100/1999 Sb. znění účinné od 1. 7. 1999 do 31. 12. 2001
100
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 28. dubna 1999
o ochraně před povodněmi
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“), a k provedení § 42 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon ), ve znění pozdějších předpisů:
ČÁST PRVNÍ VYMEZENÍ POJMŮ (§ 1)
§ 1 Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) povodní přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém hrozí vylití vody z koryta nebo voda již zaplavuje území a může způsobit škody;povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo odtok vody je nedostatečný; povodeň může být způsobena přírodními jevy nebo umělými vlivy,
b) přirozenou povodní povodeň způsobená přírodními jevy, tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 6 odst. 1 nebo povodňovými orgány, zejména při
1. dosažení směrodatného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci,
2. déletrvajících vydatných dešťových srážkách, příp. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů,
c) zvláštní povodní povodeň způsobená umělými vlivy, tj. situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu, zejména při
1. narušení tělesa vzdouvacího vodohospodářského díla,
2. poruše hradicích konstrukcí výpustných zařízení vodohospodářských děl,
3. nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodohospodářského díla,
d) opatřeními k ochraně před povodněmi preventivní opatření, opatření při nebezpečí povodně a v době povodně a opatření po povodni,
e) stupni povodňové aktivity míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu,
f) povodňovými plány dokumenty, které obsahují způsob zajištěná včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů,zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity,
g) povodňovými prohlídkami činnost, kterou se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodohospodářských dílech a v zátopových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky,
h) povodňovými zabezpečovacími pracemi technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a v době povodně na vodních tocích, popřípadě na stavbách a zařízeních na vodních tocích, pozemcích při vodních tocích a v zátopových územích ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků,
i) povodňovými záchrannými pracemi technická a organizační opatření prováděná v době povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území․
ČÁST DRUHÁ OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘED POVODNĚMI (§ 2-17)
§ 2 Druhy opatření k ochraně před povodněmi (1) Preventivní opatření jsou
a) povodňové plány,
b) povodňové prohlídky,
c) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
d) organizační a technická příprava povodňové ochrany,
e) vytváření hmotných povodňových rezerv,
f) stanovování zátopových území,
g) vyklízení zátopových území,
h) příprava účastníků povodňové ochrany.
(2) Opatření při nebezpečí povodně a v době povodně jsou
a) činnost předpovědní povodňové služby,
b) činnost hlásné povodňové služby,
c) varování při nebezpečí povodně způsobené přírodními jevy a umělými vlivy,
d) zřízení a činnost hlídkové služby,
e) řízené ovlivňování odtokových poměrů,
f) povodňové zabezpečovací práce,
g) povodňové záchranné práce,
h) zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní,
i) evidenční a dokumentační práce.
(3) Opatření po povodni jsou
a) obnovení povodní narušených funkcí v zasaženém území,
b) zjišťování a oceňování povodňových škod,
c) odstraňování povodňových škod,
d) zjištění příčin negativně ovlivňujících průběh povodně a řešení jejich nápravy,
e) dokumentační práce a vyhodnocení povodňové situace.
(4) Opatřeními na ochranu před povodněmi ve smyslu § 17 až 21 zákona a tohoto nařízení vlády nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, hospodaření v povodí a činnosti vyvolané povodněmi.
§ 3 Stupně povodňové aktivity (1) Rozsah opatření prováděných k ochraně před povodněmi se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje těmito 3 stupni povodňové aktivity:
a) první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodohospodářských dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností,jež by mohly vést ke vzniku nebezpečí zvláštní povodně,
b) druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v případě, že nebezpečí přirozené povodně přeroste v povodeň a dochází k zaplavování území mimo koryto; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodohospodářském díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu,
c) třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při nebezpečí vzniku větších škod, ohrožení životů a majetku v zátopovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodohospodářském díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.
(2) Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem pro jejich vyhlášení je dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka nebo uživatele vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení povodňové aktivity informuje povodňový orgán ve svém územním obvodu podle povodňového plánu.
(3) Směrodatné limity vodních stavů pro vyhlašování druhého a třetího stupně povodňové aktivity jsou obsažené v povodňových plánech.
§ 4 Povodňové plány (1) Obsah povodňových plánů se dělí na
a) věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, uceleného povodí nebo jiného územního celku a směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity,
b) organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi a úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby,
c) grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména zátopová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily a informační místa.
(2) Povodňovými plány územních celků jsou
a) povodňové plány obcí, které zpracovávají povodňové orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni,
b) povodňové plány okresů, které zpracovávají okresní úřady,
c) povodňové plány ucelených povodí, které zpracovávají správci vodohospodářsky významných vodních toků ve spolupráci se správci drobných vodních toků v povodí,
d) Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí.
