512/1992 Sb. znění účinné od 19. 11. 1992 do 31. 12. 1995

512

Předsednictvo České národní rady

vyhlašuje

s působností pro Českou republiku úplné znění zákona č. 23/1962 Sb.,

o myslivosti, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem

České národní rady č. 146/1971 Sb., zákonem České národní rady

č. 96/1977 Sb., zákonem České národní rady č. 143/1991 Sb.

a zákonem České národní rady č. 270/1992 Sb.

ZÁKON

o myslivosti

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

Myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejích životních podmínek a je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka prováděných v přírodě.

ČÁST PRVNÍ

Právo myslivosti (§ 2)

§ 2

(1)

Právo myslivosti je souhrnem práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, zvířat shozy paroží a vejce zvěře pernaté a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat pouze podle tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.

(2)

Vlastník honebního pozemku může při přenechání pozemku do nájmu přenechat nájemci, který je československou fyzickou ¹ nebo československou právnickou ² osobou, do nájmu i právo myslivosti; podnájem práva myslivosti je zakázán.

§ 3 a 4 zrušeny

ČÁST DRUHÁ

Honitby, obory a samostatné bažantnice (§ 5-13)

§ 5

(1)	Právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích, které okresní úřad uznal za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici.
(2)	Honitby, v nichž může být vykonáváno právo myslivosti, jsou buď honitby vlastní nebo společenstevní.
(3)	Honitby jsou vytvářeny s ohledem na zájmy chovu zvěře.

§ 6

(1)	Okresní úřad může uznat za vlastní honitbu všechny souvislé honební pozemky, které má ve vlastnictví československá fyzická nebo československá právnická osoba, popřípadě místo ní osoba, která má takové pozemky v nájmu i s nájmem práva myslivosti podle § 2 odst. 2 (dále jen "vlastník honebních pozemků"), pokud mají výměru alespoň 500 ha. Návrh na uznání honitby předkládá vlastník honebních pozemků. K honebním pozemkům jednoho vlastníka, dosahujícím výměry 500 ha, mohou být přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu. Tento postup je možný pouze při uznávání honitby.
(2)	Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za vlastní honitbu souvislé honební pozemky ve vlastnictví jednoho vlastníka, pokud mají výměru alespoň 500 ha, jestliže vlastník sám nepředloží návrh na jejich uznání za honitbu. Náklady s tím spojené nese vlastník honebních pozemků.
(3)	Okresní úřad může uznat za společenstevní honitbu honební pozemky více vlastníků, a to v případě, kdy výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo. Honební společenstvo je právnickou osobou. ³ Návrh na uznání společenstevní honitby předkládá honební společenstvo. Členem honebního společenstva může být i vlastník souvislých honebních pozemků o výměře větší než 500 ha, jestliže nemá o uznání vlastní honitby zájem.
(4)	Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za společenstevní honitbu souvislé honební pozemky více vlastníků, a to v případě, že výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci nevytvořili honební společenstvo nebo toto společenstvo nepředložilo návrh na uznání honitby. Náklady s tím spojené nesou vlastníci honebních pozemků uznaných takto za honitbu, pokud nepředloží okresnímu úřadu doklady osvědčující jejich vlastnické právo k honebním pozemkům.
(5)	Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, nebo které nejsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, přičlení okresní úřad k sousední honitbě, a to zpravidla k té, která má s těmito pozemky nejdelší společnou hranici, pokud ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění․ Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky. Uvedená náhrada však nenáleží pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník byl přijat na vlastní žádost za člena příslušného honebního společenstva.
(6)	Zcela odloučené honební pozemky jednoho nebo více vlastníků, které nesouvisejí s ostatními honebními pozemky, může uznat okresní úřad za honitbu vlastní (odstavce 1 a 2 se použijí přiměřeně) nebo společenstevní (odstavce 3 a 4 se použijí přiměřeně), i když nedosahují výměry 500 ha. Okresní úřad může stanovit, že lov zvěře v těchto honitbách bude vykonáván v omezeném rozsahu.
(7)	Okresní úřad může uznat za honitbu též souvislé honební pozemky ve vlastnictví odborné školy, ve které jsou vychováváni myslivci, nebo ústavu pro výzkum zvěře, i když tyto pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li však podmínky pro řádné myslivecké hospodaření. Návrhy na uznání honiteb předkládají vlastníci honebních pozemků.

