Předmětem převodu zemědělských a některých lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby podle tohoto zákona mohou být

Tento zákon upravuje

Podle tohoto zákona nelze převádět

Na žádost převodce sdělí příslušné orgány státní správy písemně do 30 dnů, zdali pozemky označené údaji podle katastru nemovitostí, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny; sdělení se nevydává ve správním řízení. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. d), f) až i) nevyžaduje a v případech podle písmene c) se vyžaduje sdělení, pouze pokud jde o § 29 zákona o půdě.

Příslušný katastrální úřad na žádost Pozemkového fondu ověří do 30 dnů ve své evidenci, že pozemky po 25. únoru 1948 nepřešly ani nebyly převedeny do vlastnictví státu z vlastnictví církve, náboženské společnosti, řádu nebo kongregace nebo že ke dni 31. prosince 1949 nebyly ve vlastnictví obcí.

U pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, se ověření podle odstavce 3 nevyžaduje.

Zemědělské a lesní pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody převodu bránící nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a), c) a i).

Zemědělské pozemky převádí na nabyvatele Pozemkový fond za podmínek stanovených tímto zákonem.

Lesní pozemky převádí na nabyvatele právnická osoba, které bylo svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu,¹⁷ (dále jen „pověřená právnická osoba“).

Převodce nemůže svým vnitřním předpisem omezit možnost nabývání pozemků osobami v § 5 až 7.

Nabyvatelem zemědělských pozemků může být pouze

Právnickou osobou podle odstavce 1 písm. c) je právnická osoba, která je vlastníkem (spoluvlastníkem) staveb, které jsou nemovitostmi; tato právnická osoba může nabýt pouze zemědělský pozemek uvedený v § 5 odst. 6.

Nabyvatelem lesních pozemků může být pouze obec, veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola.

Nebrání-li převodu práva třetích osob, převede Pozemkový fond na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělské pozemky v jejím katastrálním území

Pozemky podle písmen a), b) a c) určené k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení a pozemky podle písmen d) a e) převede Pozemkový fond do vlastnictví obce bezúplatně.

V případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obec povinna zemědělský pozemek převést zpět na Pozemkový fond za stejných podmínek, za jakých byl n9a obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní moci změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět na Pozemkový fond, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Pozemkovému fondu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu²⁶ platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci převeden. Totéž platí v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle odstavce 1 písm. e) a pozemek nebyl k realizaci zeleně využit.

Pozemky vymezené v odstavci 1 budou převedeny na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví, pokud byly, s výjimkou pozemků, které jsou převáděny do vlastnictví obce bezúplatně, marně nabídnuty oprávněným osobám. Po doručení žádosti obce je Pozemkový fond povinen pozemek neprodleně nabídnout oprávněným osobám, pokud tak dosud neučinil.

Na základě písemné žádosti veřejné výzkumné instituce může Pozemkový fond převést bezúplatně do jejího vlastnictví pozemky, které tato instituce nezbytně potřebuje pro výzkum v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví.

Na základě písemné žádosti oprávněného uživatele (uživatelů) pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 převede Pozemkový fond tento pozemek do vlastnictví (spoluvlastnictví) této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku.

Na základě písemné žádosti prodá Pozemkový fond vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek, na němž je umístěna tato stavba, a to v případě, že pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. Pozemkový fond prodá vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek sousedící s pozemkem, na němž je umístěna tato stavba, jestliže tento pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.

Pokud o převod zemědělského pozemku požádají některé z osob uvedených v odstavcích 1, 5 nebo 6, uspokojí se v tomto pořadí:

Na základě písemné žádosti Pozemkový fond může zemědělský pozemek prodat vlastníkovi (spoluvlastníkům) sousedícího zemědělského pozemku. Prodat však nelze zemědělský pozemek, jehož výměra přesahuje 10 % výměry sousedícího zemědělského pozemku vlastníka (spoluvlastníků).

