Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
164/1991 Sb. znění účinné od 9. 2. 1996 do 31. 5. 2017
změněnos účinností odpoznámka

nařízením č. 24/1996 Sb.

9.2.1996

zákonem č. 114/1992 Sb.

1.6.1992

164

 

NAŘÍZENÍ VLÁDY

České republiky

ze dne 20. března 1991,

kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany

 

Vláda České republiky nařizuje podle § 8 odst. 1 a § 9 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody:

§ 1

Národní park Podyjí

(1)

K zajištění ochrany přírody a krajiny v Podyjí v souladu s moderními poznatky ekologických i společenských vědních oborů se zřizuje národní park Podyjí (dále jen „národní park“). Územní vymezení národního parku je obsaženo v příloze č. 1 tohoto nařízení; grafické znázornění území parku je obsaženo v příloze č. 2 tohoto nařízení.

(2)

Území národního parku vyznačí orgány geodézie a kartografie v evidenci nemovitostí. Základní mapa, v níž je zakresleno území národního parku v měřítku 1:10 000, se uloží na ministerstvu životního prostředí České republiky, mapy z ní odvozené se dále uloží u Českého ústavu ochrany přírody, na okresních a obecních úřadech, v jejichž obvodu se území národního parku rozkládá, a na Správě národního parku Podyjí, jakož i na územních orgánech geodézie a kartografie.

§ 2

Poslání národního párku

(1)

Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice nezhoršující přírodní prostředí.

(2)

Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů podle odstavce 1.

§ 3

zrušen

§ 4

Členění národního parku do zón ochrany přírody

(1)

Metody a způsoby ochrany národního parku jsou diferencovány podle rozdělení národního parku do tří zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty.

(2)

Do 1. zóny (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou obnovu samořídících funkcí. Cílem je uchování či obnova samořídících funkcí ekosystémů a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí k udržení tohoto stavu.

(3)

Do 2․ zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s významnými přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné lesní či zemědělské využívání. Cílem je udržení přírodní rovnováhy, co nejširší druhová rozmanitost a postupné přiblížení ekosystémů přirozeným společenstvům.

(4)

Do 3. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů. Cílem je v souladu s posláním národního parku udržet a přiměřeně podporovat využívání této zóny pro zemědělství, lesnictví a turistiku.

(5)

Vymezení jednotlivých zón stanoví ministerstvo po projednání s dotčenými orgány státní správy a v dohodě s federálním ministerstvem obrany a ministerstvem zemědělství České republiky a zaznamená je v mapách v měřítku 1:10 000 a menším uložených na ministerstvu, ministerstvu zemědělství České republiky, dotčených okresních a obecních úřadech a na Správě.

§ 5

Základní povinnosti při ochraně národního parku

(1)

zrušen

(2)

Jen se souhlasem orgánu státní ochrany přírody lze na území národního parku:

a)

vypouštět uměle odchované jedince živočišných druhů nebo znovu zavádět původní rostlinné a živočišné druhy,

b)

zřizovat, měnit či rušit vodohospodářská díla,1 provádět úpravu a údržbu vodních toků a jiných vodních ploch,

c)

budovat nové či rekonstruovat stávající povrchové odvodnění pozemků,

d)

provádět změny ve využití území včetně změn současné skladby a ploch kultur pozemků,

e)

provádět stavbu silnic, místních komunikací, lesních cest a svážnic,

f)

provádět geologické průzkumy a geologické práce,

g)

provádět vápnění pozemků,

h)

pořádat individuální nebo vyhlídkové lety vzdušnými dopravními prostředky,

i)

zřizovat nové pohraniční přechody,

j)

vyznačovat turistické a cyklistické cesty a místa pro parkování,

k)

ukládat odpady, které mají původ na území národního parku,

l)

sbírat léčivé rostliny kromě zvláště chráněných,2

m)

schvalovat lesní hospodářské plány, plány mysliveckého hospodaření3 a hospodářské plány rybářských revírů.4

(3)

Při ochraně stromů a keřů rostoucích mimo les na území národního parku se postupuje podle zvláštního předpisu.5 Povolení ke kácení lze vydat jen po projednání se Správou.

