanou detonační rychlostí nebo,
b)	1500 kg želatinovaných trhavin s obsahem kapalných esterů kyseliny dusičné od 20 % do 40 % nebo střelivin nebo,
c)	2500 kg ostatních trhavin.

(2)

Skladování rozněcovadel se řídí hmotností jejich výbušné náplně. V jedné komoře nebo kobce lze skladovat nejvýše 200 000 ks rozbušek nebo 200 kg ostatních výbušnin, pokud jejich množství umožní bezpečnou manipulaci s nimi.

(3)

V komoře nebo kobce je:

a)	šířka manipulačního prostoru nejméně 1,2 m a jeho výška nejméně 1,9 m,
b)	nejmenší vzdálenost skladovaných výbušnin od ústí komory nebo kobky 0,5 m, od počvy 0,2 m a od stěn 0,3 m. Uvedené vzdálenosti se zajišťují technickými opatřeními (policemi, zarážkami apod.),
c)	při skladování výbušnin ve vozech ponechána volná šířka po jedné straně nejméně 0,6 m.

§ 32

Výklenky

(1)	Mezi výklenky se zřizuje protipřenosová přepážka z písku nebo z betonu.
(2)	Tloušťka protipřenosové přepážky je nejméně 1,75 m.
(3)	Protipřenosová přepážka musí přesahovat obrys uložených výbušnin nejméně o 0,1 m.
(4)	Při použití písku v protipřenosové přepážce se technickými opatřeními, např. trvalou drenáží, zabezpečí, aby jeho vlhkost nepřesáhla 10 %.
(5)	Šířka výklenku nesmí být menší než 0,8 m.

§ 33

Skladování výbušnin ve výklencích

(1)	Ve výklenku se skladuje nejvýše 150 kg trhavin nebo 10 000 ks rozbušek nebo 10 kg ostatních výbušnin, pokud jejich množství umožní bezpečnou manipulaci s nimi.
(2)	Šířka manipulačního prostoru u výklenku je nejméně 1,2 m a jeho výška nejméně 1,9 m.
(3)	Výbušniny se ve výklenku ukládají ve vzdálenosti nejméně 0,2 m od počvy a 0,3 m od zadní stěny podzemního díla.

§ 34

Větrání skladu

Sklad musí být větrán průchodním větrním proudem nebo separátním větráním tak, aby nebyly překročeny nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší. ⁸

§ 35

Odvádění vody

(1)	Sklad se chrání před kapající vodou. Cesty pro chůzi nesmí být kluzké.
(2)	Voda ze skladu se odvádí. Zařízení pro její odtok přes protitlakovou bezpečnostní uzávěru musí splňovat podmínku uvedenou v § 27 odst. 2.
(3)	S odtékající vodou nesmí být ze skladu odnášeny chemické sloučeniny pocházející ze skladovaných výbušnin.

§ 36

Elektrická zařízení

Elektrická zařízení ve skladu musí vyhovovat požadavkům na elektrická zařízení podle zařazení prostorů s nebezpečím požáru nebo výbuchu v podzemí. ⁹

§ 37

Požární zajištění skladu

(1)	Výztuž ve skladu je nehořlavá. Stavební výrobky ze dřeva je možné použít pouze s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B klasifikovanou podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb⁴.
(2)	Velký sklad, jehož přístupové chodby vedou do užívaných důlních děl, se vybaví požárním vodovodem s tryskami nasměrovanými na uložené výbušniny. Ovládací ventil požárního vodovodu se umístí před protitlakovou bezpečnostní uzávěru.

Díl třetí

Úschovny výbušnin (§ 38)

§ 38

(1)

Úschovnou výbušnin může být

a)	bedna zhotovená z dřevěných desek o tloušťce alespoň 30 mm nebo z plechu o tloušťce alespoň 2 mm,
b)	schránka zapuštěná do boku podzemního díla,
c)	důlní vůz nebo kontejner zajištěný proti nežádoucímu přemístění (např. připoutáním řetězy) nebo umístěný v prostoru důlního díla odděleném mřížemi a mřížovými dveřmi a upravený proti možnému odcizení nebo zneužití výbušnin (dále jen "důlní vůz").

(2)

V úschovně výbušnin tvořené bednou nebo schránkou lze uložit nejvýše 100 kg trhavin a 100 m bleskovice nebo 500 ks rozbušek. Při společném uložení trhaviny a rozbušek nesmí přesáhnout hmotnost trhavin 20 kg a počet rozbušek 200 ks, přičemž trhaviny a rozbušky musí být odděleny přepážkou o tloušťce alespoň 30 mm.

(3)

V úschovně výbušnin tvořené důlním vozem lze uložit nejvýše 200 kg trhavin nebo 500 ks rozbušek.

(4)

Je-li v blízkosti místa spotřeby umístěno více beden nebo schránek, musí být vzdálenost mezi nimi nejméně 10 m, pokud mezi nimi není zřízena protipřenosová přepážka podle § 32 odst. 2 až 4. Pro jedno místo spotřeby smí být umístěn pouze jeden důlní vůz; důlní vůz s bednou nebo schránkou nelze kombinovat.