§ 6a

(1)	Vyžaduje-li to ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření, mohou být honitby zaokrouhlovány vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků. Při zaokrouhlování honitby se nepřihlíží k hranicím správních celků (okresů).
(2)	Vyrovnávání hranic honitby může provést okresní úřad při jejím uznávání, a to nejvýše v rozsahu 5 % z celkové výměry honitby. Vyrovnáváním hranic může poklesnout celková výměra pod 500 ha; výjimku z tohoto ustanovení povoluje ministerstvo zemědělství České republiky. Při vyrovnávání hranic dbá okresní úřad na to, aby zaokrouhlení bylo oboustranné. Za cizí honební pozemky přičleněné k honitbě v rámci vyrovnávání hranic přísluší jejich vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.
(3)	Výměnu honebních pozemků může navrhnout vlastník pozemků, který je podle § 6 odst. 1 oprávněn žádat o uznání vlastní honitby, nebo honební společenstvo za předpokladu, že hranice sousedních honiteb by probíhaly tak nepříznivě, že by s ohledem na vyskytující se druhy zvěře docházelo k výraznému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke ztížení ochrany přírodního bohatství. Návrh na výměnu honebních pozemků je předkládán zároveň s návrhem na uznání honitby a musí mít formu písemně uzavřené smlouvy s příslušným vlastníkem pozemků oprávněným žádat o uznání vlastní honitby nebo příslušným honebním společenstvem. Výměnu honebních pozemků může z vlastního podnětu navrhnout i okresní úřad ( § 5 odst. 3). Výměnou honebních pozemků nesmí klesnout výměra honitby pod 500 ha.
(4)	Výměnu honebních pozemků ve zvlášť odůvodněných případech, kdy by docházelo k výraznému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke značnému ztížení ochrany přírodního bohatství, provede z vlastního podnětu okresní úřad, a to nejvýše v rozsahu 10 % z celkové výměry honitby tak, aby výměra honitby neklesla pod 500 ha.
(5)	V odůvodněných případech lze slučovat postup podle odstavců 2 a 4.

§ 7

(1)

Okresní úřad může uznat za oboru souvislé honební pozemky, které jsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, i když nedosahují výměry 500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a dokonale ohrazené, takže zvěř, která se v nich chová, nemůže volně vybíhat. K pozemkům jednoho vlastníka mohou být přičleněny další navazující honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu.

(2)

Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za oboru i související honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání obory.

§ 8

(1)

Okresní úřad může uznat za samostatnou bažantnici honební pozemky ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby spolu s přilehlými cizími honebními pozemky zemědělskými, popřípadě lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzívní chov bažantů; přitom není třeba, aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha. Při uznávání samostatné bažantnice rozhodne okresní úřad současně o přičlenění cizích honebních pozemků v potřebném rozsahu. Za takto přičleněné cizí honební pozemky přísluší jejich vlastníkům náhrada. Bližší podmínky této náhrady a její výši stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(2)

Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za samostatnou bažantnici i související honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání samostatné bažantnice.

§ 9

Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku. Cesty, silnice, železniční tratě, přirozené a umělé vodní toky a nádrže nebo úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádného mysliveckého hospodaření není možný, nepřerušují souvislost pozemků; leží-li ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými.

§ 10

Nehonebními pozemky jsou pozemky zastavěné, nádvoří, dvory, zahrady a školky řádně ohrazené, náměstí, návsi, tržiště, ulice, cesty a parky uvnitř zastavěných ploch, železniční tratě, nádraží, silnice a hřbitovy. Jiné pozemky může z důvodů bezpečnostních prohlásit za nehonební okresní úřad nebo z důvodů vojenských ministerstvo zemědělství České republiky.

§ 11

(1)

Právo myslivosti v uznané honitbě, oboře a samostatné bažantnici (dále jen "honitba") přísluší té československé fyzické nebo československé právnické osobě, které byla na její návrh honitba uznána, nebo vlastníkům honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 2 nebo honebnímu společenstvu vytvořenému následně po uznání honitby podle § 6 odst. 4 (dále jen "vlastník honitby").

(2)

Vlastníka honitby uvede okresní úřad v rozhodnutí o uznání honitby, popřípadě v dodatku rozhodnutí, jestliže se honební společenstvo vytvořilo následně po uznání honitby ( § 6 odst. 4).

§ 12

zrušen

§ 13

(1)

O uznání honiteb rozhoduje okresní úřad, v jehož obvodě leží honební pozemky. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více okresních úřadů, rozhoduje o uznání honitby okresní úřad, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků, a to vždy v dohodě s ostatními zúčastněnými okresními úřady. Takové dohody je třeba i v případě zaokrouhlení honitby.

(2)

Okresní úřad určí pro jednotlivé honitby jakostní třídy a normované stavy vybraných jednotlivých druhů zvěře. Výčet druhů zvěře, pro které se určují jakostní třídy a normované stavy, stanoví ministerstvo zemědělství České republiky po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

ČÁST TŘETÍ

Využití práva myslivosti (§ 14-18)

§ 14

(1)	Československé fyzické a československé právnické osoby se mohou k výkonu práva myslivosti sdružovat. ⁴
(2)	Vlastník honitby může v této honitbě vykonávat právo myslivosti sám nebo ji může smlouvou pronajmout jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení. Československé právnické osoby, které spravují pozemky ve vlastnictví státu, ⁵ pronajímají své honitby především mysliveckým sdružením a československým právnickým osobám, které na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří.
(3)	Jestliže vlastník honitby nezačne do tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby vykonávat právo myslivosti sám, ani ji nepronajme, okresní úřad ji pronajme jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení. Případný výnos z takového pronájmu bude okresním úřadem použit na rozvoj myslivosti v příslušném okrese. Totéž platí, jestliže vlastníci honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4 nevytvoří honební společenstvo.
(4)	Pokud pronájem honitby okresním úřadem podle odstavce 3 nebude možný, pověří okresní úřad výkonem práva myslivosti jinou československou fyzickou nebo československou právnickou osobu nebo jejich sdružení. Náklady spojené s nezbytným zjištěním výkonu práva myslivosti v takovém případě nese vlastník honitby, případně vlastníci honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4, pokud nevytvoří honební společenstvo. Spory o výši nákladů spojených s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti a jejich úhradě rozhoduje soud.
(5)	Osoby pověřené okresním úřadem výkonem práva myslivosti podle odstavce 4 nejsou považovány za uživatele honitby ( § 15).