§ 6

Omezení vstupu do 1. a 2. zóny

(1)

V 1. zóně národního parku se lze pohybovat pouze po vyznačených cestách. Vstupovat mimo vyznačené cesty lze pouze na základě povolení Správy, která je může vydat pro plnění pracovních a služebních povinností nebo z jiných důležitých důvodů.

(2)

Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo vstupu vlastníků nebo uživatelů dotčených pozemků, pracovníků orgánů státní správy při plnění jejich povinností a právo vstupu podle předpisů o obraně státu a ochraně státních hranic.

§ 7

zrušen

§ 8

Řízení územní a stavební činnosti

(1)

Územní rozvoj v národním parku a v jeho ochranném pásmu je možný jen na základě plánu péče o národní park (§ 7) a schválené územně plánovací dokumentace, zejména územního plánu velkého územního celku Podyjí, který vymezuje ve směrnici pro uspořádání území cíle ochrany přírody.

(2)

Investoři a projektanti staveb na území národního parku jsou povinni přizpůsobit začlenění staveb do krajiny a sídel i jejich architektonické řešení charakteru tradiční místní zástavby.

(3)

V 1. zóně je zakázáno umisťování a povolování nových staveb, kromě těch, které slouží účelům ochrany přírody.

(4)

Ve 2. zóně je zakázáno umisťování a povolování nových staveb kromě nezbytných zařízení, která slouží ochraně přírody, péči o les a zemědělskou půdu a turistice, obraně státu a ochraně státních hranic, pokud s nimi předem vyslovil souhlas orgán státní ochrany přírody.

(5)

Ve 3. zóně se nová výstavba a změny staveb povolují jen v případě respektování ekologických a estetických hledisek.

§ 9

Péče o les

(1)

Cílem všech opatření v lesním hospodářství národního parku je dosažení přirozené skladby porostů zcela odpovídající danému stanovišti.

(2)

Lesy na území národního parku se vyhlásí za lesy zvláštního určení,6 pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. V lesích národního parku se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu zpracovaného v souladu s posláním národního parku (§ 2).

(3)

V lesních hospodářských plánech na území 1. zóny se uplatňují jen pěstební a těžební zásahy dohodnuté s orgánem státní ochrany přírody, které zajišťují udržení nebo obnovu samořídících schopností lesního ekosystému, při omezeném využití technických prostředků. Je zakázáno používat pesticidy, průmyslová hnojiva a skladovat chemické přípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimořádných okolností a nepředvídaných škod, kdy je nutno učinit potřebná opatření,7 a to po předchozím souhlasu orgánu státní ochrany přírody.

(4)

V lesích na území 2. a 3. zóny se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu; v zájmu ochrany genofondu se podle potřeby může prodloužit doba obmýtí a délka obnovní doby. Při obnově porostů je nutno zajistit a využívat především přirozenou skladbu dřevin a přirozenou obnovu lesa. Připouští se použití běžné těžební technologie s vyloučením těžkých těžebních strojů.

§ 10

Zemědělství

(1)

Zemědělská půda se v národním parku využívá zejména jako louky a pastviny pro extenzívní chov dobytka. Není dovoleno používat těžké zemědělské stroje zhoršující fyzikální vlastnosti půdy.

(2)

Při zemědělském hospodaření na území národního parku je zakázáno:

– hnojit průmyslovými hnojivy, aplikovat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,

– používat pesticidy,

– provádět rychloobnovu drnu a změnu kultury zemědělského pozemku na ornou půdu,

– provozovat a budovat stavby pro ustájení dobytka s kapacitou zástavu větší než je ekologická únosnost dané lokality.

§ 11

Vodní hospodářství

(1)

Vodní hospodářství, zejména vodohospodářské a energetické využívání toku Dyje se provádí tak, aby nebyl narušen říční ekosystém.

(2)

Provozovatel vodní elektrárny ve Vranově nad Dyjí je povinen zajistit ekologicky únosný režim průtoků v řece Dyji.

