Opatření hospodářské mobilizace jsou prováděna s cílem připravit fungování hospodářství k zajištění nezbytných potřeb ozbrojených sil a obyvatelstva při branné pohotovosti státu. Připravují se tak, aby byla využitelná i v jiných krizových situacích, kterými se rozumí živelní pohroma, ekologická katastrofa, velká průmyslová havárie a popřípadě další mimořádná situace velkého rozsahu.

Systém hospodářské mobilizace je souhrn opatření prováděných v souladu s tímto nařízením v orgánech státní správy, samosprávy a u právnických a fyzických osob, včetně právnických osob zřízených zákonem (dále jen "subjekty hospodářské mobilizace").

Za realizaci opatření hospodářské mobilizace odpovídá subjekt hospodářské mobilizace.

Okruh subjektů hospodářské mobilizace stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky na návrh předsedy Rady obrany státu․

Skutečnost podle odstavce 2 sděluje vybraným subjektům hospodářské mobilizace předseda Rady obrany státu.

Do 60 dnů ode dne oznámení výběru podle § 2 zpracují subjekty hospodářské mobilizace plány opatření a činností pro brannou pohotovost státu a krizové situace (dále jen "krizové plány"). Krizové plány nenahrazují smluvní vztahy podle zvláštních předpisů.

Krizový plán je účelovým dokumentem, v němž subjekty hospodářské mobilizace stanoví opatření pro řešení krizových situací. Krizový plán obsahuje zejména:

Krizový plán schvaluje vedoucí subjektu hospodářské mobilizace a současně jej předkládá Radě obrany státu. Údaje z krizových plánů, které mají vztah na tvorbu a udržování vybraných strategických zásob surovin, materiálů a výrobků pro tlumení výkyvů jejich dodávek při krizové situaci nebo narušení fungování trhu (dále jen "federální hmotné rezervy") a zásob, vytvořených v míru pro potřeby hospodářské mobilizace (dále jen "státní mobilizační rezervy"), se zasílají též Správě federálních hmotných rezerv.

Výstavbou mobilizační infrastruktury se rozumí budování nových staveb a zařízení včetně rekonstrukcí a rozšiřování těchto staveb a zařízení nezbytných pro zachování základních funkcí a ochrany československé ekonomiky a životních podmínek obyvatelstva při variantách možného ohrožení. Týká se zejména skladů, přepravních tras, dopravních staveb, spojovacích zařízení a dalších objektů stanovených na podkladě záměrů federálního ministerstva obrany k přípravě státního území.

Stavby v mobilizační infrastruktuře mají využití nejen při předpokládaných variantách možného ohrožení, ale i v běžných podmínkách.

Rozsah výstavby podle odstavců 1 a 2 a stanovení priorit jako východisko financování této výstavby určuje

Výstavba je financována z prostředků rozpočtu orgánu státní správy, který stavbu zadal. Financování výstavby z rozpočtu federace se realizuje podle zvláštních předpisů. ¹

Využití objektů pro krizové situace musí být upraveno smluvním vztahem.

Ustanovení odstavce 5 se vztahuje i na objekty doposud pořízené z prostředků rozpočtového plánu.

Uchováním výrobních schopností se rozumí souhrn opatření hospodářské mobilizace ve výrobě, které vedou k udržení vybraných výrobních a jiných zařízení v provozuschopném stavu u stanovených subjektů hospodářské mobilizace, tak aby mohly být jejich produkcí hrazeny válečné ztráty a spotřeba Československé armády.

Subjekty hospodářské mobilizace podle odstavce 1 určí federální ministerstvo obrany, které zároveň ve smlouvě dohodne rozsah uchování výrobních schopností.

Náklady subjektu hospodářské mobilizace spojené s uchováním výrobních schopností podle odstavce 1 se hradí z rozpočtu federálního ministerstva obrany.

Subjekty hospodářské mobilizace přehodnotí do konce roku 1992 na základě svých krizových plánů po projednání se Správou federálních hmotných rezerv zásoby federálních hmotných rezerv a státních mobilizačních rezerv, vytvořené dosud k zajištění úkolů hospodářské mobilizace podle rozpočtového plánu.

Správu a evidenci státních mobilizačních rezerv a skladů pořízených z prostředků rozpočtového plánu zajistí Správa federálních hmotných rezerv.

Zvláštními zásobami se rozumí zásoby vybraných druhů zboží pro zajištění základních potřeb obyvatelstva, ozbrojených sil a složek při předpokládaných variantách možného ohrožení.

Zvláštní zásoby vybraných druhů zboží s určením pro ozbrojené síly a složky v působnosti federace se hradí z jejich rozpočtů.

Zvláštní zásoby peněžních prostředků vytváří a způsob jejich rozmístění a obhospodařování určuje Státní banka československá.

Subjekty hospodářské mobilizace, stanovené federálním ministerstvem hospodářství ve spolupráci s federálním ministerstvem obrany jako zvlášť důležité pro obranu státu, zřizují útvar obrany.

Počet pracovníků útvarů obrany navrhne subjekt hospodářské mobilizace a schvaluje věcně příslušný federální ústřední orgán. Není-li tohoto orgánu, schvaluje počet pracovníků útvaru obrany federální ministerstvo hospodářství po dohodě s věcně příslušným ústředním orgánem České republiky nebo Slovenské republiky. Náklady na činnost těchto útvarů jsou hrazeny z rozpočtů příslušných federálních ústředních orgánů, a není-li jich, z rozpočtu federálního ministerstva hospodářství.

Ostatní subjekty hospodářské mobilizace mohou po dohodě s federálním ministerstvem hospodářství zřídit útvar obrany; náklady na činnost těchto útvarů hradí federální ministerstvo hospodářství.