200/1990 Sb. znění účinné od 1. 4. 2000 do 30. 6. 2000
200
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. května 1990
o přestupcích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1 Základní ustanovení Orgány státní správy a orgány obce (dále jen "správní orgány") vedou občany k tomu, aby dodržovali zákony a jiné právní předpisy a respektovali práva spoluobčanů; dbají zejména o to, aby občané neztěžovali plnění úkolů státní správy a nerušili veřejný pořádek a občanské soužití.
Část první Obecná část (§ 2-20)
§ 2 Pojem přestupku (1) Přestupkem je zaviněné jednání,které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.
(2) Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací
a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem nebo
b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.
§ 3 [Forma zavinění] K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.
§ 4 [Nedbalost a úmysl] (1) Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
(2) Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem nebo
b) věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn.
(3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.
§ 5 Věk a nepříčetnost (1) Za přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svého věku.
(2) Za přestupek není odpovědný, kdo pro duševní poruchu v době jeho spáchání nemohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, nebo nemohl ovládat své jednání. Odpovědnosti se však nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky.
§ 6 Porušení povinnosti uložené právnické osobě Za porušení povinnosti uložené právnické osobě odpovídá podle tohoto zákona ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o jednání na příkaz, ten kdo dal k jednání příkaz.
§ 7 [Časová] (1) Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele příznivější.
(2) Pachateli lze uložit pouze takový druh sankce, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje.
(3) O ochranném opatření se rozhodne podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje.
§ 8 [Místní] (1) Podle tohoto zákona nebo jiného zákona se posuzuje přestupek, který byl spáchán na území České republiky.
(2) Podle tohoto zákona se posuzuje též přestupek proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. b) a d) a přestupek proti majetku podle § 50, který spáchal v cizině státní občan České republiky anebo cizinec, který má trvalý pobyt na území České republiky, pokud takové jednání nebylo v cizině projednáno. Jiný přestupek spáchaný v cizině státním občanem České republiky anebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České republiky, se posuzuje podle tohoto zákona nebo jiného zákona jen tehdy, jestliže jím uvedená osoba porušila povinnost, kterou má podle předpisů platných v České republice mimo území republiky, nebo jestliže to vyplývá z vyhlášených mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána.
§ 9 [Vyloučení odpovědnosti] Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat. Nelze ani vykonat sankci nebo v jejím výkonu pokračovat, jestliže se osoba, jíž byla sankce uložena, stala později osobou požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva.
§ 10 [Výluka z osobní působnosti] (1) Podle zvláštních předpisů se projedná jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustily
a) osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci Bezpečnostní informační služby České republiky, Policie České republiky a Vězeňské služby České republiky,
b) soudci, prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury,
c) osoby během výkonu trestu odnětí svobody.
(2) Toto jednání se však projedná jako přestupek, pokud jeho pachatel přestal být osobou uvedenou v odstavci 1.
§ 11 [Druhy sankcí] (1) Za přestupek lze uložit tyto sankce:
a) napomenutí,
b) pokutu,
c) zákaz činnosti,
d) propadnutí věci.
(2) Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.
(3) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku.
§ 12 [Závažnost přestupku] (1) Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení.
(2) Za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný. Zákaz činnosti lze uložit, jestliže ho lze uložit za některý z těchto přestupků.
§ 13 [Výše pokut] (1) Pokutu lze uložit do 1000 Kč, nestanoví-li zvláštní část tohoto zákona nebo jiný zákon pokutu vyšší.
(2) V blokovém řízení ( § 84) lze uložit pokutu do 1000 Kč, pokud tento zákon nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší, a v příkazním řízení ( § 87) do 4000 Kč.
(3) Pokuta uložená orgánem obce je příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni, pokuta uložená okresním úřadem je příjmem okresního úřadu. Pokuta uložená jiným správním orgánem České republiky je příjmem státního rozpočtu této republiky.
(4) Příjmem obce nebo okresního úřadu je též výnos pokut uložených jiným správním orgánem, pokud je orgán obce nebo okresní úřad vymáhal.
§ 14 [Zákaz činnosti] (1) Zákaz činnosti lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části tohoto zákona nebo v jiném zákoně a na dobu tam stanovenou, nejdéle na dva roky, a jde-li o činnost, kterou pachatel vykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru, nebo k níž je třeba povolení nebo souhlasu státního orgánu, a spáchal-li pachatel přestupek touto činností nebo v souvislosti s ní.
(2) Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat.
(3) Od výkonu zbytku zákazu činnosti lze po uplynutí poloviny doby výkonu této sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého života prokázal, že její další výkon není potřebný.
§ 15 [Propadnutí věci] (1) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a věc
a) byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, anebo
b) byla přestupkem získána nebo byla nabyta za věc přestupkem získanou.
(2) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
§ 16 [Druhy ochranných opatření] Ochrannými opatřeními jsou:
a) omezující opatření,
b) zabrání věci.
§ 17 [Omezující opatření] (1) Omezující opatření spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně přístupná místa a místnosti, v nichž se podávají alkoholické nápoje nebo se konají veřejné tělovýchovné, sportovní nebo kulturní podniky. Lze je uložit pachateli přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§ 30), přestupku proti veřejnému pořádku (§ 47 a 48) a přestupku proti občanskému soužití (§ 49).
(2) Omezující opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného přestupku; lze je uložit jen spolu se sankcí a nejdéle na dobu jednoho roku.
