122/1999 Sb. znění účinné od 22. 10. 1998

122

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministrstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. června 1994 byla v Sofii přijata Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.

Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v Bukurešti dne 10. března 1995. Listina o schválení Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje Českou republikou byla uložena u vlády Rumunska, depozitáře Úmluvy, dne 30. května 1995.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 27 dne 22. října 1998 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.

Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.

ÚMLUVA

o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje (čl. 1-7)

Smluvní strany,

vedeny pevným záměrem zintenzivnit svoji vodohospodářskou spolupráci v oblasti ochrany vod a užívání vod;

v obavách plynoucích z výskytu a hrozeb nepříznivých účinků, krátkodobých i dlouhodobých, změn podmínek vodních toků v povodí Dunaje na životní prostředí, hospodářství a na blahobyt podunajských států;

zdůrazňujíce naléhavou potřebu posílení národních i mezinárodních opatření k prevenci, kontrole a snížení významných nepříznivých vlivů přesahujících přes hranice států, z vypouštění nebezpečných látek a živin do vodního prostředí Dunaje s náležitou pozorností věnovanou rovněž Černému moři;

vítajíce opatření již přijatá z národních iniciativ podunajských států, a z jejich dvoustranné i vícestranné spolupráce a úsilí, již vynaloženého v rámci procesu KBSE, Evropskou hospodářskou komisí Spojených národů a Evropským společenstvím na podporu spolupráce, na dvoustranné i vícestranné úrovni, k prevenci a omezování znečištění přesahujícího hranice států, trvale udržitelného hospodaření s vodou, k rozumnému využívání a šetření vodních zdrojů;

odkazujíce zvláště na Úmluvu Evropské hospodářské komise o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer ze 17. března 1992, stejně jako na existující dvoustrannou a vícestrannou spolupráci mezi podunajskými státy, která bude pokračovat a bude náležitě respektována při spolupráci se všemi podunajskými státy, stejně jako na Úmluvu o ochraně Černého moře proti znečišťování z 21. dubna 1992;

snažící se o trvalé zlepšování a ochranu řeky Dunaje a vod v jeho povodí, zejména v souvislostech přesahujících hranice států, a o trvale udržitelné hospodaření s vodou, které bere v úvahu zájmy všech podunajských států, pokud jde o využívání vod, a současně přispívá k ochraně mořského prostředí Černého moře;

se dohodly následovně:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ (čl. 1-4)

Článek 1

Definice

Pro účely této Úmluvy:

(a)	"Podunajské státy" jsou suverénní státy, na nichž leží podstatná část hydrologického povodí Dunaje. Podstatnou částí se zde míní podíl přesahující 2000 km² celkového hydrologického povodí.

(b)	"Povodí" řeky Dunaje je celková hydrologická sběrná oblast, společná smluvním stranám.

(c)

"Vliv přesahující hranice státu" je jakýkoliv významný nepříznivý účinek na říční prostředí plynoucí ze změn vodních podmínek způsobených lidskou činností a který přesahuje území pod jurisdikcí státu smluvní strany. Takovéto změny mohou ovlivnit život a majetek, bezpečnost zařízení a vodní ekosystémy, kterých se to týká.

(d)	"Nebezpečné látky" jsou látky, které mají toxixké, kancerogenní, mutagenní, teratogenní nebo bioakumulativní účinky, zejména jsou-li persistentní a mají-li významné nepříznivé účinky na živé organizmy.

(e)	"Látky nebezpečné vodám" jsou látky, jejichž potenciální nebezpečnost pro vodní zdroje je mimořádně vysoká, takže zacházení s nimi vyžaduje speciání preventivní a ochranná opatření.

(f)	"Bodové a plošné zdroje znečištění vody" jsou zdroje znečišťujících látek a živin, jejichž vniknutí do vody je způsobeno místně určeným výtokem (bodový zdroj) nebo difúzními účinky rozšířenými v celém povodí (plošné zdroje).

(g)	"Vodní bilance" je vztah charakterizující přírodní hospodaření vodou v celém povodí podle jeho jednotlivých složek (srážky, výpar, povrchový a podzemní odtok). V tom je zahrnuta i složka běžných antropogenních vlivů způsobených užíváním vody a ovlivňující množství vody.

(h)

"Spojovací data" jsou souhrny dat odvozené z vodní bilance v horním toku řeky, pokud jsou důležitá jako vstupní data pro zpracování vodní bilance na dolním toku řeky, a celkové vodní bilance řeky Dunaje. V tomto rozsahu spojovací data zahrnují složky vodní bilance pro všechny významné hraniční vody uvnitř povodí řeky Dunaje. Spojovací data se týkají profilů hraničních vody, kde tyto vody vyznačují, přetínají nebo jsou umístěny na hranicích mezi smluvními stranami.