§ 12

Ochranné pásmo

(1)

Účelem ochranného pásma národního parku (dále jen „ochranné pásmo“) je zabezpečení území národního parku a jeho krajinářských a přírodních hodnot před rušivými a škodlivými vlivy okolí a ochrana krajinářských a přírodních hodnot a zvýšená péče o sídla na území ochranného pásma. Územní vymezení ochranného pásma je obsaženo v příloze č. 3 tohoto nařízení.

(2)

V ochranném pásmu není dovoleno provádět hospodářskou, stavební a jinou činnost, která by byla v rozporu s účelem ochranného pásma, zejména:

a)

provádět stavební činnost, která by byla v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací,

b)

znečišťovat vodní toky, ostatní povrchové vody a vody podzemní,

c)

při zemědělském hospodaření překračovat ekologicky únosný režim přísunu živin, zejména draslíku, dusíku a fosforu a používat pesticidy jako náhradu za vhodnější ekologické postupy kromě případů hrozícího nebezpečí kalamit a přemnožení škůdců,

d)

znečišťovat vzduch exhaláty,

e)

umísťovat a zřizovat trvalé a dočasné skládky odpadů,

f)

tábořit, zakládat ohně, parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo vyhrazená místa.

(3)

Orgány státní správy vydávají rozhodnutí a činí opatření, pokud se dotýkají ochrany přírody a rozvoje území v ochranném pásmu, se souhlasem orgánu státní ochrany přírody a po předchozím projednání se Správou, zejména jde-li o:

a)

projednávání územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů,

b)

projednávání investičních záměrů a posuzování přípravné a projektové dokumentace všech staveb a báňských děl a o průzkumy, které vyžadují zemní práce, i když k nim není třeba povolení a o meliorační výstavbu, a to i v případech, že je prováděna neinvestičním způsobem (např. v rámci údržby),

c)

územní řízení, povolování staveb, změn staveb a udržovacích prací, povolování terénních úprav, prací a zařízení,

d)

změny hranic zemědělského a lesního půdního fondu a změny využívání pozemků,

e)

přípravu směrnic týkajících se hospodaření v zemědělství včetně projektů souhrnných pozemkových úprav, lesních hospodářských plánů,

f)

řešení likvidace odpadů,

g)

povolování táboření a parkování motorových vozidel a obytných přívěsů,

h)

pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí.

(4)

Při ochraně stromů a keřů rostoucích mimo les na území ochranného pásma se postupuje podle zvláštního předpisu.5 Povolení ke kácení lze vydat jen po projednání se Správou.

§ 13

Přechodná a závěrečná ustanovení

(1)

Na sídelní útvary mimo města Znojma, jejichž zastavěným územím prochází hranice ochranného pásma národního parku, se hledí jakoby celé ležely v ochranném pásmu národního parku.

(2)

Zrušuje se výnos MK ČSR čj. 22 927/78 ze dne 11. prosince 1978 o zřízení chráněné krajinné oblasti Podyjí registrovaný v částce č. 4/1979 Sb.

§ 14

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

v. z. Vlasák v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 164/1991 Sb.

Vymezení hranic národního parku Podyjí:

 