§ 15

(1)	Československá fyzická nebo československá právnická osoba anebo jejich sdružení (v dalším "uživatel honitby"), jsou povinny spravovat honitbu a ustanovit k tomu kvalifikovaného mysliveckého hospodáře. Kvalifikaci mysliveckých hospodářů, jejich povinnosti a oprávnění upraví ministerstvo zemědělství České republiky.
(2)	Mysliveckého hospodáře jmenuje a odvolává okresní úřad k návrhu uživatele honitby. Zároveň mysliveckému hospodáři vydá průkaz o oprávnění vykonávat tuto funkci. O odvolání mysliveckého hospodáře může okresní úřad rozhodnout i z vlastního podnětu, jestliže hrubě nebo opětovně porušuje své povinnosti nebo ztratil způsobilost k výkonu této funkce.

§ 16

(1)

Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let, a to od počátku mysliveckého období. První myslivecké období začíná dnem 1. dubna 1993 a končí dnem 31. března 2003. Smlouvy o nájmu honitby uzavřené v průběhu mysliveckého období končí posledním dnem tohoto období. K účinnosti smlouvy, její změně nebo prodloužení je třeba schválení okresním úřadem; schválení nelze odmítnout, je-li smlouva v souladu s tímto zákonem a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

(2)

Československé fyzická nebo československá právnická osoba nebo jejich sdružení si smí najmout pouze jednu honitbu, s výjimkou obor a samostatných bažantnic. Výjimky ve zvlášť odůvodněných případech může povolit okresní úřad. Podnájem honitby nebo její části je zakázán.

(3)

Smlouva o nájmu honitby zaniká:

a)	uplynutím doby,
b)	zánikem honitby,
c)	smrtí nebo zánikem uživatele honitby,
d)	výpovědí jedné ze smluvních stran pro nedodržení podmínek smlouvy, popřípadě dohodou těchto stran schválenou okresním úřadem,
e)	rozhodnutím okresního úřadu o zrušení smlouvy v případě, že uživatel honitby porušuje hrubě nebo opětovně předpisy o myslivosti nebo zásady řádného mysliveckého hospodaření a nezjedná ve lhůtě stanovené okresním úřadem nápravu,
f)	rozhodnutím o vyhrazení výkonu práva myslivosti podle § 18 odst. 1.

§ 17

(1)	Přejde-li právo myslivosti v honitbě, která je pronajata, na jiného vlastníka, vstupuje tím tento vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního; to platí obdobně o nárocích na náhradu podle § 6 odst. 5, § 6a odst. 2, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 18 odst. 1 a 2.
(2)	Změny pronajatých honiteb lze provádět jen po zániku smlouvy o nájmu.

§ 18

(1)

Ministerstvo zemědělství České republiky může z důvodu obecného zájmu, a jde-li o zájem ochrany přírody ⁶ v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky, omezit nebo zakázat výkon práva myslivosti v některých honitbách, stanovit podmínky jeho výkonu a vydat pokyny pro schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu v takových honitbách, popřípadě zřídit v nich rezervace pro zvěř a učinit opatření k zajištění péče o ně. Z uvedených důvodů může si ministerstvo zemědělství České republiky vyhradit v některých honitbách za úplatu výkon práva myslivosti a pověřit jím některou československou právnickou osobu. Výši a způsob úplaty stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(2)

Uživatel honitby může žádat, aby okresní úřad část honitby, v níž jsou výjimečně vhodné podmínky pro chov bažantů, prohlásil za uznanou bažantnici; při uznávání této bažantnice může okresní úřad přičlenit k honitbě cizí honební pozemky v rozsahu nutném pro zajištění úspěšného chovu bažantů. Ustanovení § 17 odst. 2l zůstává nedotčeno. Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Pro výši a způsob poskytování této náhrady platí předpis uvedený v § 8 odst. 1.

ČÁST ČTVRTÁ

Zvěř (§ 19)

§ 19

(1)

Zvěří podle tohoto zákona se rozumí:

zvěř srstnatá: jelen (příslušníci rodu Cervus), daněk skvrnitý (Dama dama L.), srnec obecný (Capreolus capreolus L.), jelenec (příslušníci rodu Odocoileus), los evropský (Alces alces L.), kamzík horský (Rupicapra rupicapra L.), kozorožec horský (Capra ibex L.), koza bezoárová (Capra aegagrus Erxleben), muflon (Ovis musimon Pall.), prase divoké (Sus scrofa L.), svišť horský (Marmota marmota L.), zajíc polní (Lepus europaeus Pall.), králík divoký (Oryctolagus cuniculus L.), medvěd brtník (Urcus arctosů L.), rys ostrovid (Lynx lynx L.), kočka divoká (Felis silvestris Schreb.), vlk (Canis lupus L.), liška obecná (Vulpes vulpes L.), kuna lesní (Martes martes L.), kuna skalní (Martes foina Erxl.), mývalovec kuní (Nyctereutes procyonoidaes Grax), tchoř tmavý (Putorius putorius L.), tchoř světlý (Putorius eversmanni Less.), lasice hranostaj (Mustela erminea L.), lasice kolčava (Mustela nivalis L.), vydra říční (Lutra lutra L.), jezevec lesní (Meles meles L.), veverka obecná (Sciurus vulgaris L.), ondatra pižmová (Ondatra zibethica L.),