(5)

V bedně nebo schránce smí být výbušniny uloženy jen po dobu přítomnosti zaměstnanců na pracovišti, v důlním voze i po dobu krátkodobé nepřítomnosti zaměstnanců na pracovišti, např. při střídání směn. Řádné a bezpečné uložení ⁷ výbušnin včetně jejich zajištění proti odcizení nebo zneužití zabezpečí střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů a v jeho nepřítomnosti předák nebo vedoucí pracoviště.

(6)

Důlní vůz se opatří nejméně dvěma na vnitřní straně osazenými zámky s různými klíči.

(7)

Na úschovnu výbušnin se dále vztahují ustanovení § 21 odst. 5, 6, 8 a 9.

Část čtvrtá

Provoz skladů (§ 39-44)

Díl první

Vybavení skladů a skladování výbušnin (§ 39-42)

§ 39

Vybavení skladů

(1)	Zařízení potřebné k provozu skladu, pomůcky k udržování čistoty a pořádku ve skladu a prostředky osobní hygieny zaměstnanců stanoví organizace.
(2)	Na vhodném místě ve skladu nebo v manipulační místnosti se vyvěsí pokyny k zacházení s výbušninami, a to pro každý skladovaný druh.
(3)	Ve skladu se používají pomůcky a zařízení jen z takového materiálu, který vylučuje ohrožení výbušnin mechanickou jiskrou nebo výbojem statické elektřiny.
(4)	Na vnitřní straně vstupních dveří je uvedeno číslo rozhodnutí, kterým bylo povoleno sklad užívat, ¹⁰ obložení skladu a jméno vedoucího skladu nebo osoby odpovědné za sklad.
(5)	Sklad, ve kterém jsou skladovány výbušniny, musí být vybaven funkčním zařízením pro měření teploty a vlhkosti ve skladu.
(6)	Není-li ve skladu nikdo přítomen, musí být sklad uzamčen. Okna meziskladu a příručního skladu nemusí být uzavřena, jsou-li opatřena pevnou drátěnou sítí o velikosti ok nejvýše 0,02 m pevně zakotvenou v okenním otvoru.
(7)	Klíče od skladu, včetně náhradních klíčů, se ukládají pouze na místě určeném v provozní dokumentaci. Klíče musí být zajištěné proti odcizení nebo neoprávněnému použití a kdykoliv přístupné kontrolním orgánům. Věty první a druhá se použijí obdobně i při jiném způsobu uzamčení skladu.

§ 40

Způsob skladování výbušnin

(1)	Ve skladech se smí skladovat jen ty druhy výbušnin a jen v množství uvedeném v rozhodnutí, ¹⁰ kterým bylo povoleno sklad užívat.
(2)	Pokud je ve skladu povoleno skladovat výbušniny různých druhů, jednotlivé druhy se ukládají odděleně a zřetelně se označují. Odděleným uložením je uložení výbušnin v expedičních obalech, u výrobce též v mezioperačních obalech, v samostatných hranicích. Ve skladu, kde nelze dodržet podmínku odděleného uložení, nesmí dojít k záměně jednotlivých druhů.
(3)	Výbušniny, které nebyly povoleny k uvedení do oběhu, např. vývojové výrobky nebo dovážené výrobky před jejich uvedením do oběhu, se skladují podle podmínek stanovených výrobcem.
(4)	Všechny obaly, v nichž se výbušniny skladují, se opatří trvanlivým a dobře viditelným označením.
(5)	Výbušniny se mohou skladovat pouze v neporušených obalech výrobce a ukládají se tak, aby směřovaly víkem nebo uzávěrem vzhůru a aby bylo viditelné jejich označení a datum výroby. Pro skladování u odběratelů platí též ustanovení § 41 odst. 8.
(6)	Obaly sloužící k mezioperačnímu skladování výbušnin u výrobce se označují způsobem předepsaným v provozní dokumentaci.
(7)	Výbušniny, u nichž vznikla pochybnost o jejich nezávadnosti, je nezbytné přezkoušet nebo zničit a nesmějí být skladovány společně s jinými výbušninami. Ničení smí provádět pouze pyrotechnik¹¹ a ničení trhavin a rozněcovadel k nim též technický vedoucí odstřelů.
(8)	Výbušniny určené ke zničení musí být ukládány na místě k tomu určeném a odděleně od ostatních výbušnin.
(9)	Ve skladu a v jeho blízkosti nesmí být skladovány hořlaviny nebo jiné hořlavé a snadno zápalné látky a předměty.

§ 41

Společné skladování výbušnin

(1)

Společně lze skladovat pouze výbušniny, které jsou podle přílohy č. 4 k této vyhlášce navzájem snášenlivé, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

(2)

Společně s jinými výbušninami nelze skladovat

a)	rozbušky nebo jiná rozněcovadla, kromě případů uvedených v odstavcích 8 a 9,
b)	černý prach nebo slože obdobného složení jako černý prach,
c)	třaskaviny nebo třaskavé slože, kromě případů uvedených v odstavci 4,
d)	kapalné estery kyseliny dusičné,
e)	pyrotechnické slože, nebo
f)	výbušniny obsahující chlorečnan nebo chloristan.

