Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "Ústavní soud") je soudním orgánem ochrany ústavnosti.

Soudci Ústavního soudu jsou při rozhodování nezávislí a jsou vázáni jedině Ústavou České a Slovenské Federativní Republiky a ostatními ústavními zákony Federálního shromáždění.

Sídlem Ústavního soudu je Brno.

o souladu zákonů Federálního shromáždění a zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění s ústavními zákony Federálního shromáždění;

o souladu zákonů Federálního shromáždění, ústavních a jiných zákonů České národní rady a Slovenské národní rady s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, Českou a Slovenskou Federativní Republikou ratifikovanými a vyhlášenými;

o souladu ústavních zákonů a jiných zákonů České národní rady a Slovenské národní rady a zákonných opatření předsednictva České národní rady a Slovenské národní rady s ústavními zákony Federálního shromáždění;

o souladu nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky a právních předpisů federálních ministerstev a ostatních federálních orgánů státní správy s ústavními a jinými zákony Federálního shromáždění;

o souladu nařízení vlád České republiky a Slovenské republiky a právních předpisů ministerstev a ostatních orgánů státní správy České republiky a Slovenské republiky s ústavními a jinými zákony Federálního shromáždění․

Jestliže Ústavní soud svým nálezem vysloví, že je nesoulad mezi právními předpisy uvedenými v čl. 2, pozbývají dotčené předpisy, jejich části, popřípadě některá jejich ustanovení účinnosti; orgány, které tyto předpisy vydaly, jsou povinny je do šesti měsíců od vyhlášení nálezu Ústavního soudu uvést do souladu s ústavními zákony, mezinárodními smlouvami, popřípadě zákony Federálního shromáždění. Neučiní-li tak, pozbývají takové předpisy, jejich části nebo ustanovení platnosti po šesti měsících od vyhlášení nálezu; to neplatí pro ústavní zákony České národní rady a Slovenské národní rady.

Ve věcech souladu ústavních zákonů České národní rady a Slovenské národní rady s ústavními zákony Federálního shromáždění si Ústavní soud před vydáním svého nálezu vyžádá stanovisko ústavního soudu příslušné republiky.

Nález Ústavního soudu se vyhlásí v úřední sbírce určené k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění.

mezi orgány České a Slovenské Federativní Republiky;

mezi orgány České a Slovenské Federativní Republiky a orgány jedné nebo obou republik;

mezi orgány České republiky a orgány Slovenské republiky.

Ústavní soud podává výklad ústavních zákonů Federálního shromáždění, je-li věc sporná. Podmínky stanoví zákon Federálního shromáždění.

Ústavní soud nezaujímá stanoviska k otázkám souladu návrhů zákonů a jiných právních předpisů s ústavními zákony Federálního shromáždění.

Ústavní soud zahajuje řízení podle čl. 2, 4 a 5, podá-li návrh

V případech uvedených v čl. 2 zahajuje Ústavní soud řízení též na základě návrhu jedné pětiny poslanců Federálního shromáždění nebo jedné pětiny poslanců České národní rady nebo jedné pětiny poslanců Slovenské národní rady.

V případech uvedených v čl. 6 zahajuje Ústavní soud řízení na základě ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby za podmínek stanovených zákonem Federálního shromáždění.

V případech uvedených v čl. 7 zahajuje Ústavní soud řízení na návrh toho, kdo je oprávněn jednat za politickou stranu nebo politické hnutí, které jsou rozhodnutím dotčeny.

Ústavní soud se skládá z 12 soudců.

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky z osob navržených Federálním shromážděním, Českou národní radou a Slovenskou národní radou. Každý ze zákonodárných sborů předkládá seznam osmi kandidátů s tím, že Federální shromáždění předkládá návrh čtyř kandidátů, kteří jsou občany České republiky, a čtyř kandidátů, kteří jsou občany Slovenské republiky. Soudci Ústavního soudu jsou jmenováni na dobu sedmi let.

Za soudce Ústavního soudu může být navržen a jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Federálního shromážděni, dosáhl věku 35 let, má vysokoškolské právnické vzdělání a je nejméně 10 let činný v právnickém povolání.

Šest soudců Ústavního soudu je jmenováno z občanů České republiky a šest z občanů Slovenské republiky.

Předsedu a místopředsedu Ústavního soudu jmenuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky ze soudců Ústavního soudu.

Jestliže předsedou Ústavního soudu je jmenován občan České republiky, bude místopředsedou jmenován občan Slovenské republiky, nebo naopak.

Soudci Ústavního soudu skládají do rukou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se Ústavou České a Slovenské Federativní Republiky a ústavními zákony Federálního shromáždění a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení, nezávisle a nestranně.".

Složením slibu se soudce ústavního soudu ujímá své funkce.

Ústavní soud rozhoduje v plénu nebo v čtyřčlenných senátech.

V plénu Ústavní soud rozhoduje ve věcech podle čl. 2, 4 a 7 a dále:

V jiných věcech rozhoduje Ústavní soud v senátech.

Soudce Ústavního soudu nelze trestné stíhat ani ho vzít do vazby bez souhlasu Ústavního soudu. Odepře-li Ústavní soud souhlas, je stíhání navždy vyloučeno.

Byl-li soudce Ústavního soudu přistižen a zadržen při trestném činu, je příslušný orgán povinen to ihned oznámit Ústavnímu soudu. Nedá-li Ústavní soud k zadržení souhlas, musí být soudce ihned propuštěn.

Soudce Ústavního soudu nelze stíhat pro přestupek nebo obdobné protiprávní jednání.

Kárnou odpovědnost soudců Ústavního soudu upraví zákon Federálního shromáždění.

Soudce Ústavního soudu může odepřít svědectví o věcech, o kterých se dozvěděl při výkonu své funkce, a to i když přestal být soudcem.

Funkce soudce Ústavního soudu je neslučitelná s funkcí poslance Federálního shromáždění, České národní rady, Slovenské národní rady, s členstvím ve vládě České a Slovenské Federativní Republiky, ve vládě České republiky, ve vládě Slovenské republiky, jakož i s funkcí v politické straně nebo hnutí.

Soudci Ústavního soudu vykonávají svou funkci jako své povolání. Výkon této funkce není slučitelný s jinou výdělečnou nebo hospodářskou činností, kromě činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké.

Dnem, kdy se soudce Ústavního soudu ujímá své funkce, zaniká jeho poslanecký mandát, členství ve vládě a funkce v politické straně či politickém hnutí.

Peněžní a ostatní požitky soudců Ústavního soudu stanoví zákon Federálního shromáždění.

Organizaci Ústavního soudu a řízení před ním upraví zákon Federálního shromáždění.

Návrh zákona o organizaci Ústavního soudu a řízení před ním může podat též Ústavní soud.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1991.

Ustanovení čl. 2 písm c , pokud jde o rozhodování o souladu nových ústav České republiky a Slovenské republiky s ústavními zákony Federálního shromáždění, nabude účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti nová Ústava České a Slovenské Federativní Republiky.