(3) Pro nemovitosti ohrožené povodněmi, které se nacházejí v zátopovém území nebo zhoršují průběh povodně, zpracovávají povodňové plány jejich vlastníci, popřípadě uživatelé na základě rozhodnutí vodohospodářského orgánu, v němž vodohospodářský orgán určí rozsah zpracování povodňového plánu.
(4) U povodňových plánů územních celků (odstavec 2) zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. U ostatních povodňových plánů (odstavec 3) zpracovatelé prověřují jejich aktuálnost při podstatné změně podmínek. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.
(5) Věcnou a grafickou část povodňového plánu a jeho změny zpracovatelé předkládají příslušnému vodohospodářskému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem povodňového orgánu vyššího stupně. Ověřením souladu a přijetím se stává věcná a grafická část povodňového plánu závaznou. Organizační část povodňového plánu zpracovatelé průběžně aktualizují a poskytují ji k využití povodňovým orgánům a ostatním účastníkům ochrany před povodněmi.
§ 5 Povodňové prohlídky (1) Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánů nejméně jednou ročně, zpravidla před obdobím jarního tání nebo letních přívalových dešťů.
(2) Zjistí-li povodňové orgány při povodňové prohlídce předměty nebo zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta vodního toku, uloží podle zvláštního zákona jejich odstranění.
§ 6 Předpovědní a hlásná povodňová služba (1) Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi o možnosti vzniku přirozené povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci vodohospodářsky významných vodních toků [§ 16 písm. e)].
(2) Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané přirozené nebo zvláštní povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a okresů a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu.
(3) Vlastník (uživatel) vodohospodářského díla oznamuje nebezpečí zvláštní povodně povodňovým orgánům a varuje bezprostředně ohrožené subjekty.
§ 7 Povodňové zabezpečovací a záchranné práce (1) Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména:
a) odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,
b) rozrušování ledových celin a zácp na vodním toku,
c) ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží,
d) opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,
e) opatření proti přelití nebo protržení hrází vodohospodářských děl zadržujících vodu,
f) provizorní uzavírání protržených hrází,
g) instalace protipovodňových zábran,
h) opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
i) opatření k omezení znečištění vody.
(2) Povodňové zabezpečovací práce provádějí správci vodních toků a vlastníci (uživatelé) dotčených objektů podle vlastního posouzení situace nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem vodohospodářsky významného vodního toku na celém vodním toku nebo uceleném povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodohospodářských dílech zařazených do I. a II. kategorie z hlediska odborného technickobezpečnostního dohledu, které mohou ohrozit bezpečnost díla, se projednávají s organizací pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu, pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.
(3) Povodňové záchranné práce zajišťují povodňové orgány ve spolupráci s ostatními účastníky ochrany před povodněmi.
§ 8 Dokumentace a vyhodnocení povodní (1) Účelem dokumentace je zabezpečení objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodní. Dokumentace se pořizuje
a) záznamy v povodňové knize,
b) průběžným zaznamenáváním vodních stavů a průtoků,
c) průběžným zaznamenáváním údajů o provozu vodohospodářských děl ovlivňujících průběh povodně,
d) označováním nejvýše dosažené hladiny vody,
e) zaměřováním a zakreslováním zátopy,
f) monitorováním kvality vody a možných zdrojů znečištění,
g) fotografickými snímky a filmovými záznamy,
h) účelovým terénním průzkumem a šetřením,
i) vyhodnocením povodně a zpracováním zprávy o povodni.
(2) Povodňové orgány obcí a okresů a účastníci ochrany před povodněmi, jimž to ukládá toto nařízení, zpracovávají zprávu o povodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita [§ 3 odst. 1 písm. b) a c)], došlo k povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací a záchranné práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně, které obsahuje rozbor příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových škod a návrh opatření na odstranění následků povodně. Zprávu zpracují do 1 měsíce po ukončení povodně, v případě potřeby rozsáhlejších dokumentačních prací se provede doplňkové vyhodnocení do 6 měsíců po ukončení povodně.
(3) Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci vodohospodářsky významných vodních toků a z hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.
(4) Zprávu o povodni předává povodňový orgán k využití povodňovému orgánu vyššího stupně.
§ 9 Povodňové orgány obcí Povodňové orgány obcí v rámci zabezpečování opatření k ochraně před povodněmi
a) potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků (uživatelů) nemovitostí, pokud se nacházejí v zátopovém území nebo zhoršují průběh povodně (§ 4 odst. 3), s povodňovým plánem obce,
b) zpracovávají povodňový plán obce a na podkladě odborného stanoviska správce vodního toku a potvrzení okresního úřadu o souladu povodňového plánu obce s povodňovým plánem okresu jej schvalují,
c) provádějí povodňové prohlídky,
d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,
e) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
f) organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v obci s využitím varovného systému civilní ochrany,
g) informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí a povodňový orgán okresu,
h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
i) organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
j) zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce ve veřejném zájmu,
k) zajišťují nutnou hygienickou a zdravotnickou péči, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
l) provádějí prohlídky po povodni, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, zjišťují účelnost provedených opatření a podávají zprávu o povodni povodňovému orgánu okresu,
m) vedou záznamy v povodňové knize.