Pokud o prodej zemědělského pozemku požádá více vlastníků (spoluvlastníků) zemědělských pozemků sousedících, kteří splňují podmínky uvedené v odstavci 1, vyzve je Pozemkový fond, aby nabídli kupní cenu (§ 9 odst. 1). Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Pozemkový fond pořadí osob, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 3) smlouvu, bude Pozemkový fond postupně vyzývat k uzavření kupní smlouvy osoby na dalších místech v pořadí.

V případě, že budou některé nabízené kupní ceny podle odstavce 2 shodné, vyzve Pozemkový fond osoby se shodnými nabídkami k podání nových nabídek s tím, že nově nabízená cena nesmí být nižší než cena, která byla shodně nabídnuta. Nově nabízená cena nemá vliv na již stanovené pořadí ostatních osob.

Zemědělský pozemek lze podle odstavců 1 a 2 prodat i tehdy, jestliže o to požádá spoluvlastník sousedícího zemědělského pozemku.

Pozemkový fond může prodat zemědělské pozemky

Pozemkový fond předá obci, v jejímž územním obvodu se prodávaný zemědělský pozemek nachází, k vyvěšení na úřední desce obecního úřadu¹⁹ oznámení o zahájení prodeje podle odstavce 1 s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí.²³ První den vyvěšení je dnem vyhlášení prodeje. Informaci o vyhlášení prodeje zveřejní Pozemkový fond s minimálně týdenním předstihem v denním tisku s celostátní působností. Oznámení o stažení pozemků z prodeje se zveřejňuje rovněž na úřední desce obecního úřadu.

Osoby uvedené v odstavci 1 mohou o koupi zemědělského pozemku požádat písemně Pozemkový fond do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje.

Požádá-li o koupi zemědělského pozemku více osob uvedených v odstavci 1, vyzve je Pozemkový fond, aby nabídly kupní cenu. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Pozemkový fond pořadí osob, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 3) smlouvu, prodej podle tohoto ustanovení končí. V případě, že některé nabízené kupní ceny budou shodné, platí obdobně § 6 odst. 3.

Výzvu podle odstavce 4 Pozemkový fond neučiní, pokud mezi osobami, které požádaly o koupi zemědělského pozemku, je oprávněná osoba, jejíž nárok uplatněný na převod vznikl nevydáním pozemků a finanční hodnota nároku představuje nejméně 50 % z minimální ceny pozemku určeného k prodeji (dále jen „oprávněná osoba s předností“), nebo osoba, která má tento pozemek pronajatý od Pozemkového fondu ke dni vyhlášení prodeje a po dobu 36 měsíců před vyhlášením prodeje byla nepřetržitě nájemcem nebo podnájemcem tohoto pozemku. Do požadované doby 36 měsíců se započítává i doba, po kterou byl nájemcem nebo podnájemcem pozemku právní předchůdce současného nájemce. Tyto osoby mají před ostatními osobami uvedenými v odstavci 1 přednostní právo na prodej, a to tak, že na prvním místě v pořadí bude oprávněná osoba s předností a na druhém místě bude nájemce, pokud toto právo uplatní v žádosti podle odstavce 3.

Podmínka nájmu nebo podnájmu bude považována za splněnou i v případě, že osoba uplatňující přednostní právo z titulu nájmu měla po stanovenou dobu v nájmu nebo podnájmu zemědělský pozemek v majetku státu odpovídající velikosti v katastrálním území obce, do něhož náleží pozemek (pozemky) určený k prodeji dotčený pozemkovou úpravou, který vznikl na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

Osoba, která bude uplatňovat přednostní právo na převod z titulu nájmu, může tímto způsobem nabýt pozemek (pozemky) maximálně do výše 70 % výměry pozemků nabídnutých k prodeji, u kterých ke dni vyhlášení prodeje splňuje podmínky pro vznik přednostního práva. Jestliže osoba uplatňující přednostní právo z titulu nájmu splňuje podmínky pro vznik přednostního práva pouze k jednomu pozemku, omezení uvedené v první větě se neuplatní. Celková výměra pozemků nabytých s využitím přednostního práva z titulu nájmu je omezena na nejvýše 500 ha. Pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. c) je tato výše společná pro společníky jedné obchodní společnosti nebo členy jednoho družstva.

