181/1996 Sb. znění účinné od 19. 2. 1996

181

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. ledna 1995 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích.

Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny ve Varšavě dne 19. února 1996.

Smlouva na základě svého článku 29 vstoupila v platnost dnem 19. února 1996. Tímto dnem na základě článku 28 této smlouvy pozbyly platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Polskou republikou:

–	hlava I a II Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách ze dne 2. prosince 1967, vyhlášené pod č. 80/1971 Sb., a

–

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o provedení hlavy I a II Smlouvy o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách ze dne 2. prosince 1967, podepsaná dne 17. října 1974, vyhlášená pod č. 12/1975 Sb.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

SMLOUVA

mezi Českou republikou a Polskou republikou

o společných státních hranicích (čl. 1-30)

Česká republika a Polská republika (dále jen „smluvní strany“)

–	realizujíc zásady a cíle Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Polskou republikou o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci, podepsané v Krakově dne 6. října 1991,

–	vedeny snahou prohlubovat přátelské vztahy ku prospěchu obou států a jejich národů,

–	usilujíc o udržování zřetelného průběhu česko-polských státních hranic,

se dohodly takto:

ČÁST I

PRŮBĚH A VYZNAČENÍ STÁTNÍCH HRANIC (čl. 1-8)

Článek 1

(1)

Česko-polské státní hranice jsou plochou, která prochází svisle hraniční čarou po zemském povrchu, oddělující území obou států, jejich vzdušný prostor a podzemní část.

(2)

Státní hranice mezi Českou republikou a Polskou republikou od styku státních hranic smluvních stran a státních hranic Slovenské republiky ke styku státních hranic smluvních stran a státních hranic Spolkové republiky Německo jsou stanoveny Smlouvou mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsanou ve Varšavě dne 13. června 1958 (dále jen „Smlouva o konečném vytyčení státních hranic“).

(3)

Průběh státních hranic mezi Českou republikou a Polskou republikou je znázorněn v hraniční dokumentaci o průběhu a vyznačení společných státních hranic (dále jen „hraniční dokumentace“), kterou smluvní strany vypracovaly podle článku 1 odst. 2 Smlouvy o konečném vytyčení státních hranic a obnovují ji podle této smlouvy.

(4)

Průběh státních hranic mezi Českou republikou a Polskou republikou je dále stanoven:

Protokolem mezi vládou Československé republiky, vládou Polské lidové republiky a vládou Německé demokratické republiky o vytyčení československo-polsko-německého trojmezí státních hranic a o udržování hraničního znaku, jímž je toto trojmezí vyznačeno, a Protokolárním popisem československo-polsko-německého trojmezí státních hranic, ze dne 27. března 1957,

Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích ze dne 10. prosince 1986 (dále jen „Smlouva o prvním společném přezkoušení státních hranic na hraničních vodních tocích“).

Článek 2

Hraniční dokumentaci tvoří:

a)	dokumenty, které jsou nedílnou součástí Smlouvy o konečném vytyčení státních hranic,
b)	dokumenty, které jsou nedílnou součástí Smlouvy o prvním společném přezkoušení státních hranic na hraničních vodních tocích,
c)	dokumenty vyplývající z přezkoušení průběhu státních hranic podle článků 10 a 11, případně ze změn průběhu státních hranic podle článku 5 odst. 2 a článku 6 této smlouvy.

Článek 3

(1)

Pevné státní hranice jsou:

a)	na suchých pozemních úsecích,
b)	na místech, kde protínají stojaté vody nebo vodní toky tak, že přecházejí z jednoho břehu na druhý,
c)	v místech, kde dochází k jejich přechodu ze suchého úseku do vodního toku a naopak.

(2)

Pevné státní hranice určené v odstavci 1 probíhají:

a)	po přímých spojnicích od jednoho hraničního znaku k nejbližšímu doloženému v hraničním dokumentárním díle,
b)	středem hraničních cest a příkopů.

(3)

Hraniční cesty a příkopy jsou znázorněny v hraniční dokumentaci. Na jejich začátku a konci jsou osazeny dvojité hraniční znaky a podél nich jednotlivé hraniční znaky, osazené střídavě na území každé smluvní strany.

