| 1. | § 5 včetně poznámek č. 3), 4) a 31) zní: „§ 5 (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují a) | z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy: |
1. | příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, |
2. | příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, |
3. | příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, |
5. | ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy, |
b) | z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů, |
c) | dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění, |
d) | hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,4) |
e) | příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d), |
f) | rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení, |
g) | přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení. |
(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta druhá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění. (3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1 b) | v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny, |
c) | v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány, |
d) | v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány, |
e) | v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) a g) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny. |
(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené a) | v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány, |
b) | v odstavci 1 písm. a) č. 3 až 5 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny, |
c) | v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) a g) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny, |
d) | v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány. |
(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomt o rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) č. 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu a) | částka odpovídající měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, byla-li v něm taková činnost vykonávána, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; průměr se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba podle svého prohlášení vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) č. 2, nebo |
b) | částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí, která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), nevykonávala činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) č. 2. |
(6) Při stanovení částek životního minima podle odstavce 5 se vychází z částek životního minima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje. (7) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na česku měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,3) přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok. __________ 3) | Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb. |
4) | § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. |
31) | § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“. |
|
| 2. | § 6 písm. a) zní: „a) | u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,“. |
|
| 3. | V § 6 písm. b) se slova „v němž vznikl nárok na tyto dávky“ nahrazují slovy „na které se nárok na dávky uplatňuje“. |
| 4. | § 7 včetně poznámek č. 7) a 32) až 37) zní: „§ 7 (1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a spole čně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. (2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak, a) | nezaopatřené děti (§ 11), |
b) | nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby, |
c) | manželé nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b), |
d) | nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.7) |
(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o a) | nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, |
b) | zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně, |
(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení. (5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3. (6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;1) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje. (7) Okresní úřad může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu. (8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. (9) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu. (10) Koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, přihlíží se k němu po dobu této služby jako k osobě společně posuzované jen pro nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 6. Předchozí věta platí obdobně pro ženu, která koná vojenskou základní službu v Armádě České republiky. (11) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. (12) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje a) | rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,32) |
b) | rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,33) |
c) | rozhodnutí soudu o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,34) |
d) | opatření ústavu učiněné po dohodě s okresním úřadem o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,34) |
e) | rozhodnutí soudu o ustanovení občana opatrovníkem,35) |
f) | rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zákona o pěstounské péči,36) |
g) | rozhodnutí okresního úřadu podle § 19 písm. a) č. 8 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, o dočasném svěření dítěte do péče občana, který má zájem stát se pěstounem, podle § 15 zákona o pěstounské péči,18) |
h) | rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.37) |
__________ 36) | § 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči. |
|