(i)	"Mezinárodní komise" je organizace zřízená podle článku 18 této Úmluvy.

Článek 2

Cíle a zásady spolupráce

(1)

Smluvní strany se vynasnaží dosáhnout cíle trvale udržitelného a vyrovnaného vodního hospodářství, včetně šetření, zlepšení a rozumného využívání povrchových a podzemních vod v povodí, pokud je to možné. Navíc strany vynaloží všechnu snahu k omezení nebezpečí, vznikajícího z havárií při nichž se vyskytují látky nebezpečné vodám, nebezpečí povodní a ledových jevů na řece Dunaji. Mimo to se budou snažit přispět ke snížení znečištění Černého moře ze zdrojů v povodí.

(2)

Smluvní strany budou podle ustanovení této Úmluvy spolupracovat v základních vodohospodářských otázkách a přijmou všechna vhodná právní, správní a technická opatření pro to, aby se přinejmenším zachovaly a zlepšovaly současné podmínky životního prostředí a kvality vody řeky Dunaje a vod jeho povodí a k prevenci a k maximálnímu možnému snížení nepříznivých vlivů a změn, k nimž dochází nebo které pravděpodobně mohou být způsobeny.

(3)

K tomuto cíli smluvní strany - berouce v úvahu naléhavost opatření zaměřených na zamezování znečišťování vod a na rozumné a trvale udržitelné využívání vod - stanoví priority podle vhodnosti a posílí, sladí a zkoordinují opatření přijatá a plánovaná na státní i mezinárodní úrovni v povodí Dunaje zaměřená na trvale udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí řeky Dunaje.

Tento cíl je zvláště zaměřen na to, aby bylo zajištěno trvale udržitelné využívání vodních zdrojů pro potřeby obcí, průmyslu a zemědělství a pro uchování a obnovu ekosystémů a ke krytí rovněž jiných požadavků, jež se vyskytnou v souvislosti se zdravím obyvatelstva.

(4)

Základem všech opatření zaměřených na ochranu řeky Dunaje a vod v jeho povodí jsou princip "znečišťovatel platí" a princip "prevence".

(5)

Vodohospodářská spolupráce se orientuje na trvale udržitelné hospodaření s vodou, to znamená na kritéria stabilizovaného, ekologicky vhodného rozvoje, která jsou současně zaměřena na:

-	zachování obecné kvality života,
-	zachování nepřetržitého přístupu k přírodním zdrojům,
-	zamezení trvalých škod na životním prostředí a ochranu ekosystémů,
-	použití preventivního přístupu.

(6)

Uplatněním této Úmluvy se v žádném případě nezpůsobí významné přímé nebo nepřímé zvýšení vlivů na říční prostředí.

(7)

Každá smluvní strana má právo přijmout a uskutečnit opatření přísnější, než jsou opatření plynoucí z ustanovení této Úmluvy.

Článek 3

Rozsah platnosti

(1)

Tato Úmluva se vztahuje na povodí řeky Dunaje jak je definováno v článku 1, odst. (b).

(2)

Předmětem této Úmluvy budou zejména následující plénované činnosti a již probíhající opatření, pokud způsobují - nebo mohou pravděpodobně způsobit vlivy přesahující hranice států:

(a)	vypouštění odpadních vod, přísun živin a nebezpečných látek z bodových i plošných zdrojů, jakož i vypouštění tepla;

(b)	plánované činnosti a opatření v oblasti výstavby vodních děl, zejména regulace toků, řízení odtoku a úrovně vzdutí vodních toků, ochrana před povodněmi a snižování nebezpečí ledochodu, stejně jako vliv zařízení umístěných ve vodních tocích nebo podél nich na jejich odtokový režim;

(c)	jiné plánované činnosti a opatření pro využívání vod, jako například využívání vodní energie, odvádění a odběry vod;

(d)	provozování existujících hydrotechnických zařízení a staveb, např. nádrže, vodní elektrárny; opatření k prevenci dopadů na životní prostředí včetně zhoršování hydrologických podmínek, eroze, abrase (obrus), záplav, toku sedimentů a opatření k ochraně ekosystémů;

(e)	manipulace s látkami nebezpečnými vodám a preventvní bezpečnostní opatření zabraňující haváriím.

(3)

Tato Úmluva se vztahuje na záležitosti rybářství a vnitrozemské plavby, pokud jde o problémy spojené s ochranou vod proti znečištění způsobeného těmito činnostmi.