U společníků obchodních společností nebo členů družstev podle odstavce 1 písm. c) platí, že podmínky pro vznik přednostního práva uvedené v odstavcích 5 a 6 splňuje obchodní společnost, jejímž je společníkem, nebo družstvo, jehož je členem. Společník obchodní společnosti nebo člen družstva může své přednostní právo podle odstavců 5 a 6 uplatnit pouze s písemným souhlasem obchodní společnosti, jejímž je společníkem, nebo družstva, jehož je členem. Tento souhlas týkající se konkrétního pozemku musí být přiložen k žádosti podle odstavce 3.

Nabyvatel zemědělských pozemků může tyto pozemky převést právnické osobě, jejímž je členem či společníkem a která vykonává na těchto pozemcích zemědělskou činnost. Tímto převodem jsou převedena i všechna ostatní práva a povinnosti převodce k předmětným pozemkům na nového nabyvatele. V případě tohoto převodu Pozemkový fond předkupní právo podle § 10 neuplatní.

Jestliže podmínky pro vznik přednostního práva splní více oprávněných osob nebo více osob z titulu nájmu a požádají o převod, vyzve Pozemkový fond oprávněné osoby splňující podmínky pro vznik přednostního práva na převod, nebo v případě, že o převod nepožádaly oprávněné osoby s využitím přednostního práva, osoby splňující podmínky pro vznik přednostního práva z titulu nájmu, aby nabídly kupní cenu. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Pozemkový fond pořadí osob, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 3) smlouvu, prodej podle tohoto ustanovení končí. V případě, že některé nabízené kupní ceny budou shodné, platí obdobně § 6 odst. 3.

Pokud do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje požádají o převod osoby podle § 5 a 6 splňující ve vztahu k převáděnému pozemku podmínky stanovené v § 5 nebo § 6, mají přednost před zájemci podle § 7, a to v pořadí

s tím, že se převod provede podle podmínek uvedených v § 5 nebo § 6. Jestliže osoby uvedené v § 5 nebo § 6 do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje nepožádají o převod podle § 5 a 6, právo na převod zemědělského pozemku tímto způsobem jim zanikne.

Osoby, které se účastní prodeje zemědělských pozemků podle odstavce 1, jsou povinny složit kauci za podmínek zveřejněných při vyhlášení prodeje zemědělských pozemků. Výše kauce činí 5 % z minimální ceny zemědělských pozemků, která se oznamuje při vyhlášení prodeje zemědělského pozemku, nejméně však 5 000 Kč.

Osobě, která má právo na uzavření kupní smlouvy, se v případě jejího uzavření započte složená kauce na úhradu kupní ceny. Tomu, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy a toto právo nevyužil ve lhůtě stanovené v § 11 odst. 3, složená kauce propadá. Tato kauce je příjmem Pozemkového fondu. V případě uzavření kupní smlouvy je Pozemkový fond ostatním osobám, které se zúčastnily prodeje, povinen vrátit složenou kauci nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy.

Postup podle § 7 tohoto zákona nelze opakovat. Zemědělské pozemky, které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 5 až 7, může Pozemkový fond prodat osobám uvedeným v § 4 odst. 1 písm. a), b) a d) v obchodní veřejné soutěži; soutěž probíhá nejméně v jednom a nejvíce ve třech kolech. Soutěže se nemůže zúčastnit osoba, která ve vztahu k pozemku, který je předmětem prodeje, po účinnosti tohoto zákona nabyla právo na uzavření smlouvy podle § 7 nebo § 8 tohoto zákona a kupní smlouvu neuzavřela.

Podle výše nabídnuté kupní ceny v obchodní veřejné soutěži stanoví Pozemkový fond pořadí osob, které podaly nabídku, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 3) smlouvu, bude Pozemkový fond postupně vyzývat k uzavření smlouvy osoby na dalších místech v pořadí. V případě, že některé nabídky budou shodné, platí obdobně § 6 odst. 3.

