214/1992 Sb. znění účinné od 12. 7. 2002 do 30. 4. 2004
214
ZÁKON
ze dne 21. dubna 1992
o burze cenných papírů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1-4)
§ 1 Burza cenných papírů (1) Burza cenných papírů (dále jen "burza") je právnickou osobou oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a nabídku registrovaných cenných papírů, investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popř. jiných instrumentů kapitálového trhu, v rozsahu, v jakém to vyplývá z povolení podle § 2.
(2) Ustanovení tohoto zákona, která se týkají cenných papírů, se obdobně použijí též na ty zastupitelné investiční instrumenty, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu, na něž se vztahuje oprávnění podle odstavce 1, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Ustanovení tohoto zákona, která se týkají kursů cenných papírů, se obdobně použijí na ceny těch zastupitelných investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiných instrumentů kapitálového trhu, na něž se vztahuje oprávnění podle odstavce 1, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Burza je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku s odchylkami uvedenými v tomto zákoně. Burza při rozhodování o nepřijetí cenného papíru k obchodování, o jeho vyloučení z obchodování podle zvláštního právního předpisu a při rozhodování o pozastavení obchodování s cenným papírem, pokud se nejedná o pozastavení z technických důvodů stanovených v burzovních pravidlech, postupuje podle správního řádu .
(5) Burzu může založit nejméně deset zakladatelů.
(6) Burza nemůže být založena veřejným upisováním akcií.
(7) Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona nemohou ve své obchodní firmě nebo názvu použít označení burza cenných papírů.
§ 2 Povolení ke vzniku a zrušení burzy (1) Ke vzniku burzy, k jejímu rozdělení, sloučení nebo splynutí s jinou burzou, jakož i k jejímu zrušení bez právního nástupce je třeba povolení, které uděluje na žádost zakladatelů Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise").
(2) V povolení ke vzniku burzy Komise stanoví, ve vztahu ke kterým instrumentům kapitálového trhu je burza oprávněna organizovat nabídku a poptávku. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí burza splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Komise může stanovit oprávnění burzy poskytovat služby podle odstavců 3 a 4.
(3) Pokud je to v povolení ke vzniku burzy uvedeno, je burza oprávněna
a) poskytovat též služby prostřednictvím jiného veřejného trhu, a to i zahraničního, nachází-li se tento zahraniční trh v členském státě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jen "OECD") nebo byl-li jeho výběr schválen Komisí, nebo
b) umožnit organizátorovi veřejného trhu podle písmene a) poskytovat služby prostřednictvím svého trhu.
(4) Burza je oprávněna poskytovat též služby spočívající v poskytování informací v rozsahu stanoveném v povolení Komise. Takové služby však
a) nesmějí umožnit na burzovním trhu obchodování s cennými papíry, které nebyly přijaty k obchodování na veřejném trhu, a
b) musejí být od služeb týkajících se cenných papírů přijatých k obchodování na burzovním trhu zřetelně odlišeny se zvláštním upozorněním na skutečnosti, že cenné papíry, které jsou jejich předmětem, nejsou registrovanými cennými papíry, a
c) mohou být poskytovány pouze za předpokladu, že jejich poskytování je upraveno v burzovním řádu.
§ 3 (1) k žádosti o povolení ke vzniku burzy uvedou zakladatelé:
a) obchodní firmu a sídlo burzy;
b) seznam zakladatelů;
c) výši základního kapitálu a podíl zahraničního kapitálu;
d) technické, věcné, organizační a personální zajištění činnosti.
(2) K žádosti se připojí zakladatelská smlouva včetně návrhu stanov, návrh burzovního řádu a návrh řádu burzovního rozhodčího soudu.