Na západě začíná hranice národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČSFR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmýče. Probíhá po hranici lesa směrem severním, za kótou 456 pokračuje východním směrem, po 500 m se lomí na sever a pokračuje po hranici luk a západního břehu rybníku Jejkal až na místní účelovou komunikaci. Odtud probíhá dále na sever po hranici lesního komplexu přes kótu 429 až ke státní silnici Podmýče-Vranov n. D. Dále pokračuje po hranici lesa ležícího východně od popsané státní silnice přes kótu 424. Dnem bezejmenné strže v lese se dostává do Felicinina, údolí, pokračuje asi 150 m po vodoteči ve směru proudu a poté stoupá po hranici lesa a následně po místní komunikaci u hájovny až na státní silnici Podmýče-Vranov n. D. před bránu zámku (kóta 389). Odtud spadá směrem severním po úbočí až k pravému břehu řeky Dyje, po němž pokračuje ve směru toku. Asi po 450 m počíná kopírovat hranici intravilánu Vranova n. D.- místní části Benátky. Za obcí se stáčí opět k Dyji, po jezu přechází na levý břeh řeky, po němž pokračuje až na východní okraj intravilánu Vranova n. D. - místní části Zadní Hamry. Zde se stáčí západním směrem, probíhá po hranici intravilánu a lesa a u jezu pokračuje po silnici vedoucí po levém břehu Dyje k Vranovu n. D. Za skalním útvarem CHPV Hamerské vrásy pokračuje západním směrem po hranici intravilánu a lesa až ke státní silnici Vranov n. D. - Lesná. Zde se otáčí východním směrem, kopíruje serpentiny uvedené státní silnice, po které pokračuje. Míjí obec Onšov, ležící severně a asi po 600 m za křižovatkou s komunikací vedoucí k objektům živočišné výroby zemědělského družstva v Onšově, 200 m jižně od kóty 460, se stáčí směrem jižním k lesu. Probíhá směrem východním po hranici lesa přes kótu 471 k jižnímu okraji obce Lesná. Odtud pokračuje jihovýchodním směrem po pravém břehu Klaperova potoka, přechází po hrázi rybníka pod Lesnou a pokračuje po hranici lesních pozemků. V jihovýchodním směru lemu je lesní komplex, přechází státní silnici Horní Břečkov-Čížov a pokračuje po hranici lesa severně od rybníka zvaného Moryskovo moře. Z cípu lesa probíhá asi 200 m po poli severovýchodním směrem, sledujíc vrstevnici 420, až k severnímu cípu lesa v trati Brychtova březinka. Odtud pokračuje opět po hranici lesa severovýchodním směrem, míjí pravý břeh vodní nádrže pod Horním Břečkovem a po hranici lesa se dostává na jižní okraj obce. Zde se otáčí v jižním směru a kopíruje lesní hranici až ke kótě 422 v místní trati U kapličky. Zde se dostává do kontaktu s pevnou komunikací (Čížovská cesta), po níž probíhá v jihovýchodním směru k Lukovu. Asi 100 m před obcí se lomí v jižním směru a z křižovatky cest s asfaltovým povrchem pokračuje po vojenské účelové komunikaci, která dříve lemovala ženijně-technické zařízení ostrahy státních hranic. Od jihozápadního okraje Nové Vsi (místní části Luková) sleduje hranice v jihovýchodním směru zmíněnou účelovou komunikaci až k lokalitě Příčky, kde opět pokračuje po hranici lesa. Stáčí se směrem severním a přes kótu 406 prochází po hranici lesních pozemků. Asi 150 m jižně od kóty 430 Kozí vrch se lomí jihovýchodním směrem, sleduje hranici lesa přes kótu 410 a posléze spadá úbočím do údolí Žlebského potoka. Odtud pokračuje proti proudu této vodoteče po jejím pravém břehu k jižnímu okraji obce Podmolí. Zde se lomí k jihu a po hranici lesa, resp. zde vedoucích místních komunikací míjí lokalitu Nivky, otáčí se k východu a pokračuje přes kóty 416 a 385 k místní trati Mašovické nivky. Zde se lomí severním směrem, přes kótu 374 se dostává po lesní hranici až na státní silnici Mašovice-Znojmo-Hradiště. Tuto komunikaci