Pro účast v obchodní veřejné soutěži může být stanovena povinnost složit kauci za podmínek zveřejněných při vyhlášení soutěže. Ustanovení § 7 odst. 13 se použije obdobně.

Informaci o vyhlášení obchodní veřejné soutěže na prodej zemědělských pozemků v katastrálním území²⁴ obce předá Pozemkový fond obci, v jejímž územním obvodu se prodávaný zemědělský pozemek nachází, k vyhlášení vyvěšením na úřední desce obecního úřadu a zároveň ji zveřejní v denním tisku s celostátní působností. Za vyhlášení prodeje se považuje první den vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Účastníky obchodní veřejné soutěže mohou být i osoby, které nejsou podnikateli. V ostatním se obchodní veřejná soutěž řídí ustanoveními zvláštního předpisu.²⁵

Pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se pozemky úplatně, a to za cenu podle zvláštního právního předpisu²⁶ platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření kupní smlouvy podle § 5 odst. 1 nebo § 6.

Při převodu podle § 5 odst. 5 se převádějí pozemky buď za základní cenu podle bonitovaných půdně ekologických jednotek zvýšenou o přirážky,^26a nebo nejsou-li pozemky bonitovány, za průměrnou cenu pro jednotlivá katastrální území podle zvláštního právního předpisu^26b zvýšenou o přirážky.^26a Při stanovení ceny se v obou případech použije cenový předpis platný k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření kupní smlouvy.

Při prodeji podle § 7 je cenou minimální, která se oznamuje při vyhlášení prodeje, buď základní cena pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek snížená o srážky,^26a nebo nejsou-li pozemky bonitovány, průměrná cena pro jednotlivá katastrální území podle zvláštního právního předpisu^26b snížená o srážky.^26a Jestliže se prodává pozemek včetně jeho součástí a příslušenství, pak cena těchto součástí a příslušenství se připočte k ceně minimální, která se oznamuje při vyhlášení prodeje. V případě pozemků, které splňují podmínky pro převod uvedené v § 5 odst. 1, 5 a 6, je cenou minimální, která se oznamuje při vyhlášení prodeje, cena podle zvláštního právního předpisu.²⁶ Při stanovení ceny se ve všech případech použije cenový předpis platný k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení prodeje.

V případě prodeje v obchodní veřejné soutěži stanoví Pozemkový fond pro každé kolo soutěže nejnižší cenu nabídky tak, že v prvním kole je touto cenou cena podle cenového předpisu platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení prodeje, v druhém kole může být cena až na úrovni 50 % ceny z prvního kola a ve třetím kole může být cena až na úrovni 10 % ceny z prvního kola.

Kupní cena musí být, pokud dále není uvedeno jinak, uhrazena do 60 dnů ode dne účinnosti kupní smlouvy.

Nabyvatelé podle § 6 až 8 mohou zaplatit minimální kupní cenu ve splátkách, nejpozději však do 30 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy, a to s úrokem vypočteným v souladu s předpisem Evropské unie³⁹ . Výhoda splátkového režimu se nevztahuje na nabyvatele, kteří získali pozemek ve druhém nebo třetím kole obchodní veřejné soutěže podle § 8. Poskytnutá výhoda splátek zaniká, pokud nabyvatel před zaplacením celé kupní ceny smluvně převede vlastnické právo k pozemku na jinou osobu nebo zpět na Pozemkový fond v rámci realizace předkupního práva podle § 10 odst. 2. V těchto případech je nabyvatel povinen doplatit neuhrazenou část kupní ceny Pozemkovému fondu do 30 dnů od uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku.

Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy uhradit prodávajícímu na úhradu kupní ceny zálohu ve výši

Na kupní cenu započte Pozemkový fond všechny nároky, které má kupující vůči němu podle zákona o půdě a které Pozemkový fond považuje za nesporné.