§ 18 [Zabrání věci] (1) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v § 15 odst. 1 písm. a) nebo b), lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže
a) náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat, nebo
b) nenáleží pachateli přestupku nebo mu nenáleží zcela
a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
(2) O zabrání věci nelze rozhodnout, jestliže od jednání majícího znaky přestupku uplynuly dva roky. Ustanovení § 15 odst. 2 platí obdobně.
(3) Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
§ 19 Zvláštní ustanovení o mladistvých (1) Při posuzování přestupku osoby, která v době jeho spáchání dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku (dále jen „mladistvý“), se přihlíží ke zvláštní péči, kterou společnost věnuje mládeži.
(2) Přestupek mladistvého nelze projednat v příkazním řízení.
(3) Horní hranice pokuty se u mladistvých snižuje na polovinu, přičemž však nesmí být vyšší než 2000 Kč. V blokovém řízení nelze uložit mladistvému pokutu vyšší než 500 Kč; pokutu až do výše 1000 Kč lze uložit mladistvému, pokud tento zákon nebo zvláštní zákon připouští v blokovém řízení uložit pokutu vyšší než 1000 Kč.
(4) Zákaz činnosti lze mladistvému uložit nejdéle na dobu jednoho roku, nebránil-li by výkon této sankce jeho přípravě na povolání.
§ 20 Zánik odpovědnosti za přestupek Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.
Část druhá Zvláštní část (§ 21-50) Přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě
§ 21 Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví nebo uvede do oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou nebo s razítkem státního orgánu nebo organizace bez úmyslu se obohatit nebo padělat veřejnou listinu nebo uvedené předměty,
b) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést,
c) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody,
d) úmyslně neoprávněně užívá vědeckou nebo uměleckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy,
e) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní nebo poruší úřední uzávěru nebo úřední značku,
f) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní veřejnou vyhlášku nebo pozmění její obsah,
g) úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu,
h) úmyslně neoprávněně vystupuje jako veřejný činitel,
ch) úmyslně nedodrží omezující opatření uložené v přestupkovém řízení,
i) úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský nebo služební stejnokroj příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není příslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) až i) pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5000 Kč.
§ 21a Přestupky proti předpisům, kterými se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí (1) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost stanovenou pro výkon některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb. , ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb. , a zákonem České národní rady č. 279/1992 Sb. tím, že
a) v úmyslu dosáhnout přijetí do takové funkce nebo v ní setrvat uvede nesprávný nebo neúplný údaj, nebo požadovaný údaj zatají,
b) nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce,
c) neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50000 Kč.
§ 22 Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3500 kg nedodrží ustanovení o omezení jízdy určené pro některé druhy vozidel,
b) porušením obecně závazného právního předpisu o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu způsobí dopravní nehodu nebo vyvolá stav, kdy takový následek bezprostředně hrozí,
c) se dopustí jednání uvedeného pod písmenem b) jako řidič vozidla hromadné dopravy osob nebo jako řidič nákladního automobilu přepravujícího na ložném prostoru více než šest osob nebo jako řidič traktoru přepravující osoby na ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru,
d) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a), b) a c), poruší obecně závazný právní předpis o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 2000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) pokutu do 5000 Kč a zákaz činnosti do šesti měsíců, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 7000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 10000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku.
(3) V blokovém řízení lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 2000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) pokutu do 5000 Kč.
§ 23 Ostatní přestupky na úseku dopravy a přestupky na úseku silničního hospodářství (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje, přemístí nebo umístí dopravní značku, návěstidlo, signální nebo návěstní znak, signální nebo návěstní zařízení, informační zařízení pro cestující, vyvěšený jízdní řád, označení zastávky veřejné dopravy nebo jiného dopravního zařízení anebo neoprávněně používá takové zařízení,
b) uzavře bez povolení pozemní komunikaci anebo překročí lhůtu stanovenou pro uzavírku nebo pro zvláštní užívání pozemní komunikace,
c) provozuje nepovolenou nebo zakázanou činnost v ochranném pásmu dráhy či pozemní komunikace nebo pozemního leteckého zařízení anebo v územním obvodu vnitrozemského přístavu,
d) poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem pro stavbu či provoz civilních letadel včetně kluzáků,
e) nesplní povinnost uloženou správním orgánem ke zdolání mimořádně naléhavých přepravních potřeb,
f) provozuje dopravu bez povolení nebo poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem pro provozování dopravy,
g) porušením povinnosti stanovené obecně závazným právním předpisem ohrozí bezpečnost nebo plynulost železničního, leteckého, nebo plavebního provozu nebo způsobí v takovém provozu dopravní nehodu,
h) poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem pro dopravu nebo přepravu nebezpečných věcí,
ch) znečistí nebo poškodí pozemní komunikaci tak, že způsobí závadu v její sjízdnosti nebo schůdnosti,
i) úmyslně poškodí dopravní stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo úmyslně naruší činnost sdělovacího nebo zabezpečovacího zařízení,
j) jako řidič užije dálnice nebo silnice dálničního typu motorovým vozidlem bez předchozího zaplacení poplatku podle zvláštního zákona.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. g) až j) pokutu do 5000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. d) a g).