(3)

Je-li černý prach zabalen v expedičním obalu, lze jej společně skladovat v jedné skladovací místnosti s jinými výbušninami, kromě výbušnin uvedených v odstavci 2. Jednotlivé druhy výbušnin však musí být uloženy odděleně v hranicích, přičemž žádný expediční obal nesmí být otevřený.

(4)

Společně lze skladovat třaskaviny s třaskavými složemi vyrobenými na téže bázi, např. třaskavou rtuť a slože na bázi třaskavé rtuti.

(5)

Výbušniny kyselého charakteru, např. kyselina pikrová a kyselina styfnová, se nesmí skladovat společně s trhavinami a pyrotechnickými složemi, jejichž složkami jsou kovové prášky nebo sloučeniny těžkých kovů.

(6)

Ostatní druhy výbušnin mohou být společně skladovány pouze tehdy, jsou-li v expedičním balení a umístěny v oddělených a označených hranicích. Toto se nevztahuje na staveništní sklady, kde stačí pouze zřetelné označení společně skladovaných výbušnin.

(7)

V meziskladech a příručních skladech lze výbušniny společně skladovat též v mezioperačních obalech.

(8)

Ve skladech u odběratelů se skladují průmyslové trhaviny a rozněcovadla pouze v expedičním balení, přitom smí být otevřen pouze jeden obal od každého druhu. Trhaviny a rozněcovadla musí být uloženy ve skladech pod povrchem v samostatných kobkách, komorách nebo výklencích, ve staveništních skladech ve zvláštní příhradě nebo skřínce a v ostatních skladech na povrchu v prostorách k tomu určených a povolených.

(9)

Ve skladech smí být bleskovice uložena společně s trhavinami.

(10)

Ve skladech nesmí být skladovány adjustované náložky.

(11)

Jsou-li ve skladech skladovány výbušniny připravované pro výzkumné účely s dosud neprověřenými vlastnostmi nebo se sníženou stabilitou, smí být skladovány pouze v oddělených skladových prostorech za podmínek stanovených výrobcem.

§ 42

Způsob uložení výbušnin

(1)

Výbušniny se ukládají:

a)	třaskaviny a třaskavé slože v jedné vrstvě na stoly nebo do regálů způsobem stanoveným výrobcem,
b)	rozbušky, roznětky, zápalky, elektrická rozněcovadla, zapalovače a podobné výrobky v obalech do regálů; jsou-li tyto výrobky v truhlících a elektrické rozbušky v expedičním balení, smí se ukládat i v hranicích,
c)	kapalné výbušniny do nádob za podmínek stanovených výrobcem,
d)	ostatní zabalené výbušniny do regálů nebo v hranicích, a to buď samostatně, nebo na paletách.

(2)

Při ukládání výbušnin do regálů jsou stanoveny tyto vzdálenosti:

a)	pro manipulaci ve skladu mezi regály nebo mezi regály a stěnami nejméně 1,2 m,
b)	vrchní police regálu od podlahy pro rozbušky, roznětky, zápalky, elektrická rozněcovadla, zapalovače a podobné výrobky nejvýše 1,65 m, pro ostatní nejvýše 1,8 m,
c)	spodní police od podlahy nejméně 0,2 m,
d)	mezi vrchní stranou uložených výbušnin a stropem nebo konstrukcí střechy nejméně 0,6 m.

(3)

Při ukládání výbušnin v hranicích jsou stanoveny tyto vzdálenosti:

a)	mezi hranicemi nejméně 0,6 m,
b)	pro nakládání a vykládání proti dveřím a mezi hranicí a čelní stěnou nejméně 1,2 m,
c)	hranice od stěn skladu nejméně 0,05 m pro větrání,
d)	mezi sériemi v hranici nejméně 0,1 m,
e)	mezi vrchní stranou hranice a stropem nebo pozednicí nejméně 0,6 m.

(4)

Při ukládání výbušnin kromě trhavin mají hranice rozměry:

a)	při použití mechanizačních prostředků výšku nejvýše 2,0 m od podložky,
b)	šířku nejvýše 5,0 m.

(5)

Při ukládání trhavin mají hranice rozměry a vrstvení:

a)	ve skladu u odběratele výšku hranice u přepravních obalů ze dřeva a z lepenky nejvýše 1,8 m od podložky, při použití mechanizačních prostředků u obalů ze dřeva nejvýše 3,0 m od podložky,
b)	ve skladu u výrobce výšku hranice přepravních obalů ze dřeva a z lepenky určenou výrobcem,
c)	nejvýše šest vrstev naležato uložených samonosných pytlů z plastu o tloušťce nejméně 0,2 mm, obsahujících nejvýše 30 kg netvarované sypké trhaviny,
d)	pokud při skladování podle písmena c) během spotřební doby dojde k tvrdnutí trhaviny jejich tlakem, je nezbytné počet vrstev v hranici snížit až na jednu vrstvu a zkrátit dobu skladování. Skladují-li se obaly v jedné vrstvě, lze je skladovat i nastojato.

(6)

Při ukládání výbušnin v obalech na podlaze se musí používat podložky délkou odpovídající rozměrům hranice. Tyto podložky nahrazují svlaky na bednách.