K zajištění dosud nezaplacené kupní ceny zemědělského pozemku anebo její části vzniká státu převodem pozemku zástavní právo.

K pozemku převáděnému podle tohoto zákona má stát předkupní právo jako právo věcné;²⁷ to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem. V případě uvažovaného zcizení je nabyvatel povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou jej získal od Pozemkového fondu. Předkupní právo státu nevzniká u převodu zemědělských pozemků podle § 5 odst. 1 a 6 a u převodu na oprávněné osoby podle § 6, 7 a 8.

Pozemek, na nějž je státem uplatněno předkupní nebo zástavní právo podle odstavců 1 a 2, nesmí nabyvatel učinit předmětem dalšího zástavního práva .

Pozemkový fond ohlásí vznik nebo zánik zástavního a vznik předkupního práva jako práva věcného příslušnému katastrálnímu úřadu.

Předkupní právo, které podle tohoto zákona vznikne na pozemku zahrnutém později do pozemkových úprav, přejde na pozemek, který přejde podle schváleného návrhu pozemkových úprav do vlastnictví nabyvatele (§ 4).

Nároky státu vyplývající ze zástavního práva a z předkupního práva uplatňuje Pozemkový fond.

Kupní smlouvu nebo smlouvu o převodu zemědělských pozemků uzavře Pozemkový fond pouze s osobou, která

Podmínky uvedené v odstavci 1 neplatí pro oprávněné osoby a pro nabyvatele podle § 5 odst. 5.

Pozemkový fond předloží nabyvateli návrh kupní smlouvy nebo smlouvy o převodu zemědělských pozemků bez zbytečného odkladu. Pokud nabyvatel smlouvu neuzavře do 45 dnů od převzetí návrhu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem, není Pozemkový fond tímto návrhem vázán. Pro účely tohoto zákona se použijí ustanovení zvláštního předpisu³¹ o doručování do vlastních rukou přiměřeně.

Při převodu zemědělského pozemku na nabyvatele poskytne Pozemkový fond dosavadnímu nájemci náhradu za trvalý porost, kterou by jinak byl povinen poskytnout nájemci při ukončení nájmu podle zvláštního předpisu.³² V takovém případě nájemci již náhrada za trvalý porost při ukončení nájmu podle zvláštního předpisu³² nepřísluší.

Jestliže je nabyvatelem pozemku s trvalým porostem nebo s oplocením osoba, která na svůj náklad trvalý porost nebo oplocení zřídila, bude této osobě kupní cena snížena o cenu trvalého porostu a oplocení stanovenou podle zvláštního právního předpisu platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření smlouvy při prodeji podle § 5 odst. 1 a 6 nebo podle § 6, při prodeji podle § 7 a 8 o cenu podle zvláštního právního předpisu platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení prodeje. Ke snížení kupní ceny nedojde v případě, že před podpisem smlouvy mezi Pozemkovým fondem a nabyvatelem, který zřídil trvalý porost nebo oplocení, došlo k vypořádání závazků spojených se zřízením trvalého porostu nebo oplocení. Uvedený postup může uplatňovat i ta osoba, která prokáže právní vztah k trvalému porostu nebo oplocení na základě právního nástupnictví po zřizovateli trvalého porostu nebo oplocení.

Pro účely tohoto zákona se za součást zemědělského pozemku považuje oplocení a meliorační zařízení, které je ve vlastnictví státu, s výjimkou hlavních melioračních zařízení,³³ a přechází na nabyvatele spolu s pozemkem. Cena oplocení se zjistí podle cenového předpisu²⁶ platného při prodeji podle § 7 a 8 k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení prodeje a v ostatních případech k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření kupní smlouvy. Meliorační zařízení se převádí bezúplatně.

Pro účely tohoto zákona je sousedícím pozemkem každý jednotlivý pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako parcela označená parcelním číslem a zobrazená v katastrální mapě nebo v mapě bývalého pozemkového katastru anebo v navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení, a který má s předmětným pozemkem společnou hranici nebo se ho alespoň v jednom bodě dotýká.