Článek 4

(1)

Pohyblivé státní hranice probíhají hraničními vodními toky, s výjimkou případů uvedených v článku 3 odst. 1 písm. b) a c).

(2)

Pohyblivé státní hranice podle odstavce 1 probíhají střednicí hraničních vodních toků nebo jejich hlavních ramen a přizpůsobují se:

a)	přirozeným změnám polohy koryt hraničních vodních toků s výjimkou případu uvedeného v článku 5 odst. 2,
b)	umělým změnám v důsledku úprav hraničních vodních toků, provedeným po dohodě příslušných orgánů smluvních stran, pokud se při nich střednice neodchýlí od své původní polohy o více než o šíři koryta a pokud budou plochy oddělené novou polohou střednice toku od území smluvních stran, vzájemně vyrovnány.

(3)

Střednicí hraničního vodního toku je:

a)	čára stejně vzdálená od obou vyrovnaných břehových čar neupraveného nebo jednostranně upraveného hraničního vodního toku,
b)	geometrická osa oboustranně upraveného hraničního vodního toku.

(4)

Břehové čáry hraničních vodních toků tvoří:

a)	výrazné břehové hrany nebo
b)	čáry určené hladinou vody, která stačí protékat mezi břehy, aniž se vylévá na přilehlé území nebo
c)	okraje stálých porostů trav či jiných suchozemských rostlin nebo
d)	průsečnice hladiny při průměrném vodním stavu s plochou přilehlého terénu. Kde podle uvedených kritérií nelze břehové čáry bezpečně zjistit, pokládají se za ně čáry stanovené vodohospodářskými experty smluvních stran.

(5)

Hlavní rameno hraničního vodního toku je rameno, kterým při nízkých nebo středních vodních stavech protéká největší množství vody.

Článek 5

(1)	Smluvní strany budou udržovat hraniční vodní toky a technické objekty tak, aby byl zabezpečen stanovený průběh a charakter státních hranic.
(2)	Při přirozených změnách polohy koryt hraničních vodních toků většího rozsahu probíhají státní hranice tak, jak probíhaly před nastalou změnou, pokud se smluvní strany nedohodnou na jiném průběhu státních hranic.
(3)	Změní-li se poloha pohyblivých státních hranic v místech, kde přecházejí v nepohyblivé, určí místo přechodu svým rozhodnutím Stálá česko-polská hraniční komise.
(4)	Smluvní strany se mohou vzájemně dohodnout na uvedení koryta hraničního vodního toku do stavu, který by zabránil vzniku přirozené změny většího rozsahu.

Článek 6

Jiné změny průběhu státních hranic než změny uvedené v článku 4 mohou nastat jen tehdy, uzavřou-li o tom smluvní strany zvláštní smlouvu.

Článek 7

(1)	Státní hranice mezi Českou republikou a Polskou republikou jsou rozděleny na hraniční úseky označené I až IV.
(2)	Hraniční úsek I začíná na styku státních hranic smluvních stran se státními hranicemi Slovenské republiky. Smluvní strany po dohodě se Slovenskou republikou určí bod styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky a způsob jeho vyznačení a udržování.
(3)	Hraniční úsek IV končí na styku státních hranic smluvních stran se státními hranicemi Spolkové republiky Německo v hraničním vodním toku Lužická Nisa.
(4)	Přesné vyznačení jednotlivých hraničních úseků a jejich délku stanoví hraniční dokumentace.

Článek 8

(1)

Průběh státních hranic je vyznačen v terénu hraničními znaky jednotlivými, zdvojenými nebo trojitými, které jsou umístěny takto:

a)	jednotlivě přímo v hraniční čáře nebo střídavě po obou stranách společných hraničních cest, příkopů a hraničních vodních toků,
b)	zdvojeně na začátku a na konci společných hraničních cest, příkopů a hraničních vodních toků a na místech, kde pro terénní překážky není možné osadit hraniční znak přímo do hraniční čáry,
c)	trojitě, obdobně jako u zdvojených hraničních znaků v případech, kdy použití zdvojených hraničních znaků nedostačuje pro zřetelné vyznačení průběhu hraniční čáry.