zvěř pernatá: drop velký (Otis tarda L.), tetřev hlušec (Tetrao urogallus L.), tetřívek obecný (Lyrurus textrix L.), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia L.), krocan divoký (Meleagris gallopavo L.), bažant (příslušníci rodu Phasianus, Syrtmaticus, Chrysolophus, Gennaeus), koroptev polní (Perdix perdix L.), hřivnáč (Columba palumbus L.), doupňák (Columba oenas L.), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto Fr.), hrdlička divoká (Streptopelia tartur L.), sluka lesní (Scolapax rusticola L.), bekasina otavní (Capalla gallinago L.), kvíčala (Turdus pilaris L.), lyska česká (Fulica atra L.), husa (příslušníci rodu Anser), berneška (příslušníci rodu Branta), kachny (příslušníci podčeledi Anatidae), orel (příslušníci rodu Aquila), orlovec říční (Pandion haliatus L.), jestřáb lesní (Astur gentilis L.), krahujec obecný (Accipiter nisus L.), poštolky (Cerchneis B.), pochop (Circus aeruginosus L.), pilich (Circus cyaneus L.), moták lužní (Circus pygargus L.), káně lesní (Buteo buteo L.), káně rousná (Buteo lagopus Pont.), výr velký (Bubo bubo L.), sovy (příslušníci čeledi Strigidae), volavka popelavá (Ardea cinerea L.), kormorán velký (Phalacrocorax carbo L.), roháč (Podiceps cristatus L.), racek chechtavý (Laurus ridibundus L.), vrána obecná (Corone corone L.), havran polní (Trypanocorax frugilegus L.), straka obecná (Pica pica L.), sojka obecná (Garrulus glandarius L.), kavka obecná (Coloeus monedula L.).

(2)

Ministerstvo zemědělství České republiky může spolu s ministerstvem životního prostředí České republiky měnit výpočet zvěře.

(3)

Ministerstvo zemědělství České republiky dbá, aby v přírodě zůstaly zachovány veškeré druhy zvěře. K tomu účelu činí v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky potřebná opatření.

(4)

Chov zvěře v zajetí (zejména farmové chovy zvěře) je možný jen se souhlasem ministerstva zemědělství České republiky vydaným v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

(5)

V oborách a bažantnicích je možno se souhlasem ministerstva zemědělství České republiky a ministerstva životního prostředí České republiky myslivecky obhospodařovat i druhy živočichů, které nejsou zvěří.

ČÁST PÁTÁ

Ochrana myslivosti (§ 20-23)

§ 20

(1)

Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy, zejména před strádáním, škodlivými zásahy lidí, škodlivými zvířaty a ochrana mysliveckých zařízení.

(2)

Zajištění řádné ochrany myslivosti je povinností každého uživatele honitby; v rámci této povinnosti je uživatel honitby též povinen pro každých jejích 500 ha ustanovit mysliveckou stráž. Mysliveckou stráží může být jen ten, kdo má platný lovecký lístek; schvaluje ji k návrhu uživatele honitby okresní úřad, který ji též vezme do slibu. Myslivecká stráž je povinna nosit při výkonu své činnosti služební odznak se státním znakem.

§ 21

(1)

Myslivecká stráž je oprávněna zejména

a)	zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihne při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě s loveckou výzbrojí, popřípadě se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních předpisů nosit zbraň i na honebních pozemcích. V takových případech je zejména oprávněna odebrat přistiženým osobám zbraně, lovecké a chytací nástroje, chycenou nebo ulovenou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku, vykázat je z honitby, a jsou-li neznámy, odevzdat je policii. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout. Odebrané zbraně a nástroje odevzdá myslivecká stráž neprodleně policii;
b)	usmrcovat v honitbě psy, kteří mimo vliv svého vedoucího a ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu hledají nebo pronásledují zvěř anebo se k ní plíží. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdá-li se od stáda více než 200 m a na psy lovecké, slepecké, zdravotnické, vojenské a služební, pokud jako takoví jsou k rozeznání a pokud se při výkonu služby nebo při výcviku vzdálí z vlivu svého vedoucího jen přechodně;
c)	usmrcovat pytlačící kočky, potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu;
d)	hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy a kočky).

(2)

Oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až d) může uživatel honitby přenést na další osoby, které mají platný lovecký lístek.

(3)

Vlastníkům psů a koček je zakázáno nechat je volně pobíhat v honitbě. V případě jejich usmrcení může vlastník požadovat náhradu škody jen tehdy, dokáže-li, že k jejich usmrcení nedošlo za okolností uvedených v odstavci 1 písm. b) až d).

§ 22

(1)	Při obhospodařování pozemků jsou jejich uživatelé povinni dbát o to, aby nebyly způsobovány zbytečné škody na zvěři. Na honebních pozemcích je po celý rok zakázáno vypalovat křoviny, trávu, plevel a suchý rákos, jakož i mýtit a vyřezávat živé ploty a křoviny. Výjimky může povolit orgán místní samosprávy.
(2)	Na žádost uživatele honitby může orgán místní samosprávy, zejména v době hnízdění a kladení mláďat omezit vstup do honitby nebo jejích částí.

§ 22a

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Ustanovení § 35 a násl. se použijí přiměřeně.