(7)

Při skladování nitrocelulózy v pytlích je dovoleno jejich uložení s uzávěry ve vodorovné poloze, při ukládání na podlaze se podložky používat nemusí.

(8)

Ve skladu se výbušniny ukládají přehledně a tak, aby nemohly samovolně spadnout. Skutečnou výšku hranice určí organizace podle nosnosti spodních vrstev obalů a nosnosti podlahy skladu. Obaly s výbušninami se ukládají tak, aby byl umožněn snadný přístup k jednotlivým druhům výbušnin. Police k ukládání výbušnin je nutno zabezpečit proti převržení. Krabice s výbušninami je nutno zabezpečit tak, aby nemohly z police vypadnout. Nosnost polic nesmí být překročena. V základním skladu smí být od každého druhu výbušniny otevřen pouze jeden expediční obal, který však musí být přikryt.

(9)

V meziskladu a v příručním skladu lze skladovat výbušniny v obalech předepsaných v provozní dokumentaci.

Díl druhý

Práce ve skladu (§ 43-44)

§ 43

Zacházení s výbušninami ve skladu

(1)	Zacházet s výbušninami ve skladu mohou jen osoby k tomu způsobilé. ¹²
(2)	Organizace je povinna zaměstnance ve skladu pravidelně školit a ověřovat jejich znalosti v termínech, které sám stanoví. O plnění této povinnosti musí podnikatel vést záznamy.
(3)	Pro každý sklad určí organizace vedoucího skladu, podle potřeby též jeho zástupce, který odpovídá za přejímání a vydávání výbušnin a za řádný a bezpečný provoz skladu. Toto ustanovení se nevztahuje na příruční sklad, za nějž odpovídá zaměstnanec určený organizací.
(4)	Při manipulaci s výbušninami ve skladu a při jejich dopravě je nutné postupovat s největší opatrností. Pro bezpečnou manipulaci s výbušninami se používají vhodné mechanizační prostředky, které zajistí organizace.
(5)	Do skladů černého prachu a směsí jemu podobných, jakož i do skladů třaskavin se smí vstupovat pouze v bezpečnostní obuvi. Toto ustanovení se nevztahuje na sklad, v němž se ukládají výbušniny v expedičním balení. V ostatních skladech smí být používána běžná neokovaná obuv.
(6)	Sklad a jeho okolí je nutné udržovat v pořádku a čistotě.
(7)	Ve skladu a jeho nejbližším okolí se mohou provádět jen práce související s vlastním provozem skladu a jeho údržbou.
(8)	Otevírání, zavírání a přebalování obalů s výbušninami, odebírání vzorků a podobné činnosti se smí ve skladu provádět jen ve vyhrazeném prostoru odděleném od skladovaných výbušnin. Ve skladu s obložením 500 kg nebo menším lze takovou manipulaci provádět ve skladovém prostoru, avšak pouze na místě určeném v provozní dokumentaci.
(9)	Při opravách a úpravách skladu, které mohou ohrozit skladované výbušniny, je nutno tyto výbušniny ze skladu odstranit. Potřebná opatření a rozsah prací stanoví organizace písemně.

§ 44

Zacházení s ohněm a kouření

(1)	Ve všech prostorách určených pro skladování výbušnin a v jejich bezprostřední blízkosti platí zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm a rozpálenými předměty. Do těchto prostor se rovněž nesmí přinášet předměty, jimiž je možno založit oheň nebo způsobit výbuch, např. zápalky a zapalovače.
(2)	Zákazy kouření a manipulace s ohněm musí být vyznačeny před vstupem do tohoto prostoru a podle rozhodnutí organizace i na vhodných místech uvnitř objektu viditelným způsobem na trvanlivých tabulkách.
(3)	Kouření může organizace povolit jen v prostoru k tomu určeném a zřetelně označeném. Tento prostor musí být bezpečně oddělen od prostoru, kde hrozí nebezpečí výbuchu nebo požáru.

Část pátá

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 45-48)

§ 45

Výjimky

Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.

§ 46

Společná a přechodná ustanovení

(1)	Vyhláška se nevztahuje na sklady povolené do užívání přede dnem její účinnosti.
(2)	U skladů na povrchu povolených do užívání přede dnem účinnosti této vyhlášky musí být provedeno jejich zajištění podle § 7 nejpozději do 31. července 1996.
(3)	U skladů pod povrchem povolených do užívání přede dnem účinnosti této vyhlášky musí být provedeno jejich zajištění podle § 28 odst. 1 a 2 nejpozději do 31. července 1996.

§ 47

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se § 5 až 22 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 173/1992 Sb.

§ 48

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1995.

Předseda:

Ing. Bartoš v. r.

