| 1. | § 1 zní: „§ 1 Zákon upravuje některé právní poměry občanů České a Slovenské Federativní Republiky, konajících službu v ozbrojených silách České a Slovenské Federativní Republiky od počátku výkonu a po celou dobu trvání i po ukončení jejich vojenské činné služby.“. |
| 2. | V § 2 odst. 2 se slova „voják československé armády“, „pro ochranu svobody“ a „Pro ochranu vlasti“ nahrazují slovy „voják ozbrojených sil“, „pro obranu svobody“ a „Pro obranu vlasti“. |
| 3. | V § 3 odst. 1 se slovo „politických“ nahrazuje slovem „morálních“. |
| 4. | V § 3 odst. 2 se slova „morálně politickým“ nahrazují slovem „morálním“. |
| 5. | § 4 písm. a), b) a c) zní: „a) | mužstva: vojín a svobodník, |
b) | poddůstojníků: desátník, četař, rotný, |
c) | praporčíků: rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,“. |
|
| 6. | V § 5 odst. 2 zní: „(2) Do vyšších hodností mohou být jmenováni nebo povýšeni jen vojáci s potřebnými duševními schopnostmi a tělesnou zdatností, kteří splňují odborné požadavky stanovené obecně závaznými právními předpisy vydanými federálním ministerstvem obrany a federálním ministerstvem vnitra.“. |
| 7. | § 6 odst. 1 zní: „(1) Vyšší hodnost a) | bude odňata vojákovi za zvlášť závažné porušení povinností a jednání směřující proti ústavnímu zřízení České a Slovenské Federativní Republiky a jejím ozbrojeným silám, |
b) | může být vojákovi, který se dopustil závažného jednání, jež je v rozporu s ustanovením vojenské přísahy morálními a odbornými požadavky kladenými na příslušníka ozbrojených sil․“. |
|
| 8. | V § 10 odst. 1 se slovo „politických“ nahrazuje slovem „morálních“. |
| 9. | V § 16 se vypouštějí slova „zákona o přečinech nebo podle jiných předpisů“. |
| 10. | Text § 16 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který v četně odkazu zní: „(2) Kázeňským přestupkem je také jednání označené za přestupek ve zvláštních zákonech. 1) |
| 11. | § 17 zní: „§ 17 Kázeňské tresty (1) Kázeňskými tresty jsou: důtka, přísná důtka, nepovolení vycházek, zostřené nepovolení vycházek, vězení, snížení hodnosti o jeden stupeň, u poddůstojníků a svobodníků též odnětí hodnosti. (2) Nejvyšší výměra kázeňského trestu vězení je 14 dnů. (3) Za kázeňské přestupky uvedené v § 16 odst. 2 se ukládají tresty a ochranná opatření podle zvláštních zákonů. 1) „. |
| 12. | § 18 se doplňuje odstavci 4 a 5, které zní: „(4) Ukládat tresty a ochranná opatření za kázeňské přestupky uvedené v § 16 odst. 2 mohou jen velitelé útvarů a velitelé vyšší na místě orgánů uvedených ve zvláštních zákonech. 1) (5) Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu musí mít písemnou formu a musí být obviněnému vyhlášeno včetně poučení o jeho právu na odvolání.“. |
| 13. | § 19 se vypouští. |
| 14. | § 20 zní: „§ 20 Odvolání (1) Proti kázeňskému trestu se lze odvolat, a to do dvou dnů od doručení rozhodnutí; lhůta počíná dnem, který následuje po dni doručení rozhodnutí. (2) Odvolání má odkladný účinek. (3) Odvolání lze podat nejbližšímu nadřízenému toho, kdo trest uložil. Nadřízený může uložený trest zrušit, zmírnit nebo ponechat v platnosti. Proti rozhodnutí nadřízeného o odvolání se nelze odvolat.“. |
| 15. | § 21 se doplňuje odstavcem 3, který včetně odkazu zní: „(3) Pravomocné rozhodnutí o uložení trestu a ochranného opatření podle zvláštních zákonů je vykonatelné podle správního řádu2) i u osob, které přestali podléhat vojenské kázeňské pravomoci. |
| 16. | Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní: „§ 21a Amnestii ve věcech přestupků osob podléhajících vojenské kázeňské pravomoci uděluje prezident České a Slovenské Federativní Republiky.“. |