§ 23

(1)	V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník pozemků na jejich žádost dovolí.
(2)	Uživatel honitby je povinen zřizovat krmelce a zásypy, jakož i vhodné úkryty pro zvěř ve volném poli a v době nouze, zejména v zimě, zvěř přikrmovat.
(3)	Zjistí-li orgán místní samosprávy, že zvěř trpí hladem zaviněním uživatele honitby, a nezjedná-li uživatel honitby na výzvu orgánů místní samosprávy okamžitou nápravu, nařídí orgán místní samosprávy krmení zvěře na jeho náklad.

ČÁST ŠESTÁ

Myslivecká hospodaření a lov a jejich plánování (§ 24-30)

§ 24

(1)	Uživatel honitby je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření a lovu v honitbě a zajistit v něm provedení lovu (včetně odchytu) zvěře.
(2)	Plán mysliveckého hospodaření a lovu schvaluje okresní úřad, popřípadě správa národního parku. ⁶
(3)	Směrnice pro vypracování a schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu v honitbách vydá ministerstvo zemědělství České republiky.

§ 25

(1)	Uživatel honitby je povinen zajistit splnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu schváleného okresním úřadem. Jestliže uživatel honitby bez vážných důvodů plán neplní, může okresní úřad zajistit splnění plánu na jeho náklad. Výnosy za zvěř budou pak po odečtení nákladů ponechány uživateli.
(2)	Myslivecký hospodář je povinen vést záznamy o hospodaření v honitbě a podávat hlášení pro statistické účely.

§ 26

Doba lovu jednotlivých druhů zvěře, popřípadě její hájení stanoví ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

§ 27

(1)

Uživatel honitby je povinen sledovat a dohledávat zvěř postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky, je však povinen o tom předem zpravit mysliveckého hospodáře cizí honitby, který se může sledování a dohledávání zvěře zúčastnit; stejně tak je povinen o tom předem zpravit uživatele nehonebních pozemků. Zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla.

(2)

Zvěř zhaslá nebo padlá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby.

§ 28

Uživatel honitby je povinen používat při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného psa. Bližší pokyny o používání takových psů, o jejich kvalifikaci a počtu pro jednotlivé honitby vydá ministerstvo zemědělství České republiky obecně závazným právním předpisem.

§ 29

(1)	Je-li v zájmu zemědělské nebo lesní výroby anebo v zájmu mysliveckého hospodaření třeba, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, může okresní úřad povolit, popřípadě uložit uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nevyhoví-li uživatel honitby takovému příkazu, může jej okresní úřad dát provést na jeho náklad. Výnosy za zvěř budou pak po odečtení nákladů odevzdány uživateli honitby. Taková úprava se provede v rámci plánu lovu (odchytu) zvěře stanoveného pro obvod okresního úřadu.
(2)	Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře v době hájení pro účely vědecké, povoluje takový lov ministerstvo zemědělství České republiky, a jde-li o vzácné nebo na bytí ohrožené druhy zvěře v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.
(3)	Okresní úřad může povolit z důvodu obecného zájmu odchyt zvěře i v době hájení.
(4)	Okresní úřad může povolit v době hájení mimořádný lov poraněné zvěře a lov zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů; ulovená zvěř se započítává do plánu mysliveckého hospodaření a lovu stanoveného pro tuto honitbu.
(5)	Vznikne-li potřeba omezit stavy některého druhu zvěře na nehonebních pozemcích, povoluje lov na těchto pozemcích na žádost jejích vlastníků a nájemců ⁷ okresní úřad. Provedením lovu pověří okresní úřad osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám.

§ 30

(1)

Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám řádného výkonu práva myslivosti, ochrany zvěře a ochrany přírody. Zejména se zakazuje:

a)	lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem;
b)	střílet na spárkatou zvěř broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používat při střelbě na ni nábojnic s okrajovým zápalem nebo nábojnic kratších než 40 mm, i když jde o ránu dostřelnou;
c)	střílet spárkatou zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a solisk;
d)	lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce;
e)	lovit zvěř spárkatou na čekané ve vzdálenosti do 100 m od hranic honitby a lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od hranic cizí bažantnice;
f)	chytat zvěř do ok, na lep a do želez, která zvěř okamžitě neusmrtí;
g)	používat při nahánění a lovu zvěře umělých zdrojů světelných;
h)	používat psů, kromě psů nízkonohých, ke štvaní zvěře.

(2)

Ministerstvo zemědělství České republiky může stanovit, které další způsoby lovu jsou zakázány nebo omezeny, popřípadě může stanovit určité způsoby lovu.

ČÁST SEDMÁ

Povolenka k lovu, lovecký lístek a povinné pojištění (§ 31-32)

§ 31

(1)

Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, a jde-li o člena sdružení nebo loveckého hosta, též povolenku k lovu. Tyto průkazy je povinen předložit na požádání policii, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži.

(2)

Povolenky k lovu vydává na předepsaném tiskopise uživatel honitby. Povolenky k lovu nepotřebují myslivecký hospodář a osoby lovící zvěř v jeho přítomnosti. Pro sbírání vajec zvěře pernaté, shozů paroží a chytání ondatry pižmové se nevyžaduje lovecký lístek a postačí povolenka k lovu.