Příloha č. 1

Třídy nebezpečí výbušnin

Výbušniny se podle chování při výbušné přeměně zařazují do těchto tříd nebezpečí:

třída A - výbušniny nebezpečné hromadným výbuchem, při němž je okolí ohrožováno tlakovými účinky a vymršťovanými úlomky. Závažnost škod a rozsah poškození jsou závislé na množství výbušniny,

třída B - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, při požáru vybuchují jednotlivě. Tlakový účinek je omezen na bezprostřední okolí, na stavbách v blízkém okolí vznikají jen malé škody. Vymršťované předměty mohou vybuchnout, a tím přenášet požár a výbuch,

třída C - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, jejich požár vyvolává silné tepelné účinky a může se rychle rozšiřovat. Okolí je ohroženo hlavně plameny, tepelným zářením a vyletujícími hořícími díly. Předměty mohou jednotlivě vybuchovat a být vrženy do okolního prostoru. Ohrožení staveb v bezprostředním okolí působením vzdušných rázových vln je malé,

třída D - výbušniny nepředstavující žádné významnější nebezpečí pro okolí. Účinky jsou omezeny na jednotlivé obaly, při požáru nevybuchuje celý obsah jednotlivého balení. Jsou schopny odhořívání, předměty mohou jednotlivě vybuchovat. Nevznikají úlomky nebezpečné velikosti, dolet úlomků je malý.

Třída a skupina nebezpečí	Pořadové číslo	Skladovaná látka, směs nebo předmět
AI	1	Třaskavá rtuť, azidy olova a stříbra, tricinát, dinitrodiazofenol, tetrazen a jiné třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, nebo výbušniny nepřipuštěné k přepravě podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)
	2	Třaskavé slože pro rozněcovadla obsahující třaskaviny uvedené pod poř. č. 1 v suchém stavu
AII	3	Vysokobrizantní kapalné trhaviny (nitroglycerin, diglykoldinitrát, nitro- glykol apod.)
	4	Neflegmatizované a do 10 % flegmatizované vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu, trhací želatina
	5	Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující trhaviny uvedené pod poř. č. 4
AIII	6	Vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi flegmatizované více než 10 %, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu
	7	Černý prach ve volném a lisovaném stavu
	8	Trhaviny sypké, poloplastické, plastické, emulzní trhaviny a trhaviny typu slurry iniciovatelné rozbuškou s iniciační mohutností odpovídající REF. DET 3¹³
	9	Plastické trhaviny na bázi trhavin uvedených pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je obsahují (mimo munici)
	10	Trinitroresorcin suchý nebo s obsahem vody do 20 %, tritol, trinitroben- zen, kyselina pikrová a některé další trinitroaromáty suché nebo s obsahem vody do 30 % a jejich směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod poř. č. 4, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují
	11	Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu do 10 %
	12	Pyrotechnické slože skupiny l¹)
	13	Hotová ostrá munice s trhavinovou náplní třídy A
	14	Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), součásti munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží
	15	Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující výbušniny uvedené ve třídě AIII (mimo munici)
	16	Rozněcovadla (zápalky, roznětky, rozbušky, bleskovice), trhací náplně s rozbuškou, ostré zapalovače s počinovou náplní
	17	Bezdýmné prachy drobnozrnné²)
AIV	18	Trhaviny DAP a emulzní trhaviny, které nejsou iniciovatelné rozbuškou s iniciační mohutností odpovídající REF. DET 3¹³ nebo jiné výbušniny v tabulce neuvedené, splňující kritéria pro zařazení do podtřídy 1.5 podle Přílohy A Evropské doho- dy o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)
B	19	Třaskaviny a třaskavé slože s obsahem vody nad 10 %
	20	m-Dinitrobenzen suchý krystalický a některé další dinitroaromáty
	21	Trinitroresorcin s obsahem vody nad 20 %
	22	Nábojky a náboje s nevýbušnou střelou ráže nad 30 mm
	23	Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky, bez počinové náplně, zápalkové šrouby, zažehovače apod.
	24	Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), části munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží, neschopné hromadného výbuchu
	25	Pyrotechnické slože skupiny 2¹)
	26	Pyrotechnické slože skupin 1 a 2 ve slisovaném stavu a výrobky, které je obsahují
	27	Pyrotechnické výrobky, elektrické pilule, výbušky apod.
	28	Výbušniny třídy nebezpečí A, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí B, nebo jiné výbušniny v tabulce neuvedené, pokud splňují kritéria pro zařazení do podtřídy 1.2 nebo 1.6 podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)
C	29	Bezdýmné prachy drobnozrnné*)
	30	Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu od 10 do 25 % a položelatina s obsahem vody do 25 %
	31	Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné pláště)
	32	Bezdýmné prachy všeho druhu (nitrocelulózové, nitroglycerinové, digly- kolové apod.) a náplně z nich, mimo prachy uvedené pod poř. č. 17 a 29
	33	Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným změkčovadlem s přídavkem pigmentu), pouze které jsou klasifikovány jako výbušniny
	34	Položelatina s obsahem vody nad 25 %
	35	Tuhé pohonné hmoty
	36	Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g, zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez počinové nálože
	37	Výbušné předměty obsahující kapalné lehkovznětlivé směsi
	38	Pyrotechnické slože skupiny 3, výbušniny tříd nebezpečí A a B, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí C, nebo jiné výbušniny v tabulce neuvedené, pokud splňují kritéria pro zařazení do podtřídy 1.3 podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)
D	39	Výbušniny tříd nebezpečí A, B a C, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí D, nebo jiné výbušniny v tabulce neuvedené, pokud splňují kritéria pro zařazení do podtřídy 1.4 podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

VYSVĚTLIVKY

¹) Rozdělení pyrotechnických složí:

Do skupiny 1 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu:

slože určené pro dosažení zvukových a zábleskových efektů,

slože zažehovací,

slože zápalné s kyslíkatými solemi, např. chlorečnanové slože s obsahem nejméně 50 % chlorečnanu, slože dvousložkové na bázi kovových prášků (AI, Mg, Al-Mg, Zr apod.) a kyslíkatých solí a peroxidů jako okysličovadel.