| 5. | V § 8 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Životním minimem osoby uvedené v § 5 odst. 5 se rozumí částka, kterou tvoří součet měsíční částky na osobní potřeby a měsíční částky nákladů na domácnost osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.“. |
| 6. | § 10 odst. 1 včetně poznámky č. 38) zní: „(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost a) | v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči), |
b) | osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,38) nebo |
c) | vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu. |
__________ 38) | § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.“. |
|
| 7. | V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. |
| 8. | V § 10 odst. 3 se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 7“. |
| 9. | V § 11 odst. 3 se slova „invalidního důchodu z důchodového zabezpečení“ nahrazují slovy „plného invalidního důchodu z důchodového pojištění“. |
| 10. | § 12 včetně nadpisu a poznámek č. 10), 39) až 43) zní: „§ 12 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje: a) | studium na středních a vysokých školách v České republice,10) s výjimkou |
1. | studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil, |
2. | studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo pobírá-li v době takového studia hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, |
b) | příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností, |
c) | studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. |
(2) Středními školami uvedenými v odstavci 1 se rozumí školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol,39) a dále školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů a školy požární ochrany;40) přípravou pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností se rozumí taková příprava prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.41) (3) Za studium na středních školách se pro účely tohoto zákona považuje také studium na vyšších odborných školách42) a příprava ve speciálních školách a za studium na vysokých školách se považuje také obsahově ucelená část vysokoškolského studia a postgraduální studium absolventů vysokoškolského studia.43) __________ 10) | Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb. |
41) | § 13 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb. |
43) | § 21 a 22 zákona č. 172/1990 Sb.“. |
|
| 11. | § 13 odst. 2 písm. b) včetně poznámky č. 44) zní: „b) | doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,44) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium; |
__________ 44) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.“. |
| 12. | § 13 odst. 2 se doplňuje písmenem c), které včetně poznámek č. 45) a 46) zní: „c) | doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), pokud dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru.46) |
__________ 46) | Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 59/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 65/1978 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 228/1991 Sb., zákona č. 77/1992 Sb., zákona č. 226/1992 Sb., zákona č. 34/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.“. |
|
| 13. | § 14 odst. 2 písm. b) zní: „b) | kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,“. |
|
| 14. | § 14 odst. 2 se doplňuje písmenem c), které zní: „c) | doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium, které se podle § 12 odst. 3 považuje za studium na vysokých školách.“. |
|
| 15. | V § 16 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova včetně poznámky č. 47): „vzdělávání těžce zdravotně postiženého dítěte osvobozeného od povinné školní docházky47) a dále studium na gymnáziu nebo na taneční konzervatoři, jde-li o školní roky, jimiž dítě završuje počet let potřebných pro splnění povinné školní docházky. __________ |
| 16. | § 17 až 19 včetně nadpisů zní: „§ 17 Podmínky nároku na přídavek na dítě (1) Nárok na přídavek na dítě do 31. prosince 1998 má nezaopatřené dítě a) | ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, |
b) | v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20. |
(2) Nárok na přídavek na dítě po 31. prosinci 1998 má nezaopatřené dítě a) | ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10, |
b) | v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, |
c) | ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00. |
§ 18 Výše přídavku na dítě (1) Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 1 činí za kalendářní měsíc a) | ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,27, |
b) | v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14. |
(2) Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 2 činí za kalendářní měsíc a) | ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32, |
b) | v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28, |
c) | ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14. |
§ 19 Výplata přídavku na dítě (1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak. (2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet. (3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně.“. |
| 17. | § 20 odst. 1 zní: „(1) Nárok na sociální příplatek má rodič [§ 7 odst. 2 písm. b) a d)] pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti dítěte (§ 38), dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 3 anebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 1,60. Je-li současně splněno více podmínek uvedených v § 22 odst. 1 a 2, stanoví se, jde-li o nárok na sociální příplatek, životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22.“. |