(3)

Lovecké lístky vydává okresní úřad, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a československým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České a Slovenské Federativní Republice, vydává lovecký lístek okresní úřad, v jehož obvodu se zdržují.

(4)

Druhy loveckých lístků jsou:

a)	lovecký lístek pro československé občany,
b)	lovecký lístek pro posluchače odborných škol, na kterých jsou vychováváni myslivci,
c)	lovecký lístek pro myslivce a lesníky z povolání,
d)	lovecký lístek pro cizince.

(5)

Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že složil zkoušky z myslivosti nebo kdo je posluchačem nebo absolventem odborné školy, na které jsou vychováváni myslivci.

(6)

Bližší předpisy o provádění zkoušek z myslivosti, o vydávání a odebírání loveckých lístků, zejména o tom, komu musí nebo může být lovecký lístek odepřen, vydá ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem financí České republiky.

§ 32

(1)

Českoslovenští občané a cizinci, kteří vykonávají právo myslivosti, musí být pojištěni proti následkům zákonné odpovědnosti za škody způsobené při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob bez omezení pojistných částek a za škody na věcech nejméně na částku 50 000 Kčs za jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výhradu, že pojistná ochrana odpadá v případě neopatrného chování pojištěného.

(2)

Za osoby, které požívají v České a Slovenské Federativní Republice diplomatických a konzulárních výsad a imunit, uzavírá pojištění federální ministerstvo zahraničních věcí. Diplomatické nebo konzulární průkazy vydané těmto osobám federálním ministerstvem zahraničních věcí nahrazují lovecký lístek.

ČÁST OSMÁ

Zužitkování zvěře (§ 33)

§ 33

(1)	Pokud je u některých druhů zvěře doba hájení rozdílná podle jejího pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu.
(2)	Ministerstvo zemědělství České republiky může zavést lístky o původu zvěře, popřípadě jiný způsob kontroly ulovené zvěře.

ČÁST DEVÁTÁ

Škody způsobené výkonem práva myslivosti a zvěří (§ 34-37)

§ 34

(1)

Uživatel honitby je povinen uhradit:

škodu, která byla v honitbě způsobena výkonem práva myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech;

škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech způsobila zvěř, u níž je stanovena doba lovu.

Je-li uživatelem honitby sdružení ( § 14 odst. 1) ručí za náhradu škody všichni jeho členové rukou společnou a nerozdílnou.

(2)

Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory, pokud neprokáže, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení neodvratitelnou událostí nebo osobou, za níž neodpovídá.

(3)

Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát. Podrobnosti stanoví ministerstvo financí České republiky, ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo životního prostředí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(4)

Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku je povinen učinit přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Pokud vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku taková opatření neprovede, snižuje se náhrada škody podle míry jeho zavinění. Stejná opatření může učinit uživatel honitby, pokud se tím neomezuje užívání pozemku a vlastnické právo k němu.

(5)

Škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních nebo vinné révě neošetřené proti škodám působených zvěří (přihrnutí hlíny, ochranný nátěr apod.), dále na neoplocených zahradách ovocných a zelinářských nebo na květinových školkách, stromořadích nebo na stromech porůznu rostoucích, anebo na pozemcích s vysokocennými plodinami se nenahrazují. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybných případech okresní úřad.

(6)

Škody způsobené zvěří na plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách se nehradí. Rovněž se nehradí škody na plodinách uskladněných na honebních pozemcích - krechty, siláže - nebyla-li učiněna opatření, jimiž jsou tyto plodiny účinně chráněny proti škodám působeným zvěří.

§ 35

(1)

Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody ( § 34) dohodnout. Nedohodnou-li se, rozhodne o povinnosti k náhradě škody nejméně tříčlenná rozhodčí komise; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Stálé členy rozhodčí komise a jejich náhradníky jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Okresní úřad jim vydá doklad o jejich jmenování, případně odvolání. Členem rozhodčí komise ad hoc je zástupce orgánu místní samosprávy v jehož obvodu škoda vznikla. Předsedou rozhodčí komise je zástupce okresního úřadu. Jmenování a odvolání členů rozhodčí komise a jejich náhradníků oznámí okresní úřad orgánům místní samosprávy.

(2)

Členové komise mají nárok na náhradu ušlé odměny za práci a náhradu nutných hotových výdajů.

§ 36

(1)	Neoznámí-li poškozený předsedovi rozhodčí komise způsobenou škodu a požadovanou výši náhrady v případě poškození zemědělských plodin do 14 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, u škod na lesních porostech vzniklých od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku ve lhůtě 30 dnů od uplynutí uvedeného období, a neohlásí-li současně, jaká opatření učinil k zabránění škod působených zvěří, pozbývá nároku na náhradu. Byla-li škoda způsobena na zemědělských plodinách a její výše se dá zjistit teprve v době sklizně, může uživatel honitby žádat, aby rozhodnutí o výši škody bylo odloženo až do doby sklizně.
(2)	Předseda rozhodčí komise uvědomí písemně uživatele honitby o ohlášeném požadavku a vyzve poškozeného a uživatele honitby, aby se o náhradě škody dohodli. Nedohodnou-li se, stanoví předseda rozhodčí komise místo a dobu jednání a tyto údaje oznámí ostatním členům komise a účastníkům.
(3)	Předseda rozhodčí komise vyzve před zahájením jednání opětně účastníky k uzavření smíru; bylo-li jeho vyzvání bezvýsledné, zahájí jednání. Řízení rozhodčí komise musí směřovat k tomu, aby co nejdříve byl zjištěn stav věci jako podklad pro rozhodnutí.
(4)	O jednání rozhodčí komise se sepíše zápis, který v závěru obsahuje rozhodnutí o výši náhrady škody se lhůtou, do kdy má být zaplaceno. Zápis se sepíše též, dojde-li ke smíru.
(5)	Rozhodnutí rozhodčí komise a smír před ní uzavřený jsou soudně vykonatelné. Oznámí-li některý z účastníků předsedovi rozhodčí komise do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí sděleno, že s rozhodnutím rozhodčí komise nesouhlasí, pozbývá toto rozhodnutí účinnosti. Předseda rozhodčí komise je povinen vyrozumět účastníky o tom, že rozhodnutí pozbylo účinnosti. Neuplatní-li poškozený do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo toto vyrozumění doručeno, nárok na náhradu škody v občanskoprávním řízení u soudu, pozbývá nároku na náhradu škody.