Článek 4

Formy spolupráce

Formy spolupráce podle této Úmluvy jsou zpravidla:

(a)	konzultace a společné činnosti v rámci Mezinárodní komise podle ustanovení této Úmluvy;

(b)	výměna informací o dvoustranných a mnohostranných dohodách, právních úpravách a o opatřeních v oblasti vodního hospodářství; výměna právních dokumentů a směrnic či nařízení a jiných publikací jiné formy výměny informací a zkušeností.

ČÁST II

MNOHOSTRANNÁ SPOLUPRÁCE (čl. 5-7)

Článek 5

Prevence omezování a snížení vlivů

přesahujících hranice států

Smluvní strany vypracují, přijmou a uskuteční relevantní právní, správní a technická opatření a rovněž na svém území zajistí nezbytné podmínky a základ potřebný k tomu, aby byla zajištěna účinná ochrana kvality vody a trvale udržitelné užívání vody a tudíž i prevence, omezování a snížení vlivů přesahujících hranice států.

K tomuto cíli smluvní strany přijmou odděleně nebo společně zejména tato níže uvedená opatření:

(a)	povedou záznamy o podmínkách přírodních vodních zdrojů v povodí řeky Dunaje s použitím dohodnutých parametrů jakosti a množství včetně dohodnuté metodologie.

(b)	Přijmou právní předpisy včetně časových limitů, zabezpečující požadavky kladené na vypouštění odpadních vod.

(c)	Přijmou právní předpisy pro manipulaci s látkami nebezpečnými vodám.

(d)	Přijmou právní předpisy ke snížení vstupu živin a nebezpečných látek z plošných zdrojů, zvláště pro zacházení a užívání s hnojivy a prostředky ochrany rostlin a pesticidy v zemědělství.

(e)	Smluvní strany vezmou v úvahu výsledky a návrhy předložené Mezinárodní komisi s cílem sladit tato regulační opatření na vysoké úrovni ochrany stejně jako sladit uskutečňování odpovídajících opatření.

(f)	Smluvní strany budou spolupracovat a přijmou vhodná opatření k vyloučení vlivů odpadních a nebezpečných látek vznikajících zejména v dopravě a přesahujících státní hranice.

Článek 6

Specifická opatření k ochraně vodních zdrojů

S cílem předcházet nebo snižovat vlivy přesahující hranice států a s cílem zajistit trvale udržitelné a spravedlivé využívání vodních zdrojů, stejně jako chránit ekologické zdroje, přijmou smluvní strany vhodná opatření, zejména:

(a)	zpracovat přehled zdrojů podzemních vod, které je nutno dlouhodobě chránit, jakož i ochranných pásem, cenných pro účely stávajícího nebo budoucího zásobování pitnou vodou;

(b)	u podzemních vodních zdrojů, zejména u těch, které jsou reservovány jako zdroje pitné vody v dlouhodobé perspektivě, předcházet znečištění, které je způsobeno zejména dusičnany, prostředky ochrany rostlin a pesticidy a jinými nebezpečnými látkami;

(c)	minimalizovat preventivními a kontrolními opatřeními riziko znečištění v důsledku havárií;

(d)	vzít v úvahu možné ovlivnění jakosti vody plynoucí z opatření a plánovaných činností podle článku 3 odst. (2);

(e)	zhodnotit důležitost různých biotopických prvků pro říční ekologii a navrhnout opatření ke zlepšení vodních a příbřežních ekologických podmínek;

Článek 7

Omezování emisí, cíle a kritéria jakosti vody

(1)

Smluvní strany, berouce v úvahu návrhy Mezinárodní komise, stanoví emisní limity uplatnitelné pro jednotlivá průmyslová odvětví nebo obory v pojmech znečišťujících zátěží a koncentrací, které jsou založeny na nejlepších dostupných bezodpadových či nízkoodpadových technologiích u zdroje znečištění. V případech, kde jsou vypouštěny nebezpečné látky, budou emisní limity založeny na nejlepších dostupných způsobech snižování emisí u zdroje a nebo pro čištění odpadních vod. Pro městské kanalizační vody budou emisní limity založeny na základě uplatnění přinejmenším biologické úrovně čistění odpadních vod nebo jiné ekvivalentní úrovně.

(2)

Smluvní strany vypracují dodatečná ustanovení pro předcházení nebo snižování vypouštění nebezpečných látek a živin do vody z plošných zdrojů, zvláště tam, kde je hlavním zdrojem zemědělství, berouce při tom v úvahu nejlepší ekologickou praxi.

(3)

K účelům vyjádřeným v odstavcích (1) a (2) je v Příloze II této Úmluvy uveden seznam průmyslových odvětví a oborů a připojený seznam nebezpečných látek a skupin látek, jejichž vypouštění z bodových i plošných zdrojů musí být předcházeno nebo podstatně omezeno. Doplňování Přílohy II je úkolem Mezinárodní komise.