(2)

Průběh státních hranic je vyznačen těmito hraničními znaky:

a)	hlavními hraničními znaky na počátku hraničních úseků a v důležitých lomových bodech,
b)	pomocnými hraničními znaky uvnitř hraničních úseků,
c)	deskami nebo jinými znaky na skalách a silničních tělesech,
d)	třemi železobetonovými monolity tvaru trojbokých komolých jehlanů na styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo v hraničním vodním toku Lužická Nisa osazenými po jednom monolitu na území každého z těchto států.

(3)

Tvar, rozměry, materiál, vzhled, označení a poloha hraničních znaků jsou stanoveny v hraniční dokumentaci.

(4)

K vyznačení průběhu státních hranic jinými hraničními znaky, než je stanoveno v hraniční dokumentaci, může dojít, pokud je to účelné, jen po vzájemné dohodě.

(5)

Po vzájemné dohodě lze, kde je to zapottřebí, umístit další hraničn znaky, přemístit ohrožené hraniční znaky na bezpečné místo a pozměnit přímé vyznačení státních hranic v nepřímé či naopak.

ČÁST II

SPRÁVA ČESKO-POLSKÝCH STÁTNÍCH HRANIC (čl. 9-19)

Článek 9

Smluvní strany zabezpečí, aby byl průběh státních hranic vždy jednoznačný, zřetelný a geodeticky zajištěný. Zavazují se, že budou podle podmínek této smlouvy udržovat a podle potřeby obnovovat hraniční znaky a aktualizovat hraniční dokumentaci.

Článek 10

(1)	Smluvní strany zabezpečí každých pět let společné přezkoušení hraničních znaků a zajistí odstranění zjištěných nedostatků. Pětileté období se začíná počítat od ukončení prací v terénu při předchozím přezkoušení.
(2)	Zaměření hraničních vodních toků se provede při každém druhém společném přezkoušení hraničních znaků.
(3)	Smluvní strany v případě potřeby provedou společné komplexní přezkoušení průběhu státních hranic.
(4)	Na základě přezkoušení uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 se vyhotoví příslušné hraniční dokumenty.
(5)	Nové hraniční dokumenty vyhotovené při společném přezkoušení vyžadují schválení podle právních předpisů každé smluvní strany. Dokumenty vstoupí v platnost a stanou se nedílnou součástí hraniční dokumentace dnem, kdy se smluvní strany vyrozumí o jejich schválení.

Článek 11

(1)	Vyžaduje-li to zřetelnost průběhu státních hranic, učiní smluvní strany potřebná opatření i mimo rámec společných pravidelných přezkoušení hraničních znaků.
(2)	Zjistí-li jedna ze smluvních stran, že byl hraniční znak přemístěn, přezkouší smluvní strany polohu tohoto hraničního znaku i mimo pravidelné společné přezkoušení a v případě potřeby přemístí hraniční znak na správné místo.

Článek 12

(1)	Smluvní strany zajistí na své náklady měřické a kartografické odborníky, jakož i pomocné technické pracovníky pro zaměřování a vyznačování státních hranic a následné kartografické práce.
(2)	Rozdělení úkolů provede Stálá česko-polská hraniční komise a bude přitom usilovat o zajištění co největší účelnosti, hospodárnosti a vyrovnání oboustranných výkonů.

Článek 13

(1)	Vlastníci a uživatelé pozemků, nadzemních a podzemních staveb a zařízení, která se nacházejí na státních hranicích nebo v jejich blízkosti, jsou povinni strpět práce a opatření potřebná k vyznačování a zaměřování, zejména osazování a upevňování hraničních znaků a měřických značek. Zaměřovací a vyznačovací práce je třeba provádět s ohledem na veřejné a soukromé zájmy.
(2)	Osoby pověřené úkoly podle článků 10, 11 a 12 smějí vstupovat a vjíždět na pozemky, stavby a zařízení. Do bytů, jakožto chráněných prostor, nesmějí vstupovat. Osoby, kterých se to týká, je třeba včas o zahájení prací informovat.
(3)	Vzniknou-li těmito pracemi a opatřeními škody, má poškozený nárok na odškodnění vůči smluvní straně, na jejímž území leží pozemky, stavby a zařízení. Nároky na odškodnění vlastníků a uživatelů pozemků podle odstavce 1 se uplatní podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž území leží pozemky, stavby a zařízení. Poškozený nemůže uplatňovat nároky na odškodnění vůči druhé smluvní straně.