(3) Při rozhodování o žádosti podle odstavce 1 přihlédne Komise zejména k potřebám kapitálového trhu a k přiměřenosti výše základního kapitálu ve vztahu k předpokládanému rozsahu burzovního obchodu․
(4) V žádosti o povolení ke zrušení burzy se uvede
a) obchodní firma a sídlo burzy, která má být zrušena;
b) jde-li o rozdělení, sloučení nebo splynutí burzy s jinou burzou, skutečnost podle odstavce 1 o právním nástupci zrušované burzy;
c) důvody zrušení burzy.
(5) O žádosti podle odstavců 1 a 4 se rozhodne do 60 dnů od doručení.
§ 4 Akcie burzy (1) Akcie burzy znějí na jméno a jsou převoditelné na jiné osoby jen se souhlasem burzovní komory. Burza nesmí vydávat prioritní ani zaměstnanecké akcie.
(2) Pokud burzovní komora nesouhlasí s převodem akcií na jinou osobu, je burza povinna tyto akcie odkoupit, nejvýše však za jejich jmenovitou hodnotu. Nabyté akcie je burza povinna do tří let od nabytí prodat, a nejsou-li akcie v této lhůtě prodány, je burza p ovinna vzít je z oběhu a o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní kapitál.
(3) zrušen
§ 5 Orgány burzy Orgány burzy jsou:
a) valná hromada ;
b) burzovní komora;
c) dozorčí rada.
§ 6 Valná hromada (1) Valná hromada (dále jen "valná hromada") je nejvyšším orgánem burzy.
(2) Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit burzovní dohodci (§ 28), kteří nejsou akcionáři burzy, generální tajemník burzy (§ 12) a burzovní komisař (§ 32).
(3) Valná hromada:
a) volí a odvolává členy burzovní komory, dozorčí rady a stanoví odměny za jejich činnost;
b) schvaluje burzovní řád (§ 8 odst. 2), jeho změny a další pravidla burzovního obchodu závazná pro jeho účastníky (dále jen „burzovní pravidla“);
c) schvaluje druhy odměn za služby poskytované burzou a zásady pro stanovení jejich výše a stanoví způsob jejich vypořádání;
d) plní další funkce valné hromady akciové společnosti.
(4) Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20 % z celkového počtu hlasů.
(5) Stanovami burzy může být burzovní komora pověřena schvalováním burzovního řádu a burzovních pravidel.
§ 7 Burzovní komora (1) Burzovní komora je statutárním orgánem burzy.
(2) Burzovní komora může mít nejvýše 24 členů.
(3) Členy burzovní komory volí a odvolává valná hromada.
(4) Volební období členů burzovní komory nesmí být delší než tři roky. Opětovné zvolení je možné.
(5) Zasedání burzovní komory řídí její předseda.
(6) Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Při volbě a odvolání předsedy a místopředsedy, při projednávání burzovního řádu nebo jeho návrhu, burzovních pravidel nebo jejich návrhu, návrhu řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn, musí být přítomny alespoň dvě třetiny členů burzovní komory a rozhodnutí musí být schváleno alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů.