§ 23a [Přestupek související s pojištěním vozidla] (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) provozuje vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv musí být tato odpovědnost pojištěna podle zvláštního právního předpisu,
b) neodevzdá příslušnému orgánu, který vede evidenci vozidel, státní poznávací značku a osvědčení o technickém průkazu vozidla v případě zániku pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zvláštního právního předpisu,
c) nepředloží při provozu vozidla na požádání příslušníka Policie České republiky doklady o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla stanovené zvláštním právním předpisem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel až na dobu jednoho roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 500 Kč.
§ 24 Přestupky na úseku podnikání (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poškodí jiného na ceně, jakosti, množství nebo hmotnosti při prodeji zboží nebo poskytování jiných služeb,
b) v obchodě nebo při jiném podnikání zpracovává, prodává nebo v souvislosti s tím skladuje nebo po provedené opravě či úpravě vydává zboží z drahých kovů, které neodpovídá právním předpisům o jeho povinném přezkoušení nebo úředním označení,
c) padělá nebo úmyslně zneužije úřední značku pro zboží z drahých kovů anebo úmyslně uvede do oběhu zboží označené takovou značkou,
d) neoprávněně provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost,
e) poruší podmínky stanovené obecně závazným právním předpisem nebo stanovené na jeho základě při vývozu nebo dovozu zboží a služeb.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 5000 Kčs a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e) pokutu do 10 000 Kčs; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).
§ 27 Přestupky na úseku financí a měny (1) Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně zhotoví reprodukci nebo zaměnitelnou napodobeninu bankovky, mince, šeku, cenného papíru nebo platební karty znějící na tuzemskou nebo cizí měnu anebo neoprávněně zhotoví předmět úpravou napodobující bankovku, minci, šek, cenný papír nebo platební kartu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.
§ 28 Přestupky na úseku práce a sociálních věcí (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo rozšířením údajů o osvojení,
b) maří výkon ochranné výchovy nezletilého anebo narušuje výchovu dítěte svěřeného do výchovy jiného občana než rodiče nebo do pěstounské péče,
c) ponechá nezletilé dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a tím jej vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví,
d) ponechá nezletilé dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a v důsledku toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku nikoli nepatrnou,
e) v úmyslu ponížit lidskou důstojnost nezletilého dítěte použije vůči němu nepřiměřeného opatření,
f) úmyslně se nepodrobí rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu, popřípadě nesplní některou z povinností, které mu tento zvláštní právní předpis ukládá,
g) zneužívá nezletilé dítě k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni jeho tělesného a rozumového vývoje,
h) úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije průkaz mimořádných výhod,
i) poruší jinou povinnost stanovenou zákonem o sociálním zabezpečení na úseku průkazů mimořádných výhod,
j) jako cizinec je zaměstnán v České republice bez pracovního povolení, pokud je takového povolení třeba,
k) neoprávněně zprostředkovává pracovní činnost.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a), h) až k) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) lze uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.
§ 29 Přestupky na úseku zdravotnictví (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické služby nebo se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení,
b) nedodrží opatření uložené ke snížení hluku a vibrací nebo znečistí ovzduší škodlivinami nad stanovenou přípustnou mez,
c) nedodrží opatření stanovené na ochranu přírodních léčebných lázní nebo přírodního léčivého zdroje,
d) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost poživatin nebo pitné vody,
e) poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem pro dodržování hygienických požadavků na pracovní prostředí,
f) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo zdravotní průkaz anebo zneužije lékařskou dokumentaci,
g) poruší povinnost při zacházení s jedy, omamnými látkami, psychotropními látkami nebo jinými látkami škodlivými zdraví anebo poruší povinnost k ochraně zdraví před ionizujícím zářením,
h) poruší zákaz nebo nesplní povinnost stanovenou nebo uloženou v souvislosti s předcházením a výskytem přenosných nemocí,
ch) padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nebo užije takového předpisu jako pravého anebo poskytne tiskopis lékařského předpisu jinému v úmyslu, aby ho bylo použito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či jinak neoprávněně získá takový tiskopis.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 3000 Kčs a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až ch) pokutu do 5000 Kčs; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f), g) a ch).
§ 30 Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší osmnácti let nebo osobě o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,
b) neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožní druhé osobě škodlivé užívání jiné návykové látky, než jsou omamné látky, psychotropní látky a alkohol,
c) se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek,
d) úmyslně vyrobí líh nebo destilát bez povolení anebo úmyslně líh nebo destilát bez povolení vyrobený přechovává nebo uvádí do oběhu,
e) úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek než látek omamných a psychotropních osobě mladší osmnácti let, ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj,
f) umožňuje neoprávněně požívání omamných a psychotropních látek osobě mladší osmnácti let, nejde-li o čin přísněji trestný,
g) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,
h) po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky vykonává činnost uvedenou v písmenu g),
ch) ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost uvedenou v písmenu g),
i) při výkonu činnosti, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo poškodit majetek, odmítne podrobit se dechové zkoušce nebo, byla-li dechová zkouška pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ač to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví,
j) neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až g) pokutu do 5000 Kč a zákaz činnosti do šesti měsíců, za přestupek podle odstavce 1 písm. h) pokutu do 10000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. ch) a i) pokutu do 15 000 Kč a zákaz činnosti do dvou let a za přestupek podle odstavce 1 písm. j) pokutu do 15 000 Kč.