(4)

Smluvní strany nadto vypracují, v případě vhodnosti, definici cílů jakosti vody a budou uplatňovat kritéria jakosti vody za účelem předcházení, omezování a snižování vlivů přesahujících hranice států. Obecný návod k tomu je uveden v Příloze III; ten bude v případě vhodnosti smluvními stranami uplatněn a specifikován jak na úrovni vnitrostátní, tak společně.

(5)

S cílem účinného snížení emisí na území spadajícím pod jejich jurisdikci zajistí a uplatní smluvní strany potřebné předpoklady a realizaci.

Smluvní strany zajistí, aby:

(a)	vnitrostátní předpisy pro emisní limity a úroveň jejich norem byly postupně slaďovány s emisními limity podlé této Úmluvy;

(b)	vypouštění odpadních vod bylo bez výjimek založeno na povoleních od kompetentních úřadů udělovaných předem a s omezenou dobou platnosti;

(c)	pravidla a povolení pro prevenci a kontrolní opatření nových nebo modernizovaných průmyslových zařízení, zejména v případech, kdy jsou účastny i nebezpečné látky, byly orientovány na nejlepší dostupné technologie a aby byly uskutečněny s vysokou prioritou;

(d)	byla uložena přísnější ustanovení, než jsou standardy - a v jednotlivých případech i úplné zákazy - tam, kde to vyžaduje situace vodního recipientu a jeho ekosystémů, ve spojení s obsahem odstavce (4);

(e)	kompetentní úřady dohlížely na plnění uložených ustanovení a podmínek povolení u těch činností, které mohou způsobovat vliv přesahující hranice států;

(f)	bylo prováděno posuzování dopadů na životní prostředí (EIA) podle nadnárodních a mezinárodních pravidel a dalších postupů k vyhodnocení a posouzení vlivů na životní prostředí;

(g)

pří plánování, udělování licencí a uskutečňování činností a opatření uváděných v článku 3 odst. (2) a v článku 16 odst. (1) kompetentní úřady vždy braly v úvahu rizika havárií zahrnujících látky nebezpečné vodám a ukládaly preventivní opatření a nařizovaly pravidla a opatření pro činnost po případných haváriích.

Příloha II

PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ, NEBEZPEČNÉ LÁTKY

ČÁST 1: Seznam průmyslových odvětví a oborů

(1) Při výrobě tepla, energie a v důlním odvětví:

(a)	Zpracování kouřových plynů a odpadního vzduchu, kondenzátů ze spaloven, strusky

(b)	Chladicí systémy

(c)	Úprava uhlí, úprava rud

(d)	Zušlechťování uhlí a získávání hodnotných produktů z uhlí, briketování

(e)	Výroba dřevěného uhlí, aktivního uhlí a sazí.

(2) V průmyslu kamene a zeminy, stavebních materiálů, odvětví skla a keramiky:

(a)	Výroba vláknitých cementů a výrobků z vláknitých cementů

(b)	Výroba a zpracování skla, skelných vláken a minerálních vláken

(c)	Výroba keramických výrobků.

(3) V odvětví kovů:

(a)	Zpracování a obrábění kovů: elektropokovování - galvanizovny, mořírny, závody na elektrolytické okysličování, leštírny, pozinkování plamenem, kalírny, výroba tištěných spojů, výroba baterií, smaltovny, mechanické dílny, leštírny kluzných drah a lišt

(b)	Výroba železa a oceli, včetně sléváren

(c)	Výroba neželezných kovů, včetně sléváren

(d)	Výroba ferro-slitin.

(4) V odvětví anorganické chemie:

(a)	Výroba základních chemikálií

(b)	Výroba minerálních kyselin, zásad a soli

(c)	Výroba alkálií, alkalických louhů a chloru elektrolýzou alkalických chloridů

(d)	Výroba minerálních hnojiv (vyjma draselných hnojiv), solí kyseliny fosforečné, fosfátů pro krmiva

(e)	Výroba uhličitanu sodného (sody)

(f)	Výroba korundu

(g)	Výroba anorganických pigmentů, minerálních pigmentů

(h)	Výroba polovodičů, usměrňovačů, fotoelektrických článků

(i)	Výroba výbušnin, včetně pyrotechniky

(j)	Výroba vysoce disperzních oxidů

(k)	Výroba sloučenin baria.

(5) V odvětví organické chemie:

(a)	Výroba základních chemikálií

(b)	Výroba barviv, pigmentů, barev a nátěrových hmot

(c)	Výroba a zpracování umělých vláken

(d)	Výroba a zpracování plastů, kaučuku a gumy

(e)	Výroba organohalogenových sloučenin

(f)	Výroba organických výbušnin, pevných paliv

(g)	Výroba pomocných prostředků pro výrobu kůže, papíru a textilu

(h)	Výroba farmaceutik

(i)	Výroba biocidů

(j)	Výroba surovin pro prací a čisticí prostředky

(k)	Výroba kosmetiky

(l)	Výroba želatiny, kožního klihu, lepidel.