§ 8 Práva a povinnosti burzovní komory (1) Burzovní komora:
a) dbá, aby při činnosti burzy byly dodržovány právní předpisy, burzovní řád, burzovní pravidla a zabezpečována ochrana zájmů účastníků kapitálového trhu;
b) navrhuje valné hromadě burzovní řád, pokud stanovy nesvěřují jeho schválení burzovní komoře a jejich změny a stanoví způsob jejich uveřejnění;
c) navrhuje valné hromadě burzovní pravidla, která určují způsoby, druhy a provádění burzovního obchodu, způsob a lhůty jeho plnění, jakož i postup při jejich nedodržení, určuje způsob vedení evidence o burzovním obchodu a využívání výpočetní techniky při tomto obchodu, ledaže stanovy svěřují schvalování burzovních pravidel burzovní komoře;
d) jmenuje a odvolává generálního tajemníka burzy a burzovní dohodce, vyhlašuje výběrové řízení pro jejich jmenování a stanoví kvalifikační požadavky;
e) stanoví výši zápisného, odměn za služby poskytované burzou a odměn za zprostředkování burzovního obchodu burzovními dohodci, stanoví způsob zajištění závazků a rizik z burzovního obchodu a jejich vypořádání;
f) přijímá opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy nebo zájmů jejich akcionářů a účastníků kapitálového trhu, zejména mění burzovní dny a pozastavuje zčásti nebo zcela burzovní obchod;
g) rozhoduje o protestech proti rozhodnutí burzovních výborů, týkajících se oprávnění obchodovat na burze a přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu, pokud toto oprávnění bylo na burzovní výbory přeneseno;
h) rozhoduje o protestech proti vyhlášeným kursům cenných papírů;
i) uděluje souhlas s prodejem akcií burzy;
j) rozhoduje o přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu;
k) uveřejňuje kursy cenných papírů a údaje o nákupu a prodeji cenných papírů na burze;
l) uděluje a odnímá oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze;
m) vykonává dohled nad činností burzovních dohodců způsobem stanoveným v burzovním řádu;
n) ukládá sankce podle § 31 tohoto zákona;
o) provádí ostatní činnosti související s řízením burzovního obchodu;
p) vykonává další činnosti uvedené v § 11 odst. 1, § 12, § 20 odst. 4, § 21 odst. 4 a § 30 odst. 1;
q) plní další funkce představenstva akciové společnosti.
(2) Práva a povinnosti burzovní komory podrobně upravuje burzovní řád a burzovní pravidla.
§ 9 Předseda burzovní komory (1) Burzovní komora volí a odvolává z řad svých členů předsedu a místopředsedu burzovní komory. Místopředseda burzovní komory zastupuje předsedu burzovní komory v době jeho nepřítomnosti.
(2) Předseda burzovní komory:
a) řídí činnost burzovní komory a podepisuje její usnesení;
b) předkládá valné hromadě nebo burzovní komoře ke schválení návrh burzovního řádu, burzovních pravidel a řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn;
c) je oprávněn v neodkladných případech přijmout opatření podle § 8 odst. 1 písm. f), nelze-li včas svolat burzovní komoru.
§ 10 Dozorčí rada (1) Dozorčí radě nepřísluší kontrola jednotlivých burzovních obchodů.
(2) Volební období členů dozorčí rady nesmí být delší než tři roky. Opětovné zvolení je možné.
(3) Zaměstnanci burzy nesmí být členy dozorčí rady a nemají právo volit členy dozorčí rady.
§ 11 Burzovní výbory (1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 8 odst. 1 písm. j) až m) burzovní výbory.
(2) Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání burzovních výborů stanoví burzovní řád.
(3) Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory a z řad odborníků, investorů a jiných osob. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává burzovní komora.
§ 12 Generální tajemník burzy (1) Generálního tajemníka burzy jmenuje a odvolává burzovní komora. Generální tajemník burzy je jmenován na základě výběrového řízení.
(2) Generální tajemník burzy je zaměstnancem burzy.
(3) Generální tajemník burzy:
a) řídí činnost burzovního aparátu a provoz burzy; jeho práva a povinnosti určuje burzovní řád;
b) může být členem burzovní komory a burzovních výborů s tím, že není-li jejich členem, účastní se zasedání burzovní komory a burzovních výborů s hlasem poradním;
c) ukládá pokuty podle § 31 odst. 4;
d) je oprávněn přijímat opatření v § 8 odst. 1 písm. f) v případech stanovených burzovními pravidly.
ČÁST TŘETÍ BURZOVNÍ OBCHOD (§ 13-20)
§ 13 (1) Burzovním obchodem je nákup a prodej cenných papírů na burze a pro účely tohoto zákona i zprostředkování tohoto nákupu a prodeje oprávněnými osobami. Dobu a místo burzovního obchodu stanoví burzovní řád.
(2) Účastníky burzovního obchodu jsou osoby uvedené v § 14 odst. 1 a 2 a burzovní dohodci.