§ 37

Náhrady členům rozhodčí komise, jakož i náhrady spojené s jednáním komise, nese okresní úřad, který je může uložit účastníku řízení, jestliže je zavinil, zejména podáváním svévolných návrhů nebo úmyslným protahováním řízení.

ČÁST DESÁTÁ

Řízení myslivosti (§ 38-38a)

§ 38

(1)	Ústřední řízení myslivosti v České republice přísluší ministerstvu zemědělství České republiky; přitom spolupracuje s pověřenými zástupci mysliveckých a ostatních zainteresovaných organizací. V okresech řídí myslivost okresní úřady; přitom spolupracují s pověřenými zástupci vlastníků a nájemců honiteb a mysliveckých organizací.
(2)	Působnost okresních úřadů ve věcech myslivosti na území národních parků vykonávají správy národních parků.
(3)	Působnost okresních úřadů ve věcech myslivosti, pokud se vztahuje na organizace v působnosti federálního ministerstva obrany, vykonává ministerstvo zemědělství České republiky.
(4)	Ministerstvo zemědělství České republiky může pověřit některé z mysliveckých organizací, případně jiné československé fyzické nebo československé právnické osoby vybranými úkoly na úseku myslivosti, např. v oblasti výchovy a výuky myslivosti, kynologie, střelectví, pokud splňují podmínky k řádnému výkonu těchto úkolů.

§ 38a

(1)

Okresní úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kčs

a)	uživateli honitby, který svým zaviněním, a to jak činností, tak nečinností, způsobí překročení nebo nedodržení normovaných stavů zvěře,
b)	uživateli honitby, který úmyslně uvede nepravdivé údaje o početních stavech a druzích zvěře v jím užívané honitbě,
c)	tomu, kdo úmyslně bez předchozího příslušného povolení nebo z nedbalosti způsobí, že do honitby bude vypuštěna nebo unikne zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy a poddruhy zvěře a mezi zvěří a příbuznými druhy domácích zvířat,
d)	tomu, kdo nezajišťuje dostatečnou ochranu zvěře,
e)	tomu, kdo poruší předpisy o lovu a používání loveckých psů,
f)	tomu, kdo si najme více honiteb nebo podnajme honitbu.

(2)

Pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně.

(3)

Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se okresní úřad dověděl o porušení povinností podle odstavce 1, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.

(4)

Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Ustanovení přechodná a závěrečná (§ 39-46)

§ 39

zrušen

§ 40

zrušen

§ 41

zrušen

§ 42

zrušen

§ 43

Počínaje dnem 1. ledna 1965 jsou uživatelé honiteb povinni zajistit řádný výkon práva myslivosti mysliveckými hospodáři, kteří mají kvalifikaci stanovenou pro zastávání této funkce ( § 15).

§ 44

(1)	Za účelem získání vyšší odborné kvalifikace se provádějí vyšší odborné myslivecké zkoušky. Ministerstvo zemědělství České republiky může stanovit, pro které služební funkce je třeba vyšší odborné myslivecké zkoušky, a upravit způsob jejího provádění.
(2)	Předpisy potřebné k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

§ 44a

Přechodná ustanovení účinná od nabytí

účinnosti zákona České národní rady č. 143/1991 Sb.

(1)	Platnost smluv o postoupení výkonu práva myslivosti platných ke dni účinnosti tohoto zákona, s výjimkou jejich ustanovení o výši nájmu, uzavřených před účinností tohoto zákona se prodlužuje do 31. března 1993.
(2)	Prodloužení platnosti se týká pouze smluv, u nichž by platnost skončila uplynutím doby.

Přechodná ustanovení účinná od nabytí

účinnosti zákona České národní rady č. 270/1992 Sb.

§ 44b

(1)	Vlastníci honebních pozemků oznámí do 31. prosince 1992 příslušnému okresnímu úřadu výměry a parcelní čísla těchto pozemků, popřípadě další údaje týkající se těchto pozemků a doloží své vlastnické právo příslušnými doklady. ⁸ Půjde-li o honební pozemky, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro uznání honitby, požádají současně o jejich uznání za honitbu; v ostatních případech navrhnou nově vhodné uspořádání.
(2)	Oznámení o honebních pozemcích, jejichž vlastník není dosud znám, předloží okresnímu úřadu jejich současný uživatel.
(3)	Na základě předložených oznámení, žádostí a při splnění podmínek stanovených tímto zákonem, rozhodnou okresní úřady s účinností od 1. dubna 1993 o uznání honiteb ve svém obvodu podle tohoto zákona.