Článek 14

Bude-li potřebné obnovit vyznačení trojstátních hraničních bodů, budou práce provedeny po vzájemném souhlasu všech zúčastněných států.

Článek 15

Smluvní strany budou vhodnými opatřeními chránit hraniční znaky, měřické značky a jiná zařízení sloužící k vyznačení státních hranic před poškozením, zničením, neoprávněným přemístěním a používáním v rozporu s jejich účelem.

Článek 16

(1)	Smluvní strany zajistí, aby na suchých úsecích státních hranic byl po jejich obou stranách udržován volný pruh o šířce 1 m a kolem hraničních znaků, nepřímo vyznačujících průběh státních hranic, volná kruhová plocha o poloměru 1 m bez porostu bránícího viditelnosti. Toto se nevztahuje na porosty sloužící k opevnění břehů a chráněné stromy a keře.
(2)	Vlastníci a uživatelé pozemků jsou povinni strpět práce a opatření uvedená v odstavci 1. Jinak platí přiměřeně článek 13.

Článek 17

(1)	V částech území uvedených v článku 16 odst. 1 smějí být budována jen zařízení, která slouží veřejné dopravě, celní a pasové kontrole na státních hranicích nebo jejich ochraně, a vedení všeho druhu, která státní hranice přetínají.
(2)	Výjimky z odstavce 1 mohou být povoleny smluvními stranami ve zvláštních případech.

Článek 18

Do čáry státních hranic nesmí být umisťována žádná označení hranic vlastnictví.

Článek 19

V případě, že by měly být prováděny práce k vyhledávání nebo dobývání nerostného bohatství uvnitř pruhu 50 m po obou stranách státních hranic, budou společně stanovena nutná opatření k zajištění průběhu státních hranic a jejich vyznačení.

ČÁST III

STÁLÁ ČESKO-POLSKÁ HRANIČNÍ KOMISE (čl. 20-27)

Článek 20

(1)	Smluvní strany k plnění úkolů stanovených touto smlouvou zřizují Stálou česko-polskou hraniční komisi (dále jen „Hraniční komise“).
(2)	Hraniční komise se skládá z české delegace a polské delegace. Vlády smluvních stran jmenují předsedy delegací a jejich zástupce. Příslušné orgány každé smluvní strany jmenují členy své delegace.
(3)	Oba předsedové a jejich zástupci jsou oprávněni udržovat spolu přímý styk.
(4)	Pro práci v Hraniční komisi může předseda každé delegace přizvat experty a pomocné síly.

Článek 21

(1)

Hraniční komisi přísluší zejména:

a)	organizovat a provádět společné přezkoušení průběhu státních hranic a hraničních znaků podle článků 10 a 11,
b)	rozhodovat o způsobu vyznačení průběhu státních hranic,
c)	provádět změny vyznačení státních hranic při zřizování nebo rušení hraničních cest a příkopů,
d)	posuzovat rozsah změn polohy koryt hraničních vodních toků a vyjadřovat se k vodohospodářským opatřením na hraničních vodních tocích z hlediska průběhu státních hranic,
e)	vyjadřovat se ke stavebním a jiným technickým opatřením v bezprostřední blízkosti státních hranic,
f)	měnit vyznačení státních hranic z nepřímého na přímé a naopak,
g)	vyhotovovat hraniční dokumenty.

(2)

Hraniční komise vypracuje pro svoji činnost jednací řád, směrnice pro zaměřování a údržbu vyznačení průběhu státních hranic, jakož i návod pro vyhotovení nebo aktualizaci dokumentace státních hranic.

(3)

Hraniční komise není oprávněna měnit průběh státních hranic.

(4)

Hraniční komise předkládá vládám smluvních stran návrhy na změny průběhu státních hranic.

Článek 22

K rozhodnutí Hraniční komise je potřebná shoda předsedů obou delegací. Rozhodnutí jsou součástí protokolů ze zasedání Hraniční komise.