§ 14 Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze (1) Kupovat a prodávat cenné papíry na burze mohou osoby oprávněné k obchodování s cennými papíry podle zvláštního zákona, které splňují další podmínky stanovené burzovním řádem a burzovními pravidly, a které jsou
a) akcionáři burzy nebo
b) osobami, kterým burzovní komora na jejich žádost a po zaplacení zápisného udělila oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze.
(2) K nákupu a prodeji cenných papírů na burze jsou oprávněny též Česká národní banka a Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí.
(3) Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze nesmí být uděleno právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu pěti let po skončení tohoto řízení.
(4) Osoby, které nejsou oprávněny k nákupu a k prodeji cenných papírů na burze, mohou nakupovat a prodávat cenné papíry na burze prostřednictvím osob uvedených v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2.
(5) Kupovat a prodávat investiční instrumenty, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu na burze mohou osoby uvedené v odstavci 1, které jsou oprávněné k obchodování s těmito instrumenty na základě zvláštního právního předpisu a které jsou osobami, jimž burzovní komora na jejich žádost udělila oprávnění kupovat a prodávat tyto instrumenty na burze.
(6) Kupovat a prodávat investiční instrumenty, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu na burze jsou oprávněny též Česká národní banka a Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí.
(7) Burzovní komora je oprávněna stanovit další podmínky pro udělování oprávnění podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 5.
(8) Burzovní komora může udělit oprávnění podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 5 současně.
§ 17 Zprostředkování nákupu a prodeje cenných papírů na burze Zprostředkovat nákup a prodej cenných papírů na burze mezi osobami oprávněnými nakupovat a prodávat cenné papíry na burze mohou pouze burzovní dohodci ( § 28), pokud burzovní řád nestanoví jinak.
§ 18 Práva a povinnosti účastníků burzovního obchodu Účastníci burzovního obchodu jsou povinni:
a) dodržovat burzovní řád a burzovní pravidla;
b) plnit závazky z jednotlivých burzovních obchodů;
c) přistoupit ke stanovenému způsobu zúčtování burzovního obchodu;
d) přistoupit ke stanovenému způsobu zajišťování závazků a rizik z burzovního obchodu a jeho vypořádání;
e) předkládat burzovní komoře roční účetní závěrku ověřenou auditorem.
§ 19 (1) Účastníci burzovního obchodu mohou uzavírat mimoburzovní obchod s cennými papíry přijatými k obchodování na burze jen v rozsahu povoleném burzovní komorou a jsou povinni o něm informovat burzu.
(2) Česká národní banka může uzavírat mimoburzovní obchody s cennými papíry přijatými k obchodování na burze bez omezení, a to i s ostatními účastníky burzovních obchodů, a není povinna burzu o těchto obchodech informovat. Bez souhlasu České národní banky nejsou oprávněni o těchto obchodech informovat burzu ani účastníci těchto obchodů.
§ 20 (1) Při burzovním obchodu mají jeho účastníci rovný přístup ke službám poskytovaným burzou za podmínek stanovených burzovními pravidly. Všem účastníkům burzovního obchodu musí být dostupné ve stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj kursů cenných papírů.
(2) Účastníci burzovního obchodu nesmějí uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškození třetích osob.
(3) Osoby mající ze svého zaměstnání nebo postavení dříve než ostatní účastníci burzovního obchodu informace o skutečnostech, které mohou ovlivnit kurs některých cenných papírů, nesmějí uzavírat obchody s těmito cennými papíry nebo své informace využít ve prospěch jiných osob, a to do doby, než se tyto informace stanou obecně známými.
(4) Burzovní komora určí v burzovních pravidlech, které osoby vzhledem ke svému zaměstnání nebo postavení nemohou uzavírat burzovní obchod s některými cennými papíry.