(6) V odvětví minerálních a syntetických olejů:

(a)	Zpracování minerálních olejů, výroba a rafinace výrobků z minerálních olejů, výroba uhlovodíků

(b)	Regenerace olejů ze směsí olejů ve vodě, deemulsifikační provozy, regenerace a zpracování odpadních olejů

(c)	Výroba syntetických olejů.

(7) V tiskárnách, polygrafických provozech, v odvětvích povrchového zpracování a výrobě plastických fólií a jiných formách zpracování pryskyřic a plastů:

(a)	Výroba tištěných a grafických výrobků, polygrafické provozy

(b)	Kopírovací a filmové laboratoře

(c)	Výroba fólií a nosičů obrazu a zvuku

(d)	Výroba potahových a impregnovaných materiálů.

(8) V odvětví dřevařském, papírenském a výroby celulózy:

(a)	Výroba celulózy, papíru, kartonů a lepenek

(b)	Výroba a povrchová úprava dřevovláknitých desek.

(9) V odvětví textilu, kůže a kožešin:

(a)	Výroba textilu a jeho konečná úprava

(b)	Výroba kůže, konečná úprava kůže a kožešin, výroba koženek

(c)	Chemické čistírny, prádelny, prádelny čisticího a vlněného textilu.

(10) Ostatní odvětví:

(a)	Recyklace, zpracování, skladování, nakládání, vykládání a ukládání odpadů a zbytkových materiálů; skladování, nakládání a vykládání a doprava chemikálií

(b)	Lékařský a vědecký výzkum a vývoj, nemocnice, lékařská praxe, radiologické instituce, laboratoře, testovací zkušebny

(c)	Průmyslové čistírny, čištění průmyslových zásobníků

(d)	Automobilové opravny, mycí linky vozidel

(e)	Čistírny a úpravny vod

(f)	Natěračské a lakýrnické provozy

(g)	Výrobní a zpracovatelské závody rostlinných a živočišných extraktů

(h)	Výroba a zpracování mikroorganizmů a virů s in-vitro rekombinovanými nukleovými kyselinami

(i)	Průmyslové sektory aplikující radioaktivní látky (jaderný průmysl).

ČÁST 2: Směrný seznam nebezpečných látek

a skupin látek

A. Prioritní skupiny látek

(a)	těžké kovy a jejich sloučeniny

(b)	organohalogenové sloučeniny

(c)	organické sloučeniny fosforu a cínu

(d)	ochranné prostředky rostlin, pesticidy (fungicidy, herbicidy, insekticidy, algicidy) a chemikálie používané ke konzervaci dřeva, celulózy, papíru, usní a textilu

(e)	oleje a uhlovodíky ropného původu

(f)	ostatní organické sloučeniny zvláště škodlivé vodnímu prostředí

(g)	anorganické sloučeniny dusíku a fosforu

(h)	radioaktivní látky, včetně odpadů.

B. Jednotlivé nebezpečné látky

Protože existují značné rozdíly v charakteru nebezpečnosti látek zahrnutých v jistých skupinách, je nezbytné také zdůraznit některé jednotlivé látky, které v praxi mohou hrát významnou roli.

	Látka	CAS-číslo
1.	Rtuť	7439976
2.	Kadmium	7440439
3.	Měď	7440508
4.	Zinek	chybí údaj
5.	Olovo	7439921
6.	Arsen	7440382
7.	Chrom	chybí údaj
8.	Nikl	7440020
9.	Bór	chybí údaj
10.	Kobalt	chybí údaj
11.	Selen	7782492
12.	Stříbro	chybí údaj
13.	Drins	-
14.	HCH	608731
15.	DDT	50293
16.	Pentachlorfenol	87865
17.	Hexachlorbenzen	118741
18.	Hexachlorbutadien	87683
19.	Carbontetrachloride	56235
20.	Chloroform	67663
21.	Trifluralin	1582098
22.	Endosulfan	115297
23.	Simazin	122349
24.	Atrazin	1912249
25.	sloučeniny tributylcínu	-
26.	sloučeniny trifenylcínu	-
27.	Azinfos-etyl	2642719
28.	Azinfos-metyl	86500
29.	Fenitrotion	122145
30.	Fention	55389
31.	Malation	121755
32.	Paration	56382
33.	Paration-metyl	298000
34.	Dichlorvos	62737
35.	Trichloretylen	79016
36.	Tetrachloretylen	127184
37.	Trichlorbenzen	-
38.	Dichloretan 1,2	107062
39.	Trichloretan	71556
40.	Dioxiny	chybí údaj