sleduje východním směrem až na kótu 349, kde se odklání jihozápadním směrem k Mašovickému potoku, přičemž sleduje hranici lesa. Pod hájenkou kopíruje levý břeh vodoteče a levý břeh rybníku. Zde začíná opět sledovat lesní hranici, v místní trati Ovčákův kopec se otáčí jihovýchodním směrem a po hranici lesního komplexu přes kótu 341 směřuje k Hradišti. Asi 100 m jižně od kóty 341 prochází hranice po místních komunikacích směrem jihovýchodním až na kótu 300 v lokalitě Hradišťské terasy. Odtud sleduje severovýchodním směrem místní komunikaci a přes kótu 298 se dostává do údolí Pivovarského potoka. Zde se lomí v jihovýchodním směru a pokračuje po hraně svahu, přibližně na úrovni vrstevnice 310, lemujíc intravilán místní části Znojmo-Hradiště včetně přilehlých pozemků zahrad. U kaple sv. Eliáše se hranice prudce lomí k severu a asi po 170 m se napojuje na komunikaci pro pěší, která vede do údolí Gránice (Křížová cesta). Odtud pokračuje po levém břehu Gránice ve směru toku až na místní komunikaci před areál podniku Povodí Moravy, prochází po pozemku tohoto areálu na levý okraj přehradní hráze vodní nádrže Znojmo, přechází po koruně hráze na pravý břeh a odtud pokračuje po hranici lesa (a zároveň katastrální hranici) jihozápadním směrem. Po 350 m se lomí v jihovýchodním směru, přičemž sleduje hranici zahrad až k bezejmenné strži, jejímž dnem v délce asi 200 m severovýchodním směrem pokračuje. Po té se otáčí v jihovýchodním až jižním směru, sleduje hranice zahrádkářské osady Kraví hora a přes kótu 281 po místní komunikaci, která tvoří zároveň hranici CHPV Kraví hora. Dále pokračuje jihozápadním směrem po hranici lesa a vinic, popř. zahrad, až na křižovatku místních komunikací na severním okraji obce Konice. Zde se odklání mírně na jihozápad, jde po okraji hřiště a intravilánu obce, jižně pod obcí se lomí ve východním směru, přechází státní silnici Konice-Popice. Otáčí se v jižním směru a po místních komunikacích lemuje lokality Na skaliskách a Popický vrch. Asi 200 m jižně od kóty 313 se lomí k západu, prochází 250 m po státní silnici směrem na Konice, od které se odklání v severozápadním směru a sleduje severní hranici vinohradu. Dále kopíruje okraj lesa, přičemž se otáčí k jihu a opětovně pokračuje po západním okraji vinice, překonává cestu - místní komunikaci z Popic na Seasfieldův kámen a dále kopíruje okraj vinice až na kótu 300 - místní trať V hájku. Zde se lomí východním směrem, sleduje místní komunikaci do Popic. Asi 100 m jižně od Farského rybníka v Popicích se hranice lomí, sleduje část intravilánu obce a posléze pokračuje po místní komunikaci oddělující plochy vřesovišť a zahrad jihozápadním směrem k Havraníkům. Pokračuje po místní komunikaci, míjí severozápadní okraj obce Havraníky a za kótou 322 lemuje severozápadní okraj komplexu vinic, které přímo sousedí s územím CHPV Havranické vřesoviště. Asi 400 m jižně od kóty 339 se lomí směrem severozápadním, sleduje komunikaci s asfaltovým povrchem k Papírně, ze které asi 300 m od kóty 296 odbočuje doleva a sleduje hranici lesa. Stáčí se směrem jižním a pokračuje po hranici lesa přes kótu 315 až na místní komunikaci (tzv. Fládnická cesta) na kótu 304. Prochází 250 m po této komunikaci směrem severozápadním a po té kopíruje hranici lesa v místní trati Hatě. Jižním směrem přechází zmíněnou komunikaci, po hranici lesních pozemků lemuje Dlouhý vrch a v jižním směru, stále po hranici lesního komplexu, nasedá asi 150 m jihovýchodně od kóty 354 Hraběcí hora na státní hranici s Rakouskem. Odtud pokračuje totožně se státní hranicí severozápadním směrem k obci Podmýče.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 164/1991 Sb.