§ 31 Přestupky na úseku školství a výchovy mládeže (1) Přestupku se dopustí ten, kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého zejména tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce nebo zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
§ 32 Přestupky na úseku kultury (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně užije dílo ve smyslu práva autorského nebo výkon výkonného umělce, záznam výkonu výkonného umělce anebo pořad rozhlasových nebo televizních organizací,
b) poruší obecně závazný právní předpis o ochraně předmětů nebo souborů předmětů nebo souborů předmětů kultovní, muzejní nebo galerijní hodnoty,
c) poruší obecně závazný právní předpis ve věcech ochrany církví a náboženských společností.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3 000 Kčs.
§ 34 Přestupky na úseku vodního hospodářství (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) vysadí, pokácí nebo odstraní bez povolení strom nebo keř v zátopovém území anebo těží bez povolení říční materiál z koryta vodního toku,
b) nakládá bez povolení nebo v rozporu s ním s povrchovou nebo podzemní vodou, pokud je takového povolení třeba,
c) poškodí vodohospodářské dílo nebo zařízení sloužící vodnímu hospodářství,
d) zřídí nebo zruší bez povolení nebo v rozporu s ním vodohospodářské dílo nebo vodovodní anebo kanalizační přípojku,
e) znečistí povrchovou nebo podzemní vodu anebo ohrozí její jakost nebo zdravotní nezávadnost,
f) nesplní povinnost uloženou vodohospodářským orgánem nebo povodňovou komisí při povodni,
g) vypustí bez povolení nebo v rozporu s ním odpadní vodu do povrchové nebo podzemní vody, popřípadě do veřejné kanalizace.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a c) pokutu do 15 000 Kč.
§ 35 Přestupky na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo neoprávněně či nesprávně použije chemický nebo biologický přípravek na ochranu rostlin,
b) znečistí půdu nevhodným skladováním olejů a pohonných hmot, pesticidů, hnojiv, popřípadě jiných škodlivých látek,
c) nesplní opatření uložené podle obecně závazných právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu, o rostlinné výrobě, o živočišné výrobě, o myslivosti nebo o rybářství,
d) poruší povinnost stanovenou k ochraně rostlin před zvláště nebezpečnými škůdci nebo chorobami,
e) neoprávněně provede změnu kultury pozemku, který je součástí zemědělského půdního fondu, anebo neoprávněně odejme zemědělskou půdu zemědělské výrobě nebo neoprávněně provádí činnost poškozující zemědělskou výrobu na takové půdě,
f) úmyslně neoprávněně zasáhne do práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva anebo úmyslně loví zvěř nebo chytá ryby v době hájení.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 5000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f).
§ 36 Přestupky na úseku spojů (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poruší poštovní výhradu,
b) se neoprávněně napojí na telekomunikační síť nebo na jiné zařízení správy spojů anebo do nich neoprávněně zasáhne,
c) poruší zasílací podmínky, jde-li o poštovní zásilku obsahující nebezpečnou věc,
d) poruší obecně závazný právní předpis o držení a provozu vysílacích radiových stanic a jiných telekomunikačních zařízení,
e) úmyslně ruší příjem rozhlasového, televizního nebo jiného signálu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kčs; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. d).
§ 38 Přestupky na úseku geologie (1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně
a) ohrozí nebo neoprávněně ztíží provádění státem organizovaných geologických prací,
b) zničí, poškodí nebo znehodnotí geologické výzkumné nebo průzkumné dílo, vzorek nebo jinou hmotnou geologickou dokumentaci.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1000 Kča za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 3000 Kč.
§ 39 Přestupky na úseku ochrany a využití nerostného bohatství (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vnikne do důlního díla nebo do území, ve kterém je vykonávána hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem, nebo do poddolovaného území, kam je vstup zakázán,
b) úmyslně poškodí zařízení sloužící k využívání nerostného bohatství nebo k provádění činnosti vykonávané hornickým způsobem, včetně důlně měřičských signálů, značek a ochrany znaků a jiných měřičských zařízení,
c) neoprávněně odvede povrchovou, podzemní nebo jinou vodu do důlních vod nebo důlních děl anebo úmyslně poškodí zařízení pro odvádění důlních vod.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kčs.
§ 40 Přestupky na úseku používání výbušnin (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) nedbá nebo zneužije výstražného znamení, výstražné nebo informativní tabule nebo výstražného signálu při provádění trhacích nebo ohňostrojových prací anebo je úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní,
b) neoprávněně získá nebo přechovává výbušninu,
c) použije bez povolení výbušninu k trhacím nebo ohňostrojovým pracím.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 3000 Kčs a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5000 Kčs.
§ 41 Přestupky na úseku energetiky,teplárenství a plynárenství (1) Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně
a) odstraní zařízení pro rozvod elektřiny, tepla nebo topných plynů, popřípadě příslušenství nebo přípojky k těmto zařízením, měřící zařízení nebo plombu, nadzemní nebo podzemní zařízení sdělovací nebo ovládací techniky energetiky, teplárenství nebo plynárenství,
b) zasáhne do zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, tepla nebo plynu, včetně odběrného rozvodního zařízení před měřícím zařízením.
(2) Za přestupekpodle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
§ 42 Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně poškodí, zneužije nebo zneváží státní symbol anebo jiný symbol chráněný obecně závazným právním předpisem,
b) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije občanský průkaz,
c) neoprávněně si přisvojí vyznamenání nebo čestné uznání udělované státním orgánem,
d) poruší povinnost nebo nedodrží zákaz stanovený obecně závaznými právními předpisy na úseku zbraní a střeliva,
e) nesplní povinnost stanovenou obecně závaznými právními předpisy o občanských průkazech a o hlášení a evidenci pobytu občanů.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) do 1000 Kč; přitom za přestupek spáchaný nepovoleným držením nebo nošením nedovolených zbraní nebo nedovoleného střeliva se vždy uloží propadnutí věci nebo vysloví zabrání věci.