Do skupiny 2 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu jen za mimořádných podmínek (např. při prudkém zvýšení tlaku plynů při jejich hoření):

slože osvětlovací,

slože světelné,

slože stopovkové apod.

Do skupiny 3 patří pyrotechnické slože bez nebezpečí výbušného rozkladu:

slože bezplynné a máloplynné pro zpožďovače,

termitové slože,

slože skupiny 2 silně flegmatizované (např. dýmové slože). omezení přechodu hoření v detonaci.

²) Beždymné prachy drobnozrnné se zařadí do tříd a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek s přihlédnutím k souboru technickoorganizačních opatření vedoucích k omezení přechodu hoření v detonaci.

Příloha č. 2

Určení bezpečnostní vzdálenosti

(1)

Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce

S = k. (M) n,

kde S je bezpečnostní vzdálenost (m),

k je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohroženého objektu a stupně jeho poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu,

M je obložení (kg),

n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu.

(2)

Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od skladu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a výrobní objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohroženého objektu, jeho významu, charakteru, terénu apod.

(3)

Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených výrobních objektů kterékoliv třídy a skupiny nebezpečí od skladů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy.

(4)

Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohroženého skladu kterékoliv třídy a skupiny nebezpečí od skladu třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 3 této přílohy.

(5)

U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí, trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obložení M:

možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1,

nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1.

Hodnoty vybraných koeficientů^kekv jsou uvedeny v tabulce č. 4 této přílohy

(6)

Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí A, v nichž se skladují předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m.

(7)

Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí B, u něhož je okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto:

a)	pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a pro výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m, přičemž pro zasypaný ohrožující sklad třídy nebezpečí B se bezpečnostní vzdálenost nestanovuje,
b)	pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 90 m,
c)	pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m,
d)	pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n =1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 60 m,
e)	pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m.

(8)

Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí B, v němž se skladují předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, se stanoví takto:

a)	pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a pro výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m, přičemž pro zasypaný ohrožující sklad třídy nebezpečí B se bezpečnostní vzdálenost nestanovuje,
b)	pro výrobní objekt bez nebezpečí vybuchuje bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m,
c)	pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m,
d)	pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m,
e)	pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 135 m.

(9)

Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 7 a 8 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího a ohroženého objektu.

(10)

Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od skladu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 5 této přílohy.

(11)

Je-li obložení skladu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

(12)

Leží-li ohrožený objekt ve směru nechráněné výfukové plochy skladu třídy nebezpečí C, jsou nejmenší bezpečnostní vzdálenosti:

60 m pro ohroženy výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu,

100 m pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické nebo jiné objekty,

240 m pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice, železnice.

(13)

Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí D s obložením 100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m.

(14)

Je-li obložení skladu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

(15)

Při různém stavebním provedení a umístění objektů nebezpečných výbuchem se určují bezpečnostní vzdálenosti podle těchto zásad:

a)	je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,
b)	jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenost mezi nimi jako pro objekty bez valů,
c)	je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný,
d)	mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem,
e)	u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt.

(16)

Při stanovování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma sklady se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý sklad zvlášť, ale uvažuje se větší z nich.

(17)

Jsou-li ve skladu u výrobce provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu nebo rozšíření požáru, lze použít pro výpočet bezpečnostní vzdálenosti i dílčí obložení.

Tabulka č. 1

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí A

Bezpečnostní pásmo	Ohrožený objekt	Stupeň poškození objektu	n
			1/2	1/3
			k
1	Sklady výbušnin a výrobní ob	Nedojde k přenosu denotace. De	0,5	1,5
	jekty tříd nebezpečí B, C a D,	strukce objektu, úplné rozrušení budov	až	až
	objekty malé důležitosti bez		2,5	8
	trvalé obsluhy
2	Objekty bez nebezpečí výbu chu, správní, sociální, energe tické a jiné stavby, kde se nevy rábějí a nezpracovávají výbuš niny	Poškození rámů oken a dveří, porušení	více	více
		omítky, vnitřních dřevěných příček	než	než
			2,5	8
			až	až
			4,5	15
3	Jednotlivé budovy mimo úze-	Lehká poškození staveb, větší rozsah	více	více
	mí provozovny, silnice, želez-	zničení oken	než	než
	nice		4,5	15
			až	až
			6	22
4	Obce bez souvislé výškové zá-	Částečné poškození zasklených oken	více	více
	stavby		než	než
			6	22
			až	až
			17	60
5	Sídliště s výškovou zástavbou,	Náhodné poškození zasklených oken	více	více
	nemocnice, významné kulturní		než	než
	památky, stavby s vysokou		17	60
	koncentrací osob, např. velká
	obchodní střediska

Tabulka č. 2

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů třídy nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace

Ohrožující objekt		n	Ohrožený výrobní objekt
			Třída a skupina nebezpečí
			AI		AII		AIII		AIV
Obložení (kg)	Stavební provedení						AIII		AIV
Obložení (kg)	Stavební provedení		Stavební provedení
			bez valu	s valem	bez valu	s valem	bez valu	s valem	bez valu	s valem
M < 2000	bez valu	1/2	6,0	2,4	4,0	1,6	3,0	1,2	2,0	0,8
	s valem		2,4	1,2	1,6	0,8	1,2	0,6	0,8	0,4
M > 2000	bez valu	1/3	21	8,5	14	5,7	11	4	6,0	2,5
	s valem		8,5	4,3	5,7	2,8	4	2	2,5	1,3

Tabulka č. 3

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností skladů třídy nebezpečí A mezi sebou, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace

Ohrožující objekt		n	Ohrožený sklad
			Třída a skupina nebezpečí
			AI		AII, AIII		AIV
Oblomení (kg)	Stavební provedení						AIV
Oblomení (kg)	Stavební provedení		Stavební provedení
			bez valu	s valem	bez valu	s valem	bez valu	s valem
M < 2000	bez valu	1/2	4,4	1,8	1,3	0,5	1,0	0,3
	s valem		1,8	0,9	0,5	0,3	0,3	0,2
M > 2000	bez valu	1/3	16,0	6,4	4,6	2,0	3,0	1,4
	s valem		6,4	3,2	2,0	1,1	1,4	0,7

Tabulka č. 4

Koeficienty, jimiž se postihuje energetický obsah výbušnin při výpočtu bezpečnostních vzdáleností

výbušnina	k_ckv
Třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, důlně bezpečné trhaviny II. kategorie, černý prach	0,5
Důlně bezpečné trhaviny I. kategorie	0,65
Protiprachové důlně bezpečné trhaviny	0,8
Vysoko brizantní pevné trhaviny a jejich směsi, plastické trhaviny vyrobené na jejich bázi	1,2

Tabulka č. 5

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí C

Bezpečnostní pásmo	Ohrožený objekt	k
1	Sklady všech tříd nebezpečí, výrobní objekty výbušinářských provozů s nebezpečím výbuchu, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy	1 až 3,5
2	Výrobní objekty bez nebezpečí výbuchu	více než 3.5 až 4.5
3	Správní, sociální, energetické a jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin, silnice, železnice¹)	více než 4.5 až 6.5
4	Obytné budovy mimo území provozovny²)	více než 6,5

VYSVĚLIVKY

1) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost k dopravním cestám je 40 m.

2) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost je 60 m.

Příloha č. 3

Určení vzdálenosti dílčího prostoru pro skladování výbušnin k objektům

(1)

Nejmenší vzdálenost dílčího prostoru pro skladování výbušnin se určí

a)	k objektům důležitým pro nerušený provoz podzemních pracovišť a k nezastavěnému povrchu podle vztahu

b)	k povrchovým objektům podle vztahu

Pro výpočet se používají symboly a jejich hodnoty takto:

S - nejmenší přípustná vzdálenost (m),

M - hmotnost skladovaných trhavin v dílčím prostoru

pro skladování výbušnin (kg),

kl - konstanta prostředí, jejíž hodnota se volí pro

jílovité břidlice	1,83
drobivé břidlice.	1,77
zpevněné sedimenty..	1,66
vyvřelé horniny.	1,51
k2 - seismický ekvivalent trhavin, jehož hodnota
se volí pro
důlní skalní a povrchové trhaviny	1,00
důlně bezpečné protiprachové trhaviny	0,80
důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie.	0,65
důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie	0,50

k3 - rychlost kmitání (mm. s -1), jejíž hodnoty

vyjadřují míru poškození ohroženého objektu.

(2)

posuzování účinků explozí na porušení staveb se člení takto:

a)	prvé známky škod - odlupování malby a vlasové trhlinky v omítce, zejména ve stycích různých materiálů, v připojení příček a v stropních fabionech, jež lze upravit vybílením nebo malbou,
b)	lehké škody - větší trhlinky v omítce, v příčkách a v okolí otvorů, uvolnění samostatných prvků (např. překladů), opadávání malých kusů omítky,
c)	vážné škody - trhliny v nosných zdech, opadávání velkých kusů omítky, opadávání komínového zdiva a střešní krytiny, trhlinky v betonovém zdivu,
d)	destrukce - zřícení příček a částí zdiva, trhliny v železobetonu.

(3)

K porušení staveb zpravidla dochází při těchto rozmezích rychlosti kmitání v mm. s -1:

a) prvé známky škod..	.10 až 30
b) lehké škody	30 až 60
c) vážné škody	60 až 140
d) destrukce	nad 140

U staveb velmi chatrných, jako jsou např. zříceniny hradů, se uvažuje možnost porušení při polovičních hodnotách rychlosti kmitání.