Příloha III

OBECNÉ SMĚRNICE O CÍLECH A KRITÉRIÍCH JAKOSTI VODY*)

Cíle a kritéria jakosti vody vypracované pro specifické úseky řeky Dunaje a pro povrchové vody v jeho povodí budou:

(a)	brát v úvahu možnosti udržení a v nezbytných případech také zlepšení stávající jakosti vody;

(b)	zaměřeny na snížení průměrné zátěže ze znečištění a koncentrací (zejména nebezpečných látek) do jisté (konkrétně stanovené) míry za jisté časové období;

(c)	brát v úvahu specifické požadavky na jakost vody (surová voda pro pitné účely, zavlažování atd.);

(d)	brát v úvahu specifické požadavky na citlivé a speciálně chráněné vody a jejich prostředí, např. jezer, chráněných oblastí pro břehovou infiltraci a mokřadů;

(e)	založeny na použití biologických klasifikačních metod a chemických indexů pro středně a dlouhodobé přehledy udržování a zlepšování jakosti vody;

(f)	brát v úvahu míru, do které jsou stanovené cíle dosaženy a do které může být žádoucí v jednotlivých případech uplatnit dodatečná ochranná opatření.

________________

*)	Cíle a kritéria jakosti vod jsou zpravidla jednotlivě stanovovány a přizpůsobovány převažujícím podmínkám ve vztahu k ekosystémům, vodním zdrojům a jejich užívání. Proto v rámci Úmluvy jsou dány pouze obecné směrnice určené pro smluvní strany.

Příloha IV

STATUT MEZINÁRODNÍ KOMISE PRO OCHRANU DUNAJE

Struktury a postupy Mezinárodní komise, doplňkem k článku 18, budou ustanoveny následovně:

Článek 1: Složení

(1) Mezinárodní komise se skládá z delegací jmenovaných smluvními stranami. Každá smluvní strana jmenuje nejvýše pět delegátů, včetně vedoucího delegace a jeho zástupce.

(2) Každá delegace může nadto přibrat potřebný počet expertů pro projednávání speciálních problémů, jejichž jména budou sdělena sekretariátu Mezinárodní komise.

Článek 2: Předsednictví

(1) Předsednictví Mezinárodní komise je smluvními stranami zaujímáno střídavě v abecedním pořádku (anglickém) na dobu jednoho roku. Delegace vykonávající předsednictví jmenuje jednoho ze svých členů jako prezidenta Mezinárodní komise.

(2) Na jednáních Mezinárodní komise prezident zpravidla nejedná jménem vlastní delegace.

(3) Další podrobnosti týkající se předsednictví jsou stanoveny Mezinárodní komisí a uvedeny v jejím jednacím řádu.

Článek 3: Jednání

(1) Mezinárodní komise se schází na řádném jednání nejméně jednou ročně na výzvu prezidenta na místě prezidentem určeném.

(2) Mimořádná jednání jsou svolávána prezidentem na žádost nejméně tří delegací.

(3) V mezidobí mezi jednáními Komise se mohou konat porady vedoucích delegací.

(4) Prezident navrhuje jednací program. Ten zahrnuje zprávy stálé pracovní skupiny a jejich skupin expertů. Každá delegace má právo navrhnout na program jednání body programu, které si přeje projednat. Pořadí projednávání jednotlivých bodů programu je určeno Mezinárodní komisí většinou hlasů.

Článek 4: Rozhodování

(1) Každá delegace má jeden hlas.

(2) Bez ohledu na ustanovení odstavce (1) tohoto článku má v rámci své kompetence Evropská unie právo na stejný počet hlasů, kolik má členských států mezi smluvními stranami této Úmluvy. Tato organizace však neuplatňuje toto své hlasovací právo v případech, kdy toto právo uplatňují její jednotlivé členské státy a naopak.

(3) Mezinárodní komise je schopna se usnášet, pokud jsou přítomny delegace alespoň dvou třetin smluvních stran.

(4) Písemné postupy mohou být použity za podmínek stanovených v jednacím řádu Mezinárodní komise.

Článek 5: Přijímání rozhodnutí

(1) Rozhodnutí a doporučení budou přijímána na základě konsensu smluvních stran. Pokud konsensus není dosažitelný, prezident Mezinárodní komise vyhlásí, že všechny možnosti dosáhnout konsensu již byly vyčerpány. Pokud není Úmluvou stanoveno jinak, přijme v tomto případě Mezinárodní komise taková rozhodnutí či doporučení, pro které bude hlasovat čtyřpětinová většina přítomných a hlasujících smluvních stran.