§ 43 Přestupky na úseku obrany České republiky (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poruší odvodní povinnost nebo naruší průběh odvodního řízení,
b) neuposlechne povolání vydaného na základě branného zákona orgánem vojenské správy,
c) poruší povinnost uloženou k zabezpečení úkolů civilní obrany,
d) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije průkaz vydaný branci nebo vojákovi anebo průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě,
e) úmyslně naruší režim ochrany a vstupu do vojenského objektu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
§ 44 Přestupky na úseku ochrany a správy státních hranic (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zničí nebo poškodí nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní hraniční znak nebo výstražnou tabuli vyznačující státní hranici nebo hraniční pásmo,
b) úmyslně neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu, zhorší-li se tím zřetelnost průběhu státní hranice, nebo do břehu či koryta hraničního vodního toku, anebo do společné hraniční cesty, změní-li se tím její poloha.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kčs.
§ 45 Přestupky na úseku ochrany životního prostředí (1) Přestupku se dopustí ten, kdo porušením obecně závazných právních předpisů o ochraně životního prostředí jiným způsobem, než jak vyplývá z ustanovení § 21 až 44, zhorší životní prostředí.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kčs.
§ 46 Ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě (1) Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až 45, jestliže jsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy včetně obecně závazných vyhlášek obcí, pokud se takovým jednáním ztíží plnění úkolů státní správy.
(2) Přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení povinností stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí vydaných na úseku jejich samostatné působnosti.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 30000 Kč.
Přestupky proti veřejnému pořádku
§ 47 [Taxativně určené] (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neuposlechne výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci,
b) poruší noční klid,
c) vzbudí veřejné pohoršení,
d) znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství,
e) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační označení,
f) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání veřejných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podniků anebo v místech určených k rekreaci nebo turistice,
g) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení,
h) neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa,
ch) zrušeno
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 1000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. g) a h) pokutu do 50000 Kč.
§ 48 [Blanketně určené] Přestupkem proti veřejnému pořádku je porušení jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 47, jestliže jsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy, včetně obecně závazných vyhlášek obcí, pokud se takovým jednáním ohrozí nebo naruší veřejný pořádek. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 1000 Kčs.
§ 49 Přestupky proti občanskému soužití (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
b) jinému z nedbalosti ublíží na zdraví,
c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 3000 Kč.
§ 50 Přestupky proti majetku (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku, pokud škoda nedosahuje částku nejnižší měsíční mzdy stanovené právním předpisem, nebo se o takové jednání pokusí,
b) úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek, nebo si přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby,
c) úmyslně ukryje nebo na sebe nebo jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
Část třetí Řízení o přestupcích (§ 51-88)
§ 51 Obecné ustanovení Není-li v tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, vztahují se na řízení o přestupcích obecné předpisy o správním řízení.
§ 52 [Soustava orgánů] Přestupky projednávají
a) obce,
b) okresní úřady,
c) orgány Policie České republiky (dále jen "orgány policie"), jde-li o přestupky spáchané porušením právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, přestupky podle § 23a odst. 1 písm. c) a o přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. j),
d) jiné správní orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 53 [Věcná příslušnost] (1) Obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány porušením obecně závazných právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
(2) Pokud u příslušné obce nejsou vytvořeny podmínky pro projednávání přestupků a obec sama neuzavře dohodu o zabezpečení projednávání přestupků jinou obcí, určí příslušný okresní úřad, že přestupky bude projednávat pověřený obecní úřad, v jehož územním obvodu se příslušná obec nachází.
(3) Okresní úřady projednávají přestupky ve věcech, které spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání nejsou příslušné jiné správní orgány.
(4) Obce a okresní úřady mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků. Tyto komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků; usnášejí se většinou hlasů. Stejné podmínky platí, pokud by projednáváním přestupků byla pověřena komise obecní rady.
(5) V hlavním městě Praze náleží
a) působnost podle odstavce 1 městským částem s tím, že městským částem přísluší projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě jen ve věcech, které jsou jim svěřeny,
b) působnost podle odstavce 3 městským částem Prahy 1 až 10 pro celé území jednotlivých obvodů.
§ 54 [Silniční provoz] Přestupky spáchané porušením právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, pokud nebyly projednány uložením pokuty v blokovém řízení, a přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. j) projednávají v prvním stupni útvary Policie České republiky v okresech.
§ 55 [Místní příslušnost] (1) K projednání přestupku je místně příslušný správní orgán, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.
(2) Přestupek, který byl spáchán v cizině státním občanem České republiky anebo cizincem, který má trvalý pobyt na územíČeské republiky, nebo nelze-li místo spáchání přestupku spolehlivě zjistit, projedná správní orgán, v jehož územním obvodu pachatel má nebo naposledy měl trvalý pobyt.
(3) Místně příslušný správní orgán může k usnadnění projednání přestupku nebo z jiného důležitého důvodu postoupit věc i bez souhlasu účastníků řízení jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje.
§ 57 Společné řízení (1) Jestliže pachatel se dopustil více přestupků, které je příslušný projednávat týž orgán, projednávají se tyto přestupky ve společném řízení.