Pro účely tohoto zákona se za pozemek určený k zastavění stavbou pro bydlení považuje pozemek, který je ve vydaném územním plánu nebo vydaném regulačním plánu součástí plochy určené svou hlavní funkcí pro bydlení bez ohledu na přípustné funkční využití této plochy.

Prodlení s úhradou kupní ceny delší než 30 dnů od lhůty podle § 9 odst. 5, popřípadě od sjednané lhůty při prodlení se splátkou je důvodem pro odstoupení prodávajícího od kupní smlouvy.

Při odstoupení od kupní smlouvy se strany vypořádají podle zvláštních předpisů.³⁴

Nabyvatel je povinen při odstoupení od kupní smlouvy zaplatit náhradu za celou dobu trvání vlastnického práva k zemědělskému pozemku. Výše náhrady činí ročně 1 % z ceny pozemku, za kterou jej nabyvatel získal od Pozemkového fondu, tj. 1/12 z roční náhrady za každý započatý měsíc trvání vlastnického práva.

Změna zápisu v katastru nemovitostí při odstoupení od smlouvy se zapisuje v katastru nemovitostí způsobem obdobným záznamu na základě ohlášení Pozemkového fondu, které musí obsahovat údaje o nemovitostech podle zvláštního právního předpisu.^34a

Pozemkový fond je povinen si ověřit u příslušného katastrálního úřadu, na základě kterých listinných dokladů bylo zapsáno v katastru nemovitostí vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku.

V případě, že v Katastru nemovitostí je vedeno vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku, které nelze doložit listinnými doklady, nebo ze zápisu v Katastru nemovitostí vyplývá, že vlastník zemědělského pozemku není znám, má se pro účely tohoto zákona za to, že stát je jeho vlastníkem a správcem Pozemkový fond.

Při převodu zemědělského pozemku, u něhož vlastnické právo zapsané v katastru nemovitostí nelze doložit listinnými doklady nebo ze zápisu v Katastru nemovitostí vyplývá, že vlastník není znám, zveřejní Pozemkový fond jeho zamýšlený převod a současně vyzve k podání případných námitek vlastnického práva jiných osob k tomuto pozemku ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení této výzvy. Zamýšlený převod a výzva se vyhlásí vyvěšením na úřední desce obecního úřadu¹⁹ v obci, na jejímž území se zemědělský pozemek nachází. První den vyvěšení je dnem vyhlášení výzvy. Informaci o vyhlášení výzvy oznámí Pozemkový fond v denním tisku s celostátní působností.

Podá-li jiná osoba písemnou námitku vlastnického práva k zemědělskému pozemku u Pozemkového fondu do skončení lhůty pro podání námitek podle odstavce 3, nelze zemědělský pozemek podle tohoto zákona převést.

Pokud osoba uvedená v odstavci 4 nedoloží, že podala návrh katastrálnímu úřadu na zápis svého vlastnického práva do katastru nemovitostí nebo že u soudu uplatnila své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě 1 roku od podání námitek u Pozemkového fondu, lze převod podle tohoto zákona provést.

Nenamítne-li jiná osoba své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a prokáže-li později, že byla ke dni skončení této lhůty jeho vlastníkem, přísluší jí od Pozemkového fondu finanční náhrada ve výši ceny, za kterou byl zemědělský pozemek převeden na nabyvatele podle tohoto zákona, nejméně však ve výši ceny zjištěné podle cenového předpisu²⁶ ke dni převodu.