(2) Rozhodnutí se stane závazným prvního dne jedenáctého měsíce po datu jeho přijetí pro všechny smluvní strany, které pro ně hlasovaly a které během této doby neoznámí písemně výkonnému sekretáři, že nejsou schopny toto rozhodnutí přijmout. Takovéto oznámení však může být zrušeno kdykoliv; toto zrušení vstupuje v platnost po jeho doručení výkonnému sekretáři. Takové rozhodnutí bude závazné pro každou jinou smluvní stranu, která výkonnému sekretáři písemně oznámí, že je schopna rozhodnutí přijmout, a to od okamžiku obdržení této nóty nebo od prvého dne jedenáctého měsíce následujícího po přijetí podle toho, které datum je pozdější.

Článek 6: Expertní orgány

(1) Mezinárodní komise ustaví stálou pracovní skupinu. Pro některé oblasti práce a pro určité problémy budou vytvořeny expertní skupiny stálé nebo ad hoc.

(2) Stálá pracovní skupina a skupiny expertů se skládají z delegátů a expertů jmenovaných delegacemi Mezinárodní komise.

(3) Stálá pracovní skupina je tvořena delegáty ze všech smluvních stran. Mezinárodní komise jmenuje jejího předsedu a určí nejvyšší počet delegátů. Mezinárodní komise rovněž určí počet expertů účastnících se práce expertních skupin.

Článek 7: Sekretariát

(1) Zřizuje se stálý sekretariát.

(2) Stálý sekretariát má své sídlo ve Vídni.

(3) Mezinárodní komise ustanoví výkonného sekretáře a učiní opatření pro jmenování nutného dalšího personálu. Dále tato Komise stanoví povinnosti spojené s funkcí výkonného sekretáře a podmínky, za kterých může toto místo být zastáváno.

(4) Výkonný sekretář bude vykonávat funkce nezbytné ke správě Úmluvy a pro činnost Mezinárodní komise stejně jako další úkoly svěřené výkonnému sekretáři Mezinárodní komisí podle jednacího řádu a jeho finančních předpisů.

Článek 8: Pověřování odborných znalců

V rámci posuzování, vyhodnocování získaných výsledků a pro analýzy speciálních problémů může Mezinárodní komise pověřit zvláště kvalifikované osoby, vědecké instituce nebo jiná zařízení.

Článek 9: Zprávy

Mezinárodní komise podává smluvním stranám výroční zprávu o svých činnostech a další zprávy podle potřeby, které zejména také zahrnují výsledky monitorování a posuzování.

Článek 10: Právní způsobilost a zastupování

(1) Mezinárodní komise požívá právní způsobilost, které je zapotřebí k výkonu jejích funkcí a uskutečňování cílů, v souladu s právním řádem státu, ve kterém má sídlo sekretariát.

(2) Mezinárodní komise je zastupována jejím prezidentem. Zastupování Komise bude v podrobnostech upraveno jednacím řádem.

Článek 11: Náklady

(1) Mezinárodní komise přijme své finanční předpisy.

(2) Komise přijímá roční nebo dvouletý rozpočet navrhovaných výdajů a přezkušuje návrh rozpočtu pro následující hospodářské období.

(3) Celkovou výši rozpočtu, včetně případných Komisí přijatých doplňkových rozpočtů, hradí smluvní strany, kromě Evropského hospodářského společenství, stejným dílem, pokud se Komise jednomyslně neusnese jinak.

(4) Evropské hospodářské společenství přispívá do rozpočtu do výše 2,5 % správních nákladů.

(5) Každá smluvní strana hradí výdaje spojené s účastí svých zástupců, expertů a poradců v Komisi.

(6) Každá smluvní strana nese náklady na běžné monitorování a hodnocení prováděné na jejím území.

Článek 12: Jednací řád

Mezinárodní komise přijme svůj jednací řád.

Článek 13: Jednací jazyky

Oficiálními jazyky Mezinárodní komise jsou angličtina a němčina.

Příloha V

ARBITRÁŽ

(1) Postup arbitráže, na který odkazuje článek 24 této Úmluvy, bude podle odstavců (2) až (10) následující:

(2)

(a)

V případě sporu postoupeného k arbitráži podle článku 24 odst. (2) této Úmluvy bude arbitrážní tribunál sestaven na žádost jedné strany adresované druhé straně sporu. Žádost o arbitráž bude obsahovat předmět žádosti včetně zejména těch článků Úmluvy, o jejichž interpretaci nebo jejichž uplatňování je spor veden.