(2) Společné řízení se koná též proti všem pachatelům, jejichž přestupky spolu souvisejí a jsou projednávány týmž orgánem. K urychlení řízení nebo z jiného důležitého důvodu lze věc některého pachatele přestupku vyloučit ze společného řízení.
§ 58 [Oznamovací povinnost] (1) Státní orgány, orgány policie a obce oznamují příslušným správním orgánům přestupky, o nichž se dozví, nejsou-li samy příslušny k jejich projednávání. V oznámení uvedou zejména, který přestupek je ve skutku spatřován, důkazní prostředky, které jsou jim známy a které prokazují, že jde o přestupek a že byl spáchán určitou osobou.
(2) Oznamuje-li přestupky příslušným správním orgánům orgán policie a jedná-li se o přestupky
a) proti veřejnému pořádku,
b) proti občanskému soužití, nasvědčují-li okolnosti tomu, že v jejich důsledku došlo k ublížení na zdraví,
c) proti majetku,
d) proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu,
e) proti pořádku ve státní správě, spáchané na úseku státní správy v působnosti Policie České republiky,
f) uvedené v § 29 odst. 1 písm. ch), § 30 odst. 1 písm. d) až j) a § 35 odst. 1 písm. f), učiní orgán policie nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem. O zjištěných skutečnostech sepíše orgán policie úřední záznam, který přiloží k oznámení. Oznámení učiní orgán policie nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozví.
(3) Orgán policie
a) věc odevzdá příslušnému orgánu, jde-li o jednání mající znaky přestupku, které se projednává podle zvláštních předpisů,3) nebo jde-li o jiný správní delikt než přestupek anebo nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin,
b) věc odloží, není-li dáno podezření z přestupku nebo nelze-li přestupek projednat, anebo nezjistí-li do jednoho měsíce ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující podezření, že jej spáchala určitá osoba; pominou-li důvody odložení, věc oznámí, není-li na místě věc vyřídit jinak.
(4) Dozví-li se orgán policie o přestupku od občana, vyrozumí jej na jeho žádost do třiceti dnů o provedených opatřeních.
§ 59 [Prověřování oznámení] Státní orgány a orgány policie provedou bez zbytečného odkladu na žádost správního orgánu úkony potřebné k prověřování oznámení o přestupcích, k projednávání přestupků a k výkonu rozhodnutí. Státní orgán nebo orgán policie žádost neprodleně vrátí, není-li k provedení požadovaných úkonů příslušný.
§ 60 Podávání vysvětlení (1) Každý je povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku; podání vysvětlení může být odepřeno, jestliže by takovým osobám nebo osobám jim blízkým ( § 68 odst. 4) hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin nebo by porušily státní nebo služební tajemství anebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.
(2) Tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu k podání vysvětlení podle odstavce 1, nebo tomu, kdo bezdůvodně podání vysvětlení odmítá, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 1000 Kč.
(3) Pořádková pokuta uložená orgánem obce je příjmem této obce, pořádková pokuta uložená okresním úřadem je příjmem okresního úřadu. Pořádková pokuta uložená jiným správním orgánem České republiky je příjmem státního rozpočtu České republiky.
§ 66 Odložení věci (1) Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba podezřelá z přestupku
a) požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva,
b) v době spáchání přestupku nedovršila patnáctý rok svého věku nebo trpěla duševní poruchou, pro niž nemohla rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání,
c) zemřela před zahájením řízení.
(2) Správní orgán může věc odložit, jestliže sankce, kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen osobě podezřelé z přestupku za jiný čin v trestním řízení.
(3) Správní orgán věc dále odloží, jestliže
a) došlé oznámení ( § 67 odst. 2) neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo postoupení věci podle § 71,
b) o skutku se koná trestní stíhání nebo řízení u jiného příslušného správního orgánu,
c) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení anebo v blokovém řízení,
d) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a uložené opatření se považuje za postačující,
e) odpovědnost za přestupek zanikla,
f) návrh na zahájení řízení o přestupku byl podán opožděně ( § 68 odst. 2),
g) nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.
(4) Rozhodnutí o odložení věci se nevydává. O odložení věci se vyrozumí pouze poškozený.
§ 67 [Princip oficiality] (1) Přestupky se projednávají z úřední povinnosti, pokud nejde o přestupky, které se projednávají jen na návrh (§ 68 odst. 1).
(2) Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního orgánu, orgánu policie nebo obce, jakož i právnické osoby nebo občana o přestupku, poznatek z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.
(3) Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do šedesáti dnů.
(4) Požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od oznámení o učiněných opatřeních.
§ 68 [Přestupky projednávané na návrh] Novela č. 67/1993 Sb. s účinností od 1.3.1993 nezměnila znění § 68 odst. 1 a 3, ale zákonodárce tak měl s ohledem na změnu § 49 učinit. Odkaz by správně měl znít "... podle § 49 odst. 1 písm. b) a c)..." namísto "...podle § 49 odst. 1 písm. b) a d)..."
(1) Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a d) a přestupky podle § 50 spáchané mezi blízkými osobami, jakož i přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a) se projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka (dále jen „navrhovatel“).
(2) U přestupku, který lze projednat jen na návrh, lze návrh podat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. V návrhu musí být uvedeno, kdo je postiženou osobou, koho navrhovatel označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán.