ČÁST ČTVRTÁ PŘIJETÍ CENNÉHO PAPÍRU K BURZOVNÍMU OBCHODU (§ 21-24)
§ 21 (1) O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhoduje burzovní komora nebo pověřený burzovní výbor, je-li zřízen, a to na základě žádosti emitenta, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Podmínky pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu, které musí splňovat emitent cenného papíru a jím vydaná emise cenných papírů, stanoví zvláštní právní předpis a burzovní pravidla.
(3) Při přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhodne burzovní komora, zda se s tímto cenným papírem bude obchodovat na hlavním nebo jiném trhu cenných papírů .
(4) Podmínky pro přijetí investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiných instrumentů kapitálového trhu k burzovnímu obchodu, stanoví burzovní pravidla.
§ 24 Ustanovení této části se nevztahují na státní dluhopisy, které se přijímají k burzovnímu obchodu bez žádosti a bez prospektu.
ČÁST PÁTÁ URČOVÁNÍ KURSŮ, UVEŘEJŇOVÁNÍ CEN, INFORMACÍ A VYPOŘÁDÁNÍ BURZOVNÍCH OBCHODŮ (§ 25-27)
§ 25 (1) Kurs cenného papíru, za který se obchoduje v příslušný burzovní den, se vypočítává automatizovaným systémem. V případě, že se na burze nepoužívá automatizovaný systém, určuje kurs burzovní dohodce.
(2) Způsob určování kursů cenných papírů stanoví burzovní řád.
(3) Kursy cenných papírů se vyhlašují v sídle burzy a po skončení burzovního dne se uveřejňují v kursovním listě burzy. Tím nejsou dotčena ustanovení o povinnosti uveřejňovat vážené průměry cen podle zákona o cenných papírech .
§ 26 (1) Proti vyhlášeným kursům cenných papírů lze podat protest u burzovní komory, a to do tří dnů ode dne následujícího po jejich vyhlášení. O tomto protestu rozhodne s konečnou platností burzovní komora do tří dnů od jeho doručení. Protest nemá odkladný účinek. Nerozhodne-li burzovní komora v této lhůtě, má se za to, že protest přijímá.
(2) Na rozhodování o protestech se nevztahuje správní řízení.
§ 27 Vypořádání jednotlivých burzovních obchodů (1) Vypořádání jednotlivých burzovních obchodů provádí právnická osoba, která má k této činnosti povolení podle zvláštního zákona, na základě smlouvy uzavřené s burzou.
(2) Tato právnická osoba nesmí provádět burzovní obchod. Je povinna předkládat burzovní komoře a burzovnímu komisaři na požádání informace o uzavřených burzovních obchodech a jejich vypořádání.
(3) Účastníci burzovního obchodu jsou povinni dodržovat pravidla pro vypořádání burzovních obchodů stanovená právnickou osobou podle odstavce 1.
ČÁST ŠESTÁ BURZOVNÍ DOHODCI (§ 28)
§ 28 (1) Burzovní dohodce je zprostředkovatelem nákupu a prodeje cenných papírů mezi osobami oprávněnými k nákupu a prodeji cenných papírů na burze.
(2) Burzovního dohodce jmenuje na základě výběrového řízení a odvolává burzovní komora. Burzovní dohodce není zaměstnancem burzy.