§ 10 Povodňové orgány okresů Povodňové orgány okresů v rámci zabezpečování opatření k ochraně před povodněmi
a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánů obcí s povodňovým plánem okresu,
b) zpracovávají povodňový plán okresu, po předložení správcům vodohospodářsky významných vodních toků k odbornému stanovisku a dále Ministerstvu životního prostředí k posouzení souladu věcné a grafické části s povodňovým plánem uceleného povodí jej schvalují,
c) organizují provádění povodňových prohlídek,
d) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
e) organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území okresu, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních okresů, příslušného správce vodohospodářsky významného vodního toku a Český hydrometeorologický ústav,
f) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
g) organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcí a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
h) využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací operační středisko hasičského záchranného sboru okresu,
i) v nutných případech nařizují mimořádné manipulace na vodohospodářských dílech nad rámec schválených manipulačních řádů s možným dosahem v rámci okresu,
j) v případě nebezpečí z prodlení vyžadují výpomoc Armády České republiky,
k) spolupracují s povodňovými orgány obcí při zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
l) soustřeďují zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni,
m) vedou záznamy v povodňové knize,
n) organizují odborná školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů obcí a účastníků ochrany před povodněmi,
o) ukládají dle potřeby vlastníkům (uživatelům) vodohospodářských děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany.
§ 11 Povodňové komise ucelených povodí Povodňové komise ucelených povodí v rámci zabezpečení úkolů v době povodně
a) se účastní hlásné povodňové služby na území uceleného povodí, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány okresů, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí,
b) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity na území uceleného povodí,
c) řídí ovlivňování odtokových poměrů v ucelených povodích manipulacemi na vodohospodářských dílech v rámci manipulačních řádů; nařizují po projednání s příslušnými povodňovými orgány okresů (při nebezpečí prodlení pouze oznamují) mimořádné manipulace na vodohospodářských dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem v rámci uceleného povodí,
d) posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodohospodářských dílech na odtokový režim a koordinují jejich provádění,
e) vedou záznamy v povodňové knize.
§ 12 Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí v rámci zabezpečování opatření k ochraně před povodněmi
a) metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména zpracování, předkládání a schvalování povodňových plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby,
b) zpracovává po projednání s dotčenými orgány státní správy Povodňový plán České republiky a předkládá jej k projednání a schválení Ústřední povodňové komisi,
c) zabezpečuje a potvrzuje soulad povodňových plánů okresů s povodňovými plány ucelených povodí a povodňových plánů ucelených povodí s Povodňovým plánem České republiky,
d) účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro případné převzetí řízení ochrany před povodněmi Ústřední povodňovou komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,
e) zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu (letecká pozorování, snímkování a podobně),
f) organizuje odbornou přípravu pracovníků okresních úřadů.
§ 13 Ústřední povodňová komise České republiky Ústřední povodňová komise České republiky v rámci plnění úkolů v době povodně
a) informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu České republiky,
b) vyhlašuje a odvolává stupně povodňové aktivity na území České republiky,
c) nařizuje mimořádné manipulace na vodohospodářských dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec uceleného povodí,
d) vede záznamy v povodňové knize,
e) koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí ucelených povodí a povodňových komisí okresů.
§ 14 Převzetí řízení ochrany před povodněmi Převezme-li povodňový orgán vyššího stupně řízení povodňové ochrany, je povinen oznámit příslušným povodňovým orgánům nižšího stupně datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Povodňové orgány nižšího stupně zůstávají dále činné, provádějí vlastní opatření v koordinaci nebo podle pokynů povodňového orgánu vyššího stupně.
§ 15 Správci vodních toků Správci vodních toků v rámci zabezpečování opatření k ochraně před povodněmi
a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcí,
b) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány okresů povodňové prohlídky na vodních tocích,
c) navrhují zátopová území,
d) navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům (uživatelům) vodohospodářských děl nebo jiných nemovitostí na vodních tocích a v zátopovém území povinnost provést potřebná opatření na ochranu před povodněmi,
e) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,
f) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňových plánů,
g) sledují na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh povodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, vodní stavy a průtoky, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,
h) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány okresů, příslušného správce vodohospodářsky významného vodního toku a pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu,
i) poskytují odbornou pomoc povodňovým komisím obcí a okresů,
j) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity,
k) provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích a činí další opatření podle povodňových plánů,
l) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích,
m) po povodni provádějí prohlídky vodního toku, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají zprávu o povodni a předávají ji povodňovému orgánu okresu, příslušnému správci vodohospodářsky významného vodního toku a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu,
n) odstraňují povodňové škody na vodních tocích, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně, obnovují průtočný profil toku.