(3) Vyjde-li v řízení o přestupku podle § 49 odst. 1 písm. b) a d) nebo přestupku podle § 50 zahájeném na návrh najevo, že skutek nebyl spáchán mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení z úřední povinnosti.
(4) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.
§ 70 Náhrada škody (1) Uplatnil-li ten, komu byla přestupkem způsobena majetková škoda, nárok na její náhradu v řízení o přestupku, nebo u orgánu policie v trestním řízení, pokud věc byla postoupena správnímu orgánu k projednání a nejde o přestupek, který se projedná jen na návrh (dále jen "poškozený"), působí správní orgán, který přestupek projedná, k tomu, aby byla škoda dobrovolně nahrazena.
(2) Jestliže škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna a škoda nebyla dobrovolně nahrazena, uloží správní orgán pachateli přestupku povinnost ji nahradit; jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na soud nebo jiný příslušný orgán.
(3) Zemře-li poškozený, správní orgán o náhradě škody nerozhodne.
§ 71 Postoupení věci Správní orgán postoupí věc
a) prokurátorovi nebo orgánům policie, nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin,
b) orgánu příslušnému podle zvláštního předpisu k projednání skutku osoby uvedené v § 10 odst. 1 ,
c) správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným správním deliktem než přestupkem.
§ 72 Účastníci řízení V řízení o přestupku jsou účastníky řízení
a) obviněný z přestupku,
b) poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem,
c) vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci,
d) navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 68 odst. 1.
§ 73 Obviněný z přestupku (1) Občan je obviněným z přestupku, jakmile správní orgán učinil vůči němu první procesní úkon. Na takového občana se hledí, jako by byl nevinen, pokud jeho vina nebyla vyslovena pravomocným rozhodnutím.
(2) Obviněný z přestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky. K výpovědi ani k doznání nesmí být donucován.
§ 74 Ústní jednání (1) O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
(2) Je-li obviněným z přestupku mladistvý, vyrozumí správní orgán o nařízeném ústním jednání též zákonného zástupce mladistvého a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí; jim se také rozhodnutí o přestupku oznamuje.
§ 75 Vydání a odnětí věci (1) Kdo má u sebe věc důležitou pro zjištění sku tečného stavu věci, nebo věc, která může být prohlášena za propadlou nebo zabranou, je povinen na výzvu správního orgánu ji vydat; nevydá-li ji, může se mu věc na základě rozhodnutí správního orgánu odejmout. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(2) Nebude-li vydaná nebo odňatá věc prohlášena za propadlou nebo zabranou, musí být bez zbytečných průtahů vrácena tomu, komu nepochybně patří; jinak tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata.
§ 76 Zastavení řízení (1) Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm zjistí, že
a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem,
b) skutek nespáchal obviněný z přestupku,
c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno,
d) obviněný z přestupku požívá výsad imunity podle mezinárodního práva nebo zákona,
e) obviněný z přestupku v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý rok svého věku nebo trpěl duševní poruchou, pro niž nemohl rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání,
f) odpovědnost za přestupek zanikla,
g) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení,
h) za přestupek byla uložena bloková pokuta,
ch) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a rozhodnutí se považuje za postačující,
i) obviněný z přestupku nebo navrhovatel zemřel,
j) navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se, ač řádně a včas předvolán, k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostavil,
k) v řízení o přestupku urážky na cti došlo ke smíru,
l) věc byla postoupena podle § 71 po zahájení řízení.
(2) Správní orgán může řízení o přestupku zastavit, jestliže sankce, kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen obviněnému z přestupku za jiný čin v trestním řízení.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustné pouze, bylo-li řízení zastaveno podle odstavce 1 písm. a), b), c) a j); v těchto případech se rozhodnutí o zastavení řízení účastníkům řízení oznamuje. V ostatních případech se rozhodnutí o zastavení řízení vyznačí ve spisu a účastníci řízení se o tom pouze vyrozumějí.
§ 77 Výrok rozhodnutí Výrok rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným, musí obsahovat též popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměru sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce (§ 11 odst. 3), o započtení doby do doby zákazu činnosti (§ 14 odst. 2), o uložení ochranného opatření (§ 16), o nároku na náhradu škody (§ 70 odst. 2) a o náhradě nákladů řízení (§ 79 odst. 1).
§ 78 Smír U přestupku urážky na cti sesprávní orgánpokusí uraženého na cti a obviněného z přestupku smířit.
§ 79 Náhrada nákladů řízení (1) Občanovi, který byl uznán vinným z přestupku, jakož i navrhovateli, bylo-li řízení zahájené na jeho návrh zastaveno podle § 76 odst. 1 písm. a), b), c) nebo j), se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku. Náklady řízení se hradí paušální částkou, kterou stanoví ministerstvo vnitra České republiky v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České republiky obecně závazným právním předpisem.
(2) Povinnost nahradit náklady řízení nelze uložit v blokovém řízení (§ 84) ani v řízení příkazním (§ 87).
(3) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit.
(4) Náhrada nákladů řízení je příjmem obce, jejíž orgán rozhodl o přestupku v prvním stupni, nebo příjmem okresního úřadu, pokud rozhodoval o přestupku v prvním stupni. Náhrada nákladů řízení o přestupku, který vedl jiný správní orgán České republiky, je příjmem státního rozpočtu této republiky.
§ 80 Doručování Rozhodnutí o přestupku nelze doručit veřejnou vyhláškou.
§ 81 [Oprávněná osoba] (1) Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku a, jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho zákonný zástupce a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí.