(3) Burzovní dohodce:
a) zprostředkovává nákup a prodej cenných papírů, které mu přidělila burzovní komora;
b) určuje kursy přidělených cenných papírů;
c) vede deník jednotlivých burzovních obchodů, do kterého v časovém sledu zapisuje obchody zprostředkované v příslušný burzovní den, ostatní účastníky burzovního obchodu, emitenty cenných papírů, kursy cenných papírů, za které byly burzovní obchody uskutečněny, druhy obchodů, jakož i případné zrušení nebo odstoupení od burzovního obchodu. do deníku burzovních obchodů se zapisují i odmítnutí zprostředkování obchodu podle písmena f). Deník burzovních obchodů může být nahrazen výstupními sestavami z automatizovaného systému, potvrzenými burzovním dohodcem;
d) nesmí uzavírat jednotlivé burzovní obchody na vlastní účet a vlastním jménem, ani vlastním jménem na cizí účet nebo přebírat záruku za splnění burzovních obchodů, které zprostředkovává. Výjimku tvoří burzovní obchody, které burzovní dohodce přechodně uzavře vlastním jménem ke splnění příkazů svých klientů, a to nejdéle na dobu tří dnů;
e) je povinen při své činnosti jednat čestně a iniciativně v zájmu účastníků burzovního obchodu a kapitálového trhu;
f) nesmí uzavírat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje čestně nebo je platebně neschopný;
g) nesmí být členem dozorčí rady burzy, jejího aparátu, ani rozhodcem či zaměstnancem burzovního rozhodčího soudu;
h) nesmí být prokuristou, členem statutárního ani dozorčího orgánu osoby oprávněné k nákupu a prodeji cenných papírů na burze.
(4) Po uzavření burzovního obchodu vydá burzovní dohodce ostatním účastníkům závěrkový list, ve kterém potvrdí dohodnuté podmínky burzovního obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupní sestavou z automatizovaného systému obsahující potřebné údaje o uzavřeném burzovním obchodu, potvrzeném burzovním dohodcem.
(5) Burzovní dohodce je povinen být přítomen v burzovních dnech na burze po celou dobu a osobně se účastnit burzovního obchodu. v případě nepřítomnosti zajistí své zastupování jiným burzovním dohodcem.
(6) Burzovní dohodce má nárok na odměnu za zprostředkování burzovního obchodu jakmile dodá závěrkové listy.
(7) Odměnu za zprostředkování burzovního obchodu platí ostatní účastníci rovným dílem, pokud nebylo dohodnuto jinak.
ČÁST SEDMÁ SPORY Z BURZOVNÍHO OBCHODU (§ 29-30)
§ 29 (1) Spory z burzovního obchodu rozhoduje příslušný soud, pokud strany v písemné smlouvě neujednají rozhodování burzovním rozhodčím soudem.
(2) Ve sporech z burzovního obchodu je nepřípustná námitka, že šlo pouze o sázku nebo hru.
§ 30 Burzovní rozhodčí soud (1) Burzovní rozhodčí soud zřizuje burza pro rozhodování sporů z obchodů s investičními instrumenty .
(2) Právo z burzovního obchodu musí být uplatněno u burzovního rozhodčího soudu do sedmi dnů ode dne, kdy burzovní obchod byl nebo měl být plněn. Právo neuplatněné v této době zaniká.
§ 31 (1) burzovní komora může uložit sankce účastníku burzovního obchodu a emitentu cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu, který
a) porušuje ustanovení tohoto zákona;
b) porušuje povinnosti stanovené burzovním řádem a burzovními pravidly;
c) úmyslně rozšiřuje nepravdivé zprávy, které ovlivnily nebo mohly ovlivnit kursy cenných papírů s úmyslem poškodit účastníky kapitálového trhu.
(2) Za jednání uvedená v odstavci 1 může burzovní komora podle stupně závažnosti
a) udělit výtku;
b) oznámit porušení povinnosti ostatním účastníkům burzovního obchodu;
c) uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč;
d) dočasně nebo trvale odejmout účastníku burzovního obchodu oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze, popřípadě účastníka nebo jeho zmocněnce dočasně nebo trvale vyloučit z burzovního obchodu;
e) odvolat burzovního dohodce;
f) dočasně nebo trvale vyloučit cenný papír z burzovního obchodu.
(3) Řízení o uložení sankce podle odstavce 2 lze zahájit do dvou měsíců ode dne, kdy se burzovní komora dověděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy nastaly.
(4) Osobě, která porušuje pořádek na burze, může generální tajemník burzy uložit pokutu ve výši stanovené burzovním řádem.