| 17. | § 22 zní: „§ 22 (1) Na projednávání kázeňských přestupků uvedených v § 16 odst. 2 se použijí ustanovení zvláštních zákonů 1) s odchylkami stanovenými tímto zákonem. (2) Pokuty a náhrady nákladů řízení uložené podle § 16 odst. 2 jsou příjmem státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky. (3) Podrobnější úpravu vojenského kázeňského práva stanoví kázeňský řád, který vydá prezident České a Slovenské Federativní Republiky.“. |
| 18. | § 25 zní: „§ 25 Služební poměr vojáka z povolání se uzavírá písemnou formou na dobu nejméně 10 let; vzniká dnem, který byl sjednán dohodou mezi občanem a příslušným orgánem ozbrojených sil. Služební poměr vojáka z povolání zaniká propuštěním z tohoto služebního poměru, odnětím nebo ztrátou vojenské hodnosti, propuštěním z vojska nebo úmrtím.“. |
| 19. | § 26 odst. 1 a 2 zní: „(1) Ze služebního poměru vojáka z povolání se propustí vojáci a) | kteří byli uznáni vojenskou lékařskou komisí neschopnými k vojenské činné službě ze zdravotních důvodů, |
b) | u nichž vojenská lékařská komise stanovila sníženou schopnost k vojenské činné službě ze zdravotních důvodů a pro něž není v ozbrojených silách jiné vhodné zařazení, |
c) | pro něž není při snížení počtu ozbrojených sil nebo při jejich reorganizaci jiné služební zařazení, |
d) | kteří byli pravomocně odsouzeni soudem za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, |
e) | kteří mají na základě usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky přejít k civilním orgánům nebo organizacím na funkce neplánované pro vojáky z povolání, |
f) | na vlastní žádost po splnění převzatého závazku. |
(2) Ze služebního poměru vojáka z povolání lze propustit vojáky a) | kteří ve vojenské činné službě dosáhli věkové hranice stanovené v braném zákoně, |
b) | kteří splňují podmínky nároku na starobní důchod, |
c) | na vlastní žádost z důvodů hodných zvláštního zřetele před splněním závazku, |
d) | kteří byli pravomocně odsouzeni soudem pro trestný čin, nejde-li o případ uvedený v odstavci 1 písm. d), |
e) | pro služební nezpůsobilost.“. |
|
| 20. | V § 26 odst. 4 a 5 se slova „e) nebo f)“ nahrazují písmenem „d“). |
| 21. | V § 27 odst. 2 se písmeno „d“) nahrazuje písmenem „c“). |
| 22. | § 29 zní: „§ 29 (1) Vojákům z povolání není dovoleno uzavřít vedlejší pracovní poměr ani vykonávat podnikatelskou činnost. Jiné výdělečné práce mohou vojáci z povolání konat za předpokladu, že tato činnost nebude narušovat výkon jejich služebních povinností. (2) Vojáci z povolání mohou studovat na školách mimo ozbrojené síly, jestliže toto studium není na překážku plnění jejich služebních povinností.“. |
| 23. | § 31 odst. 3 zní: „(3) Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2 písm. a), kteří nemají nárok na příspěvek za službu nebo na důchod ze sociálního zabezpečení, se poskytuje po dobu dvou let od propuštění platové vyrovnání, jestliže jejich služební poměr trval alespoň 10 let. Platové vyrovnání do výše posledního čistého příjmu se poskytuje od nástupu občanského zaměstnání nebo ode dne vzetí do evidence uchazečů o zaměstnání u příslušného úřadu práce a nebo od počátku přípravy na občanské povolání.“. |
| 24. | § 31 odst. 5 zní: „(5) Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a), b), c) a f) anebo odst. 2 písm. a), kteří nemají nárok na příspěvek za službu, platové vyrovnání nebo důchod ze sociálního zabezpečení, se poskytuje po dobu jednoho roku ode dne propuštění hodnostní plat odpovídající hodnosti dosažené ke dni propuštění.“. |
| 25. | V § 31 odst. 6 se odkaz 1) označuje jako odkaz 3). |
| 26. | V § 31 se vypouští odstavec 7. |
| 27. | Za § 31 se vkládá nový § 31a, který zní: „§ 31a Ustanovení § 23, odst. 1 písm. a) až d) a f), odst. 2, odst. 4 až 6, § 28 odst. 1 a 2, § 28a, 29, 30, 31 se vztahuje na vojáky, kteří jsou po dobu vojenské činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání.“. |
| 28. | V § 32 odst. 3 se číslovka „7“ nahrazuje číslovkou „6“. |