Vymezení hranic ochranného pásma národního parku Podyjí:

 

Na západě začíná hranice ochranného pásma národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČSFR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmýče. Probíhá po staré, místy zaniklé cestě státní hranice - Podmýče. Z křižovatky se státní silnicí Podmýče-Vranov n. D. pokračuje hranice po této silnici ve směru Vranov n. D. Před areálem statku poblíž státního zámku Vranov se hranice lomí k severu, prochází po hranici areálu a opětovně se přimyká ke státní silnici, po které směrem do obce prochází. Na začátku intravilánu místní části Vranova n. D.-Zátiší sleduje hranici lesa. Takto prochází Junáckým údolím, přetíná státní silnici Vranov n. D.-Lančov, kopíruje lesní pozemky tvořící břehy vodní nádrže Vranov, prochází přes těleso hráze vodní nádrže Vranov. Odtud sleduje průsek elektrovodu VVN a severozápadně od Klaryho kříže se napojuje na místní komunikaci, která prochází lesem přes kótu 435 a dále po okraji lesa až k západnímu okraji obce Onšov. Tuto obec obchází po jejím severním okraji, pokračuje po severním okraji areálu živočišné výroby, za kterým se napojuje na státní silnici Onšov-Šumná. Po této silnici pokračuje severovýchodním směrem až na křižovatku se silnicí Lesná-Šumná. Odtud pokračuje po státní silnici směr Lesná, lemuje západní okraj intravilánu obce a za hřbitovem v Lesné pokračuje po státní silnici Lesná-Horní Břečkov. Hranice ze severní a východní strany sleduje intravilán obce a zahrnuje i farmu ZD. Poblíž hřbitova nasedá na státní silnici Horní Břečkov-Lukov, se kterou je až ke křižovatce na Milíčovice v Lukově totožná. Dále sleduje linii severovýchodní části obce a od křižovatky se státní silnicí na Bezkov pokračuje po státní silnici vedoucí z Lukova do Podmolí. Zde sleduje severní část intravilánu obce a posléze pokračuje po státní silnici Podmolí-Mašovice. Na křižovatce se státní silnicí na Bezkov se lomí k severu, pokračuje po severní linii intravilánu Mašovic a za obcí opět sleduje státní silnici Mašovice-Znojmo-Hradiště. Prochází obci, resp. po severozápadní hranici jejího intravilánu a dále po státní silnici směrem do Znojma. U silničního můstku přes Gránický potok se hranice ostře lomí směrem jihovýchodním a ve směru toku sleduje levý břeh zmíněné vodoteče, který sleduje téměř až k ústí do Dyje - na komunikaci před areál podniku Povodí Moravy (v průběhu několika set metrů je v Gránickém údolí hranice ochranného pásma totožná s hranicí národního parku). Hranice ochranného pásma dále pokračuje jihovýchodním směrem po komunikaci vedoucí po levém břehu řeky Dyje. V místě, kde se komunikace stáčí do serpentin směrem k náměstí Republiky, přechází hranice na komunikaci pro pěší, která pokračuje po břehu řeky. U železničního viaduktu trati Znojmo-Šatov přechází hranice na linii tohoto viaduktu na pravý břeh Dyje a pokračuje shodně se železniční tratí směrem na Šatov až k železničnímu přejezdu Znojmo-Havraníky na kótě 254. Zde se lomí k jihozápadu a sleduje státní silnici Znojmo-Havraníky. Z této komunikace se před obcí na kótě 280 odklání jižním směrem, sleduje linii pozemků areálu živočišné výroby a jižní části intravilánu sídla a v jihozápadní části obce opět začíná sledovat státní silnici na Hnánice. S touto silnicí je totožná, před Hnánicemi se odklání a ze západní strany sleduje hranici intravilánu obce. Dále pokračuje po státní silnici Hnánice-státní hranice, kde končí



Poznámky pod čarou:

§ 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

Vyhláška č. 54/1958 Ú. l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany.

§ 24 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti.

§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství.

Vyhláška MK ČSR č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty z těchto stromů.

§ 3 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.

§ 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.

Vyhláška MK ČSR č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty z těchto stromů.

Poznámky pod čarou:
1

§ 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

2

Vyhláška č. 54/1958 Ú. l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany.

3

§ 24 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti.

4

§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství.

5

Vyhláška MK ČSR č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty z těchto stromů.

6

§ 3 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.

7

§ 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.