| 18. | V § 20 odst. 2 se za slovo „splňuje-li“ vkládá slovo „v rodině“. |
| 19. | V § 22 odst. 1 se vypouští písmena e) až g). |
| 20. | V § 22 odst. 2 písm. b) se za slovo „rodič“ vkládají slova „(§ 7 odst. 8)“ a v písmenu d) se za slovo „rodiče“ vkládají slova „(§ 7 odst. 8)“. |
| 21. | V § 22 odst. 3 se slovo „zabezpečení“ nahrazuje slovem „pojištění“. |
| 22. | V § 22 se vypouští odstavec 5. |
| 23. | V § 24 odst. 1 se slova „nepřevyšuje částku“ nahrazují slovy „je nižší než částka“. |
| 24. | § 24 odst. 2 zní: „(2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu.“. |
| 25. | V § 27 odst. 4 se slova „nenáleží za měsíce červenec a srpen“ nahrazují slovy „se za červenec a srpen nevyplácí“. |
| 26. | V § 28 odst. 4 se na konci připojují tyto věty: „Dojíždí-li dítě do školy či její součásti, jejichž sídla jsou v různých místech, určí se výše příspěvku podle nejvzdálenějšího místa, do kterého dítě dojíždí. Jestliže dítě dojíždí do místa sídla školy i do místa sídla její součásti, jde o denní dojíždění podle odstavce 1, jen jestliže místa sídla školy i její součásti jsou mimo místo obce, kde je dítě hlášeno k trvalému pobytu.“. |
| 27. | V § 29 se vypouští slova „vždy k 1. září a k 1.únoru“ a na konci se připojují tato slova: „vždy k 1. září, a pokud se částka platná od 1. září zvýší alespoň v jednom tarifním pásmu nejméně o 10 %, stanoví se tato částka i k 1. únoru“. |
| 28. | § 30 včetně poznámky č. 16) zní: „§ 30 (1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě b) | do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. |
(2) Na výplatu rodičovského příspěvku nemá v kalendářním měsíci rodič nárok, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v kalendářním měsíci a) | při výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) a b) dosahuje příjem vyšší, než stanoví odstavec 3, nebo jde o výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. c), |
b) | má rodič nárok na dávky nemocenského pojištění (péče), nejde-li o dávky nemocenského pojištění (péče) z výdělečné činnosti uvedené v odstavcích 3 a 4, na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání4) nebo na příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace,16) |
c) | dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro dítě předškolního věku v rozsahu větším, než je uvedeno v odstavci 6, nebo základní školu. |
(3) Vykonává-li rodič výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. a), má nárok na výplatu rodičovského příspěvku, jen jestliže příjem z této výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částku na osobní potřeby u tohoto rodiče. Do příjmu podle věty první se započítávají dávky nemocenského pojištění (péče) z této činnosti, a to v kalendářním měsíci, v němž byly plátcem zaúčtovány, a do příjmů se nezapočítává náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou. (4) Je-li rodič výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b), vyplácí se mu rodičovský příspěvek zálohově v těch kalendářních měsících, v nichž podle sdělení rodiče byl jeho příjem nižší než příjem uvedený v odstavci 3. Po uplynutí kalendářního roku, v němž byl rodičovský příspěvek zálohově vyplácen, se provede zúčtování rodičovského příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu rodičovského příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše průměrného měsíčního příjmu dosahovaného v činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) za kalendářní rok, v němž byl rodičovský příspěvek zálohově vyplácen. Výše průměrného měsíčního příjmu se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž byl rodič v kalendářním roce výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b). Pobíral-li rodič dávky nemocenského pojištění z této činnosti, započítávají se do příjmu pro zálohové poskytování rodičovského příspěvku i do průměrného měsíčního příjmu rozhodného pro zúčtování záloh, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byly tyto dávky plátcem zaúčtovány. Je-li průměrný měsíční příjem vyšší než příjem uvedený v odstavci 3, je rodič povinen částky vyplacené zálohově na rodičovském příspěvku vrátit jako přeplatek. Pro účely zúčtování je rodič povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roku, za který se zúčtování provádí, předložit potvrzení o příjmu z výdělečné činnosti osoby samostatně výdělečně činné za kalendářní rok, za nějž se zúčtování provádí; zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se zúčtování provádí. (5) Dojde-li v kalendářním měsíci u rodiče k souběhu výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) s výdělečnou činností uvedenou v § 10 odst. 1 písm. b), výplata rodičovského příspěvku za tento kalendářní měsíc nenáleží. (6) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) | dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše tři kalendářní dny v kalendářním měsíci; za návštěvu dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle, mateřskou školu nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy, |
b) | dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, |
c) | dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, |
d) | dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9). |
(7) Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky pro výplatu tohoto příspěvku podle odstavců 2 až 4, je rodič povinen vrátit okresnímu úřadu vyplacené částky rodičovského příspěvku, které nenáležely. (8) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti. (9) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí okresní úřad, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [§ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá. __________ 16) | § 120 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 309/1993 Sb. a č. 207/1995 Sb. |
