Od splátky důchodu splatné po 28. únoru 1991 se vyplácené důchody a důchody přiznané do 31. prosince 1991 zvyšují o 8 %.

K procentu zvýšení důchodu uvedenému v odstavci 1 se u důchodů přiznaných do 31. prosince 1978 přičítají další 3 %, u důchodů přiznaných od

Základem zvýšení důchodů podle odstavců 1 a 2 je měsíční částka důchodu, na kterou má občan nárok ke dni, od něhož se důchod zvyšuje.

Rokem přiznání důchodu starobního, invalidního, částečného invalidního a za výsluhu let se rozumí rok, do něhož spadá den, od kterého byl důchod přiznán, pokud nárok na něj trval nepřetržitě až do dne, od kterého zvýšení důchodu náleží․ Rokem přiznání vdovského a sirotčího důchodu se rozumí rok přiznání důchodu, z něhož byly tyto důchody vyměřeny, nebo rok úmrtí občana, jestliže nebyl poživatelem důchodu.

Za důchody přiznané k 30. září 1988 se považují též důchody vyplácené od pozdějšího data, jestliže nárok na ně vznikl před 1. říjnem 1988 a byly vypočteny podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, jde-li o

Částka zvýšení důchodu činí nejméně

Ustanovení odstavce 6 písm. a) a b) se nevztahuje na důchody starobní, ¹ za výsluhu let nebo vdovské krácené pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti.

Vdovské a sirotčí důchody se nezvyšují, jestliže byly vyměřeny z důchodů zvýšených podle odstavce 1.

Hranice důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, činí podle § 54 odst. 1 a § 68 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb. (dále jen "zákon o sociálním zabezpečení") 1440 Kčs měsíčně a podle § 54 odst. 2 a § 68 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení 2400 Kčs měsíčně.

Důchody vyplácené ke dni účinnosti tohoto zákona, které byly upraveny jako jediný zdroj příjmu, se zvýší bez žádosti od splátky důchodu splatné po 28. únoru 1991.

Důchody starobní, invalidní, vdovské a sirotčí oboustranně osiřelých dětí, které dosud nebyly upraveny jako jediný zdroj příjmu a nedosahují výše stanovené v odstavci 1, se upraví na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po 28. únoru 1991.

Výše sociálního důchodu podle § 52 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení činí nejvýše 1440 Kčs měsíčně u jednotlivce a nejvýše 2400 Kčs měsíčně, je-li na takový důchod odkázán též rodinný příslušník.

Sociální důchody podle § 52 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení mohou být přiznány nebo zvýšeny až do částek uvedených v odstavci 1 na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po 28. únoru 1991.

Při souběhu nároků na více důchodů se posuzuje nárok na zvýšení u každého důchodu samostatně.

Zvýšení důchodu náleží i nad nejvyšší výměry důchodu nebo úhrnu důchodů a nad nejvyšší výměry stanovené pro souběh důchodu nebo úhrnu důchodů a zvýšení důchodu pro bezmocnost; výše důchodu nebo úhrnu důchodů včetně zvýšení důchodu pro bezmocnost nesmí však po zvýšení podle tohoto zákona přesáhnout částku 3800 Kčs měsíčně.

Zvýšení se slučuje s důchodem, k němuž náleží, a tvoří s ním nadále jeden celek.

Zvýšení důchodu náleží od splátky důchodu splatné po dni, od něhož se důchod zvyšuje.

Je-li důchod náležející ke dni splátky důchodu v měsíci, do něhož spadá den, od něhož se důchody zvyšují, upraven pro souběh s jiným důchodem nebo s příjmem z výdělečné činnosti, stanoví se částka zvýšení z měsíční výše vypláceného důchodu. Při první změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody snížení důchodu, náleží zvýšení důchodu ode dne této změny.

Jestliže se důchod v měsíci, do něhož spadá den, od něhož se důchody zvyšují, nevyplácí, stanoví se částka zvýšení podle výše první splátky důchodu vyplacené po dni účinnosti tohoto zákona.

Jde-li o důchod upravený jako jediný zdroj příjmu podle § 54 a 68 zákona o sociálním zabezpečení, náleží částka zvýšení k výši důchodu před takovou úpravou.

U dílčích důchodů přiznaných podle mezinárodní smlouvy se částka zvýšení určuje podle výše důchodu vypláceného tuzemským plátcem.

Růst životních nákladů se zjišťuje podle statistických údajů; přitom se vychází též z předpokládaného růstu v následujících šesti měsících.

Částky zvýšení důchodů stanoví zvláštní zákon se zřetelem na rozdíl mezi skutečným růstem životních nákladů a růstem předpokládaným při stanovení předchozího zvýšení důchodů.