| 29. | V § 33 odst. 1 se slova „ § 26 odst. 1 nebo odst. 2 písm. a) až e)“ nahrazují slovy „ § 26 odst. 1 písm. a) až c), e) a f) a odst. 2“ a slova „ § 26 odst. 2 písm. f)“ se nahrazují slovy „ § 26 odst. 1 písm. d)“. |
| 30. | V § 33 odst. 7 se odkaz 2) označuje jako odkaz 4) . |
| 31. | Díl IX zní: „D í l I X Použití zbraně § 34 (1) Voják v činné službě (dále jen“voják“) je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby se střelnou zbraní ji použít jen v těchto případech: a) | aby v případě nutné obrany odvrátil útok vedený proti jeho osobě nebo mu bezprostředně hrozící anebo útok na život jiné osoby, |
b) | aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku, |
c) | aby zamezil útěku osoby ozbrojené nebo důvodně podezřelé ze spáchání zvlášť závažného trestného činu, kterou nelze jiným způsobem zadržet, |
d) | je-li třeba zneškodnit zvíře ohrožující život nebo zdraví osob. |
(2) Voják je povinen, jestliže je to s ohledem na okolnosti případu možné, před použitím střelné zbraně vyzvat k upuštění od útoku či útěku zavoláním „Stůj“, „Stůj nebo střelím“ a podle okolností užít i výstražného výstřelu. Při použití střelné zbraně je povinen dbát nutné opatrnosti, neohrožovat život a nezpůsobit zranění jiným osobám a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje. (3) Voják je povinen, pokud to ohrožení dovoluje, před použitím střelné zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů sebeobrany, služebního psa a úderu střelnou zbraní. (4) Voják je oprávněn použít toho z prostředků uvedených v odstavcích 1, 2, 3, který umožňuje splnění povinností a při tom co nejméně ohrožuje život a zdraví osob, proti nimž zakročuje. Zároveň dbá, aby tohoto prostředku bylo použito jen způsobem přiměřeným a aby případná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu. (5) Při zákroku nesmí být použito střelné zbraně, úderu střelnou zbraní a služebního psa proti ženě, jejíž těhotenství je zjevně patrné, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti s výjimkou případu, kdy to povaha útoku vedeného těmito osobami proti chráněnému zájmu nebo mimořádnost vzniklé situace podle odstavce 1 písm. a) a b) nezbytně vyžaduje. (6) Použití střelné zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a úderu střelnou zbraní je voják povinen neprodleně po jejich použití hlásit nadřízenému a o těchto zákrocích se sepíše u útvaru záznam.“. |
| 32. | Za § 34 se vkládá nový § 34a, který zní: „§ 34a Náhrada škody (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc vojáku v činné službě při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby na žádost vojáka nebo s jeho vědomím (dále jen“poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zbavit jen tehdy, způsobil-li si poškozený škodu úmyslně. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo ke smrti, postupuje se podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může stanovit obecně závazným právním předpisem, ve kterých případech a v jakém rozsahu: a) | náleží poškozenému vedle nároků podle pracovněprávních předpisů jednorázové mimořádné odškodnění; |
b) | se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovně právních předpisů pozůstalým po popoškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou. |
(3) Stát hradí i škodu, kterou poškozený způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou podle odstavce 1. (4) Poškozenému se hradí též škoda na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 1. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se škoda v penězích. Poškozenému může být přiznána též úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou nebo zničenou. (5) Stát odpovídá i za škody způsobené vojáky v činné službě v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených zákonem. (6) Náhradu škody poskytuje za vojáky v činné službě v zastoupení státu federální ministerstvo obrany.“. |