Odloučenými lesními pozemky jsou pozemky, které jsou vklíněné mezi lesní pozemky jiných vlastníků než státu, nebo jsou to samostatné lesní pozemky obklopené pozemky, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, za předpokladu, že takový pozemek při výměře do 0,5 ha je vzdálen od komplexu státního lesa více než 100 m, při výměře do 1 ha více než 500 m, při výměře do 5 ha více než 1 000 m a při výměře do 10 ha více než 3 000 m. Vzdáleností se rozumí nejkratší z mapy zjištěná vzdálenost mezi hranicí komplexu státních lesů a k převodu navrženého odloučeného lesního pozemku. Komplexem státních lesů se rozumí souvislé lesy o výměře větší než 10 ha. Souvislost není přerušena pozemní komunikací, vodním tokem, správní hranicí okresu, hranicí obce, hranicí katastrálního území nebo oplocením a podobnými stavbami. Pro převod lesních pozemků v uznaných farmových chovech neplatí uvedená omezení vzdálenostmi a výměrami od komplexu státního lesa. Lesní pozemky v těchto uznaných farmových chovech mohou být převáděny na jiné vlastníky pozemků v těchto uznaných farmových chovech, a to do celkové výměry 10 ha.

Spoluvlastnickým podílem státu se pro účely tohoto zákona rozumí podíl státu nejvíce jedna polovina, pokud velikost tohoto spoluvlastnického podílu státu vyjádřená výměrou je menší než 10 ha.

Pro účely tohoto zákona se za součást lesního pozemku považují zastavěné lesní pozemky, oplocení a stavby účelových komunikací.

Na základě písemné žádosti obce převede pověřená právnická osoba bezúplatně do vlastnictví obce

Žádosti podle odstavce 1 pověřená právnická osoba vyhoví, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nebrání-li převodu práva třetích osob.²¹ Ustanovení zvláštních předpisů³⁶ zůstávají nedotčena.

Tímto zákonem nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny³⁷ ani zvláštní předpisy o převodu nemovitostí Pozemkovým fondem na základě rozhodnutí o privatizaci, ³⁸ podle zákona o půdě nebo podle zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Podle zákona o půdě a zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, lze převádět i pozemky, u nichž je v katastru nemovitostí vedeno vlastnické právo státu, které nelze doložit listinnými doklady nebo ze zápisu v Katastru nemovitostí vyplývá, že vlastník není znám; ustanovení § 15 se použijí i pro tyto převody.

Vznikne-li při realizaci převodů pozemků podle § 5 odst. 5 tohoto zákona podílové spoluvlastnictví, nemůže nabyvatel uplatňovat vůči Pozemkovému fondu předkupní právo podle § 140 občanského zákoníku.

Náklady na ocenění pozemku, na vyhotovení podkladů pro realizaci prodeje (včetně smluv) a náklady na potřebné zeměměřické činnosti hradí stát. Způsob úhrady těchto nákladů stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

Pokud byla převodci doručena písemná sdělení orgánů státní správy podle § 2 odst. 1, že převáděný pozemek není z převodu vyloučen, eventuálně se ve stanovené lhůtě orgán státní správy nevyjádřil, opatří převodce smlouvu o převodu pozemku doložkou, v níž bude tato skutečnost potvrzena. Písemná sdělení orgánů státní správy katastrálnímu úřadu k řízení o povolení vkladu práva převodce nezasílá.

V § 2 se vypouští odstavec 3.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

§ 2 se doplňuje odstavci 4, 5 a 6, které včetně poznámek č. 1a) a 1b) znějí:

„(4) Podle odstavce 2 nepostupuje Pozemkový fond při převodu zemědělských pozemků podle zvláštního předpisu.^1a)

(5) Pozemkový fond může nemovitosti, které má ve správě podle zvláštního předpisu,¹) bezúplatně převést na státní orgán nebo na státní organizaci; dnem převodu vznikne nabyvateli k nemovitosti právo hospodaření podle zvláštního předpisu.^1b)^*1 Pozemkový fond převede nemovitosti na uvedené osoby, jestliže jsou potřebné k plnění jejich úkolů.

(6) Správa nemovitostí Pozemkovým fondem podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, se zapisuje v katastru nemovitostí způsobem obdobným záznamu na základě ohlášení Pozemkového fondu, které musí obsahovat údaje o nemovitostech podle katastru nemovitostí. Toto ohlášení osvědčuje přechod správy na Pozemkový fond.

_{__________}