(4)	Spodní hranice jednotlivých rozmezí uvedená v odstavci 3 písm. a) až c) platí pro menší stavby, jako jsou např. rodinné domky založené na základových půdách jemnozrnných zemin s odvozeným normovým namáháním pod 0,15 N. mm-2. U větších objektů dobře ztužených, na základových půdách štěrkovitých zemin, s hladinou podzemní vody nejméně 3 m pod základovou spárou, platí hodnoty vyšší. U dobře ztužených staveb na skalních horninách lze uvedené meze ještě dále zvýšit podle odborného posouzení. Zvýšení mezí uvedených v odstavci 3 písm. a) až d) lze na základě odborného měření seismických účinků a pozorováním ohroženého objektu:
(5)	Rychlost kmitání se měří zpravidla na zdivu nejnižšího podlaží nebo na základech objektu jako na referenčním stanovisku. V místech vlastního porušení je rychlost kmitání vyšší, než jsou hodnoty uvedené v odstavci 3 písm. a) až d).
(6)	Měří-li se účinky na povrchu horniny mimo budovu, např. na budoucím staveništi, je nutno přihlédnout ke změně výchylky i frekvence při přechodu z horniny na budovu. Posuzuje-li se pak intenzita kmitů podle hodnot uvedených v odstavci 3 písm. a) až d), jsou naměřené hodnoty zpravidla na straně bezpečnosti.

Příloha č. 4

Společné skladování výbušnin

Skupina

snášenlivosti

Definice skupin snášenlivosti látek a předmětů:

A Třaskavina

B Výrobek obsahující třaskavinu

C Střelivina nebo jiná deflagrující výbušnina nebo výrobek obsahující takovou výbušninu

D Trhavina, černý prach nebo předmět obsahující trhavinu

E Výrobek, obsahující trhavinu, bez roznětných prostředků a s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly)

F Výrobek obsahující trhavinu s vlastním roznětným prostředkem, s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly) nebo bez hnací náplně

G Pyrotechnická slož nebo výrobek obsahující pyrotechnickou slož nebo výrobek obsahující jak výbušninu, tak osvětlovací, zápalnou, slzotvornou nebo dýmotvornou látku (kromě výrobků aktivovaných vodou nebo výrobků, které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroforní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly)

H Výrobek, který obsahuje výbušninu a bílý fosfor

J Výrobek, který obsahuje výbušninu a hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel

L Výbušnina nebo výrobek obsahující výbušninu, které představují zvláštní nebezpečí (např. pro svoji aktivaci vodou nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroforní látky) a vyžadující oddělení jednotlivých druhů

N Výrobky, které obsahují jen velmi málo citlivé látky schopné detonace

S Látka nebo výrobek, který je zabalen nebo zkonstruován tak, aby všechny nebezpečné účinky vyvolané náhodným uvedením do činnosti zůstaly omezeny na vnitřek obalu, pokud nebyl obal poškozen požárem. V takovém případě musí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozletu omezeny tak, aby opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu nebyla podstatně omezena ani jim nebylo zabráněno

Vysvětlivky:

X Společné skladování dovoleno.

l) Výbušniny zařazené do skupiny snášenlivosti L mohou být skladovány společně, pouze pokud jsou stejného složení.

Přechodná ustanovení novel:

	účinné od
znění čl. II vyhlášky š. 12/2017 Sb.	1.3.2017
Čl. II vyhlášky č. 342/2001 Sb.	1.1.2002

Poznámky pod čarou:

ČSN EN 1627 Dveře, okna, lehké obvodové pláště, mříže a okenice – Odolnost proti vloupání – Požadavky a klasifikace.

§ 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb..

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na pracovní prostředí č. j. HEM-340.2-30. 9. 77 ze dne 11. 5.1978 (reg. v částce 21/1978 Sb .), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-21. 3. 85 ze dne 2. 4.1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.) a výnosu č. j. 340.2-13.10. 88.

ČSN 33 23 40 Elektrická zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin.

§ 28 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách.

Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů.Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-30.9.77 ze dne 11. 5.1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-21.3.85 ze dne 2.4.1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.) a výnosu č. j. 340.2-13.10.88.

Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb..

§ 28 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách.

§ 29 a 32 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.

§ 35 odst. 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.

§ 20 odst. 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost.

§ 34 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.

ČSN EN 13763-15 Výbušniny pro civilní použití – Rozbušky a zpožďovače – Část 15: Stanovení ekvivalentní iniciační mohutnosti.

Poznámky pod čarou:
3	ČSN EN 1627 Dveře, okna, lehké obvodové pláště, mříže a okenice – Odolnost proti vloupání – Požadavky a klasifikace.
4	§ 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb..
5	Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na pracovní prostředí č. j. HEM-340.2-30. 9. 77 ze dne 11. 5.1978 (reg. v částce 21/1978 Sb .), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-21. 3. 85 ze dne 2. 4.1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.) a výnosu č. j. 340.2-13.10. 88.
6	ČSN 33 23 40 Elektrická zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin.
7	§ 28 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách.
8	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů.Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-30.9.77 ze dne 11. 5.1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-21.3.85 ze dne 2.4.1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.) a výnosu č. j. 340.2-13.10.88.
9	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10	§ 29 a 32 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
11	§ 35 odst. 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb. § 20 odst. 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost.
12	§ 34 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
13	ČSN EN 13763-15 Výbušniny pro civilní použití – Rozbušky a zpožďovače – Část 15: Stanovení ekvivalentní iniciační mohutnosti.