§ 44c

(1)	Myslivecká sdružení vzniklá podle dosavadních předpisů ( § 4 zákona) upraví své stanovy v souladu se zákonem o sdružování občanů a předloží je ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. března 1993. V případě, že tak neučiní, zanikají.
(2)	Do této doby se jejich činnost řídí dosavadními stanovami. V případě, že s novými stanovami nebudou souhlasit někteří členové stávajícího mysliveckého sdružení, budou přiměřeně podílově vypořádáni z majetku tohoto sdružení včetně jeho závazků. V případě, že k takovéto dohodě nedojde, lze uplatnit tyto nároky u soudu.

§ 44d

Československý myslivecký svaz, případně Český myslivecký svaz vzniklý podle dosavadních předpisů ( § 3 zákona) předloží své stanovy v souladu se zákonem o sdružování občanů ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. prosince 1992.

§ 44e

(1)	Členové organizační jednotky, kteří se stali členy mysliveckého sdružení na základě sloučení, mohou usnesením nadpoloviční většiny svého kolektivu požádat nejpozději do 31. srpna 1992 členskou schůzi mysliveckého sdružení o souhlas s vyčleněním členů, majetku a činnosti za účelem vzniku nového sdružení. ⁴
(2)	Pokud by členská schůze do 60 dnů od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 nevyjádřila souhlas s vyčleněním podle odstavce 1, mohou členové takové organizační jednotky rozhodnout o vyčlenění sami usnesením nadpoloviční většiny svého členského kolektivu.
(3)	O vyčlenění musí být sepsán protokol, který kromě údajů o členech obsahuje zejména údaje o vyčlenění majetku, práv a povinností; protokol musí být schválen výborem mysliveckého sdružení a nadpoloviční většinou členů vyčleňované organizační jednotky. Nedojde-li k dohodě o obsahu protokolu, přiloží se k návrhu na registraci stanov prohlášení o této skutečnosti.
(4)	Majetkové spory vzniklé v souvislosti s vyčleněním rozhoduje soud.

§ 44f

Bažantnice, jejichž zřízení bylo povoleno podle dosavadních předpisů, mohou zůstat zachovány, pokud jejich hranice budou uvnitř hranic nově uznávané honitby nebo se s nimi budou krýt. Ustanovení § 6a odst. 2, 3 a 4 se přitom použijí přiměřeně.

§ 44g

Změny uznávaných honiteb lze provést i po uplynutí pěti let prvého mysliveckého období, pokud došlo ke změnám vlastnických vztahů k honebním pozemkům.

§ 45

(1)

Zrušují se

zákon č. 225/1947 Sb., o myslivosti, a všechny předpisy vydané k jeho provedení,

vyhláška Nejvyššího úřadu cenového č. 699/ 1949 Ú. l., kterou se stanoví nejvýše přípustné pachtovné z honiteb,

vyhláška ministerstva zemědělství č. 531/1950 Ú. l., o úpravě odchytu, komorování, výkupu a odbytu zvěře,

vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 127/1958 Ú. l., o zřizování a obhospodařování bažantnic,

vyhláška ministerstva zemědělství č. 26/1960 Sb., o chytání ondatry pižmové a sběru jejích kožek.

(2)

Zrušují se dále

zákon č. 12/1948 Sb., o zevním označení přísežné stráže, určené k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství, a

zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl,

pokud se vztahují na přísežnou stráž (přísežné hajné) k ochraně myslivosti.

§ 45a

Zrušovací ustanovení účinná od nabytí

účinnosti zákona České národní rady č. 270/1992 Sb.

Zrušuje se výnos ministerstva zemědělství České republiky ze dne 13. července 1988 č. j. 796/88-140 o vydání vzorových stanov mysliveckých sdružení, reg. v částce 26/1988 Sb.

§ 46

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1962.

Zákon č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1972, zákon České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1978, zákon České národní rady č. 143/1991 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, nabyl účinnosti dnem 26. dubna 1991 a zákon České národní rady č. 270/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, nabyl účinnosti dnem 1. června 1992.

Uhde v. r.

Poznámky pod čarou:

§ 7 a násl. občanského zákoníku.

§ 18 a násl. občanského zákoníku.

§ 2 odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku.

Zákon č. 83/1990 Sb.

, o sdružování občanů.

§ 17 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.

Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Zákon č. 229/1991 Sb.

Vlastnictví je možno prokázat např. kupní smlouvou, potvrzením notářství o nabytí dědictví, výpisem z pozemkové knihy, členskou přihláškou do družstva, dokladem, že družstvo převzalo majetek.

Zákon č. 83/1990 Sb.

, o sdružování občanů.

Poznámky pod čarou:
1	§ 7 a násl. občanského zákoníku.
2	§ 18 a násl. občanského zákoníku.
3	§ 2 odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku.
4	Zákon č. 83/1990 Sb. , o sdružování občanů.
5	§ 17 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
6	Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
7	Zákon č. 229/1991 Sb.
8	Vlastnictví je možno prokázat např. kupní smlouvou, potvrzením notářství o nabytí dědictví, výpisem z pozemkové knihy, členskou přihláškou do družstva, dokladem, že družstvo převzalo majetek.