(2) Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody.
(3) Vlastník zabrané věci se může odvolat jen proti té části rozhodnutí, ve které se vyslovuje zabrání věci.
(4) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, se může navrhovatel odvolat jen proti té části rozhodnutí, která se týká vyslovení viny obviněného z přestupku nebo povinnosti navrhovatele nahradit náklady řízení; může se též odvolat proti rozhodnutí o zastavení řízení (§ 76 odst. 2).
(5) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který není možno vyloučit.
§ 82 [Zákaz reformace in peius] V odvolacím řízení nemůže správní orgán změnit uloženou sankci v neprospěch obviněného z přestupku.
§ 83 Přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem (1) Soud nepřezkoumává rozhodnutí o přestupku, za nějž nelze uložit pokutu vyšší než 2000 Kč nebo zákaz činnosti; to neplatí, bylo-li vysloveno propadnutí věci nebo zabrání věci, jejíž hodnota přesahuje částku 2000 Kč.
(2) Požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí, správní orgán jeho žádosti vyhoví.
(3) Při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku soudem se postupuje podle zvláštního předpisu.
§ 84 [Podmínky blokového řízení] (1) Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit.
(2) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
(3) Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků, a osoby jimi pověřené a dále orgány určené tímto nebo jiným zákonem.
(4) V blokovém řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh.
§ 85 [Pokutové bloky] (1) Bloky k ukládání pokut (dále jen "pokutové bloky") vydává ministerstvo financí České republiky.
(2) Orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení odebírají pokutové bloky od příslušného finančního úřadu, plyne-li výnos z pokut do příslušného státního rozpočtu, a od příslušného okresního úřadu, plyne-li výnos pokut do jeho rozpočtu nebo do rozpočtu obce.
(3) Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, vydá se mu blok na pokutu na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty. Převzetí tohoto bloku pachatel přestupku potvrdí.
(4) Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.
§ 86 [Příslušnost k blokovému řízení] V blokovém řízení mohou projednávat
a) orgány policie též přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 23 odst. 1 písm. a), b), h), ch) a j), § 23a odst. 1 písm. c), § 24 odst. 1 písm. d), § 30 odst. 1 písm. a) až i), § 42 odst. 1 písm. a), b), a e), § 43 odst. 1 písm. a) a b) a § 44, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 písm. b) až d) a § 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50,
b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), § 30 odst. 1 písm. g), h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny obecně závazné právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích,
c) orgány hygienické služby přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), e), g) a h).
§ 87 Příkazní řízení (1) Není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty (§ 13 odst. 2).
(2) Příkaz nelze vydat, jestliže obviněný z přestupku je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena.
(3) Příkaz má stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku. Oznamuje se vždy písemně.
(4) Obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze.
(5) Příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky pravomocného rozhodnutí.
(6) V příkazním řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh, ani nárok na náhradu škody.
§ 88 Výkon rozhodnutí (1) Rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení.
(2) Výkon rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze provést též prodejem movitých věcí dlužníka. Správní orgán příslušný k výkonu rozhodnutí postupuje přitom přiměřeně podle občanského soudního řádu .
Část čtvrtá Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 89-98)
§ 89 [Ústřední orgán] Ústředním orgánem státní správy ve věcech přestupků je ten ústřední orgán státní správy České republiky, do jehož působnosti náleží úsek státní správy, na němž došlo k porušení povinnosti zakládajícímu přestupek. Pokud nelze takto ústřední orgán státní správy určit, je jím ve věcech v působnosti České republiky ministerstvo vnitra České republiky.
§ 90 [Amnestie] Amnestii ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti orgánů České republiky, uděluje vláda České republiky usnesením, které se vyhlašuje ve Sbírce zákonů.
§ 92 [Návrh na upuštění výkonu] (1) O upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti podle § 14 odst. 3 rozhoduje na návrh osoby, jíž byla tato sankce uložena, správní orgán, který přestupek projednal v prvním stupni. U mladistvého může návrh podat též jeho zákonný zástupce nebo orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí.
(2) Proti rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 se nelze odvolat; návrh nelze podat opětovně.
§ 93 [Kontrola] Dodržování uloženého ochranného opatření podle § 16 písm. a) kontroluje správní orgán, který ho uložil v prvním stupni.
§ 94 [Zákaz dvojího postihu] Správní orgán své pravomocné rozhodnutí o přestupku zruší, zjistí-li, že osoba, která byla uznána vinnou z přestupku, byla za týž skutek soudem pravomocně odsouzena nebo obžaloby zproštěna. Uvedená osoba má nárok na vrácení částky, kterou zaplatila na úhradu pokuty a na náhradu nákladů řízení.
§ 95 [Náklady řízení] Ustanovení o nákladech řízení se nevztahuje na řízení o přestupku zahájená před počátkem účinnosti tohoto zákona.
§ 97 [Zrušovací ustanovení] Zrušují se:
1. zákon č. 60/1961 Sb. , o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění předpisů jej doplňujících a pozměňujících,
2. vyhláška č. 61/1961 Sb. , o blokovém řízení, ve znění předpisů ji doplňujících a pozměňujících,
3. zákon č. 126/1968 Sb. , o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku,
4. ustanovení § 49 až 51 zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě,
5. zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 10/1990 Sb. , o udělování amnestie ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti orgánů České socialistické republiky.
§ 98 [Účinnost] Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