(5) Peněžité sankce podle odstavce 2 písm. c) a pokuty podle odstavce 4 jsou příjmem burzy.
(6) Burzovní komora je oprávněna uložit sankci podle odstavce 2 písm. d) také jen ve vztahu k investičním instrumentům, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiným instrumentům kapitálového trhu.
(7) Na řízení o uložení sankce podle odstavců 2 a 6 se vztahuje správní řád . O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje Komise.
ČÁST DEVÁTÁ STÁTNÍ DOZOR (§ 32-33)
§ 32 (1) Činnost burzy podléhá státnímu dozoru.
(2) Státní dozor nad činností burzy vykonává Komise prostřednictvím burzovního komisaře, kterého v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu zastupuje jeho zástupce. Funkce burzovního komisaře je neslučitelná s členstvím v burzovní komoře a dozorčí radě burzy.
(3) Burzovního komisaře a jeho zástupce jmenuje a odvoláváKomise.
(4) Při výkonu státního dozoru je burzovní komisař oprávněn:
a) kontrolovat burzovní obchod z hlediska dodržování právních předpisů, burzovního řádu a burzovních pravidel, jakož i z hlediska potřeb kapitálového trhu;
b) podávat zprávu burzovní komoře o zjištěných skutečnostech za účelem uplatnění sankcí podle § 31;
c) provádět sám nebo prostřednictvím jím pověřených osob revizi činnosti burzovních dohodců týkající se jejich burzovních i mimoburzovních obchodů s cennými papíry;
d) účastnit se zasedání burzovní komory s právem pozastavit výkon jejího rozhodnutí, pokud odporuje právním předpisům, burzovnímu řádu nebo burzovním pravidlům. Výkon rozhodnutí burzovní komory může být pozastaven burzovním komisařem nejdéle na dobu sedmi dnů, do kdy o něm s konečnou platností rozhoduje Komise;
e) požadovat, aby burzovní komora odstranila ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky;
f) vyžadovat od orgánů burzy, právnické osoby provádějící vypořádání burzovního obchodu a od burzovních dohodců informace, účetní výkazy a jiné doklady, které souvisejí s jejich burzovním a mimoburzovním obchodem s cennými papíry;
g) vyžadovat od orgánů burzy informace o burzovních obchodech uzavíraných oprávněnými osobami.
(5) Podezření z porušení tohoto zákona a zákona o cenných papírech členy burzy je burza povinna oznámit burzovnímu komisaři bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví.
(6) Náklady spojené s revizí činnosti burzovních dohodců hradí tito dohodci.
(7)Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se při výkonu státního dozoru ustanovení zákona o cenných papírech a zákona o Komisi pro cenné papíry.
§ 33 (1) Komise je oprávněna na návrh burzovního komisaře odejmout burzovní komoře její oprávnění uvedená v tomto, popřípadě ve zvláštním zákoně,pokud závažným způsobem porušuje právní předpisy, burzovní řád nebo burzovní pravidla a hrozí nebezpečí ztrát z prodlení. V takovém případě jmenuje zmocněnce, kterého pověří jednáním jménem burzy a řízením burzy do doby, než bude valnou hromadou zvolena nová burzovní komora.
(2) Zmocněncem podle odstavce 1 může být pouze fyzická osoba s odbornou způsobilostí. Zmocněnec se zapisuje do obchodního rejstříku a zápisem přecházejí na zmocněnce práva a povinnosti burzovní komory. Je povinen svolat valnou hromadu k volbě nové burzovní komory, která se musí konat do tří měsíců od zápisu zmocněnce v obchodním rejstříku. Tato burzovní komora podá návrh na výmaz zmocněnce z obchodního rejstříku.
(3) Proti rozhodnutí Komise podle odstavce 1 se může burzovní komora odvolat k Vrchnímu soudu. Podání návrhu nemá odkladný účinek.
ČÁST DESÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 34)
§ 34 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