|
| 29. | § 31 odst. 2 zní: „(2) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v § 30 odst. 6 písm. a) v době, kdy je a) | výdělečně činný (§ 30 odst. 3 a 4), |
b) | žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), nejde-li o studium po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.“. |
|
| 30. | § 32 odst. 2 zní: „(2) Jestliže rodič v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění (péče) nebo na dávky (příspěvek) uvedené v § 30 odst. 2 písm. b), jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami (příspěvky). Má-li rodič v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky (příspěvky) uv edené v první větě jen po část kalendářního měsíce a po zbývající část tohoto kalendářního měsíce má nárok na rodičovský příspěvek, náleží za takový kalendářní měsíc rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1.“. |
| 31. | V § 33 odst. 1 písm. b) se za slovo „je“ vkládá toto slovo: „plně“. |
| 32. | V § 33 odst. 1 písm. c) se za slovo „osoba“ vkládají tato slova: „s výjimkou osob uvedených v písmenech a) a b)“. |
| 33. | V § 37 odst. 2 se číslo „1,00“ nahrazuje číslem „1,20“. |
| 34. | V § 37 odst. 3 se vypouští písmena d) až f). |
| 35. | § 39 zní: „§ 39 Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.“. |
| 36. | V § 40 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek.“. |
| 37. | § 40 odst. 3 včetně poznámky č. 48) zní: „(3) Vykonává-li pěstoun pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních a je mu proto poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštních předpisů,48) odměna pěstouna podle odstavce 1 nenáleží. __________ 48) | § 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 136/1993 Sb., kterou se stanoví odměna pěstouna při výkonu pěstounské péče ve zvláštních zařízeních, ve znění vyhlášky č. 184/1996 Sb.“. |
|
| 38. | V § 41 odst. 1 se na konci připojují tato slova: „nebo osoba, které bylo dítě před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče svěřeno do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12); příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou“. |
| 39. | V § 42 odst. 1 se za slovo „děti“ vkládají tato slova: „nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodů péče o čtyři děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají pěstounovi nárok na odměnu pěstouna podle § 40“. |
| 40. | V § 45 odst. 1 se za slovo „má“ vkládají slova „ode dne převzetí dítěte“ a na konci se připojuje tato věta: „Porodné při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou.“. |
| 41. | V § 47 větě první se na konci připojují tato slova: „osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky nebo byl-li pohřeb vypraven v České republice. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první“. |
| 42. | V § 48 odst. 1 se částka „3000 Kč“ nahrazuje částkou „5000 Kč“. |
| 43. | § 48 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Vláda nařízením zvýší částku pohřebného, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem vzroste o 20 % od posledního stanovení výše pohřebného.“. |
| 44. | V § 50 se slova „pokud je dávka nebo její výše podmíněna nezaopatřeností dítěte a nepříznivým zdravotním stavem, a“ nahrazují slovy „údaj o tom, zda a po jakou dobu dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku,“ a na konci se připojují tato slova: „a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu dávka po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na rodičovský příspěvek rodiče po dovršení 16 let“. |
| 45. | § 51 zní: „§ 51 (1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za září, náleží výplata těchto dávek za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se zastaví od splátky následující po splátce těchto dávek náležejících za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro jejich výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě a příspěvek na dopravu se doplatí zpětně za dobu, kdy se tyto dávky nevyplácely. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě nebo příspěvek na dopravu za dobu po zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za níž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze dávky podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první. (2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 31. března. Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté a šesté. (3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na některou z dávek uvedených v odstavcích 1 a 2 v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky. (4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) č. 1 a 2, § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b) jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc. (5) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.“. |
| 46. | V § 54 odst. 2 věta první zní: „Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) č. 2 a 3 uplynutím jednoho roku a jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) č. 1 a 4, § 2 písm. b) č. 1 a 2 a § 36 písm. a) a b) uplynutím tří let, a to ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží.“. |
| 47. | § 54 odst. 3 písm. a) zní: „a) | ode dne převzetí dítěte nebo ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41,“. |
|
| 48. | V § 54 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká.“. |