(b)

Navrhující strana bude informovat Mezinárodní komisi, že požádala o zřízení arbitrážního tribunálu, uvede jméno druhé strany sporu a články Úmluvy, o jejichž interpretaci nebo jejichž uplatňování, podle jejího názoru, je spor veden. Navrhovatele i druhou stranu může tvořit více smluvních stran. Mezinárodní komise předloží informaci takto získanou všem smluvním stranám Úmluvy.

(3) Arbitrážní tribunál bude složen ze tří členů: obě strany sporu, tj. navrhující strana nebo strany a druhá strana nebo strany sporu, jmenují jednoho arbitra do dvou měsíců; tito dva arbitři určí společně do dvou měsíců třetího arbitra, který bude předsedou tribunálu. Tento třetí arbitr nebude občanem ani jedné ze stran sporu ani nebude mít své bydliště na území jedné z těchto stran, ani nebude jednou ze stran sporu zaměstnán, ani se nezabýval tímto případem na základě jiného oprávnění.

(4)

(a)

Jestliže jedna ze stran sporu nejmenuje arbitra do dvou měsíců po obdržení žádosti, může druhá strana informovat prezidenta Mezinárodního soudního dvora, který určí předsedu arbitrážního tribunálu do dalších dvou měsíců. Předseda arbitrážního tribunálu požádá po svém jmenování tu stranu, která nejmenovala arbitra, aby tak učinila do dvou měsíců. Jestliže po této době nebyl arbitr schválen, tento předseda bude informovat prezidenta Mezinárodního soudního dvora, který provede toto jmenování během dalších dvou měsíců.

(b)	Jestliže předseda arbitrážního tribunálu nebyl jmenován do dvou měsíců po jmenování druhého arbitra, prezident Mezinárodního soudního dvora, na žádost kterékoliv strany, jmenuje předsedu arbitrážního tribunálu do dalších dvou měsíců.

(5)

(a)	Arbitrážní tribunál bude rozhodovat podle pravidel mezinárodního práva a zejména podle ustanovení této Úmluvy.

(b)	Arbitrážní tribunál sestavený podle ustanovení této přílohy si sám vypracuje svůj jednací řád.

(c)	V případě sporu o to, zda arbitrážní tribunál má odpovídající jurisdikci, záležitost bude rozhodnuta rozhodnutím arbitrážního tribunálu.

(6)

(a)	Rozhodnutí arbitrážního tribunálu jak o postupu, tak o věci sporu samotné budou přijímána většinou hlasů jeho členů.

(b)	Arbitrážní tribunál může použít všechna vhodná opatření ke zjištění skutečností. Tento tribunál může na žádost jedné ze stran předepsat základní dočasná ochranná opatření.

(c)	Jestliže dva nebo více arbitrážních tribunálů sestavených podle ustanovení této přílohy převezmou žádosti v identickém či podobném předmětu, mohou se vzájemně informovat o postupech zjišťování skutečností a vzít je pak v úvahu, jak jen možno.

(d)	Strany účastnící se sporu poskytnou všechna nezbytná vybavení pro účinný průběh jednání.

(e)	Nepřítomnost strany sporu netvoří překážku arbitrážního řízení.

(7) Pokud vzhledem k zvláštním okolnostem případu neurčí arbitrážní tribunál jinak, budou výdaje na činnost tribunálu, včetně odměn jeho členů, hrazeny stranami sporu rovným dílem. Tribunál povede záznamy o všech svých výdajích a poskytne stranám sporu konečné vyúčtování.

(8) Arbitrážní tribunál vydá arbitrážní rozhodnutí (rozsudek) do pěti měsíců od data, kdy byl ustanoven, pokud neshledá za nezbytné prodloužit tento časový limit o dobu, která by neměla přesáhnout pět měsíců.

(9) Kterákoli smluvní strana, která má zájem právní povahy v předmětu sporu a může být ovlivněna rozhodnutím v tomto případě, může se souhlasem arbitrážního tribunálu do arbitrážního řízení zasahovat. Arbitrážní rozhodnutí arbitrážního tribunálu bude závazné pro intervenující stranu stejným způsobem jako pro strany sporu.

(10)

(a)	Rozhodnutí arbitrážního tribunálu bude doprovázeno jeho zdůvodněním. Rozhodnutí bude konečné a závazné pro všechny strany sporu. Rozhodnutí bude arbitrážním tribunálem předáno stranám sporu a Mezinárodní komisi. Mezinárodní komise poskytne získanou informaci všem smluvním stranám.

(b)

Jakékoliv spory, které mezi stranami mohou vzniknout ohledně interpretace nebo výkonu rozhodnutí, mohou být kteroukoli z obou stran postoupeny arbitrážnímu tribunálu, který toto rozhodnutí vydal, nebo jestliže se tohoto sporu nemůže ujmout, k jinému tribunálu sestavenému za tímto účelem stejným způsobem, jako v prvním případě.