§ 16 Správci vodohospodářsky významných vodních toků Správci vodohospodářsky významných vodních toků v rámci zabezpečování opatření k ochraně před povodněmi kromě úkolů správce toku podle § 15
a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům okresů a předkládají je Ministerstvu životního prostředí,
b) zpracovávají povodňové plány ucelených povodí a předkládají je Ministestvu životního prostředí k projednání a schválení, výpisy z nich poskytují povodňovým orgánům okresů,
c) spolupracují s povodňovými orgány okresů při provádějí povodňových prohlídek,
d) dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v zátopových územích, popřípadě jiných opatření k ochraně před povodněmi,
e) účastní se hlásné povodňové služby, zejména sledují a vyhodnocují hydrologickou situaci v povodí a podávají informace povodňovým orgánům, spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem při provádění předpovědní povodňové služby,
f) spolupracují s vlastníky (uživateli) vodohospodářských děl při oznamování nebezpečí zvláštní povodně,
g) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity,
h) poskytují odbornou, technickou a organizační podporu činnosti povodňovým komisím ucelených povodí,
i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně v uceleném povodí,
j) po povodni vyžadují zprávy podle § 8 odst. 3 od povodňových orgánů okresů a správců drobných vodních toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za ucelené povodí a na vyžádání ji předkládají Ministerstvu životního prostředí,
k) spolupracují s povodňovými orgány okresů při školení a výcviku pracovníků,
l) zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před povodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.
§ 17 Vlastníci (uživatelé) vodohospodářských děl (1) Vlastníci (uživatelé) vodohospodářských děl, která mohou ovlivnit průběh přirozené povodně, v rámci zabezpečení opatření k ochraně před povodněmi
a) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány okresů povodňové prohlídky vodohospodářských děl, zejména prověřují stav objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmi a odstraňují zjištěné závady,
b) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění zabezpečovacích prací na vodohospodářských dílech,
c) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost,
d) sledují na vodohospodářských dílech všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně, zejména funkci přelivných objektů, postup a rozsah zamrzání,tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, stav hladiny vody, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,
e) účastní se hlásné povodňové služby,informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán okresu, správce vodního toku, příslušného správce vodohospodářsky významného vodního toku a pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu,
f) manipulují na vodohospodářských dílech v mezích schváleného manipulačního řádu tak, aby se snížilo nebezpečí povodňových škod; přitom dbají pokynů vodohospodářského dispečinku příslušného správce vodohospodářsky významného vodního toku,
g) k mimořádným manipulacím na vodohospodářských dílech nad rámec schválených manipulačních řádů si vyžadují souhlas povodňového orgánu okresu nebo povodňové komise uceleného povodí podle možného dosahu vlivu manipulace,
h) provádějí zabezpečovací práce na vodohospodářských dílech,
i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodohospodářských dílech,
j) po povodni provádějí prohlídku vodohospodářských děl, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a poskytují povodňovému orgánu okresu, správci vodního toku a příslušnému správci vodohospodářsky významného vodního toku podklady pro zprávu o povodni,
k) odstraňují povodňové škody na vodohospodářských dílech, zejména je zabezpečují pro případ další povodně.
(2) Vlastníci (uživatelé) vodohospodářských děl, na nichž může dojít při stavbě nebo provozu ke vzniku zvláštních povodní, dále
a) posuzují možnost vzniku a průběhu zvláštních povodní pro vodohospodářská díla I. až III. kategorie a výsledky poskytnou příslušným povodňovým orgánům,
b) oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům a správcům vodních toků skutečnosti rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při nebezpečí vzniku zvláštních povodní podle § 3, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje,
c) varují obyvatelstvo a povodňové orgány níže po toku v souladu s povodňovými plány při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodohospodářských děl a při vývoji směřujícím k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně.
(3) Na nedokončených vodohospodářských dílech plní úkoly vlastníka (uživatele) vodohospodářského díla (odstavce 1 a 2) stavebník (investor).
ČÁST TŘETÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 18-20)
§ 18 Povodňové plány zpracované podle dosavadních předpisů zpracovatelé uvedou do souladu s tímto nařízením nejpozději do 31. prosince 1999, s výjimkou zvláštních povodní, které zpracují nejpozději do 31. prosince 2000.
§ 19 Zrušuje se nařízení vlády č. 27/1975 Sb. , o ochraně před povodněmi.
§ 20 Toto nařízení nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Kužvart v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