| 49. | V § 56 odst. 1 se tečka nahrazuje čárkou a na konci se připojují tato slova: „jde-li o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2.“. |
| 50. | V § 59 odst. 3 se za slovo „zástupce“ vkládají tato slova: „, jiná osoba, popřípadě právnická osoba, které je podle tohoto zákona dávka vyplácena“. |
| 51. | V § 59 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. |
| 52. | V § 62 odst. 2 se za slovo „dávky“ vkládají tato slova: „, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek“. |
| 53. | V § 63 odst. 1 se vypouští slova „, je-li splněna podmínka uvedená v § 50,“ a slovo „zdravotnických“ se nahrazuje slovem „zdravotních“. |
| 54. | V § 63 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Jestliže státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby mohou podle odstavce 1 sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim okresní úřad písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu uvedené údaje.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. |
| 55. | § 64 odst. 2 zní: „(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.“. |
| 56. | V § 64 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek č. 49) až 54) zní: „(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat a) | orgánům sociálního zabezpečení49) a obcím údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle § 9 odst. 2 písm. a) a b) údaje o nezaopatřenosti dítěte, |
b) | správcům daně z příjmů50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, |
c) | zdravotním pojišťovnám51) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, |
d) | úřadům práce52) údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti, |
e) | orgánům činným v trestním řízení53) údaje potřebné pro trestní řízení, |
f) | soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení, |
g) | orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54) ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly, |
h) | Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob. |
__________ 49) | § 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 238/1995 Sb. |
52) | § 2 zákona ČNR č. 9/1991 Sb. |
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. |
| 57. | V § 64 odst. 4 písm. a) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“. |
| 58. | V § 64 odst. 5 se na konci připojují tato slova: „nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost“. |
| 59. | § 64 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.“. |
| 60. | V § 65 odst. 2 se vypouští slova „ ,s výjimkou bank,“ a na konci se připojuje tato věta: „Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.“. |
| 61. | § 67 se doplňuje odstavcem 3, který včetně poznámky č. 55) zní: „(3) Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům,55) jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení) v případ ě, že zákonný zástupce (osoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva okresního úřadu, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám. Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16let a může mu být tato dávka vyplácena. __________ 55) | § 26 a násl. občanského zákoníku.“. |
|
| 62. | V § 68 odst. 1 písm. d) se slovo „potvrzení“ nahrazuje slovem „doklad“. |
| 63. | § 68 odst. 1 písm. e) zní: „e) | potvrzení o skutečnostech uvedených v § 30 odst. 4, o příjmech uvedených v § 32 odst. 2, popřípadě o návštěvě dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení uvedeném v § 30 odst. 6, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek,“. |
|
| 64. | V § 68 odst. 1 písm. g) se slovo „studia“ nahrazuje slovy „sídla školy nebo její součásti“. |
| 65. | § 68 odst. 1 písm. h) zní: „h) | doklad o tom, že byt (obytná místnost) je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,“. |
|
| 66. | V § 68 odst. 1 písm. j) se na konci připojují tato slova: „nebo rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde-li o nároky podle § 43“. |
| 67. | V § 68 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které zní: „(2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují, a) | potvrzení, jde-li o příjmy uvedené |
1. | v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c) a d), |
3. | v § 5 odst. 1 písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m) až r) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, |
5. | v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením, |
b) | prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy. |
(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují, a) | potvrzení, jde-li o příjmy uvedené |
1. | v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c) a d) a příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m) až r) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, |
2. | v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením, |
b) | prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy. |
(4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka. (5) Potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] a potvrzení o sídle školy nebo její součásti [odstavec 1 písm. g)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech okresní úřad neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu. (6) Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgán o dávkách rozhodující v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 7. |
| 68. | Za § 68 se vkládá nový § 68a, který včetně nadpisu zní: „§ 68a Důkazní prostředky V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.“. |
| 69. | V § 69 písm. e) se na konci připojují tato slova: „, bude-li okresní úřad rozhodovat podle § 7 odst. 7 nebo o zvláštním příjemci podle § 59“. |