Článek 23

(1)	Hraniční komise vytvoří za účelem plnění svých úkolů smíšené měřické skupiny. Jejich počet a složení stanoví podle rozsahu a druhu prací, které je třeba provést.
(2)	Vedoucí smíšených měřických skupin budou plnit úkoly v souladu s protokoly ze zasedání Hraniční komise.
(3)	Technické podklady vyhotovené smíšenými měřickými skupinami schvaluje Hraniční komise.
(4)	Hraniční komise shrne výsledky každého periodického přezkoušení průběhu státních hranic v závěrečném zápisu.

Článek 24

(1)	Zasedání Hraniční komise se konají nejméně jednou v roce, a není-li dohodnuto jinak, střídavě na území smluvních stran. Řídí je předseda delegace smluvní strany, na jejímž území se zasedání koná.
(2)	Prohlídky státních hranic se uskuteční po vzájemné dohodě obou delegací Hraniční komise.
(3)	Z každého zasedání Hraniční komise nebo z prohlídky státních hranic se vypracuje protokol, a to vždy ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském.
(4)	Protokoly Hraniční komise vstoupí v platnost dnem, kdy si předsedové delegací písemně sdělí, že byly schváleny příslušnými orgány smluvních stran. Toto sdělení je třeba učinit co nejdříve, nejpozději na příštím zasedání Hraniční komise.
(5)	Smluvní strany hradí náklady spojené s činností svých delegací Hraniční komise a jimi přizvaných expertů a pomocných sil.

Článek 25

(1)	Osoby pověřené úkoly souvisejícími se správou státních hranic se smějí volně pohybovat po státních hranicích a v odůvodněných případech je mohou překračovat i mimo hraniční přechody. Na požádání oprávněných orgánů se musí prokázat cestovním pasem a pověřením Hraniční komise.
(2)	Patří-li osoby uvedené v odstavci 1 mezi uniformované vojensky organizované složky, smějí nosit během své činnosti na území druhého státu uniformu své složky. Nesmějí však u sebe mít zbraň.

Článek 26

(1)	Zboží, dovezené z celního území jedné smluvní strany na celní území druhé smluvní strany a použité pro práce podle této smlouvy, je osvobozeno od cla, daní a poplatků.
(2)	Vozidla, nářadí, zařízení, nástroje, přístroje, stroje a nespotřebovaný materiál i náhradní díly budou vyvezeny do jednoho měsíce po skončení prací na celní území, ze kterého byly dovezeny.
(3)	Zboží, které nebylo vyvezeno zpět, včetně vozidel, nářadí, zařízení, nástrojů, přístrojů, strojů a nespotřebovaného materiálu i náhradních dílů podle odstavce 2, podléhá clu, daním a poplatkům podle vnitrostátních předpisů.
(4)	Osoby pověřené provedením úkolů souvisejících se správou státních hranic na území druhé smluvní strany mohou podle vnitrostátních předpisů této strany na její celní území dovézt předměty pro svou osobní potřebu, včetně cestovních potřeb, potravin, nápojů, léků a tabákových výrobků.
(5)	Příslušné orgány smluvních stran zajistí v rámci svých vnitrostátních předpisů veškeré přípustné úlevy při dovozu a vývozu zboží uvedeného v odstavcích 1 a 4.

Článek 27

Spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny diplomatickou cestou.

ČÁSTI V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (čl. 28-30)

Článek 28

Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbývá platnosti ve vztazích mezi smluvními stranami:

–	hlava I a II Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, podepsané v Praze dne 2. prosince 1967,

–	Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o provedení hlavy I a II Smlouvy o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách ze dne 17. října 1974.

Článek 29

Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin. Výměna ratifikačních listin se uskuteční ve Varšavě.

Článek 30

Tato smlouva se uzavírá na dobu 15 let. Její platnost bude automaticky prodlužována vždy o pět let, pokud ji žádná ze smluvních stran nevypoví nótou nejpozději rok před uplynutím daného období. Vypovězení této smlouvy nebude mít vliv na platnost dokumentů uvedených v článcích 1 a 2.

Dáno v Praze dne 17. ledna 1995 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za Českou republiku:

Za Polskou republiku:

Jan Ruml v. r.

ministr vnitra

Andrzej Milczanowski v. r.